Porod

Týden po porodu se herečka Berenika Šrettrová (dříve Suchánková), kterou diváci znají například z primáckého seriálu ZOO, pochlubila na sociálních sítích fotkou svého syna Floriána. Popsala také symboliku, která je s jeho narozením spojená, a poděkovala personálu porodnice, který jí byl během těhotenství a porodu velkou oporou.

České porodnictví znovu hledá magické číslo, jež rozhodne o budoucnosti porodnic. Jenže reforma potřebuje strategii, ne mediální zkratky. Opravdu si myslíme, že proměnou porodnictví v průmyslovou výrobní linku přesvědčíme ženy, aby rodily více dětí?

Ještě na začátku 20. století přicházelo na svět zhruba devět z deseti dětí doma, obvykle za asistence porodní báby. Během několika desetiletí se ale porody přestěhovaly do porodnic v takové míře, že domácí prostředí je jen okrajovou volbou – a zároveň tématem, které se řešilo až u Evropského soudu pro lidská práva.

V České republice přibývá párů, které čelí potížím s početím dítěte. Při včasné diagnostice a při použití pokročilých metod asistované reprodukce ale řada těchto párů získává naději, že se svého vytouženého miminka dočkají.

Mimořádně vzácný případ porodu. Maminka přivedla na svět jednovaječná čtyřčata, která se narodila císařským řezem ve 29. týdnu.

Každý porod přináší jedinečnou příležitost, která se už nikdy nebude opakovat. Právě při narození dítěte se totiž rodiče mohou rozhodnout, zda uchovají pupečníkovou krev obsahující vzácné krvetvorné kmenové buňky s potenciálem využití při léčbě řady závažných onemocnění. Na význam tohoto biologického materiálu každoročně upozorňuje červenec, který je Měsícem povědomí o pupečníkové krvi.

Pozvání do pořadu Čtenáři přijali dva špičkoví lékaři, pediatrička Hana Krejčová a gynekolog Antonín Pařízek. S moderátorkou Kristinou Kloubkovou si povídali mimo jiné o šestém vydání Knihy o těhotenství, porodu a dítěti.

Porodní poranění a trauma není jen zdravotní a osobní problém konkrétní ženy. Nová australská analýza poprvé ukazuje širší cenu nedobré porodní zkušenosti.

Sevře jí ruku, otře jí čelo hadříkem a mezi stahy jí polohlasem opakuje, že to zvládá skvěle. Nedělá nic zázračného, a přesto se právě teď už rozhoduje, jestli si maminka odnese ze sálu vzpomínku, ke které se bude ráda vracet, nebo ránu, která se hojí těžko.

Některé ženy si z porodnice neodnášejí jen dítě. Odnášejí si zkušenost, která je bude pronásledovat další měsíce. Právě probíhá Mezinárodní týden povědomí o porodním traumatu a je čas mluvit o tom, co se nevejde do věty „hlavně, že jste oba zdraví“.

Jsou venku další porodnická data na úrovni jednotlivých poskytovatelů. Ptáte se, kde je péče nejlepší a kde nejhorší?

Británie znovu řeší, proč její moderní porodnictví selhává navzdory medicíně, datům, strategiím a opakovaným vyšetřováním. Je vysvětlením „tlak na normální porod“ nebo zfanatizované porodní asistentky? Reporty Amos a Ockenden odhalují hloubku krize.

Dvě největší organizace porodní péče a porodní asistence - FIGO a ICM - vydaly společné stanovisko k interprofesní spolupráci mezi porodními asistentkami a gynekology-porodníky a české porodnictví by mělo pozorně naslouchat.

Neasistovaný porod není bezpečná alternativa. Ale pokud chceme pochopit, proč k němu některé české ženy dojdou, nestačí říct „jsou nezodpovědné“. Český výzkum ukazuje, že část žen nerodí bez asistence proto, že by byla hloupá či pohrdala životem.

V Česku se loni narodilo nejméně dětí za posledních 240 let. Pokles porodnosti v tuzemsku trvá čtvrtým rokem po sobě, loni se narodilo o 8 % méně dětí než rok předtím, což znamená pokles o 7 000 dětí.

Přiváděly na svět děti chudých i šlechtičen, ovládaly bylinky i zaříkávání. Porodní báby byly prvním diplomovaným ženským povoláním v našich zemích – a přesto jejich příběh skoro nikdo nezná.

Británií znovu otřásly zprávy o selhání porodnické péče. Zpráva od Donny Ockenden popisuje konkrétní případ v Nottinghamu, report baronky Amos pak systémové problémy napříč britským zdravotnickým systémem NHS. Jaké je jejich společné poselství?

Pokles porodnosti nemusí být důvodem k tupému škrtání porodnic. Může být příležitostí k tomu, aby Česko konečně vytvořilo stratifikovanou síť porodní péče - specializovanou medicínu pro komplikace a porodní centra pro zdravé ženy.

Domácí porod je v české debatě jen kouřová clona - skutečný spor se vede jinde: o to, zda může porodní asistentka stát v systému jako samostatná odbornice na fyziologii, nebo jen jako členka týmu, jehož pravidla určuje někdo jiný.

Pozornost v podobě šperku či jiného ocenění za námahu a bolest spojenou s přivedením očekávaného potomka na svět. Pro někoho tradice, pro jiné povinnost spojená s komercí.

Kdo rozhoduje o tom, jak se v ČR bude rodit? Článek o tom, jak úzká skupina lidí ovlivňuje budoucnost české porodní péče.

Kortizol u žen pracuje tiše a dlouhodobě. Věda ho spojuje s nízkou porodní hmotností novorozenců, poporodní depresí i narušenou plodností. Překvapivé přitom je, že ho nespouštějí nejčastěji velká traumata, ale každodenní omezování jídla.

Buňky vašeho dítěte mohou ve vašem těle přetrvávat desítky let po porodu, a nesou i geny jeho otce.

Říká se tomu steh pro manžela - husband stitch: dodatečný steh po porodu, který nemá pomoci ženě, ale údajně „vrátit“ její tělo partnerovi. Dlouho byl odbýván jako hororová historka z internetu. Jenže ženy o nepovedeném šití po porodu konečně mluví.

6. červen je Mezinárodní den porodů doma. Není to výzva, aby všechny ženy rodily v obýváku, ale připomínka otázky, které se česká debata vyhýbá: proč už umíme mluvit o důstojném umírání doma, ale fyziologický porod doma stále považujeme za hazard?

Další pohoršený text o domácích porodech slibuje osvětu, ale nabízí hlavně strach, pohrdání a několik porodnických legend. Jenže otázka nezní, jak ženy donutit, aby porodnicím věřily. Otázka zní, proč jim část žen věřit přestala.

Na porod se připravujete měsíce. Čtete knihy, balíte tašku do porodnice a řešíte každý detail kolem příchodu miminka. Jenže na období po porodu už se často tolik nemyslí. Přitom právě první týdny po narození dítěte bývají pro ženu jedním z nejnáročnějších období vůbec. Proč je dobré mít plán zotavení i pro takzvaný čtvrtý trimestr?

Porod v nemocnici býval spojený hlavně s pravidly, rutinou a minimálním prostorem pro individuální přání. Situace se však mění. Moderní porodnictví v Česku prochází proměnou, která klade důraz nejen na bezpečí, ale i na komfort a celkový prožitek rodičky. Budoucí maminky tak mají mnohem větší možnost ovlivnit, jak jejich porod bude probíhat. Jak vypadají moderní přístupy k porodu a co […]

Mám takovou nostalgickou chvilku. Se slzou v oku a jemným píchnutím v místě špatně sešité hráze vzpomínám na své drahé, absolutně neorgasmické porody. A na to, jak jsem se moc snažila, aby propukly dříve než v termínu nebo po něm. Marně.

Příběh prvního českého pokusu o péči vedenou porodními asistentkami na Bulovce. Odkaz porodní asistentky Věry Novákové přichází s otázkou, proč jsme o čtvrt století později stále nedokázali vytvořit porodní centra vedená porodními asistentkami.

Česká gynekologicko-porodnická společnost vydala tiskovou zprávu, která tvrdí, že respekt k ženě u porodu může stát proti bezpečí matky a dítěte. Je to ale falešný obraz. Bezpečí a důstojnost nejsou soupeřící hodnoty. V dobré péči drží pohromadě.

Evropská pravidla pro vzdělávání porodních asistentek měla být minimem, od kterého se státy odrazí výš. V mnoha zemích se z nich ale stal strop, který profesi drží při zemi. Promarní Evropa šanci to změnit?

Omezení hrazené péče porodních asistentek? Ze záměru Svazu zdravotních pojišťoven, na který Deník.cz nedávno upozornil, prozatím sešlo. Po vlně nevole odborníků k němu totiž od příštího roku nedojde. Porodní asistentky se se zdravotními pojišťovnami shodly na tom, že nyní pouze zpřesní, co je náplní práce asistentek. Maminky propuštěné z porodnice tak budou mít i nadále nárok na tři hodinové - pojišťovnou hrazené - návštěvy porodní asistentky v průběhu šestinedělí. Tato novinka existuje od letošního roku.

Návrat do formy po porodu je komplexní téma, které se často zjednodušuje jen na vzhled. Řeší se hlavně snaha o ploché břicho a zpevnění postavy. Opravdový klíč k ženskému zdraví ale není na první pohled vidět – sebevědomí a spokojenost v intimním životě se nachází mnohem hlouběji. Pánevní dno, které tvoří velmi důležitou skupinu svalů v ženském těle, dostává během těhotenství i porodu zabrat více, než jakákoliv jiná část těla.

Po desetiletí slýcháme stejnou větu: když ženy budou rodit méně dětí, čímž klesne průměrná porodnost, čeká společnost obří ekonomický úpadek. Demografové i politici často varují před stárnutím, ne-li vymíráním populace, nedostatkem pracovních sil a zpomalením ekonomiky. Jenže nové vědecké poznatky naznačují, že realita může být úplně jiná a možná i optimističtější.

Měl to být medicínský zázrak, který navždy odstraní utrpení na porodním sále. Místo toho se matky probouzely připoutané k lůžkům a naprosto zmatené. Poznejte děsivou realitu takzvaného šerosnu.

Cesta Sebíka začala nejistě, ale skončila šťastně. Lékaři dokázali udržet rizikové těhotenství a zachránit dítě i přes těžký start.

Česko dostalo kartáč v Ženevě – máme si zamést před vlastním prahem a začít můžeme klidně v komoře.

Trápí vás povolené poporodní bříško a urputné cvičení vůbec nezabírá? Klasické sedy-lehy a zkracovačky váš problém naopak zhoršují. Odhalte vědecky podložený trik, jak efektivně zacelit diastázu pomocí správného dechu.

Po narození dítěte se ženě převrátí život v mnoha směrech a proměnou často prochází i partnerská intimita. Organismus má za sebou náročné období a není výjimkou, že se objeví změny ovlivňující chuť na milování. Kdy nastává vhodný okamžik vrátit se k intimnímu životu a proč může být sex po porodu jiný než dřív? Zásadní je především vědět, jak postupovat citlivě a kdy se obrátit na odborníka, pokud fyzické změny nebo nepříjemné pocity brání tomu, aby byl intimní život znovu příjemný.

Českem hýbala extrémně citlivá a smutná kauza úmrtí dvou dětí během porodu. Jako každá kauza přitahuje názory, v drtivé většině případů zcela předčasné, i s ohledem na prakticky nulové známé informace.

Příprava na porod je klíčovým krokem pro každou těhotnou ženu, která se chystá přivítat na svět své vytoužené dítě. Moderní medicína a porodní péče nabízejí metody a nástroje, které pomáhají budoucím maminkám cítit se sebejistěji a lépe se připravit na tuto důležitou událost. Je totiž velmi důležité, aby se ženy cítily podporované, informované a připravené.

Cítíte se po porodu jako na emoční horské dráze a okolí vám říká, ať to nepřeháníte? Odborníci odhalili, že vaše tělo právě zažívá šok větší než těžká nemoc. Přečtěte si celou pravdu.

Barbora Poláková se svým fanouškům na sociální síti pochlubila radostnou novinkou. Společně se svým o čtrnáct let mladším partnerem Štěpánem Urbanem přivítali prvního společného potomka. Sledujícím odhalila i jméno novorozeného chlapečka.

V ČR se ročně narodí kolem 8 tisíc dětí předčasně. Tedy skoro každé desáté dítě. Česko patří ke špičce v péči o nedonošené děti, přičemž lékaři dokáží zachránit i extrémně nezralé novorozence krátce po 24. týdnu těhotenství. A o těch bude řeč.

Porodnické násilí nezačíná až křikem či hrubostí. Někdy přichází tiše: jazykem autority, tlakem na poslušnost a souhlasem, který není svobodný.

Změny těla po porodu jsou viditelné. Méně se ale mluví o tom, co se děje v intimním životě a psychice.

Jizva po císaři bolí a vy máte pocit, že se vaše břicho už nikdy nevrátí do normálu? Zapomeňte na klasické sklapovačky. Objevte šetrný 10minutový plán, který bezpečně zpevní váš střed těla, zatímco miminko spí.

KOMENTÁŘ. Domácí porody: ano, nebo ne? Může dula vést domácí porod? A co porodní asistentka, ta může přijít z nemocnice k rodičce domů a provést domácí porod? Více otázek, než odpovědí je u právního institutu domácího porodu. A nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu do toho nevzneslo vůbec jasno. Mnohé otázky zůstávají.

Po tisíce let ženy rodily ve vzpřímených polohách. Dnes mnoho z nich končí vleže na porodním lůžku. Ne proto, že by to bylo fyziologicky nejlepší, ale protože se porod v moderní době přizpůsobil pohodlí autorit, nemocniční organizaci a technice.

Má být slovo žena v porodnictví nahrazeno termínem rodící osoba a těhotná osoba? Nenaletěli jsme znovu starému triku, v němž patriarchát rozdělí moc a zdroje nerovně a pak se pohodlně dívá, jak se ženy a další menšiny perou o zbytek prostoru?

Představitelka víly Poupěnky, Barbora Waschingerová, kterou milují tisíce dětí po celém Česku, září štěstím. Oblíbená zpěvačka a tanečnice z dua Štístko a Poupěnka se dočkala svého prvního mimika.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu v tragickém porodním případu není o domácích porodech. Zásadním způsobem oslabuje informovaný souhlas a reprodukční práva všech žen – i těch rodících v nemocnici.

Svoboda volby rodičky ohledně místa a způsobu porodu není absolutní, končí tam, kde začíná povinnost chránit život a zdraví dítěte, rozhodl Nejvyšší soud (NS). Odmítl tak dovolání podmínečně potrestané matky, která je zároveň profesí porodní asistentka.

Tragický příběh, který začal splněným snem o domácím porodu a skončil smrtí novorozeněte, má nyní definitivní právní tečku. Nejvyšší soud vynesl přelomový verdikt, který jasně vymezuje, kam až sahá právo ženy rozhodovat o vlastním těle.

Odborníci, co „střízlivě“ boří „mýty“ o zlaté hodince po porodu často zaměňují dvě různé věci: opatrnost za zbytečné zlehčování a vyviňování se z neschopnosti systému bonding matky a dítěte umístit na přední příčky priorit respektující porodní péče.

Možná nejde hlavně o to, že ženy s koncem pánevním chtějí rodit „jinak“. Možná jde spíš o to, že zdravotnický systém už v řadě míst neumí nabídnout nic jiného než císařský řez - a svou vlastní ztrátu dovednosti vydává za standard péče.

Jako nátlakovou, krutou a neproveditelnou považují ruské ženy myšlenku "léčit" je, aby chtěly mít děti. Podle ruských žen to jen málo přispěje ke zvrácení klesající porodnosti, která je aktuálně na nejnižší úrovni za posledních 200 let.