Skleníkové plyny

Pařížská dohoda zavazuje země světa, aby se snažily udržet na planetě aspoň relativně stabilní klima. Jeden velmi problematický sektor ovšem dostal ze snižování emisí skleníkových plynů výjimku – armád se dohoda netýká. Vojska přitom stojí za dvacetinou světových emisí. A stále víc jich svou uhlíkovou stopu řeší. Už jen proto, že čím víc fosilních paliv spálí, tím horší změna klimatu bude a tím víc hrozí konfliktů o zdroje vody nebo potravin.

Vážený pane generální tajemníku Guterresi, děkujeme za Vaši významnou práci pro OSN. Vnímáme, že k intenzivní ochraně klimatu permanentně vyzýváte světové lídry, ale emise skleníkových plynů v globálním měřítku, i přes nemalé snahy a výdaje některých zemí, neustále rostou. Cítíme, že je nezbytné, abychom přijali rychlá a funkční opatření ke zmírnění emisí skleníkových plynů na globální úrovni a co nejdříve přešli k udržitelné nízkouhlíkové budoucnosti. Myslíme si, že je na čase si přiznat (to je první krok k úspěšnému řešení), že dosavadní přístup založený hlavně na závazcích jednotlivých zemí do poměrně daleké budoucnosti nefunguje.

Ovzduší je v Česku sice kvalitnější, v porovnání s ostatními evropskými zeměmi se ale stále nedaří například rozvíjet udržitelné zdroje.

Thajsko sníží emise skleníkových plynů a znečištění ovzduší a znovu obnoví své závazky týkající se uhlíkové neutrality v souladu se zbytkem světa. Exkluzivně o tom hovořil thajský velvyslanec ve Spojených arabských emirátech. Jihovýchodní Asie podle něj čelí extrémnímu znečištění.

Od úterý je možné žádat o dotace v programu Oprav dům po babičce. Budovy se totiž na českých emisí skleníkových plynů podílejí zhruba z jedné pětiny. Pokud se ale zateplí, na střechu se posadí fotovoltaika a izolační zeleň, k tomu se přidá tepelné čerpadlo, úspora je násobně větší, než když se použije jen jedno opatření. A Evropská unie snižování energetické náročnosti domů podporuje.

Doprava patří k hlavním oblastem lidské činnosti, které nám nebývale ohřívají planetu. Na světových emisích skleníkových plynů se podílí přibližně z patnácti procent až jedné čtvrtiny, výpočty se různí. Podstatnou část emisí ale každopádně tvoří také ty z osobní dopravy – pozemní automobilové i letecké. Ve zprávě Mezivládního panelu pro klima proto vědci doporučují jako řešení také rozvoj a podporu hromadné pozemní dopravy.

Evropa hraje klíčovou roli ve snižování emisí skleníkových plynů. Má smysl v Evropě snižovat emise, když země jako Čína stále staví nové uhelné elektrárny. Zde je 6 důvodů, proč ano.

Lesy by měly být jedním z velkých pomocníků při ochraně klimatu, stromy totiž zadržují velké množství skleníkových plynů. České lesy jsou ale nemocné a po kůrovcové kalamitě naopak víc skleníkových plynů uvolňují, než pohlcují. Jde trochu o začarovaný kruh, protože kůrovcová kalamita byla mimo jiné důsledkem extrémního sucha, tedy projevu změny klimatu.

Klimatická krize je i závod s časem, a tak při snaze o její zmírnění hraje roli také rychlost. Zásadní je období do roku 2030, kdy by světové emise skleníkových plynů měly klesnout přibližně o polovinu, abychom podle vědců měli šanci udržet naše podnebí relativně stabilní. Při rychlé a efektivní pomoci klimatu má velký potenciál snižování emisí metanu. Jejich významným zdrojem je zemědělství - konkrétně chov přežvýkavců, v Česku hlavně dobytka.

Stále máme podle vědců šanci zabránit nejhorším dopadům ohřívající se planety a tím i příležitost zajistit si relativně bezpečnou budoucnost. V Česku to znamená udržet na uzdě počet a sílu horkých dní, extrémních bouří nebo sucha. Za klimatickou změnou stojí především prudký nárůst skleníkových plynů. Ty do ovzduší v Česku vypouští doprava, zemědělství, průmysl, ale především energetika, která se u nás stále neobejde bez uhelných elektráren.

Kdyby všichni Češi zcela teoreticky přestali jezdit autem a jíst maso, roční emise skleníkových plynů by v Česku klesly asi o desetinu. Snižování spotřeby a další změny na osobní úrovni všech lidí mají sice nezanedbatelný význam, zásadní je ale role státu a rychlý přechod k udržitelné energetice, teplárenství či dopravě. Česko se zavázalo chránit své obyvatele tím, že bude plnit vědci doporučené klimatické cíle.

Plýtvání jídlem je často opomíjeným fenoménem při debatách o ochraně klimatu. Protože se vyhodí minimálně třetina veškerých vyprodukovaných a vyrobených potravin, znamená to, že se zbytečně plýtvá také zdroji, jako je voda, zemědělská půda, energie a další. Přitom zemědělský sektor patří k největším „znečišťovatelům“ planety.

V roce 2005 zavedla Evropská unie poplatky za znečišťování ovzduší s cílem omezit emise skleníkových plynů.Od té doby se systém emisních povolenek vyvíjí a rozšiřuje na další sektory.

Slovensko podpoří částkou 58 milionů eur (1,4 miliardy Kč) produkci zeleného vodíku v chemičce Duslo, která patří do české skupiny Agrofert. Kromě Dusla dostane dotaci na ekologizaci výroby v rámci nejnovějšího programu v celkové hodnotě 470 milionů eur (11,5 miliardy Kč) také dalších pět průmyslových podniků, které spolu s chemičkou patří k největším producentům skleníkových plynů na Slovensku, informovalo slovenské ministerstvo životního prostředí.

Rozšíření systému zpoplatnění emisí skleníkových plynů na zbytek světa bude klíčovou prioritou pro komisaře EU, kteří se ujmou svých funkcí v roce 2024. Uvedl to nejvyšší úředník Evropské komise pro oblast klimatu, Kurt Vandenberghe. Aktuálně je přibližně 23 % celosvětových emisí skleníkových plynů pokryto buď uhlíkovou daní, nebo systémem obchodování s emisemi.

Západní svět v poslední době stále více usiluje o snížení emisí skleníkových plynů při kterých tak vyhledává možnosti, jak by se daly nejlépe utlumit a to nejen v dopravě aut, letadel, nebo lodí. Například nákladní lodě nesou za produkci skleníkových plynů velkou zodpovědnost. Jednu z možných cest nyní ukazuje nákladní loď Pyxis Ocean, která se vrací do doby, kdy mořím vládly plachetnice, samozřejmě ale v moderním hávu.

Země Evropské unie vyprodukovaly v prvním čtvrtletí letošního roku 941 milionů tun ekvivalentu CO2, což představuje téměř 3% pokles ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Eurostat upozornil, že pokles emisí skleníkových plynů nastal při růstu ekonomiky, když hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,2 %.

Ambiciózní politika Evropské unie v oblasti snižování emisí skleníkových plynů je často kritizována nikoliv proto, že by byla namířena špatným směrem, ale proto, že neřeší znevýhodnění evropských výrobců proti těm ze třetích zemí. To se nyní mění.

Lidí přibývá, ochoty vzdát se vlastního komfortu ubývá, přírodní zdroje trpí. Uhlíková daň je proto nutností. Proč tomu tak je?

Vyšší emise z výroby elektromobilů jsou podle vědeckých dat mýtus. Elektromobil totiž podle odborníků z amerických laboratoří vytvoří za celý svůj život od výroby po sešrotování zhruba o polovinu méně emisí, než je tomu u vozidla s benzínovým motorem ve stejné kategorii.

Elektromobilita je trendem, který se stává stále důležitějším v rámci snah o snižování emisí skleníkových plynů a ochraně životního prostředí. Elektromobily se pohánějí elektřinou, která může být vyráběna z obnovitelných zdrojů energie, jako jsou větrné turbíny nebo solární panely. To znamená, že elektromobily mohou být mnohem ekologičtější než tradiční spalovací motorová vozidla. V posledních letech [&hellip

Jsme uprostřed vlny veder. Spalující teploty se šplhají až k teplotám kolem 45 celsia, což zavání katastrofickými filmy a nikoliv realitou. Proč se stále čeká s opatřeními, která by je pomohla řešit?

2. srpna 2023 překročíme limit regenerace planety Země. Podle analýzy organizace Global Footprint Network zítra začneme spotřebovávat přírodní zdroje nad úroveň, kterou je Země schopna obnovit za rok. Den překročení limitů na Zemi označuje datum, kdy poptávka lidstva po ekologických zdrojích a službách v daném roce překročí kapacitu, kterou je Země schopna v daném roce obnovit. Tento deficit udržujeme likvidací zásob ekologických zdrojů a hromaděním odpadu či skleníkových plynů v atmosféře. Mezinárodní výzkumná organizace Global Footprint Network stanovuje tento den, aby poskytla rozhodovacím orgánům nástroje, jež pomáhají lidskému hospodářství fungovat v rámci ekologických limitů Země.

Pokud nedojde k omezení skleníkových plynů, oceánské proudy se zastaví s jistotou na 95 %. Vědci pracovali s daty mezi lety 1870 až 2020 a zjistili, že jsou proudy nestabilní. Cirkulace vody je důležitá pro přerozdělování tepla, chladu a srážek.

Chemická sloučenina heamantamin by se mohla stát novou nadějí v boji proti produkci skleníkového plynu metanu v rámci velkochovů dobytka. První laboratorní pokusy vykazují slibné výsledky, v následujících letech se chystá rozsáhlé testování i v praxi.

Když velcí jedlíci omezí, i částečně, spotřebu masa, může to mít na životní prostředí podobný efekt, jako když na silnicích přestanou jezdit miliony aut. Dokazuje to studie britské oxfordské univerzity, která zjišťovala dopady různých druhů stravování na emise skleníkových plynů.

Jízdenka na vlak je podle ekologických organizací v mnoha případech výrazně dražší než je tomu v případě letenky u nízkonákladových společností. To kvůli stále rychleji rostoucím emisím z letecké dopravy kritizují ekologové z organizace Greenpeace

Irsko má větší počet kusů skotu než obyvatel. Aby snížilo uhlíkovou stopu, plánuje vláda v Dublinu výrazné snížení stavů hovězího dobytka. Podobné debaty se ale objevují i v jiných zemích EU.

Firma, která vypouští do ovzduší oxid uhličitý nebo podobnou škodlivinu (jednodušeji řečeno skleníkové plyny), musí si na každou tunu těchto škodlivin koupit jednu tzv. emisní povolenku. Řekli bychom, že je to v podstatě pokuta za znečišťování ovzduší, ale ona je to povolenka, tedy „zaplať a znečišťování je ti povoleno“.

Klimatičtí aktivisté si společně s vědci chtějí posvítit na entitu, která podle nich prozatím beztrestně uniká trestu za produkci gigantického množství emisí – armádu. Podle odborníků mají armády po celém světě na svědomí asi 5,5 procenta objemu z celkové globální produkce skleníkových plynů. A s tím aktivisté podle agentury Reuters hodlají zatočit.

Odpovědi jsou jednodušší, než by se mohlo zdát, ale pozor: mnohé z nich nejsou hezké a hovoří o nepopiratelné pravdě.

Venku jako ve skleníku, co s tím? Snížit emise skleníkových plynů! Pomohou nám v tom auta na vodík, o kterých se tolik mluví? Na to odpovídá Kristýna.

Armády jednotlivých států čelí po celém světě kritice kvůli tomu, že beztrestně zvyšují globální emise skleníkových plynů. Vědci a ekologické skupiny tak zvyšují tlak na OSN, aby přiměla armády zveřejnit všechny své emise a ukončila dlouholetou výjimku, která jim umožňovala nevykazovat některé druhy znečištění klimatu, informuje agentura Reuters.

Dopady energetické krize přispěly loni na Slovensku ke snížení celkových emisí skleníkových plynů. Výjimkou z jednotlivých sektorů byla doprava. Vyplývá to z předběžných údajů Slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ), který v zemi odpovídá za vedení národního systému pro emise.

Evropský parlament dnes definitivně schválil sérii norem, s jejichž pomocí mají země Evropské unie omezit do roku 2030 emise skleníkových plynů výrazněji, než dosud plánovaly. Europoslanci se shodli na snížení spotřeby energie v EU o 11,7 procenta či na pravidlech pro budování dobíjecích stanic pro elektromobily. Přijali i normu vyžadující častější používání ekologických paliv v lodní dopravě.

Evropský parlament dnes definitivně schválil sérii norem, s jejichž pomocí mají země Evropské unie omezit do roku 2030 emise skleníkových plynů výrazněji, než dosud plánovaly. Europoslanci se shodli na snížení spotřeby energie v EU o 11,7 procenta či na pravidlech pro budování dobíjecích stanic pro elektromobily. Přijali i normu vyžadující častější používání ekologických paliv v lodní dopravě.

Výzkum desítek ledovců v Arktidě znepokojuje vědce – ustupující led odhaluje nové zásobárny prastarého skleníkového plynu.

Účet za dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 vyjde na 3,2 bilionu korun. Pro Česko to může být výhodná investice

I jednotlivec může svou činností omezit emise skleníkových plynů.Není od věci vědět, jaké návyky zatěžují životní prostředí více a jaké méně.

Evropská unie se v současnosti zabývá návrhem na omezení používání chladiv v tepelných čerpadlech, klimatizacích a dalších zařízeních. Tento návrh může mít dalekosáhlé důsledky pro plány EU na snižování emisí.

Evropský účetní dvůr (ECA) pochybuje o tom, že Evropská unie bude schopna do roku 2030 dosáhnout slíbeného snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent oproti konci minulého století. Unijní kontrolní orgán to uvedl po vypracování zprávy o dosavadním plnění klimatických cílů. Podle auditorů nic nenasvědčuje tomu, že EU má pro splnění cíle spojeného s koncem dekády dostatečné finance.

Německá vláda schválila kontroverzní reformu zákona o ochraně klimatu, která má fakticky oslabit odpovědnost ministerstev za nesplnění emisních cílů v konkrétních hospodářských odvětvích.

Podle zprávy nezávislého poradního výboru by EU měla do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90–95 %, pokud chce dosáhnout klimatické neutrality do 2050. Toto doporučení Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu přichází současně s blížícím se koncem veřejné konzultace Evropské komise ke stanovení cíle snižování emisí skleníkových plynů pro rok 2040.

Otázka, jak snížit uhlíkovou stopu dnes zaměstnává v menší či větší míře firmy po celém světě.Jednotlivé země či Evropská unie si sice dávají klimatické cíle, ale jejich plnění je poté z významné části závislé na firmách, které se na emisích skleníkových plynů v různé míře podílejí.

Plán na spuštění přísné emisní normy omezující spalovací motory od roku 2035 má opět velké trhliny. Polsko chce totiž rozhodnutí zažalovat u Evropského soudního dvora. V případné žalobě očekává, že se připojí i další země sedmadvacítky.

Skupina vědců a odborníků doporučuje Evropské komisi, aby do roku 2040 snížila emise skleníkových plynů až o 95 procent ve srovnání s úrovní z roku 1990, píše agentura Reuters. Dosažení takového cíle si podle skupiny 15 odborníků vyžádá rozsáhlé investice do obnovitelných zdrojů, nahrazení fosilních paliv takzvaným zeleným vodíkem či přechod energeticky nejnáročnějších průmyslových odvětví na elektrickou energii.

Japonsko v následujících 15 letech investuje kvůli dekarbonizaci 15 bilionů jenů (2,4 bilionu Kč) do zvýšení dodávek vodíku. O plánu minulý týden rozhodla japonská vláda. Revize strategie počítá s investicemi veřejného i soukromého sektoru, informovala agentura Kjódó. Tokio chce do roku 2040 zvýšit dodávky vodíku šestinásobně zhruba na 12 tun. Japonsko plánuje do roku 2050 dosáhnout nulových emisí skleníkových plynů, klíčovou roli v přechodu na čistší ekonomiku má hrát právě vodík.

Fakta jsou zcela nekompromisní. Dokládají, že zprávy typu, jak jedna erupce sopky vyprodukovala tolik CO2 jako lidstvo za celou svou existenci, jsou jen mnohokrát opakovaným nesmyslem.

Klimatické cíle se vládám vymykají z rukou. Příčinou je také devastující válka na Ukrajině.

Japonsko v následujících 15 letech investuje kvůli dekarbonizaci 15 bilionů jenů (2,4 bilionu Kč) do zvýšení dodávek vodíku. O plánu dnes rozhodla japonská vláda. Revize strategie počítá s investicemi veřejného i soukromého sektoru, informovala agentura Kjódó. Tokio chce do roku 2040 zvýšit dodávky vodíku šestinásobně zhruba na 12 tun. Japonsko plánuje do roku 2050 dosáhnout nulových emisí skleníkových plynů, klíčovou roli v přechodu na čistší ekonomiku má hrát právě vodík.

Emise oxidu uhličitého a celkově skleníkových plynů jsou dnes často skloňovaným termínem.Nejde ale o žádný vzdálený nebo virtuální pojem.

Slovensko podpoří částkou 317 milionů eur (7,5 miliardy korun) projekty trojice firem na snížení emisí skleníkových plynů. Nejvyšší pobídky z plánu obnovy, až 300 milionů eur (sedm miliard Kč), dostane slovenská divize americké hutnické společnosti U. S. Steel, a to na instalaci elektrických pecí při výrobě oceli, uvedli ministr životního prostředí Milan Chrenko a vicepremiérka Lívia Vašáková. Z vyjádření košických hutí (USSK) vyplynulo, že o investici do elektrických pecí ještě nebylo definitivně rozhodnuto.

Zástupci Mezinárodního dopravního fóra (ITF), které se odehrálo před pár dny v Lipsku vyzývají k větší udržitelnosti. Podle nich je třeba omezit provoz na silnicích. Na dopravním fóru mimo jiné zaznělo, že emise skleníkových plynů z dopravy v roce 2050 budou jen o tři procenta nižší než v roce, kdy svět zachvátila pandemie koronaviru.

Øystein E. Søreide, CEO norské IT asociace Abelia, má téměř dvacetileté zkušenosti jak z vedení veřejně prospěšných organizací přispívajících k lepšímu světu kolem nás, tak z politiky, zejména té municipální. Oboje dokázal spojit, díky čemuž získal vynikající náhled pro problematiky rozvoje udržitelnosti norských měst.

Stále více je jasné, že emise CO2 musí být řešeny a čas se krátí. Sama Evropská Unie chce dosáhnou do roku 2050 klimatické neutrality, což bez radikální změny nejde. Jedním z možných řešení je i vodík, při jehož spalování žádné skleníkové plyny nevznikají. Možnost je to slibná. Je ale bezpečná a realistická?

Pěstování masa ze zvířecích buněk v laboratoři mělo být oproti produkci masa klasického šetrnější k životnímu prostředí. Ve skutečnosti je to však naopak. Během tohoto procesu jsou totiž využívány energeticky náročné postupy, bez nichž by mělo umělé maso mnohem větší klimatický potenciál.

Ve Francii vstoupil v platnost zákaz vnitrostátních letů mezi destinacemi, které mají železniční spojení s délkou cesty pod dvě a půl hodiny. Oznámil to francouzský ministr dopravy Clément Beaune, který krok označil za "silný symbol" snahy snižovat emise skleníkových plynů. Opatření schválené předloni v zákoně na ochranu klimatu vychází z konzultací s občany.