Savci

Záchranná stanice v Bartošovicích na Novojičínsku přijala loni do péče 3173 zvířat 138 druhů. Přijatých živočichů bylo nejvíc za dobu fungování stanice, v porovnání s rokem 2024 stoupl o 48. Nejčastěji se zařízení loni staralo tradičně o ježky západní, kterých bylo loni rekordních 676, o 252 více než předloni. Bartošovičtí ochránci přírody to dnes uvedli na webu.

Nová studie ukazuje, že koně dokážou cítit lidský strach jen čichem. Chování zvířat se po setkání s lidským strachem výrazně mění.

Kolostrum, první mléko savců po porodu, je pro novorozence nenahraditelné. Jako doplněk stravy pro dospělé však podle vědců nepřináší slibované zázraky – u lidí s alergií na mléko nebo oslabenou imunitou může dokonce představovat riziko.

Titulek typu „Vědec zkoumá velikost rejsčích lebek“ by si jistě vysloužil mnoho posměšných smajlíků a nelibosti, pokud by získal grant. Spousta lidí by tento projekt totiž považovala za nesmyslný a úplně zbytečný. Ono to ale znamenalo průlom v dosavadní představách o biologii savců. Dnes se tomu říká Dehnelovův fenomén.

Zvířecí říše lidstvo nikdy nepřestane fascinovat. Zkoumání chování některých druhů ptáků, ryb či savců trvá přírodovědcům někdy i desítky let. Jedním z velmi zajímavých aspektů zvířecího chování jsou namlouvací rituály. A ty budou brzy na jaře v plném proudu...

Savci jako živočišný skupina vznikli na souši a po drtivou většinu své historie byli pevně spjati s pevninou.

Záchranná stanice v Bartošovicích na Novojičínsku přijala loni do péče 3173 zvířat 138 druhů. Přijatých živočichů bylo nejvíc za dobu fungování stanice, v porovnání s rokem 2024 počet stoupl o 48. Nejčastěji se zařízení loni staralo tradičně o ježky západní, kterých bylo rekordních 676, o 252 více než předloni.

Hlodavci jako veverky a myši nejsou roztomilí jen díky tomu, jak v tlapkách drží oříšky. Vědci odhalili jejich skrytou zbraň, díky které dobyli svět. Tajemství jejich evolučního úspěchu je ukryté v palci s nehtem. Díky němu můžou lépe uchopit potravu, vyhnout se konkurenci a být nejpočetnějším řádem savců na Zemi.

Luskouni jsou velmi starobylí savci, jejichž předkové žili už v době dinosaurů. Do současnosti přežilo pouhých osm druhů a všichni dnes patří mezi nejohroženější zvířata planety. Zjistěte, proč jim hrozí vyhynutí a jakou roli v jejich záchraně hraje Zoo Praha.

Nové vědecké studie potvrzují, že takzvané „kočkování" neboli drsná hra není jen samoúčelnou zábavou. Pro zvířata i děti představuje zásadní mechanismus pro rozvoj mozku, zvládání strachu a budování sociálních vazeb.

Když přijde mráz, české lesy a zahrady utichnou. Některá zvířata se uloží ke spánku v tom nejhlubším smyslu slova. Víte, kdo v našich končinách spí nejdéle, jak funguje hibernace i její „poloviční“ verze, a proč žába v zimě vlastně nepřežívá jako teplokrevný tvor?

Přestože přežil éry, kdy vyhynuly celé skupiny zvířat, dnes patří k nejohroženějším savcům světa. Jako jeden z mála savců má jedovaté sliny.

Fascinující poletuchy jsou mistři plachtění, kteří díky kožní bláně a ocasu překonají ve vzduchu vzdálenost až 150 metrů. Tito noční savci s velkýma očima využívají unikátní chrupavku k akrobatickým manévrům, kterými unikají predátorům v korunách stromů.

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.

Podle nového výzkumu může rakovina regulovat u soupeřivých savců množství starších zvířat, která berou zdroje těm mladším. Může tak pro druh být evolučně výhodná. U zvířat, která spolupracují, to ale neplatí, protože i starší jedinci plní důležité role. Vědci se podívali také na to, jak je tomu u člověka a co to pro prevenci rakoviny může znamenat.

Populaci rypoušů sloních, největších šelem na světě, kteří žijí v oblasti kolem Antarktidy, ničí ptačí chřipka. Podle agentury AFP na situaci těchto zástupců čeledi tuleňovitých upozornili vědci.

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.

Svět zvířat je plný tvorů, u kterých si člověk říká, že příroda musela mít opravdu bujnou fantazii.

Různé lidské kultury a civilizace se od sebe zásadně liší. Ale v některých oblastech se naopak nápadně podobají: například se po celém světě ženy v průměru dožívají vyššího věku než muži. Ale jak je to možné a čím je to dané? To je pro vědce z různých oborů záhada už desítky let.

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.

Mýval je savec sice drobný, ale na území Česka nemá přirozené nepřátele. Díky tomu a také jeho vyhlášenému důvtipu se může úspěšně šířit a poškozovat původní druhy. Jak velkou hrozbou ale reálně je, se neví. Právě proto spouští vědci první velký evropský projekt, který by to měl popsat.

Přestože patří malpy kapucínské mezi nejchytřejší primáty, a dokonce používají nástroje, vědci u nich teď popsali společenské chování, jež nepředpokládali. Malpy unášejí mláďata jiného druhu. Měsíce pozorování nenabídly jasnou odpověď na otázku, proč tak činí, vědci ale mají hypotézu.

Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap.

Proč se u primátů vyvinul větší mozek než u většiny ostatních savců? Odpověď na tuto otázku vědci stále hledají. Výsledky nedávného výzkumu je nečekaně překvapily.

Půlroční expedice českého studenta Františka Vejmělky na Nové Guineji přinesla jedinečný objev. Jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – masivní velekrysu Mallomys istapantap.

Naše zahrady nejsou jen domovem pestrobarevného kvítí, okrasných keřů a sezónního ovoce či zeleniny. Zahrady jsou především domovem celé řady zástupců ze zvířecí říše. Jelikož je jejich přítomnost nezbytná pro to, aby zahrada prosperovala, měl by každý udělat maximum, aby se jim na ní dařilo.

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.

Vyrobit plně funkční umělý penis až doposud vypadalo jako námět nějaké vědeckofantastické povídky. Teď ale mezinárodní spolupráce přesně takový orgán přinesla. Reprodukovat se ho podařilo zatím jen u zvířat, podle autorů výzkumu jde ale o důležitý krok k vytvoření podobného implantátu i u člověka.

Vědci objasnily evoluční vztahy vzácných afrických savců a přiřadili správná jména malým šplhavým myším. Pomohla jim v tom analýza DNA z muzejních vzorků starých…

Paleontologům se podařilo objevit kosterní pozůstatky tvora, který žil v době, z níž až doposud chyběly fosilní doklady. V odborném časopisu Nature Communications vědci popsali, že se jednalo o zástupce vymřelého podřádu Gorgonopsia, který po Zemi chodil před 270 až 280 miliony lety – tedy ještě před tím, než se stali dominantním druhem dinosauři.

Ježků západních, kteří jsou jedním z druhů žijících i na území Česka, ve volné přírodě po celé Evropě ubývá. Zatímco dříve byli tito hmyzožravci na seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) vedeni v kategorii málo dotčených druhů, tedy nejméně ohrožených na sedmistupňové škále, nyní klesli o jednu příčku do kategorie téměř ohrožených.

Vědci stále ještě nezjistili, jak přesně se lidské jazyky v průběhu evoluce zformulovaly. Výzkum s kosmany nám může přinést alespoň částečné rozuzlení této záhady. Ten totiž ukázal, že kosmani na sebe volají různými jmény.

Na začátku tohoto týdne se v pražské zoologické zahradě narodilo další mládě luskouna krátkoocasého, který patří mezi kriticky ohrožená zvířata. Malý luskoun je sourozencem samice Šišky, která přišla na svět loni v únoru jako první mládě tohoto druhu odchované v Evropě. Pohlaví mláděte chovatelé zatím neznají.

U několika druhů savců prokazatelně kojí mláďata samci. Vědci, kteří tento fenomén studovali, přišli s novou hypotézou, proč je samčí kojení tak výjimečné.

Na začátku dnešního klipu pořízeného ve volné přírodě vidíme dva divoké psy, kteří se snaží ulovit mladou antilopu. Dále pak hrocha, který stojí na břehu bahnité díry a užívá si odpoledne. Právě se chystá ponořit do bahna, aby se ochladil, když v tom uslyší nějaký rozruch.

Podle nové aktualizace Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN se stal ohroženým slon bornejský. Hlavní příčinou je intenzivní lidská činnost v místech, kde tento druh ještě přežívá.

Migraci šesti milionů antilop odhalil rozsáhlý letecký průzkum, který provedli experti v Jižním Súdánu. Podle nich se jedná o největší migraci suchozemských savců na Zemi. Počet živočichů, který se do tohoto přesunu zapojil, je téměř třikrát větší než při každoroční velké migraci mezi Tanzanií a Keňou, která zahrnuje asi dva miliony pakoňů, zeber a gazel. Zvířata přitom v Jižním Súdánu vydržela žít navzdory desetiletím válek a nestability.

Pokud máte balkon nebo často zíráte z okna ven, jaká nejzajímavější podívaná se před vámi naskytla? Obyvatelům jednoho městečka se naskytla podívaná na pantera, který se plíží po okolních domech. A to doslova!

Vědci zřejmě podcenili množství sexuálního chování mezi dvěma samci nebo dvěma samicemi. Podle nové studie sice na homosexuální projevy narazili mnohokrát, ale příliš se jim nevěnovali.

Krokodýl je silný a hrozivý tvor. Nicméně mezi tím, zda se postavíte krokodýlovi, nebo týmu lvů, byste pravděpodobně zvolili šanci proti krokodýlovi. A v dnešním článku uvidíte proč tomu tak je.

Všichni jsme snad zažili ty dny, kdy jsme měli pocit, že hlady šilháme a byli jsme schopni sníst vše, na co přijedeme. A zřejmě tím samým pocitem si procházel mýval, který se rozhodl vloupat do jednoho domu.

Sloni se navzájem „oslovují“ individuálními jmény. Vyplývá to ze studie založené na pozorování dvou sloních stád ve volné přírodě v Keni. Výzkum zveřejnil ve svém nejnovějším vydání vědecký časopis Nature.

Mývalové v dnešním videu mají zájem o kuřata i o vejce. Jejich strava se také skládá z ryb, hmyzu, drobných ptáků, ale i semen, bobulí nebo ořechů. Zároveň jsou tato zvířata experty na vybírání vajec z hnízd, ale zjevně nedokážou obejít elektrický ohradník!

Nechceme mluvit o tom, co všichni vědí, ale ne všechna divoká zvířata se k sobě chovají s respektem. Zvířecí říše je plná teritoriálních tvorů, kteří často útočí na ostatní, kteří nejsou jejich druhu. A pak jsou tu šimpanzi.

Jaguáři jsou největším druhem kočky v Americe a třetím největším druhem kočky na celém světě. Část toho, co z ní dělá tak hrozivého lovce, je však její síla. Zatímco většina velkých koček se zaměřuje na hrdlo své kořisti, aby ji pomalu udusila, jaguáři jdou přímější cestou.

Liška je malá až středně velká psovitá šelma. Od většiny ostatních psovitých šelem se však liší extrémně huňatým ocasem, který je často stejně dlouhý jako její hlava a tělo. A kromě toho to jsou navíc extrémně chytrá stvoření.

Potřeba přežití je pro každé zvíře ve volné přírodě silnou motivací. Zvířata nemají den volna, nemohou se schovávat na gauči, jíst bramborové lupínky a sledovat reprízy seriálu Přátelé. Jejich každodenní přežití znamená, že musí bránit své území, hledat nové úkryty pro místo odpočinku a lovit potravu.

Slovo "jaguár" pochází z domorodého slova "yaguar", což v překladu znamená zhruba "ten, kdo zabíjí jedním skokem". A toto video je dokonalým příkladem jaguára, který je svého jména hoden.

Setkat se tváří v tvář s obrovským medvědem není nikdy pro nikoho dobrá představa. Ještě těžší je se s takovou situací vypořádat, když nastane. Podívejme se, co se stane běžkyni, která je nucena na své cestě čelit medvědí rodince.

Jednou z nejhezčích vzpomínek, které možná máme na hry z dětství, je hra na schovávanou. Na této hře, kdy se schováváte a pak utíkáte před tím, kdo vás hledá, prostě něco je. Ve volné přírodě však může hra na schovávanou skončit smrtí. A řekněme, že tito lvi na videu výše nebyli příliš šťastní, že je hroch odhalil.

Medvědi jsou často obávaní tvorové a to kvůli své velikosti. Tato zvířata jsou větší, silnější a rychlejší než my lidé. Je tedy přirozené, že z nich máme strach. Jak ale víme, většina medvědů není agresivní, jak se o nich píše ve filmech. Většinou, když je necháme na pokoji, nechají na pokoji i nás.

Mnoho predátorů ve volné přírodě jsou osamělí lovci. Zvířata, jako jsou levharti sněžní nebo lední medvědi, se při přežití nespoléhají na nikoho jiného než na sebe. Jiná zvířata, jako jsou afričtí divocí psi a hyeny, se však spoléhají na skupiny, které vytvářejí, aby úspěšně ulovili potravu a našli úkryt.

Přes veškerou lásku, s jakou matka chrání svá mláďata, ve volné přírodě mnoho zvířat ví, že pokud jde o predátory, jen máloco je může ochránit před nevyhnutelným. Existuje však mnoho případů, jako na dnešním videu, kdy se matka postaví predátorovi i s hrozbou jisté smrti za to, že se postavila mezi ně a potravu.

Lov je sice jednou z nejoblíbenějších zábav, ale pokud si nedáte pozor, může s sebou nést i velké nebezpečí. O tom se přesvědčil lovec v Německu, když ho uprostřed lovu napadl divočák.

Na videu v tomto článku můžete vidět kulhajícího lvího samce, který se snaží najít vhodné místo k odpočinku. V jeho blízkosti se však pohybují dvě velké hyeny, které k němu přiklusají a pak zavyjí, aby upozornily svou smečku.

Lví samci jsou nádherná stvoření. Jsou to vrcholoví predátoři, mimořádně silní a nebojí se téměř ničeho. Když se však u tohoto lva objevila celá rodina, včetně nejméně čtyř samic a deseti různě starých mláďat, vypadal chudák úplně zdrceně.

Chamtivost je nebezpečná touha, která dostává mnoho lidí do problémů. Bez ohledu na to, kolik toho člověk má, je chamtivost nebezpečná. No a zvířata na tom mohou být někdy stejně.

Na světě žije více než 60 druhů orlů, a to včetně orla skalního, jehož lovecký um můžeme obdivovat v dnešním videu.

Hon za potravou je ve volné přírodě nutností. Na druhou stranu to však může být někdy skutečná fuška, která se na konci dne někdy ukáže jako bezvýsledná. A proč podstupovat takové úsilí, když je před vámi někdo, kdo už svůj oběd dostihl?

Na dnešním záběru ožilo odvěké soupeření zdokumentované v lidových pověstech i ve filmu. Konflikt byl zachycen v národní rezervaci Masai Mara v Keni.