Rozpočet

Třetí největší město republiky Ostrava bude příští rok hospodařit s rekordním rozpočtem téměř 14,318 miliardy korun, příjmy očekává 11,513 miliardy. K vyrovnání rozdílu mezi příjmy a výdaji ve výši 2,805 miliardy město využije hlavně úspory z předchozích let a částečně úvěr od České spořitelny. Na investice půjde 4,908 miliardy korun, což je 34,3 procenta rozpočtu. Kapitálový rozpočet se zapojením úvěrových prostředků bude nejvyšší v historii města. Rozpočet dnes schválili městští zastupitelé, hlasovalo pro něj 36 zastupitelů, 15 z nich se hlasování zdrželo a dva nehlasovali.

Ostravské má na příští rok chválen rekordní rozpočet. Příjmy i výdaje by měly přesáhnout 14 miliard korun a je to nejvíce v historii města. Více než třetina rozpočtu půjde na investice.

Jarní vysílání České televize připomene několik kulatých výročí spojených s jejími pořady nebo institucí samotnou. Mimořádný rok ji čeká i kvůli nutným úsporám v rozpočtu. Už na Nový rok to bude třicet let od přeměny značky ČST na ČT. Česká televize sice vznikla už za federace, od 1. ledna 1993 ale funguje jako národní vysílatel samostatné České republiky. S tímto datem se pojí také výročí hlavní zpravodajské relace Události, která se pod tímto názvem poprvé vysílala až po rozdělení…

Pomůže si státní rozpočet, když zruší oblíbené stavební spoření a vláda ročně ušetří čtyři miliardy korun? Nebo je to naopak a sektor stavebního spoření generuje pro stát výnosy, které vstupní náklady převyšují? Bude mít navrch argumentace, že je „stavebko” univerzálnější nástroj než pouhé úročení úspor? Kulatý stůl odpůrců i zastánců stavebního spoření sledujte 7. prosince od 10:00. Newstream je mediálním partnerem akce.

Pomůže si státní rozpočet, když zruší oblíbené stavební spoření a vláda ročně ušetří čtyři miliardy korun? Nebo je to naopak a sektor stavebního spoření generuje pro stát výnosy, které vstupní náklady převyšují? Bude mít navrch argumentace, že je „stavebko“ univerzálnější nástroj než pouhé úročení úspor? Názorový střet zažije tuto středu Kongresové centrum Praha. Kulatý stůl odpůrců i zastánců stavebního spoření sledujte 7. prosince od 10:00.

Velké úspory si slibuje město České Budějovice od nové smlouvy. Radnice informovala o projektu, jehož podstatou je, že investici splácí majitel objektu postupně během 10 let z peněz uspořených za energie.

Turečtí poslanci se v parlamentu poprali při jednání o rozpočtu, jeden z nich skončil v nemocnici. Informují o tom místní média. Podle nich je poslanec Hüseyin Örs na jednotce intenzivní péče a je v ohrožení života.

Vedení Královéhradeckého kraje už má hrubou představu o novém rozpočtu na rok 2023. Ten by mohl být vyrovnaný. Hejtmanství počítá s rekordním příjmem 5,8 miliardy korun. Výdaje mají dosáhnout rovných šesti miliard. Nejvíce peněz spolknou nemocnice, opravy silnic i sociální služby.

Zastupitelé Karviné schvalovali rozpočet na příští rok.

S rozpočtovým provizoriem v minulosti město vstoupilo například do roku 2019.

Předpokládané náklady na pořádání olympijských her v roce 2024 v Paříži se zvýšily o 400 milionů eur na 4,38 miliardy eur (zhruba 107 miliard korun). Na dnešní tiskové konferenci to oznámil prezident organizačního výboru Tony Estanguet. Příčinou desetiprocentního navýšení je nejen inflace kvůli růstu cen energií po ruské invazi na Ukrajinu, ale také vyšší výdaje na některé položky. Estanguet ale ujistil, že organizace olympijských her nebude ztrátová.

Pomůže si státní rozpočet, když zruší oblíbené stavební spoření a vláda ročně ušetří čtyři miliardy korun? Nebo je to naopak a sektor stavebního spoření generuje pro stát výnosy, které vstupní náklady převyšují? Bude mít navrch argumentace, že je „stavebko” univerzálnější nástroj než pouhé úročení úspor? Názorový střet zažije už tuto středu Kongresové centrum Praha. Živě jej můžete sledovat také na webu Newstreamu, který je mediálním partnerem akce.

Minulý týden byl schválen rozpočet na příští rok a nyní ministerstvo financí začíná pracovat na úsporném balíčku pro rok 2024.  Ministr financí Zbyněk Stanjura České televizi řekl, že některé služby a zboží zřejmě podraží kvůli zvýšení DPH s tím, že v desetiprocentním pásmu by měly zůstat jen služby a výrobky, které plní nezpochybnitelnou sociální úlohu.  S revizí dvou snížených sazeb souhlasí i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle odborníků nejnižší daňová sazba neodůvodněně zahrnuje…

Elektronická evidence tržeb skončila. Možná je to dobře. Možná ne. Stát má hromadu dat, ale neumí z nich nic vyvodit.

V přerovské místní části Předmostí bylo instalováno několik košů na psí exkrementy. Jde tak o první zrealizovaný projekt, který si občané odhlasovali v rámci participativního rozpočtu. Několik dalších projektů, jako zelená zastávka či rozhledna na Čekyňském kopci na svou stavbu ještě čeká.

Premiér Petr Fiala v rámci svého videopořadu předestřel, že se chce v následujících měsících věnovat konsolidaci veřejných financí. Věří ve zeštíhlování státu, zvyšování daní odmítl.

Máte v práci volnočasové benefity, nebo dokonce cafeterii? A víte vůbec, kolik vám zaměstnavatel tímto způsobem přispívá? Pokud ne, tak si to rychle zjistěte. Dost možná totiž necháváte ležet ladem peníze, kterými lze vylepšit domácí rozpočet, říká Tereza Knířová ze společnosti Sodexo Benefity.

Česko pokračuje cestou rozpočtů s nevídanými schodky, které odstartovala za covidu vláda Andreje Babiše. Sněmovnou prošel návrh s deficitem těsně pod třemi stovkami miliard a argumenty se příliš nelišily: dopadla na nás nečekaná krize. Nynější vláda s opozicí si vyměnily pozice obhájců a kritiků a objevují se spekulace i výtky, že se podobně jako v předchozích letech v příštím roce bude státní rozpočet opět novelizovat.

Rodina se rozhodla pro velmi netradiční a úsporné bydlení. Nejvíce zajímavá je na celém domě však pořizovací cena. Jak se jim podařilo vejít do tak omezeného rozpočtu?

Písek bude v příštím roce hospodařit se schodkem 116 milionů korun. Rozpočet s příjmy 1,07 miliardy korun a výdaji 1,18 miliardy korun schválili na dnešním zasedání městští zastupitelé. Písek na příští rok plánuje 333 milionů korun na kapitálové investice. Jde o 28 procent výdajů města a o největší částku za posledních pět let.

Rozhovor s prezidentským kandidátem o tom, kde by sehnal peníze pro zadlužený stát, zda by byl pro přijetí eura a jestli si jako voják myslí, že nákup amerických stíhaček F-35 je zbytečný luxus.

Už v roce 1996 o sobě dal Jan Svěrák hodně hlasitě vědět s Koljou. A pět let poté vypustil do světa další kvalitní film ve spolupráci s otcem Zdeňkem Svěrákem. Původně mělo jít o anglický mluvený snímek, ale nakonec zůstalo u češtiny.

Diskuse kolem odprodeje Jindřišské věže vyvolala i otázky o jejím dalším využití. „Možná by ji Praha 1 mohla využívat jako městskou šatlavu pro opilé turisty,“ prohlásila v žertu starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09). Podle ní je však požadovaná cena nad možnosti rozpočtu první městské části a zastupitelům doporučí, aby se radnice koupě zřekla. Vedení Prahy 1 na svém zasedání minulý týden rozhodlo, že zastupitelům na jednání 14. prosince doporučí, aby projednali aktuální situaci týkající se věže. Tu chce Pražské arcibiskupství prodat minimálně za 75 milionů korun.

Kritika ze strany opozice na německou ministryni obrany se snesla poté, co vyšlo najevo, že Bundeswehr je v případě vojenského konfliktu bez dostatečných zásob munice. Opozice to považuje za hrubé selhání ministryně Christine Lambrechtové.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci listopadu deficitem 337,1 miliardy korun. To je o 50,4 miliardy korun více než v říjnu. Vyplývá to z dat Ministerstva financí ČR.

Ministerstvo financí ve čtvrtek zveřejnilo data o plnění státního rozpočtu ke konci listopadu. Průběžný schodek činil 337,1 miliardy korun. Člen Národní rozpočtové rady Petr Musil upozornil, že se číslo oproti loňsku sice mírně zlepšilo, ale pořád jde o negativní výsledek. „Nicméně v porovnání k HDP je schodek nižší než loni. Bilance se nám lepší, aniž by vláda musela škrtat,“ konstatoval Musil v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.

Mladé lidi, které by lákalo učitelské povolání, odrazují nízké mzdy. Potenciálně nejlepší pedagogové často nakonec volí jiný obor, aby mohli založit rodinu a pořídit si bydlení. Což se pak může odrážet v kvalitě výuky našich dětí.

Podpora Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků představuje jedno procento výdajů státního rozpočtu, zhruba mezi 17 a 19 miliardami korun. „Není to tak vysoká částka, aby z ní muselo být velké haló,“ reagoval místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) na kritický postoj opoziční SPD k finanční podpoře napadené země. Podle předsedy hnutí Tomia Okamury probíhá pomoc Ukrajině na úkor českých občanů.

Už i v Ghaně vědí, že obránce Manchesteru United Harry Maguire je symbolem pro katastrofu. Maguierovo jméno totiž padlo hned několikrát v ghanském parlamentu v souvislosti s projednáváním státního rozpočtu na rok 2023.

Třebíč plánuje, že do svého rozvoje dá příští rok 270 milionů korun. Mezi největšími investicemi budou opravy ulic včetně těch v centru, kde mají…

Podle místopředsedy poslaneckého klubu ANO Patrika Nachera je nově odhlasovaná podoba státního rozpočtu nereálná. Vláda podle něj nakonec bude hospodařit s vyšším schodkem. V živém vysílání na CNN Prima NEWS se o tom dokonce vsadil s poslancem Jiřím Havránkem (ODS). Ten výzvu přijal a jako cenu pro vítěze navrhl snídani v poslanecké restauraci. Nacher mu oponoval s návrhem nestandardní symbolické výhry.

Pokud chce stát i nadále podporovat zaměstnanecké stravování, měl by upřednostnit systém zaměstnaneckých kantýn a současný systém zaměstnaneckých stravenek tlačit k digitalizaci a denním limitům na platbu.

Pandemie covidu-19, nucené home office, omezené kontakty s kolegy. To vše už je naštěstí za námi, Mnozí zaměstnanci se proto těší, že se konečně po třech letech budou moci se svými spolupracovníky setkat i mimo práci, konkrétně na vánočním večírku. Více než čtyři pětiny firem to svým zaměstnancům umožní a pořádat je budou. Také v naprosté většině (86 procent) podniků počítají s dárky pro své zaměstnance.

Deficit státního rozpočtu v příštím roce by měl dosáhnout 295 mld. korun a dluh státu překročí 3 biliony korun.

Má být prezident aktivním účastníkem diskusí při vzniku státního rozpočtu? A jaká vlastně vede cesta z nebezpečného trendu stále rychlejšího zadlužování Česka? Byly by řešením vyšší daně? Startujeme sérii ekonomických anket, na které odpovídají kandidáti na prezidenta 2023.

Lidé zřejmě budou moci získat datovou schránku i nadále výhradně na svou žádost. Sněmovna dnes schválila vládní novelu, která ruší automatické zakládání schránek občanům, pokud by se po lednu poprvé přihlásili například bankovní identitou nebo elektronickým občanským průkazem ke kterékoliv digitální službě státu. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.

Podle údajů ministerstva financí zveřejněných ve čtvrtek stát do konce letošního listopadu hospodařil s deficitem ve výši 337,1 miliardy korun. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 64,4 miliardy korun, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu by na konci roku mohl zamířit až ke schváleným 375 miliardy korun.

Česká konference rektorů (ČKR) nesouhlasí s návrhem střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2024 a 2025 pro vědu a vysoké školy. Požaduje, aby přidělované peníze zohlednily demografickou křivku, tedy potenciální nárůst počtu studentů, jichž bude kvůli silným ročníkům přibývat, a inflaci i nutnost vyšších mezd. Navržené omezení peněz by znamenalo zásadní ohrožení vysokých škol (VŠ) v ČR, řekl ČTK po jednání pléna ČKR rektor Masarykovy univerzity a předseda ČKR Martin Bareš. Podobně se už dříve vyjádřila i Rada vysokých škol. Podle ministerstva školství (MŠMT) dostanou vysoké školy o 8,09 procenta více peněz než v roce 2022. Kolik peněz veřejné vysoké školy určí na mzdy svých zaměstnanců, je na univerzitách, sdělila ČTK mluvčí resortu Aneta Lednová.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce příští rok ve vládní koalici jednat o zvýšení rodičovské. Podle vývoje rozpočtu ho bude navrhovat. Řekl to ve…

Když se schvaluje v Poslanecké sněmovně státní rozpočet, měla být to být pro všechny poslance, koaliční i opoziční, událost číslo jedna, kterou by měli podpořit svou účastí na příslušné schůzi. Nepředjímá to, jak mají hlasovat. Opozice bývá zákonitě proti rozpočtu, koalice ho zase musí podpořit. Jde o tu účast. Vždyť je to nejen vyjádření úcty k parlamentu, ale především plnění pracovních povinností.

Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun z říjnových 286,7 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom ve čtvrtek informovalo ministerstvo financí (MF). Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) stát za celý rok dodrží plánovaný schodek 375 miliard korun. Loni byl ke konci listopadu deficit 401,5 miliardy korun, což byl nejhorší průběžný výsledek hospodaření od vzniku Česka.

Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun z říjnových 286,7 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) stát za celý rok dodrží plánovaný schodek 375 miliard korun. Loni byl ke konci listopadu deficit 401,5 miliardy korun, což byl nejhorší průběžný výsledek hospodaření od vzniku Česka.

Poslanci ve středu odsouhlasili přesun 1,1 miliardy korun do rozpočtu ministerstva školství na financování asistentů pedagoga. Přišla s tím opozice, ale pak i koalice. Paradoxem je, že ministerstvo řízené Vladimírem Balašem (STAN) zároveň navrhuje příliv asistentů z posledních let napříště zbrzdit.

Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun z říjnových 286,7 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom ve čtvrtek informovalo ministerstvo financí. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) stát za celý rok dodrží plánovaný schodek 375 miliard korun.

Schodek státního rozpočtu Slovenska za prvních 11 měsíců letošního roku meziročně klesl o polovinu na 2,61 miliardy eur (63,5 miliardy Kč), v samotném listopadu se pak prohloubil o 882 milionů eur (21,5 miliardy Kč). Vyplývá to z údajů slovenského ministerstva financí.

Zemědělci a potravináři dostanou příští rok na národních dotacích 2,7 miliardy korun. Částka je o asi 2,3 miliardy korun nižší, než byla schválená pro letošní rok. Návrh podpůrných programů na rok 2023 schválila Sněmovna.

Sněmovna ve středu hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Více peněz půjde na obranu, důchody či sociální dávky. Vláda naopak nepočítá s dalšími prostředky na navýšení tabulkových platů pro všechny zaměstnance veřejného sektoru, jak to požadují odbory.

Z prominentního českého politika se stal glosátor, který má ke všemu nějakou poznámku. Jeho kritice neutečou ani Andrej Babiš, ani Petr Fiala. Rýpnutí do šéfa vlády si tedy nemohl odpustit. Premiérovi překazil oslavu Miroslav Kalousek na svém Twitteru.

Sněmovna ve čtvrtek hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Návrh čelil ostré kritice ze strany opozice, podle premiéra Petra Fialy jde ale o návrh realistický, i když ne ideální. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové ale realistický není, bude se muset v příštím roce novelizovat.

Údiv a posměch sklidil obžalovaný kandidát na prezidenta a poslanec Andrej Babiš. Místo toho, aby byl v zaměstnání, v Poslanecké sněmovně a řešil státní rozpočet, pekl vánočku. “Andrej ...

Česko má už čtvrtý „krizový“ rozpočet v řadě – tedy s gigantickým schodkem. Stejně hrozivě se rozevřely nůžky mezi příjmy a výdaji státu. Jen díky nové windfall tax dokázala vláda tento poměr o něco vylepšit.

Slovenští zákonodárci mají na stole zákon roku – na přetřes přichází jednání o státním rozpočtu. Koalici premiéra Eduarda Hegera však k jeho prosazení chybí hlasy. Vládní strany mají v Národní radě menšinu, a je tak klidně možné, že předloha neprojde. V takovém případě by mohlo dojít k definitivnímu pádu vlády. Drsně k poslancům navíc promluvila prezidentka Zuzana Čaputová, která v podstatě naznačila, že pokud státní rozpočet na rok 2023 neprojde, Hegerův kabinet by to měl položit.

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun.

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci ...

Schodek má klesnout proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun.

Sněmovna schválila ve třetím čtení rozpočet na příští rok. Ten počítá se schodkem 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci, převážně opoziční, podali šest desítek návrhu úprav rozpočtu celkem skoro za 119 miliard korun, o nichž museli poslanci rozhodnout. Podle premiéra Petra Fialy se jedná o rozpočet, který není ideální, ale je realistický. Návrh čelí ostré kritice opozice. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvedl, že stát by pod vedením nynější opozice…

Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard.

Poslanecká sněmovna ve středu schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023. Předcházelo tomu několikahodinové jednání, jehož součást bylo hlasování o šedesáti doplňujících požadavcích na přesuny peněz. Pro schválení hlasovalo všech 96 přítomných poslanců stran vládní koalice, opoziční hnutí ANO a SPD hlasovaly proti. Návrh rozpočtu nyní musí podepsat prezident Miloš Zeman.

Do měsíčních rozpočtů lidí výrazně zasahuje i doprava, která letos zdražila. Důchodci navíc již od dubna nemají nárok na vysokou slevu na MHD.