Spalničky

Když lékař Edward Jenner v roce 1796 provedl první očkování v historii, mnozí lidí byli zděšení. Někteří věřili, že po vakcíně budou lidem růst kravské rohy, jiní se báli neznámého zásadu do svého těla. O více než dvě století později je medicína nesrovnatelně dál. Strach některých rodičů ale zůstává překvapivě podobný. Proč je právě očkování pro matky tak citlivé téma?

Černý kašel i spalničky znovu sílí. Rodiče by neměli podceňovat očkování, preventivní prohlídky ani dostupné příspěvky.

Do Česka se vrací infekční nemoci, které byly díky očkování téměř vymýcené. Loni lékaři evidovali na 4000 případů povinně očkovaných nemocí, dominoval jim černý kašel. Odborníci za návratem vidí klesající proočkovanost, odkládání vakcinace i šíření dezinformací.

V Česku se letos objevilo přes 400 případů nemocí, proti niž se povinně očkuje, loni téměř 4 tisíce. Nejvíce je mezi nimi černého kašle, kterým se po letech mohou nakazit i očkovaní. Bez něj lékaři evidovali loni těchto nemocí řádově desítky. Vyplývá to z údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Důvodem je podle odborníků pokles podílu očkovaných.

Zájem zdravotníků v nemocnicích o nepovinné vakcíny proti chřipce není valný, proti covidu je téměř nulový. Naopak vakcína proti hepatitidě A patří mezi nejžádanější. Velká část nemocnic ale ani neví, jak na tom jejich zaměstnanci jsou, protože statistiky proočkovanosti nevedou.

V Bangladéši zahájili nouzové očkování ve snaze zastavit epidemii spalniček a zarděnek. Při té za necelý měsíc zemřelo více než 100 dětí. V úterý o tom informovala agentura AP.

Více než sto dětí zemřelo v Bangladéši za necelý měsíc na spalničky. Vláda proto ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací a UNICEF spustila nouzovou očkovací kampaň zaměřenou na nejrizikovější okresy.

Stejně jako ve velké části zemí, i v Bangladéši se začaly znovu šířit spalničky. Zahájil proto očkovací kampaň ve spolupráci s UNICEF a WHO. Nemoc se šíří i v Česku a v Evropě, může za to klesající proočkovanost.

Fakultní nemocnice zkoušejí různé způsoby, jak motivovat zaměstnance k očkování. Jeden funguje zaručeně – nabídnout vakcíny zdarma. Proočkovanost zdravotníků i nezdravotníků je obecně nízká, na rozdíl od většiny pražských nemocnic si ale další fakultky alespoň vedou statistiky proočkovanosti. Pravidelně očkují zaměstnance podle momentální situace na Klinice pracovního lékařství Fakultní nemocnice Olomouc.

Rostoucí nedůvěra k vakcínám a šíření dezinformací mohou vést k návratu nemocí, které jsme díky očkování téměř vymýtili. Nejvíce ohroženi jsou senioři, chronicky nemocní i malé děti. Varovali před tím představitelé České lékařské společnosti Jana E. Purkyně (ČLS JEP). „Očkování funguje tak dobře, že už jsme zapomněli, jak vypadá svět bez něj.

Každý lékař, sestra, lékárnice a jakýkoliv jiný zdravotník, který zpochybňuje očkování, se zpronevěřuje svému poslání. Jejich vzdělání je založeno na vědě. Pokud si kdokoliv z nich myslí něco jiného, není zdravotník, ale šaman, a mělo by mu být odebráno osvědčení o způsobilosti vykonávat povolání.

Obávané infekční nemoci, na které se kdysi umíralo, se začínají objevovat znovu, i když se proti nim očkuje. Včetně několika případů úmrtí. Některé vakcíny totiž nechrání celoživotně, u jiných není očkovaný dostatečný počet lidí.

Ačkoli se zdálo, že spalničky definitivně zmizely, evropská data z posledních měsíců naznačují jejich návrat. Česko zatím eviduje pouze jednotky případů, ovšem epidemiologové nabádají k obezřetnosti. Kvůli vysoké nakažlivosti viru a jeho schopnosti přetrvávat v uzavřeném prostoru je důležité rozpoznat první příznaky včas – ty se snadno zamění za běžné nachlazení.

V Evropě se znovu šíří spalničky. Česko zatím hlásí jen jednotlivé případy, odborníci ale varují, že kvůli mimořádné nakažlivosti viru může situace rychle nabrat spád. „Virus může v prostoru přetrvávat až dvě hodiny poté, co nakažený místnost opustí,“ vysvětluje epidemioložka Kateřina Fabiánová. Klíčovou roli hraje podle Státního zdravotního ústavu očkování a včasná reakce při prvních příznacích.

Spalničky nejsou jen vyrážka. Virus oslabuje imunologickou paměť na roky dopředu — a v Evropě kvůli klesající proočkovanosti onemocnělo jen v roce 2025 téměř 34 000 lidí. Co se děje s imunitou po nákaze?

Evropou se znovu šíří spalničky, jedno z nejvíce nakažlivých virových onemocnění. Česká republika zatím eviduje jednotlivé případy, odborníci však varují před rychlým šířením v kolektivech.

Světem obchází strašidlo – strašidlo očkování. Ke svaté štvanici na toto strašidlo se spojili přední intelektuálové sociálních sítí, samovzdělanci a přední myslitelé novodobých dějin z náleven.

Nemoc, kterou jsme považovali za poraženou, opět plní evropské statistiky. Za rok 2023 hlásil evropský region WHO přes 58 000 případů – osmnáctkrát více než rok předtím. Co to znamená pro Česko?

V Evropě narůstá počet nakažených spalničkami. Loni je lékaři ve třiceti evropských zemích diagnostikovali v 7 655 případech. V Česku je situace stabilní, poslední dobou jde o desítky případů ročně, přičemž letos k 2. únoru se infekce, postihující především děti, zatím vyskytla ve třech případech. Odborníci ale upozorňují, že i tak je důležité nepodceňovat prevenci, kterou je zejména očkování v dětském věku na základě očkovacího kalendáře. Deník.cz přináší odpovědi na základní otázky.

Záškrt díky očkování postupně téměř vymizel, stále se ale lidé mohou nakazit. Pak je zapotřebí nejen antibiotická léčba, ale i terapie antitoxická. Během onemocnění se totiž do těla šíří toxin, který může poškodit srdce. Toxin produkují i spalničky, další onemocnění, proti kterému se povinně očkuje, přesto se mezi lidmi šíří.

Nebývale rychle se v řadě evropských zemí v posledních týdnech šíří spalničky. Největší nárůst byl zaznamenán především ve Velké Británie, ale také v Itálii či v Polsku. V Česku zatím odborníci eviduj…

Zkušenost s covidem ukázala, že izolovaný postup států vede k chaosu. Odpovědí má být pandemická úmluva – podle kritiků ale ohrožuje suverenitu států, kterou jim vezme Světová zdravotnická organizace (WHO). To je jen jedna z mnoha zažitých dezinformací, které se pokoušíme vyvracet, vysvětluje Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v ČR.

Spalničky, dětská infekce, mohou mít lehký průběh, ale někdy se zdravotní stav zkomplikuje tak, že nakažený jedinec může zemřít. To se v posledních letech opakovaně stalo v USA, kde přibývá odmítačů očkování proti této nemoci.

Řada evropských zemí zaznamenala v posledním roce nárůst případů spalniček, upozornilo ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě. „Spalničky patří mezi vysoce nakažlivá virová onemocnění. Virus se šíří vzduchem a může v prostoru přetrvávat až dvě hodiny poté, co nakažený místnost opustí,“ vysvětluje Kateřina Fabiánová, epidemioložka Státního zdravotního ústavu.

Dalo by se říct, že ničivé epidemie nakažlivých nemocí jako neštovice, spalničky, chřipka pomohly Španělům dobýt v tak krátké době Nový svět a učinit z Jižní Ameriky svou kolonii.

K očkování proti spalničkám kvůli epidemii v několika amerických státech vyzval vysoký činitel tamního ministerstva zdravotnictví. Na podporu vakcinace vystoupil v neděli Mehmet Öz, nynější administrátor federálních systémů zdravotního pojištění Medicare a Medicaid a lékař, který se dříve proslavil v televizním pořadu jako Dr. Oz. Šéf amerického ministerstva zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se přitom dříve k vakcínám opakovaně vyjadřoval rezervovaně.

Vakcinace zachraňuje každoročně miliony životů, v Česku ale klesá zájem o očkování. U spalniček nedosahujeme potřebné hranice 95 procent, což vede k jejich návratu.

Velká Británie znovu ztratila eliminační status spalniček, což ukazuje, jak křehké jsou úspěchy veřejného zdraví v době klesající proočkovanosti.

Praha - Prevence je vždy efektivnější a bezpečnější než léčba komplikací vzniklé nemoci. V dnešní tiskové zprávě ministerstva zdravotnictví (MZd) na podporu očkování to uvedl ministr Adam Vojtěch (za ANO). Na světě zachraňuje vakcinace 3,5 až pět milionů životů každý rok, citovalo MZd z dat Světové zdravotnické organizace (WHO).

U neočkovaných virus způsobuje horečku, dýchací potíže a vyrážky. Onemocnění však může vést i k závažnějším komplikacím, jako jsou zápal plic, zánět mozku a vzácně i smrt.

Na jedné ze základních škol v Sušici se objevil svrab a vynutil si zavedení nutných epidemiologických opatření. Podle odborníků jsou znovu na vzestupu i další onemocnění jako spalničky nebo černý kašel.

Počet případů spalniček v Jižní Karolíně rychle vzrostl na celkových 434. V nucené karanténě nyní zůstává přes čtyři sta neočkovaných osob. Hlavní příčinou epidemie je pokles proočkovanosti pod hranici kolektivní imunity.

Pád letadla v poušti, fraktura lebky syna po srážce s taxíkem, smrt dcery na spalničky a mrtvice těhotné manželky. To není scénář katastrofického filmu, ale životopis jednoho z nejslavnějších spisovatelů 20. století.

Žloutenkou typu A loni v tuzemsku onemocnělo 3255 lidí, zhruba pětkrát víc než o rok dřív. Podle údajů ministerstva zdravotnictví je to nejvíc na území Česka od roku 1984, kdy bylo pacientů o 17 víc. Nejvíc za posledních deset let je případů svrabu, pásového oparu nebo lymské boreliózy přenášené klíšťaty, meziročně přibylo také spalniček. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Státní zdravotní ústav.

Žloutenkou typu A loni v tuzemsku onemocnělo 3 255 lidí, zhruba pětkrát víc než o rok dřív. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle údajů ministerstva zdravotnictví je to nejvíc na území ČR od roku 1984, kdy bylo pacientů o 17 víc.

Spojené státy snížily počet doporučených vakcín pro americké děti. Nově rodičům neposkytují žádné jasné pokyny například u očkování proti chřipce či rotavirům. Informovala o tom agentura AP, která krok označila za dosud nevídaný.

Z dat zveřejněných Státním zdravotním ústavem vyplynulo, že řada nemocí, která byla v Česku dlouho na minimu, za minulý rok narostla. Rekordní počet osob se nakazil žloutenkou typu A, celkem 3255 osob, což je nejvíce od roku 1984.

Žloutenkou typu A loni v tuzemsku onemocnělo 3 255 lidí, zhruba pětkrát více než o rok dřív. Podle údajů ministerstva zdravotnictví je to nejvíce na území ČR od roku 1984, kdy bylo pacientů o 17 více. Nejvíc za posledních deset let je případů svrabu, pásového oparu nebo lymeské boreliózy přenášené klíšťaty, meziročně přibylo také spalniček.

Praha - Žloutenkou typu A loni v tuzemsku onemocnělo 3255 lidí, zhruba pětkrát víc než o rok dřív. Podle údajů ministerstva zdravotnictví je to nejvíc na území ČR od roku 1984, kdy bylo pacientů o 17 víc. Nejvíc za posledních deset let je případů svrabu, pásového oparu nebo lymské boreliózy přenášené klíšťaty, meziročně přibylo také spalniček. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Státní zdravotní ústav (SZÚ).

Spojené státy ani na konci roku nedokázaly zastavit šíření nakažlivých spalniček. Naopak, počet nakažených překonal dva tisíce a stále se tvoří další ohniska, což naznačuje, že Světová zdravotnická organizace (WHO) příští rok odejme Spojeným státům status země bez spalniček.

Chřipka, covid a další respirační nemoci se šíří Českem. Podle hlavní hygieničky počet lidí s respiračními nemocemi dosáhl hranice epidemie. Nejvíc nemocných přibývá mezi dětmi. Lékaři potvrdili i výskyt chřipkového viru H3N2 subtypu K, na který hůř funguje očkování. Blížící se vánoční svátky podle odborníků nárůst nemocných přibrzdí, ale období nemocí nejspíš prodlouží.

Experti ze Světové zdravotnické organizace (WHO) varují před narůstajícím počtem případů spalniček. Těch bylo loni zaznamenáno po celém světě 11 milionů, tedy víc než před covidovou pandemií. Odborníci varují před epidemií a doporučují prohloubit podporu očkování, píše deník Bild.

Kanada už nepatří mezi země, které vymýtily na svém území spalničky, píší agentury AP a AFP s odvolání na kanadské ministerstvo zdravotnictví. Tento status ztratila kvůli šířící se nákaze tohoto vysoce infekčního onemocnění. Počet nakažených roste kvůli poklesu proočkovanosti mezi dětmi v Severní i Jižní Americe.

Spalničky i plané neštovice jsou "dětská" virová onemocnění, jejichž hlavním projevem je kožní vyrážka. Jak je od sebe odlišit?

V USA probíhá tažení hnutí MAHA (Make America Healthy Again – Udělejme Ameriku opět zdravou) proti vědě, tvrdí analýza agentury Associated Press (AP). Ta odhalila, jak moc pronikají tyto snahy do tvorby zákonů v jednotlivých státech. Paralelně s těmito snahami ve Spojených státech pokračuje pokles proočkovanosti populace, což zjednodušuje šíření nakažlivých nemocí.

Spojené státy propustily více než tisíc zaměstnanců prestižní zdravotnické agentury CDC – včetně expertů bojujících proti šíření spalniček. Odborníci varují, že politický zásah může vážně oslabit schopnost USA reagovat na epidemie doma i ve světě.

I když počet nově nakažených spalničkami v USA ubývá, celkové množství stále roste. Spojené státy překročily hranici 1500 případů spalniček za rok 2025. Podle epidemiologů je to nejvyšší počet od přelomu tisíciletí, kdy byla tato nemoc v USA lokálně vymýcená. Zdravotní úřady varují, že hlavní příčinou je klesající proočkovanost v zemi.

Svoboda odmítnout očkování má své hranice. Když chybí kolektivní ochrana, nejvíce trpí děti a lidé, kteří se bránit nemohou.

Po covidové pandemii lékaři bojovali s obrovským nárůstem planých neštovic i komplikacemi, které děti ohrožovaly na životě. Dnes se kvůli klesající proočkovanosti vracejí spalničky. Už příští sezonu podle odbornice na infekční nemoci Dity Smíškové můžeme čekat pro nás méně známou nemoc - západonilskou horečku, šířící se z jižních zemí.

Florida chce jako první stát USA zrušit veškerá povinná očkování. Děti by tak například již nemusely být očkované proti obrně k tomu, aby mohly navštěvovat veřejné školy. K „otroctví“ přirovnal povinnou vakcinaci Joseph Lapado, vrcholný floridský úředník pro oblast zdravotnictví, jehož pravomoci odpovídají hlavnímu hygienikovi.

Florida plánuje zrušit všechna povinná očkování pro děti ve školách. Záměr obhajují lékařskou svobodou, experti varují před návratem vážných nemocí. Tento krok jde proti názoru většiny, ale zapadá do federálního trendu.

Přenos virových onemocnění dokáže v některých případech způsobit epidemii. Vědci prozradili, které nemoci se v současnosti dokáží šířit nejrychleji. A také sdělili, že některé choroby se šíří pomaleji, ale zato představují vyšší riziko pro člověka.

Rumunsko se potýká s nejhorší epidemií spalniček od 90. let. Příští týden tam začíná oblíbený festival Banát, kvůli kterému do Rumunska cestují stovky Čechů. Region, kde se akce koná, podle pořadatele nehlásí jediný případ.

Proočkovanost proti některým nemocem se v tuzemsku zhoršuje. Třeba u spalniček klesla pod devadesát procent. Pomoci má chystaná národní strategie, jež počítá s rychlejším zaváděním plně hrazených očkování či zajištěním větší bezpečnosti. Návrh počítá i s pravidelnými průzkumy veřejného mínění o vakcinaci a s průběžným hodnocením imunity v populaci.

Abyste dostali některou z velmi nebezpečných exotických nemocí, nemusíte nutně cestovat za exotikou. Závažná a někdy i smrtelná onemocnění přenášené komáry, hrozí především ve Francii a Itálii. V Rumunsku zase řídí spalničky. Jak se chránit před cestou, při cestě a po návratu, doporučuje ministerstvo zdravotnictví.

Ve Francii a Itálii hrozí vyšší riziko nákazy exotickými nemocemi přenášenými komáry jako je západonilská horečka, horečka dengue a chikungunya. Pomůže používání repelentů. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo zdravotnictví (MZd). Rumunsko se podle něj potýká s epidemií spalniček, proti kterým je ale většina Čechů povinně očkovaná. Jednotlivé případy zmíněných exotických horeček u lidí, kteří přijeli ze zahraničí, zaznamenalo letos i Česko. Případů spalniček bylo v ČR za…

Praha - Ve Francii a Itálii hrozí vyšší riziko nákazy exotickými nemocemi přenášenými komáry jako je západonilská horečka, horečka dengue a chikungunya. Pomůže používání repelentů. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo zdravotnictví (MZd). Rumunsko se podle něj potýká s epidemií spalniček, proti kterým je ale většina Čechů povinně očkovaná. Jednotlivé případy zmíněných exotických horeček u lidí, kteří přijeli ze zahraničí, zaznamenalo letos i Česko. Případů spalniček bylo v ČR za pololetí 30.

Velká Británie se právem obává epidemie spalniček. Proočkovanost dětí není dostatečná a odborníci proto vyhlížejí s obavami začátek školního roku. Může za to dezinformační prostředí, ale i chudoba.

Základní reprodukční číslo R0 rozhoduje o rychlosti a potenciálu šíření nemoci. Nízké reprodukční číslo neznamená, že je daná nemoc méně nebezpečná. Kolektivní imunita dosažená očkováním dokáže zastavit šíření nemocí.