Sluneční soustava

Objev může pomoci nejen vysledovat případné stopy živých organismů na Rudé planetě, ale i napovědět, jak se život vyvinul na Zemi

První dva testy systému Starship skončily mnohem dřív, než měly. Třetí pokus, uskutečněný minulý týden, ale dopadl pro společnost SpaceX už o něco lépe (byť ani tentokrát se s raketou nepodařilo přistát)Miliardář a aktuálně třetí nejbohatší muž planety už proto přemýšlí o dalších milnících. Do roku 2030 je jeho cílem „vylodění“ na Marsu a do budoucna má namířeno i mimo sluneční soustavuMuskovo počínání má své zastánce, ale i odpůrce. Mezi ty druhé patří například bývalý americký prezident Barack Obama Jen několik dní po dalším, v pořadí již třetím testovacím letu vesmírného systému Starship, během něhož zmíněná loď sice už dosáhla cílové dráhy, avšak při návratu na Zem opět selhala, začal Elon Musk mluvit o příštích velkých ambicích společnosti SpaceX. Aktuálně spolupracuje s NASA na návratu na Měsíc a do pěti let plánuje přistát na Marsu. Podle magazínu Forbes ale chce do budoucna zamířit i do vzdálených hvězdných soustav.

Microsoft si hýčká předplatitele Game Passu. Dnes se pochlubil dalšími hrami, které v následujících týdnech do služby zavítají. Naopak koncem měsíce tři hry předplatné opustí.

Europa, jeden z několika desítek měsíců planety Jupiter, vyprodukuje za den tolik kyslíku, že by umožnila dýchat milionu lidí. Kromě toho navíc vykazuje i další podmínky vhodné pro životNovou informaci zveřejnila NASA, která tuto skutečnost zjistila prostřednictvím aktivní mise Juno. V rámci té zkoumá původ a vývoj zmíněné planety a jejích měsícůČistě na potenciální výskyt života na Europě se má zaměřit nová mise Europa Clipper, jež startuje letos v říjnu Nalézt mimozemský život patří k dlouhodobým cílům vesmírného průmyslu, přičemž pokud jde o Sluneční soustavu, už teď vědci tuší, kde zhruba hledat. Respektive, kde existují takové podmínky, které by přežití umožňovaly.

Co víte o planetě Merkur? Pravděpodobně to, že obíhá nejblíže Slunci, a možná si matně vzpomenete, že jde o nejmenší planetu sluneční soustavy.

Existenci vody na planetkách (asteroidech) ještě nedávno nikdo nepředpokládal. Objev může objasnit, jak se kdysi na Zemi ocitla voda. Pomoci může i při hledání existence života mimo Sluneční soustavu.

Planetce s označením 99942, známé také pod jménem Apophis, která má 5 let proletět kolem naší planety, se znovu dostává pozornosti. Vědci totiž zpřesnili své výpočty o tom, zda nás zmíněná planetka o půměru velkém jako výška Eiffelovy věže mine, či způsobí peklo na zemi.

Systém oranžového trpaslíka HD 110067 se šesti malými planetami přetéká matematickou estetikou. Odborníci SETI zjišťovali, zda v tom nemají prsty nějaké pokročilé civilizace. Průzkum starších rádiových dat nepřinesl vůbec nic. Vědci ale s pozoruhodným systémem, který patří k největším, co známe, nejspíš jen tak neskončí.

Skupina astronomů si v rámci několika studií posvítila na fascinující a komplexní proces vzniku planet. Úchvatné fotografie byly pořízeny za použití dalekohledu ESO VLT v Chile a reprezentují jednu z největších studií protoplanetárních disků všech dob.

Na večerní obloze lze v souhvězdí Andromedy pozorovat poměrně jasnou periodickou kometu 12P/Pons-Brooks. Kometa se zhruba 70 let trvající oběžnou dráhou ve Sluneční soustavě je pozorovatelná malými dalekohledy na tmavé obloze daleko od měst. Nejlepší období pro její pozorování právě probíhá a bude pokračovat až do poloviny dubna. Spatříme ji i pouhým okem?

Nejjasnější objekt ve vesmíru, přesto ho astronomové neviděli. Jedná se o kvasar s dosud nejrychleji rostoucí zaznamenanou černou dírou.

Melancholická sci-fi romance o českém kosmonautu Jakubovi dorazila na Netflix.

Naštěstí máme na seznamu několik významných osobností nebo týmů, které se zasadily o klíčové vynálezy a objevy, jež obdivuje celý svět. Mezi nové objevy můžeme zařadit ponožkoboty.

Březen je tady a s ním spousta filmových a seriálových novinek. Na které se můžete těšit a zkrátit si s nimi dlouhé chvíle nebo zpříjemnit večery? Největší nabídku má samozřejmě opět Netflix. Ale pár zajímavých kousků nabízí i HBo max a Disney Plus.

Po valentýnském únoru přichází březen, během kterého se opět můžeme těšit na spoustu zajímavých novinek. Na své si přijdou milovníci jihokorejských kousků, strhujících kriminálních thrillerů nebo akčního fantasy v podobě neobvyklé pohádky. Mezi snad největší březnové novinky patří příběh českého kosmonauta anebo remake snímku, který je od roku 1953 stále považován za jeden z nejnapínavějších akčních thrillerů všech dob.

Exploze o síle 15 kilotun v Hirošimě během pár prvních sekund vypařila a smíchala městský beton, kovy, sklo i půdu s pískem, vodou i vzduchem v okolí. Tak vzniklo hirošimské sklo. Shodou okolností je v řadě ohledů podobné prvním pevným látkám Sluneční soustavy, inkluzím CAI, které tehdy vznikly v akrečním disku kolem Slunce.

Sluneční soustava, fascinující systém tvořený Sluncem, planetami, měsíci a dalšími tělesy, představuje nevyčerpatelný zdroj poznání a objevů. O sluneční soustavě se učí už děti na základních školách. Dnešní kvíz prověří vaše znalosti. Pohoříte, nebo zazáříte?

Platforma pro umění, design a architekturu Kvalitář, otevírá ve své galerii na Senovážném náměstí dvě výstavy. Umbra mentis/Stín mysli Zdeňka Trse hledá podstatu světla a stínu a druhá z expozic s názvem Proměna představuje tvorbu Michaely Vélové Maupicové.

Ve vzdálenosti zhruba 400 světelných let se vlní masivní plynová struktura Radcliffova vlna. Je to pořádná příšera o délce téměř 9 tisíc světelných let. Vypadá jako by tvořila páteř spirálního Ramene Orionu, v němž se nacházíme i my. Navzdory blízkosti obestírají Radcliffovu vlnu záhady. Proč se vlní a jak vlastně vznikla?

Obecně je známý jako kosmický inženýr, teď je ale také koordinátorem výroby svíček pro Ukrajinu. Jan Lukačevič na ní spolupracuje se Skauty. „Vyrábíme takzvané zákopové svíčky. Důležitý je i proces výroby, který jsme pojali jako integrační aktivitu, už máme čtyřicet míst,“ přibližuje Lukačevič projekt Světlo a teplo pro Ukrajinu. Čím ho zaujala iniciativa výroby svíček pro vojáky na frontě? V čem se liší od běžných svíček a jaký účel přesně mají?

Vědci mají podezření, že na samém konci naší sluneční soustavy se ukrývá záhadná planeta Devět, která je až desetkrát hmotnější než Země.

Kolektiv vědců vymezil novou oblast hledání temné planety. V pátrání ve vzdálených končinách naší Sluneční soustavy by měl pokračovat připravovaný dalekohled LSST

Na večerní i ranní obloze lze nyní v souhvězdí Ještěrky sledovat jasnou periodickou kometu 12P/Pons-Brooks. Kometa se zhruba 70 let trvající oběžnou dráhou ve Sluneční soustavě se v následujících týdnech přesune výhradně na večerní oblohu a bude pozorovatelná do konce dubna malými triedry, na tmavé obloze bude dokonce za hranicí viditelnosti pouhým okem. Tato „sopečná“ kometa je také známá svými častými výbuchy.

Mimas obsahuje podle studie zveřejněné tento týden pod svým ledovým povrchem nejspíš tekutý oceán, ideální pro výskyt života.

Experti zanalyzovali a popsali podivné úlomky meteoritu, který 21. ledna letošního roku explodoval nad Berlínem. Zjistili, že se jedná se o vzácný typ meteoritu známý jako aubrit. Na světě existuje jen pár dalších exemplářů.

Valentýn je časem lásky, který se letos svým způsobem projeví i na večerní obloze. Zhruba hodinu po západu slunce dojde téměř ke „kosmickému polibku“ Měsíce a planety Jupiter.

Spolu s tím, jak se blíží náš návrat na Měsíc, roste intenzita studia dozimetrické situace mimo ochranou náruč naší atmosféry a magnetického pole. Intenzivní dozimetrický monitoring se realizoval během prvního letu kosmické lodi Orion v rámci letu Artemis I. Velmi zajímavé výsledky o radiaci na Marsu získalo zařízení RAD, které je na palubě vozítka Curiosity.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba je na rozdíl od Hubbleova teleskopu schopen v infračerveném světle rozpoznat starší a vzdálenější objekty. Tentokrát uchvátil zatím nejdetailnějšími snímky celkem 19 spirálních galaxií. Na jejich pořízení se podílel tým projektu PHANGS, který čítá více než 150 astronomek a astronomů z celého světa.

Nízké množství uhlíku v planetárních atmosférách, které dokáže detekovat vesmírný dalekohled Jamese Webba, by mohlo být známkou obyvatelnosti.

Observatoř Vera C. Rubin, která posledních devět let rostla v jihoamerickém státě Chile, má začít fungovat začátkem příštího rokuPodle vědců by mohla změnit způsob, jakým lidé chápou vesmír, a odpovědět na některé z nejzásadnějších otázek kosmuProzkoumat miliardy dalších galaxií jí umožní nejmodernější teleskop v kombinaci s největší kamerou na světě Futuristická observatoř Vera C. Rubin je po devíti letech konečně dostavěna a pomocí nejmodernějšího teleskopu s největší kamerou na světě připravena pomoci změnit lidské chápání vesmíru. Projekt za 1,9 miliardy dolarů (asi 44,2 miliardy korun) začne oblohu z chilské pouštní oblasti Coquimbo mapovat začátkem příštího roku.

Prvotní analýza nasvědčuje tomu, že se jedná o takzvané aubrity. Tento druh meteoritu připomínající žulu byl poprvé objeven v roce 1836 ve Francii.

Meziplanetární sonda Juno absolvovala svůj v pořadí již druhý blízký průlet kolem Jupiterova vulkanického měsíce Io

Vědci našli novou planetu typu super-Země. Mimozemské těleso by mohlo obsahovat život podobný našemu. Od Země je vzdálené 137 světelných let.

V děsivém pohledu do budoucnosti naší planety vědci pomocí pokročilých počítačových simulací ukázali, jak by i malá změna zemského klimatu mohla vyvolat katastrofický skleníkový efekt a učinit náš svět neobyvatelným.

Japonští vědci ve vzorcích z asteroidu Ryugu objevili organické molekuly, základní stavební prvky, ze kterých vzniká život.

V pátek odpoledne se očekává nejbližší průlet tzv. potenciálně nebezpečného asteroidu s označením 2008 OS7 kolem Země. Přiblíží se až na 2,8 milionu kilometru, což je asi 7,4násobek průměrné vzdálenosti mezi námi a Měsícem. Kolem naší planety, pro kterou až 480 metrů dlouhé těleso nepředstavuje žádné nebezpečí, prosviští rychlostí zhruba 18,2 km/s.

Kolem naší planety prolétává asteroid o velikosti fotbalového stadionu. Právě v pátek se má k Zemi dostat neblíže. Odborníci takovým asteroidům říkají "zabiják měst", podle NASA ale střet s naší planetou nehrozí.

Slunce se blíží k maximu svého jedenáctiletého cyklu a už teď je bouřlivější, než vědci původně předpokládali. Čekají nás častější polární záře, ale i výpadky rádiového a GPS signálu.

Úlomky asteroidu 2024 BX1 o velikosti vlašského ořechu, které získali vědci z berlínského Muzea přírodovědy (Museum für Naturkunde Berlin).

Hlavní roli bude hrát na únorovém nebi Měsíc, zimní obloha ale nabízí i skvělé podmínky k pozorování zimního šestiúhelníku.

Mount Everest láká. Cesta na něj je sice poseta smetím a zmrzlými mrtvolami těch, kterým se výstup nezdařil, to ale neodrazuje další od toho, aby se na jeho vrchol nepokusili vystoupat.

Podrobný výzkum vzorků z asteroidu Ryugu přinesl další důkaz, že organické molekuly, které daly vzniknout životu na naší planetě, sem přinesly dávné komety. Tyto vzorky vesmírných hornin byly vráceny na Zemi japonskou misí Hayabusa2, která v roce 2018 navštívila vesmírnou skálu Ryugu podobnou rotujícímu vrcholu. Hayabusa2 strávila přibližně 18 měsíců studiem asteroidu a sběrem povrchového materiálu, který se ukázal být pokladnicí informací o naší sluneční soustavě.

Výzkum vzdálené planetky napovídá, že za vznikem života na Zemi stály komety.

Vědci nám často předkládají nejrůznější vize budoucnosti naší planety. Nedávná studie vedená astronomy z Ženevské univerzity (UNIGE) a francouzských laboratoří CNRS však vykreslila hodně mrazivý obraz možného osudu Země.

Podle vědců z Kalifornské univerzity v Berkeley by flotily mikrosond, poháněných tlakem slunečního záření, mohly představovat další velký skok v průzkumu vesmíru.

Robotické vozítko Perseverance, které na Marsu neúnavně pátrá po stopách dávného i současného života, dostane pomocníka – solární letoun MAGGIE.

Jeff Bezos a Elon Musk tvrdí, že lidská populace není ani zdaleka dostatečně velká: "Kdybychom měli bilion lidí, měli bychom v každém okamžiku tisíc Mozartů."

Sbohem Ingenuity, vítej Dragonfly! Na Saturnově měsíci bude létat robotická vážka. Letos se rozhodne, kdy k němu vzlétne.

Přestože jsou měsíce běžným jevem naší sluneční soustavy, Merkur a Venuše jsou jediné planety bez přirozených satelitů. Tyto družice jsou nejen vesmírnými společníky planet sluneční soustavy, ale rovněž důležitým prostředkem k dalšímu vědeckému poznání. Otázkou je, z jakého důvodu zrovna Merkur a Venuše zůstaly ve svém vesmírném tanci osamoceny?

Ve vesmíru možná nejsme sami. Našli jsme planety, které mohou hostit život, hlásí výzkumníci NASA a astronomové z university of Warwick.

Mise marsovského dronu Ingenuity je definitivně u konce. Podle NASA utrpěl poškození listu rotoru a není schopen dalšího letu.

Víra v Boha je stará jako lidstvo samo a náboženství bylo po staletí nedílnou součástí většiny kultur, jak primitivních, tak vyspělých. Má ale ve 21. století stále ještě smysl věřit v nadpřirozeno?

V roce 1821 objevil fyzik Thomas Johann Seebeck zajímavý jev: Když se vodič složený ze dvou různých kovů na jedné straně zahřívá a na druhé ochlazuje, vzniká elektřina. Tento jev se nazývá termoelektřina nebo Seebeckův jev.

Kniha Kosmonaut z Čech autora Jaroslava Kalfaře, který se přestěhoval do Spojených států, vyšla v roce 2017 a zaznamenala poměrně kladné hodnocení. Zaznamenala ovšem velký úspěch u producentů z Netflixu. Rozhodli se totiž jeho knihu zfilmovat.

Nově objevená exoplaneta HD 63433 d je sice podobná Zemi a obíhá hvězdu podobnou Slunci, tím ale veškeré podobnosti končí. Podle vědců šplhají teploty na její přivrácené straně přes 1 200 °C

Směrem k Venuši odstartuje v roce 2031 evropská sonda EnVision, která bude pomocí optických, spektrálních a radarových přístrojů mapovat povrch a atmosféru druhé planety Sluneční soustavy..

Vznik vesmíru bude nejspíš vždy trochu záhadou, nicméně se vědcům stále daří odhalovat mechanismy, které vedly k jeho současné podobě. Za svou existenci například vděčíme tomu nejméně pravděpodobnému tělesu.