Pracovní doba

Práce přesčas je pro mnoho českých zaměstnanců denním chlebem. Někdy jde jen o nárazovou nutnost, jindy o zavedenou (a ze strany firem zneužívanou) praxi. Český zákoník práce sice umožňuje zaměstnavateli nařídit omezený počet přesčasových hodin, ale ten si nemůže s volným časem zaměstnanců dělat, co chce.

Pracovat jen čtyři dny, brát stejný plat a ještě každý měsíc dostávat peníze od státu za úspěchy umělé inteligence. Tahle vize zní jako sen. Přesně to teď slibuje firma, která stojí za ChatGPT. Jenže za lákavou fasádou se skrývá něco úplně jiného – tvrdý boj o prachy, lobbistické tahanice a otázka, jestli nás technologičtí giganti opravdu zachrání, nebo jenom oblafnou.

Počítač na pracovním stole umí být překvapivě upovídaný.

Práce načerno, problémy s výplatou, porušování pracovní doby nebo nedostatečná ochrana zaměstnanců. I taková je realita některých českých pracovišť.

„Dost často jsem u toho i brečela,“ přiznává Petra Šindlerová, když mluví o tom, jak do své módní firmy Buga implementovala umělou inteligenci. „Některé věci, zrovna data, jsou u nás extrémně složitá věc. Jsme výrobní firma, nakupujeme materiály a nešijeme sezonně. Udělat z nich přehled, bylo na dlouho, s AI jsem to ale měla hodinu hotové. A v tu chvíli jsem si uvědomila, kolik nás to dřív stálo času a peněz,“ pokračuje podnikatelka, jejíž byznys loni dosáhl na tržby kolem 150 milionů korun. Letos díky možnostem vibe codingu naskakuje na nový stupeň interních inovací. A věří, že to její firmě umožní zkrátit lidem pracovní dobu na čtyři dny týdně.

Průzkum mezi evropskými pracovníky ukázal propastné rozdíly v kultuře na pracovišti. Češi sice nadprůměrně využívají počítače i umělou inteligenci, zároveň ale čelí přísným kontrolám. Polovině lidí zaměstnavatelé automaticky měří pracovní dobu a každý čtvrtý je pod dohledem kamer nebo monitorování internetu. Kamera sleduje každý pohyb ve skladu, ať je to v Praze nebo v Bukurešti.

Nanuk od šéfa býval příjemným překvapením a práce z domova výjimečným benefitem. S častějšími vlnami veder se ale přístup firem mění. Voda, pružná pracovní doba nebo možnost ochladit se už na mnoha pr…

Vysoké teploty na pracovišti ovlivňují bezpečnost, zdraví a produktivitu zejména u osob pracujících venku nebo v horkém vnitřním prostředí. Na základě studií to uvedl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Pokud budou podobné vlny veder častější, bude podle institutu potřeba uvažovat například o změnách pracovní doby. Hosty Radiožurnálu byli Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy, a Roman Ďurčo, předseda Odborového svazu Kovo.

Mezi návrhy je zrušení kondičních pobytů nebo prodloužení pracovní doby.

Mohla by se u nás zavést siesta? Možná ano. Stále častější vlny extrémních veder mohou v příštích letech výrazně proměnit pracovní i každodenní režim v Česku. Odborníci upozorňují, že zejména zaměstnanci pracující venku nebo v přehřátých provozech budou potřebovat účinnější ochranu. Jedním z možných řešení je posun pracovní doby do ranních hodin, rozdělení práce na dvě směny a delší přestávka během nejteplejší části dne.

Vězeňská služba kvůli tropickým teplotám mění režim zaměstnanců i odsouzených. V některých věznicích mohou pracovníci začínat směny dříve nebo končit dříve. Odsouzení dostávají více nápojů a v horkých dnech mohou nosit nátělníky a krátké šortky. „V některých věznicích vedení povolilo úpravu pracovní doby,“ uvedla pro Českou justici mluvčí Vězeňské služby Markéta Machová Prunerová. The post Příliš horko za mřížemi. Vězňům povolili šortky a více sprch appeared first on Česká justice.

Změny klimatu výrazně dopadnou i na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP). Potřeba bude změna pracovní doby, úprava pracovišť, nové materiály a technologie i ochranné pomůcky.

Řada rodičů po skončení rodičovské dovolené řeší, jak skloubit péči o děti s návratem do zaměstnání. Pokud zaměstnavatel bez vážného důvodu odmítne upravit pracovní dobu nebo hledat jiné řešení, může tím porušit zákon.

Pracovní doba je podle definice Portálu veřejné správy doba, ve které je zaměstnanec povinen vykonávat práci pro zaměstnavatele. Zahrnuje přitom dobu směny a práci přesčas. Jenže otázkou zůstává, jak je to s pauzou na oběd a dalšími přestávkami. Některé se totiž do pracovní doby započítávají a další nikoli.

Internetem opět víří debaty o takzvaném pravidlu 8–8–8. Rozdělit den na tři přesné osmihodinové bloky zní jako dokonalý recept na méně stresu a delší život.

Růst produktivity práce je v Česku jeden z nejnižších. Pomaleji rostou jen Němci a Rakušané, ti ale pracují v průměru o čtyři hodiny týdně méně. Vzorem může být Litva.

To, co bylo donedávna jen spekulací, je nyní oficiální plán. Vedení Mercedesu chce firemním financím pomoci skrze program, který nejenže lidem zadrží peníze, jež měli dávno dostat, ale ještě jim přidá pět pracovních hodin týdně bez nároku na odměnu. Těm se ale nechce, a tak vyšli do ulic.

Před třemi měsíci k nám do týmu nastoupil nový kolega. Jelikož máme v práci možnost pracovat kompletně z domova, komunikujeme primárně přes firemní chat a e-maily. Ze začátku působil jako zapálený nováček, ale postupně se z toho stal čistý stres. Kolega totiž naprosto nerespektuje pracovní dobu. Běžně mi posílá dotazy nebo žádosti o kontrolu svých […] The post Pracuji z domu a nový kolega mi neustále píše zprávy i o víkendu. Když jsem si vypla firemní chat, nahlásil mě šéfovi appeared first on Prima Inspirace.

Léto je dobou studentských brigád, kdy mladí pracují nejčastěji na dohody. Řeší hlavně, kolik za práci dostanou, ale o daňových povinnostech moc informací nemají. Poradíme, na co si dát pozor, aby zbytečně nepřišli o dost peněz.

Polská vláda stropuje výdělky lékařů. Někteří si přijdou i na v přepočtu více než 500 tisíc Kč měsíčně. Navrhují i evidenci hodin v práci.

Dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ) se v řadě ohledů přiblížily pracovnímu poměru. Zaměstnavatel musí řešit rozvrh směn, evidenci pracovní doby, příplatky, dovolenou i nové reportingové povinnosti. Přesto jsou stále praktickým nástrojem pro brigády, sezonní výpomoc nebo práce menšího rozsahu.

„Stát nemá nařizovat, kdy mají jaké obchody otvírat a zavírat.“ „U nás bych to zakázal taky, ať je v neděli klid.“ Čtenáři diskutují o tématu, že německé obchody chtějí mít otevřeno i v neděli.

Německo má upustit od toho, aby byly v neděli povinně zavřené obchody. Volá po tom tamní svaz maloobchodu, stejně jako průmyslová a obchodní komora. Opatření, které vychází z křesťanských tradic, prý ve výsledku škodí prodejům.

Pracovní doba od 9 do 17 hod a každodenní přítomnost na pracovišti byly ještě donedávna běžným standardem. Pro dnešní mladou generaci se ale tento režim stává pomalu, ale jistě symbolem něčeho zastaralého a nefunkčního. Chtějí pro sebe větší svobodu, plánovat si práci po svém nebo možnost pracovat z domova.

Zákon umožňuje českým teenagerům vydělávat si vlastní peníze už od 14 let. Práce mladistvých ale podléhá přísným pravidlům, která chrání jejich zdraví i vzdělávání. Rodiče musí dát souhlas, pracovní doba nesmí překročit stanovené limity a některé profese jsou pro nezletilé zcela zakázané. Jaké možnosti mají čtrnáctiletí na trhu práce a na co si dát pozor při výběru brigády?

Práce z domova neboli home office je na vzestupu, a to po celém světě. Může za to především onemocnění covid-19 a restrikce s ním spojené. V době omezení totiž mnozí lidé přehodnotili své pracovní návyky a na tento způsob spolupráce přešly i mnohé firmy. Otázkou ovšem zůstává, jak je to s přesčasy.

Češi nejméně dalších pět let budou dvakrát ročně posouvat hodiny. Ministerstvo dopravy připravilo návrh nařízení vlády, podle něhož má letní čas v Česku platit také v letech 2027 až 2031. Přestože Evropská unie už několik let diskutuje o zrušení střídání letního a zimního času, členské státy se zatím nedokázaly shodnout, který čas ponechat natrvalo.

Češi budou nejméně dalších pět let dvakrát ročně posouvat hodiny. Ministerstvo dopravy připravilo návrh nařízení vlády, podle něhož bude letní čas v Česku platit také v letech 2027 až 2031. Přestože Evropská unie už několik let diskutuje o zrušení střídání letního a zimního času, členské státy se dosud nedokázaly shodnout, který čas ponechat natrvalo. The post 84 procent lidí chce zrušit střídání času. Má zůstat letní, nebo zimní? appeared first on Česká justice.

Konec střídání letního a zimního času se zatím nekoná. Vláda připravuje pravidla pro další období, podle kterých si lidé budou dál dvakrát ročně posouvat hodinky. Přestože se v Evropské unii už několik let diskutuje o zrušení změny času, současný systém zatím zůstává. Nové nařízení vlády má stanovit termíny letního času pro roky 2027 až 2031.  Změna času bude pokračovat i v dalších letech Hodiny se budou stejně jako dosud posouvat na jaře o hodinu dopředu a na podzim zpět. Konkrétní termíny…

Dotykové telefony, chytré pračky a umělá inteligence nám měly ušetřit čas a zkrátit pracovní dobu. Tak proč průměrný středověký rolník mohl během roku odpracovat méně hodin než dnešní Čech?

O minulém víkendu v Česku padl nový teplotní rekord: 41,9 stupně Celsia. Vlny veder budou přitom podle klimatologů v budoucnosti čím dál častější. A jak vysvětluje environmentalista Jan Hollan, bude potřeba se na ně připravit. Inspiraci mohou Češi načerpat například ve Středomoří.

Ráno vstát, hodinu stát v koloně, sednout si ke stolu a osm hodin komunikovat hlavně přes Teams s kolegy, kteří sedí o dvě patra výš nebo doma. Zní vám to povědomě? Není divu, že hlavně mladší generace začíná přemýšlet jinak. Kanceláře nezavrhuje. Jen od nich čeká víc než řadu stolů a povinnou docházku.

Ve většině zaměstnání je střízlivost během pracovní doby samozřejmostí. Přesto podobné pravidlo dosud v jednacím řádu Poslanecké sněmovny výslovně chybělo. Proč by právě poslanci měli být výjimkou?

Zaměstnavatel vám odchod z pracoviště zakázat smí, ale jen v určitou dobu. Neurčuje to pracovní smlouva ani firemní pravidla, ale zákoník práce. A rozdíl mezi pracovní dobou a přestávkou na jídlo pak rozhoduje, jestli vám šéf může odchod z pracoviště doopravdy zakázat, nebo ne.

Zatímco zaměstnanci v Německu běžně pracují jen 34 hodin týdně a užívají si vysoké platy, čeští pracovníci stráví v zaměstnání výrazně více času za podstatně nižší mzdu.

Práce chůvy u bohatých rodin už dávno obnáší mnohem víc než jen péči o děti. Den může začít cestou do školy a skončit na letišti nebo v cizí zemi. Zkušené chůvy proto říkají, že největší nároky přicházejí z úplně jiné strany, než se většina lidí domnívá.

Po radikálních škrtech Volkswagenu přichází s úspornými opatřeními také Mercedes. Automobilka podle interního dopisu zaměstnancům letos v červenci nevyplatí pravidelný prázdninový bonus, který zaměstnanci každoročně dostávají. Firma oznámila, že peníze vyplatí až v příštím roce. Argumentuje přitom obtížnou situací na trhu a potřebou zachovat konkurenceschopnost. Zároveň chce společnost zahájit jednání o prodloužení pracovní doby bez navýšení mezd. O interním dopise zaměstnancům informoval…

Každé ráno miliony lidí poslušně vstávají na povel budíku. Nové poznatky ale naznačují, že společnost možná oslavuje systém, který ničí spánek, výkon i zdravý rozum.

Každé ráno se ve všech koutech světa opakuje stejný rituál. Zazvonění budíku v šest nebo v sedm, hluboké povzdechnutí, mechanické vypnutí alarmu a kávový rychlošíp do žíly. Tělo protestuje, ale nic nezmůže, mozek odmítá spolupracovat, ale korporátní mašinérie a školní řády nečekají. Zdá se ale, že je celý tento zažitý systém postavený na obrovském vědeckém omylu.

Kratší pracovní doba, home office nebo sdílené místo. Pečující mají několik možností, jak zkusit sladit zaměstnání s péčí o blízkého. Projděte si, na co můžete mít v práci nárok.

Zatímco dříve šlo o životní aspiraci, dnes jde o nechtěnou odměnu. Po povýšení už čeští zaměstnanci netouží. Šéfovo místo by zvažovali pouze v případě, kdyby dostali přidáno alespoň třetinu mzdy...

V podnikatelském prostředí se schyluje k nejvýznamnějšímu přenastavení vztahů mezi firmami a jejich externími spolupracovníky za poslední tři dekády. Přinést ji má návrh nového zákona o platformové práci, který zároveň počítá se změnami dalších předpisů. Ačkoli míří hlavně na digitální platformy a stát sám říká, že švarcystém není jeho cílem, podle právníků může úřadům přinést v boji proti švarcsystému dosud nejsilnější zbraň.

Jak odbory vychází s vládou? Má smysl zavádění čtyřdenního pracovního týdne? Na tyto a další otázky moderátorky Adély Snopové odpovídal v pořadu Napřímo šéf ČMKOS Josef Středula.

Praha - Polovina lidí podle průzkumu CVVM považuje podporu státu pro rodiny s dětmi za dostatečnou. Naopak dvě pětiny oslovených se domnívají, že se vláda o rodiny stará nedostatečně. Z vybraných opatření, která by měla pomoci rodičům s malými dětmi, získala nejvyšší podporu pružná pracovní doba a zkrácené úvazky pro rodiče s dětmi, se kterou souhlasí 93 procent dotázaných. V tiskové zprávě to uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ze Sociologického ústavu AV ČR.

Český zaměstnanec odpracuje proti německému zhruba o měsíc ročně více. Proč, když pracujeme déle, nejsme bohatší než Němci? Odpověď tkví v nízké produktivitě.

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny.

Průměrná doba, kterou Češi každý týden stráví v práci, se postupně zkracuje. V minulém roce to bylo 37,5 hodiny. Za deset let klesla téměř o hodinu a tři čtvrtě. Stále však podle evropského statistického úřadu Eurostat odpracují více než Němci, Rakušané či Francouzi. A to poměrně výrazně.

Produktivita práce Čechů se za posledních pět let zasekla a neroste. Třeba Polsko vyskočilo o více než 14 procent a rychleji rostou i Bulhaři nebo Chorvati. Češi přitom odpracují více hodin než na Západě - a stále za nižší mzdy.

Obliba zkrácených úvazků v Německu během posledních let stoupala, když aktuálně pracuje na zkrácený úvazek v Německu každá druhá zaměstnankyně. Jak se liší pracovní týden zaměstnance na plný a zkrácený úvazek? Zaměstnanci pracující na plný úvazek odpracovali v průměru v loňském roce v Německu 39,9 hodin týdně, v roce 2015 to bylo 40,5 hodin týdně. Zaměstnanci pracující na zkrácený úvazek odpracovali v Německu v loňském roce v průměru 21,3 hodin týdně, v roce 2015 to bylo 19,3 hodin týdně.

Zaměstnavatelé mají často pocit, že dobrý zaměstnanec neznamená jen spolehlivost a zodpovědnost, ale v poslední letech si k vlastnostem přiřazují i dostupnost.

Průměrná pracovní doba v Evropské unii činila loni 35,9 hodiny týdně. Od roku 2015 se tak snížila o hodinu. Nejdéle pracovali Řekové, zatímco nejméně času strávili v zaměstnání loni Nizozemci. V Česku se průměrná pracovní doba pohybuje okolo 37,5 hodiny. Vyplývá to ze zprávy Eurostatu.

Čtyřdenní pracovní týden už není jen fantazie unavených zaměstnanců, ale téma, které testují firmy i státy napříč Evropou. Slibuje víc času na život, méně stresu a stejný výkon – otázkou ale zůstává, zda může fungovat i mimo kanceláře a moderní korporáty.

Léto pravidelně bývá možností přivýdělku pro studenty, ale i další lidi, kteří potřebují peníze navíc. Nabídku zvyšují nejen dovolené stálých zaměstnanců, ale také sezonní práce v turistickém ruchu, stavebnictví nebo zemědělství. Před nástupem je ale potřeba vědět, jaká pravidla platí.

Návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené přináší kromě radosti z opětovného pracovního zapojení také řadu praktických otázek. Jednou z nejdůležitějších je možnost upravit si pracovní dobu tak, aby odpovídala potřebám...

Přesčasy, tedy práce vykonaná nad stanovenou pracovní dobu, mají svá pravidla daná zákoníkem práce. A ten jim zrovna moc „nefandí“. Zjistěte, kolik hodin navíc můžete maximálně odpracovat a zda za to dostanete alespoň vyšší mzdu.

Do zavření zbývá pár minut, obchod hlásí konec prodejní doby a zaměstnanci už uklízí poslední úseky. Jenže právě tehdy často přichází zákazníci, kteří si chtějí v klidu projít celý obchod. Zaměstnanci supermarketů redakci Kupi popsali, co se večer běžně děje a kde končí práva zákazníků i trpělivost personálu.

Ekonom John Maynard Keynes ve své často citované předpovědi z roku 1930 odhadoval, že díky technologickému pokroku budou lidé za sto let pracovat jen 15 hodin týdně. Zatím to nevypadá, že by se jeho predikce naplnila.

Výzkum zároveň ukazuje, že délku spánku výrazně ovlivňuje kultura, pracovní tempo i životní styl. Kratší spánek přitom automaticky neznamená horší zdraví.

Jedna z úřednic prostějovské radnice obcházela kanceláře a sbírala zde podpisy pod petice senátorů ANO za zrušení televizních a rozhlasových poplatků a za ústavní právo na život offline. Kdo jí to nařídil, není jasné. V čele prostějovské radnice sedí primátor a senátor František Jura z ANO.

První máj se dnes vnímá především jako svátek zamilovaných, je to ale také Svátek práce. Velké kašírované prvomájové průvody, kam musel každý dobrovolně jít a mávat mávátkem, jsou už naštěstí minulostí. Boj za práva pracujících si je dobré připomínat a nevylévat s vodou z vaničky i dítě.