Sluneční soustava

Astronomové prozradili nové poznatky o nedávno objevené kometě C/2025 R3 (Pan-STARRS), která momentálně míří ke Slunci. Během své cesty se přiblíží také k Zemi, což vytvoří ideální příležitost pro její sledování. Experti si zatím nejsou jistí svítivostí tělesa, ale existuje pravděpodobnost, že dosáhne dostatečného jasu pro pozorování pouhým okem.

Úvodní pozorování nové Observatoře Very Rubinové odhalilo rekordně rychle rotující planetku. Její extrémní chování nutí astronomy přehodnocovat představy o vnitřní stavbě těchto objektů.

Vesmír nás fascinuje už od dětství. A není divu, jeho nekonečnost, množství hvězd i zajímavých úkazů na nebi zaměstnává vědce již stovky let. A stále je toho tolik, co zatím nevíme. Jedno je však jisté, jsme jeho nedílnou součástí a řada věcí, které se ve vesmíru dějí, ovlivňuje náš život na planetě Zemi. Zjistěte, jaký máte přehled o tom, co se ve vesmíru i na naší modré planetě děje.

Observatoř Věry C. Rubinové objevila extrémně rychle rotující asteroid 2025 MN45. Tento obří objekt se kolem své osy otočí za necelé dvě minuty. Extrémní rotace naznačuje, že asteroid tvoří velmi pevná a soudržná hornina.

Jupiter býval vzhledem ke své velikosti v minulosti vnímán jako neúspěšná hvězda. Moderní planetární fyzika ale ukazuje, že jeho skutečný příběh je zajímavější a zároveň méně romantický.

Aby mohla vzniknout planeta podobná Zemi, nestačí jen správná vzdálenost od hvězdy a vhodná velikost – klíčovou roli podle nového výzkumu sehrála i dávná koupel v kosmickém záření.

Mezihvězdný objekt 3l/ATLAS v prosinci proletěl nejblíže Zemi a zamířil mimo Sluneční soustavu. Přesto stále plní titulky médií.

Objekt 3I/Atlas, který odborníci poprvé zpozorovali v červenci teleskopem ATLAS v Chile, je teprve třetím mezihvězdným objektem, který astronomové ve Sluneční soustavě identifikovali. Jeho neobvyklá trajektorie naznačovala, že prolétá soustavou z neznámých oblastí. Vědci teď vyvrátili, že by mohlo jít o dílo inteligentní civilizace, jak se spekulovalo.

Na samém okraji sluneční soustavy se objevují objekty, které vypadají, jako by přiletěly odjinud. Některé se podobají známému 3I/ATLAS. Co to znamená a proč se o ně astronomové tolik zajímají?

Jupiterův měsíc Europa je na krátkém seznamu míst ve Sluneční soustavě, která jsou považována za slibná při pátrání po potenciálním mimozemském životě, současném i bývalém, protože se pod jeho ledovou krustou nejspíš skrývá rozlehlý podpovrchový oceán. Nový výzkum nicméně vyvolává otázky, zda Europa skutečně disponuje podmínkami vhodnými pro život.

Jupiterův měsíc Europa je na krátkém seznamu míst ve Sluneční soustavě, která jsou považována za slibná při pátrání po mimozemském životě, protože se pod jeho ledovou krustou pravděpodobně skrývá rozlehlý podzemní oceán. Nový výzkum ale podle agentury Reuters vyvolává otázky, jestli Europa skutečně disponuje podmínkami vhodnými pro život.

Off World Racing přináší do závodní scény zcela nový koncept – závody ve vesmíru, na různých planetách a měsících Sluneční soustavy. Hráči se tak mohou vydat do drsného a nehostinného prostředí, kde fyzika a prostředí nabízejí zcela odlišný zážitek než tradiční pozemské závody.

Tento pátek se uskutečnil Mezinárodní den sci-fi a je asi zbytečné připomínat filmovým fanouškům, jak by se dal zpětně oslavit. Možností je nepřeberně a z velebených žánrových kousků se vybírá velmi obtížně. Pokud ale nemáte chuť na zaručené a opěvované klasiky typu Blade Runner či 2001: Vesmírná odysea, můžete zabrousit mezi méně vyhledávané kusy a najít skrytou kvalitu i tam.

Co čeká naši sluneční soustavu, až Slunci dojde palivo? Vědci analyzovali půl milionu hvězd a zjistili, jak efektivně dokážou rozpínající se rudí obři likvidovat blízké plynné obry. Podívejte se, jak vypadá nevyhnutelný zánik planetárních systémů.

Třetího ledna nastává perihélium – bod, kdy je Země Slunci nejblíže. Přesto u nás panuje zima. Jak je to možné a proč na tomto okamžiku záleží?

Země se v sobotu 3. ledna dostane na své dráze nejblíže ke Slunci. Okamžik perihelia se v průběhu let mění a posouvá. Perihelium dalo vzniknout pranostice o Lucii.

Od misí Viking až po vozítko Perseverance vědci strávili desítky let honbou za chemickými stopami, které by mohly naznačovat existenci života mimo Zemi. Přehled nejzajímavějších nálezů na Marsu i Venuši.

Merkur, nejbližší planeta ke Slunci, je pro vědce už roky velkou záhadou. To má v plánu změnit aktuální mise BepiColombo, o níž informoval německý web DLR. Pokud půjde vše dle plánu, sonda do cíle dorazí v listopadu 2026. A začne hledat mimo jiné odpověď na otázku, kde se vlastně Merkur ve své současné podobě vzal.

Kometa 3I/ATLAS po prosincovém přiblížení k Zemi pokračuje ve své cestě Sluneční soustavou. Astronomové sdělili, co se s ní stane v novém roce.

Kde leží hranice mezi skutečnou hvězdou a neúspěšným zárodkem bez jaderné fúze a jak malé může být kosmické těleso, které si ještě zaslouží označení stálice?

Studie TESS zjistila, že u rudých obrů chybí blízké obří planety. Planety neničí jen pohlcení, ale hlavně silné slapové interakce. Tento proces ničení je mnohem rychlejší a efektivnější, než vědci předpokládali.

Na první pohled obyčejný kámen. Těžký, rezavě zbarvený a schovaný v hlíně. Nález, kolem kterého by většina lidí prošla bez povšimnutí. Jenže někdy stačí zvědavost a trpělivost, a pak se z obyčejného kamene stane vzácnost stará miliardy let.

Kometa Lemmon prolétla na konci roku 2025 blízko Slunce a nabídla vědcům vzácnou podívanou. Sonda PUNCH zachytila, jak sluneční vítr v reálném čase mění tvar jejího ohonu a postupně ji oslabuje.

Nový pohled na více než deset let stará data naznačil, že Titan, největší Saturnův měsíc, možná nemá pod svým ledovým povrchem rozsáhlý oceán, jak se dříve předpokládalo.

Pokud by nějaká supernova explodovala v nebezpečné blízkosti Sluneční soustavy, mohla by naši planetu zaplavit extrémně silná dávka smrtící radiace – a vyvolat masové vymírání druhů.

Kometa 3I/ATLAS dosáhla svého nejbližšího bodu k Zemi a začala se vzdalovat na cestě, ze které se nikdy nevrátí. Jako třetí potvrzený mezihvězdný objekt nabídla unikátní pohled na materiál z jiného hvězdného systému – a připomínku, jak výjimečná a prchavá tato setkání jsou.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS překvapila astronomy jemným, ale měřitelným zrychlením, které nelze vysvětlit jen gravitací. Vědci však našli přirozené vysvětlení: uvolňování plynu z jejího povrchu funguje jako mikroskopický raketový motor – a díky přesným datům z kosmických sond můžeme tento efekt sledovat v přímém přenosu.

Tajemný úkaz ve tvaru pavouka vyskytující se na Jupiterově měsíci Europa má po téměř třiceti letech vědecké vysvětlení. Experti nově odhalili, že nejspíš vznikl po nárazu planetky. Proces formování jevu byl podobný jako u takzvaných pozemských hvězd na jezeře.

Na ledové kůře Jupiterova měsíce Europa se skrývá jedna z nejpodivuhodnějších geologických záhad naší sluneční soustavy: rozsáhlé, pavučině podobné struktury známé jako Damhán Alla. Po více než dvaceti letech od prvního objevu nyní vědci přichází s první ucelenou teorií o jejich vzniku – a může mít hlubší význam pro pochopení, kde se pod povrchem skrývá kapalná voda a potenciálně i život.

V pátek nás mine záhadná mezihvězdná kometa 3I/ATLAS. Změnila barvu na zelenou, má podivný ohon a Harvard spekuluje o anomáliích.

Během zítřka se má vůbec nejblíže k Zemi dostat 3I/ATLAS. Podivuhodné vesmírně těleso je podle vědců z americké vesmírné agentury NASA pravděpodobně starší než naše Sluneční soustava. Již od jeho objevení v červenci letošního roku tento „návštěvník“ z části vesmíru mimo naši galaxii budí vášnivé diskuze a spekulace. Mimo jiné v tom, zda se nejedná dokonce o nějaký druh mimozemské technologie. NASA však spekulace vyvrátila.

Harvardský vědec Avi Loeb upozornil na novou studii španělských astronomů.

Nová analýza dat z mise Cassini ukazuje, že pod povrchem Titanu se místo souvislého oceánu nachází složitá síť vodních kapes, tunelů a ledové kaše. Tento objev mění představy o obyvatelnosti měsíce – a otevírá dveře nové formě života.

Exoplaneta TOI-561 b obíhá svou hvězdu tak blízko, že měla být dávno bez atmosféry. Jenže měření z teleskopu James Webb ukazují něco jiného. Výsledky naznačují, že i extrémně horké malé planety mohou fungovat jinak, než se dosud myslelo.

Jak rychle plyne čas na jiné planetě a proč na tom vůbec záleží? Nový výzkum odhaluje, že Mars má vlastní tempo, které může ovlivnit navigaci, komunikaci i sny o jeho osídlení.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS zjasnila, zezelenala a přiblížila se k Zemi. Její proměny odhalují složení z jiného hvězdného systému a dávají vědcům unikátní příležitost nahlédnout do hlubin galaktické historie.

Planeta Saturn, známá svými ikonickými prstenci, má mnohem více měsíců, než si vědci dosud mysleli. Tým astronomů právě potvrdil existenci 128 nových měsíců, které jejich pozornosti dosud unikaly.

Astronomové opět sledují kometu 3I/ATLAS poté, co se vynořila zpoza Slunce. Pozorování z konce listopadu ukazují, že sluneční teplo způsobilo přeměnu ledu na povrchu jádra v plyn. Díky tomu kometa po průletu kolem hvězdy začala zeleně zářit. K Zemi bude mezihvězdné těleso nejblíže v pátek, podle odborníků se ale do té doby může ještě změnit.

Vzácná interstelární kometa 3I/ATLAS proletí v prosinci relativně blízko Země. Astronomy fascinuje nejen její původ mimo Sluneční soustavu, ale i výrazná změna barvy, která napovídá o složení hmoty z dávného vesmíru.

Pravděpodobnost je jedna k několika milionům, přesto se to stalo. Zatímco Ann Elizabeth Fowlerová Hodgesová v listopadu 1954 podřimovala na pohovce, střechou jejího domu v Alabamě proletěl posel z hlubin vesmíru starý miliardy let. Ann se stala prvním prokazatelným člověkem v historii, kterého zasáhl meteorit. Jenže místo bohatství jí vesmírný pozdrav přinesl jen modřinu, soudní spory a trápení.

Astronomové, kteří se starají o mise teleskopu Jamese Webba, tvrdí, že mají v ruce důkaz existence atmosféry kolem skalnatého světa mimo naši sluneční soustavu.

Sonda Juice Evropské kosmické agentury letí k Jupiteru, aby detailně prozkoumala jeho ledové měsíce. Osud jí však do cesty přihrál unikátní vesmírný objekt – aktivní mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS. Pozoruje ji z jedinečné pozice, daleko od rušivého jasu Země a Slunce, a z úplně jiného úhlu než pozemní dalekohledy. Vědcům tak může přinést cenná data.

Rychlejší ubíhání času na Marsu potvrdili američtí vědci v nedávném výzkumu, ve kterém se odkazují i na dřívější teorie obecné relativity fyzika Alberta Einsteina. Zjištění jsou důležitá pro budoucí mise i plány pro osídlení. Astronauti tak mohou vyřešit například seřízení hodinek se Zemí.

Nové simulace ukazují, že Uran a Neptun mohou být spíše skalnaté než ledové planety – a to by mohlo zásadně změnit náš pohled na vývoj planet, exoplanety i historii sluneční soustavy. Vědci tak volají po nové misi, která by odhalila jejich skutečnou povahu.

Vědci pomocí dalekohledu Jamese Webba objevili atmosféru na skalnaté planetě TOI-561 b – extrémně horkém světě obíhajícím blízko hvězdy, kde se povrch mění v oceán magmatu. Objev zpochybňuje dosavadní představy o tom, že takové planety nemohou udržet atmosféru, a otevírá nové cesty pro výzkum vývoje exoplanet.

V Ashes of the Singularity 2 je volba jednoduchá. Stojíte na straně lidstva, umělé inteligence Substrate nebo záhadné Post-lidské koalice? Boj o sluneční soustavu začíná.

Začalo to sérií devíti knižních bestsellerů. Podle nich vzniklo šest řad skvěle hodnoceného seriálu. Teď se tahle populární sci-fi značka mění na videohru – do jejíhož vývoje se zapojil i skutečný astronaut NASA. A herní znalce potěší, že úplně nejvíc chystaná novinka připomíná legendární Mass Effect.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, třetí svého druhu, přinesla překvapivý objev: obsahuje organické molekuly jako metanol, kyanovodík a vysoký podíl CO₂ – stavební kameny života. Je to zatím nejpřesvědčivější důkaz, že klíčová chemie může být rozšířená napříč galaxií.

Zlatavě zbarvená kometa C/2025 K1 (ATLAS) zaujala svým neobvyklým vzhledem, ale u Slunce nedokázala přežít. Její dramatický rozpad se stal vzácnou příležitostí k výzkumu složení komet z Oortova oblaku a procesu jejich zániku.

Průzkumník National Geographic Paolo Verzone nabízí vzácný pohled do nitra stelarátoru, experimentu, jehož cílem je poskytnout světu téměř nevyčerpatelnou čistou energii.

Vypadají jako světelné medúzy nebo přízraky z legend – rudí skřítci jsou elektrické záblesky vysoko nad bouřkami, které věda začala chápat teprve nedávno. Díky občanským vědcům se ale daří tyto prchavé jevy stále častěji zachytit – naposledy nad francouzským hradem Beynac.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS se přiblížila k Zemi a nabízí vzácnou šanci nahlédnout do hlubin jiné sluneční soustavy. Snímky z Hubbleova a Webbova teleskopu i sondy Juice zachycují jedinečné detaily tohoto rychlého a pomíjivého posla z hvězd.

Hubbleův vesmírný teleskop pořídil dosud nejostřejší snímek interstelární komety 3I/ATLAS, která se právě řítí naší sluneční soustavou.

Nová pozorování Webbova dalekohledu odhalují, že malé vnitřní měsíce Uranu jsou tmavé, rudé a chudé na vodu. Některé z nich se navíc pohybují po jiných drahách, než kde je před 39 lety zaznamenala sonda Voyager 2.

Mezihvězdnou kometou 3I/ATLAS otřásají erupce kryovulkánů. Vědci na ní detekovali množství kovů.

Je fascinující, jak rychle člověk zapomíná věci, které kdysi zvládal levou zadní.

Nový experiment ukazuje, že atmosféra rané Země mohla sama vyrábět aminokyseliny a sirné biomolekuly – tedy stavební kameny života – ještě před vznikem organismů.

Tým vědců identifikoval velkou rotující strukturu vzdálenou 140 milionů světelných let od Země. Je natolik mimořádná, že zpochybňuje naše současné představy o stavbě a formování vesmíru.