Sluneční soustava

Vesmírná agentura JAXA zamíří k měsíci Marsu Phobos. Odborníci věří, že vzorky odebrané z jeho povrchu pomohou rozluštit dávnou historii vzniku celé sluneční soustavy.

Když se mezihvězdná kometa 3I/ATLAS v prosinci 2025 vzdalovala od Slunce, využili astronomové příležitosti a namířili k ní výkonný kosmický teleskop Jamese Webba, aby získali podrobná měření jejího chemického složení. Kometa byla v té době čerstvě zahřátá průletem kolem Slunce a její dávný led se proměnil v jasné plynné koma ideální k pozorování. Webbův teleskop zaznamenal podrobné údaje včetně poměrného zastoupení uhlíku a těžkého vodíku (deuteria), které u komet ze Sluneční soustavy není běžné. Tyto výsledky výzkumníky překvapily. Astronomové proto postupovali zpětně a na základě složek, z nichž se kometa 3I/ATLAS skládá, se snažili pochopit prostředí, v němž vznikla. Článek popisující jejich objevy byl publikován 22. června v časopise Nature.

Asteroid Apophis proletí v dubnu 2029 těsně kolem naší planety. Zemská gravitace výrazně změní dráhu i rotaci tohoto velkého tělesa. Vědecký výzkum může zkomplikovat náraz kosmického odpadu.

Sonda Voyager 2 letí vesmírem už skoro půl století a docházela jí energie – hrozilo, že do konce roku 2026 přijde o další přístroj.

V červenci 2024 prorazil kámen z vesmíru střechu domu v New Jersey a přistál v ložnici. Díky bleskové reakci majitele domu z něj dnes vědci čtou stopy slané vody z počátků sluneční soustavy.

Kolem Země opět těsně proletí asteroid schopný způsobit ohromné škody. Planetka 2025 AL2 se přiblíží na pouze dvakrát větší vzdálenost, než se nachází Měsíc. Podle astronomů Evropské kosmické agentury je svou velikostí srovnatelná s britským Big Bene

Současné poznatky o vesmíru umožňují astronomům vypočítat – nebo alespoň zhruba odhadnout – co se stane v našem blízkém kosmickém okolí v příštích tisících a desetitisících let.

Lidi na lidi jsou jako saně, to se zpívalo před devadesáti lety, platí to stále a podle tvůrců deskové hry Zenit se nedá velké zlepšení čekat ani do budoucna. Myslí se tím to vzdálené budoucno, v němž je pohyb mezi planetami Sluneční soustavy stejnou samozřejmostí, jakou jsou pro nás mezikontinentální lety, a také boj o moc

Vzhledem k příznivému počasí a velké vzácnosti bylo letošní zatmění Slunce astronomickou událostí roku číslo jedna. Země ale není jediným místem ve Sluneční soustavě, odkud je možné zatmění pozorovat. A Měsíc není jediným objektem, který je schopen zatmění vytvořit. Použít lze některou z planet, její měsíc nebo dokonce planetku. Zatímco některá mimozemská zatmění známe jen z výpočtů a představ, jiná pozorovaly sondy či dokonce lidé na palubách kosmických lodí. Aneb stačí jen málo: být ve správný čas na správném místě.

Pluto je svět, který už dávno přestal být jen malou, vzdálenou a zamrzlou planetkou na okraji Sluneční soustavy. Když kolem něj v roce 2015 proletěla sonda New Horizons, ukázala nám těleso plné hor, ledovců, hlubokých údolí a překvapivě rozmanité krajiny. Jedním z nejvýraznějších útvarů se stala obrovská oblast ve tvaru srdce, která dnes patří k nejznámějším povrchovým útvarům ve Sluneční soustavě. A právě zde se našlo něco neobvyklého.

Uvnitř ledových obrů Uranu a Neptunu se skrývá látka, která zpochybňuje vše, co víme o vodě. Nový výzkum odhaluje bizarní stav hmoty na pomezí pevného a tekutého.

Už zítra, ve středu 12. srpna 2026, se dočkáme mimořádného nebeského divadla. Nad Českem se odehraje nejvýraznější částečné zatmění Slunce od roku 1999. Počasí slibuje perfektní podmínky a podobnou možnost budeme moci zažít zase až v roce 2075.

REPORTÁŽ: „Vážení zákazníci, brýle pro pozorování Slunce již dorazily do Planetária Praha. Vzhledem k velkému zájmu o brýle není možné provést rezervaci předem. Brýle je možné zakoupit pouze osobně na místě, a to v maximálním množství tří kusů na osobu. Děkujeme za pochopení,“ stálo v úterý na oficiálních webových stránkách Planetária Praha.

Ve středu 12. srpna večer budeme i na území České republiky pozorovat zatmění Slunce. Sice jen částečné, ale s 85–88 % zakryté plochy slunečního kotouče bude na dlouhá léta v této velikosti poslední.

Zenit je svižná karetní strategická hra, ve které budete bojovat o vliv na planetách, rozvíjet technologie a snažit se soupeře porazit dřív, než získá rozhodující převahu.

Teleskop Daniel K. Inouye poprvé zaznamenal plazmové víry na povrchu Slunce. Pozorování potvrdila teoreticky předpovězenou Kelvinovu–Helmholtzovu nestabilitu. Neustále rotující útvary pomáhají vysvětlit přenos energie i vznik slunečních erupcí.

Vesmír je obrovský a naše Země je v něm jen drobné prachové zrnko. I v rámci naší sluneční soustavy nás Jupiter výrazně převyšuje. Existují ještě větší planety? A jak velké vlastně mohou být?

Galaxií možná putují miliony osamělých planet se svými měsíci, které přežily dramatické vyvržení z rodné hvězdné soustavy, ukazuje nový výzkum.

Letí na nás asteroid? Tuto otázku řeší každou noc astronomové na observatoři Kleť. Ta patří ke světové špičce ve sledování asteroidů a komet a během letních prázdnin otevřela brány veřejnosti. Návštěvníci se mohou podívat do jedné ze dvou kupolí a prohlédnout si přístroje, které slouží k výzkumu vesmíru.

Vědci dnes vědí, že náš nejbližší kosmický soused vznikl při srážce tak brutální, že obě tělesa se téměř celá roztavila. A právě tato katastrofa možná zachránila budoucnost celé civilizace.

Snímky povrchu hvězdy pořídil solární teleskop na Havaji. Pomohou lépe reagovat na projevy vesmírného počasí.

Nové počítačové modely naznačují, že největší měsíc Pluta se po svém vzniku dramaticky zpomalil, což zanechalo na jeho ledové kůře stopy čitelné i po miliardách let.

Slunce tu nebude věčně. Co bychom měli dělat, až spálí své hvězdné palivo, a my tady ještě budeme? Nebo nějaké podobné druhy? Gabriel Harry navrhuje zůstat na Zemi a snažit se ji co nejlépe ochránit před červeným obrem, do něhož se Slunce promění. Vyhořelé Slunce by podle něj nahradili plynní obři Sluneční soustavy, jejichž vodík a helium bychom spalovali ve fúzních reaktorech.

Astronomové a odborníci na planetární obranu žili bezmála tři desetiletí v omylu. Kosmické těleso s názvem 1998 SH2 považovali za obyčejný asteroid, ale nová studie amerického vesmírného úřadu NASA nyní ukázala překvapivou informaci. Tento obíhající kámen je ve skutečnosti dlouho maskovaná kometa, což je zjištění klíčové pro budoucí obranu před hrozbami z vesmíru.

Dnes je Venuše nejžhavější planetou Sluneční soustavy, je dokonce teplejší než k Slunci bližší Merkur. Na jejím povrchu panují teploty kolem 464 °C, atmosféra je více než devadesátkrát hustší než na Zemi a aby toho nebylo málo, z oblaků se snáší kapky kyseliny sírové.

Maximum meteorického roje Perseid nastane letos v noci ze 12. na 13. srpna. Ideální temnou oblohu bez měsíčního svitu zajistí srpnová fáze novu. K úspěšnému pozorování desítek záblesků nepotřebujete dalekohled.

Vesmír se rozpíná stále rychleji. Jenže, jak je to možné? Současná fyzika je v koncích. Odpovědí by mohla být hypotetická temná energie. Právě na tu se zaměří pozornost dvojice zkušených astronomů. Namísto ní ale objeví něco mnohem hmatatelnějšího.

Ve středu 12. srpna zakryje Měsíc nad Českem asi 86 procent slunečního kotouče, maximum přijde po osmé večer. Bezpečně se dá dívat jen přes brýle s certifikací ISO 12312-2 — nebo dírkou v kartonu na papír.

Meteorit, který před dvěma lety prorazil střechu rodinného domu v americkém New Jersey, přinesl vědcům nečekané překvapení. Při jeho analýze objevili stopy dávné slané vody i vzácné aminokyseliny mimozemského původu, které mohou pomoci objasnit vznik života ve Sluneční soustavě.

České Budějovice pokračují v modernizaci dětských hřišť. Zatímco hřiště v Mánesově ulici už po revitalizaci slouží dětem, v Háječku začala výstavba nového planetárního hřiště inspirovaného sluneční soustavou.

Největší katastrofy v historii Země možná nejsou náhodné.

Kus vesmírné horniny, který před dvěma lety dopadl do domu v americkém New Jersey, přinesl vědcům nečekaně zachovalý materiál. Jeho rozbor odhalil pozůstatky dávných solných roztoků, aminokyseliny a další organické sloučeniny.

Meteorit, který v roce 2024 prorazil střechu domu v americkém Hillsborough, se ukázal jako mimořádně vzácný uhlíkatý chondrit. Obsahuje aminokyseliny, organické sloučeniny a materiál pozměněný koncentrovanou slanou vodou. Nejde o důkaz mimozemského života, ale o záznam chemie, která mu mohla předcházet.

Před lety narazil německý muž při kopání výkopu na nezvykle těžký kámen, který přitahoval magnet. Více než třicet let ho jen přemisťoval po pozemku, než se rozhodl obrátit na odborníky. Jejich zjištění ho naprosto překvapilo.

Pluto mělo být jen zamrzlým světem na okraji Sluneční soustavy. Nová analýza dat ze sondy New Horizons ale ukázala, že na jeho povrchu probíhají dramatické procesy.

Palivo je jedním z největších omezení kosmických misí. Každá raketa musí nést nejen svůj náklad, ale také veškeré palivo potřebné pro urychlení celé konstrukce. A čím více paliva veze, tím je těžší, což znamená, že potřebuje ještě více paliva. Tento začarovaný kruh provází kosmonautiku už více než sto let.

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.

Americká sonda Viking 1, která se vydala na cestu do vesmíru z kosmodromu na floridském mysu Canaveral 20. srpna 1975, dokázala jako první lidský výtvor přistát na Marsu. Na povrch rudé planety dosedla v červenci 1976 a spolu se sondou Viking 2, jež přistála tamtéž o dva týdny později, pořídila přes 50.000 snímků včetně fotografií měsíců Phobos a Deimos, nenašla ale žádné známky po životě.

Sluneční soustava kromě osmi planet zahrnuje celou řadu mnohem menších těles. O nich máme v drtivé většině případů pouze informace ze vzdálených pozorování, jen v několika málo případech byla tato tělesa navštívena sondami vyrobenými lidskou rukou. Proto například tvar je odvozován ze světelných křivek nebo radarových měření. Průlety sond umožňují mimo jiné verifikovat tvary odvozené na dálku a testovat tak spolehlivost rekonstrukčních metod. Takovým případem je i model blízkozemní planetky Torifune, kolem níž v červenci 2026 prolétla sonda Hayabusa2 v rámci své rozšířené mise. Autoři představovaného článku nejen zpřesnili její rotační parametry před příletem sondy, ale především vyvinuli novou metodiku, která umožňuje lépe pracovat s nestejně kvalitními pozorováními a spolehlivěji odhadnout nejistoty výsledného modelu.

Vesmír je nekonečný a plný záhad. Jak dobře si pamatujete základy astronomie a fyziky, které jsme se učili ve škole? Otestujte své znalosti v našem kvízu a zjistěte, zda byste obstáli jako vesmírní badatelé.

Kosmická srážka před 800 miliony let, při které vznikla rodina planetek Eulalia, zřejmě vyvolala mohutný meteoritický déšť ve Sluneční soustavě.

Astronomové poprvé potvrdili atmosféru u kamenné planety nacházející se mimo Sluneční soustavu. Důkazy mohou být důležitým prvkem pro výzkum obyvatelnosti světa a možného mimozemského života. Někteří experti jsou ale skeptičtí.

Téměř nezřetelné záření v atmosféře plynných obrů, ať už Sluneční soustavy nebo i v jiných planetárních systémech, by mohlo prozradit temnou hmotu – pokud se její částice navzájem anihilují a ovlivňují vodík v atmosféře těchto planet. Vědci zatím nic nenašli, ale prý je to teprve začátek.

Astronomové objevili v obřím oblaku plynu a prachu poblíž středu Mléčné dráhy erytrulózu, dosud nejsložitější cukr zaznamenaný mimo Sluneční soustavu. Nález sice není důkazem mimozemského života, ukazuje ale, že některé látky, které jsou pro vznik života důležité, mohou vznikat již v mezihvězdném prostoru, tedy ještě před zrodem planetárních soustav. V přírodě se onen cukr vyskytuje třeba v malinách.

Když obyvatel domu v americkém New Jersey uslyšel ohlušující ránu, nejspíš ho ani nenapadlo, že právě zažil něco, co se stává jen jednou za mnoho let. Černý kámen, který prorazil střechu jeho domu, totiž nepřiletěl z vedlejší ulice, ale z hlubin vesmíru.

Teplota klesá k -179 °C, atmosférický tlak je drtivý a místo vody zde tečou řeky kapalného metanu. Přesto právě tento vzdálený gigant obíhající kolem Saturnu představuje pro lidstvo naději na objevení mimozemského života.

Hvězda vzdálená přibližně 1300 světelných let vykazuje neobvykle vysoké množství lithia. Astronomové se domnívají, že chemickou stopu zanechala planeta, kterou hvězda v minulosti pohltila. Do jejího pádu mohl zasáhnout hnědý trpaslík obíhající ve stejném systému.

Nová vědecká studie přinesla optimističtější pohled na vzdálenou budoucnost naší modré planety. Podle výpočtů by Země nemusela skončit pohlcena rozšiřujícím se Sluncem přibližně za šest miliard.

Jaké by to bylo projít se mezi planetami, objevovat jejich tajemství a pochopit fungování Sluneční soustavy zábavnou formou? Nová expozice Planetum zve malé i velké cestovatele do vesmíru.

Kometa 3I/ATLAS nejspíš pochází z okraje hvězdného systému, který byl dvakrát starší než Slunce. Astronomové získali nové poznatky o jejím původu na základě analýzy jejího chemického složení. K objevu pomohla data z Velmi velkého dalekohledu Evropské

Vesmírný dalekohled Jamese Webba objevil na Titanu a Plutu stejnou neznámou chemickou stopu, která zatím vzdoruje všem dosavadním pokusům o vysvětlení.

Objevte planety Sluneční soustavy zábavnou formou. V Holešovické tržnici čeká na děti letní vesmírná stezka plná úkolů, poznávání i odměn.

Skoro rok mlčela a teď se ozvala. Sonda New Horizons, která od roku 2006 letí čím dál hlouběji do sluneční soustavy, se probudila z hibernace ve vzdálenosti bezmála 9,5 miliardy kilometrů od Země. A podle prvních hlášení je na tom výborně.