Poslanecká sněmovna

Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) v Liberci zajistilo nové bydlení pro skupinu ukrajinských uprchlíků, kteří musí opustit rekreační areál Kanceláře Poslanecké sněmovny v Harrachově na Jablonecku. Objekt by měl sloužit v zimě k rekreaci zaměstnanců kanceláře, ale také poslanců. Pro 13 ukrajinských uprchlíků z původních 19 zajistili bydlení nedaleko původního místa, další si našli jiné ubytování sami, řekla mluvčí Libereckého kraje Andrea Fulková. Většinou jde podle ní o ženy…

Poslanci hnutí ANO zřejmě neprosadí zvýšení rozhlasového poplatku. Sněmovní volební výbor, jenž má na starosti média, úpravy k vládní novele o změně výběru radních České televize (ČT) a ČRo koaliční většinou odmítl.

Případ, kdy sněmovní kancelář plánovala ukončit pobyt uprchlíků z Ukrajiny ve své ubytovně v Harrachově na Jablonecku, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) nešťastný…

Vystěhování ukrajinských uprchlíků z rekreačního zařízení Sněmovny v Harrachově označil předseda vlády Petr Fiala (ODS) za chybu. V pořadu Co na to premiér na CNN Prima NEWS řekl, že se jí navzdory dobrým úmyslům dopustili úředníci. O situaci si chce pohovořit s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09).

Sněmovna se rozhodla vypudit ukrajinské uprchlíky ze svého rekreačního zařízení. Její předsedkyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) tvrdí, že jde o bouři ve sklenici vody a premiér Petr Fiala (ODS) používá univerzální výmluvu: „špatná komunikace“. Nabízí se ještě hypotéza, že jde o dobře promyšlenou akci dezinformátorů. Ovšem pak do spiknutí proti Pekarové a spol. musejí být zapleteni i její vlastní lidé, hejtmani za koaliční strany a hlavně sami ukrajinští uprchlíci a učitelky jejich dětí.

Sněmovna přesídlí uprchlíky z Ukrajiny ze sněmovního střediska v Harrachově, které běžně využívají poslanci a zaměstnanci dolní komory k rekreaci. Dvacet migrantů, mezi nimiž jsou převážně ženy a děti, by se mělo přestěhovat jinam.

Ačkoliv se vláda snaží uprchlíkům z Ukrajiny pomáhat, nyní chce hrstku z nich vystěhovat z reakčního zařízení v Harrachově. Areál má být k dispozici zaměstnancům Sněmovny. Její předsedkyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která za rozhodnutím stojí, za to sklízí četnou kritiku nejen od opozičních politiků.

Mazání příspěvků i celých účtů na sociálních sítích za příspěvky, které neporušují zákony, řešili v úterý členové sněmovního petičního výboru. Na veřejném slyšení se zde projednávala petice, kterou sepsali členové Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP) a pod kterou nasbírali více než 25 tisíc elektronických podpisů.

Zhruba dvacítka Ukrajinců se má do konce roku vystěhovat z rekreačního zařízení Sněmovny v Harrachově. Důvod? Sněmovna hodlá objekt využít pro zimní rekreaci poslanců a zaměstnanců poslanecké sněmovny. Uvedla to TV NOVA. Podle informací televize se měli ukrajinští uprchlíci přestěhovat do obdobného zařízení v Lipnici nad Sázavou, nakonec to ale vypadá, že zůstanou v Harrachově. Nyní se pro ně hledají nové ubytovací kapacity.

Ukrajinští uprchlíci, kteří jsou ubytováni v lyžařské chatě Sněmovny v Harrachově, se z ní mají podle plánu Kanceláře Poslanecké sněmovny vystěhovat. Důvodem má být to, že by se poslanci, kteří přijedou lyžovat, neměli kde ubytovat, informovala TV Nova.

Plán Sněmovny vystěhovat ukrajinské uprchlíky z rekreačního zařízení Sněmovny v Harrachově vyvolal obrovskou vlnu nevole. Nesouhlasí s ním opoziční poslanci ani šéf Asociace krajů Martin Kuba z ODS. Koaliční poslanci celou věc v pondělí nechtěli komentovat.

Velkou vlnu emocí vyvolala reportáž TV Nova o plánu kanceláře Poslanecké sněmovny vystěhovat ukrajinské uprchlíky z rekreačního zařízení Sněmovny v Harrachově. Důvodem má být to, že by se lyžující poslanci neměli kde ubytovat. Češi s tímto krokem však nesouhlasí.

Poslanci ve třetím čtení odmítli automatické zřizování datových schránek při prvním přihlášení přes NIA. Senát má nyní lhůtu k projednání do 1. 1. 2023. Pokud ji výrazně zkrátí, návrh schválí a prezident jej podepíše, je ještě určitá šance vše včas stihnout. Poslední vývoj kolem zřizování datových schránek připomíná známou poučku o tom, jak prosadit něco nepopulárního: přidat k tomu něco ještě nepopulárnějšího, počkat si na vznik emocí, a ve finále od přídavku odstoupit. Obě strany si pak oddychnou: jedna proto, že úspěšně zabránila prosazení onoho přídavku, a druhá proto, že úspěšně prosadila to, co prosadit chtěla.

Česko pokračuje cestou rozpočtů s nevídanými schodky, které odstartovala za covidu vláda Andreje Babiše. Sněmovnou prošel návrh s deficitem těsně pod třemi stovkami miliard a argumenty se příliš nelišily: dopadla na nás nečekaná krize. Nynější vláda s opozicí si vyměnily pozice obhájců a kritiků a objevují se spekulace i výtky, že se podobně jako v předchozích letech v příštím roce bude státní rozpočet opět novelizovat.

Lidé budou moci i nadále získávat datové schránky výhradně na svou žádost. Sněmovna v pátek totiž odklepla zrušení automatického zřízení schránky pro občany, které mělo začít platit v lednu. Zákon nyní posoudí Senát, pokud ho schválí, dostane ho na stůl prezident.

Opoziční hnutí ANO ohlásilo, že podnítí svolání mimořádné schůze Sněmovny k sociálním záležitostem. Záměr oznámila předsedkyně klubu Alena Schillerová potom, co dnes dolní komora odmítla debatu o zvýšení rodičovského příspěvku a příspěvků na péči, které dostávají zdravotně postižení lidé. Hnutí SPD chce schůzi i k cenám energií, uvedl jeho předseda Tomio Okamura.

Úřad pro dohled nad hospodařením stran a hnutí zřejmě povede jeho současný člen někdejší poslanec ODS František Sivera. Do funkce ho ve čtvrtek jako jediného kandidáta nominoval Senát.

Oznámení ministerstva vnitra o registraci kandidátů pro prezidentské volby přineslo nejedno překvapení. Jedním z nich je i vnitrem uznaná kandidátka prezidentky České asociace povinných Denisy Rohanové. Ta pro svou kandidaturu na Hrad získala podpisy dvaceti poslanců ČSSD, KSČM a ANO, kteří však už ve Sněmovně nepůsobí.

Přídavky na dítě se zřejmě zvýší od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně. Růst přinese vládní novela, kterou ve čtvrtek zrychleně schválila Sněmovna.

Sněmovna ve čtvrtek hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Návrh čelil ostré kritice ze strany opozice, podle premiéra Petra Fialy jde ale o návrh realistický, i když ne ideální. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové ale realistický není, bude se muset v příštím roce novelizovat.

Přídavky na dítě se zřejmě zvýší od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně. Růst přinese vládní novela, kterou dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Poslanci opozičních ANO a SPD své představy o zvýšení přídavků neprosadili. Předlohu, která také například srovnává podmínky příspěvku na bydlení, nyní dostanou k posouzení senátoři.

Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny stanovila nová pravidla, podle kterých se rozhodne o roční odměně pro ředitele. Podle části členů správní rady jsou až příliš měkká a nekonkrétní.

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun.

Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že vládou navrhovaný rozpočet bude nutné v příštím roce novelizovat, kvůli jeho výdajové stránce. Řekla to při dnešním třetím čtení státního rozpočtu na příští rok.

Poslanci ve středu schvalují návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Sněmovnu čeká šest desítek hlasování o opozičních i koaličních požadavcích na přesuny peněz. Očekává se, že dolní komora podpoří jen některé z nich a rozpočet po několikahodinovém jednání schválí. Navrhovaný schodek na rok 2023 je o 80 miliard korun nižší než deficit schválený na letošek. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že vládou navrhovaný státní rozpočet bude nutné…

Vláda Petra Fialy (ODS) chce v České republice cvičit ukrajinské vojáky. Tato akce přijde daňové poplatníky na bezmála miliardu korun.

Prezidentování je mnohem jednoduší než být premiérem, prohlásil v pořadu Nový den bývalý předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a vzápětí dodal, že hlavou státu by mohl být hned zítra. Stroze také reagoval na kritiku předsedkyně Sněmovny Markéty Adamové Pekarové (TOP 09).

Chystaná novela, která má vydavatelům dát právo vybírat za používání jejich článků online licenční poplatky, se musí výrazně změnit, říká advokát a spoluzakladatel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. UVNITŘ: PODCAST. Je to právní peklo na zemi. Tak hodnotí část novely autorského zákona, kterou právě projednává český parlament, právník a spoluzakladatel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNZ) Jiří Kučera. Návrh, který do českého práva mimo jiné převádí evropskou autorskoprávní směrnici, přičiněním pozměňovacího návrhu poslance Jana Laciny (STAN) vytváří neuvěřitelnou právní džungli, říká. Normu už schválila Poslanecká sněmovna a do 7. prosince ji má projednat také Senát.

Jak se to vlastně mohlo stát? Proč to nikoho nenapadlo dřív? Protože to prostě lidé chtěli. Zavedení přímé volby v Česku je dokonalou ukázkou populismu.

Poslanci v pátek popravili Elektronickou evidenci tržeb (EET). Pro politiky hnutí ANO nástroj, který narovnal podnikatelské prostředí, pro současnou vládní koalici byrokratickou překážku a zbytečné otravování živnostníků. Na tom, kam se česká ekonomika bez EET bude ubírat, nicméně nepanuje shoda. Zastánci hovoří o oživení takzvané šedé ekonomiky nebo o tom, že většina podnikatelů je pro zachování evidence, zatímco podnikatelské organizace krok současné vlády chválí.

Poslanci na mimořádné schůzi schválili totální zrušení elektronické evidence tržeb (EET). Tedy jakési „vlajkové lodi“ opatření z éry, kdy se na vládnutí tak či onak podílelo hnutí ANO. Právě hnutí ANO je s projektem EET spojeno nejvíc. Rozhodnutí sněmovny definitivně „odpískat“ EET je tak vítězstvím pro celou řadu podnikatelů v pohostinství, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Elektronická evidence tržeb (EET) byla v restauracích a obchodech úspěšně zavedena na přelomu let 2016 a 2017.

Sněmovna zřejmě zruší automatické zřizování datových schránek obyvatelům, které mělo začít od ledna. Opoziční hnutí ANO pravděpodobně neprosadí jen 1,5letý odklad zavedení tohoto postupu.…

Elektronická evidence zřejmě definitivě skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady v pátek schválila Sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se navíc na další obory podnikání.

Jediným bodem mimořádné páteční schůze Sněmovny je zrušení elektronické evidence tržeb. Názor podnikatele versus názory politiků.

Elektronická evidence tržeb (EET) zřejmě definitivě skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady schválila sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se navíc na další obory podnikání. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), který evidenci prosazoval, řekl již dříve, že EET narovnala podnikatelské prostředí a vynesla více než 35 miliard korun.

Sněmovna hlasuje o úplném zrušení elektronické evidence tržeb. Zatímco opoziční ANO zavedení EET brání, vládní koalice chce zrušit nejen povinnost EET, ale i dobrovolnou variantu.

Měla to být stručná a rychlá novela energetického zákona, která usnadní výrobu elektřiny ze sluneční energie pro potřeby vlastníka zařízení. Jenže tak snadné to nebude. Na novelu se vrhli poslanci hospodářského výboru a přidali k ní řadu dalších návrhů.

Poslanci budou v pátek budou schvalovat sporný vládní návrh na úplné zrušení elektronické evidence tržeb (EET) ke konci letošního roku. Proti zániku evidence tržeb vystupuje opoziční hnutí ANO. Zamítnutí předlohy na mimořádné schůzi svolané z podnětu koaličních poslanců ale s největší pravděpodobností neprosadí. Sněmovna začne v 9:00, Novinky jednání nabídnou živě.

Poslanci budou v pátek budou schvalovat sporný vládní návrh na úplné zrušení elektronické evidence tržeb (EET) ke konci letošního roku. Proti zániku evidence tržeb vystupuje opoziční hnutí ANO. Zamítnutí předlohy na mimořádné schůzi svolané z podnětu koaličních poslanců ale s největší pravděpodobností neprosadí. Sněmovna začne v 9:00, Novinky jednání nabídnou živě.

Budou mít lidé levnější elektřinu z budovaných fotovoltaických elektráren na střechách už od ledna, nebo nebudou? Zařídit to má vládní novela energetického zákona označovaná jako Lex OZE I, která má pomoci lidem a malým a středním podnikům šetřit na energiích v době krize, s navrhovaným datem účinnosti od 1. ledna příštího roku. Její schvalování se ale zadrhlo.

Sněmovna zřejmě zruší automatické zřizování datových schránek obyvatelům, které mělo začít od ledna. Opoziční hnutí ANO pravděpodobně neprosadí jen 1,5letý odklad zavedení tohoto postupu. Sněmovní správní výbor dnes schválení úpravy poslankyně ANO Jany Mračkové Vildumetzové k vládní novele nedoporučil. Sněmovna by mohla hlasovat o podobě předlohy příští týden.

K nalezení shody na důchodové reformě je ještě dlouhá cesta. Část opozice kritizuje koalici, že ji nepřizvala do expertních týmů, druhá část je pak striktně proti pozdějšímu odchodu do penze.

Sněmovna zřejmě zruší automatické zřizování datových schránek obyvatelům, které mělo začít od ledna. Opoziční hnutí ANO pravděpodobně neprosadí jen 1,5letý odklad zavedení tohoto postupu. Sněmovní správní výbor dnes schválení úpravy poslankyně ANO Jany Mračkové Vildumetzové k vládní novele nedoporučil. Sněmovna by mohla hlasovat o podobě předlohy příští týden.

Už rok nebyl v práci poslanec ANO Milan Wenzl. Neodevzdává ani návrhy zákonů, nepracuje ve výborech. I přesto ale pobírá plat a náhrady. Dlouhodobě se lečí s vážnou nemocí.

Prezidentovi Miloši Zemanovi důvěřuje třetina lidí, vládě a Sněmovně 28 procent. Z ústavních institucí jsou na tom nejlépe obecní zastupitelstva (63 %). Vyplývá to z průzkumu CVVM.

Klíčem lepšího fungování Národní sportovní agentury je především vymezení jejích pravomocí, zpřehlednění jmenování jejího vedení.

Vedení Poslanecké sněmovny hledá duchovní, kteří by chtěli do dolní komory pravidelně docházet. K dispozici by měli být nejen zákonodárcům, ale i zaměstnancům.

Vojtěcha Weise začátkem roku v čele takzvaného dohledového úřadu podle všeho vystřídá někdejší poslanec ODS František Sivera. Je jediným adeptem.

Generálního ředitele České televize bude možné odvolat jednodušeji než teď. Při zvýšeném počtu radních bude na tento krok stačit stejný počet hlasů jako nyní. Celé uplynulé volební období se lidovci, Starostové, TOP 09, ODS a Piráti obávali toho, že Andrej Babiš ovládne Českou televizi. Téma pokaždé ožilo, když se volili členové Rady České televize. Zvlášť na jaře 2021 to vypadalo, že konec generálního ředitele Petra Dvořáka je na spadnutí. Všechny vyjmenované politické strany tehdy spojily ve sněmovně síly, aby zabránily zvolení zvláštních figur na volná místa v kontrolním orgánu veřejnoprávní televize.

Poslanci schválili novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u jejích výrobců, tedy zejména elektráren, resp. elektrárenských společností. Potíž ke v tom, že novela je v zásadním rozporu s příslušnou legislativou Evropské unie, což může vést k řadě žalob či arbitráží vůči českému státu, například ze strany českých nebo mezinárodních akcionářů společností typu ČEZ.

Novou místopředsedkyní Poslanecké sněmovny zvolili v tomto týdnu poslanci kandidátku hnutí ANO Kláru Dostálovou. O co chce ve vedení dolní komory usilovat? Proč hnutí ANO do této funkce nominovalo právě ji? Bude se snažit zmírnit napětí mezi poslanci koaličních a opozičních stran? A jak bude opozice postupovat při projednávání vládní novely stavebního zákona? Ptal se jí Tomáš Pancíř.

Většina poslanců v pátek ve zrychleném režimu schválila novelu energetického zákona, která na výrobce elektřiny uvaluje povinnost odvádět do státní kasy 90 procent z nadměrných příjmů. Pokud v nejbližších dnech zákon schválí také senát a podepíše prezident, tak začnou elektrárenské společnosti platit odvody již od začátku prosince. Podoba zákona se téměř nezměnila.

Na výrobce elektřiny zřejmě dopadne povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, v pátek schválila Sněmovna ve stavu legislativní nouze. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.

Prezident Miloš Zeman vrátil Sněmovně zákon o státní službě. Vadí mu hlavně institut tzv. politických náměstků a to, aby se jich množství zvyšovalo. V současné době mohou být na jednom ministerstvu maximálně dva.

Prezident Miloš Zeman v pátek odpoledne vetoval novelu zákona o státní službě z pera pětikoalice. Na Twitteru to oznámil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.