Skleníkové plyny

Korelace globální teploty a koncentrace CO2 v atmosféře je mantrou zastánců boje proti emisím CO2. Odpůrci klimatické změny mají své cykly a také saturaci absorpce CO2. Klima je ale mnohem složitější.

Nová atmosférická měření ukazují, že Německo výrazně podceňovalo své emise fluoridu sírového – extrémně silného skleníkového plynu.

Africké pralesy už uhlík z atmosféry nezachytávají, ale naopak ho vypouštějí. Zjistila to studie, kterou vypracovali vědci z Británie. Pralesy na tomto kontinentu společně s lesnatými savanami přitom v minulosti naopak odstraňovaly uhlík z ovzduší tím, že ho ukládaly. To se ale změnilo i kvůli rozsáhlému odlesňování.

Česko dlouhodobě snižuje své emise a čistí ovzduší. Současně ale přichází i podzemní vodu, zemědělskou půdu i ptačí rezervace.

Česku se daří výrazně snižovat emise skleníkových plynů, zlepšuje se i kvalita ovzduší a obnova lesů. Nicméně stagnuje kvalita povrchových vod a snižuje se rozloha zemědělské půdy. Také doprava je stále závislá na fosilních palivech. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí za rok 2024 , kterou

Německá vláda bude v Evropské unii prosazovat zmírnění zákazu prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Dohodly se na tom strany vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Informovali o tom jejich předsedové. Německo chce dosáhnout mimo jiné toho, aby bylo nadále možné prodávat automobily s vysoce efektivními spalovacími motory či vozy s hybridním pohonem.

Česku se daří výrazně snižovat emise skleníkových plynů, zlepšuje se i kvalita ovzduší a obnova lesů. Nicméně stagnuje kvalita povrchových vod a snižuje se rozloha zemědělské půdy. Také doprava je stále závislá na fosilních palivech. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí za rok 2024, kterou projednala vláda.

Svět politiky brzdí a slevuje ze stanovených opatření ochrany klimatu. USA i Evropská unie přehodnocují své ambice snižování emisí skleníkových plynů, a to prizmatem jak konkurenceschopnosti, tak bezpečnosti a soběstačnosti s ohledem na růst geopolitického napětí.

Ano, světové emise skleníkových plynů stále rostou. To ale překrývá spoustu protichůdných a komplikovaných příběhů.

Před dvaceti lety zasáhla Evropu vlna veder a stála životy dvacet tisíc lidí. Pokud by stejná přišla znovu, dopady by byly ještě daleko horší. Odhaduje to nový model amerických epidemiologů. Autoři spočítali, že počet úmrtí za týden by se mohl vyšplhat na úroveň zaznamenanou během nejhorších fází pandemie covidu-19.

Kalendář otočil další list a je čas bilancovat i na poli Konference OSN o změně klimatu, která letos nese číslovku COP30 a probíhá v Brazílii. Právě v těchto dnech vrcholí, přičemž začala 10. listopadu. Nabízí se otázka: přinese nějaký skutečně hmatatelný výsledek, podobně jako COP21 s Pařížskou dohodou, nebo se letošní jednání zařadí mezi další […]

Ukrajina jako vůbec první země v historii požádá o takzvané klimatické válečné reparace. Od Ruska chce v přepočtu víc než 900 miliard korun. Na konferenci COP30 v brazilském Belému to oznámil náměstek ukrajinského ministerstva pro ekonomiku, životní prostředí a zemědělství. Jde o cenovku za emise skleníkových plynů z prvních tří let ruské plošné agrese. Ukrajina chce peníze investovat do udržitelné obnovy své země.

Výzva, která bude v dalších letech stále naléhavější, nese (nejen) v Evropě jméno dekarbonizace. Dokáže Česko ve snižování emisí držet krok? Ptáme se experta Ondráše Přibyly, ředitele projektu Fakta o klimatu.

Česká republika si letos polepšila v klimatické indexu CCPI, který dnes představily mezinárodní ekologické organizace na konferenci COP30 v brazilském Belému. ČR ale zůstává v nižší polovině žebříčku. Index bere v potaz na 60 světových zemí, které vypouští 90 procent skleníkových plynů. Index

Česká republika si letos polepšila v klimatické indexu CCPI, který dnes představily mezinárodní ekologické organizace na konferenci COP30 v brazilském Belému. ČR ale zůstává v nižší polovině žebříčku. Index bere v potaz na 60 světových zemí, které vypouští 90 procent skleníkových plynů.

Belém (Brazílie) - Česká republika si letos polepšila v klimatickém indexu CCPI, který představily mezinárodní ekologické organizace na konferenci COP30 v brazilském Belému. ČR ale zůstává v nižší polovině žebříčku. Index bere v potaz na 60 světových zemí, které vypouští 90 procent skleníkových plynů.

Měsíce trvající maraton o snižování emisí skleníkových plynů v EU dospěl k dalšímu klíčovému bodu. Evropský parlament schválil cíl snížit je o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Pro hlasovalo 379 členů Parlamentu.

Evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS) se v posledních letech stal jednou z nejčastějších zbraní v politických debatách. Často je líčen jako nástroj „zlé Bruselské byrokracie“, který ničí evropský průmysl, zdražuje bydlení a žene domácnosti do chudoby. Obavy z dramatického nárůstu cen energií a dopadů na konkurenceschopnost našich firem jsou pochopitelné. Skutečnost je však mnohem složitější a sofistikovanější.

Rada EU a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o návrhu CountEmissionsEU, který má zajistit jednotný způsob výpočtu emisí skleníkových plynů (GHG) v osobní i nákladní dopravě. Cílem je zlepšit srovnatelnost a transparentnost údajů o emisích dopravních služeb napříč Evropskou unií. Jak uvedl

Evropská agentura pro životní prostředí vydala velkou zprávu, která hodnotí, jak se vyvíjí životní prostředí členských zemí Unie. Co říká o stavu Česka?

Začíná klimatická konference COP30 v brazilském Belému. Podle šéfa Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie (IRENA) Francesca La Camery by měla na konferenci hlavní roli hrát udržitelná biopaliva. Diskuse se zaměří také na sociální dopady energetické transformace. Státy navíc představí nové klimatické závazky a zhodnotí dosavadní pokrok v rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Summit se koná […]

Podle nové zprávy OSN dosáhly emise skleníkových plynů v loňském roce rekordní výše. Zpráva Emissions Gap Report 2024 varuje, že bez okamžité akce je cíl Pařížské dohody během několika let definitivně ztracen.

Vybrané údaje a zajímavosti o konferencích OSN o změně klimatu k další klimatické konferenci OSN COP30, která začíná v pondělí 10. listopadu: - Konference OSN o změně klimatu jsou každoroční konference pořádané při Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC), která vstoupila v platnost v roce 1994 a

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.

Klima se mění, to je neoddiskutovatelný fakt. A tato transformace bude v dalších letech ještě zesilovat. Dopad to bude mít do všech oblastí života, zejména pak do stavebnictví. Na co se připravit?

Máloco v poslední době budí takovou pozornost jako evropské emisní povolenky druhé generace, takzvané ETS2 povolenky, nebo také „emisní povolenky pro domácnosti“. Nejčastěji se diskutuje, zda průměrnou domácnost vyjdou na stovky, nebo tisíce korun měsíčně. Jaksi se ale zapomnělo, že je v první řadě zaplatí podnikatelé. Proč se vůbec zavádějí a proč je s nimi třeba počítat už teď?

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost spolku Klimatická žaloba. Spolek poukazuje na pasivitu Česka při snižování emisí skleníkových plynů a nečinnost ministerstev považuje za nezákonný zásah. Členové a příznivci spolku se ráno shromáždili na Moravském náměstí s nafukovací zeměkoulí a transparentem

Ústavní soud zamítl stížnost spolku Klimatická žaloba. Spolek poukazuje na pasivitu Česka při snižování emisí skleníkových plynů.

Podle spolku Klimatická žaloba je Česko příliš pasivní při snižování emisí skleníkových plynů a nečinnost čtyř ministerstev považuje za nezákonnou. Ústavní soud se s návrhem neztotožnil.

Brno - Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost spolku Klimatická žaloba. Spolek poukazoval na pasivitu Česka při snižování emisí skleníkových plynů, nečinnost ministerstev považoval za nezákonný zásah. ÚS nezpochybnil existenci člověkem vyvolané klimatické změny ani potřebu naléhavé reakce. Danému typu žaloby ale nebylo možné vyhovět, plyne z jednomyslně přijatého nálezu soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) nález přivítal, spolek Klimatická žaloba jej respektuje, ale zváží další právní kroky.

Emisní povolenky se staly jedním z témat voleb a často se u nich mluví. O co přesně se však jedná a kde se vlastně vzaly?

Ministři životního prostředí EU se po 18 hodinách jednání dohodli na zmírnění klimatických cílů pro rok 2040. Povolenky ETS2 se odkládají na rok 2028.

Zpráva IPCC o lidských příčinách klimatických změn nedává prostor pro žádnou pochybnost. Senátor se vědecké závěry snaží diskreditovat tím, že je označuje za věc politického přesvědčení.

Climate TRACE, projekt podporovaný Al Gorem a týmem vědců, využívá satelity a umělou inteligenci k mapování emisí skleníkových plynů v reálném čase. Místo politických slibů nabízí tvrdá data o tom, kdo, kdy a kde znečišťuje – a tím mění podobu klimatické odpovědnosti.

Evropské země utratily loni za pomoc se zvládáním klimatické změny v rozvojových státech v přepočtu 770 miliard korun. Zato Čína, která je v absolutních číslech největším producentem oxidů uhlíku, stále zaostává. Před klimatickým summitem v Brazílii COP30 to kritizuje Evropská komise. Po asijské velmoci chce, aby přidala.

Většina domácností v Německu topí fosilními palivy. Tepelná čerpadla však tvoří většinu topných systémů v novostavbách, ukazují údaje asociace energetického průmyslu BDEW. Dekarbonizace vytápění je jednou z největších překážek Německa na cestě ke klimatické neutralitě země. Fosilní paliva nadále dominují trhu s vytápěním stávajících budov v Německu. V loňském roce bylo 43 milionů bytových jednotek […]

Paleoklimatologové přivezli z Antarktidy rekordně starý led, který obsahuje vzorky vzduchu staré šest milionů let. Vzduchové bublinky obsahují informace o tehdejších koncentracích skleníkových plynů a teplotách oceánů.

Ledovce na Antarktidě čelí rostoucí hrozbě náhlých a možná nevratných změn, které ovlivní i tamní oceány a ekosystémy. Důsledky mohou být globální. Zmírnit je lze pomocí rychlého snížení emisí skleníkových plynů.

Ústavní soud ve středu 5. listopadu vyhlásí dva očekávané nálezy, které se týkají životního prostředí. Nejprve oznámí, jak rozhodl o návrhu 35 poslanců ANO, kteří zpochybnili vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) na soutoku Moravy a Dyje. Poté sdělí, jak se vypořádal se stížností spolku Klimatická žaloba, který požaduje, aby stát přijal konkrétní kroky ke snížení emisí skleníkových plynů. ČTK to zjistila z přehledu jednání na webu soudu.

Co všechno se stane, pokud Antarktida z větší části roztaje? Otázka už zdaleka není hypotetická. Bohužel se přiblížila realitě více, než bychom chtěli. Antarktida je na pokraji bodu zlomu!

První úvahy o ovlivňování klimatu člověkem se objevily na počátku 19. století. Ve století dvacátém uchopili téma politici a vytvořili emisní povolenky. Ty mají omezit emise zejména kysličníku uhličitého.

Objem emisí skleníkových plynů z velkých zdrojů v Česku svižným tempem klesá. V loňském roce to bylo 40,5 milionu tun oxidu uhličitého, meziročně o 13,8 procenta méně. Už v roce 2023 nastal pokles emisí o 18 procent. Vyplývá to z oznámení státem vlastněného správce energetického trhu OTE.

Na bruselském summitu premiér Petr Fiala odmítl návrh Evropské komise na snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040. Česká vláda tvrdí, že tento cíl je nerealistický a ohrožuje průmysl. Zatímco v Praze se mluví o ekonomických rizicích, emise v Česku klesají rychleji, než se očekávalo. Jaká je tedy skutečnost?

Členské státy Mezinárodní námořní organizace se v dubnu shodly na zpoplatnění emisí skleníkových plynů lodní dopravy. Opatření měla pomalu začít snižovat nemalé dopady plavidel na světové klima. Spojené státy tomu ale nakonec vystavily stopku. A údajně nestandardními přesvědčovacími metodami.

Mezi největší znečišťovatele patří podle ekologické organizace Arnika středočeská chemička Spolana Neratovice a uhelná elektrárna Počerady na Lounsku. Vyplývá to z žebříčku, který Arnika každoročně sestavuje z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Zástupci firem ze žebříčku uvádějí, že jejich provozy splňují limity dané zákonem nebo povoleními pro jejich fungování.

Unijní lídři budou v tomto týdnu opět jednat o tom, jaký by Evropská unie měla mít další společný cíl pro snížení emisí skleníkových plynů. Z Česka zatím zaznívají odmítavé reakce, a to od končící i nově vznikající vlády. Odborník na klimatické právo Vojtěch Vomáčka ale upozorňuje, že podle soudů jde i o lidská práva.

Členské státy Mezinárodní námořní organizace (IMO) minulý týden rozhodly o ročním odkladu rámcového návrhu, jehož cílem je snížit celosvětové emise skleníkových plynů v mezinárodní námořní dopravě. Proti návrhu dlouhodobě vystupoval americký prezident Donald Trump. Agentura Reuters uvedla, že odklad návrhu je porážkou mimo jiné pro Evropskou unii.

Novelu zákona, která omezuje některé látky využívané v klimatizacích, tepelných čerpadlech, elektrických spínacích zařízeních, izolačních pěnách či aerosolech, pošle nové Sněmovně vláda Petra Fialy (ODS). Vyplývá to z výsledků zasedání. Předpis, který do českého práva převádí evropskou legislativu, reguluje nakládání s fluorovanými skleníkovými plyny (F-plyny) s ohledem na jejich nepříznivý vliv na ochranu ozonové vrstvy a klimatického systému Země.

Peking se zavázal k něčemu, co nikdy předtím neudělal – k absolutnímu snížení všech svých emisí skleníkových plynů. Jde o ambiciózní průlom, nebo chytrý krok, o kterém čínská vláda ví, že ho snadno splní?

Členské státy Mezinárodní námořní organizace (IMO) v pátek rozhodly o ročním odkladu rámcového návrhu, jehož cílem je snížit celosvětové emise skleníkových plynů v mezinárodní námořní dopravě. Proti návrhu dlouhodobě vystupoval americký prezident Donald Trump. Agentura Reuters uvedla, že odklad návrhu je porážkou mimo jiné pro Evropskou unii.

Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře loni rekordně vzrostly. Uvádí to nová zpráva Světové meteorologické organizace (WMO), podle níž za tím stojí především lidská činnost, lesní požáry a oslabená schopnost ekosystémů pohlcovat uhlík. WMO varuje, že tento trend povede k dlouhodobému růstu teplot i častějším extrémním projevům počasí.

Spojené státy pohrozily zavedením vízových omezení a sankcí vůči zemím, které podpoří plán předložený agenturou OSN na snížení emisí skleníkových plynů z námořní dopravy. Členské státy OSN mají tento týden hlasovat o návrhu rámce pro dosažení uhlíkové neutrality, tzv. net-zero, v mezinárodní lodní dopravě, který předložila Mezinárodní námořní organizace (IMO). Mezinárodní lodní doprava zajišťuje přibližně 80 procent světového obchodu a na globálních emisích skleníkových plynů se podílí téměř třemi procenty, napsala agentura Reuters.

Spojené státy pohrozily zavedením vízových omezení a sankcí vůči zemím, které podpoří plán předložený agenturou OSN na snížení emisí skleníkových plynů z námořní dopravy. Členské státy OSN mají příští týden hlasovat o návrhu rámce pro dosažení uhlíkové neutrality, tzv. net-zero, v mezinárodní lodní

Nebudeme tolerovat žádné kroky, jež zvýší náklady pro naše občany, dodavatele energie, přepravní firmy a jejich zákazníky, vzkázal Washington.

Válka na Ukrajině má tragické následky v první řadě v podobě mrtvých a zraněných, zničených měst a infrastruktury, ale negativní stopy zanechává také na životním prostředí. Podle nové studie dosáhly emise skleníkových plynů vzniklé v důsledku konfliktu roční produkce čtyř středoevropských zemí. Konflikt tak významně přispívá ke klimatické krizi.

Ruská invaze na Ukrajinu způsobila od února 2022 emise skleníkových plynů odpovídající tomu, kolik společně za rok vyprodukují Rakousko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Vyplývá to ze studie Iniciativy pro výpočet skleníkových plynů v důsledku válek (IGGAW), na kterou upozornila agentura DPA. Ruská válka proti Ukrajině si tak podle agentury vyžádala nejen desítky tisíc lidských životů a donutila miliony lidí k útěku, ale také těžce zasáhla přírodu a klima.

Ruská invaze na Ukrajinu způsobila emise skleníkových plynů odpovídající tomu, co za rok společně vyprodukují Rakousko, Maďarsko, Česko a Slovensko.

Jak nakrmíme rostoucí populaci, která se blíží deseti miliardám? A jak spojit zdravou výživu s tím, aby získávání této potravy neškodilo přírodě? To jsou klíčové otázky pro budoucnost všech. Odpovědi na ně se pokusila najít rozsáhlá zpráva EAT-Lancet, která navázala na vlivnou studii z roku 2019.

Při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší bylo dosaženo významného pokroku, avšak celkový stav životního prostředí v Evropě není dobrý. Vyplývá to z nejucelenější zprávy [file:///C:/Users/supova/Downloads/TH-01-25-025-EN-N%20Europes%20environment%20and%20climate%20LR_2.pdf]