Roger Penrose

Vědcům se poprvé podařilo vytvořit obrazový záznam, který ukazuje, jak by vypadal objekt pohybující se téměř rychlostí světla. Unikátní záběr potvrzuje pokřivení obrazu objektu v důsledku toho, jak se světlo šíří prostorem a časem.

V deníku EL PAÍS jsme dali dohromady sbírku hlasů, které byly oceněny Nobelovou cenou a díky kterým mohou naši předplatitelé nahlédnout hlouběji do myšlenek jednotlivých osob.

Když řeknu „zázrak“, nemyslím jednorázový úkaz, ale to, v čem už žijeme: od knih a filmů v kapse až po jemně „seřízený“ vesmír a nepřerušený řetězec našich předků.

Moderní fyzika nás naučila, že zákony vesmíru mohou odporovat naší nejzákladnější intuici. To, co se v našem každodenním životě zdá nemožné, se může stát skutečností, pokud jde o extrémní podmínky. Zvláště v případě něčeho tak exotického, neznámého, ale přitažlivého, jako jsou černé díry.

Vnímáme, že máme vědomí a velmi nás zajímá, co je vlastně zač. Tým Hartmuta Nevena z laboratoře Google Quantum AI navrhuje testovat údajnou tajuplně kvantovou povahu vědomí propojením mozku dobrovolníků s qubity kvantového počítače. Neurovědkyně Rachel Blaserová z University of San Diego sází na komparativní přístup.

Teorie gravitace Alberta Einsteina, obecná teorie relativity, je skvěle neúplná. Jak prokázal nositel Nobelovy ceny za fyziku Roger Penrose, když se hmota zhroutí pod svou vlastní gravitací, výsledkem je „singularita“ – bod nekonečné hustoty nebo zakřivení.

Co nás čeká po smrti? Výzkumy NDE, kvantová fyzika i vzpomínky na minulé životy odhalují tajemství vědomí a jeho možného pokračování.

Názor, že kvantová fyzika musí být základním mechanismem vědomí, se poprvé objevil v 90. letech 20. století.

Podle některých vědců my lidé máme duši, jakýsi „software“ s informacemi, které se po naší smrti rozplynou do celého vesmíru. K otázce duše a vědomí se také pro Flowee vyjádřil kvantový fyzik Jan Rak.

Dvojice expertů říká, že našla důkaz, že lidská duše je skutečná. Ve studii popisují, že když kvantové částice opustí náš nervový systém, vydají se do vesmíru a žijí mimo tělo.

V mnoha ohledech pro nás představují velkou neznámou. Nemůžeme je totiž pozorovat přímo, ale pouze na základě chování okolních objektů. O zajímavé informace o černých dírách se s námi podělil Jiří Svoboda z Astronomického ústavu Akademie věd.

Fyzik a vizionář Avi Loeb spočítal, že pokud by si technologicky zdatná civilizace na potulné planetě pořídila černou díru o hmotnosti 100 tisíc tun a krmila by ji 2,2 kg odpadu za sekundu, získala by velmi výkonný zdroj energie. Pokud najdeme potulnou planetu s měsícem, který bude zdrojem gama záření, měli bychom mít jasno.

Starší vesmír existoval před Velkým třeskem a důkaz o jeho existenci lze stále nalézt v černých dírách. Fyzik a matematik sir Roger Penrose to prohlásil poté, co obdržel Nobelovu cenu za pokrok v Einsteinově obecné teorii relativity a za důkaz existence černé díry.

Vědci přišli s radikální myšlenkou, že mozek může fungovat podobně jako kvantový počítač. V čele tohoto převratného pohledu stojí Roger Penrose, 89letý nositel Nobelovy ceny za fyziku, známý svou rozsáhlou prací o černých dírách a jako spolupracovník zesnulého Stephena Hawkinga. Penroseova hypotéza, která vychází z jeho dlouhodobé fascinace vědomím, naznačuje, že složitost lidské mysli přesahuje naše současné znalosti fyziky a biologie.

Po desítkách let bádání byl nalezen „svatý grál geometrického dláždění“. Má třináct stěn a připomíná klobouk.

Černá díra jako úložiště kvantových dat? Možná právě takto je využívají vyspělé kosmické civilizace, tvrdí vědci v nové studii.

Je považována za nositelku života jednotlivce a jeho identity. Nehmotná substance živé bytosti - duše. Obecně se věří, že je nesmrtelná a po skonu člověka se odděluje od těla. Nová studie naznačuje, že odletí do vesmíru.

Představte si vesmír jako gigantickou vědomou bytost, jejíž mozek je rozptýlen napříč galaxiemi. Prostupuje hvězdami, planetami, kameny i oceánem, najdete ho doslova v každém kousku hmoty. Tedy vlastně nenajdete. S tím hledáním vám bude muset někdo pomoci. Překvapivě to ale tentokrát nebudou teologové ani sensibilové, nýbrž matematici z předních vědeckých institucí.

Jak funguje vědomí? Kde se ukrývá? Lze jej popsat? Ne jednoduše! Dvojice vědců se však domnívá, že jejich teorie vědomí dokáže vysvětlit i to, co se může dít po smrti. Je lidské vědomí nesmrtelné?

Teorie velkého třesku má své stoupence i odpůrce, i proto je na její název možno nazírat ze dvou úhlů. Velký třesk je v současnosti nejuznávanější vědeckou teorií o vzniku našeho vesmíru. Odehrál se zhruba před 13,7 miliardami let a původně posměšné označení velký třesk (anglicky Big Bang) označuje počátek tohoto rozpínání a zjednodušeně ho připodobňuje k explozi. Dnes se jedná o všeobecně přijímanou kosmologickou teorii o vzniku a vývoji vesmíru a protiklad k opuštěným teoriím stacionárního vesmíru.

Nobelovu cenu za fyziku za rok 2021 dostanou Syukuro Manabe, Klaus Hasselmann a Giorgio Parisi za „za průkopnický přínos k pochopení složitých systémů".

Vesmír se rodí stále dokola, tvrdí Hawkingův kolega. Zůstávají po něm temní duchové ps. Nevím, jestli jsem to úplně dobře pochopila, ale asi je to opravdu spíš ten kolega než sám Hawking. Ten prý multiversům moc nevěřil.

89letý nositel Nobelovy ceny za fyziku Roger Penrose prohlásil, že předtím, než ve Velkém třesku vznikl náš známý vesmír, existoval tu jiný, přičemž důkazem by mohly být černé díry. A ani tímto vesmírem nic nekončí – po něm pak přijde další.

Fenomén černých děr motá hlavy vědců a celé akademické obce už několik desetiletí. Někteří za nimi vidí průchody do paralelních vesmírů, jiní zase požírače okolních vesmírných objektů. Až v nynější době se však podařilo učinit zajímavý objev. Výsledky odhalují, že nám černá díra může být blíže, než si myslíme.

V podcastech nekorektních kritiků politické korektnosti se mísí špičkový infotainment s konspiračními bláboly.

Cenu si mezi sebe rozdělili Roger Penrose, který ukázal, jak mohou vznikat černé díry, a Reinhard Genzel s Andreou Ghez, kteří objevili gigantický objekt v samém centru Mléčné dráhy.

Prestižní ocenění za chemii letos patří ženám, které vyvinuly nástroj pro léčbu dědičných chorob.

Týden udělování Nobelových cen pokračuje oznámením o letošním ocenění v oboru chemie. Královská švédská akademie věd ve středu před polednem sdělila, že toto prestižní vědecké ocenění putuje ke dvěma ženám - francouzské výzkumnici v oblasti mikrobiologie a genetiky Emmanuelle Charpentierové a americké biochemičce Jennifer Doudnaové. Společným jmenovatelem jejich ocenění je jeden pojem: CRISPR.

Prestižní ocenění za chemii letopatří ženám, které vyvinuly nástroj pro léčbu dědičných chorob včetně některých typů rakoviny.

Trojice laureátů letošní Nobelovy ceny za fyziku výrazně posunula obor a ocenění si zaslouží. Němec Reinhard Genzel a Američanka Andrea Ghezová věnovali výzkumu vedoucímu k poskytnutí přesvědčivých důkazů o supermasivní černé díře v centru naší galaxie desítky let. Nezpochybnitelný je i přínos britského fyzika a matematika Rogera Penrose. Část ceny by ale měla patřit i britskému astrofyzikovi Stephenu Hawkingovi, který Nobelovu cenu nikdy nedostal a posmrtně ji není možné získat. Vyplývá to z vyjádření vědců, které ČTK oslovila.

Královská švédská akademie věd oznámila v úterý po poledni jména tří laureátů letošní Nobelovy ceny za fyziku. Jedná se o britského matematického fyzika Rogera Penrose, ke kterému putuje „polovina ceny” za výzkum černých děr a teorie relativity, přičemž za jiný příbuzný objev jsou oceněni ještě německý astrofyzik Reinhard Genzel spolu s americkou astronomkou Andreou M. Ghezovou.

Padesát let stará teorie začala kdysi otázkou, co se stane, když něco strčíte do černé díry. A teď už to konečně víme. Vědci svoji teorii potvrdili na testech se zvukem.