Skleníkové plyny

Místo vědy ideologie a tlak fosilního průmyslu. „Trumpova politika obětuje ochranu životního prostředí a zvýší ceny,“ hodnotí poslední kroky prezidenta USA expertka na klimatickou politiku z Harvardu.

Skupina amerických zdravotnických a ekologických organizací dnes zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Vadí jim, že minulý týden odstoupila od vědeckého stanoviska, podle něhož emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Informují o tom agentury AP a Reuters.

Technologická neutralita pro automobilový průmysl. S tímto návrhem nedávno přišla Evropská komise ve snaze podpořit evropský automotive. Návrh na zavedení palivových kreditů v automobilové výrobě ale povede ke zvýšení emisí a pomalejšímu přechodu k ekologickým formám dopravy, upozorňují odborníci z organizace Transport & Environment (T&E).

Poslanci Evropského parlamentu minulý týden schválili přitvrzení Green Dealu EU. Do roku 2040 by se tak emise skleníkových plynů měly v EU redukovat o 90 procent v porovnání s rokem 1990. Takovýto záměr ovšem může znamenat likvidaci eurounijního průmyslu. To proto, že cena emisní povolenky, kterou přitvrzení předpokládá, může vylétnout do astronomických výšin.

Emisní povolenky ETS 1 jsou s námi již od roku 2005. Dlouhých 20 let úspěšně pomáhají danit vypouštění skleníkových plynů, a především stimulovat inovace. Opravdu evropský průmysl ničí?

Americký prezident Trump rozhodl o zrušení pravomoci federální vlády regulovat emise skleníkových plynů. Rozhodnutí je jedním z nejvýznamnějších kroků v oblasti životního prostředí v moderní americké historii. Informoval o tom deník New York Times.

Donald Trump provedl to, co mnozí považují za nejradikálnější klimatický krok své druhé administrativy. Zrušil takzvané „endangerment finding" – vědecké rozhodnutí americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) z roku 2009, které konstatovalo, že šest klíčových skleníkových plynů včetně oxidu uhličitého a metanu ohrožuje veřejné zdraví.

Americký prezident své rozhodnutí považuje za největší deregulační krok v dějinách USA. Nejspíš tím sníží ceny energií, negativní dopad na přírodu a klima ale nepůjde vyčíslit.

Na evropských čerpacích stanicích by se v brzké budoucnosti mohlo objevit nové palivo E20, které obsahuje více biosložky.

Trumpova vláda slibuje úspory při nákupu aut, zachování regulace by ale podle předchozí administrativy ušetřilo spotřebitelům výrazně víc na palivu.

Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa oznámila konec podpory systému start-stop v automobilech. Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ruší emisní kredity, které automobilkám přinášely výhody za instalaci této technologie. Funkce, která automaticky vypíná motor při stání na semaforech či v kolonách, je dnes součástí zhruba 60 procent nových vozů v USA. Trumpovi ministři ji označili za jednu z „nejnenáviděnějších automobilových funkcí“. Samotný systém vláda zakázat nemůže…

Americký prezident Donald Trump pokračuje v tažení proti snižování emisí a snaze zvýšit počet elektromobilů na amerických silnicích. Další snahou podpořit spalovací motory je zrušení emisních limitů a s ním třeba i některých neoblíbených funkcí v nových autech. Domácí automobilky jsou přitom jeho rozhodnutím zaskočené.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zrušila vědecké stanovisko z roku 2009, podle něhož emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví. Tím odstranila právní základ federálních klimatických předpisů. Jde o dosud nejrazantnější krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa proti regulacím zaměřeným na boj se změnou klimatu.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí zrušila deklaraci, podle které skleníkové plyny ohrožují lidské zdraví. Trumpova administrativa by tímto krokem mohla zásadně omezit boj proti klimatické změně.

Skleníkové plyny ohrožují zdraví. Toto vědecké stanovisko je roky základem boje proti znečištění ovzduší v USA. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa od tohoto vědeckého stanoviska odstupuje.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) dnes odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jde o krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.

Washington - Americká vládní Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, napsaly agentury AP a Reuters.

Administrativa Donalda Trump plánuje tento týden zrušit část omezení emisí šesti skleníkových plynů. Míní anulovat tzv. „nález o ohrožení“ z roku 2009, podle něhož tyto plyny představují hrozbu pro veřejné zdraví. Zjištění poskytlo právní základ pro pravidla ve federálním zákonu o čistém ovzduší vydaná Úřadem pro životní prostředí (EPA), které omezují emise elektráren a zpřísňují normy spotřeby motorových vozidel.

Číně se podařilo snížit své znečištění ovzduší natolik, že to přispělo k oteplování planety. Ukázal to nový model, který popsal, jak se to stalo a jak složitý je to systém.

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.

Zatímco Evropa stále hledá cestu, jak elektromobily prodat běžným lidem, africká Keňa nasadila pragmatický kurz. Nová Národní politika pro elektromobilitu přináší od července osvobození od DPH a spotřební daně na díly pro elektromobily i nabíjecí stanice. Země, která ještě před čtyřmi lety evidovala necelých osm set elektromobilů, jich dnes má přes 24 tisíc. Článek Keňa sází na elektromobilitu: daňové úlevy mají urychlit konec fosilních paliv se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Bojovat proti změně klimatu lze vícero způsoby. Skloňováno je snižování emisí oxidu uhličitého (CO2) a jeho odsávání z atmosféry. Americký start-up se sídlem v New Yorku zašel ještě dál a vynalezl šikovné zařízení, které vysátý neviditelný skleníkový plyn přemění na motorový benzín, připravený rovnou k použití. Zařízení lze označit za revoluční. Jak už to tak ale bývá, k masovému použití má hodně daleko.

Představte si, že by hovězí guláš a burger měly své vyhrazené dny. Bylo by jich jen několik v roce.

Pouze o 0,8 procenta loni meziročně klesly emise oxidu uhličitého v zemích Evropské unie. Tak zní odhad finského Centra pro výzkum energetiky a ovzduší (CREA). Za „normálních“ podmínek by byl pokles vyšší. Jenže statistiku pokazila chladnější zima a také nepříznivé podmínky pro výrobu ve větrných a vodních elektrárnách.

Nově instalovaný výkon solárních a větrných elektráren v Číně byl v loňském roce rekordní. Prudce vzrostl i nově instalovaný výkon znečišťujících uhelných a plynových elektráren. Nově instalovaný výkon všech zdrojů energie v zemi pak stoupl o 543 gigawattů (GW), což je zhruba dvojnásobek celkové instalované kapacity Německa. S odvoláním na údaje čínské Národní energetické správy to uvedla agentura AFP. Čína se snaží zvýšit výrobu elektřiny, aby pokryla rostoucí spotřebu od energeticky náročných průmyslových odvětví a zároveň se snaží dosáhnout cílů ve snižování emisí.

Nová studie ukazuje, že oceány pohlcují stále více tepla z globálního oteplování a jejich tepelný obsah láme rekordy už devátý rok po sobě.

Myšlenka, že bychom měli jíst hmyz, vyvolává u mnoha lidí spíš nevolnost než chuť k debatě. Jenže při pohledu na rostoucí populaci a omezené zdroje planety se z brouků a červů stává vážně míněná alternativa. Je ekologicky účinná, nutričně zajímavá. Ale ke svému naplnění má ještě daleko.

Německá vláda vynaložila v letech 2019 až 2024 přibližně 4,33 milionu eur (zhruba 100 milionů kč) na podporu ekologicky šetrných ledniček v Kolumbii. O projektu, který má za cíl snížit emise skleníkových plynů v jihoamerické zemi, informuje deník Die Welt s odkazem na odpovědi kabinetu na dotazy opoziční AfD. Německá vláda trvá na tom, že tento krok přispívá v ochraně klimatu, přičemž finance byly investovány do celkové modernizace sektoru a vytvoření systému pro udržitelné nakládání s…

Když přijde řeč na globální oteplování, spíš dřív než později bude zmíněno „prdění“ krav“ a sázení stromů. Jedno jako příklad nesmyslnosti některých nařízení a to druhé jako to jediné a správné. Jak už to tak bývá, není to tak jednoduché.

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.

NÁZOR / Pro Filipa Turka vymysleli post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Když necháme stranou jiné výhrady k Turkovi a snahu obejít jeho nejmenování ministrem životního…

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v celé zaznamenané historii měření. Tříletý průměr teplot poprvé překonal kritickou hranici +1,5 °C. Limit Pařížské dohody pravděpodobně překonáme již na konci tohoto desetiletí.

Rok 2025 byl znovu extrémně teplý. Podle služby Copernicus patří mezi tři roky, kdy byla průměrná celosvětová teplota nejvyšší v historii měření. Průměr oteplení posledních let přesahuje hranici 1,5 °C oproti počátku industriální éry. „Tato mez nebyla zvolena náhodně, ale aby se předešlo překročení bodu zlomu složek klimatického systému, jako jsou alpské ledovce nebo fungování mořského ledu v severních polárních oblastech, ledovce v Grónsku,“ poukazuje meteorolog Michal Žák.

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních 11 let bylo 11 nejteplejších let v historii měření.

Zamrzlé rybníky ve městech podle klimatologů neznamenají, že by klimatická změna zpomalila.I když většinu území Česka od nového roku zasypala sněhová nadílka, jakou si řada lidí vposledních letech nepamatuje, rok 2025 byl třetím nejteplejším vhistorii měření.

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia.

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních 11 let bylo 11 nejteplejších let v historii měření.

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnější než rok 2023 a o 0,13 °C chladnější než rok 2024, který byl nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to ve středu meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních 11 let bylo 11 nejteplejších let v historii měření.

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření. Druhý byl s odstupem pouhých 0,01 °C rok 2023 a první rok 2024 s „vedením“ o 0,13 °C . Tyto roky ale nejsou výjimečné jen svou pozicí v žebříčku, spojuje je i jedna zvláštnost.

Brusel - Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních 11 let bylo 11 nejteplejších let v historii měření.

Francie v roce 2025 vypustila méně skleníkových plynů než o rok dřív – ale radost je předčasná. Podle prognostického barometru organizace Citepa, zveřejněného v úterý 13. ledna ráno, by země na svém území emitovala o 5,8 milionu tun CO₂ méně než v roce 2024. To odpovídá snížení o 1,6 %. Jenže je to skoro třikrát pomalejší rytmus, než jaký je potřeba pro cestu k uhlíkové neutralitě.

Pocit, že se až po kolena brodíte v cizím průšvihu, nemusíte zažít jen tehdy, když sousedům prasknou stupačky nebo jim vyteče pračka. V planetárním měřítku nás něco takového čeká při tání polárních ledovců. I tady se pořádný průšvih nedělí rovnoměrně. Ti, kteří ho způsobili, neponesou tytéž následky jako nešťastníci u rovníku.

Prezident Si Ťin-pching slíbil, že Čína letos začne tlumit spotřebu uhlí.

Německo splnilo svůj klimatický cíl pro loňský rok. Uvádí to dnes zveřejněná studie think tanku Agora Energiewende. Emise skleníkových plynů ale v zemi loni klesly méně než v roce 2024. Německý klimatický cíl pro rok 2030, tedy snížit emise skleníkových plynů o 65 procent ve srovnání s rokem 1990, je tak podle vědců ohrožen.

Potraviny jsou zodpovědné celkem až za třetinu emisí skleníkových plynů naší planety. Suroviny se navíc často nesmyslně dováží z jednoho konce světa na druhý.

Změny klimatu způsobené člověkem se podle nové analýzy dat začaly odehrávat o něco dříve, než se doposud předpokládalo. Byly ale dle expertů skryté kvůli sopečným erupcím.

Předsednictví Rady EU a zástupci Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody o změně evropského klimatického zákona, která zavádí závazný mezicíl snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 % oproti úrovni z roku 1990. Nový cíl je klíčovým krokem na cestě k dosažení klimatické

Cíl snížit v Evropě do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent může mít pro český energeticky náročný průmysl katastrofální dopady. Bude to znamenat další akceleraci snah o zrychlení dekarbonizace, a to i pro odvětví, která zatím nemají to řešení. ČTK to řekl Roman Blažíček, jednatel plzeňské skupiny Lasselsberger, největšího výrobce keramických obkládaček a dlaždic v ČR.

Emise skleníkových plynů klesly o 36 procent od roku 1990, tempo jejich snižování se ale zpomaluje. Současné projekce ukazují, že pokles o 55 procent do konce dekády je nereálný. Z celkových 28 ukazatelů hrozí u 19 nesplnění cílů pro rok 2030, konstatovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).

Evropská unie se v úterý pozdě večer dohodla na právně závazném klimatickém cíli snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Shodla se také na nákupu zahraničních uhlíkových kreditů, které pokryjí pětiprocentní snížení emisí, a na odložení emisních povolenek ETS2 až na rok 2028. S odvoláním na prohlášení Evropského parlamentu to dnes v noci napsala agentura Reuters. Tyto změny musí ještě formálně schválit Evropský parlament a členské státy EU.

V Evropské unii je předběžná shoda na dosud nejtvrdším klimatickém cíli: do roku 2040 musí emise skleníkových plynů klesnout o 90 procent. Dohoda přichází navzdory výhradám některých členských států včetně Česka.

Emisní povolenky ETS2 se odkládají až na rok 2028. Evropská unie také chce do roku 2040 výrazně snížit emise skleníkových plynů.

Evropská unie se v úterý pozdě večer dohodla na právně závazném klimatickém cíli snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Shodla se také na nákupu zahraničních uhlíkových kreditů, které pokryjí pětiprocentní snížení emisí, a na odložení emisních povolenek ETS2 až na rok 2028. S odvoláním na prohlášení Evropského parlamentu to v noci na středu napsala agentura Reuters. Tyto změny musí ještě formálně schválit Evropský parlament a členské státy EU.

Evropská unie se v úterý pozdě večer dohodla na právně závazném klimatickém cíli snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Shodla se také na nákupu zahraničních uhlíkových kreditů, které pokryjí pětiprocentní snížení emisí, a na odložení emisních povolenek ETS2 až na rok 2028. S odvoláním na prohlášení Evropského parlamentu to dnes v noci napsala agentura Reuters. Tyto změny musí ještě formálně schválit Evropský parlament a členské státy EU.

Evropská unie se v úterý pozdě večer dohodla na právně závazném klimatickém cíli snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Shodla se také na nákupu zahraničních uhlíkových kreditů, které pokryjí pětiprocentní snížení emisí, a na odložení emisních povolenek ETS2 až na rok 2028. S odvoláním na prohlášení Evropského parlamentu to v noci na středu napsala agentura Reuters. Tyto změny musí ještě formálně schválit Evropský parlament a členské státy EU.

Evropská unie se v úterý pozdě večer dohodla na právně závazném klimatickém cíli snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Shodla se také na nákupu zahraničn…