Školství

Radko Sáblík přivedl školu na pražském Smíchově na špičkovou úroveň a dočkal se uznání odborníků, včetně dvou ministrů školství.

V současnosti sahá umělá inteligence takřka do všech myslitelných odvětví, včetně vzdělávání. Nyní probíhají diskuze, jak by se mělo školství stavět k pomocníkům jako je ChatGPT nebo Bing Chat. Vědci z Univerzity Palackého se podíleli na studii, při které se na téma umělé inteligence ve školách zaměřili.

Ruské děti se připravují na válku. Ve školách nosí uniformy a cvičí pochody. Trénují kopání zákopů, házení granátem nebo střelbu skutečnou municí. Děje se tak po celé zemi.

Ministr školství Bek vypustil do médií informaci, že čeští učitelé vyučují méně hodin, než jejich kolegové v zemích OECD. Chystá se na vyučující v Česku pohroma v podobě zvýšení vyučovací povinnosti? Jak to je vlastně s vytížeností našich učitelů ?

Neviditelné zaměstnance škol, jako jsou školníci, uklízečky, kuchařky, ekonomky, účetní, správci IT, je čím dál těžší sehnat a časem se mohou ze škol vytrácet. Nahradit je bude čím dál těžší, protože náročnost práce je vysoká. Už nyní pracují takříkajíc za dobré slovo.

Zatímco ruští školáci se nově učí vládní propagandu o anexi Krymu a dalších událostech, malí Ukrajinci mají minimálně jednodenní osvětu o tom, jak se vyhnout minám a výbušninám.

Jsme tradičně průmyslová země a potřebujeme víc lidí s technickým vzděláním, říkají politici, firmy i vedení svazu průmyslu. Obecně je rozšířen názor, že humanitní vzdělání snižuje pracovní šance. Všechno je ale jinak.

Studium na vysokých školách u nás rozhodně není nějak strašně náročné. Důvody, proč vysokoškoláci dlouho studují a proč jich mnoho bakalářské studium vůbec nedokončí, jsou úplně jiné.

Vládě se nejspíš nepodaří dodržet zákon, podle kterého musí mít učitelé plat alespoň 130 procent průměrné hrubé mzdy. Platy ve školství tak příští rok budou o dost nižší. Co na to učitelé?

Důvodů, proč rodiče žádají o omluvení žáků z hodin tělocviku, je mnoho. Zdravotním hendikepem počínaje, nechutí k pohybu konče. Stačí k tomu jedna návštěva lékaře, který částečnou nebo úplnou omluvenku podepíše. Dítěti tím ale ne vždy pomůžeme.

Na sociálních sítích se objevil pokyn učitelky pro šesťáky, který obsahoval zdánlivě triviální úkol. Podobné věci jsou ale zároveň výborný ukazatel, kterým pedagog říká rodičům: vaše dítě má špatného učitele.

Školy jsme 20 let zanedbávali, teď se budou 20 let dávat dohromady. I proto česká ekonomika zaostává. Ale ty, kteří by ji dokázali rozhýbat, vidí ekonom Daniel Münich všude. Mezi prvňáky, vysokoškoláky, matkami i vězni.

Návrh státního rozpočtu pro příští rok známe pouze v hrubých obrysech, ale už teď budí řadu vášní. Hned dvacítka primátorů se obává záměru, kterým se ministerstvo školství hodlá popasovat s úsporami. Veřejným prostorem totiž zaznívá informace, že by nepedagogické pracovníky ve školství nově platily přímo zřizovatelé, tady obce a kraje. Zatímco stát by takto ušetřil několik miliard, obce a kraje by to stálo několik miliard, což se jejich představitelům samozřejmě nelíbí.

V Česku se znovu otevírá debata o platech ve školství, i tentokrát je plná emocí. Pokoušíme se rozplést komplikovaný motanec slibů, čísel, reality i srovnání se světem.

Skok studenta z okna gymnázia vyvolává otázku: „Proč?“ Prevence opakování podobných tragédií spočívá v posilování důvěry mezi žákem a školou. To je úkol, před kterým stojí managementy všech škol.

S umělou inteligencí lze diskutovat, což se dá využít ve výuce, uvedli experti na konferenci FutureEdu zaměřené na vzdělávání a digitální schopnosti.

Najít někoho na uvolněnou pozici nepedagogického pracovníka je pro ředitele školy těžký úděl. Nízké platy školníků, kuchařek, uklízeček nebo hospodářek lidi nelákají, a pokud vláda jejich mzdy ještě sníží či jen zmrazí, bude i potíž udržet si ty stávající. Podle posledních informací se ve vyjednáváních o rozpočtu ministerstva školství pro příští rok hraje v tuto chvíli právě o tyto pracovníky.

Počty žáků plynule rostou, učitelé začnou během 5 let ve velkém odcházet do důchodu a do toho si vláda dovolí zatnout do školství sekeru a zároveň tak kantory obrat o slibované navýšení platů. Čísla o českém školství hovoří jasně, pojďme se podívat.

Projekt vypracovaný Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) provedl analýzu a prognózu stavu obyvatelstva, aby posoudil současný stav a poskytl odhad budoucích potřeb až do roku 2050.

Technická univerzita v Liberci umožní studentům používat od tohoto semestru při studiu umělou inteligenci (AI). Podmínkou ale je, že její použití musí student ve své práci uvést. Pravidla využívání AI při výuce a tvůrčí práci definuje a upravuje směrnice platná od 1. září. Informoval o tom v úterý prorektor pro informatiku Pavel Satrapa.

Počet obyvatel Prahy výrazně poroste. Do roku 2050 se v české metropoli zabydlí více než 1,6 milionů lidí, uvádí prognóza Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, kterou má redakce CNN Prima NEWS k dispozici. Celkem přibude 400 tisíc obyvatel, ať už kvůli novorozencům či migraci, některé scénáře také kalkulují s vyšší délkou dožití u starší populace. Spolu s tím ale přichází problémy, především, co se týče školství, zdravotnictví a pečovatelských služeb. Dobře na tom naopak jsou parky, dětská hřiště a do jisté míry i kapacity hřbitovů.

Mít zdarma vysokoškolské studium je velká výhoda. Pokud ale nedokážeme zkrotit vysokoškolskou turistiku, budeme muset nějak jinak zabránit zneužívání našeho štědrého systému.

Česko trápí nedostatek lékařů, proto jsou nuceni sloužit přesčasy. A současně vychováváme zdarma lékaře pro cizí země.

Pražské školství stojí před černým scénářem. V roce 2050 bude chybět přes 12 tisíc míst v mateřských a 18 tisíc židlí na základních školách. Před hrubě nepříznivým vývojem v metropoli varuje prognóza Institutu plánování a rozvoje Prahy, kterou má redakce CNN Prima NEWS k dispozici. Řešení? Obtížné, chybí peníze. A než vznikne nová škola, může uběhnout klidně i celá dekáda. „Získat stavební povolení není dnes nic jednoduchého. Papírování trvalo přes deset let. Následná stavba dva a půl roku,“ přiblížil svou zkušenost televiznímu štábu Tomáš Portlík (ODS), starosta Prahy 9.

ANALÝZA. Návrh školského rozpočtu počítá se škrtem o 12 miliard. Učitelé nedostanou platy, které jim vláda slíbila, naopak jim ještě víc klesnou. Vzdělaná společnost nových myšlenek, jako jeden z pilířů budoucího Česka, se bortí.

Když jsem si nedávno přečetla článek o tom, že se v Polsku žáci na základní škole učí krédo „lepší zemřít než zhřešit“, nedalo mi to napsat celkové zamyšlení o náboženství v 21. století.

Popelnice u přechodu, telefonující řidič nebo auto zaparkované tak, že přes něj není vidět. I tyto překážky musejí překonávat děti na cestě do školy nebo na kroužek. Špatně přehledné křižovatky nedávají spát ani rodičům, a proto své školáky často doprovázejí sami. K upozornění na nebezpečný úsek však nyní mohou využít aplikaci.

Je zavedenou praxí, že škola žákům zdarma půjčuje učebnice, zatímco pracovní sešity kupují rodiče. Málokterý rodič ovšem tuší, že školy peníze na nákup pracovních sešitů a jiných pomůcek dostávají od státu v rámci tzv. normativu na žáka. Přesto školy žádají rodiče, aby svým dětem koupili pracovní sešity. A nejen ty. Znám školu, kde ředitel nechal rodiče zaplatit i drahou učebnici. Jak to tedy je?

Školství není skutečnou prioritou vlády, jak koalice mnohdy prohlašuje, tvrdí předseda mimoparlamentní SOCDEM Michal Šmarda. Fialův kabinet podle něj u vzdělávání pouze řeší, kolik miliard bude škrtat. Všem rozdat peníze, jako to udělala předchozí vláda ANO s ČSSD, a zadlužit tím stát, je snadné, poznamenal k tomu Jan Farský (STAN) v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Vyjednávání o rozpočtu na příští rok poutá větší pozornost než obvykle. Vláda totiž slíbila úspory, zároveň ale schválila zákony, které výdaje státu dramaticky zvyšují.
Zatím to vypadá, že jednoznačnými vítězi, tedy těmi, kdo na příští rok dostanou víc peněz, jsou ministerstva obrany a školství. Naopak největší utahování opasků čeká místní rozvoj a průmysl.

Přestože se zřejmě povedlo zajistit dostatečné peníze pro školství, aby učitelé získali slíbené navýšení platů, podle ekonoma Daniela Münicha to nestačí, aby školství získalo potřebnou kvalitu. Nesmí se podle něj zapomínat na důležité reformy. V této souvislosti zveřejnil seznam věcí, které je podle něj potřeba zajistit.

Kolem nesmyslné nové hygienické vyhlášky ve školách se vedou tanečky už docela dlouho. Proti platnosti už byla sepsána i petice. Tu dosud podepsalo několik tisíc lidí. Změny k horšímu pro žáky ve školách vadí mnoha rodičům i učitelům.

Praha se řítí do kolosálního průšvihu. V roce 2050 bude chybět téměř 19 tisíc míst na základních školách a přes 12 tisíc ve školkách, pokud nedojde co nejrychleji k výstavbě nových budov. Poukazuje na to rozsáhlá prognóza, kterou zpracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) a který má redakce CNN Prima NEWS k dispozici. Podle autorů analýzy navíc jde o „optimistická čísla“ – rejstřík škol totiž obsahuje data, která v případě některých vzdělávacích institucí nebyla aktualizována celá desetiletí. „Skutečná situace tak může být mnohem horší, než co jsme vypočítali,“ sdělili redakci.

I do českého školství vstoupila umělá inteligence. Dokáže například napsat seminární práci za pár vteřin. Odborníci ale varují, že by to mohlo mít i negativní vliv na vývoj dětí. Učitelé by podle nich měli dbát na to, aby školáci nezlenivěli a používali vlastní hlavu a kritické myšlení. Někde už kvůli umělé inteligenci ruší psaní malých seminárních prací nebo zkoušejí ústně.

Někteří učitelé humanitních oborů na vysokých školách nedosáhnou ani na průměrný plat učitele základní školy. Slíbených 130 procent průměrné mzdy se totiž týká pouze učitelů základních a středních škol. Univerzity dostávají peníze paušálně a pak je rozdělují. Vysoké školy tak často kvůli nízkým platům přicházejí o učitele. Komentátorka webu Echo24 Lenka Zlámalová ale podotkla, že pětikoalice má ohledně přerozdělování financí velmi malý manévrovací prostor.

Ačkoliv ministr školství Mikuláš Bek (STAN) už představil řadu konkrétních změn v přijímacím řízení na střední školy a osmiletá gymnázia, jistota, že vše opravdu letos proběhne podle nových pravidel, chybí. Expert na obor školství a spoluzakladatel informačního centra o vzdělávání Eduin Tomáš Feřtek sice říká, že je tu velká snaha, aby se digitalizace podařila, bližší podobu ale zatím nikdo nezná. Jasno prý ve všem bude až za tři nebo čtyři měsíce.

Vyjednávání o státním rozpočtu na rok 2024 se dostala do fáze, kdy to skřípe mezi stranami vládní koalice. Piráti a Starostové se cítí podvedeni partnery ze Spolu kvůli tomu, že nejvíc se škrtá na jejich ministerstvech.

Řada studentů nemá problém hradit si poplatky spojené se studiem na vysoké škole, řekla ekonomka Jana Matesová v pořadu 360° na CNN Prima NEWS v reakci na návrhy určitých plateb v rámci veřejného školství. Ekonom Štěpán Křeček následně označil za problém na státem financovaných univerzitách vysokoškoláky, kteří jsou ke vzdělání přihlášeni pouze kvůli úlevám či zvýhodněním. Podobnou praxi označil za vysávání systému s tím, že si pouze chtějí „prodloužit volno po střední škole“.

Možná mi to nebudete věřit, ale mě to teda naučili. A přestože se to může zdát jako velice praktická dovednost, je mi to stejně k ničemu, jako většině ostatních.

Pro žáky osmých a devátých tříd je určen Veletrh středních škol, při kterém se mohou seznámit s nabídkou škol nejen v našem regionu. Veletrh se koná v pondělí 18. září v estrádním sále příbramského kulturního domu.

Zápisné na vysokých školách je podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) jedna z cest, jak do vysokého školství dostat víc peněz. S tím zásadně nesouhlasí odbory i rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková, protože zápisné jen ztíží přístup ke vzdělání. Univerzity se dlouhodobě potýkají s nedostatkem financí a ministr školství do nich chce dostat peníze i ze soukromého sektoru.

Ve čtvrteční premiérské debatě Deníku Petr Fiala uvedl, že definitivní podobu státního rozpočtu vláda schválí ve středu 27. září. Pětikoalice už se shodla, že jeho schodek dosáhne 252 miliard.

Střední školy se chystají na nástup nejsilnějšího ročníku deváťáků za posledních 15 let. Bez digitalizace systému to nepůjde, shodují se ředitelé škol.

Nedávno médii proběhla zpráva o místním referendu, zda obyvatelé chtějí větrné elektrárny v blízkém okolí. Zaujala mě odpověď jedné ženy: vadí jí, jak by větrníky narušovaly vzhled krajiny. A že by si těžko zvykala.

Vládě chybí peníze ve školství, a tak je vezme od studentů. To není systémový postup, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) a odmítl zavedení školného nebo zápisného na vysokých školách. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Skopečka (ODS) ale peníze ve školství dlouhodobě rostou.

Režisér Jiří Havelka provází novým dokumentárním seriálem o vzdělávání. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popsal, jak má vypadat dobrá škola.

Zástupci vysokých škol a školských odborů v úterý 12. září znovu připomněli, že systém financování vysokých škol je podle nich špatně nastavený. Tvrdí, že peníze jim chybí už teď, a bojí se toho, že další škrty ještě přijdou. Jestli se situace nezmění, jsou připraveni se znovu ozvat. Nevylučují pak ani stávku.

O tom, zda se bude snižovat počet pracovních míst ve školství, zatím není jasno. Více informací by mohlo být k dispozici v následujícím týdnu, řekl ve středu 13. září předseda školských odborů František Dobšík, který se v úterý kvůli státnímu rozpočtu na rok 2024 setkal s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). Proti letošním 271 tisícům míst by jich mělo být zhruba o 20 tisíc méně. O podobě rozpočtu se stále jedná.

Udělali jste vše, co jste mohli, školku jste předem navštívili, s dětmi jste si promluvili a přesto vaše dítě chodí ze školky s obavami?

Bohužel. Situace ve školství je v tomto ohledu prapodivná. Pedagogů je poměrně málo a z některých šetření vyplývá, že ředitelé raději vezmou učitele zcela bez praxe, nikoli ty, kteří mají praxi dlouholetou. Nový zákon velí vcelku jasně a učit může fakticky kdokoli, což pro naše školství zrovna dvakrát výhrou být nemusí. Není se čemu divit. Spousta lidí si sice myslí, že jsou ti nejlepší učitelé, ale opak je mnohdy pravdou.

Česká republika podle Asociace exportérů v posledních měsících rychle ztrácí svoji konkurenceschopnost. V otevřeném dopise premiéru Petru Fialovi (ODS) proto vyzvala k tomu, aby vláda stanovila dlouhodobou ekonomickou vizi a urychlila budování dálniční či železniční sítě, změny v energetice, datové infrastruktuře nebo školství. Česko podle asociace potřebuje akční vládu, která se shodne na základních principech. Dopis má ČTK k dispozici, reakci premiéra zjišťuje.

Celkem 77 % rodičů dětí ve věku 6 až 14 let vnímá umělou inteligenci pozitivně a 80 % z nich chce, aby se ji děti učily ovládat i mimo školu.

Letošní ročník se zaměří na význam prolínání formálního i neformálního vzdělávání, tedy rozvoje zkušeností a dovedností mimo školské osnovy.

Víte, co mají aktuální slovenská předvolební témata společného? Dokonale zapadají do příběhu o tom, že kdesi za hranicemi existuje jakýsi liberální svět, který se chce dostat k moci a zničit naši zemi, národ, kulturu.

Ministerstvo školství se zastalo učebnice, která vyvolala ostrou kritiku ze strany Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Po vyhotovení dalšího posudku se rozhodlo ponechat publikaci takzvanou schvalovací doložku, která ji zařazuje mezi schválené učebnice pro základní vzdělávání. Informovalo o tom nakladatelství Fraus, které za vydáním učebnice stojí. ÚSTR se v letních měsících proti učebnici, kterou vyhotovili bývalí zaměstnanci ústavu, ostře ohradil s tím, že obsahuje faktografické…