Pracovní doba

Pavel pracuje ve Švýcarsku devátým rokem, z toho poslední dva roky v zemi také trvale žije. Začínal jako řidič kamionu, poté pracoval jako koordinátor a dispečer a dnes řeší nástupy nových řidičů i jejich pracovní smlouvy. Právě na nich je dobře vidět, jak je ve Švýcarsku nastavená pracovní doba zaměstnanců.

Kratší pracovní týden patří k nejdiskutovanějším tématům posledních let. Firmy ho testují, zaměstnanci o něm sní a kritici ho označují za projev lenosti. Výsledky skutečných experimentů ale přinášejí odpovědi, které většinu z nás překvapí.

Technologické firmy na Západě varují, že čtyřdenní pracovní týden a home office oslabují konkurenceschopnost v závodě o AI. Místo zkracování pracovní doby teď některé otevřeně požadují 72hodinový pracovní týden – i když Čína už od podobného modelu ustupuje kvůli jeho destruktivním dopadům.

Zatímco šéfové technologických gigantů mluví o umělé inteligenci (AI) jako o nástroji, který lidem přinese kratší pracovní týdny a více volného času, ekonom Robert Reich varuje před méně optimistickým scénářem. Podle bývalého amerického ministra práce může zkrácení pracovního týdne zkrátit i vaši výplatu.

Home office už dávno není nouzové řešení. Pro tisíce rodin je to každodenní realita, která zasahuje nejen do práce, ale i do partnerských vztahů. Když se pracovní role, domácnost a péče o děti začnou míchat dohromady, přichází frustrace a pocit, že člověk nestíhá nic pořádně. Napětí pak roste rychleji než počet online schůzek. Jak to celé ukočírovat a oddělit práci od soukromí?

Boom v oblasti umělé inteligence si žádá mimořádné nasazení: 72hodinový pracovní týden není v amerických startupech výjimkou. Otázkou ale je, jak moc je to udržitelné a produktivní?

Chodit do práce dřív sice působí dojmem vysokého nasazení, ale paradoxně se může vymstít. Pokud zaměstnanec opakovaně a bez souhlasu přichází před začátkem směny, může tím porušit pracovní povinnosti. A to může skončit disciplinárním propuštěním bez odstupného.

Delší pracovní doba a méně dovolené. Zaměstnavatelé v Bavorsku znovu kritizují rozsah volna a délku pracovní doby a označují ji jako jednu z příčin slabého hospodářského růstu. Poté, co loni neuspěl návrh na zrušení jednoho státního svátku, přichází Svaz bavorského hospodářství (Vereinigung der Bayerischen Wirtschaft) s novou iniciativou: navrhuje zkrácení množství dnů dovolené či delší týdenní pracovní dobu. Informuje o tom například Bild.

Fond pracovní doby určuje kolik hodin a dní musí zaměstnanec v daném období odpracovat, v našem případě se jedná o rok 2026. V roce 2026 je to 250 dní.

Co kdybyste dostali týden dovolené navíc? Nebo pracovali míň za stejné peníze? Pro zaměstnance Lidlu a Jysku to není sci-fi, ale realita. Lidl od ledna přidává 5 dní volna každému, Jysk dál zkracuje pracovní týden. Dva velké hráče ukazují, jak může vypadat budoucnost práce v Česku.

Čtyřdenní pracovní týden přestává být výstřelkem a stává se symbolem generačního posunu. Pro mladé z generace Z nejde jen o více volna, ale o psychickou pohodu, smysluplnou práci a rovnováhu, kterou klasický režim nenabízí. Výzkumy i příklady ze světa ukazují, že kratší týden může znamenat vyšší produktivitu – i lepší život.

Debata o tom, jestli Němci pracují „málo“, dostala nečekanou kontra. Ne v přesčasech, ale v kalendáři dovolených. Analýza globální HR a payroll platformy Deel ukazuje, že v roce 2025 si plný nárok na dovolenou vybralo jen 43 % zaměstnanců. Jinými slovy: víc než polovina lidí v Německu nechala aspoň pár dní volna ležet – ať už z vlastního rozhodnutí, nebo proto, že okolnosti nepřály.

Finsko se snaží přilákat americké technologické pracovníky do oblasti umělé inteligence, kvantových výpočtů a inovací ve zdravotnictvíNabízí jim rychlá víza, podporu integrace a lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, než je běžné třeba v Silicon ValleyMezi otevřenými pozicemi jsou například nabídky společnosti Oura Health, kvantových startupů i univerzit Poptávka po špičkových odbornících v oblasti pokročilých technologií roste po celém světě. Firmy i země soutěží o inženýry a výzkumníky, kteří mohou posunout hranice oborů, jako jsou kvantové výpočty, umělá inteligence a inovace ve zdravotnictví. Finsko se v této globální „válce o talenty“ snaží prosadit jako atraktivní destinace zejména pro odborníky ze Spojených států, zároveň ale míří i na talenty z Indie, Brazílie a dalších částí Evropy.

Vzduch se tetelí vedrem a na přímý sluneční žár by vylezl jen šílenec. Ve Středomoří, Španělsku, a jako pozůstatek španělskému vlivu i v Latinské Americe, je právě ideální čas na siestu. Její název musíme hledat v latinském hora sexta, tedy šestá hodina.

Čtyřdenní pracovní týden zní jako sen. Velká studie z roku 2025 ale ukazuje, že jde o tvrdý test efektivity. U některých firem funguje skvěle, jinde by způsobil kolaps.

Čtyřdenní pracovní týden se stal symbolem pokroku a rovnováhy mezi prací a životem. Jenže zatímco svět tleská vyšší produktivitě, české agentury obcházejí pravidla a vydělávají na lidech, kteří z revoluce nic nemají.

Inspektorát práce přišel v Krajské nemocnici T. Bati na problémy při dodržování pracovní doby, poskytování odpočinku mezi směnami nebo ohledně pracovních dohod. Za to dostala nemocnice pokutu 100 tisíc korun.

Konec home officů, nedostatek lidí a upadající morálka. Pracovní prostředí se v posledních letech od základů mění a to klade nové nároky na péči o zaměstnance. Stále více firem si proto začíná uvědomovat, jak zásadní jsou pro jejich přežití personalisté, a část z nich je dosazuje i do nejvyššího vedení.

Řetězec Lidl dopřeje od ledna svým zaměstnancům nadstandardně dlouhou dovolenou, každému přihodí 5 dní navíc, a to již od prvního roku nezávisle na odpracovaných letech. Změna má přinést férové podmínky pro všechny pracovníky. Společnost Jysk zase dále prosazuje kratší pracovní týden za stejnou mzdu, který se od loňského roku fungování osvědčil jak zaměstnancům, tak firmě.

Rok 2026 může být zlomem pro budoucnost práce – umělá inteligence se stává nástrojem nejen efektivity, ale i rovnováhy. Model 100-80-100 nabízí realistickou cestu ke čtyřdennímu pracovnímu týdnu bez ztráty produktivity – a možná i klíč ke smíření lidí s AI.

Lidí pracujících na zkrácený úvazek stále přibývá. Zatímco v roce 2022 jich bylo 382 tisíc, loni na podzim už jejich počet přesahoval 504 tisíc. Za tři roky tak jejich počet podle Českého statistického úřadu vzrostl téměř o třetinu. Nárůst je sice znát u všech věkových skupin, ale výrazně se projevuje u šedesátníků. A to jak kvůli zdravotním důvodům, tak i kvůli tomu, že se jim zpřísnily podmínky pro předčasnou penzi.

ROZHOVOR: „Sehnat řezníka je snad nadlidský úkol,“ postěžoval si redakci majitel rodinného podniku. Jeho práce se dědí již několik generací. „Syna nemám a dcera lásku k řezničině nepodědila,“ zmínil. Nejde ale jen o jeho obor, mladí prý zájem o tradiční řemesla nemají.

Když ostatní zhasínají lampy a zachumlají se do peřin, vy si vaříte kafe a vyrážíte do práce. Noční směny mají možná své výhody – klid, ticho a často i lepší plat –jenže tělo na ně má vlastní názor. Podle vědců si dlouhodobé „ponocování“ může vybrat svou daň na zdraví.

Zkrácené úvazky jsou v Evropě velmi oblíbené. Z finančních důvodů si však nemůže dovolit pracovat na zkrácený úvazek každý. Ve vyspělém Rakousku ale pracuje na zkrácený úvazek každý třetí zaměstnanec! Kolik hodin tráví Rakušané v práci?

Inspektoráty práce přišly na porušení zákona v několika nemocnicích. Seznam Zprávy si výsledky kontrol vyžádaly podle informačního zákona. Díky tomu se můžeme podívat, jestli je v nemocnicích stále problém s přesčasy.

Čtenářka Martina popsala redakci Kupi, jaké to skutečně je být prodavačkou. Zatímco zákazníci si myslí, že práce začíná otevřením prodejny, ve skutečnosti mají zaměstnankyně za sebou už několik hodin těžké práce. A i po zavření obchodu nekončí.

Sklenka sektu při jmenování soudců či profesorů patří na Pražském hradě k běžným ceremoniím. Právě to vadí advokátovi Tomáši Nahodilovi, který se kvůli přípitkům v pracovní době obrátil na prezidenta Petra Pavla. The post Alkohol v pracovní době na Hradě? Nevhodné, píše advokát prezidentovi Pavlovi appeared first on Česká justice.

Osmihodinová pracovní doba přestává fungovat jako pevný rámec dne. Nová data ukazují, že práce se tříští do kratších úseků od rána do večera. Češi si přesto v jednom ohledu stále drží mírný odstup.

Rok 2026 přeje připraveným. Podívejte se, jak chytře využít státní svátky a získat desítky dní volna navíc za minimální cenu dovolené. Plánujte včas.

Jaká je výše minimální mzdy v roce 2026? Koho se týká a co když si někdo vydělá méně? A jak se zvyšuje zaručený plat? Tady je přehled.

Rok 2026 přinese ve financích jako každý rok změny. Jednou z nich je i zvýšení minimální mzdy. V roce 2025 se minimální mzda přehoupla přes 20.000 Kč a činila 20.800 Kč. V roce 2026 vzroste minimální mzda o 1.600 Kč a dosáhne částky 22.400 Kč.

Kolektivní vyjednávání na odvětvové úrovni zůstalo v roce 2025 významným prvkem ochrany zaměstnanců. V působnosti ČMKOS bylo uzavřeno 15 kolektivních smluv vyššího stupně, které určují základní mzdové a pracovní standardy v jednotlivých odvětvích a slouží jako východisko pro další podniková jednání.

V poměru k nájmům a vůbec životním nákladům celkově se u nás dost málo vydělává. Dobré to bývalo v Německu, v minulosti jsem takhle absolvovala deset sezon. Nekvalifikovaná práce s ubytováním.

Kolik hodin denně byste měli pracovat, aby vám práce nevzala zdraví, náladu ani život? Zatímco někteří šéfové stále vzývají přesčasy, světová data, lékaři i prestižní britský týdeník The Economist mají jasno: méně je často více. A rozdíl mezi úspěchem a vyhořením může dělat jen pár hodin týdně.

Práce řidiče patří mezi profese, o které je dlouhodobě vysoký zájem. Firmy hledají řidiče dodávek, kamionů i autobusů napříč celou Českou republikou. I když se může zdát, že najít práci řidiče je jednoduché, realita je často složitější, protože nabídky se výrazně liší v podmínkách spolupráce i odměňování a často vám to zásadní v inzerátu neřeknou.

Nezávislá studie z Boston College přináší realistický pohled na čtyřdenní pracovní týden. Zatímco zlepšuje zdraví a vnímanou pracovní schopnost zaměstnanců, jeho dopady nejsou tak dramatické, jak tvrdily předchozí kampaně.

Zaměstnankyně přepravní firmy chodila do kanceláře o zhruba 40 minut dříve, než měla, což jejího šéfa dopálilo natolik, že ji propustil. Případ nakonec skončil až u soudu, který možná poněkud překvapivě dal za pravdu zaměstnavateli.

Údaje z Mezinárodní organizace práce (ILO) i dalších mezinárodních statistik potvrzují rozdíl téměř třiceti hodin týdně mezi státy s nejdelší a nejkratší pracovní dobou.

Třetina obyvatel Česka pracuje až příliš tvrdě. Jinými slovy si berou práci domů a pokračují v ní i po večerech nebo víkendech. Přestože má většinou podobu „jen“ vyřizování e-mailů, textovek a telefonátů, není to dobře. Okrádají se totiž o čas, kdy mají od práce odpočívat. Vyplývá to z nového výzkumu brněnské Masarykovy univerzity.

Velmi často i po práci pracuje každý třetí Čech, ukazuje průzkum. Hůře odpočívat mohou paradoxně ti, které jejich práce baví. Navzdory některým stereotypům nejsou mezi generacemi ani pohlavími rozdíly ve schopnosti „vypnout“.

Jen co se rozjely první vleky a lanovky v Krušných horách, zvýšil se zájem o skiservisy. Lidé si přicházejí nechat zkontrolovat a seřídit lyže i snowboardy na sezonu. Podle pracovníků skiservisů je to důležité kvůli bezpečnosti.

České dráhy neuspěly s plánem zrušit kondiční pobyty či navýšit fond pracovní doby.

Chtěli byste pracovat pouze čtyři dny v týdnu? Pak je na čase změnit zaměstnání, některé firmy v Česku to svým zaměstnancům umožňují.

Nový výzkum Masarykovy univerzity ukazuje, že třetina Čechů často pracuje i po pracovní době. Hranice mezi prací a volnem mizí, roste riziko vyhoření.

Téměř třetina českých zaměstnanců velmi často pracuje i mimo pracovní dobu, řeší hlavně e-maily, zprávy a telefonáty, ukázal výzkum týmu IRTIS z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Ten zároveň potvrdil, že čím víc se práce přesouvá do večerů a víkendů, tím hůř lidé regenerují. V dlouhodobém horizontu se tak zvyšuje riziko stresu, únavy a vyhoření.

Skoro každý třetí zaměstnanec v Česku řeší pracovní e-maily, telefonáty a zprávy i mimo pracovní dobu. A pak se diví, proč je pořád unavený. Výzkum Masarykovy univerzity potvrdil, co by mělo být jasné: čím víc práce po večerech a víkendech, tím horší regenerace. A v dlouhodobém horizontu? Stres, únava, vyhoření.

Brno - Téměř třetina českých zaměstnanců velmi často pracuje i mimo pracovní dobu, řeší hlavně e-maily, zprávy a telefonáty. Výzkum týmu IRTIS z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity zároveň potvrdil, že čím víc se práce přesouvá do večerů a víkendů, tím hůř lidé regenerují. V dlouhodobém horizontu se tak zvyšuje riziko stresu, únavy a vyhoření. Výzkumná zpráva je dostupná na webu univerzity.

Home office má od října 2023 jasná pravidla v zákoníku práce – písemná dohoda, pevné režimy (§ 317), náhrady nákladů i přísná ochrana těhotných nebo pečujících osob. V následujících řádcích najdete, kdo má na práci na dálku nárok, jak by měly vypadat interní směrnice, co musí zajistit zaměstnavatel a jaké sankce hrozí při nedodržení nových […] The post Home office a zaměstnanci – co říká zákoník práce? appeared first on Blog Orange Academy.

Pevná část mzdy pod drobnohledem: Zaměstnavatelé často zvyšují pouze motivační složku mzdy takzvaně na minimum, je to v souladu se zákoníkem práce?

Německý průmysl dál svírá krize s nedostatkem čipů. Další obětí mohou být dva závody automobilového dodavatele Bosch – v Ansbachu a Salzgitteru. Firma u místních úřadů práce požádala o zavedení režimu kurzarbeit, který by se mohl dotknout zhruba tisícovky zaměstnanců.

Hodnoty se převrátily. Na sociálních sítích se úspěšní lidé chlubí tím, jak si vzali volno, protože rodina je nejdůležitější. Matky se stydí říct, že chtějí do práce. Už nevíme, co je normální.

Pokud zaměstnanec během pracovní doby opustí pracoviště nebo do něj vůbec nenastoupí kvůli návštěvě lékaře, má povinnost doložit zaměstnavateli potvrzení, že u lékaře skutečně byl. Co když ale chybí? Může si to zaměstnavatel sám u lékaře ověřit? Zákoník práce jasně uvádí, že překážku v práci je zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat. Zároveň platí, že právnické i fyzické osoby (tedy například lékař či zdravotnické zařízení) jsou povinny zaměstnanci poskytnout potřebnou součinnost k tomu…

Před 107 lety vzniklo Československo. V říjnu 1918 se narodilo 11 131 dětí. Jak rozdílné byly jejich životní vyhlídky na rozdíl od novorozenců letošního října?

Z postele v deset, místo povinností kafíčko a filmy v televizi nebo na Netflixu, po obědě pak odpolední šlofíček. I tak si mnoho zaměstnavatelů představuje činnost svých zaměstnanců na home office. Proto přitvrzují pravidla a zostřují dohled nad nimi. Práce z domova má ale svá jasná pravidla, a to na obou stranách. Kontrolu tedy nelze přehánět.

Správa pracovní docházky je klíčovým prvkem efektivního řízení každé firmy – ať už jde o malou rodinnou firmu nebo rostoucí startup. Tradiční docházkové hodiny a papírové výkazy jsou dnes již přežitkem. Moderní elektronický docházkový systém nabízí jednoduché, přehledné a spolehlivé řešení, které šetří čas, peníze i nervy. Evidence pracovní doby Podle § 96 zákoníku práce […] The post Zřiďte si ve vaší společnosti moderní docházkový systém appeared first on Blog Orange Academy.

Rozšířená je nově ordinační doba gynekologie v nemocnici v jihomoravském Hodoníně. Podle zástupců zdravotnického zařízení je cílem to, aby ženy mohly péči vyhledat například i po své pracovní době. Ordinační hodiny odpoledních ambulancí jsou na konci článku.