Povodeň

Státní aparát prochází tichou, ale zásadní restrukturalizací. V pořadu Rušičky na platformě FocusOn upozorňuje bývalý vedoucí Krizového informačního týmu (KRIT) na Ministerstvu vnitra Jan Paťawa, že tým, který koordinoval komunikaci během povodní i migračních vln, končí ve své dosavadní podobě a jeho agenda se rozpouští v běžném PR oddělení. Podle něj jde o riskantní krok, který může v době budoucích environmentálních či bezpečnostních hrozeb vést k nejednotnosti státních institucí a oslabení důvěry občanů. Zatímco v Británii na podobných agendách pracují tisíce lidí, české jádro o osmi expertech nyní ztrácí autonomii.Situace na Ministerstvu vnitra není izolovaným incidentem, ale součástí širšího trendu v rámci státní správy. Jak v rozhovoru upozornila moderátorka Veronika Víchová, podobný osud potkal i odbor strategické komunikace na Úřadu vlády, který byl rozpuštěn, a agendu na Ministerstvu zahraničních věcí, jež se přesunula přímo pod gesci ministra. Tato fragmentace odborných pracovišť vzbuzuje otázky o dlouhodobé stabilitě informační bezpečnosti státu.Jan Paťawa potvrzuje, že krizová komunikace se nyní přesouvá pod oddělení PR. Podle něj je však mezi těmito pojmy zásadní rozdíl. ,,PR dělá opravdu public relations ministrovi, popřípadě úřadu, kdežto krizová komunikace se snaží mít ve středu občana, tak, aby byly veškeré výstupy podřízeny jeho potřebám,“ vysvětluje Paťawa. Upozorňuje, že bez autonomního týmu hrozí, že v momentě krize převáží politické zájmy nad čistě informativní službou veřejnosti.Pět lidí proti tisícům v zahraničíPři pohledu na personální zajištění strategické komunikace působí český tým ve srovnání se západními spojenci skromně. Jan Paťawa v rozhovoru upřesnil, že jeho tým tvořilo pouhých 5 kmenových zaměstnanců a 3 externí spolupracovníci. Přestože šlo o malou skupinu, jejich ambicí bylo vytvořit metodické zázemí, které by umožnilo státu mluvit „jednou řečí“. Pro srovnání Paťawa uvedl, že například ve Velké Británii disponují obdobné útvary kapacitami čítajícími až tisíce členů.Důvodem pro zrušení těchto týmů mohou být i politické sliby. Paťawa připouští, že řada vládních stran měla zrušení této agendy přímo ve svých předvolebních programech. Zároveň však vidí chybu i na straně expertů: ,,Nebyli jsme schopni srozumitelně vysvětlit a přesvědčit představitele státu o naší potřebnosti,“ dodává. Ekonomický dopad rozpuštění osmičlenného týmu na státní rozpočet bude minimální, avšak ztráta know-how a vybudovaných kontaktů může být v budoucnu vyčíslena mnohem dráže.Lekce z povodní a riziko informačního vakuaVýznam koordinované komunikace se v praxi ukázal během povodní v roce 2024. Stát tehdy začal s varováním tři dny dopředu a veškeré aktivity členů vlády byly koordinovány tak, aby občan dostával ucelené informace na jednom místě. Podle Paťawy je právě toto moment, kdy se investice do strategické komunikace vrací. Bez centrálního koordinačního prvku hrozí chaos, kdy různé úřady vydávají protichůdná sdělení a občan neví, čím se řídit.Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:Proč přesun krizové komunikace pod PR může v praxi znamenat chaos v informování veřejnosti?Jak fungovala koordinace státu během povodní a proč bylo klíčové, aby všechny instituce „mluvily jednou řečí“?Jaké know-how, metodiky a kontakty tým KRIT budoval – a co hrozí, že jeho zánikem zmizí?Proč se stát a firmy míjejí ve vzájemných očekáváních během krizí a co to znamená pro fungování infrastruktury?Jak stát pracuje s informacemi v krizových situacích a proč je klíčové zaplnit informační prostor dřív než dezinformace?

V Kojetíně na Přerovsku v Olomouckém kraji vzniklo na místě mokřadu a podmáčených ploch v prostoru, kterému se říká Pod oborou, Biocentrum. Má hned několik využití. Slouží k zadržování vody v krajině, jako ochrana před povodněmi, jako místo vhodné pro růst mnoha rostlin a život řady živočichů a také jako cíl turistů. Jeho součástí je totiž naučná stezka.

Na ministerstvu vnitra od dubna nefunguje Krizový informační tým, který měl na starosti komunikaci státu například při povodních. Podle ministra Lubomíra Metnara z hnutí ANO byl ale neefektivní a jeho výsledky neodpovídaly vynaloženým financím. Bylo zrušení KRITu chyba, nebo jeho činnost dokážou zastat jiné složky? Moderuje Lukáš Matoška.

„Nechtěla jsem psát žádnou agitku,” říká o své nové knize Markéta Lukášková. Jmenuje se Výšina a vypráví o světě zasaženém klimatickou změnou. Ta ale slouží jen jako kulisa. „Největší problém jsou vždycky lidi, co si navzájem škodí.” Svět blízké budoucnosti trápí nesnesitelná vedra i povodně. Kam před nimi utéct? Třeba do Výšiny, resortu ve vyšší nadmořské výšce, kam se za odměnu dostávají ti, kdo se o životní prostředí kolem sebe starali. Román na pomezí dystopie a post-apokalypsy promlouvá mnohohlasem několika postav a sleduje skrze ně život v čím dál podivnějším resortu. Lukášková ale vysvětluje, že víc než ekologie ji při psaní zajímalo, jak se lidé chovají v krajních situacích, tak dobře popsaných třeba v seriálech žánru post-apo. Jako příklad dává spisovatelka svou oblíbenou sérii Živí mrtví. „Je tu skvěle vidět, že největší problém jsou ti živí, ne ti mrtví,” konstatuje Lukášková. Ve své knize vedle pragmatické studentky botaniky Mii staví matku Zoe, která věří v moudrost přírody, a přidává také temnou duchovní šamanku Gaiu, jejíž ezoterické řeči a manipulativní chování se prý trochu nečekaně inspirovaly u lídrů manosféry. V rozhovoru Lukášková mluví také o diagnóze ADHD, kterou spisovatelka a podcasterka dostala před necelými třemi lety a díky které prý mohla vzniknout kniha jako Výšina. Léta se snažila zapadnout, psát tak, aby se k jejím knihám dalo vztáhnout. Díky lékům se jí teď poprvé podařilo ztišit hluk v hlavě a také si dodat odvahu a neřešit, co si myslí druzí. Diagnóza prý Lukáškové přináší úlevu, ale i hořkost. Hlavně proto, že nepřišla dřív. „Mohla jsem si ušetřit spoustu trápení. Celý život jsem se obviňovala, že jsem líná, neschopná, nezapadám," lituje spisovatelka. Jak Markéta Lukášková vnímá hejty — včetně těch, které si dává sama? Co ji naučily dva roky psaní do mužského časopisu pod cizím jménem? A proč si dala za cíl shlédnout 800 filmů, než umře? Poslechněte si nové vydání Kulturáku. --- Kulturák Rozhovory s osobnostmi i rozbory kulturních fenoménů. To je Kulturák, podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv, který moderuje Jonáš Zbořil. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš měl se svými hosty bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Nemelem, nemelem, nemelem, nemelem, sebrala nám voda mlejn. Těmito slovy začíná známá lidová písnička o tom, jak kdysi povodeň smetla zařízení jednoho mlýna. Je inspirována skutečnou událostí, která se odehrála na Pilském mlýně nedaleko Sedlice na Strakonicku.