Savci

Na první pohled působí odpudivě. Jenže rypoš lysý dokáže věci, které by u savce čekal málokdo. Zvládá extrémní podmínky, stárne neobvykle pomalu a jeho tělo skrývá jedinečné biologické mechanismy.

Unikátní fosilie ukazuje, že i dávní příbuzní savců kladli vejce. A tato strategie jim možná pomohla přežít největší vymírání v dějinách Země.

Nová studie publikovaná v prestižním časopisu Science varuje, že rostoucí obchod s divokými zvířaty – legální i nelegální – vytváří ideální podmínky pro vznik nových nemocí přenosných na člověka.

Píseň „Pták rosomák“ od kapely Olympic patří k největším hitům této hudební legendy. Poněkud ale zmátla českou veřejnost. Nedělejme si iluze, dodnes si řada lidí představí rosomáka jako ptáka.

Článek shrnuje dosavadní znalosti o výskytu savců v CHKO Bílé Karpaty.

Mrož lední je fascinující obr Arktidy, který dokáže spát na vlnách i nespat několik dní v kuse. Své ikonické kly využívá jako horolezecké náčiní a potravu ze dna oceánu doslova vysává silným podtlakem. Poznejte tajný život těchto savců, jejichž mateřská péče a neobvyklé adaptace berou dech.

Představa Arktidy jako ledové pustiny neslučitelné se složitým životem, kterou si věda po desetiletí vytvářela, právě dostala zdrcující ránu. Výjimečně dobře zachovalá kostra nosorožce, objevená na Devonově ostrově v kanadské Vysoké Arktidě, ukazuje, že před miliony let byla tato oblast vším možným, jen ne ledovou pustinou.

Vakoveverka létavá přežila cyklón tím, že snížila tělesnou teplotu z 36,3 °C na 19 °C. Plch spí přes aktivitu sov. Netopýr odkládá oplodnění přes celou zimu. Teplokrevnost savců je složitější, než jsme si mysleli.

Patří mezi savce s nejnižší tělesnou teplotou a nejpomalejším metabolismem. Jeho přežití závisí na energeticky úsporném režimu, který mu umožňuje živit se nutričně chudými mravenci a termity. Největší hrozbou pro mravenečníka velkého ale zdaleka není nedostatek potravy.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zjišťuje, kde všude na našem území ještě křeček polní žije. žije. Do mapování se může zapojit každý.

Co má společného slon a velryba? Dugonga! Tento podivuhodný tvor s rozvětveným ocasem a hustými kostmi jako potápěčské závaží je dnes zranitelným druhem. Znečištění oceánů a srážky s čluny decimují jeho populaci rychleji, než se dokáže rozmnožovat.

Může skřivana přitahovat papoušek, čivavu vlk nebo lvici tygr? Jaké má ve zvířecí říši láska limity, vám přiblíží Olda.

Seznam mezinárodně chráněných zvířat podle Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) se rozšíří o čtyřicet druhů, informuje agentura AFP. Patří mezi ně například i sovice sněžní, což je druh, který proslavila sova Harryho Pottera Hedvika.

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.

Je prase sudokopytník? A co žirafa nebo okapi? Pokud jste dávali ve škole pozor, nebudete mít problém. Stačí odpovídat ano nebo ne.

Na první pohled připomíná ježka, jenže s ním nemá skoro nic společného. Bodlín páskovaný z Madagaskaru patří k nejpodivuhodnějším savcům světa a překvapuje nejen vzhledem, ale i způsobem života.

Okapi, tajuplný obyvatel konžských pralesů, mate svým vzhledem i vědce a dodnes zůstává jedním z nejvíc plachých zvířat planety. Přestože svými pruhy připomíná zebru, jeho jediným žijícím příbuzným je ve skutečnosti žirafa. Poznejte fascinující život tohoto ohroženého tvora, kterého můžete spatřit pouze v jedné z českých zoo.

Mravenečník velký je fascinující bezzubý savec, který díky svému unikátnímu jazyku dokáže denně sníst až 35 000 mravenců. Své mohutné drápy používá nejen k lovu, ale také k obraně proti jaguárům. Poznejte život tohoto samotářského hmyzožravce a zjistěte, ve kterých českých zoo ho můžete spatřit naživo.

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.

Slon, pes i člověk. Každý má jiný měchýř, jinou velikost těla, a přesto všichni vyprázdní močový měchýř v průměru za 21 sekund. Čím větší odchylka od normálu, tím větší riziko, že něco není v pořádku.

Kamzík bělák je fascinující akrobat severoamerických hor, který díky svým unikátním kopytům zdolává i kolmé skalní stěny. Ačkoliv připomíná bílou kozu, jeho anatomie a drsný způsob života v mrazech z něj dělají evoluční unikát. Zjistěte, proč v Česku tento druh nepotkáte a v čem se zásadně liší od našich kamzíků z Jeseníků.

Byla jedna zebra Žanet, která si žila na savanách jižní Afriky. Měla kolem sebe přátelské stádo a v něm i svou nejbližší rodinu. Zebry si vždycky

V Etiopii byl objeven jeden z nejmenších savců světa. Nenápadný drobný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se tak zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR jej objevil v etiopských horách a popsal jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR jej objevil v etiopských horách a popsal jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi. Objev ukazuje, že i dnes lze nacházet nové druhy živočichů, a to i v relativně dobře prozkoumaných skupinách, jako jsou savci. Zároveň potvrzuje význam kombinace terénního výzkumu a moderních genetických metod pro poznání a ochranu biodiverzity. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Journal of Vertebrate Biology.

Říká se jim Lazarovy taxony. Druhy, které vstaly z mrtvých. Na Papui Nové Guineji se objevila vačice, Kterou šest tisíc let nikdo neviděl.

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.

Když si představíte krtka, nejspíš vám naskočí drobné zvíře, které skoro nevidíte, zato po něm zůstávají hromádky hlíny. Jenže na východě Severní Ameriky žije druh, který vypadá spíše jako omyl přírody.

Na první pohled by se mohlo zdát, že ve 21. století už máme svět tak prozkoumaný, že nové neznámé druhy zvířat už téměř neexistují. Realita je ale jiná. Mezinárodní tým vědců vedený českými odborníky nyní v Etiopii objevil jednoho z nejmenších savců planety, drobnou bělozubku, která váží pouhé dva až tři gramy.

Vítejte u našeho zábavného kvízu z přírodopisu, který prověří vaše znalosti získané na základní škole! Připravte se na cestu do světa rostlin, živočichů a lidského těla.

Zajímá vás, jak vzniká krtina a jak krtek obecný zvládá hloubit metry chodeb, aniž by se v nich zasypal? Na dotazy čtenářů ABC odpovídají odborníci z projektu Zeptej se vědce.

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.

Žije v etiopských horách, je opravdu malinká. Váží jen dva až tři gramy a je tedy lehčí než kostka cukru. Jde o nově nalezený druh bělozubky, pojmenovaný Crocidura stanleyi, a jedná se o jednoho z nejmenších savců světa. Popsat tohoto tvora z čeledi rejskovitých se podařilo s přispěním vědců z Česka. Je to dokladem toho, že ne všechny druhy byly již objeveny.

Mezinárodní tým vědců včetně odborníků z Akademie věd ČR popsal v etiopských horách nový druh drobného hmyzožravého savce. Nenápadná bělozubka váží jen několik gramů a její existence byla potvrzena až díky kombinaci terénního výzkumu, morfologických znaků a genetických analýz.

Chřipka typu D se v lidských plicích množí zcela bez příznaků. Vysoký výskyt protilátek u chovatelů jasně dokazuje časté přenosy ze zvířat. Schopnost viru mutovat uvnitř různých savců představuje hrozbu další pandemie.

V noci se ozývá hluboké štěkání, které se nese savanou. Patří zvířeti, které vypadá jako vlk, ale žije úplně jinak. Pes hřivnatý je zvláštní druh – a zároveň jeden z nejméně pochopených.

Návštěvníci Zoo Praha mohou nově ve venkovní expozici Pavilonu šelem a plazů spatřit karakaly. Aktivní kočkovité šelmy zaujmou především svými charakteristickými štětičkami na uších. Informovala o tom tisková referentka zahrady Nikola Dostálková. Nový pár by mohl navázat na několik úspěšných odchovů v minulosti, pražská zoo se totiž k druhu obývajícímu africké a asijské savany vrací po sedmi letech.

Jestliže máte pocit, že se vyznáte ve světě zvířat, pusťte se směle do našeho kvízu. Chceme po vás jediné, abyste je podle jejich názvu správně zařadili. Jde o ptáka, rybu, savce nebo snad hmyz? Nemáte tušení? Nevadí, alespoň se některými názvy pobavíte.

Tentokrát je to snadné, rekordy ve zvířecí říši se ve kvízech objevují často. Ale dovolili jsme si jeden chyták.

Zatímco my lidé teď bojujeme s jarní únavou u šálku kávy, v lesních norách, dutinách stromů a skalních puklinách se odehrává mnohem dramatičtější proces. Pro zvířata, která strávila zimu v hibernaci, je právě teď ta nejkritičtější fáze roku. Nejsou to totiž mrazy v lednu, co bývá nejčastější příčinou úhynu, ale právě toto „mezidobí“ předjaří. Zimní spáči se nacházejí v cílové rovince svého spícího maratonu a jejich energetické rezervy jsou vyčerpané.

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.

Netopýry známe hlavně z knih, filmů nebo ilustrací, ale jen málokdo měl možnost vidět je zblízka, natož je držet v ruce. Možná právě proto v lidech už po staletí vyvolávají rozporuplné emoce, často spojené s obavami a mýty. Přitom jde o mimořádně zajímavé a užitečné živočichy, kteří si zaslouží naši ochranu – obzvlášť v zimním období.

Nová mezinárodní studie ukazuje, že skutečná monogamie je v živočišné říši vzácná a navíc je často zaměňovaná s pouhou sociální vazbou. Výzkum rozlišuje mezi párovým soužitím a genetickou monogamií a ukazuje, že i u druhů považovaných za takříkajíc věrné běžně dochází k záletům. Monogamie, tedy životní partnerství dvou jedinců po delší dobu či dokonce po

V přírodě neexistuje dobrá ani špatná smrt. Existují jen těla, která selhávají, a mechanismy, které se nedají vypnout. Proč jsou některé způsoby umírání extrémně bolestivé, co se při nich děje a proč je příroda k utrpení naprosto netečná?

Když se u břehu mihne štíhlé, tmavé tělo norka amerického, málokdo si uvědomí, že se dívá na jeden z největších ekologických omylů moderní doby. Norek není v naší krajině odedávna. Není to zvíře, které by si pamatovali naši pradědové jako běžnou součást přírody. Je to ambiciózní přistěhovalec, jehož příběh v Česku nezačal romantickým touláním divočinou, ale za pletivem kožešinových farem. Dnes je norek americký v naší zimní krajině symbolem nezastavitelné expanze, kterou v dobrém úmyslu zapřičinili aktivisté bojující za práva zvířat.

Rypoš lysý je jedním z nejpodivnějších savců planety. Nejenže téměř nestárne a netrpí rakovinou, novou informací je, že aktivně vyhledává prostředí s minimem kyslíku. Zatímco člověk by ve 3% koncentraci zemřel, rypoš v ní spokojeně relaxuje. Jak tento objev změní budoucí léčbu mozkových mrtvic?

Když se mluví o vodních hlodavcích našich řek, pozornost na sebe obvykle strhávají buď majestátní bobři, nebo drzé a nápadné nutrie. Mezi těmito dvěma extrémy se však v rákosí a březích českých rybníků skrývá ondatra pižmová. Je to zvíře, které na rozdíl od nutrie je na mrazy připravena a na rozdíl od bobra nepotřebuje podvodní hrad. Její příběh v českých zemích začíná v roce 1905 na zámku v Dobříši, kam bylo dovezeno několik jedinců ze Severní Ameriky. Z této hrstky pionýrů se ondatra bleskově rozšířila do celé Evropy a stala se symbolem toho, jak dokonale se může cizokrajný druh sžít s drsným středoevropským klimatem. Byla období, kdy i u nás dělala problémy stejně jako dnes nutrie a byla likvidována.

Jsou lidé přirozeně věrní, nebo máme blíž k promiskuitě, než bychom si chtěli připustit? Vědci se na monogamii podívali trochu netradičně a porovnali lidské vztahy s párováním v živočišné říši. Výsledek možná leckoho překvapí.

Když zimní krajina ztichne pod náporem sněhu, velká část obyvatel přírody se uchyluje k hlubokému spánku nebo odletí za sluncem. Bobr na to ale jde jinak. Jako známý architekt si dokázal podmanit zimu způsobem, jenž fascinuje biology i náhodné pozorovatele. Bobr pod hladinou potoků a řek buduje impérium, kterému nevadí ani ty nejkrutější mrazy, jež se občas přivalí i do Čech.

Jedním z nejobávanějších zvířat u lidí je had. Nebezpečnost tohoto plaza závisí na jeho druhu a může být smrtelná jak pro člověka, tak pro zvířata. Zvláštní pozornost si zaslouží zejména jeden druh, který je uznáván jako nejjedovatější na světě a jeho uštknutí bývá ve většině případů smrtelné.

Zásadní roli specifických genů při vývoji hlasového a sluchového aparátu savců pomohli odhalit vědci z brněnského institutu CEITEC VUT. V průběhu mezinárodní studie zaměřené na tuto klíčovou otázku vytvořili s pomocí výpočetní tomografie detailní 3D modely myších embryí. Právě díky tomu se podařilo popsat orgánové změny v těchto genech.

Záchranná stanice v Bartošovicích na Novojičínsku přijala loni do péče 3173 zvířat 138 druhů. Přijatých živočichů bylo nejvíc za dobu fungování stanice, v porovnání s rokem 2024 stoupl o 48. Nejčastěji se zařízení loni staralo tradičně o ježky západní, kterých bylo loni rekordních 676, o 252 více než předloni. Bartošovičtí ochránci přírody to dnes uvedli na webu.

Nová studie ukazuje, že koně dokážou cítit lidský strach jen čichem. Chování zvířat se po setkání s lidským strachem výrazně mění.

Kolostrum, první mléko savců po porodu, je pro novorozence nenahraditelné. Jako doplněk stravy pro dospělé však podle vědců nepřináší slibované zázraky – u lidí s alergií na mléko nebo oslabenou imunitou může dokonce představovat riziko.

Titulek typu „Vědec zkoumá velikost rejsčích lebek“ by si jistě vysloužil mnoho posměšných smajlíků a nelibosti, pokud by získal grant. Spousta lidí by tento projekt totiž považovala za nesmyslný a úplně zbytečný. Ono to ale znamenalo průlom v dosavadní představách o biologii savců. Dnes se tomu říká Dehnelovův fenomén.

Zvířecí říše lidstvo nikdy nepřestane fascinovat. Zkoumání chování některých druhů ptáků, ryb či savců trvá přírodovědcům někdy i desítky let. Jedním z velmi zajímavých aspektů zvířecího chování jsou namlouvací rituály. A ty budou brzy na jaře v plném proudu...

Savci jako živočišný skupina vznikli na souši a po drtivou většinu své historie byli pevně spjati s pevninou.

Záchranná stanice v Bartošovicích na Novojičínsku přijala loni do péče 3173 zvířat 138 druhů. Přijatých živočichů bylo nejvíc za dobu fungování stanice, v porovnání s rokem 2024 počet stoupl o 48. Nejčastěji se zařízení loni staralo tradičně o ježky západní, kterých bylo rekordních 676, o 252 více než předloni.

Hlodavci jako veverky a myši nejsou roztomilí jen díky tomu, jak v tlapkách drží oříšky. Vědci odhalili jejich skrytou zbraň, díky které dobyli svět. Tajemství jejich evolučního úspěchu je ukryté v palci s nehtem. Díky němu můžou lépe uchopit potravu, vyhnout se konkurenci a být nejpočetnějším řádem savců na Zemi.