Sluneční soustava

V srpnu roku 2019 objevil amatérský astronom Gennady Borisov podivnou kometu, která k nám přiletěla z cizí hvězdné soustavy. Vědce překvapilo její chemické složení. Usuzují, že se zformovala zcela jinak než dosud známé komety pocházející z prostoru okolo Slunce.

Dvě z nejzáhadnějších planet naší Sluneční soustavy, to jsou Uran a Neptun. Hluboko v jejich útrobách by měly podle astronomů padat diamanty tak běžně, jako u nás sněží nebo prší. Nyní vědci přišli na to, jak je to možné.

Vaše sociální bublina na internetu je až nekonečně titěrná ve srovnání s bublinou, ve které vězí naše planeta a s ní celá sluneční soustava.

Astronomové objevili vůbec první planetární systém, který se podobá očekávanému osudu naší sluneční soustavy. Dlouhá léta si kladli otázku, co ji čeká, až Slunce za zhruba pět miliard let dosáhne konce svého života. Nyní mají „křišťálovou kouli“, která jim náš osud nastíní.

Astronomové ohlásili druhého možného kandidáta na exoměsíc. Objekt obíhá svou planetu ve vzdálenosti 5500 světelných let od Země.

Astronomové oznámili možnou detekci exoměsíce nebo měsíce v jiném hvězdném systému. Signál pochází z hvězdy studované vesmírným dalekohledem NASA Kepler a vědci tvrdí, že jejich analýza ukazuje na mini měsíc obíhající kolem planety o velikosti Jupitera.

Pozemské radioteleskopy odhalily průlet cizí hvězdy, který zavířil protoplanetárním diskem rodící se dvojhvězdy Z Canis Majoris v souhvězdí Velkého psa.

Astronomové objevili 6500 světelných let vzdálený hvězdný systém s planetami, který připomíná svými hlavními rysy konečné stadium vývoje naší Sluneční soustavy. Dotyčná centrální hvězda je tzv. bílý trpaslík, kolem kterého krouží obří planeta zhruba o velikosti Jupitera. Vědci tak odhalili planetu, která vlastně přežila „smrt“ své hvězdy, píše vědecký server Phys.org.

Lidstvo už objevilo tisíce exoplanet různých velikostí i složení, nejnovější objev je však svým způsobem ojedinělý. Astronomové z Havajské observatoře totiž objevili hned tři obří planety, které jsou odsouzeny k jisté záhubě.

Co to ale vlastně přesně je, na to vědci nemohli pořád přijít. Nyní si myslí, že už vysvětlení mají.

Dvě planety sluneční soustavy se dají označit jako diamantové ráje. Alespoň z pohledu šperkařů a žen, které se chtějí blýsknout ve společnosti.

Pátrání po měsících mimo naši sluneční soustavu právě odhalilo další možný svět. Vědci našli měsíc větší než Země, který obíhá kolem planety podobné Jupiteru, uvedli na webu space.com.

O životě na Zemi víme, že má tendenci se rychle šířit. Rostliny, živočichy či mikroskopické organismy najdete téměř v každé pídi naší planety. Proč by se měl ale život omezit na jediné vesmírné těleso? Někteří astronomové spekulují, že stejně jako se biologická hmota množí na Zemi, šíří se i celým vesmírem.

Tabbyina hvězda neboli KIC 8462852 se do podvědomí fanoušků sci-fi a UFO zapsala v roce 2015. Astronomové, v čele s její objevitelkou Tabethy Boyajian, oznámili, že „nová“ hvězda se chová neobvykle. Signály z ní vycházející totiž nedávají žádný smysl. Tehdejším jediným vysvětlením bylo, že hvězdu zakrývá stavba, kterou postavila neznámá, ale technologicky vyspělá civilizace.

Vědcům z Harvardsko-Smithsonianského centra pro astrofyziku se podařilo úspěšně zmapovat gigantickou bublinu. V jejím nitru se poodle nich nachází i naše sluneční soustava. A mohutný plášť bubliny se neustále roztahuje.

Astronomové věří, že objevili měsíc, který je zcela jiný než cokoliv, co doposud viděli. Je to už druhé vesmírné těleso, kterého si všimli a které by podle nich mohlo být měsícem mimo sluneční soustavu. Tedy exoměsícem. Tento obr je více než dvakrát větší než Země a obíhá kolem planety Kepler 1708b. Ta se velikostí rovná Jupiteru a je od nás daleko 5 500 světelných let.

Regulérní cestování mimo Sluneční soustavu sice zůstává hudbou daleké budoucnosti, vědci ho však myslí vážně a chystají se své teorie konečně uvést do praxe.

Rok 2022 bude nabitý zajímavými úkazy na obloze, ať už na té noční či denní. Mimo jiné se nadšenci dočkají pohledu na okolní planety Sluneční soustavy, které budou výjimečně viditelné pouhým okem.

Výzkumníci prohledávají vzdálenou ledovou pokrývku Antarktidy a hledají vzácné železné meteority, které skrývají tajemství historie naší sluneční soustavy sahající až 4,5 miliardy let zpět, napsal web Live Science.

Asteroid dvakrát větší než Empire State Building s nezapamatovatelným názvem (7482) 1994 PC1, se rychlostí 70 415 km/h řítí k Zemi. Nejblíže bude 18. ledna 2022, kdy naši planetu mine ve vzdálenosti necelých dvou milionů kilometrů.

V roce 2017 zavítal do naší sluneční soustavy cizí objekt neobvyklého tvaru, který mezi astronomy vyvolal bouřlivé diskuze. Našli se i tací, kdo tvrdili, že se možná jedná o mimozemskou kosmickou loď. Po čtyřech letech už máme k dispozici věrohodnější teorie.

Mise Evropské kosmické agentury (ESA) jménem Cheops, jejímž cílem je zkoumání exoplanet (tj. planet mimo Sluneční soustavu) z oběžné dráhy Země, si připisuje nový úspěch. Odhalila, že planeta obíhající kolem své hvězdy během jediného dne má deformovaný tvar a vypadá tak spíše jako ragbyový míč než jako koule.

V každém roce jsou období, kdy není vůbec vhodné něco nového začínat, nic zásadního měnit, a ani si dávat nová předsevzetí. A pro letošní rok (2022) to vyšlo rovnou na samotný začátek nového roku.

Ve středoasijském Turkmenistánu, v obrovském pouštím kráteru, hoří už desítky let zemní plyn. Brána do pekel, jak se kráteru říká, se během let stala oblíbenou turistickou atrakcí. Na počátku ledna vystoupil ve státní televizi turkmenský prezident G. Berdimuhamedov a oznámil, že se oheň musí za každou cenu uhasit…

Země sbírá hmotu z vesmíru, ale také ji rozdává. Můžou tyto zisky a ztráty ohrozit budoucí život na planetě?

Astronomové sledovali podivné pruhy na obloze desítky let. Nyní je konečně jasné, o co se jedná. Jde údajně o součást vesmírné struktury ohromné velikosti. Můžeme je spatřit při pohledu na oblohu?

Nicméně astronomové spekulovali o existenci takových planet, známých jako Rogue Planets, po celá desetiletí a numerické simulace ukázaly, že mohou být zcela běžné. Některé výzkumy dokonce ukázaly, že v mezihvězdném prostoru se mohou vznášet miliardy takových planet a dokonce by mohly potenciálně převyšovat počet hvězd v Mléčné dráze.

Podle nové studie mohlo být Slunce před vznikem Země a ostatních planet naší sluneční soustavy obklopeno obřími prachovými prstenci, podobnými, jako na Saturnu, napsal server LiveScience.

Gigantické protáhlé mračno atomárního vodíku „Maggie“ měří asi 3 900 světelných let a je zřejmě nejdelší svého druhu v naší Galaxii.

Astronomové se při hledání mimozemského života zaměřují předně na exoplanety či měsíce větších rozměrů. Astrobiolog Joop Houtkooper z Giessenské univerzity již v roce 2009 upozornil, že život ve vesmíru může být mnohem blíže, než si obvykle představujeme. Konkrétně se možná skrývá někde mezi Marsem a Jupiterem.

Astrologie je už léta tématem, které rozděluje lidi, kteří buď přísahají na svou víru ve hvězdy, nebo cokoli, co s tímto tématem souvisí, rázně odmítají. Dokonce i v rámci astrologické komunity panují rozpory.

Astronomové objevili dvě planety, které jsou podobné té naší. Dospěli k tomu na základě výpočtů. Nikdo ale neví, jestli je na těch planetách život a jestli se jejich obyvatelé náhodou nechystají k nám

Jupiterův průvodce Io představuje bezpochyby geologicky nejaktivnější těleso ve Sluneční soustavě. Co pohání jeho vulkanickou aktivitu?

Většina hvězd, které jsou vhodné pro život, je červená. Lidstvo přitom žije u hvězdy žluté. Je to jeden z velkých paradoxů vesmíru.

NASA zveřejnila první letošní úspěch. Týmu, který ovládá vesmírný teleskop Jamese Webba, jež má v budoucnu nahradit slavný Hubbleův teleskop, se podařil nejtěžší krok. Rozvinout celý sluneční štít.

Čínský tokamak EAST se vřítil do Nového roku s novým fúzním rekordem. Udržel plazma rozžhavené na 70 milionů °C, tedy asi 2,6 více horké než je nitro Slunce, po dobu 1 056 sekund, tj. 17,6 minut. Tak horké plazma na tak dlouho dobu zatím nikdo nezvládl. Je to další krok k tokamaku ITER.

Sonda NASA Parker Solar Probe se nedávno zapsala do historie průletem do atmosféry Slunce. Tím, že se sonda "dotkla Slunce", nám přináší spoustu nových informací o této centrální části naší sluneční soustavy.

TESS loví nejen exoplanety, ale i zvláštní objekty v okolním vesmíru. Mezi jeho nejpodivnější úlovky se řadí objekt TIC 400799224, zřejmě dvojhvězda, ve které na hvězdu chrlí spousty prachu druhý objekt, s nímž si nikdo neví rady. Prach zakrývá hvězdu s velkou pravidelností, jednou za 19,77 dne, ale každá z těchto událostí je úplně jiná. Co je tohle zač?

Leden nevídaně bohatý.

Kombinace výkřiků, pípání, houkání a vytí. K těmto hororovým zvukům by se dala přirovnat padesátisekundová nahrávka, která byla vytvořena z dat získaných sondou Juno při přeletu kolem největšího Jupiterova měsíce.

Země si neustále vyměňuje hmotu s okolní sluneční soustavou. Na jedné straně získává hmotnost díky meteoritům, které ji bombardují a na druhé straně plyny z atmosféry unikají do vesmíru. Vědec odhaluje rovnováhu těchto změn a jejich význam pro nás lidi.

Na nově objevené exoplanetě panují hodně nehostinné podmínky. Místo vodních oceánů jsou na ní moře lávy.

Vesmírná stanice na Měsíci by mohla být velmi užitečná. Poskytla by budoucím vesmírným misím zastávku mezi opuštěním Země a cestou dál do sluneční soustavy nebo dokonce do Mléčné dráhy.

Sonda americké NASA Parker Solar Probe se do vnější atmosféry Slunce (koróny) dostala při jednom ze svých proletů v těsné blízkosti naší nejbližší hvězdy. Má objasnit, proč několikamilionová teplota v koróně přesahuje tu na povrchu, která se pohybuje okolo 5 500 stupňů Celsia.

Jmenují se Jana a Jiří Novákovi. Jí je necelých 44 let, on před nedávnem oslavil 41. narozeniny.

Vědci právě vytvořili nejlehčí formu hořčíku na světě - dosud nevídaný izotop s pouhými šesti neutrony v atomovém jádře v obřím atomovém rozbíječi, píše webová stránka Live science.

Ganymedes je největší Jupiterův měsíc a současně i největší měsíc ve Sluneční soustavě. V jeho blízkosti se nyní pohybuje kosmická sonda Juno. Ta nedávno zaznamenala podivné zvuky pocházející z vesmíru.

Sluneční soustava se ukrývá v nitru Galaxie. Nemůžeme tudíž „poodstoupit“ a podívat se, jak náš hvězdný ostrov vypadá zdálky. Dokážeme studovat pouze okolí Slunce a oblast nezastíněnou galaktickým centrem. Přesto vědci přinášejí o Mléčné dráze stále nové informace.

Závody miliardářů v dobývání oběžné stanice Země zřejmě v příštím roce zastíní mnohem zajímavější kosmické projekty. V jejich středu se bude nacházet hned několik vesmírných těles. Lidstvo se bude ještě intenzivněji soustředit na Měsíc nebo druhou nejmenší planetu Sluneční soustavy. Sondy se vypraví také k asteroidům a k zemím, jež vyslaly své lidi do kosmu, se bude chtít připojit rovněž Indie.

Žít na nějaké lepší planetě – takové novoroční přání se vám patrně v příštím roce nesplní. Zatím jsme žádnou rajskou planetu neobjevili. Aspoň ale víme, jak by měla vypadat. Vědci pro ni sestavili kritéria.

První lidé, kteří se trvale přestěhují se na jinou planetu, budou čelit některým zásadním výzvám. Mohou velmi rychle degenerovat, napsal web RT News.

Venuše je v mnoha ohledech jako Země. Má podobné rozměry a složení.

Polární bioložka Marie Šabacká patří mezi velké talenty české vědy. Navštívila ta nejpřísněji chráněná místa na zemi, prozkoumává ledovcové jeskyně a hledá život tam, kde zdánlivě nic živého existovat nemůže. V ledu i pod ním.

O tomto 226 km širokém asteroidu uslyšíte v příštích měsících mnohem více, protože NASA se blíží ke startu mise, která v srpnu 2022 prozkoumá, z čeho se asteroid skládá, píše web Guymon Chamber.

Je 11krát těžší než Jupiter a má netypickou oběžnou dráhu. Exoplaneta HD 106906 b se nachází jen 366 světelných let od nás. Vědci předpokládají, že její výskyt může podpořit teorii o „planetě Devět", která by nahradila Pluto.

Vědci se ve Francii pokoušejí postavit umělé Slunce o teplotě 150 milionů stupňů Celsia. Až se jim to podaří, půjde o nejžhavější místo Sluneční soustavy.

Od mala se učíme, že nejvyšší horou světa je Mount Everest nacházející se v Himalájích. Za nejvyšší vrchol Země by se však daly považovat i jiné hory. Záleží ale, jak to měříte, uvádí Live Science.

Pozoruhodný snímek pořídil český astrofotograf Zdeněk Bardon. Ze své soukromé hvězdárny v Rasoškách na Náchodsku vyfotografoval vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), když byl teleskop od Země už na vzdálenost Měsíce. O fotografii dnes informoval Pavel Suchan, místopředseda České astronomické společnosti (ČAS). Webbův teleskop po mnoha odkladech opustil Zemi 25. prosince. Dosud největší a nejvýkonnější dalekohled vypuštěný lidmi dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru i pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavu.

Vesmírná agentura chce posoudit, jak budou lidé reagovat, pokud na jiných planetách objeví mimozemský život. Jak to ovlivní jejich představy o bohu a stvoření světa, napsal web Indiatimes