Projekt

Měla to být rychlá reflexe, ale vlastně to byo ohlédnutí za dvěma týdny. Téma? Dělat hospodu sám, a ještě k tomu na ohni. Vypracovat se z komedianta na insidera a ještě to o sobě pronést sám ve svém podcastu. Co se to stalo z Lipna? Co to Henešák a parta z Long Story Short v Olomouci vyvádí? Proč se tak podceňovalo La Boheme Café? Co přinesla Velká alko žranice? A ta erotcká Podcastová? To vše na procházce s panem Karlem v lese. Dá se to slyšet v podcastových appkách. A velké díky všem, které za mnou přijdou na forendors.cz/lukashejlik a podpoří všechny projekty Gastromapy. Ten jeden bude premiérovat už dnes, v sobotu večer.

V prvním letošním vydání realitního podcastu RealChat s Pavlínou Prokešovou se setkali dva zajímaví hosté: Yishay Furman, CEO developerské společnosti Horizon Holding, a Ján Antal, architekt a majitel studia Perspektiv. Diskuse se zaměřila na kritický nedostatek bytů, byrokratické překážky a budoucnost Prahy v kontextu nového metropolitního plánu. Zatímco ceny bytů od roku 2010 vzrostly o 262 %, odborníci hledají cestu, jak udržet bydlení dostupné i pro běžné rodiny.Česká republika se v rychlosti vydávání stavebních povolení nachází na chvostu světových žebříčků. Podle dat z roku 2022, která v rozhovoru zmínil Yishay Furman, obsadilo Česko nelichotivou 159. pozici na světě.Proces je v tuzemsku roztříštěn do mnoha dílčích povolení: od dopravy a infrastruktury až po vodu a územní rozhodnutí. Každý z těchto kroků navíc otevírá prostor pro námitky, které mohou projekt zbrzdit o celé roky.Tato prodleva má přímý dopad na koncovou cenu bytu. ,,Pokud uvážíte délku povolování v horizontu šesti, osmi nebo až deseti let, stačí si jednoduše spočítat cenu pozemku a vynásobit ji úroky. Jen tyto úroky dramaticky zvyšují náklady na projekt ve chvíli, kdy dostanete stavební povolení,'' vysvětluje Furman.Podle něj je současný systém nastaven tak, že námitky může podat prakticky kdokoli z jakéhokoli důvodu. Často jde o odpor ke změně u lidí, kteří nechtějí novou výstavbu nebo školu ve svém sousedství.Slovenská paralela a vliv legislativyZajímavé srovnání nabízí architekt Ján Antal. I na Slovensku je situace podobná, přestože tam samosprávy mají o něco silnější pravomoci. ,,Problém tkví v tom, že legislativa na Slovensku a v České republice je v podstatě stejná. Slovensko navíc loni přijalo nový stavební zákon, velmi podobný tomu českému,'' podotýká Antal k byrokratické zátěži.Omezení ale architekti vnímají i jako motor kreativity. Podle Antala pomáhají limity najít nejlepší řešení v daném prostoru. ,,Pokud máte absolutní svobodu, je pro architekta paradoxně těžší udělat rozhodnutí,'' dodává.Cesta k dostupnému bydleníProtože ceny v centru Prahy jsou pro běžné rodiny nedosažitelné, developeři se soustředí na okrajové lokality. Příkladem je projekt v obci Statenice, kde Horizon Holding plánuje téměř 1 500 jednotek od vil až po byty.Ceny v takových projektech jsou o 20 % až 25 % nižší než v centru, například v Karlíně. To je podle Furmana cesta, jak nabídnout kvalitní bydlení lidem, kteří si nemohou dovolit Prahu 1 nebo 6.Součástí projektu je i rozsáhlá infrastruktura. Developer daroval městu 25 000 metrů čtverečních pro stavbu školy a buduje čistírnu odpadních vod, která poslouží i okolním vesnicím. ,,Chceme udělat něco, díky čemu si nás budou pamatovat jako firmu, která přispěla městu a dané oblasti,'' říká Furman.Kompromis v metrech: Menší byty jako standardData ukazují jasný trend zmenšování plochy bytů. Zatímco dříve měly byty 1+kk běžně 30 metrů čtverečních, dnes se staví jednotky o velikosti 24 až 28 metrů. U dispozic 2+kk je pokles ještě citelnější – z původních 60 metrů na současných 45 až 48 metrů. V extrémních případech se na trhu objevují i garsonky o výměře pouhých 18 metrů čtverečních.,,Lidé budou muset u dnešních cen bohužel dělat kompromisy ohledně velikosti, pokud chtějí stavět za současné ceny,'' konstatuje Furman. To zvyšuje tlak na architekty, aby i v malém prostoru vytvořili kvalitní komunitní zázemí.Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:Proč je Česko až na 159. místě na světě v délce stavebního povolování?Jak přesně se promítá 6–10 let čekání do finální ceny bytu?Proč se byty zmenšují a kam až může tento trend zajít?Jaký bude skutečný dopad nového metropolitního plánu na projekty typu Bohdalec?Stane se co-living běžným modelem bydlení pro mladou gen

Soukromí na veřejných blockchainech téměř neexistuje. Proto vznikají speciální projekty a protokoly, které se ho snaží přinést. S Jiřím Čepelkou probereme růst zájmu o projekty jako je ZCASH nebo Monero loni na podzim a podíváme se i na vývoj okolo Etherea.

Příprava na přijímačky je složitá sama o sobě. Když k tomu doma ještě někdo křičí, rozhodně to nepomáhá. Jak se s tím vypořádala dívka v našem příběhu? To si můžete poslechnout právě teď.Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace RSJ, studio AudioTech.Spolufinancováno Evropskou unií a Safer Internet Centrum ČR.

Vracíš se po pauze? Největší chyba není slabé tělo. Je to silná vzpomínka na výkon.Tenhle bonus je pro běžce, kteří už něco měli – objem, tempo, závody – a teď se snaží vrátit zpět. Pokud se při každém návratu něco ozve, poslouchej pozorně.Tohle není motivační řeč.Tohle je systém.Dozvíš se:co se během pauzy skutečně děje v těleproč se metabolika vrací rychleji než šlachyproč klasické „přidej 10 % týdně“ často selžejak nastavit restart tak, aby tě nezastavila další pauzaDostaneš konkrétní návratový rámec:60 % → 75 % → 90 % → 100 %včetně rozhodovací logiky mezi fázemi a varovných signálů, které většina běžců ignoruje.Restart není o tom, jak rychle se vrátíš.Je o tom, jestli zůstaneš.Kompletní textová verze s harmonogramem je na bezecplus.cz – můžeš si ji projít krok po kroku nebo vytisknout.Pokud ti tenhle bonus dává hodnotu, můžeš mě symbolicky pozvat na kávu v naší virtuální kavárně na webu. Podporou je ale i něco jednoduššího. Můžeš si nastavit odběr podcastu, napsat recenzi nebo přidat komentář k bonusu. Klidně se tam zeptej na to, co tě zajímá. Odpovím.Tenhle projekt roste díky vám.Běhej chytře. Mysli jinak. Hackni běh.

Český student vězněný v Číně. Kvůli čemu? Co o něm všechno víme? Proč se o jeho případ zajímá zrovna Miloš Zeman? A proč právě teď? A jak to může souviset s nedávno zadrženým čínským špionem v Česku? Otázky pro Sabinu Slonkovou z projektu Neovlivní, který se tématu věnuje ve svém březnovém čísle. Ptá se Matěj Skalický.

„Paní kastelánce jsem věnoval svoje cédéčko s tím, ať si to poslechne, že bych si na hradě rád udělal koncert. Od té doby jsem se vracel stále častěji,“ říká hudebník, textař, skladatel, ale také zakladatel, autor a hybatel projektu Landštejnské legendy Josef Gušlbauer.

Akční plán americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa v oblasti AI vyzývá firmy v duchu sloganu „build, baby build“, aby „stavěly a zase stavěly“. Desítky projektů datových center napříč USA ale narážejí na odpor místních. Týká se to i států jako Kentucky, Georgia a Texas – tedy tradičních republikánských bašt. Republikáni se obávají, že by to mohlo oslabit jejich podporu v letošních volbách do Kongresu, píše britský deník Financial Times.

Firmy čelí tlaku na rychlou digitalizaci, rostoucím nákladům na práci i kybernetickým hrozbám. V pořadu Byznys DNA na platformě FocusOn mluví Tomáš Kubíček, partner divize Digital společnosti BDO, o tom, proč už nestačí „jen mít IT“, proč je umělá inteligence srovnatelná s nástupem internetu a proč největší slabinou firem zůstávají lidé.Digitalizace podle Tomáše Kubíčka nezačíná výběrem technologie, ale byznysovou úvahou. Firmy si podle něj musí nejprve odpovědět na otázku, co je jejich skutečný core byznys a kde vytvářejí hodnotu pro zákazníka.„Technologie má sloužit, pomáhat dělat příjemnější zážitek pro partnery, zákazníky i zaměstnance, ale nemá vás svazovat a omotávat do svých osidel,“ říká Kubíček. Technologie dnes podle něj prorůstají nejen podpůrnými funkcemi (e-maily, dokumenty), ale i samotnou podstatou podnikání. V řadě odvětví už IT není podpůrnou jednotkou, ale integrální součástí produktu nebo služby. Příkladem jsou výrobní podniky, kde je každý stroj osazen senzory a generuje obrovské množství dat – podobně jako vlak, který dnes vyprodukuje miliony datových záznamů denně.Konec monolitů. Nastupují low-code platformyVelká digitalizační vlna podle Kubíčka proběhla před 10 až 15 lety – bankovnictví, mobilní aplikace, nástup cloudu. Dnes ale firmy stojí před jinou výzvou: extrémní potřebou flexibility.Zatímco dříve firmy plánovaly v horizontu tří až pěti let, dnes často netuší, jak bude trh vypadat za dva roky. To zásadně mění požadavky na IT. „Zejména menší a střední firmy budou opouštět velké monolitické systémy, které jsou rigidní a složitě implementovatelné. Budou využívat flexibilní low-code a no-code platformy,“ vysvětluje.Ty umožňují i pokročilejším uživatelům rychle měnit nastavení systému, přidávat funkcionality a reagovat na potřeby trhu bez nákladného vývoje.AI jako internet. Revoluce, která mění pravidla hryUmělou inteligenci Kubíček označuje za skutečně disruptivní technologii. „Jestli AI něco opravdu je, tak je to technologie, která velmi významně změní pravidla hry. Je to průmyslová revoluce v oblasti IT za posledních 30 let,“ říká.Podle něj se nacházíme ve fázi testování a prvních „proof of concept“ projektů. Firmy zkoušejí AI na menších procesech a postupně přecházejí do ostrého provozu.Zásadní změna podle něj teprve přijde – AI přestane být jen „našeptávačem“ v e-mailu a stane se součástí ERP, CRM a manažerských reportovacích systémů. Manažer už nebude filtrovat tabulky, ale napíše systému zadání a ten inteligentně vygeneruje potřebný přehled.Zároveň roste tlak na efektivitu práce. Náklady na kvalifikované zaměstnance jsou podle Kubíčka dnes „na úrovni malé investice“. AI proto umožňuje přesunout lidi z rutinních činností s nízkou přidanou hodnotou na strategické aktivity.„Drahé, kvalifikované lidi potřebujete využívat na věci s maximální přidanou hodnotou, ne aby přepisovali data z bodu A do bodu B,“ zdůrazňuje.Bez „úklidu“ procesů digitalizace selžeJednou z nejčastějších chyb je podle Kubíčka snaha digitalizovat bez předchozí revize procesů. „Ani sebelepší technologie nenarovná špatné procesy. Jen obalí špatný proces lepší technologií,“ říká.Firmy často fungují na 20 let starém ERP systému, který je hluboce zakořeněn v rutině zaměstnanců. Změna bolí – a proto ji firmy odkládají. Jenže bez procesního „úklidu“ se investice do moderních systémů znehodnotí.Kubíček proto doporučuje postupovat postupně: „Think big, start small.“ Malé projekty, rychlé úspěchy, budování ambasadorů digitalizace uvnitř firmy. Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:Jak konkrétně vypadá přechod z proof of concept do ostrého provozu AI řešení?Proč velké digitalizační projekty často selhávají kvů

Děti dnes tráví v digitálním světě obrovské množství času, přesto většina rodičů jen tuší, co tam skutečně zažívají. Je online prostředí opravdu tak nebezpečné, jak se často říká? A kde naopak realita překvapuje? V dnešním dílu se podíváme na čerstvá data z rozsáhlého výzkumu od Safer Internet Centrum ČR: jaké sociální sítě děti používají, jak se seznamují, jak se setkávají s pornografií, sextingem i online agresí a jaká rizika přináší digitální stopa už od dětství. Nabídneme také konkrétní doporučení, jak s dětmi o online světě mluvit a jak je v něm provázet.HOST: Martin Kožíšek, specialista na rizikové chování na internetu. Stál u zrodu projektů Seznam se bezpečně a Safer internet. Je spoluzakladatelem sítí Lidé.cz a Spolužáci. Byl odborným poradcem úspěšné filmové minisérie Marty is dead, která obdržela ocenění Emmy. S Linkou bezpečí Martin Kožíšek spolupracuje v rámci projektu Bezpečně na netu. Partneři projektu: ČSOB, Nadace O2, Nadace ČEZ, Colonnade Insurance S.A., RSJ Foundation.Spolufinancuje: Evropská unie a Safer Internet Centrum ČR.Podporujte Linku bezpečí.