Savci

Zašpičatělý čenich, šedo-hnědé zbarvení a především nepřehlédnutelné ušní boltce. Tak poznáte psa ušatého, jehož čerstvý vrh v Zoo Praha má být novým začátkem pro linii evropského chovu. „Přestože si ještě nemůžeme plně oddechnout, vše je tentokrát na dobré cestě,“ uvádí kurátor savců Zoo Praha Pavel Brandl.

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.

Šakal obecný se během několika posledních desetiletí rychle šíří Evropou a proniká i do oblastí, kde se dříve nikdy nevyskytoval. Nová mezinárodní studie publikovaná v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution ukazuje, že za expanzí stojí kombinace klimatických změn, proměny krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Klíčovou roli přitom hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život.

Stárnutí možná není jen postupné a neřízené opotřebování organismu, ale přesně naprogramovaný biologický proces. Mezinárodní tým vědců v přelomové studii dokázal z aktivity genů poprvé sestavit univerzální hodiny stárnutí. Ty dokážou s neuvěřitelnou přesností varovat před selháváním těla roky předtím, než se objeví první příznaky vážných nemocí.

Tropické počasí a nebývalé sucho působí nejen na lidi, ale také na živočichy, které ve městech najdete ve vnitroblocích, zahrádkách, v parcích, dutinách domů apod. Trpí vedrem a nedostatkem vody. Apelujeme tedy na všechny zvířecí příznivce, aby mysleli na své zvířecí spoluobyvatele a umožnili jim přístup k vodě. Nezvyklým podmínkám jsou také vystavena zvířecí mláďata. Vedra a sucho přišly letos příliš brzo a bohužel v době, kdy ptáci a savci pečují o svá mláďata. Jejich hnízda a úkryty nejsou na takové klimatické podmínky přizpůsobené, a tak je mláďata, snažíc se uniknout před vedrem, předčasně opouštějí.

Na první pohled působí žirafa jako zvíře z jiného světa. Její krk měří až přes dva metry, přesto ukrývá stejné množství krčních obratlů jako lidská páteř. Sedm. Stejný počet nosí v těle téměř všichni savci od člověka až po myš.

Olomoucká zoologická zahrada odchovává aktuálně několik koťat geparda štíhlého. Jedná se o nejvyšší počet odchovávaných mláďat za celou dobu chovu od roku 1999.s

Pes vyskočí a chytí míč. Kočka v elegantním výkrutu skočí na polici. Koně hbitě přeskakují překážky a dokonce krávy poskakují, když mají chuť. Zatímco většina suchozemských živočichů skáče, slon zůstává nohama pevně na zemi. Důvodem je jeho váha, anatomické vlastnosti a skutečnost, že skákat nepotřebuje.

Zvláštní australský savec vypadá trochu jako evropský ježek, jde však o příslušníka starobylé skupiny, jejíž zástupci mají kloaku, snáší vejce a samci disponují podivně tvarovaným penisem.

Klokan není jediný skokan mezi zvířaty. Seznamte se s fascinujícími savci, od tarbíků po komby, kteří si vyvinuli unikátní způsob pohybu po dvou končetinách, aby unikli predátorúm nebo vylepšili vlastní techniku lovu.

Gerenuk není typická antilopa. Nežije ve stádech a nepase se na trávě. Místo toho sahá po listech vysoko nad zemí – a tím si našel vlastní způsob, jak přežít.

Samice hyen skvrnitých musí protlačit svá mláďata na svět dlouhým a úzkým kanálem svého vlastního pseudopenisu. Kvůli této anatomické zvláštnosti se zázrak zrození stává nemilosrdným bojem na život a na smrt.

Na první pohled nenápadná šelma afrických savan. Ve skutečnosti ale žije život, který stojí na spolupráci, napětí i složitých vztazích. Mangusta žíhaná ukazuje, že přežít někdy znamená držet se smečky.

Olomoucká zoo slaví historický úspěch v chovu gepardů štíhlých. Po dvanáctileté pauze přišlo na svět rekordních šest koťat, což je nejpočetnější vrh v historii zahrady. Zjistěte, proč jsou tato mláďata významná pro celou Evropu.

Na první pohled působí odpudivě. Jenže rypoš lysý dokáže věci, které by u savce čekal málokdo. Zvládá extrémní podmínky, stárne neobvykle pomalu a jeho tělo skrývá jedinečné biologické mechanismy.

Unikátní fosilie ukazuje, že i dávní příbuzní savců kladli vejce. A tato strategie jim možná pomohla přežít největší vymírání v dějinách Země.

Nová studie publikovaná v prestižním časopisu Science varuje, že rostoucí obchod s divokými zvířaty – legální i nelegální – vytváří ideální podmínky pro vznik nových nemocí přenosných na člověka.

Píseň „Pták rosomák“ od kapely Olympic patří k největším hitům této hudební legendy. Poněkud ale zmátla českou veřejnost. Nedělejme si iluze, dodnes si řada lidí představí rosomáka jako ptáka.

Článek shrnuje dosavadní znalosti o výskytu savců v CHKO Bílé Karpaty.

Mrož lední je fascinující obr Arktidy, který dokáže spát na vlnách i nespat několik dní v kuse. Své ikonické kly využívá jako horolezecké náčiní a potravu ze dna oceánu doslova vysává silným podtlakem. Poznejte tajný život těchto savců, jejichž mateřská péče a neobvyklé adaptace berou dech.

Představa Arktidy jako ledové pustiny neslučitelné se složitým životem, kterou si věda po desetiletí vytvářela, právě dostala zdrcující ránu. Výjimečně dobře zachovalá kostra nosorožce, objevená na Devonově ostrově v kanadské Vysoké Arktidě, ukazuje, že před miliony let byla tato oblast vším možným, jen ne ledovou pustinou.

Vakoveverka létavá přežila cyklón tím, že snížila tělesnou teplotu z 36,3 °C na 19 °C. Plch spí přes aktivitu sov. Netopýr odkládá oplodnění přes celou zimu. Teplokrevnost savců je složitější, než jsme si mysleli.

Patří mezi savce s nejnižší tělesnou teplotou a nejpomalejším metabolismem. Jeho přežití závisí na energeticky úsporném režimu, který mu umožňuje živit se nutričně chudými mravenci a termity. Největší hrozbou pro mravenečníka velkého ale zdaleka není nedostatek potravy.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zjišťuje, kde všude na našem území ještě křeček polní žije. žije. Do mapování se může zapojit každý.

Co má společného slon a velryba? Dugonga! Tento podivuhodný tvor s rozvětveným ocasem a hustými kostmi jako potápěčské závaží je dnes zranitelným druhem. Znečištění oceánů a srážky s čluny decimují jeho populaci rychleji, než se dokáže rozmnožovat.

Může skřivana přitahovat papoušek, čivavu vlk nebo lvici tygr? Jaké má ve zvířecí říši láska limity, vám přiblíží Olda.

Seznam mezinárodně chráněných zvířat podle Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (CMS) se rozšíří o čtyřicet druhů, informuje agentura AFP. Patří mezi ně například i sovice sněžní, což je druh, který proslavila sova Harryho Pottera Hedvika.

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.

Je prase sudokopytník? A co žirafa nebo okapi? Pokud jste dávali ve škole pozor, nebudete mít problém. Stačí odpovídat ano nebo ne.

Na první pohled připomíná ježka, jenže s ním nemá skoro nic společného. Bodlín páskovaný z Madagaskaru patří k nejpodivuhodnějším savcům světa a překvapuje nejen vzhledem, ale i způsobem života.

Okapi, tajuplný obyvatel konžských pralesů, mate svým vzhledem i vědce a dodnes zůstává jedním z nejvíc plachých zvířat planety. Přestože svými pruhy připomíná zebru, jeho jediným žijícím příbuzným je ve skutečnosti žirafa. Poznejte fascinující život tohoto ohroženého tvora, kterého můžete spatřit pouze v jedné z českých zoo.

Mravenečník velký je fascinující bezzubý savec, který díky svému unikátnímu jazyku dokáže denně sníst až 35 000 mravenců. Své mohutné drápy používá nejen k lovu, ale také k obraně proti jaguárům. Poznejte život tohoto samotářského hmyzožravce a zjistěte, ve kterých českých zoo ho můžete spatřit naživo.

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.

Slon, pes i člověk. Každý má jiný měchýř, jinou velikost těla, a přesto všichni vyprázdní močový měchýř v průměru za 21 sekund. Čím větší odchylka od normálu, tím větší riziko, že něco není v pořádku.

Kamzík bělák je fascinující akrobat severoamerických hor, který díky svým unikátním kopytům zdolává i kolmé skalní stěny. Ačkoliv připomíná bílou kozu, jeho anatomie a drsný způsob života v mrazech z něj dělají evoluční unikát. Zjistěte, proč v Česku tento druh nepotkáte a v čem se zásadně liší od našich kamzíků z Jeseníků.

Byla jedna zebra Žanet, která si žila na savanách jižní Afriky. Měla kolem sebe přátelské stádo a v něm i svou nejbližší rodinu. Zebry si vždycky

V Etiopii byl objeven jeden z nejmenších savců světa. Nenápadný drobný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se tak zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR jej objevil v etiopských horách a popsal jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR jej objevil v etiopských horách a popsal jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi. Objev ukazuje, že i dnes lze nacházet nové druhy živočichů, a to i v relativně dobře prozkoumaných skupinách, jako jsou savci. Zároveň potvrzuje význam kombinace terénního výzkumu a moderních genetických metod pro poznání a ochranu biodiverzity. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Journal of Vertebrate Biology.

Říká se jim Lazarovy taxony. Druhy, které vstaly z mrtvých. Na Papui Nové Guineji se objevila vačice, Kterou šest tisíc let nikdo neviděl.

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.

Když si představíte krtka, nejspíš vám naskočí drobné zvíře, které skoro nevidíte, zato po něm zůstávají hromádky hlíny. Jenže na východě Severní Ameriky žije druh, který vypadá spíše jako omyl přírody.

Na první pohled by se mohlo zdát, že ve 21. století už máme svět tak prozkoumaný, že nové neznámé druhy zvířat už téměř neexistují. Realita je ale jiná. Mezinárodní tým vědců vedený českými odborníky nyní v Etiopii objevil jednoho z nejmenších savců planety, drobnou bělozubku, která váží pouhé dva až tři gramy.

Vítejte u našeho zábavného kvízu z přírodopisu, který prověří vaše znalosti získané na základní škole! Připravte se na cestu do světa rostlin, živočichů a lidského těla.

Zajímá vás, jak vzniká krtina a jak krtek obecný zvládá hloubit metry chodeb, aniž by se v nich zasypal? Na dotazy čtenářů ABC odpovídají odborníci z projektu Zeptej se vědce.

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.

Žije v etiopských horách, je opravdu malinká. Váží jen dva až tři gramy a je tedy lehčí než kostka cukru. Jde o nově nalezený druh bělozubky, pojmenovaný Crocidura stanleyi, a jedná se o jednoho z nejmenších savců světa. Popsat tohoto tvora z čeledi rejskovitých se podařilo s přispěním vědců z Česka. Je to dokladem toho, že ne všechny druhy byly již objeveny.

Mezinárodní tým vědců včetně odborníků z Akademie věd ČR popsal v etiopských horách nový druh drobného hmyzožravého savce. Nenápadná bělozubka váží jen několik gramů a její existence byla potvrzena až díky kombinaci terénního výzkumu, morfologických znaků a genetických analýz.

Chřipka typu D se v lidských plicích množí zcela bez příznaků. Vysoký výskyt protilátek u chovatelů jasně dokazuje časté přenosy ze zvířat. Schopnost viru mutovat uvnitř různých savců představuje hrozbu další pandemie.

V noci se ozývá hluboké štěkání, které se nese savanou. Patří zvířeti, které vypadá jako vlk, ale žije úplně jinak. Pes hřivnatý je zvláštní druh – a zároveň jeden z nejméně pochopených.

Návštěvníci Zoo Praha mohou nově ve venkovní expozici Pavilonu šelem a plazů spatřit karakaly. Aktivní kočkovité šelmy zaujmou především svými charakteristickými štětičkami na uších. Informovala o tom tisková referentka zahrady Nikola Dostálková. Nový pár by mohl navázat na několik úspěšných odchovů v minulosti, pražská zoo se totiž k druhu obývajícímu africké a asijské savany vrací po sedmi letech.

Jestliže máte pocit, že se vyznáte ve světě zvířat, pusťte se směle do našeho kvízu. Chceme po vás jediné, abyste je podle jejich názvu správně zařadili. Jde o ptáka, rybu, savce nebo snad hmyz? Nemáte tušení? Nevadí, alespoň se některými názvy pobavíte.

Tentokrát je to snadné, rekordy ve zvířecí říši se ve kvízech objevují často. Ale dovolili jsme si jeden chyták.

Zatímco my lidé teď bojujeme s jarní únavou u šálku kávy, v lesních norách, dutinách stromů a skalních puklinách se odehrává mnohem dramatičtější proces. Pro zvířata, která strávila zimu v hibernaci, je právě teď ta nejkritičtější fáze roku. Nejsou to totiž mrazy v lednu, co bývá nejčastější příčinou úhynu, ale právě toto „mezidobí“ předjaří. Zimní spáči se nacházejí v cílové rovince svého spícího maratonu a jejich energetické rezervy jsou vyčerpané.

Něco málo přes dva centimetry měří vzdálenost, kterou musí urazit mláďata vakomyši tlustoocasé, která se potřebují po porodu dostat do vaku. Vědcům se to teď podařilo poprvé zachytit na video a zjistili při tom o tomto druhu mini predátora spoustu zajímavého.

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.

Netopýry známe hlavně z knih, filmů nebo ilustrací, ale jen málokdo měl možnost vidět je zblízka, natož je držet v ruce. Možná právě proto v lidech už po staletí vyvolávají rozporuplné emoce, často spojené s obavami a mýty. Přitom jde o mimořádně zajímavé a užitečné živočichy, kteří si zaslouží naši ochranu – obzvlášť v zimním období.

Nová mezinárodní studie ukazuje, že skutečná monogamie je v živočišné říši vzácná a navíc je často zaměňovaná s pouhou sociální vazbou. Výzkum rozlišuje mezi párovým soužitím a genetickou monogamií a ukazuje, že i u druhů považovaných za takříkajíc věrné běžně dochází k záletům. Monogamie, tedy životní partnerství dvou jedinců po delší dobu či dokonce po

V přírodě neexistuje dobrá ani špatná smrt. Existují jen těla, která selhávají, a mechanismy, které se nedají vypnout. Proč jsou některé způsoby umírání extrémně bolestivé, co se při nich děje a proč je příroda k utrpení naprosto netečná?