Ptačí chřipka pokračuje v šíření po světě. V Evropě, včetně Česka, likviduje chovy hospodářských zvířat, ale v zahraničí proniká mezi další a další druhy. Naposledy se přenesla na upíry.
Mimořádně vysoký počet nakažených žloutenkou typu A vybudil zájem o testování protilátek. Tisíce lidí chtějí prověřit, jestli už nemoc v minulosti prodělali a jsou tak vůči nákaze imunní. Nemuseli by tak po kontaktu s nakaženým do karantény, ani na očkování.
Že jednou přijde nějaká další pandemie, je téměř jisté. Dle epidemiologů představují největší riziko jednak koronaviry podobné covidu-19 a virům SARS nebo MERS, ale také chřipka. Konkrétně ptačí chřipka, která má poměrně vysokou smrtnost a vysokou úmrtnost, ale zatím se jí nepodařilo přeskočit na člověka. Virus se rychle mění, takže bránit se mu vakcínou není snadné. Evropští vědci ale zjistili, jak na tento problém vyzrát.
Je neuvěřitelné, co jsou lidé ochotni absolvovat pro důkaz své pravdy. Tento muž však nejen dokázal to, čemu věřil, přinesl také užitečnou pomoc pro léčbu obětí hadích uštknutí.
Pětina z nás se může pod titulek tohoto článku okamžitě podepsat. Mléko nám chutná, ale působí nám trávicí obtíže a nadýmání. Zdá se vám to blízké? A nepatříte náhodou do té pětiny také?
Jaro je pro alergiky noční můrou. Svět rozkvete a sním i nosy mnoha lidí po celém světě. Oči jim zalijí slzy a přes otoky víček sotva vidí všechnu tu krásu tisíce barev okolo sebe.
Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
Vědci tvrdí, že muž z USA, který si téměř 20 let záměrně aplikoval hadí jed, vyvinul perfektní protilátky. Stojí tak na prahu vývoje univerzální léčby pro smrtelná uštknutí mnoha druhů hadů. Současná léčba doposud nabízela lék pouze na konkrétní druh jedovatého hada, kterým byla osoba uštknuta.
Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
Vědci zkoumali více než 150 lidí různého věku ohledně jejich odolnosti vůči ptačí chřipce. Zajímalo je, jestli by nemohlo pomoci, že už byli podobnému viru vystaveni. Studie ukázala, že ano.
Zjistili jste, že váš kojenec trpí alergií na bílkovinu živočišného mléka? To dnes není nic výjimečného. Alergie na bílkoviny kravského mléka je pravděpodobně nejčastější alergií evropské populace.
Ne všechna rozhodnutí bývají úplně šťastná. Kvůli špatnému počasí a nesjízdné cestě jsme zůstali několik dní uvězněni na údolí vyschlé řeky v Maroku. V dnešním videu vám také ukážeme, jaké je bydlení v dodávce se štěňátkem a zmíníme, jak jsme s naší Safi pokročili v procesu pro překročení hranic do EU. ▶ Navigace videem 00:00 Úvod + dnes uvidíte 00:35 První škody 01:19 Jedeme na veterinu 02:11 Krevní testy 03:40 Co potřebuje Safi - vstup do EU 05:19 Krmení pro místní pejsky 06:34 Velbloudí návštěva 08:29 Wellness 09:20 Pláž se Safi 09:40 Nakupujeme jako místní 11:03 Déšť 14:23 Safi uklízí 17:03 Polní tábor 18:52 Konečně sluníčko 20:03 Vypuštění pneumatik 20:48 Offroad 24:37 Nafukování pneumatik 25:08 Závěr + příště uvidíte
Stonohu většina z nás nazývá obří stonožkou. Její kousnutí je velmi bolestivé, pozor bychom si však měli dát i na zadní část jejího těla. Vědci z jejího jedu izolovali toxin, který použijí k vytvoření efektivnějšího léku.
Každý z nás má jednu ze čtyř krevních skupin (A, B, AB a 0), ale to není vše, co nás od sebe odlišuje. Velmi důležitou roli sehrává i antigen D, který vyvolává tvorbu protilátek. Pokud je přítomný na červených krvinkách, označuje se jako Rh+ (pozitivní), chybí-li, pak jako Rh- (negativní). Pokud má nastávající maminka negativní Rh faktor a její dítě pozitivní Rh faktor po otci, může dojít ke kontaktu těchto dvou krví a u matky se vytvoří protilátky.
Mléčné výrobky jsou běžnou součástí stravy mnoha lidí po celém světě. Nicméně, pro značnou část populace mohou mléčné složky způsobovat různé zdravotní problémy.
Objev monoklonálních látek proti sezonní chřipce by mohl změnit to, jak se proti této rozšířené chorobě už desítky let bojuje. Vědci věří, že budou účinnějším a elegantnějším řešením než současné léky i vakcíny.
Po letech klidu se v Česku znovu začal ojediněle objevovat záškrt stejně jako třeba lokální epidemie spalniček. Očkování proti nim totiž nechrání celý život. V úvahu připadá jít na vakcínu znovu. Ale potřebuje to člověk? Odpovědí je množství protilátek, které člověk má. Jak se to dá zjistit? Přestože pravděpodobnost setkání se znovu s vracejícími se infekcemi může být relativně nízká a neustále se zdokonaluje i léčba, následky nákazy mohou být i dnes fatální. Na záškrt nedávno zemřel aktivní senior, na černý kašel zase měsíční dítě, které ještě nemohlo být chráněno očkováním.
Zjišťovat si úroveň protilátek před očkováním nemá podle odborníků smysl. Ani jejich vysoká hladina nezaručí, že nemůže dojít k nákaze. Ukázal to i test, kdy se redaktoři Seznam Zpráv otestovali na protilátky proti covidu.
Vyšší počty nakažených covidem-19 se dají očekávat v únoru a hlavně v březnu. Zřejmě už nezbývá v populaci moc lidí, kteří covid dosud neprodělali nebo nejsou očkovaní, takže nějaké protilátky mají. V rozhovoru, který dala ve čtvrtek médiím k dispozici Akademie věd ČR, to řekl Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Kvůli malému počtu testů je podle něj současný stav epidemie hlavně odhad, trendy jsou ale vidět docela dobře.
Sedm vědců dostalo cenu Akademie věd ČR za výzkum, experimentální vývoj a inovace, tři z nich v kategorii pro mladé vědecké pracovníky do 35 let. Čtyři ze šesti oceněných výzkumů spadají do oblasti medicíny, cenu získali rovněž autoři monografie o 1. světové válce pohledem sociálně nižších skupin a tvůrkyně postupu, který snižuje využívání laboratorních zvířat.
Výrazně modifikovaná DNA dvoušroubovice je dostatečně stabilní, aby s ní bylo možné dál pracovat. Ve svém výzkumu to prokázali vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV ČR). V budoucnu může tento objev rozšířit způsoby využití DNA např. v medicíně.
Výrazně modifikovaná DNA dvoušroubovice je dostatečně stabilní, aby s ní bylo možné dál pracovat. Ve svém výzkumu to prokázali vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV ČR). V budoucnu může tento objev rozšířit způsoby využití DNA např. v medicíně.
Podruhé doputoval k Ústavnímu soudu případ rodiny, jejíž tři děti se v zastoupení domáhaly zrušení mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví týkajícího se neuznávání protilátek v době covidu. Napoprvé rodina uspěla, když konstituční tribunál řekl, že Nejvyšší správní soud se jejich případem dostatečně nezabýval. Poté, co u správního soudu rodina znovu nepochodila, uspěla v úterý u Ústavního soudu znovu.
Dozvěděla jste se, že jste Rh negativní a vaše krev by mohla vytvořit protilátky, které by mohly miminku způsobit obtíže? Jak to je a co se dá dělat, jsme se zeptali lékařky MUDr. Jany Pleskačové.
Předčasná menopauza se v poslední době začíná znepokojivě ozývat. Někdy postihuje ženy již ve dvaceti letech. Jaké mohou být její příčiny, co pro tělo znamená ztráta estrogenu a je možné se přechodu před čtyřicítkou vyvarovat?
Každá chce mít miminko zdravé. Alergií však trpí čím dál častěji i miminka. Můžeme nějak ovlivnit jeho zdraví už v bříšku? Jak získá ještě nenarozené dítě sklon k alergiím?
I když mají pacienti vysoké protilátky, neměl by to být argument vůči dalšímu očkování proti covidu, shodují se odborníci, které Seznam Zprávy oslovily. Prioritně by se měli očkovat starší 60 let a chronicky nemocní.
Modelka Eliška Bučková (34) stále bojuje s následky boreliózy, se kterou bojovala. Zdravotně není v pořádku a kvůli bolestem musela přerušit i zkoušení muzikálu Sladké mámení, kde měla účinkovat.
Vzájemné láskyplné pohledy z očí do očí, teplo milující náruče, nahá kůže na kůži. Tak začíná jeden z nejpevnějších vztahů na světě. Vztah mezi maminkou a jejím miminkem.
Žloutenku neboli virovou hepatitidu způsobují viry, které se množí především v tkáni jater, kde vyvolávají zánět. Jaké nebezpečí znamená pro těhotnou ženu?
Alergická rýma bohužel nezmizí, když otěhotníte. Trápí vás dále. Máte vůbec nějakou šanci, jak si ulevit? Jaké léky můžete na alergii brát a na co si dát pozor?
Máte podezření, že za věčně ucpaným nosem vašeho dítka může být alergie? Neotálejte a navštivte alergologa. Neléčená alergie se dokáže „rozjet“ až v průduškové astma.
Miminko je na světě a učí se žít bez plodové vody, musí si zvyknout na nové prostředí. I maminka se sžívá se změnami. Tělo je trochu jiné, než by si představovala. A mohou se objevit i komplikace.
Proti spalničkám máme pro děti očkování. Přesto se tato nemoc čas od času objeví. Jak spalničky rozpoznat? A jak se vlastně léčí? Zeptali jsme se pediatrů.
Lahodné kousky ovoce i zdánlivě neškodné mléko v sobě mohou ukrývat záludnosti, které dokážou pořádně znepříjemnit život. Jak rozpoznáte potravinovou alergii u vašeho dítka?
Přes deset milionů sekvencí viru SARS-CoV-2 prozkoumal mezinárodní tým vědců s českou účastí, aby našel univerzální slabiny koronavirů, které se nemění ani s častými mutacemi a vznikem nových variant. Analýzou vzorků od pacientů se podařilo odhalit vzácné protilátky, které blokují všechny dosud známé varianty SARS-CoV-2 i ostatní lidské koronaviry - jsou tak připraveny i na další možné budoucí mutace.
Spalničky jsou považovány za nepříliš vážné dětské onemocnění, ve skutečnosti ale mohou stát za vznikem panencefalitidy, která je smrtelná. Očkování proti spalničkám na ni naštěstí účinkuje, tvrdí Vladimír Komárek, lékař pracující téměř 40 let na Klinice dětské neurologie Fakultní nemocnice Motol, kde v letech 1991–2016 působil také jako přednosta.
Tento rozhovor s imunologem Jaroslavem Svobodou jsme vedli před Vánocemi roku 2021 a navazoval na rozhovor z podzimu 2020. Mezitím přišly vakcíny, monoklonální protilátky, léky na covid. Lékaři mají v ruce obrovský arzenál, jak předcházet vážným následkům a úmrtím na covid. Opět ale sahají především u očkování k plošnosti, která je podle zakladatele české imunologie Jaroslava Svobody, který dlouhé roky přednáší na lékařských fakultách Univerzity Karlovy a působil i ve slavném Pasteurově ústavu…
Devětačtyřicetiletá žena z Prahy se loni na jaře nechala očkovat proti covidu dvěma dávkami vakcíny AstraZeneca. Pět měsíců poté, tedy loni v listopadu, prodělala covidovou mutaci delta. Doma a s mírným průběhem. Měla ucpané dutiny, kašlala a asi na deset dnů ztratila čich. Na žádné další očkování doposud nešla, ani si není vědoma toho, že by covid znovu chytila.
Vědci vytvořili „chytré“ kontaktní čočky, které mají potenciál diagnostikovat rakovinu, a to už v jejím raném stádiu. Dokážou totiž rozpoznat chemické látky identifikující nádory, které se nacházejí v slzách. O vynálezu informuje deník The Independent.
Odborníci z Oddělení imunochemické diagnostiky (OID) Fakultní nemocnice Plzeň zkoumají protilátky proti koronaviru už od roku 2020, kdy se nákaza začala masivně šířit po celém světě. Od té doby provedli laboranti přes osm tisíc vyšetření a jejich výzkumy se staly unikátní nejen v českém, ale i světovém měřítku. Jejich závěry dokládají, že po očkování mají lidé mnohem více protilátek než po prodělání onemocnění.
Celorepubliková studie zaměřená na přítomnost protilátek proti koronaviru se blíží k závěrečné fázi. Průběžné výsledky její části ukazují, že protilátky proti viru má drtivá většina vyšetřovaných.
Čínští vědci oznámili, že přišli na nové protilátky schopné poradit si nejen s omikronem, ale všemi dalšími mutacemi koronaviru. Autoři objevu mluví o čiré náhodě. Pro důležitost objevu a moment překvapení zmiňují „boží milost“.
Představujeme vám Vizitu – newsletter Martina Čabana plný postřehů o českém zdravotnictví a jeho přesazích do politiky. Níže si můžete přečíst ukázku. Pokud vás zaujme, přihlaste se k odběru.
Jak se vyvinuly hladiny protilátek a další ukazatele související s imunitou a nákazou virem SARS-CoV-2 zkoumá klinická studie nazvaná PREVAL 2. Během tříměsíčního období účastníci dvakrát zjistí aktuální množství protilátek proti nemoci covid-19, která se u většiny z nich porovná také s daty z roku 2020. Noví zájemci se mohou ještě do studie přihlásit, v úvodu týdne bylo k dispozici zhruba tři sta míst.
Od začátku roku od 15. ledna se covidem-19 nakazilo celkem 60 287 neočkovaných lidí a 66 682 očkovaných. Nejlepší ochranu proti nemoci, respektive nejméně nakažených lidí, je statisticky ve skupině těch, kteří nemoc již dříve prodělali, a to bez ohledu na to, zda jsou či nejsou očkovaní, upozornil na Twitteru expert na zdravotní právo Ondřej Dostál (Piráti). U lidí, kteří nemoc prodělali, je navíc narozdíl od ostatních minimální riziko hospitalizace, dodal s odkazem na data z Ústavu…
Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek (53) je přesvědčen, že nikdo nebude opouštět zaměstnání, když bude mít povinnost se naočkovat. "Vidíme, že v zemích, kde ta povinnost vstoupila v účinnost, k žádnému odchodu zaměstnanců nedochází, tady vidíme ten rozdíl mezi virtuálním světem na internetu a realitou," vysvětlil prezident ČLK pro ŽivotvČesku.cz.
Zpěvačka a signatářka Charty 77 Marta Kubišová (77) má za sebou Vánoce, které poznamenaly bolesti a strach. Podle jejích slov za špatným zdravotním stavem stálo to, že na třetí očkovací dávku proti covidu šla nachlazená. "Šla jsem na očkování a bylo to peklo. Dvě dávky byly v pořádku, po třetí dávce jsem neudržela ani tužku," řekla zpěvačka pro ŽivotvČesku.cz.
V Česku je zatím 57 případů nákazy koronavirem varianty omikron potvrzených do minulé neděle celogenomovou sekvenací. Za poslední týden do 26. prosince laboratoře odhalily diskriminačními testy dalších 108 podezření na tuto variantu, což je zhruba 0,6 procenta. Vyplývá to z týdenní zprávy Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (61) uvedl, že omikron přinese další vlnu epidemie na přelomu ledna a února. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz epidemiologovi Romanu Prymulovi (57), co stojí za tím, že doposud se nerozhodlo o uznávání protilátek.
Vysoce nakažlivá varianta omikron vykazuje ve výzkumech velkou odolnost. Závěry studie mezinárodních vědců ukázaly, že mutace může způsobit velké problémy.
S nástupem nové vlády a příchodem Vlastimila Válka (61) do křesla ministra zdravotnictví se znovu začalo diskutovat o uznávání protilátek. Nový ministr chce jednat se zástupci Švýcarska, které protilátky uznává. Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek (53) tuto cestu důrazně odmítá. "Diskuze o uznávání protilátek jsou nesmyslné, protože při plošném stanovování protilátek utratíme miliony korun, ale nezachráníme tím ani jediný lidský život," řekl pro ŽivotvČesku.cz prezident ČLK.
Plošné očkování, aniž se člověku změří míra jeho vlastních protilátek proti covidu, nedává z medicínského hlediska smysl, a je to politické rozhodnutí, říká v rozhovoru pro portál Finanční a ekonomické informace (FAEI.cz) vedoucí laboratoře Synlab Anabela Čížková.
Nová varianta omikron se šíří nejenom ve světě, ale i v Česku už jsou prokázány případy infekce, která byla poprvé zaznamenána 24. listopadu 2021 na území jižní Afriky. Krajská hygienická stanice v pátek 17. prosince potvrdila další pozitivní záchyt v Královéhradeckém kraji u muže, který přicestoval z třetího největšího kontinentu.