Radioaktivita

Oprašte plynovou masku a dozimetr

Vypadalo to jako obyčejný kus šrotu, který se dá rozebrat a prodat. Pak se z něj stala domácí atrakce: uvnitř byl totiž modře zářící prášek, který si lidé prohlíželi zblízka. Problém byl ale v tom, že zářil z velmi špatného důvodu.

Narodila se v zakázané zóně jen pár kilometrů od zničeného reaktoru a pila mléko z ozářených pastvin. Marijka Sovenková studuje v Kyjevě a svou neobvyklou minulost raději tají.

Baterie, kterou není potřeba dobíjet a přesto může fungovat tisíce let. Přesně takovou technologii představili čínští vědci. Jejich nový prototyp je menší, výkonnější a využívá méně radioaktivního materiálu než jeho předchůdce.

Je tu začátek nového měsíce a s ním i náš tradiční přehled článků, které zaujaly čtenáře Plzeňské Drbny. Jako první jsme přinesli informace o případu týraného pejska Míši, který skončil v péči domažlického útulku. Věnovali jsme se také tématu radioaktivity na místech, kde by ji lidé asi nečekali. Přinesli jsme rovněž příběh obnovy zámku v Nekmíři. Nadále sledujeme spor mezi městem a památkáři ohledně rekonstrukce náměstí a samozřejmě jsme neopomněli ani zajímavé tipy na šumavské výlety.

Virální tvrzení, že vědci objevili bakterie, které dokážou uran doslova sníst a neutralizovat, zjednodušuje skutečný objev, ten je ale i tak pozoruhodný. Mikrobi žijící v zatopeném bývalém sovětském uranovém dole na území dnešního Německa uran nezničí ani nesnědí, dokážou ho ale přeměnit na stabilní minerál, který se z vody přestává šířit.

Prázdný velín, vypnuté dozimetry, přepisované záznamy a zaměstnanci instruovaní, co mají vypovídat. Tajný spis StB odhalil, jak se v odstavené elektrárně Jaslovské Bohunice zamlčovaly úniky radioaktivní vody.

Česko leží na území s velkým množstvím vyvřelých hornin, jako jsou žuly a ruly. A ty přirozeně obsahuje uran. V českých domácnostech je ho hodně radonu nejen kvůli geologickému podloží, vlastnostem staveb, ale také nedostatečnému větrání.

Novinky za peníze i zdarma

Aby vám zapípal dozimetr, nemusíte se nutně vydávat na místa, kde se těžil uran. Radioaktivitu lze naměřit i na vlakovém či autobusovém nádraží, na ulici v centru města a dokonce ji amatérští lovci záření zachytili také u slavného plzeňského andělíčka Ošahánka. Nejde však o nic nebezpečného. Radioaktivita je přirozenou součástí našeho prostředí a ve stopovém množství se nachází téměř všude, jak dokládá projekt Žhavá místa.

Aby vám zapípal dozimetr, nemusíte se nutně vydávat na místa, kde se těžil uran. Radioaktivitu lze naměřit i na vlakovém či autobusovém nádraží, na ulici v centru města a dokonce ji amatérští lovci záření zachytili také u slavného plzeňského andělíčka Ošahánka. Nejde však o nic nebezpečného. Radioaktivita je přirozenou součástí našeho prostředí a ve stopovém množství se nachází téměř všude, jak dokládá projekt Žhavá místa.

Éra radiové mánie na začátku 20. století byla fascinujícím a zároveň děsivým obdobím, kdy lidstvo propadlo absolutnímu okouzlení nově objeveným prvkem – radiem. Když Marie a Pierre Curieovi v roce 1898 radium izolovali, nikdo netušil, jak ničivé účinky má radioaktivní záření na živé organismy. Lidé viděli jen zázračnou substanci, která sama od sebe, bez jakéhokoliv zdroje, vydávala teplo a v temnotě magicky modrozeleně světélkovala.

Lise Meitner jako první pochopila, jak rozbít atom, změnila chod dějin, otevřela dveře k nevídanému zdroji energie i ke zbrani hromadného ničení. Přesto na pódiu ve Stockholmu stál nakonec někdo úplně jiný a sesbíral veškeré ovace. Její jméno mělo zapadnout prachem, protože byla žena, a navíc měla židovské kořeny v té naprosto nejhorší možné době pro život v Evropě.

Na začátku 20. století se kosmetika a léčiva s obsahem radia běžně prodávaly v lékárnách i drogeriích a reklama na ně stavěla na tvrzení, že radioaktivní látky mohou podporovat zdraví i krásu. Jen málokdo tehdy řešil, jaké může mít tato látka dlouhodobé účinky na lidský organismus.

V jaderné elektrárně v Jižní Africe došlo při údržbě k několika incidentům se zvýšenou úrovní radiace. Provozovatel Eskom incident označil za nejmírnější možnou kategorii bez dopadu na okolí. Takové události nejsou výjimkou, přesto znovu vyvolávají otázku, jaká rizika představuje ionizující záření.

Recenze koncertu Kraftwerk ve Fóru Karlín očima Zimy z Rádia Paranomázie. Moderátor pořadu Elektrické křeslo viděl německou legendu v Praze už počtvrté, ve stejném sále podruhé.

Vědci objevili bakterie, které dokážou snížit koncentrace radioaktivního uranu v zatopených dolech až o 95 %. Překvapivý biologický trik může zásadně změnit způsob, jak čistíme kontaminované prostředí po těžbě i v jaderném průmyslu.

Sběr kovového šrotu v brazilském městě Goiânia se proměnil v tragédii. Dva muži v opuštěné nemocnici objevili přístroj, který skrýval obrovské nebezpečí.

Mladé Američanky si při malování ciferníků olizovaly štětce namočené v radiové barvě. Firma o riziku věděla, ale mlčela.

V uzavřené zóně kolem Černobylu zasahují hasiči u lesního požáru. Požáry lesů nejsou v této oblasti nijak neobvyklé – zaznamenali jsme je například v letech 2015, 2016, 2018, 2020, 2022 i letos v květnu.Neočekáváme, že by se na území České republiky mělo dostat zvýšené množství radioaktivních látek, které by představovalo riziko pro obyvatele. Naměřená data průběžně sledujeme.Celý článek najdete zde....

Představte si dům, kde máte pod kobercem zameteno čtyři tuny toxického odpadu a zrovna vám uletěla střecha. Přesně to se stalo v Černobylu. Legendární ocelový kryt, který měl lidstvo chránit celých sto let, selhal podstatně dříve. Místo klidného spánku teď Evropa opět po očku sleduje neviditelné nebezpečí.

Psal se červen 1925 a Jáchymovem procházela důstojná dáma v dlouhém černém kabátu, sahajícím až ke kotníkům. Do očí jí nebylo vidět přes tmavý klobouk a brýle s kulatými obroučkami. Jen výrazná linie lícních kostí a rozhodná ústa prozrazovaly, že město navštívila dvojnásobná nositelka Nobelovy ceny Marie Curie-Skłodowská.

Toto je skutečný příběh radiologické havárie, který inspiroval tvůrce trendujícího seriálu Radioactive Emergency na Netflixu.

Fascinující životní příběh Marie Curie-Sklodowské: od chudých studií a brutální práce v kůlně přes dvě Nobelovy ceny až po válečné hrdinství a tajemství jejích dodnes „zářících“ deníků.

Radioaktivní spad patří k nejznámějším důsledkům jaderných explozí. Přesto vědci stále přesně nevědí, jak jednotlivé prvky během ochlazování jaderné ohnivé koule reagují a vytvářejí nebezpečné částice. Nová studie americké laboratoře Lawrence Livermore National Laboratory ukazuje, že současné modely mohou některé důležité chemické procesy podceňovat.

Americký plazmový reaktor simuluje extrémní teploty reálné jaderné ohnivé koule. Starší teoretické modely jaderného spadu nepočítaly se složitými interakcemi prvků. Cesium kondenzuje nejpozději a ochotně tvoří dosud nepředvídané cesium-uranáty.

Představte si, že vám lékař předepíše lék na bolest, vy se na něm rychle stáváte závislými, načež vám z něj spadne brada – a to doslova. Je to stejně bizarní představa jako skutečnost, že na počátku 20. století byla populární konzumace radioaktivních materiálů. Právě tento trend připravil o život Ebena Byerse.

Irène Joliot-Curieová zemřela 17. března 1956 v pařížské nemocnici na akutní leukémii. Bylo jí osmapadesát a zabila ji tatáž síla, která jí vynesla Nobelovu cenu.

Ukrajinská SBU našla v troskách dronu Geran-2 střelu R-60 s úderovými prvky z ochuzeného uranu. Naměřená radiace u obce Kamka dosáhla 35násobku přírodního pozadí.

Ukrajinská tajná služba SBU tvrdí, že po ruském vzdušném útoku v Černihivské oblasti objevila radioaktivní části rakety. Podle ukrajinských úřadů byly u trosek naměřeny hodnoty radiace čtyřicetkrát vyšší než běžné pozadí. Kyjev tvrdí, že Rusko nasadilo upravený dron Geran-2 vybavený raketou typu R-60 obsahující radioaktivní materiál. Píše o tom například německý sever Bild.de.

Ukrajinská bezpečnostní služba SBU tvrdí, že na severu země objevila zbytky ruského dronu s částmi munice obsahujícími ochuzený uran. Trosky na místo dopadly pravděpodobně po útoku na Černihivskou oblast 7. dubna.

„V současné době je radiační situace v elektrárně a okolí stabilizována. Postiženým je poskytována nutná lékařská pomoc. Obyvatelé sídliště elektrárny a tří přilehlých vesnic byli evakuováni,“ stálo ve zprávě, kterou zveřejnila sovětská televize v první informaci o havárii v Černobylské jaderné elektrárně. Ta zmínka o evakuaci je důležitá. Prakticky okamžitě musely své domovy opustit desítky tisíc lidí. Obyvatelé tu zanechali svůj veškerý majetek. Zanedlouho se s ním mohli setkat znovu – radioaktivní televizory, postele a skříně se objevily na kyjevském trhu.

Děti byly nadšené, ženy žasly, muži doufali, že zbohatnou. Prášek, který ve tmě modře zářil, nikdo z nich předtím neviděl. Nadšení ale brzy vystřídal boj o život, který ne každý vyhrál. Největší jaderná katastrofa na světě mimo jadernou elektrárnu začala nevinně…

V černobylské uzavřené zóně propukl po havárii dronů rozsáhlý požár. Hašení plamenů značně komplikuje suché počasí, silný vítr a miny. Úřady ujišťují veřejnost, že úroveň radiace zůstává normální.

V uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny bojují podle ukrajinských úřadů hasiči s rozsáhlým lesním požárem. Ten vypukl ve čtvrtek v důsledku pádu dronu na území tamní rezervace. V pátek se požár…

V uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny bojují hasiči s rozsáhlým lesním požárem. Vypukl ve čtvrtek kvůli pádu dronu do tamní rezervace. V pátek se požár rozšířil na odhadovanou plochu přibližně 1100 hektarů. Práci hasičů ztěžují nárazy větru a obtížný terén. Podle agentury AFP úřady nezaznamenaly žádný nárůst radioaktivity.

V uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny bojují podle ukrajinských úřadů hasiči s rozsáhlým lesním požárem. Ten vypukl ve čtvrtek v důsledku pádu dronu na území tamní rezervace. V pátek se požár rozšířil na odhadovanou plochu přibližně 1100 hektarů, práci hasičů ztěžují nárazy větru a obtížný terén. Podle agentury AFP nebyl zaznamenán žádný nárůst radioaktivity.

Kyjev - V uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny bojují podle ukrajinských úřadů hasiči s rozsáhlým lesním požárem. Ten vypukl ve čtvrtek v důsledku pádu dronu na území tamní rezervace. Dnes se požár rozšířil na odhadovanou plochu přibližně 1100 hektarů, práci hasičů ztěžují nárazy větru a obtížný terén. Podle agentury AFP nebyl zaznamenán žádný nárůst radioaktivity.

V uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny bojují podle ukrajinských úřadů hasiči s rozsáhlým lesním požárem. Ten vypukl ve čtvrtek v důsledku pádu dronu na území tamní rezervace. Dnes se požár rozšířil na odhadovanou plochu přes 1000 hektarů, práci hasičů ztěžují nárazy větru a obtížný terén. Podle agentury AFP nebyl zaznamenán žádný nárůst radioaktivity.

V uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny bojují podle ukrajinských úřadů hasiči s rozsáhlým lesním požárem. Ten vypukl ve čtvrtek v důsledku pádu dronu na území tamní rezervace. V pátek se požár rozšířil na odhadovanou plochu přes 1000 hektarů, práci hasičů ztěžují nárazy větru a obtížný terén. Podle agentury AFP nebyl zaznamenán žádný nárůst radioaktivity.

V uzavřené zóně černobylské jaderné elektrárny bojují podle ukrajinských úřadů hasiči s rozsáhlým lesním požárem.

V černobylském reaktoru stále zůstává většina původního paliva. Případný únik by zasáhl okolní část Evropy.

Před čtyřiceti lety vyšly do ulic davy obyvatel tehdejšího socialistického Československa, aby se účastnily masových manifestací a prvomájových průvodů na oslavu Svátku práce. Nad nimi se přitom nacházel mrak s radioaktivitou uniklou z havárie černobylské jaderné elektrárny. Nejhorší situace byla tam, kde zároveň pršelo.

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.

Před čtyřiceti lety, 26. dubna 1986 v 1:23, došlo k explozi na 4. bloku jaderné elektrárny Černobyl. Byla to událost, která zásadně změnila přístup k jaderné bezpečnosti. Bezprostředně po havárii se však veřejnost v tehdejším Československu setkávala s omezenými a často uklidňujícími informacemi. Jak se o události psalo v dobovém tisku?

Legendární závod pořádaný Československem, Polskem a NDR měl v roce 1986 čtvrtého pořadatele – Sovětský svaz. Začal 6.května v ukrajinské metropoli. Přestože na konci dubna explodoval jaderný reaktor v Černobylu, Sověti své pořadatelství nezrušili.

Monumentální snímek měl být triumfem Hollywoodu, ale stal se polibkem smrti pro štáb i herce. V poušti Utahu všichni vdechovali smrtící radioaktivní prach. 91 lidí nakonec zemřelo na rakovinu. Zamýšlená legenda se stala propadákem i tragédii zároveň.

Pro lidi je Černobyl příliš nebezpečný, ale divoká zvěř se tam vrátila.

Jedna z největších jaderných katastrof v dějinách se stala před 40 lety v ukrajinském Černobylu. Dodnes zůstává celá oblast zasažená radioaktivními látkami. Podle expertů nehrozí, že by se nebezpečí znovu šířilo do větších vzdáleností. Místní příroda se navíc naučila v radiaci přežít a daří se jí dobře, ukazují výzkumy.

Radioaktivní záření je nebezpečné, to ví každý. Tak proč ho nevidíme, abychom se mu mohli vyhnout? To nám vysvětlí Jan.

V neděli uběhlo 40 let od výbuchu jaderného reaktoru v Černobylu. Katastrofa v Evropě ovlivnila nejen politickou situaci, ale i počasí. Kontaminované mraky se nesly napříč starým kontinentem. Nad Českem se zdržely déle než týden, srážky mohly mít kritické následky. Na síti X o tom informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Od havárie v černobylské jaderné elektrárně uplynulo v neděli již 40 let. Čeští meteorologové ale teprve nyní zveřejnili model, s pomocí něhož rekonstruují, kde v Česku krátce po tragédii pršel nebezpečný radioaktivní déšť.

Černobylská zóna zůstává jedním z nejznámějších symbolů jaderné katastrofy. Čtyřicet let po výbuchu reaktoru ale nese další vrstvu dějin. Místo opuštěných měst, zarůstajících domů a radioaktivní půdy se kvůli válce stalo také bezpečnostním pásmem, které má Ukrajina pod vojenskou kontrolou.

Život v zakázané zóně se po havárii elektrárny v Černobylu nezastavil, ba naopak. I když musela většina stálých obyvatel oblast opustit, přišli jiní. Stovky lidí se staraly o likvidaci následků havárie a později o konstrukci nového sarkofágu nad reaktorem. V uzavřené zóně také doslova bujel zvláštní druh turistického ruchu. Oba světy se přitom navzájem prolínaly, což si autor článku mohl na vlastní kůži vyzkoušet.