Rudolf Hess

Bývalý špičkový tenista, trojnásobný vítěz Wimbledonu Boris Becker, odsouzený na dva a půl roku za podvody a zatajování informací při insolvenčním řízení, byl téměř po měsíci přeložen do jiného vězení. Z nechvalně proslulého zařízení ve Wandsworthu, které se nachází jen tři kilometry od wimbledonských kurtů a jenž „vyniká“ zašlostí, tvrdým režimem a problémovým chodem kvůli drogově závislým vězňům, Beckera v týdnu převezli do „luxusní“ káznice Huntercombe v Nuffieldu, vzdálené 90 minut jízdy autem od Londýna.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost matky vězně, který zahynul po požáru v cele v Plzni na Borech. Neexistují podle něj důkazy o cizím zavinění. Žena zpochybňovala verzi policie a domáhala se práva na účinné vyšetřování. Podle kriminalistů usnul čtyřiadvacetiletý muž se zapálenou cigaretou, od které se vznítil závěs uložený pod lůžkem. Čtyřiadvacetiletý muž bylo ve vězení tři dny. Odpykat si měl půlroční trest za výtržnictví a podporu hnutí směřujících k potlačování práv a svobod.

Stalo se to 10. května 1941 a když to Hitler zjistil, doslova zuřil.

Osmdesát tři let uplynulo dnes, 15. března, od obsazení Československa Němci. Zatímco jinde byli lidé zděšeni, Liberec jásal a lidé slavili.

Kouzlům a magii se dnes většina lidí s výjimkou esoteriků vysmívá, nebo je prostě nebere vážně. Ve 20. století byl však okultismus nedílnou součástí života, seance se pořádaly ve všech vrstvách obyvatelstva. Nemůžeme se proto divit, že k nim sáhli i velcí vůdci Evropy v dobách druhé světové války.

Proč Adolf Hitler rozpoutal takové šílenství? Tuto otázku si pokládal nejeden psycholog. Podle Waltera C. Langera byla povaha malého muže s knírkem ovlivněná nějakou nemocí, traumatem z dětství anebo sexuální úchylkou. Jaké jsou mýty a dohady o duševním zdraví Adolfa Hitlera?

Nacistický režim byl fascinovaný nadpřirozenými jevy. Třetí říše nebyla postavena jen na nenávisti a násilí, ale i na kouzlech a obdivu jevů mimo naše chápání. Celá jejich teorie rasové nadřazenosti byla založena na tom, že pocházejí z vesmíru. Ze zániku čarodějnic vinili židy.

Kdo se nestihl zabít jedem, posadil se do lavice obžalovaných. Norimberský proces nesoudil bezvýznamné pěšáky na šachovnici druhé světové války, ale ty, kteří rozhodovali o milionech životů a osudu celého světa. Kdo nakonec skončil na šibenici a kdo překvapivě odseděl jen několik let?

Jde o nejslavnější soudní proces druhé poloviny 20. století. Jeho étos ovlivnil nejen mezinárodní trestní právo, ale stal se obecně známým mementem a zásadním způsobem přispěl ke vzniku takových dokumentů, jako byla všeobecná deklarace lidských práv či Úmluva o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Norimberský proces s hlavními válečnými zločinci skončil 1. října 1946.

Nebyl žádný Daliborek. Někdejší německý neonacista se k vlastní minulosti staví nesmlouvavě. „Je to všechno jen má vina,“ píše v knize, která nedávno vyšla česky.

Smrt trestance Petra K. nebyla vraždou. Tak zní závěr sedmiměsíčního policejního vyšetřování. Vězeň zemřel na cele v borské věznici, kde si pravděpodobně i přes zákaz zapálil cigaretu a usnul. Vyšetřovatelé ale museli pracovat i s variantou, že šlo o cizí zavinění. Muž si měl odpykat půlroční trest za to, že na shromáždění homosexuálů provokoval v tričku s nacistickým pohlavárem.

Po sedmiměsíčním vyšetřování uzavřela policie případ smrti Petra K. (44), který loni v září zemřel na cele borské věznice. Nikdo cizí podíl na jeho smrti neměl.

V kalendáři bylo datum 1. dubna 1924 a soud, zasedající v mnichovském sídle Ústřední pěchotní školy Reichswehru, vynesl rozsudek nad muži zodpovědnými za takzvaný pivní puč. Byl mezi nimi také budoucí vůdce Adolf Hitler, který dostal za velezradu pouhých pět let. Vypadá to jako aprílový žert?

Jedním z vysoce postavených nacistů byl i Rudolf Hess, který byl souzen Norimberským tribunálem. Hess měl zálibu v tajemnu, stejně záhadná byla i v roce 1987 jeho smrt.

Phillip Lenard v roce 1905 získal Nobelovu cenu za fyziku a patřil k nejuznávanějším vědcům v oboru. Ovšem jeho osobnost měla také stinnou stránku.

Soudní sál číslo 600 v Justičním paláci v Norimberku, kde v listopadu před 75 lety začal proces s nacistickými pohlaváry, je kolébkou haagského Mezinárodního trestního soudu. Tvrdí to prezident bavorského vrchního zemského soudu Thomas Dickert. Právě v tomto sále v listopadu 1945 usedlo 22 nacistických funkcionářů včetně klíčových postav jako byli Herman Göring či Rudolf Hess, aby si zde o rok později vyslechli rozsudky. Byl mezi nimi také někdejší říšský protektor Čech a Moravy Wilhelm Frick, pro kterého to byl trest smrti.

Firmu, která dostala příspěvek od europarlamentu, provozoval známý organizátor neonacistických koncertů. V minulosti se pokusil o vraždu uprchlíka. Peníze dostal díky přízni politika extremistické NPD.

Britský král Eduard VIII. se do historie své země zapsal neslavnou abdikací kvůli plánované svatbě s rozvedenou Američankou Wallis Simpson. Navzdory přáním britské vlády se ale bývalý panovník rozhodl politicky angažovat, což vyvrcholilo v roce 1937 jeho návštěvou Třetí říše. Skandální návštěva Adolfa Hitlera ve vypjaté předválečné době nakonec vedla k jeho nucenému odchodu do ústraní.

Na půl roku do věznice s ostrahou poslal v úterý Krajský soud v Plzni Petra Kindla (44) za to, že loni v srpnu na shromáždění homosexuálů provokoval v tričku s podobiznou nacistického pohlavára Rudolfa Hesse. Zrušil tak rozsudek okresního soudu z letošního května, který muži uložil 300 hodin veřejně prospěšných prací.

"Kdybych tehdy v roce 1924 věděl, že se stanu říšským kancléřem, nikdy bych tuto knihu nenapsal," prohlásil po svém uchopení moci Adolf Hitler. Mluvil přitom o svém stěžejním "díle" Mein Kampf (Můj boj), kombinujícím jeho životopis s ideologickým traktátem. Hitlerovi nevadily protižidovské a nacistické myšlenky, jež v knize šířil, ale spíše to, že zjistil, že mu její nedostatečná literární úroveň odrazuje řadu příznivců.

Nejnebezpečnější kniha všech dob, tak se někdy říká dílu Adolfa Hitlera s názvem Mein Kampf. Kniha poprvé vyšla 18. července roku 1925 a o 15 let později díky ní svět zažil největší konflikt ve svých dějinách. Přitom stačilo málo, a kniha by nevznikla.

Památná věta Ernsta Röhma “Jestli mě chce Adolf zabít, ať to přijde udělat sám!” naznačuje, že Ernst Röhm byl nějaký supercool odbojář, který si s nacisty vytíral zadek a vzdoroval až do konce. Ehm… určitě si s některými nacisty vytíral zadek a vzdoroval až do konce, ale odbojář to určitě nebyl. Byl to taky nacista, a rovnou jako poleno. A zároveň to byl jediný člověk, který směl Hitlerovi tykat. Dokud ho vůdce nenechal oddělat.

Humor dokáže v těžkých dobách alespoň na chvíli ulehčit tíživou životní situaci. Podívejte se, jak si naši předci za dob Protektorátu brali na paškál Adolfa Hitlera a jeho armádu, Hesse, Franka nebo Moravce i naše kolaboranty. Ve své době tento doslova smrtelně nebezpečný humor jistě zaujme a pobaví i vás.

O vztahu nacistického diktátora Adolfa Hitlera k různým okultním skupinám bylo napsáno velké množství knih i článků. Co ho spojovalo se společností Thule?

Kdo se nestihl zabít jedem, posadil se do lavice obžalovaných. Norimberský proces nesoudil bezvýznamné pěšáky na šachovnici druhé světové války, ale ty kteří rozhodovali o milionech životů a osudu celého světa. Kdo nakonec skončil na šibenici a kdo překvapivě odseděl jen několik let?

Muž, jehož stroje se staly jednou z ikon druhé světové války, se jmenoval Wilhelm (Willy) Emil Messerschmitt 26. 6. 1898 – 15. 9. 1978 Mnichov. To, že se přiklonil na tu nesprávnou stranu, nic nemění na tom, že první úspěšně provozované letadlo navrhl právě on.