Sluneční soustava

Stopy života není třeba zkoumat jen v hlubokém vesmíru, zatím totiž ani nevíme, zda nějakou formu mimozemského života nehostí naše Sluneční soustava.

Vědci se pokusili napodobit prostředí na exoplanetách s vysokým podílem uhlíku a výsledek je ohromil.

"Venuše je jako laboratoř, kterou máme přímo za humny," říká v rozhovoru astrobioložka Julie Nováková.

Vědci objevili v atmosféře Venuše fosfan. Na Zemi tento plyn vzniká činností mikroorganismů a vyrábí se také průmyslově. Kde se ale vzal na Venuši?

Novinka právě z pece vytažená - tak by se dalo bez nadsázky hovořit o nejnovějším objevu fosfanu v atmosféře planety Venuše, který je považován za jedno z možných vodítek k živým organismům.

Nejnovější studie norských vědců zveřejněná v odborném časopise Astrophysical Journal Letters naznačuje, že mezihvězdný posel vznikl shlukováním kosmického prachu.

Voda je život. Tvoří 70 procent povrchu na Zemi.

Astronomové nalezli první přímý důkaz, že skupiny hvězd mohou roztrhat své protoplanetární disky, zprohýbat je a vytvořit v nich systém skloněných prstenců. Nový výzkum naznačuje, že v těchto nakloněných prstencích v deformovaných discích kolem vícenásobných hvězdných systémů se mohou zformovat exotické planety připomínající Tatooine ze ságy Star Wars.

Naše planeta cestuje pozůstatky dávné supernovy. Prší na ni částečky radioaktivního železa.

K Zemi letí asteroid o objemu přibližně dvakrát větším, než jakého dosahují světoznámé egyptské pyramidy. Nejblíže naší planetě se dostane 6. září kolem 10:38 středoevropského času. Protože protne pozemskou oběžnou dráhu, přezdívají mu astronomové Apollo. Poprvé jej spatřili před deseti lety a nazvali jej 465824 (2010 FR).

Podle vědců mohly za hromadné vymírání pozemské fauny před 360 miliony lety explodující supernovy.

Voda pokrývá sedmdesát procent zemského povrchu a je klíčová pro život. Přesto pořád bádáme, jak se na naší planetě vlastně objevila. Teď jsme se konečně dostali o kus dál.

Astronomy už dlouho zajímá, jak je možné, že jsou tzv. horké superzemě tak zářivé. Jde o ohnivé skalnaté planety obíhající tak blízko jejich mateřských hvězd, že je jejich povrch zahříván na lávové oceány. Některé z těchto lávových světů, které mají zhruba velikost Země, jsou také mimořádně jasné. Jak informovala agentura Reuters, daná vesmírná tělesa však nejspíš nevděčí za svůj jas roztavené lávě, jak jsme se dříve domnívali.

23. dubna 2019 do Kostariky dopadl malý kus vesmírného kamene. A možná přinesl stavební kameny života.

V Mléčné dráze se mohou ukrývat stovky miliard bludných planet. Má je vypátrat nový vesmírný dalekohled.

Moderní přístroje a metody by mohly v úlomcích meteoritu Aguas Zarcas objevit složité organické látky a možná i proteiny.

Ceres, jednu z tzv. trpasličích planet naší soustavy pokrývá kapalina. Konkrétně má jít podpovrchový o oceán se solným roztokem. Vědci na to přišli po provedení analýz starších dat od americké sondy z tamního kráteru Occator a nyní to uvedli ve studiích zveřejněných v akademických žurnálech Nature Astronomy a Geoscience.

Oumuamua, záhadný mezihvězdný objekt, který prošel naší Sluneční soustavou před třemi lety, by ve skutečnosti mohl být mimozemskou technologií. Tuto teorii podporuje nová studie.

Astronomové z americké Harvardovy univerzity chtějí zjistit, zda je hypotetická planeta Devět, tedy zatím neviditelná devátá planeta Sluneční soustavy, prastarou černou dírou. Předložili tak nový úkol pro misi LSST (Legacy Survey of Space and Time), která má zkoumat celou jižní oblohu. Informaci přinesla agentura Reuters.

Sondy Pioneer 10 a 11 byly první­mi lidskými stroji, které opustily sluneční soustavu. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) je vyslal na dalekou cestu vesmírem začátkem sedmdesátých let. Pro případ, že by narazily na mimozemšťany, případně naopak, jsou vybaveny pozlacenou plaketou. Ta má prostřednictvím jednoduchých symbolů vysvětlit, odkud sonda pochází, že v době, kdy byla vyslána, panoval na planetě Zemi život a že jí vládli lidé. Kdo ví, co bude za zhruba čtyři milióny let, kdy má Pioneer 10 dorazit k první hvězdě mimo naši sluneční soustavu. Třeba se už podaří opravit dálnici D1 nebo vyvinout k přírodě opravdu šetrné a cenově dostupné elektrické auto. Nebo taky ne.

Nenápadná trpasličí planeta Ceres, o níž víme od roku 1801, má být podle nových informací vodním světem s oceánem slané vody ukrytým pod povrchem.

Kosmické smetí, zbytky stavebního materiálu sluneční soustavy. Někdy zbytky komet, které podlehly gravitaci takových obrů, jako jsou Jupiter a Saturn. Potloukají se v prostoru mezi planetami, někdy i velmi daleko od Slunce. Zmrzlé kamení a kusy železa, které však mají pro vědu cenu zlata. Československo, a není to žádná nostalgie po časech minulých, mělo a má na mezinárodním poli tohoto výzkumu skvělý zvuk, a našim astronomům je nasloucháno s uctivou pozorností.

Kotouček načervenalé barvy, který je na obloze nepřehlédnutelný. Téměř jistě náš budoucí domov a možná i pro někoho ten minulý. Magnetické pole vyhaslo, oceány se dílem vypařily, nebo zmizely pod vrstvami prachu. Zbyl jen symbol, a to dosti nelichotivý. Pro Řeky Áres, pro Římany a pro nás dodnes Mars, bůh války. Ten jistě nemohl do bitev pěšky a tak mu lidé poskytli vůz a dva koně, o kterých si nyní povíme.

Analýzy dat sond Voyager 1, 2 a Galileo odhalily stopy po gigantickém kráteru na Jupiterově měsíci Ganymedu. Jeho poloměr je podle vědců okolo 7 800 kilometrů.

Hluboko v hustých jedovatých oblacích omotaných kolem Venuše se atmosféra chová velmi podivně. Proto se tam mohla celá desetiletí schovávat dosud neobjevená obrovská vlna.

Sonda Veněra 13 po přistání na Venuši pořídila několik snímků povrchu planety, než se nadobro odmlčela. Fotografie dodnes poutají pozornost mnoha badatelů, neboť se na nich objevují objekty, které se v průběhu sběru dat mění, mizejí nebo se naopak objevují.

Až příliš často se stává, že objevíme planetu nebo planetární systém, který tak úplně nepasuje do našich teorií a představ o vzniku a vývoji planet. Pěkný příkladem jsou i nová pozorování exoplanety K2-25b, mladičké planety obíhající kolem nedávno vzniklé hvězdy z hvězdokupy Hyády. Tahle planeta je totiž vzhledem ke své velikosti a stáří velmi neobvykle hustá.

Výzkum vzniku naší planety dospěl k překvapivému zjištění.

Hubbleův vesmírný dalekohled poskytl pozoruhodnou fotografii zobrazující letní čas na severní polokouli „pána prstenců“, planety Saturn. Teleskop snímek pořídil 4. července, kdy byla velká planeta vzdálena 1,35 miliardy kilometrů od Země. Ukazuje severní polokouli, která je natočená směrem k nám. V oblasti je patrný určitý mírně načervenalý opar, informovala americká agentura NASA na webu.

Lucy je jméno kostry, která vyplnila prázdné místo v evoluci člověka. Ale také název vesmírné mise, jenž by měla pomoct pochopit zrod naší sluneční soustavy.

Je všeobecně známo, že Slunce je středem naší Sluneční soustavy. Kolem něho obíhají planety spolu s hustým pásem asteroidů, některými meteorovými poli a hrstkou daleko cestujících komet. Jenomže tomu ve skutečnosti tak není.

Ještě před vznikem sluneční soustavy s planetami v dnešní podobě existovaly jakési planetární "zárodky" neboli planetesimály. Ty vznikly slepováním a srážkami prachových zrnek, jež se kondenzovala z protoplanetárního disku, do nějž se zploštila zárodečná sluneční mlhovina. A byly dostatečně hmotné na to, aby na sebe gravitačně působily a srážely se. Jejich fragmenty se dnes nacházejí na Zemi. V podobě meteoritů.

Ti z vás, kteří si přáli, aby legendární sci-fi MMORPG EVE Online vyšlo na mobilní zařízení, zbystřete. Tvůrci ze studia CCP Games oznámili, že se tak stane 13. srpna. Ponese lehce odlišný název Eve Echoes a bude se nabízet zdarma (přesněji jako free-to-play).

Převrat v úvahách o životě na Zemi i v celém vesmíru: biologové našli ve vzorcích vyzvednutých z hlubin mořského dna živé mikroby staré možná 100 miliónů let. Informuje o tom čerstvé vydání časopisu Science.

V dřívějších dobách jsme znali pouze pět těles v naší Sluneční soustavě, která obklopují prstence. Jednalo se o obří planety, plynové obry Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. Před nějakou dobou k nim však překvapivě přibyl ještě i poměrně malý asteroid.

Slunce je sice v rámci celého vesmíru celkem průměrně velká hvězda, ale oproti Zemi jde pořád o obra. Kdybychom velikost Země smrskli na velikost zrnka písku, bylo by Slunce velké asi jako kulečníková koule o průměru 5,5 cm, nebo jako menší pomeranč. Měsíc by byl v tomto znázornění prakticky neznatelný a kroužil by kolem našeho zrnka písku zhruba ve vzdálenosti 1,5 cm.

Astronomové Evropské jižní observatoře pořídili vůbec první snímek mladé hvězdy slunečního typu, kterou doprovází dvojice obřích planet.

Jak fotografie ukázaly, neustálý déšť plazmy z Jupiterovy magnetosféry dramaticky změnil ledový povrch samotného měsíce Ganymede. Zmrzlý měsíc je největší ve Sluneční soustavě Ganymede je vlastně docela úžasný.

Vesmírný prostor se zdá být prázdný. Ve skutečnosti ho však kromě kosmického plynu a prachu protkává také záření, jež může dosahovat velmi vysokých energií. Je jako pozoruhodný příboj, který omývá veškeré objekty ve vesmíru.

Sonda je v poloviční vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí. Už má na kontě nové objevy.

Kometa se nyní nachází téměř ve stejné vzdálenosti od Země jako Slunce a je pozorovatelná pouhým okem nad severním horizontem.

Pokročilá adaptivní optika zařízení SPHERE na soustavě teleskopů Very Large Telescope (VLT) zachytila dva enormní plynné obry v planetárním systému hvězdy TYC 8998-760-1 ze souhvězdí Mouchy. Hvězda, které je pouhých 17 milionů let, je přitom velmi mladou verzí našeho Slunce.

Britský grafik spojil 550 snímků komety Neowise do sedmiminutového videa v rozlišení 4k. Výsledek je ohromující.

Ale vtom, za jasné mrazivé noci ukázala se pojednou na nebi zlověstná hvězda vlasatice. Tiše, hrozivě svítila mezi drobnými hvězdami, v neklidném, třpytivém jejich svitu. Zraky všech se k ní obracely, všude se starostně tázali, co ta ještě přináší, co znamená. A nazejtří přiletěla zpráva od Krušných hor a udeřila jako hrom zčista jasna: že Němci již pole sbírají, že císař nebude do jara čekati, že teď už se chystá do Čech.

Počátkem tohoto roku se skupina vědců z NASA zabývala tím, jaké robotické mise by bylo možné realizovat v budoucích letech za účelem prozkoumání Sluneční soustavy. Vědci z celých Spojených států předložili množství zajímavých nápadů, z nichž se možná pár dočká realizace. Základem budoucích misí by se však podle NASA mohly stát drobné a levné satelity, které se již v minulosti osvědčily.

Fotografie pořízené sondou Solar Orbiter, společnou misí ESA a NASA, odhalily poblíž povrchu naší hvězdy všudypřítomné miniaturní erupce, jimž vědci podílející se na misi začali říkat „táborové ohně“.

Kometa se vzdaluje od Slunce a brzo se začne vzdalovat i od Země. Ještě asi týden bude její jas i pozice optimální, pak uvidíme, jak dlouho nám vydrží v dosahu očí.

Není pochyb o tom, že Měsíc je velmi starým tělesem Sluneční soustavy. Protože ale neexistuje skutečně přesvědčivý důkaz, jeho přesný věk zůstává předmětem dohadů. Němečtí vědci nyní přišli s tvrzením, že jediná přirozená družice Země je asi o 85 milionů let mladší, než jsme se až doposud mysleli. A jejich závěry jsou dokonce v souladu s jinými teoriemi.

Němečtí vědci jsou přesvědčeni, že Měsíc je o 85 milionů let mladší, než jsme si doposud mysleli. Jejich závěry jsou navíc v souladu s dřívějšími teoriemi.

Přesně před pěti lety prolétla sonda New Horizons kolem Pluta a pořídila jedinečné snímky trpasličí planety na konci naší sluneční soustavy.

Moderní vědecký objev odhalil skrytý původ jedné z nejvíce fascinujících čepelí v historii starověkého Egypta. Dýka z Tutanchamonovy hrobky je podle vědců meteoritického původu.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) uvedl, že by mohl použít skákajícího robota na parní pohon k budoucímu zevrubnějšímu prozkoumání ledového terénu vybraných měsíců Sluneční soustavy. Konkrétně se hovoří o Jupiterově měsíci Europa a Saturnově Enceladu.

NASA podniká mise na měsíce ve Sluneční soustavě vcelku pravidelně. Triton je jedním z nejvzdálenějších.

Pozorování rádiových vln vyzařovaných oxidem uhelnatým umožnilo detailně sledovat pohyb plynu uvnitř galaxií.

Nové simulace naznačují, že některé exoplanety, které vypadají jako plynné mini-Neptuny, mohou být kamenné a pokryté přehřátým oceánem, v němž se voda vyskytuje v exotickém stavu na pomezí kapaliny a plynu.

Pozemní experimenty napodobují nesmírné tlaky a teploty v nitrech planet. Můžeme se díky nim dozvědět, jak se uvnitř planet chovají chemické prvky a sloučeniny, které známe z úplně jiného prostředí.

Ve čtvrtek ráno poprvé několik fotografů po celé Evropě včetně Česka zachytilo kometu C/2020 F3 NEOWISE během jasného rozbřesku. Její jasnost dosáhla hodnot nejjasnějších hvězd oblohy. Je tu opravdu mimořádně velká šance, že za pouhé dva až tři dny možná - a příští týden už určitě všichni - uvidíme nejjasnější kometu za posledních 13 let, sdělil astrofotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek.

Nová studie tvrdí, že exoplaneta obíhající ve vzdálenosti 730 světelných let od nás může být ve skutečnosti zbytkem jádra plynového obra typu Jupiter. Vědci naznačují, že u exoplanety TOI 849 b, která dokončuje oběžnou dráhu každých 18 hodin, mohlo dojít k odtržení vnější vrstvy plynu, když planeta prošla příliš blízko k hostitelské hvězdě.

Deset let pozorování Slunce jako unikátní hodinový film. NASA zveřejnila fascinující video, které přináší nový pohled na centrální bod naší sluneční soustavy. Každý z více než 87 tisíc použitých snímků přitom představuje jednu hodinu z deseti let pozorování.