Savci

Na první pohled by se mohlo zdát, že ve 21. století už máme svět tak prozkoumaný, že nové neznámé druhy zvířat už téměř neexistují. Realita je ale jiná. Mezinárodní tým vědců vedený českými odborníky nyní v Etiopii objevil jednoho z nejmenších savců planety, drobnou bělozubku, která váží pouhé dva až tři gramy.

Vítejte u našeho zábavného kvízu z přírodopisu, který prověří vaše znalosti získané na základní škole! Připravte se na cestu do světa rostlin, živočichů a lidského těla.

Zajímá vás, jak vzniká krtina a jak krtek obecný zvládá hloubit metry chodeb, aniž by se v nich zasypal? Na dotazy čtenářů ABC odpovídají odborníci z projektu Zeptej se vědce.

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.

Žije v etiopských horách, je opravdu malinká. Váží jen dva až tři gramy a je tedy lehčí než kostka cukru. Jde o nově nalezený druh bělozubky, pojmenovaný Crocidura stanleyi, a jedná se o jednoho z nejmenších savců světa. Popsat tohoto tvora z čeledi rejskovitých se podařilo s přispěním vědců z Česka. Je to dokladem toho, že ne všechny druhy byly již objeveny.

Mezinárodní tým vědců včetně odborníků z Akademie věd ČR popsal v etiopských horách nový druh drobného hmyzožravého savce. Nenápadná bělozubka váží jen několik gramů a její existence byla potvrzena až díky kombinaci terénního výzkumu, morfologických znaků a genetických analýz.

Chřipka typu D se v lidských plicích množí zcela bez příznaků. Vysoký výskyt protilátek u chovatelů jasně dokazuje časté přenosy ze zvířat. Schopnost viru mutovat uvnitř různých savců představuje hrozbu další pandemie.

V noci se ozývá hluboké štěkání, které se nese savanou. Patří zvířeti, které vypadá jako vlk, ale žije úplně jinak. Pes hřivnatý je zvláštní druh – a zároveň jeden z nejméně pochopených.

Návštěvníci Zoo Praha mohou nově ve venkovní expozici Pavilonu šelem a plazů spatřit karakaly. Aktivní kočkovité šelmy zaujmou především svými charakteristickými štětičkami na uších. Informovala o tom tisková referentka zahrady Nikola Dostálková. Nový pár by mohl navázat na několik úspěšných odchovů v minulosti, pražská zoo se totiž k druhu obývajícímu africké a asijské savany vrací po sedmi letech.

Jestliže máte pocit, že se vyznáte ve světě zvířat, pusťte se směle do našeho kvízu. Chceme po vás jediné, abyste je podle jejich názvu správně zařadili. Jde o ptáka, rybu, savce nebo snad hmyz? Nemáte tušení? Nevadí, alespoň se některými názvy pobavíte.

Tentokrát je to snadné, rekordy ve zvířecí říši se ve kvízech objevují často. Ale dovolili jsme si jeden chyták.

Zatímco my lidé teď bojujeme s jarní únavou u šálku kávy, v lesních norách, dutinách stromů a skalních puklinách se odehrává mnohem dramatičtější proces. Pro zvířata, která strávila zimu v hibernaci, je právě teď ta nejkritičtější fáze roku. Nejsou to totiž mrazy v lednu, co bývá nejčastější příčinou úhynu, ale právě toto „mezidobí“ předjaří. Zimní spáči se nacházejí v cílové rovince svého spícího maratonu a jejich energetické rezervy jsou vyčerpané.

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.

Netopýry známe hlavně z knih, filmů nebo ilustrací, ale jen málokdo měl možnost vidět je zblízka, natož je držet v ruce. Možná právě proto v lidech už po staletí vyvolávají rozporuplné emoce, často spojené s obavami a mýty. Přitom jde o mimořádně zajímavé a užitečné živočichy, kteří si zaslouží naši ochranu – obzvlášť v zimním období.

Nová mezinárodní studie ukazuje, že skutečná monogamie je v živočišné říši vzácná a navíc je často zaměňovaná s pouhou sociální vazbou. Výzkum rozlišuje mezi párovým soužitím a genetickou monogamií a ukazuje, že i u druhů považovaných za takříkajíc věrné běžně dochází k záletům. Monogamie, tedy životní partnerství dvou jedinců po delší dobu či dokonce po

V přírodě neexistuje dobrá ani špatná smrt. Existují jen těla, která selhávají, a mechanismy, které se nedají vypnout. Proč jsou některé způsoby umírání extrémně bolestivé, co se při nich děje a proč je příroda k utrpení naprosto netečná?

Když se u břehu mihne štíhlé, tmavé tělo norka amerického, málokdo si uvědomí, že se dívá na jeden z největších ekologických omylů moderní doby. Norek není v naší krajině odedávna. Není to zvíře, které by si pamatovali naši pradědové jako běžnou součást přírody. Je to ambiciózní přistěhovalec, jehož příběh v Česku nezačal romantickým touláním divočinou, ale za pletivem kožešinových farem. Dnes je norek americký v naší zimní krajině symbolem nezastavitelné expanze, kterou v dobrém úmyslu zapřičinili aktivisté bojující za práva zvířat.

Rypoš lysý je jedním z nejpodivnějších savců planety. Nejenže téměř nestárne a netrpí rakovinou, novou informací je, že aktivně vyhledává prostředí s minimem kyslíku. Zatímco člověk by ve 3% koncentraci zemřel, rypoš v ní spokojeně relaxuje. Jak tento objev změní budoucí léčbu mozkových mrtvic?

Když se mluví o vodních hlodavcích našich řek, pozornost na sebe obvykle strhávají buď majestátní bobři, nebo drzé a nápadné nutrie. Mezi těmito dvěma extrémy se však v rákosí a březích českých rybníků skrývá ondatra pižmová. Je to zvíře, které na rozdíl od nutrie je na mrazy připravena a na rozdíl od bobra nepotřebuje podvodní hrad. Její příběh v českých zemích začíná v roce 1905 na zámku v Dobříši, kam bylo dovezeno několik jedinců ze Severní Ameriky. Z této hrstky pionýrů se ondatra bleskově rozšířila do celé Evropy a stala se symbolem toho, jak dokonale se může cizokrajný druh sžít s drsným středoevropským klimatem. Byla období, kdy i u nás dělala problémy stejně jako dnes nutrie a byla likvidována.

Jsou lidé přirozeně věrní, nebo máme blíž k promiskuitě, než bychom si chtěli připustit? Vědci se na monogamii podívali trochu netradičně a porovnali lidské vztahy s párováním v živočišné říši. Výsledek možná leckoho překvapí.

Když zimní krajina ztichne pod náporem sněhu, velká část obyvatel přírody se uchyluje k hlubokému spánku nebo odletí za sluncem. Bobr na to ale jde jinak. Jako známý architekt si dokázal podmanit zimu způsobem, jenž fascinuje biology i náhodné pozorovatele. Bobr pod hladinou potoků a řek buduje impérium, kterému nevadí ani ty nejkrutější mrazy, jež se občas přivalí i do Čech.

Jedním z nejobávanějších zvířat u lidí je had. Nebezpečnost tohoto plaza závisí na jeho druhu a může být smrtelná jak pro člověka, tak pro zvířata. Zvláštní pozornost si zaslouží zejména jeden druh, který je uznáván jako nejjedovatější na světě a jeho uštknutí bývá ve většině případů smrtelné.

Zásadní roli specifických genů při vývoji hlasového a sluchového aparátu savců pomohli odhalit vědci z brněnského institutu CEITEC VUT. V průběhu mezinárodní studie zaměřené na tuto klíčovou otázku vytvořili s pomocí výpočetní tomografie detailní 3D modely myších embryí. Právě díky tomu se podařilo popsat orgánové změny v těchto genech.

Záchranná stanice v Bartošovicích na Novojičínsku přijala loni do péče 3173 zvířat 138 druhů. Přijatých živočichů bylo nejvíc za dobu fungování stanice, v porovnání s rokem 2024 stoupl o 48. Nejčastěji se zařízení loni staralo tradičně o ježky západní, kterých bylo loni rekordních 676, o 252 více než předloni. Bartošovičtí ochránci přírody to dnes uvedli na webu.

Nová studie ukazuje, že koně dokážou cítit lidský strach jen čichem. Chování zvířat se po setkání s lidským strachem výrazně mění.

Kolostrum, první mléko savců po porodu, je pro novorozence nenahraditelné. Jako doplněk stravy pro dospělé však podle vědců nepřináší slibované zázraky – u lidí s alergií na mléko nebo oslabenou imunitou může dokonce představovat riziko.

Titulek typu „Vědec zkoumá velikost rejsčích lebek“ by si jistě vysloužil mnoho posměšných smajlíků a nelibosti, pokud by získal grant. Spousta lidí by tento projekt totiž považovala za nesmyslný a úplně zbytečný. Ono to ale znamenalo průlom v dosavadní představách o biologii savců. Dnes se tomu říká Dehnelovův fenomén.

Zvířecí říše lidstvo nikdy nepřestane fascinovat. Zkoumání chování některých druhů ptáků, ryb či savců trvá přírodovědcům někdy i desítky let. Jedním z velmi zajímavých aspektů zvířecího chování jsou namlouvací rituály. A ty budou brzy na jaře v plném proudu...

Savci jako živočišný skupina vznikli na souši a po drtivou většinu své historie byli pevně spjati s pevninou.

Záchranná stanice v Bartošovicích na Novojičínsku přijala loni do péče 3173 zvířat 138 druhů. Přijatých živočichů bylo nejvíc za dobu fungování stanice, v porovnání s rokem 2024 počet stoupl o 48. Nejčastěji se zařízení loni staralo tradičně o ježky západní, kterých bylo rekordních 676, o 252 více než předloni.

Hlodavci jako veverky a myši nejsou roztomilí jen díky tomu, jak v tlapkách drží oříšky. Vědci odhalili jejich skrytou zbraň, díky které dobyli svět. Tajemství jejich evolučního úspěchu je ukryté v palci s nehtem. Díky němu můžou lépe uchopit potravu, vyhnout se konkurenci a být nejpočetnějším řádem savců na Zemi.

Luskouni jsou velmi starobylí savci, jejichž předkové žili už v době dinosaurů. Do současnosti přežilo pouhých osm druhů a všichni dnes patří mezi nejohroženější zvířata planety. Zjistěte, proč jim hrozí vyhynutí a jakou roli v jejich záchraně hraje Zoo Praha.

Nové vědecké studie potvrzují, že takzvané „kočkování" neboli drsná hra není jen samoúčelnou zábavou. Pro zvířata i děti představuje zásadní mechanismus pro rozvoj mozku, zvládání strachu a budování sociálních vazeb.

Když přijde mráz, české lesy a zahrady utichnou. Některá zvířata se uloží ke spánku v tom nejhlubším smyslu slova. Víte, kdo v našich končinách spí nejdéle, jak funguje hibernace i její „poloviční“ verze, a proč žába v zimě vlastně nepřežívá jako teplokrevný tvor?

Přestože přežil éry, kdy vyhynuly celé skupiny zvířat, dnes patří k nejohroženějším savcům světa. Jako jeden z mála savců má jedovaté sliny.

Fascinující poletuchy jsou mistři plachtění, kteří díky kožní bláně a ocasu překonají ve vzduchu vzdálenost až 150 metrů. Tito noční savci s velkýma očima využívají unikátní chrupavku k akrobatickým manévrům, kterými unikají predátorům v korunách stromů.

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.

Podle nového výzkumu může rakovina regulovat u soupeřivých savců množství starších zvířat, která berou zdroje těm mladším. Může tak pro druh být evolučně výhodná. U zvířat, která spolupracují, to ale neplatí, protože i starší jedinci plní důležité role. Vědci se podívali také na to, jak je tomu u člověka a co to pro prevenci rakoviny může znamenat.

Populaci rypoušů sloních, největších šelem na světě, kteří žijí v oblasti kolem Antarktidy, ničí ptačí chřipka. Podle agentury AFP na situaci těchto zástupců čeledi tuleňovitých upozornili vědci.

Do Česka se vrátila ptačí chřipka, podle Státní veterinární správy se vyskytla na Třebíčsku. Proč se šíří právě na podzim, může se přenést na člověka a proč se v Evropě proti ní neočkuje? Přečtěte si základní informace o této nakažlivé nemoci.

Svět zvířat je plný tvorů, u kterých si člověk říká, že příroda musela mít opravdu bujnou fantazii.

Různé lidské kultury a civilizace se od sebe zásadně liší. Ale v některých oblastech se naopak nápadně podobají: například se po celém světě ženy v průměru dožívají vyššího věku než muži. Ale jak je to možné a čím je to dané? To je pro vědce z různých oborů záhada už desítky let.

Spánek na levém boku by kočkám mohl pomáhat přežít v nebezpečných podmínkách, ale také po probuzení ze spánku reagovat rychleji na blížící se kořist. Popsala to nová studie, která vyšla v recenzovaném žurnálu.

Mýval je savec sice drobný, ale na území Česka nemá přirozené nepřátele. Díky tomu a také jeho vyhlášenému důvtipu se může úspěšně šířit a poškozovat původní druhy. Jak velkou hrozbou ale reálně je, se neví. Právě proto spouští vědci první velký evropský projekt, který by to měl popsat.

Přestože patří malpy kapucínské mezi nejchytřejší primáty, a dokonce používají nástroje, vědci u nich teď popsali společenské chování, jež nepředpokládali. Malpy unášejí mláďata jiného druhu. Měsíce pozorování nenabídly jasnou odpověď na otázku, proč tak činí, vědci ale mají hypotézu.

Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap.

Proč se u primátů vyvinul větší mozek než u většiny ostatních savců? Odpověď na tuto otázku vědci stále hledají. Výsledky nedávného výzkumu je nečekaně překvapily.

Půlroční expedice českého studenta Františka Vejmělky na Nové Guineji přinesla jedinečný objev. Jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – masivní velekrysu Mallomys istapantap.

Naše zahrady nejsou jen domovem pestrobarevného kvítí, okrasných keřů a sezónního ovoce či zeleniny. Zahrady jsou především domovem celé řady zástupců ze zvířecí říše. Jelikož je jejich přítomnost nezbytná pro to, aby zahrada prosperovala, měl by každý udělat maximum, aby se jim na ní dařilo.

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.

Vyrobit plně funkční umělý penis až doposud vypadalo jako námět nějaké vědeckofantastické povídky. Teď ale mezinárodní spolupráce přesně takový orgán přinesla. Reprodukovat se ho podařilo zatím jen u zvířat, podle autorů výzkumu jde ale o důležitý krok k vytvoření podobného implantátu i u člověka.

Vědci objasnily evoluční vztahy vzácných afrických savců a přiřadili správná jména malým šplhavým myším. Pomohla jim v tom analýza DNA z muzejních vzorků starých…

Paleontologům se podařilo objevit kosterní pozůstatky tvora, který žil v době, z níž až doposud chyběly fosilní doklady. V odborném časopisu Nature Communications vědci popsali, že se jednalo o zástupce vymřelého podřádu Gorgonopsia, který po Zemi chodil před 270 až 280 miliony lety – tedy ještě před tím, než se stali dominantním druhem dinosauři.

Ježků západních, kteří jsou jedním z druhů žijících i na území Česka, ve volné přírodě po celé Evropě ubývá. Zatímco dříve byli tito hmyzožravci na seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) vedeni v kategorii málo dotčených druhů, tedy nejméně ohrožených na sedmistupňové škále, nyní klesli o jednu příčku do kategorie téměř ohrožených.

Vědci stále ještě nezjistili, jak přesně se lidské jazyky v průběhu evoluce zformulovaly. Výzkum s kosmany nám může přinést alespoň částečné rozuzlení této záhady. Ten totiž ukázal, že kosmani na sebe volají různými jmény.

Na začátku tohoto týdne se v pražské zoologické zahradě narodilo další mládě luskouna krátkoocasého, který patří mezi kriticky ohrožená zvířata. Malý luskoun je sourozencem samice Šišky, která přišla na svět loni v únoru jako první mládě tohoto druhu odchované v Evropě. Pohlaví mláděte chovatelé zatím neznají.

U několika druhů savců prokazatelně kojí mláďata samci. Vědci, kteří tento fenomén studovali, přišli s novou hypotézou, proč je samčí kojení tak výjimečné.

Na začátku dnešního klipu pořízeného ve volné přírodě vidíme dva divoké psy, kteří se snaží ulovit mladou antilopu. Dále pak hrocha, který stojí na břehu bahnité díry a užívá si odpoledne. Právě se chystá ponořit do bahna, aby se ochladil, když v tom uslyší nějaký rozruch.