Skleníkové plyny

Evropská unie potřebuje přísnější pravidla a finanční sankce, aby zajistila, že každá země sníží emise skleníkových plynů. Tvrdí to předkladatelka návrhu na zpřísnění klimatických cílů Unie v Evropském parlamentu. EU přepracovává své politiky v oblasti klimatu, aby do roku 2030 dosáhla cíle snížit emise skleníkových plynů o 55 % oproti úrovni z roku 1990.

Realitní skupina CPI Property Group, kterou ovládá český miliardář Radovan Vítek, vydala dluhopisy za 700 milionů eur (přibližně 17,1 miliardy Kč). Cenné papíry jsou vázány na cíl firmy snížit emise skleníkových plynů o 30 procent do roku 2030.

Vědci uvádějí, že minerály zvané zeolity, které se běžně vyskytují v kočičích stelivech, mohou po speciální úpravě účinně odstraňovat skleníkový plyn ze vzduchu, píše server Massachusetts Institute of Technology.

Realitní skupina CPI Property Group, kterou ovládá český miliardář Radovan Vítek, vydala dluhopisy za 700 milionů eur (přibližně 17,1 miliardy Kč). Cenné papíry jsou vázány na cíl firmy snížit emise skleníkových plynů o 30 procent do roku 2030. Pokud se to společnosti nepodaří, získají držitelé dluhopisů vyšší výnos. Výnosy z nových dluhopisů chce použít především na předčasné splacení dvou starších emisí.

Realitní skupina CPI Property Group, kterou ovládá český miliardář Radovan Vítek, vydala dluhopisy za 700 milionů eur (přibližně 17,1 miliardy korun). Cenné papíry jsou vázány na cíl firmy snížit emise skleníkových plynů o 30 procent do roku 2030. Pokud se to společnosti nepodaří, získají držitelé dluhopisů vyšší výnos, uvedla skupina.

Realitní skupina CPI Property Group, kterou ovládá český miliardář Radovan Vítek, vydala dluhopisy za 700 milionů eur (přibližně 17,1 miliardy Kč). Cenné papíry jsou vázány na cíl firmy snížit emise skleníkových plynů o 30 procent do roku 2030. Pokud se to společnosti nepodaří, získají držitelé dluhopisů vyšší výnos. Skupina CPI Property Group o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Výnosy z nových dluhopisů chce použít především na předčasné splacení dvou starších emisí.

Ekologové se dívají na cementárny podobně, jako na fosilní elektrárny, ropné rafinerie, koksovny či ocelárny. Výrobou cementu totiž vzniká zhruba osm procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Na výrobu jedné tuny cementu se vyprodukuje 600 kilogramů oxidu uhličitého. To při celkové roční produkci 4,3 miliardy tun cementu vytváří 2,6 miliardy tun oxidu uhličitého.

Tání věčně zmrzlé půdy (tzv. permafrostu) v Arktidě, které může uvolnit obrovské množství skleníkových plynů, ohrožuje nejen místní infrastrukturu, ale i celou planetu. Podle agentury AFP to vyplývá z nové studie, kterou tento týden zveřejnili vědci v odborném časopise Nature.

Studie, zveřejněná v časopise Nature, ukazuje na rizika, která plynou z tání arktického permafrostu. Kromě uvolňování velkého množství skleníkových plynů je v ohrožení také místní infrastruktura.

Vědci z amerického technologického institutu (MIT) přišli s unikátním řešením zachycování emisí skleníkových plynů. Stačit by k tomu měl upravený jíl používaný jako stelivo pro kočky.

Spojené státy loni vyprodukovaly o 6,2 procenta více emisí skleníkových plynů než v roce 2020, odhaduje v čerstvě publikované zprávě výzkumná skupina Rhodium Group. To by znamenalo, že USA jsou nyní ještě dál od splnění cíle současné vlády snížit do konce dekády emise na polovinu oproti roku 2005, napsala agentura Reuters.

Burger King chce do roku 2030 nabízet své menu z 50 % bez masa. Díky tomu sníží emise skleníkových plynů o 41 %. Nugetky by měly chutnat stejně jako ty z kuřecího masa.

Omezování emisí skleníkových plynů není jediná cesta, jak si poradit se změnou klimatu, upozorňuje klimatolog Radan Huth, ředitel Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Neexistuje podle něj také jasná vědecky daná hranice oteplení, za kterou by „nastala katastrofa“. V rozhovoru mluví také o pozitivních důsledcích klimatických změn a o tom, co by si měla uvědomit ekologická aktivistka

Newyorská policie chystá další elektrifikaci vozového parku. Do poloviny příštího roku by měla získat téměř dvě stovky elektrických Fordů. Ty pak budou následovat nová vozidla značky Tesla.

CO2 tvoří až 80 procent emisí skleníkových plynů na Zemi. A Musk ví, jak nás jich zbavit.

Palírny whisky a dalšího alkoholu chtějí omezovat emise oxidu uhličitého. Přechází na elektřinu nebo si vyrábí biomasu.

Zákon bude platit pro nižší budovy od roku 2023, od roku 2027 pro všechny nově postavené. Město tak chce docílit snížení emisí skleníkových plynů.

Pokud se prezidentu Joeu Bidenovi nepodaří prosadit v Kongresu investice v rámci boje s klimatickými změnami, jež jsou součástí jeho obřího investičního balíku, nebudou USA schopné dosáhnout prezidentem stanoveného cíle a snížit emise skleníkových plynů alespoň o 50 procent do roku 2030. Podle televize CNN k takovému závěru došlo ve svých studiích několik nezávislých analytických institutů. Bidenův investiční plán narazil o víkendu na zásadní překážku, když jej odmítl podpořit klíčový demokratický senátor.

Zatímco před dvěma desítkami let bylo létání stále ještě něco neobvyklého, i v České republice se stalo normální si na víkend někam zaletět, „užít si eurovíkend“. I stále více zboží je přepravováno letadly. Letectví je zodpovědné za významnou část celkových emisí skleníkových plynů na světě, i když létá méně než 10 % světové populace. Přitom se očekává, že emise z letectví se do roku 2050 zdvojnásobí.

Americký prezident Joe Biden dnes podepsal exekutivní příkaz, podle nějž by měla federální vláda do roku 2050 produkovat jen tolik skleníkových plynů, kolik jich zvládnou absorbovat přírodní či uměle vytvořené mechanismy. Na cestě k takzvané uhlíkové neutralitě stanovil rovněž cíl nahradit do roku 2035 všechna vozidla se spalovacími motory provozovaná federální vládou elektromobily a dosáhnout o pět let později 65procentního snížení emisí skleníkových plynů vládními agenturami.

Češi mají velmi často dvě utkvělé představy: zaprvé, že nás EU do ochrany klimatu nutí, a zadruhé, že EU se jako jediná na světě snaží snižovat emise skleníkových plynů, zatímco zbytek světa vesele pálí fosilní paliva, bohatne a převálcuje tak evropskou ekonomiku, která ztratí konkurenceschopnost.

V částech Sibiře, USA a Turecka letos uniklo do atmosféry dosud nejvyšší množství emisí oxidu uhličitého od roku 2003, oznámila evropská monitorovací služba Copernicus. Zvláště silné požáry, často podporované klimatickými změnami, pak po celém světě uvolnily do ovzduší 1,76 miliardy tun skleníkových plynů, dvakrát více, než kolik za rok vypustí Německo.

Aktuální stav klimatu v ČR a ve světě, energetická nerovnováha Země jako příčina oteplování, neustávající nárůst skleníkových plynů, narušená rovnováha produkce a absorbce CO2 živými organismy a co nás asi nemine.

Sir David Attenborough, který letos oslavil 95. narozeniny, dokázal ve svých filmech jít na hranu, aby uchvátil miliony diváků po celém světě, a sám se přitom bezděčně stal globální celebritou. Letos vydal svědectví o svém dobrodružném putování i o stavu planety. Nedávno vyšla v českém překladu.

Evropská unie v posledních letech značně navýšila své ambice v oblasti klimatických cílů, které spočívají zejména v zásadním snížení emisí do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Kromě snižování samotných emisí by EU nicméně chtěla v následujících letech začít odebírat oxid uhličitý z atmosféry, což má za cíl nastartovat nové technologie.

Už v příštích letech by mohla Evropská unie uvést v platnost nové podmínky pro prodej plynových kotlů. Ty by nově měly umět spalovat plyn s příměsí vodíku, který by měl přispět ke snížení emisí skleníkových plynů.

Česko, Polsko, Slovinsko a Maďarsko patří mezi země s nejhůře hodnocenými výsledky v oblasti ochrany klimatu. Vyplývá to z nejnovější monitorovací zprávy Climate Change Performance Index (CCPI).

Loni vlivem pandemie covid-19 v Česku meziročně poklesl odběr vod nejvíce za posledních pět let. Přetrvával i špatný stav lesů, kvůli čemuž v posledních letech výrazně vzrostly emise skleníkových plynů v sektoru změn a využití území a lesnictví (LULUCF). K dlouhodobým problémům patří také úbytek zemědělské půdy a odpady. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí za rok 2020, kterou zpracovala informační agentura Cenia spadající pod ministerstvo životního prostředí (MŽP).

Část atmosféry, ve které žijeme a dýcháme, se zvyšuje.

Tato úvaha není o tom, jak jistě zbystřili ekologičtí aktivisté, že by fosilní paliva nevypouštěla nějaké emise včetně skleníkových plynů a nemohla v nějaké míře působit na změnu klimatu. Je o tom, co je nesplnitelná utopie a rozumná realita.

V těchto dnech zaznamenáváme rekord v rámci ceny za emisní povolenky na evropském trhu. Cena za jednu tunu totiž překročila hranici 70 eur, tedy asi 1780 Kč. Systém obchodování emisních povolenek byl v Evropské unii zaveden v roce 2005. Růst cen těchto povolenek je pak jedním, avšak nikoli výlučným ani hlavním, faktorem, které se podepisují pod zdražování energií.

Ohromné stromy v gabonských neprostupných mangrovových bažinách pomohly udělat ze středoafrické země jedno z mála míst na světě, která pohlcují více oxidu uhličitého, než kolik vypustí. Mangrovy totiž ukládají skleníkové plyny čtyřikrát rychleji než lesy na pevnině. Zatímco svět bojuje s klimatickými změnami, země jako je Gabon se snaží zjistit, kolik uhlíku je uloženo v jejich mangrovových lesích, napsala agentura Reuters.

Dřív výstřednost, dnes je udržitelnost ve firmách běžná věc, ve které ale Česko zaostává. Přitom je jako průmyslová země čtvrtý největší emitent skleníkových plynů na obyvatele v EU. Jak složité je přepnout firmu „nazeleno“?

Austrálie v reakci na výsledky mezinárodní klimatické konference v Glasgow potvrdila, že platí její závazek ohledně snížení emisí k roku 2030, ale neuvedla, zda bude cíl aktualizovat. Současný australský závazek počítá se snížením emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 26 až 28 procent.

Zuzana Kašparová se vydala na dvoutýdenní summit OSN proti klimatické změně v Glasgow. Možná jste zaznamenali zprávy z médií, v nichž britský premiér hovoří o úspěchu summitu. Aktivisté, kteří se do Glasgow sjeli mimo oficiální program, by vám zřejmě vyprávěli něco jiného. Třeba o tom, že jedenáct hlavních sponzorů summitu vyprodukovalo za loňský rok více skleníkových plynů než celá Velká Británie...

Spojené státy a Čína, které do ovzduší vypouštějí nejvíce skleníkových plynů ze všech zemí světa, se na klimatické konferenci v Glasgow shodly na prohloubení spolupráce a navýšení svých závazků v oblasti ochrany klimatu. Peking zpřísní své emisní cíle a vypracuje národní plán na snížení emisí metanu, uvedl hlavní čínský vyjednavač v oblasti klimatu Sie Čen-chua. Obě země se rovněž dohodly na boji s odlesňováním, informovaly zahraniční agentury.

Spojené státy a Čína, které do ovzduší vypouštějí nejvíce skleníkových plynů ze všech zemí světa, se ve středu na klimatické konferenci v Glasgow shodly na prohloubení spolupráce a zvýšení svých závazků v oblasti ochrany klimatu. Obě země se rovněž dohodly na boji s odlesňováním, informovaly zahraniční agentury. OSN a EU ocenily dohodu jako průlomovou.

O boji s klimatickou změnou přesvědčí lidi spíš Zdeněk Svěrák než Greta Thunbergová.

Spojené státy a Čína, které do ovzduší vypouštějí nejvíce skleníkových plynů ze všech zemí světa, se dnes na klimatické konferenci v Glasgow shodly na prohloubení spolupráce a navýšení svých závazků v oblasti ochrany klimatu. Peking zpřísní své emisní cíle a vypracuje národní plán na snížení emisí metanu, uvedl dnes hlavní čínský vyjednavač v oblasti klimatu Sie Čen-chua. Obě země se rovněž dohodly na boji s odlesňováním, informovaly zahraniční agentury.

Mnohé země světa ve zprávách předkládaných OSN hlásí méně emisí skleníkových plynů, než ve skutečnosti produkují. Rozdíl mezi skutečnými a přiznanými emisemi se na globální úrovni pohybuje v řádu miliard tun a za rok 2019 odpovídal 16 až 23 procentům celkového množství skleníkových plynů vypuštěných do atmosféry. Na základě analýzy dat nahlášených OSN a vlastních propočtů to o víkendu napsal deník The Washington Post (WP).

Mnohé země světa ve zprávách předkládaných OSN hlásí méně emisí skleníkových plynů, než ve skutečnosti produkují. Zkreslená data ohledně emisí předkládá podle vyšetřování například Malajsie.

Rady jako "přestaň létat letadlem" k ničemu nevedou. Co jsou skutečně efektivní kroky, kterými každý z nás může pomoci urychlit přechod ke klimaticky neutrální společnosti?

Přijetí tak ambiciózního plánu, jako je Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal), v situaci, kdy není známo, jak se nahradí dosavadní zdroje energie, je nezodpovědné. Shodl se na tom Senát v debatě o dvou unijních nařízeních o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zpřísnění norem pro emise oxidu uhličitého. Návrhy jsou součástí klimatického balíčku opatření ke snížení emisí skleníkových plynů a týkají se hlavně dopravy. Stejně se senátoři vyjádřili i k některým dalším návrhům z balíčku Fit For 55.

V rámci klimatické konference OSN COP26, která se v těchto dnech odehrává ve skotském Glasgow, se usilovně řeší i turismus. Není divu, před pandemií činil podíl tohoto odvětví na emisích skleníkových plynů osm procent. Deklaraci zavazující se snížit emise už podepsalo 300 subjektů – turistických organizací, destinací či států, pro které je turismus jedním z hlavních zdrojů příjmů.

Podle NASA by změna klimatu mohla ovlivnit výnosy kukuřice a pšenice již v roce 2030, pokud budou emise skleníkových plynů i nadále na tak vysoké úrovni. To je pro světové potravinářské hospodářství obrovská výzva.

Způsob, jak může svět nejrychleji zpomalit globální oteplování, a získat tak čas na složitější snižování emisí oxidu uhličitého, je radikálně snížit emise metanu. Shodli se na tom světoví lídři v Glasgow. A my jsme hledali jak.

Základní fakta o pařížské úmluvě OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost před pěti lety, 4. listopadu 2016.

Pondělní vystoupení premiéra Babiše se zase povedlo. Jeho projev ve skotském městě Glasgow byl přinejmenším kontroverzní. Zatímco evropští státníci obhajují cíl, tedy snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030, náš pan premiér se uchýlil ke kritice a zpochybňování evropské klimatické politiky. Jeho názor byl takřka osamocený. Podobně mluvil už jen polský premiér Mateusz Morawiecki. Ten je přitom s Babišem skrze polský důl Turow ve sporu.

Armády zemí světa nesmí stát stranou celosvětového boje proti změnám klimatu. Měly by podle jasně stanovených pravidel snižovat obrovské množství emisí skleníkových plynů, které vypouštějí do ovzduší. Na klimatické konferenci OSN ve skotském Glasgow to podle agentury Reuters uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Letecké společnosti skupiny Air France se připojily k závazku SBTi. Cílem přístupu Science-Based Targets je omezit globální oteplování výrazně pod 2 °C v souladu s Pařížskou dohodou. Skupina Air France-KLM oznámila, že podepsala závazek s nezávislou referenční organizací SBTi, kterou založily organizace Carbon Disclosure Project (CDP), United Nations Global Compact a World Wildlife Fund (WWF). Cílem tohoto proaktivního přístupu je, aby cíle skupiny a jejích společností v oblasti snižování emisí CO2 byly posuzovány na základě vědeckého přístupu a kritérií.

Indie chce do roku 2070 dosáhnout klimatické neutrality, oznámil na klimatické konferenci v Glasgow premiér Nárendra Módí. Závazek znamená, že země vyprodukuje pouze takové množství emisí skleníkových plynů, jaké bude sama schopna přirozeným způsobem spotřebovat. Podle agentury DPA je to poprvé, co si třetí největší producent oxidu uhličitého na světě podobný cíl stanovil.

Armády zemí světa nesmí stát stranou celosvětového boje proti změnám klimatu. Měly by podle jasně stanovených pravidel snižovat obrovské množství emisí skleníkových plynů, které vypouštějí do ovzduší. Na klimatické konferenci OSN ve skotském Glasgow to dnes podle agentury Reuters uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Konference OSN o změnách klimatu podle českého premiéra Andreje Babiše nepřinesla nic nového. Stanoviska jsou stále stejná, apeluje se na všechny státy světa, ne všichni se ale snaží jako Evropa, řekl předseda vlády před odletem z Glasgow. Opět kritizoval dřívější vyjádření Číny, že množství emisí skleníkových plynů, které produkuje, dosáhne vrcholu před rokem 2030, a až do roku 2060 je země sníží na "čistou nulu".

Čínský prezident Si Ťin-pching vyzval svět k důraznější akci s cílem společně se vypořádat s klimatickými změnami. Si, jehož země je největším zdrojem skleníkových plynů na světě, se osobně neúčastní klimatické konference ve skotském Glasgow. Na konferenci nedorazil ani ruský prezident Vladimir Putin, nejvyšší představitel státu, který je čtvrtým největším zdrojem skleníkových plynů na světě. Putin odmítl obvinění ze strany USA, že jeho země nedělá v boji proti klimatickým změnám dostatek, uvedla agentura Reuters.

Konference OSN o změnách klimatu podle českého premiéra Andreje Babiše nepřinesla nic nového. Stanoviska jsou stále stejná, apeluje se na všechny státy světa, ne všichni se ale snaží jako Evropa, řekl novinářům předseda vlády před odletem z Glasgow. Opět kritizoval dřívější vyjádření Číny, že množství emisí skleníkových plynů, které produkuje, dosáhne vrcholu před rokem 2030, a až do roku 2060 je země sníží na "čistou nulu".

Indie včera na klimatické konferenci COP26 v Glasgow oznámila svůj záměr dosáhnout klimatické neutrality do roku 2070, čímž se zařadila mezi ostatní velké emitenty skleníkových plynů s plánem odklonu od fosilních paliv.

Německo společně s dalšími pěti členskými zeměmi EU nesplnilo svůj závazný klimatický cíl pro rok 2020. Náš západní soused je jedinou velkou zemí Evropské unie, která bude muset zaplatit kompenzaci kvůli nedosažení jednoho z cílů snížení emisí skleníkových plynů.

Lídři řady zemí dnes na klimatické konferenci OSN ve skotském Glasgow ohlásili nové dohody, které mají za cíl zastavit odlesňování planety, snížit emise metanu, usnadnit transfer čistých technologií či přispět k ekologické transformaci ocelářství. Britský premiér Boris Johnson je po úvodních dvou dnech klimatického summitu ve skotském Glasgow mírně optimistický pokud jde o pokrok při jednáních o boji proti globálnímu oteplování. Varoval však před falešnou nadějí. Podle českého premiéra Andreje Babiše debata o klimatu nepřinesla nic nového.

Snížení emisí skleníkových plynů, hluku ale i zvýšení bezpečnosti chodců a cyklistů - právě to si vedení Paříže slibuje od rychlostního limitu 30 km / h platného v celém městě. Většina obyvatel je pro, snížení emisí ale neočekávají.