Rozpočet

Státní rozpočet je extrémně složitý dokument, který každoročně schvaluje sněmovna na návrh vlády jako zákon. Vyznat se v něm je pro většinu lidí nemožné. Přitom právě státní kasa je téma, o kterém se v politice mluví snad nejčastěji, v poslední době především v souvislosti s různými změnami v daňovém a důchodovém systému. To jsou oblasti, které nejsou jen shlukem čísel napsaných na papíře, ale reálně a velmi výrazně zasahují do života každého z nás. I proto deník Echo24 přináší přehled o tom…

Je zajímavé probírat se občas twitterovými vzkazy různých politiků. Hodně poutavě a tragikomické jsou především ty od některých opozičních poslanců a poslankyň. Třeba takový bývalý ministr Havlíček často svými šokujícími plakáty uvádí žalozpěvy na současnou vládu. Občas má ale i smysluplné tweety. Bohužel jde o ty, na nichž cestuje se svým pejskem lokálními vlaky a užívá si volného času. Přiznám se, že tyto tweety se mi i líbí. Mnohem šílenější jsou ale stesky Aleny Schillerové. Kritika zrovna od ní mi přijde směšná.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhuje zvýšit daň z nemovitosti na dvojnásobek a výnos změny převést z obcí do státního rozpočtu. Ekonom Vladimír Pikora však podotkl, že by do státní kasy tímto způsobem přiteklo maximálně 12 miliard korun. Podle něj není nutné, aby se daně takto zvyšovaly – stát by prý mohl šetřit například na svých zaměstnancích.

Vláda hledá peníze na zalátování děravého státního rozpočtu. A jednotlivé strany se předhánějí v nápadech, kde by bylo možné zdroje najít. Jednou z cest by údajně mohlo být zvýšení základní sazby daně z přidané hodnoty z 21 na 23 procent. Co by v nějakých dobách snad i mohlo mít smysl, přichází v časech, kdy by tím vláda docílila jediného: vlastní zkázy. Podobně jako se to stalo Nečasově vládě poté, co zvýšila DPH a do půl roku šla s ostudou od válu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) plánuje do konce dubna představit balíček úsporných opatření, která by měla snížit deficit státního rozpočtu. Ve hře jsou podle něj desítky různých návrhů, kde by se na výdajích ze státní kasy mohlo ušetřit. Celková úspora má dosáhnout 70 miliard korun. Ministr při svých úvahách vychází mimo jiné z návrhů odborníků z Národní ekonomické rady vlády (NERV) na úspory na příjmové i výdajové stránce rozpočtu. Deník přináší přehled nejdůležitějších možných změn, které by měly začít platit od příštího roku.

Pokud opět přestaneme proplácet nemocenskou v první dny nemoci, pomůže to zaměstnavatelům i státnímu rozpočtu.

Konkrétní návrhy se mají prodiskutovat za zavřenými dveřmi, teprve poté se s nimi má jít do médií. Prostřednictvím tiskového oddělení ministerstva financí svůj postoj pro Echo24 zopakoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). MF tak reagovalo na dotaz k opatřením, která do veřejného prostoru vypustily v posledních dnech vládní koaliční strany, včetně návrhu na zvýšení daně z příjmu. Na tomto opatření přitom není politická shoda a podle MF se čeká na další politická jednání.

Rozpočet se řítí k dalšímu obřímu deficitu. A bude se to opakovat znovu a znovu, dokud nějaká rozumná a odvážná vláda pořádně neřízne do povinných výdajů.

Pokud bychom počítali pouze peněžní stránku války na Ukrajině, kterou vyvolala ruská armáda, kolik by to bylo?

Ve vládnoucí koalici zavládly neshody. A to kvůli otázce, jak uzdravit rozvrácený státní rozpočet. Starostové totiž chtějí zvýšit daně všem. Pohoršit by si měli zaměstnanci, firmy, města i obce. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) z nejsilnější koaliční strany ale tvrdí, že stát zatím nevyčerpal všechny možnosti na straně úspor, teprve pak by se měly zvyšovat daně.

Návrh STAN a TOP 09 na zvýšení DPH z 21 na 23 procent chápu jako reakci na ne příliš pozitivní vývoj preferencí, uvedl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS ekonomický expert ODS a místopředseda Sněmovny Jan Skopeček. V rámci konsolidace veřejných financí je podle něj nutné zaměřit se na hlavně na výdajovou stránku rozpočtu, nikoli na příjmovou.

Rok 2022 byl z výběru daní rekordní a poprvé se vybralo přes 1 bilion korun. Které daně se vybralo nejvíce?

Premiér Petr Fiala (ODS) vidí prostor pro růst daní až do 30 miliard korun navíc na straně příjmů státního rozpočtu. Trvá nicméně na tom, že hlavní musí být opatření na straně výdajů. Některé koaliční strany přitom v posledních dnech zveřejnily své návrhy, které volají po zvýšení daně z příjmů i základní sazby daně z přidané hodnoty. Tento dopad by byl mnohem vyšší. Vláda chce také snižovat strukturální deficit o jedno procento HDP, tedy zhruba 70 miliard korun ročně.

Dnes o vršících se problémech u Disneyho, miliardových investicích do kinoreleasů a předražených seriálech.

Počet státních zaměstnanců se letos oproti loňsku zvýšil o více než 10 tisíc osob a poprvé v historii Česka atakuje půlmilionovou hranici, když dosahuje cifry 499 056 osob. Snížením počtu státních zaměstnanců na úroveň z roku 2016 by stát přitom na celkových nákladech ušetřil až 50 miliard korun. S ohledem na situaci na trhu práce by podle ekonomů nenastal ani žádný významný otřes. Ke snižování má vést metodika, kterou připravuje ministerstvo vnitra.

V Novém Jičíně bylo otevřeno psí hřiště. V areálu se nachází agility překážky a také psí toalety. Projekt je nápadem jednoho z místních občanů, vzešel z participativního rozpočtu města.

Česko mělo v roce 2021 nejvyšší odvody na sociální a zdravotní pojištění ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Naopak celkové daňové zatížení práce vůči HDP je v Česku slabě pod průměrem OECD.

Počet státních zaměstnanců se letos oproti loňsku zvýšil o více než deset tisíc osob a poprvé v historii Česka atakuje půlmilionovou hranici, když dosahuje cifry 499 056 osob. Mezi státní zaměstnance, resp. zaměstnance placené ze státního rozpočtu, spadá nejen zhruba 80 tisíc úředníků, ale také třeba učitelé, vojáci, policisté, hasiči či celníci.

Mouky a cukr na pečení, maso na slavnostní pečeni, a samozřejmě vajíčka a sladké odměny pro koledníky. Velikonoce se blíží a s nimi i velké nákupy, které nejeden rozpočet citelně zasáhnou. O to víc nyní, kdy ceny drtivé většiny potravin stále rostou a jen v lednu byly meziročně vyšší o 17,5 %. Jak nakupovat chytře, abyste ušetřili, a přitom nemuseli dělat kompromisy v kvalitě?

Počet státních zaměstnanců letos narostl výrazně, citelně nad průměrem let 2017 až 2022. Pokud vláda sníží jejich počet na úroveň roku 2016, ušetří přes 50 miliard korun ročně, vypočítává ekonom Lukáš Kovanda.

Jihomoravský kraj loni hospodařil s přebytkem 229 milionů korun. Na dotaz to odpověděl Petr Holeček z krajského tiskového oddělení.

Česko mělo v roce 2021 nejvyšší odvody na sociální a zdravotní pojištění ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zároveň ale byla složená daňová kvóta, kterou tvoří daňové zatížení společně s povinnými odvody, pod průměrem OECD. Uvádí to aktuální brožura ministerstva financí Státní rozpočet v kostce, jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti.

V souvislosti s takzvanou nápravou veřejných financí, což při aktuálním pohledu na vývoj státního rozpočtu stále silněji zní spíše jako eufemismus, se kupodivu o jedné složce tohoto „napravování“ hovoří stále zastřeněji. Ano, jde o zvyšování daní.

Ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace letos zaměstnávají 499 056 lidí, což je o 10 177, tedy o dvě procenta, víc než loni. Nejpočetnější skupinou státních zaměstnanců jsou učitelé, tvoří 38,9 procenta z nich. Na platy státních zaměstnanců by mělo letos jít 265,1 miliardy korun. Vyplývá to z informační brožury ministerstva financí Státní rozpočet v kostce, jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti.

Ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace letos zaměstnávají 499.056 lidí, což je o 10.177 víc než loni. Nejpočetnější skupinou státních zaměstnanců jsou učitelé, tvoří 38,9 procenta z nich. Následují nepedagogičtí pracovníci ve školství a příslušníci ozbrojených sil. Na platy státních zaměstnanců by mělo letos jít 265,1 miliardy korun. Vyplývá to z informační brožury ministerstva financí Státní rozpočet v kostce, jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti.

Z reformy veřejných financí se stává gejzír více či méně absurdních nápadů.

Poslanci a vládní politici budou muset znovu řešit výši svých platů. Finanční odměny totiž byly zmrazeny od roku 2020 a nyní opozici dráždí jejich skokové navýšení. Ekonomové ale upozorňují, že platy politiků mají zanedbatelný vliv na státní rozpočet a jakékoliv vášně okolo jejich platů jsou zbytečné. Zároveň se ale shodují, že by politici neměli o svých platech rozhodovat. Jak by podle nich vypadalo optimální řešení?

Jednoduché navýšení peněz humanitním oborům, jejichž pedagogové protestují kvůli platům, řešení problémů nepomůže, míní premiér Petr Fiala (ODS). Po výjezdním jednání vlády v Jeseníku, na němž ministr školství Vladimír Balaš (STAN) kolegy informoval o vyjednávání s vysokými školami, uvedl, že chce hledat dlouhodobé a efektivní řešení. Zmínil svoje někdejší působení v akademické sféře. Řídil Masarykovu univerzitu, jež podle něj hospodaří s 8,5 až deseti miliardami korun. Připomněl, že stát meziročně zvýšil peníze pro vysoké školy o tři miliardy. Přidání nějaké částky podle Fialy nic nevyřeší, problém tkví i ve struktuře vysokých škol. "Pokud máme pomoct, musíme to dělat v úzké spolupráci, jednoduché řešení navýšením financí není," konstatoval.

Zatím posledním výstřelem do veřejných financí je požadavek policejní prezidenta Martina Vondráška na zvýšení platů policistů až na 140 procent průměrné mzdy, a to ze zákona. Podle něj jinak bezpečnostní sbor nebude konkurenceschopný na trhu práce. Navyšování by ale podle ekonomů v současné situaci jen dále zatěžovalo státní rozpočet, obzvláště, když by si pak o vyšší platy začali říkat další. Česká republika navíc dlouhodobě patří k zemím, kde by se počty policistů měly snižovat.

Hluboký strukturální schodek bude muset vláda pravděpodobně řešit už jen velmi nepopulárními kroky. Miliardy do rozpočtu může přinést i politicky ošemetné téma zvýšení základní sazby DPH. To jde proti dosavadnímu plánu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), s podobným řešením však přicházejí ostatní strany vládní koalice. Od nich taky zaznívají návrhy na zvýšení daně z příjmu, což bylo dosud pro ODS zapovězené téma, jak píšeme zde. Jaké z řešení by mělo v praxi na běžné občany bolestivější…

Vládní hnutí STAN navrhuje zvýšení základní sazby daně z přidané hodnoty (DPH) ze stávajících 21 na 23 procent. Samozřejmě, zaštiťuje se snahou o ozdravení veřejných financí. Samozřejmě, daňové inkaso veřejných rozpočtů by se tím zvýšilo. Ovšem za cenu dalšího přilití oleje do inflačního kotle.

Čekání na výplatu může být nepříjemné a stresující. Chcete pár korun ušetřit, ale nedaří se vám to? Pokud se naučíte správně sestavit rodinný rozpočet, budete se řídit jednoduchými základními finančními pravidly a udržíte své výdaje na uzdě, tak si můžete našetřit třeba na vysněnou dovolenou, nebo si vytvořit dostatečně velkou finanční rezervu pro nečekané výdaje.

Frýdlant nad Ostravicí, Frýdeckomístecko

K vyřešení deficitu státního rozpočtu jsou nutná hlavně opatření na výdajové straně, ne zvyšování daní. Ve Zprávách PLUS na CNN Prima NEWS se na tom shodli ekonomové Vladimír Pikora a Štěpán Křeček. Podle něj je český stát obézní cvalík, kterého je potřeba dostat do kondice. Češi jsou zároveň v Pikorových očích velmi klidní – zatímco v některých dalších zemích se lidé kvůli ekonomické situaci bouří, v tuzemsku k výraznější mobilizaci nedochází.

Mít nápad, přihlásit ho a získat podporu veřejnosti. To je jednoduchý recept, jak se do vylepšování veřejného prostranství mohou zapojit sami občané Trutnova. Trutnovská radnice totiž od dubna spouští projekt participativního rozpočtu.

Školské odbory dál žádají, aby se příští rok platy ve školách dostaly na slibovaných 130 procent průměrné hrubé mzdy. Obávají se, že vláda kvůli stavu rozpočtu dá přednost úsporám. Varují před odlivem mladších pracovníků. Na úterní tiskové konferenci to řekl předseda školského odborového svazu František Dobšík. Vedení odborů bude v pátek jednat o dalším postupu, zvažuje stávkovou pohotovost.

Jen v Praze se loni vybralo na dani z nemovitosti 1,42 miliardy korun. Od příštího roku by to mohlo být až dvakrát tolik, částka navíc by ovšem už nešla do rozpočtu metropole, ale státu. Tak by to podle představy ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mělo být i u dalších měst a obcí. Rozpočet by podle jeho odhadu mohl získat ročně šest až osm miliard korun příjmů navíc. Proti plánu se již ozval Svaz měst a obcí, zelenou nemá ani od koaličních partnerů.

Školské odbory dál žádají, aby se příští rok platy ve školách dostaly na slibovaných 130 procent průměrné hrubé mzdy. Obávají se, že vláda kvůli stavu rozpočtu dá přednost úsporám. Varují před odlivem mladších pracovníků ze školství. Na tiskové konferenci to dnes řekl předák školského odborového svazu František Dobšík. Sněmovna projednává novelu zákona o pedagogických pracovnících. Podle návrhu koaličních poslanců by 130 procent průměrného výdělku měl zákon zaručit jen učitelům. Odboráři to požadují i pro ostatní pedagogické pracovníky, tedy pro vychovatele, asistenty či školní psychology. Vedení školských odborů bude v pátek jednat o dalším postupu. Zvažuje stávkovou pohotovost.

Vládní hnutí STAN navrhuje zvýšení základní sazby DPH ze stávajících 21 na 23 procent. Samozřejmě, zaštiťuje se snahou o ozdravení veřejných financí. Samozřejmě, daňové inkaso veřejných rozpočtů by se tím zvýšilo. Ovšem za cenu dalšího přilití oleje do inflačního kotle, píše v článku pro Newstream Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Vládní představy o úsporách státního rozpočtu narazily na tvrdou realitu. Politici při tom tancují na ostří nože. Snaha ozdravit státní rozpočet je skutečně bohulibá.

Prezentaci alternativních návrhů koaličních stran na konsolidaci rozpočtu v době, kdy již měsíce běží interní jednání, považujeme za nešťastné. Pro deník Echo24 to řekl ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. Místopředsedkyně poslanců ODS Eva Decroix dodala, že by občanští demokraté rozhodně dávali přednost jednání za zavřenými dveřmi než v médiích. Zvýšení daně z příjmů podle ní ODS odmítá. Zvýšit daň z příjmu alespoň dočasně navrhuje hnutí STAN a KDU-ČSL. I další strany…

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek na svém Twitteru napadl bývalého i současného premiéra. Andrej Babiš i Petr Fiala jsou podle Kalouska smutnými rekordmany.

Snaha vytáhnout ze všech spotřebitelských kapes plošně 40 miliard, aniž by někoho zajímalo, kolik v některých kapsách už dnes zbývá, to není zrovna ukázka sociálního cítění.

Po loňském premiérovém ročníku participativního rozpočtu připravuje vedení přerovské radnice i letos pokračování tohoto nástroje. Lidé budou moci posílat své návrhy na vylepšení města za maximální náklady půl milionu korun od května. Přerov se bude v následujících týdnech pouštět také do uskutečnění loňských vítězných záměrů.

Opatření ke konsolidaci veřejných financí se pro vládu stanou prubířským kamenem, domnívá se komentátor MF Dnes Miroslav Korecký. Domluvit se na podobě úspor ve státním rozpočtu bude podle něj mezi pěti stranami s různým ideovým zakotvením náročné. Podstatný problém může nastat v debatách o změně daňového systému. Nejsilnější vládní ODS totiž názorově tvoří „daňovou koalici“ s opozičními hnutími ANO a SPD, která se staví proti zvyšování daňové zátěže, zhodnotil Korecký v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.

Předvolební slib koalice Spolu i závazek z programového prohlášení vlády se otřásá v základech. Členské strany vládní koalice totiž čím dál hlasitěji volají po tom, aby ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) do tzv. konsolidačního balíčku, který má zlepšit saldo veřejných financí, zahrnul i zvýšení některých daní. O progresivním zdanění příjmů hovoří jak hnutí STAN, tak lidovci. Podobně pak STAN a TOP 09 volají po zvýšení základní sazby DPH. Na případném zvýšení daně z příjmu musí podle…

Případné zvýšení základní sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na 23 z dnešních 21 procent by mohlo do státního rozpočtu přinést zhruba 24 miliard korun. Zároveň by to znamenalo zvýšení spotřebitelských cen zhruba o jedno procento, uvedl dnes na dotaz ČTK hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Česká televize v sobotu informovala, že vládní STAN a TOP 09 zvažují růst základní sazby DPH o dva procentní body, v koalici na tom zatím shoda není.

Tradiční nedělní Partie Terezie Tománkové byla plná slovních přestřelek a důrazných výměn názorů. Názorové rozepře vyvolal například poslanec hnutí ANO Martin Kolovratník svou obhajobou Elektronické evidence tržeb (EET) nebo zákonodárce hnutí SPD Radek Koten. Ten se totiž odklonil od tématu státního rozpočtu a začal kritizovat Evropskou unii. Podívejte se na nejlepší hlášky z Partie v tomto článku.

Blížící se demografický náraz po vkročení generace Husákových dětí do důchodového věku spolu s děsivě narůstajícím strukturálním deficitem odsuzují udržitelnost současného penzijního systému k jistému zániku. Rozhodnuto je zatím o snížení mimořádných červnových valorizací, kterým stát ušetří zhruba dvacet miliard. Vláda chce už brzy představit svou důchodovou reformu s tím, že by některá opatření mohla platit už od příštího roku. Kritici však upozorňují, že na reformu už je pozdě…

Šéf hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš prohlásil, že je hrdým populistou, stáhl se do ústraní a hájí požadavky 2,4 milionu lidí. "Fialova vláda nedělá s inflací vůbec nic, protože je tam asociální ministr financí, který řídí vládu místo premiéra, jehož jediným programem je Ukrajina," řekl Babiš v rozhovoru pro deník Právo. Babiš také volal po snížení a zmrazení poslaneckých platů, boji s inflací a ochraně důchodců. "Lže, jako když tiskne," řekl o rozhovoru poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL).

Zrušení superhrubé mzdy rozvrátilo státní rozpočet. Myslí si to poslanec za hnutí STAN Josef Bernard, který tím zkritizoval hnutí ANO i současného koaličního partnera –⁠ ODS. Bernardův výrok vyvolal ostrou reakci poslance ANO Martina Kolovratníka, podle něhož bylo snižování daní zaměstnanců jednoznačně dobrým krokem. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se poslanci přeli i o současných koaličních návrzích na úspory.

Ministr vnitra Vít Rakušan tento týden oznámil, že chystá zeštíhlení České pošty. Vyhlídka na zrušení 2269 pracovních míst a 300 poboček spustila veřejné pobouření.

Transformace České pošty, která se potácí ve vážných ekonomických problémech, bude stát až osm miliard korun. Informoval o tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle mluvčí resortu se jedná o výdaje nejen na úkony spojené se změnami fungování pošty jako instituce, ale také na pokrytí provozu v následujících dvou letech, které pošta sama nepokryje.

Žijeme v představě, že stát má zachraňovat tržní selhání. Ale trh už nemá prostor pro to, aby zachraňoval selhání států, říká historička ekonomie Antonie Doležalová. A deficity měla republika a i za idealizované první republiky.

Přestože uplynulý rok byl složitý kvůli rostoucím nákladům na energie, pohonné hmoty i inflaci, město Opava vloni ušetřilo. Část těchto prostředků v letošním roce využije na různé investiční akce. Výstavbu nového zimního stadionu, opravy silnic či chodníků nebo rekonstrukci Knihovny Petra Bezruče. Na svém zasedání to schválili zastupitelé.

Chceme vyšší daně pro firmy i fyzické osoby, u DPH jsme pro zachování tří sazeb. Pro Echo24 to řekl lidovecký poslanec a ekonomický expert Michael Kohajda. Dodal, že KDU-ČSL preferovala interní jednání, ostatní strany v koalici ale zřejmě podle něj mají jiný názor. I proto se tak rozhodl zveřejnit návrhy, které do diskuse o konsolidaci veřejných financí přinesli právě lidovci.

Rozpočet univerzit by se měl v letošním roce mimořádně navýšit o zhruba 901 milionů korun. Vyplývá to z dokumentu pracovní skupiny, která se na ministerstvu školství věnuje mzdové politice na vysokých školách. Dokument má k dispozici ČTK. Finance by podle něj měly být určené na odměňování vysokoškolských pedagogů.