Pracovní doba

Třetina obyvatel Česka pracuje až příliš tvrdě. Jinými slovy si berou práci domů a pokračují v ní i po večerech nebo víkendech. Přestože má většinou podobu „jen“ vyřizování e-mailů, textovek a telefonátů, není to dobře. Okrádají se totiž o čas, kdy mají od práce odpočívat. Vyplývá to z nového výzkumu brněnské Masarykovy univerzity.

Velmi často i po práci pracuje každý třetí Čech, ukazuje průzkum. Hůře odpočívat mohou paradoxně ti, které jejich práce baví. Navzdory některým stereotypům nejsou mezi generacemi ani pohlavími rozdíly ve schopnosti „vypnout“.

Jen co se rozjely první vleky a lanovky v Krušných horách, zvýšil se zájem o skiservisy. Lidé si přicházejí nechat zkontrolovat a seřídit lyže i snowboardy na sezonu. Podle pracovníků skiservisů je to důležité kvůli bezpečnosti.

České dráhy neuspěly s plánem zrušit kondiční pobyty či navýšit fond pracovní doby.

Chtěli byste pracovat pouze čtyři dny v týdnu? Pak je na čase změnit zaměstnání, některé firmy v Česku to svým zaměstnancům umožňují.

Nový výzkum Masarykovy univerzity ukazuje, že třetina Čechů často pracuje i po pracovní době. Hranice mezi prací a volnem mizí, roste riziko vyhoření.

Téměř třetina českých zaměstnanců velmi často pracuje i mimo pracovní dobu, řeší hlavně e-maily, zprávy a telefonáty, ukázal výzkum týmu IRTIS z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Ten zároveň potvrdil, že čím víc se práce přesouvá do večerů a víkendů, tím hůř lidé regenerují. V dlouhodobém horizontu se tak zvyšuje riziko stresu, únavy a vyhoření.

Skoro každý třetí zaměstnanec v Česku řeší pracovní e-maily, telefonáty a zprávy i mimo pracovní dobu. A pak se diví, proč je pořád unavený. Výzkum Masarykovy univerzity potvrdil, co by mělo být jasné: čím víc práce po večerech a víkendech, tím horší regenerace. A v dlouhodobém horizontu? Stres, únava, vyhoření.

Brno - Téměř třetina českých zaměstnanců velmi často pracuje i mimo pracovní dobu, řeší hlavně e-maily, zprávy a telefonáty. Výzkum týmu IRTIS z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity zároveň potvrdil, že čím víc se práce přesouvá do večerů a víkendů, tím hůř lidé regenerují. V dlouhodobém horizontu se tak zvyšuje riziko stresu, únavy a vyhoření. Výzkumná zpráva je dostupná na webu univerzity.

Home office má od října 2023 jasná pravidla v zákoníku práce – písemná dohoda, pevné režimy (§ 317), náhrady nákladů i přísná ochrana těhotných nebo pečujících osob. V následujících řádcích najdete, kdo má na práci na dálku nárok, jak by měly vypadat interní směrnice, co musí zajistit zaměstnavatel a jaké sankce hrozí při nedodržení nových […] The post Home office a zaměstnanci – co říká zákoník práce? appeared first on Blog Orange Academy.

Pevná část mzdy pod drobnohledem: Zaměstnavatelé často zvyšují pouze motivační složku mzdy takzvaně na minimum, je to v souladu se zákoníkem práce?

Německý průmysl dál svírá krize s nedostatkem čipů. Další obětí mohou být dva závody automobilového dodavatele Bosch – v Ansbachu a Salzgitteru. Firma u místních úřadů práce požádala o zavedení režimu kurzarbeit, který by se mohl dotknout zhruba tisícovky zaměstnanců.

Hodnoty se převrátily. Na sociálních sítích se úspěšní lidé chlubí tím, jak si vzali volno, protože rodina je nejdůležitější. Matky se stydí říct, že chtějí do práce. Už nevíme, co je normální.

Pokud zaměstnanec během pracovní doby opustí pracoviště nebo do něj vůbec nenastoupí kvůli návštěvě lékaře, má povinnost doložit zaměstnavateli potvrzení, že u lékaře skutečně byl. Co když ale chybí? Může si to zaměstnavatel sám u lékaře ověřit? Zákoník práce jasně uvádí, že překážku v práci je zaměstnanec povinen zaměstnavateli prokázat. Zároveň platí, že právnické i fyzické osoby (tedy například lékař či zdravotnické zařízení) jsou povinny zaměstnanci poskytnout potřebnou součinnost k tomu…

Před 107 lety vzniklo Československo. V říjnu 1918 se narodilo 11 131 dětí. Jak rozdílné byly jejich životní vyhlídky na rozdíl od novorozenců letošního října?

Z postele v deset, místo povinností kafíčko a filmy v televizi nebo na Netflixu, po obědě pak odpolední šlofíček. I tak si mnoho zaměstnavatelů představuje činnost svých zaměstnanců na home office. Proto přitvrzují pravidla a zostřují dohled nad nimi. Práce z domova má ale svá jasná pravidla, a to na obou stranách. Kontrolu tedy nelze přehánět.

Správa pracovní docházky je klíčovým prvkem efektivního řízení každé firmy – ať už jde o malou rodinnou firmu nebo rostoucí startup. Tradiční docházkové hodiny a papírové výkazy jsou dnes již přežitkem. Moderní elektronický docházkový systém nabízí jednoduché, přehledné a spolehlivé řešení, které šetří čas, peníze i nervy. Evidence pracovní doby Podle § 96 zákoníku práce […] The post Zřiďte si ve vaší společnosti moderní docházkový systém appeared first on Blog Orange Academy.

Rozšířená je nově ordinační doba gynekologie v nemocnici v jihomoravském Hodoníně. Podle zástupců zdravotnického zařízení je cílem to, aby ženy mohly péči vyhledat například i po své pracovní době. Ordinační hodiny odpoledních ambulancí jsou na konci článku.

Zatímco domácí trh práce čelí rostoucímu nedostatku dělníků, mnohé firmy nabízejí práci i českým pracovníkům – od montážních prací po pomocné práce na stavbách, často s možností víkendových směn a přesčasů. Platové požadavky sice neklesají pod hranici 100 000 Kč, ale pro zručné a ochotné pracovníky to může být vstupní lístek k vyšším příjmům.

V Česku pokračuje hromadné propouštění, v některých regionech se dokonce nezaměstnanost meziročně zvýšila o neuvěřitelných 40 %.

O nadcházejícím víkendu nás čeká každoroční změna času. Přechod z letního na zimní. Tentokrát si hodinu přispíme, což většině lidí přijde vhod. Pro ty, kteří pracují v nočních směnách, však znamená o 60 minut delší pracovní dobu. V neděli 26. října ve 3:00 se ručičky hodin vrátí zpět na 2:00. Zaměstnanci, kteří budou v tuto dobu pracovat, odpracují o hodinu navíc. Otázkou je, zda jim za ni musí zaměstnavatel připlatit. Aktuální změny zákoníku práce a jejich dopad do pracovněprávní praxe …

Jednou doufám půjdu do důchodu. Jestli se toho dožiju — a jestli nějaký „důchod“ vůbec bude. Čím víc čtu čísla, tím víc to připomíná hru, kde mladí platí staré a věří, že jednou to někdo zaplatí jim. Není to náhodou pyramida?

Řecká vláda chce umožnit lidem pracovat až 13 hodin denně. Novinka má pomoci řeckým firmám překlenout narůstající nedostatek pracovní síly. Zaměstnancům slibuje vyšší mzdy. Stejným problémům čelí i Česko.

Řecko ochromila generální stávka. Je to už druhý protest v posledních dvou týdnech, namířený proti návrhu zákona, který prodlužuje maximální denní pracovní dobu z nynějších osmi na 13 hodin. Stávka paralyzovala zejména dopravu v celé zemi. Městské autobusy a tramvaje mají pozměněný jízdní řád.

Dnešní doba je velice flexibilní a otevřená novým nápadům. To znamená jediné – že i bez vysoké školy lze dosáhnout vysokých výdělků. Ať už jde o realitního makléře, youtubera, úspěšného obchodníka, nebo dělníka na ropné plošině, jejich příjmy nejsou dané diplomem, ale výsledky, odvahou a schopností být ve správný čas na správném místě.

Práce, zdraví, pohyb i čas pro sebe. Najít rovnováhu může být někdy pěkný oříšek. Přesto se dá s trochou plánování vytvořit režim, který pomůže zvládnout povinnosti a zároveň si užít život.

Řízení služebního vozu pod vlivem alkoholu může mít pro zaměstnance fatální následky. A to i v případě, že k incidentu dojde mimo pracovní dobu. Dopravní policie i právníci upozorňují, že takové jednání může být vyhodnoceno jako závažné porušení pracovní kázně a vést k výpovědi, nebo dokonce k okamžitému zrušení pracovního poměru.

Úřad práce se chystá na zvýšený zájem veřejnosti při přechodu na nový systém dávek. Aby zabránil dlouhým čekacím dobám na jednotlivých pobočkách, dojde od 1. října k dočasnému rozšíření pracovní doby.

Stále více firem pracuje ve volnějším režimu, pokud jde o docházku nebo pracovní dobu a samotné pracoviště. Pomalu, ale jistě jsou pryč doby, kdy byla pracovní doba pevně stanovena, zaměstnanec přišel do práce a pomocí tzv. píchaček označil svůj příchod do práce, odchod z práce, případně označil nejen sebe, ale i kolegu... :). Pokud dnes firmy, ...

Práce na počítači je nezbytná nejen pro kancelářské pozice a každý občas na PC dělá to, co by v pracovní době neměl. Na to je však třeba si dát pozor, protože se nadřízený může dozvědět mnoho věcí, i když není zrovna poblíž.

Představa tří dnů volna v kuse zní pro mnohé jako sen. Nejde o sci-fi z budoucnosti, ale o jeden z nejžhavějších trendů současného pracovního trhu. Zatímco zákony se nemění, inovativní společnosti už nabízejí to, co by se brzy mohlo stát normou. Jaké dopady má kratší pracovní týden na náš výkon a psychiku?

Dlouhé hodiny v práci a časté přesčasy nejsou jen otázkou únavy či vyhoření. Podle nové vědecké studie mají přepracovaní lidé skutečně měřitelně změněný mozek – a to v oblastech, které ovlivňují paměť, logické myšlení i regulaci emocí.

Oficiální částky důležité pro odměňování jsou již známy. Nejde jen o mzdu a zaručený plat. Důležité jsou i vyšší příplatky a informace o odměňování.

Čtyřdenní pracovní týden je lákavá představa, která nemusí být tak nedosažitelná, jak se zdá. Důkazem je tato evropská země.

Doba, kdy ráno patřilo klidné kávě a pomalému probuzení, pomalu mizí. Podle dat Microsoftu začíná čím dál více lidí svůj pracovní den dřív, než vůbec vstane z postele – prvním pohledem do e-mailu a kontrolou notifikací. Technologie tak mění nejen naše zvyky, ale i hranice mezi prací a volným časem.

V konkurenčním světě technologií je Silicon Valley již dlouho majákem inovací a úspěchu.

Zatímco například v sousedním Německu se vede debata o čtyřdenním pracovním týdnu, řecká vláda připravuje reformu, která by zaměstnancům umožnila pracovat až třináct hodin denně. O návrhu se má jednat do poloviny září, poté by měl rychle zamířit do parlamentu v Aténách, píše deník Bild.

Máte-li firmu s třeba i nižšími desítkami zaměstnanců, nejspíš máte zákonnou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Můžete se ale „vyplatit“. Jak to v praxi chodí, popisuje další díl Právní poradny pro podnikatele.

Nizozemsko se dlouhodobě řadí mezi země s nejkratší průměrnou pracovní dobou v Evropě. Podle dat OECD a Eurostatu činí průměrná týdenní pracovní doba v této zemi pouze 32 hodin, což odpovídá čtyřdennímu pracovnímu týdnu.

Středověký nevolník byl připoután k půdě a podřízený pánovi, na jehož statku hospodařil. Přesto měl více volna, svátků i přestávek než dnešní člověk a jeho pracovní rytmus byl v mnohém přirozenější a méně stresující.

Příliš dlouhá pracovní doba může vést k celé řadě zdravotních problémů, od nadměrného stresu, poruch spánku až po srdeční potíže či duševní onemocnění, jako jsou úzkosti a deprese. Podle nové studie zveřejněné v časopisu Occupational and Environmental Medicine mohou přesčasy a přepracování rovněž vyvolávat změny v mozku, ovlivňující jeho funkci.

V roce 2024 činila průměrná skutečná týdenní pracovní doba v Evropské unii 36 hodin, Češi ale pracovali téměř o dvě hodiny délePodle odborníků za tím stojí mimo jiné nedostatek pracovní síly, kvůli němuž mnozí zaměstnavatelé ve velkém využívají přesčasyDalším významným faktorem je skutečnost, že na evropské poměry je v Česku stále výrazně podprůměrný podíl lidí zaměstnaných na částečný úvazekZhruba sedm procent Čechů zároveň pracuje déle než 49 hodin týdně, což opět evropský průměr převyšuje Češi každý týden pracují mnohem déle než třeba Němci, Nizozemci či Finové. Vyplývá to z nedávných dat statistického úřadu Evropské unie Eurostat, který se zabýval tím, jaká byla v roce 2024 skutečná týdenní pracovní doba u lidí ve věku 20–64 let s plným i částečným úvazkem. Z výsledků průzkumu vyplývá, že Evropané sice průměrně pracují 36 hodin týdně, mezi jednotlivými zeměmi ovšem panují značné rozdíly.

Telefonát od šéfa během dovolené může relaxaci účinně znepříjemnit. Musí zaměstnanec odpovídat na telefonát od svého šéfa? Co se stane, když ne?

Čtyřicetiletá žena pracovala jako právnička v jedné z českých bankovních společností. Občas pracovala z domova, ale někdy neměla dostatek práce na celou pracovní dobu. Začala proto hledat způsob, jak část dne dělat i jiné věci mimo počítač, ale přitom na pracovním chatu vypadat zaneprázdněně.

Začátek školního roku je pro mnoho rodičů školáků obdobím plným stresu a výdajů. Podle průzkumu Ipsos pro společnost Pluxee je září jedním z nejnáročnějších měsíců, kdy se rodiče musí vypořádat nejen s novým školním rozvrhem, ale i s organizací aktivit, nákupem pomůcek a sladěním pracovního a rodinného života.

Protože si mnozí šéfové myslí, že lidé doma nepracují tolik jako v kanceláři, berou jim v létě možnost mít v pátek několik hodin volna.

„Do našeho mladého kolektivu přijmeme nového kolegu, kterému nabídneme flexibilní pracovní dobu, stravenky, nekonečné zásoby kvalitní kávy a práci v „ pet friendly “ kanceláři.“ Odpověděli byste na takovou nabídku? Pravděpodobně ne. Dnešní zaměstnanci totiž chtějí něco víc. Co drží lidi ve firmách? Stravenky ani příspěvky na pracovní oblečení či služební telefony to nejsou.

Příspěvky do blogu představovaly bezpečnostní riziko pro stát, neboť jejich autor se mohl snadno stát terčem vydírání od zahraničních tajných služeb.

Zákoník práce umožňuje různé druhy pracovních poměrů a typy úvazků, které se liší délkou pracovní doby, účelem i flexibilitou. Ať už hledáte stabilní zaměstnání, přivýdělek nebo flexibilní pracovní dobu, je dobré znát své možnosti. Jak vzniká pracovní poměr? Uzavřením pracovní smlouvy Pracovní poměr vzniká dnem, který je sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do […] The post Víte, jaké druhy pracovního poměru můžete uzavřít? appeared first on Blog Orange Academy.

Zkušenosti z Evropy a Islandu ukazují, že méně hodin nemusí znamenat méně práce. Naopak - snížení týdenní pracovní doby může vést k vyšší efektivitě, lepšímu duševnímu zdraví i celkové spokojenosti zaměstnanců. Téma pracovní doby tak už dávno není jen teoretickou otázkou akademiků nebo sociologů.

Zaměstnanci si nenechávají nic líbit a ozývají se čím dál častěji. Za první polovinu letošního roku poslali na inspekci práce více jak 4000 podnětů ke kontrole. Nejčastěji si stěžují na špatné pracovní podmínky, nevyplácení mzdy, nelegální práci nebo porušování pracovní doby. Každý druhý podnět se týkal pracovních vztahů – například problémů se smlouvami nebo dohodami. Tisíce stížností směřovaly i na nelegální zaměstnávání, hlavně u cizinců, ale i u českých občanů. Nedávali výplaty nebo…

Společnost Thyssenkrupp se dohodla s odborovou organizaci IG Metall na zkrácení pracovní doby, snížení prémií a uzavření závodů v ocelářské divizi Thyssenkrupp Steel Europe (TKSE). Dohoda je součástí snah o ozdravení největší německé ocelárny a představuje významný krok v restrukturalizaci celé strojírenské firmy Thyssenkrupp, v rámci které se má bývalá německá průmyslová ikona přeměnit na holdingovou společnost. Dohoda o mzdách je také důležitá pro to, aby Thyssenkrupp mohla prodat dalších 30…

Čeští zaměstnanci odpracují v průměru 37,8 hodiny týdně. V porovnání s jejich protějšky v Německu či Rakousku je to téměř o čtyři hodiny navíc. V ročním přepočtu je to zhruba o 200 hodin, tedy pět pracovních týdnů více. Na mzdách se to ale neodráží.

V létě si chce zpravidla každý užít dovolenou. Co když jste ale v zaměstnání teprve krátce nebo jste byli dlouho nemocní? Zjistěte, kdy máte na dovolenou nárok, kdy se vám může krátit a kdy naopak nárok nemáte žádný.

Automobilka Škoda Auto kvůli pátečnímu zhruba dvouhodinovému výpadku elektrické energie ve všech svých závodech nevyrobila několik stovek aut. Jejich výrobu zařadí do programu v dalších týdnech. Směny navíc kvůli tomu automobilka nezavede, zvládne to v běžné pracovní době

S kratším pracovním týdnem začíná postupně experimentovat čím dál více zemí. Jedním z průkopníků tohoto trendu byl Island, zkoušejí ho ale i v Belgii, ve Švýcarsku nebo Velké BritániiNa britských ostrovech právě skončil půlroční pilotní program přechodu na čtyřdenní pracovní týden, respektive devět pracovních dní za dva týdny. Všechny zapojené firmy chtějí u nového modelu práce setrvatK experimentu se postupně přidávají i české podniky. Dle odborníků ale musejí nejprve přenastavit interní procesy a lépe využívat moderní technologie Zní to jako sen, ale pro tisíce zaměstnanců po celém světě je to stále konkrétnější realita – čtyři pracovní dny místo pěti, bez snížení mzdy, a se třemi dny volna. Po úspěšných testech ve Spojeném království, na Islandu, v Belgii, Švýcarsku nebo Německu začínají firmy experimentovat s tím, jak přenastavit pracovní rytmus pro 21. století. Výsledkem je vyšší produktivita, nižší míra vyhoření, spokojenější zaměstnanci a v mnoha případech i větší zisky. Vyzkoušelo to i pár firem z Česka.

Krácení pracovní doby je celoevropský trend. Pracující v ekonomicky vyspělých zemích dokáží za hodinu práce vykonat více, což se odráží nejen do jejich příjmů, ale také do množství času, který musí strávit v práci. Jsou Češi málo produktivní, když tráví v zaměstnání dlouhé hodiny?

Zaměstnance, kteří o prázdninách působí jako vedoucí, instruktoři, vychovatelé nebo zdravotníci na táborech pro děti a mládež nebo na sportovních soustředěních, můžou dostat náhradu mzdy. Jak o ni žádat a kolik dostanou?