Postižení

Fiktivní místa i vracení výplat. Proč firmy raději platí miliardy, než aby zaměstnaly lidi s handicapem? Diskutujeme nad dokumentem ČT Ózetpéčka.Pozvání přijali Tomáš Melichařík, tvář dokumentu Ózetpéčka, a Antonín Nekvinda, manažer neziskové organizace Sdružení Neratov.Moderují Jana Peroutková a Kateřina Pantovič.

Apolena Rychlíková mluví s Kateřinou Brožou ze STEM o tom, proč český systém zaměstnávání lidí se zdravotním postižením často nevede k začlenění, ale naopak k segregaci. Místo důstojné a odpovídající práce mnoho lidí končí na chráněném trhu v nízko placených pozicích, na zkrácených úvazcích a v podmínkách, které neodpovídají jejich schopnostem ani kvalifikaci.Rozhovor se věnuje nastavení dotací, povinných kvót i náhradního plnění, které firmy často využívají spíš jako účetní řešení než jako cestu ke skutečnému zaměstnávání. Řeč je o miliardách ze státního rozpočtu, které systém stojí, o nejistotě spojené s invalidními posudky, o neviditelných handicapech i o tom, proč změna postupuje tak pomalu.

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, podle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Záměr kritizuje jak opozice, tak neziskové organizace. Potřebujeme takový zákon? Otázky pro poslance Radka Vondráčka a také poslankyni Olgu Richterovou. A možný nový zákon jsme probrali i se Šimonem Pánkem z organizace Člověk v tísni a s Veronikou Bílkovou z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Na jedné straně volání po zelené energii, na straně druhé odpor místních. Kolem staveb větných elektráren se často vedou spory a šíří se dezinformace. Existuje řešení výhodné pro všechny? Hosty byli předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa a Rudolf Šimek, starosta obce, kde větrníky odmítli v referendu. A jak funguje systém podpory postižených lidí s vysokou potřebou péče? A jakým překážkám tito lidé čelí? Hostem byl Erik Čipera, ředitel obecně prospěšné společnosti Asistence.

Roxanne Trunnell získala na paralympijských hrách v Paříži týmové zlato. Američanka závodí v paradrezuře v gradu I, tedy skupině sportovců s nejzávažnějším postižením. Do roku 2009 však žila jako každá jiná zdravá jezdkyně.