Státní rozpočet

Jak jsme Vás už informovali, základní škola na Hořanech je v havarijním stavu. Žáci se musí učit v náhradních třídách. Stonavští zastupitelé proto schválili investiční záměr k její rekonstrukci, aby tak mohli zažádat o dotaci.

Lednové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře od roku 2003, jak vyplývá z dnes zveřejněných údajů ministerstva financí. Výsledkem je totiž schodek ve výši osmi miliard korun. Hůře státní kasa hospodařila naposledy před sedmnácti lety, za vlády premiéra Vladimíra Špidly z ČSSD. Dokonce i během let, kdy česká ekonomika pociťovala neblahý efekt světové finanční krize, dopadalo lednové hospodaření státní kasy lépe než to letošní. V roce 2003 činil lednový schodek 10,4 miliardy korun.

Dětí s nedokončenou základní školní docházkou přibývá a to jim brání vymanit se z chudoby. Hrozba odebrání dávek na bydlení rodičům by mohla problém řešit. V rozhovoru pro Právo to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Na politické výroky typu „našla jsem peníze“ či „přidal jsem důchodcům“ je Richard Jahoda, majitel společnosti Grinex Advisory a člen Komory daňových poradců, už poněkud alergický. „Jsou to naše peníze a stát má být servisní organizace občanů,“ zdůrazňuje.

Pokud se důchodová reforma nestihne do deseti let, zatížíme příští generaci, na které budou starší ročníky závislé. Před současným stavem neudržitelného systému penzí varuje šéfka důchodové komise a rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. V rozhovoru pro Echo24 navíc vyvrací tvrzení ministryně financí Aleny Schillerové, že by zavedení solidárního pilíře stálo kasu 300 miliard. Podle ní se však po zavedení změn musí politici dohodnout na změnách v daňovém systému.

Podinvestovanost některých českých nemocnic, a platí to dvojnásob o řadě velkých pražských zařízení, je přímo do očí bijící. Velkou otázkou ovšem je, kde na miliardové investice vzít – z úhrad zdravotních pojišťoven na ně nemocnice nenašetří a stačit nemusí ani dotace a peníze ze státního rozpočtu. Vláda se proto nyní snaží hledat nové cesty zejména v podobě natažení soukromých investorů, kteří by se zafinancováním pomohli.

Premiér Babiš a ministryně financí Schillerová nešetří superlativy při obhajobě hospodářské politiky.

Důchodová komise dnes bude diskutovat o konkrétních variantách rozdělení prvního pilíře na rovný důchod a zásluhovou část. „Na změnu systému máme pět let. A bez daňové reformy to nepůjde,“ říká předsedkyně komise Danuše Nerudová v rozhovoru pro Peníze.cz.

Hospodaření důchodového pojištění skončilo za rok 2019 v přebytku. Přebytek by měl činit zhruba 16,2 miliardy korun. Vyplývá to z výsledku hospodaření státního rozpočtu v roce 2019 a jeho jednotlivých položek, které v pátek zveřejnilo ministerstvo financí.

Státní rozpočet skončil za celý loňský rok ve schodku 28,5 miliardy korun. Vláda plánovala 40miliardový schodek rozpočtu, i tak jde o nejvyšší deficit od roku 2015. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v rozhovoru pro deník Právo řekla, že důvodem jsou mohutné investice a že jde o čtvrtý nejlepší výsledek za dvacetiletí.

Celkové daňové příjmy státu bez pojistného na sociální zabezpečení loni stouply meziročně o 5,4 procenta, tedy o 55,1 miliardy, na 1074,9 miliardy korun. Celkové inkaso bylo proti plánům zhruba o 12 miliard nižší. Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 431,6 miliardy korun, meziročně o 18,3 miliardy korun více. Na dani z příjmu právnických osob stát vybral zhruba o 8,9 miliardy více, celkem 182,9 miliardy korun. Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí v rámci údajů o státním rozpočtu za loňský rok. Naopak meziročně nižší příjem byl u spotřebních daní.

Zatímco v letech 2016 a 2018 hospodařily státní rozpočty s přebytky a v roce 2017 bylo dosaženo jen mírného schodku 6,2 miliardy korun, v loňském roce se hospodaření zhoršilo. Státní rozpočet v roce 2019 hospodařil se schodkem 28,5 miliardy korun.

Možná víte, že se minimální mzda, která je častým tématem politických diskuzí, v novém roce opět zvýší. V roce 2019 činila 13 350 korun, nově se zvedne na relativně slušných 14 600 korun za měsíc. Asi jako vše na světě má institut minimální mzdy své klady a zápory. Zkusím vám představit ty nejzákladnější a vysvětlit, proč by měli být politici při jejím navyšování obezřetní.

Bouřlivé debaty, hádky, plamenná slova, zpravidla opozičních poslanců. Schvalování zákona o státním rozpočtu vždy vyvolává velké emoce. Nejinak tomu bylo letos. Rozpočet poslanci schválili a prezident Miloš Zeman minulý týden zákon podepsal. Stát tak bude v roce 2020 hospodařit se schodkem 40 miliard korun.

Zeman také podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 40 miliard korun.

Výzkumné organizace by mohly od roku 2021 dostávat ze státního rozpočtu každoročně o čtyři procenta navíc z peněz, které jdou na výzkum, vývoj a inovace. Peníze budou určeny na jejich rozvoj. ČTK to dnes řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Navyšování peněz na takzvanou institucionální podporu dlouhodobého rozvoje výzkumných organizací bude ale záviset na možnostech státního rozpočtu.

Ve státním rozpočtu na příští rok se ve středu přelévaly stovky milionů korun. Přitom se zhoršil ekonomický výhled na příští rok a Sněmovna musí letos schválit ještě jeden klíčový zákon, který jí vrátil Senát. Jinak může být schodek mnohem vyšší, než je plánovaných 40 miliard korun.

Poslanecká sněmovna včera večer schválila rozpočet na rok 2020. Jeho celkové výdaje činí 1618 miliard korun, příjmy pak 1578 miliard. Pokud vláda opravdu bude nakonec příští rok hospodařit se schodkem 40 miliard korun, bude to odpovídat 0,68 procenta hrubého domácího produktu české ekonomiky, předpokládaného pro rok 2020.

Senát včera vrátil poslancům klíčový daňový balíček, mimo jiné se postavil proti vládní snaze o vyšší zdanění loterií. Daňovými změnami, jimiž chce vláda vylepšit příjmy státního rozpočtu, se tak bude muset znovu zabývat Sněmovna.

Ministerstvo kultury „z důvodu preventivní opatrnosti“ prověřuje česká umělecká díla aktuálně zapůjčená do Belgie. Souvisí to s rozhodnutím belgického odvolacího soudu, který 12. listopadu pravomocně uznal rozhodčí nález, podle nějž má Česká republika zaplatit firmě Čechošvýcara Josefa Štávy odškodnění za překažený obchod s krevní plazmou.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek ve středu ve Sněmovně kritizoval vládní návrh rozpočtu. Podle něj vláda vědomě zhoršuje stav veřejných rozpočtů.

Poslanci odsouhlasili vládní návrh státního rozpočtu na rok 2020 se schodkem ve výši 40 miliard korun. Pro rozpočet s celkovými výdaji ve výši 1618 miliard korun a s příjmy ve výši 1578 miliard hlasovali poslanci koaličních ANO a ČSSD, podporu návrh dostal také od poslanců KSČM.

Úřad Národní rozpočtové rady v úterý zveřejnil analýzu, jaké dopady by na státní rozpočet mělo zavedení minimálního (základního) důchodu. Zároveň upozornil, že zveřejněná data není možné považovat za celkové náklady na rozdělení 1. pilíře důchodového systému.

Hospodaření státního rozpočtu ke konci listopadu vykázalo schodek 38,6 miliardy korun. Taková suma je velice blízko rozpočtovanému schodku čtyřiceti miliard korun, takže vláda stojí v posledním měsíci roku před velkou výzvou, aby rozpočtovaný schodek naplnila.

Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu stoupl na 38,6 miliardy korun z říjnových 19,6 miliardy korun. Loni v listopadu skončilo hospodaření státu ve schodku 21,6 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí.

Ke konci listopadu byl státní rozpočet ve schodku 38,6 miliardy korun, což je o 17 miliard horší výsledek než před rokem. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Pro letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 40 miliard korun.

Jak velký problém představuje v Česku zdanění práce? Je ve srovnání se světem vysoké? Šlo by lidem ulevit, aniž by vykrvácel státní rozpočet?

Zavedení stravovacího paušálu by mohlo každoročně připravit státní rozpočet až o více než dvacet miliard korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Grant Thornton pro Unii zaměstnavatelských svazů ČR (Unie).

Poslanci se ve středu ve druhém čtení zabývali zákonem o rozpočtu a pozměňovacími návrhy, podle nichž by se 177 miliard přesouvalo mezi jednotlivými kapitolami rozpočtu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v rozhovoru pro deník Právo uvedla, že podpoří pouze ty změny, které zákonu zajistí schválení.

Sněmovna se bude zabývat schvalováním státního rozpočtu v druhém čtení. Vládní většina podpořená komunisty sice disponuje dostatkem hlasů pro jeho schválení, ale kritika opozice neustává. Kabinetu vytýká především vysoký deficit 40 miliard korun. Zástupci ODS nyní připravili pozměňovací návrhy s úsporami ve výši 46 miliard korun.

Sněmovní rozpočtový výbor ve středu zasedl nad návrhem státního rozpočtu na příští rok. Poslanci podpořili přesuny peněz v rozpočtu za 1,28 miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) si vyslechla kritiku kvůli tomu, že vláda chce prodat vzácné kovy ze státních rezerv. Opozici vadí i prodloužení lhůty pro vratku z DPH.

Méně peněz pro kancelář Hradu, zrušení slev na jízdné, více peněz na sociální služby, podpora učitelů nebo zrušení dotací pro podnikatele, to jsou některé poslanecké návrhy na přesuny ve státním rozpočtu. Zákonem o rozpočtu se ve středu poslanci zabývají ve druhém čtení. Už sice nemohou měnit schodek ve výši 40 miliard, ale mohou právě navrhnout přesuny v jednotlivých kapitolách.

Po vyhlášení stávky kvůli sporu o navýšení platů mají učitelé další záminku k protestům. Ministerstvo školství totiž plánuje podle Pedagogické komory MŠMT propustit výrazný počet asistentů pedagoga a zároveň snížit prostředky určené na inkluzi o necelé dvě miliardy, což zástupci komory považují za nepřijatelné. V otevřeném dopisu zaslaném poslancům požadují pro školy také celkové zvýšení částky putující ze státního rozpočtu.

V české ekonomice pobírá minimální mzdu přibližně 150 000 zaměstnanců. Mezi těmito lidmi existuje skupina, která minimální mzdu pobírá proto, aby ušetřila na daních. Časté je to například u číšníků. Ti k minimální mzdě dostávají další část výplaty ze spropitného, které se nedaní. Vzhledem k této skutečnosti číšníci pobírají vyšší čistou mzdu, než kdyby měli vyšší než minimální mzdu a ze spropitného by nic nedostávali. V tomto případě vede růst minimální mzdy k legalizaci části příjmů a má pozitivní dopad na státní rozpočet.

Ještě v září činil schodek státního rozpočtu 21 miliard korun. A v říjnu došlo k jeho snížení na 19,6 miliard korun. Důvodem je to, že říjen byl měsícem, který byl pro stát ziskový – došlo k vytvoření přebytku ve výši 5,7 miliard korun. O těchto skutečnostech informovalo Ministerstvo financí, které jedním dechem dodává, že schodek státního rozpočtu pro rok 2019 je schválen ve výši 40 miliard korun.

Olovo republiky! Koupí zinku přispějte na státní rozpočet!

S hypotékami v Česku je to momentálně nadále jako s lehce prošlým jogurtem. Banky je zlevňují, přesto o ně mezi Čechy není kdovíjaký zájem. Bankéři by rádi půjčovali víc, protože hypotéka je pro ně zlatý důl, avšak naráží na neochotu Čechů kupovat drahé, dost možná předražené a cenově nafouknuté nemovitosti. A naráží také na regulace České národní banky (ČNB), které jim znemožňují půjčovat rizikovější klientele.

Státní rozpočet skončil k konci října ve schodku zhruba 19,6 miliardy korun.Jedná se o první říjnový schodek od roku 2015.

Zdražují spotřebitelské úvěry, hypotéky a povinné ručení. To je stručné shrnutí zpráv z bank a dalších finančních domů, které jsme tento týden obdrželi do redakční počty. Začněme nejprve zprávami o zdražování.

České rodiny nejsou v hospodaření se svými penězi příliš zodpovědné. Téměř polovina domácností si totiž nevede žádný rodinný rozpočet. Tvrdí to průzkum agentury STEM/MARK pro společnost Home Credit. Z průzkumu pro Equa bank ale naopak vyplynulo, že své příjmy pravidelně sleduje a vyhodnocuje osm z deseti domácností a že 90 % jich má jasnou představu o tom, kolik peněz mají k dispozici a co si mohou dovolit pořídit.

Česká měna v pátek k euru zakončila beze změny na 25,51 Kč/EUR, neovlivnila ji zpráva o státním rozpočtu ani o podmínkách v českém průmyslu. Vůči dolaru koruna dál posílila na 22,84 Kč/USD. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online a vyjádření analytiků. Pražská burza díky růstu většiny hlavních emisí posílila.

Sněmovní pat zítra nejspíš bude prolomen. Sociální demokraté podpoří program páteční mimořádné schůze dolní komory, jejímž jediným bodem je navýšení rodičovského příspěvku z 220 na 300 tisíc korun ročně. Před ministryní financí Schillerovou a premiérem Babišem se tak rýsuje nepříjemná porážka. Ovšem můžou si za ni sami.

Státní rozpočet skončil ke konci října ve schodku zhruba 19,6 miliardy korun. Jde o první říjnový schodek od roku 2015. Loni státní rozpočet ke konci října hospodařil s přebytkem zhruba 5,7 miliardy korun. Vládě se stále nedaří hospodařit dle představ, byť oproti uplynulým měsícům se situace například v oblasti inkasa DPH mírně zlepšila. Na vině je pomalejší ekonomický růst, než s jakým vláda počítala, a loňské rozsáhlé plošné přidávání na platech a důchodech.

Ve vypjaté debatě kolem schvalování výročních zpráv České televize ve sněmovně došlo i na starší známý argument kritiků hospodaření ČT: Česko by se prý mělo inspirovat Slovenskem a navázat financování ČT na státní rozpočet. Slovenský model přitom zdaleka není ideální a tamní veřejnoprávní média musejí se státem neustále vyjednávat o tom, kolik jim dá peněz, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes.

Ve vypjaté debatě kolem schvalování výročních zpráv České televize ve sněmovně došlo i na starší známý argument kritiků hospodaření ČT: Česko by se prý mělo inspirovat Slovenskem a navázat financování ČT na státní rozpočet. Slovenský model přitom zdaleka není ideální a tamní veřejnoprávní média musejí se státem neustále vyjednávat o tom, kolik jim dá peněz.

Sněmovna schválila hlavní parametry státního rozpočtu na rok 2020. Při pohledu na naplánovaný deficit ve výši 40 miliard korun se nelze zbavit dojmu, že vláda definitivně rezignovala na jakékoliv reformní myšlenky a reálně prorůstové politické kroky. Vlastně jen před sebou mechanicky hrne celé rozpočtové soukolí, jehož jediným smyslem je přerozdělovat veřejné zdroje tak, aby se udržela či zvýšila pravděpodobnost znovuzvolení skupinky vládnoucích politiků.

ODS v pátek při mimořádné schůzi dolní komory, která měla na programu vládní daňový balíček a navýšení rodičovského příspěvku, sáhla po osvědčené, avšak krajně rozporuplné strategii. A přestože tvrdí, že nejde o obstrukce, je zjevné, že chce plánované navyšování daní, které má přinést do státního rozpočtu 8,5 miliardy korun navíc, maximálně oddálit. „Je naše svaté právo proti tomuto balíčku tady vystupovat hodiny, protože já a mí kolegové v pravé části politického spektra jsme byli zvoleni voliči, kteří nechtějí vysoké daně,“ hájí postup ODS její poslanec Jan Skopeček.

Rozpočtovým hitem jsou opět investice do infrastruktury a penze. Ale při vší úctě k ekonomickému a politickému významu těchto položek, asfalt a senioři nás živit nebudou. O naší budoucnosti rozhodne úroveň vzdělání a vědy. A tyto kapitoly jsou přes veškeré proklamace a sliby stále popelkou. Škrtíme je už čtvrt století. Pokud se to zásadně nezmění, za další čtvrtstoletí nebudeme mít peníze ani na silnice, ani na důchody.

Politici si myslí, že dokáží o penězích lidí rozhodovat lépe než lidé samotní. V tom se však zásadně pletou. Nelze proto považovat za správné, že v příštím roce opět dojde k růstu složené daňové kvóty.

Návrh státní rozpočtu, který dnes projednává poslanecká sněmovna, vychází ze základního předpokladu růstu české ekonomiky v příštím roce reálně o 2,2 procenta. Trh aktuálně počítá ve svém konsensu s růstem ekonomiky v roce 2020 o 2,3 procenta, jak plyne ze zářijového šetření České národní banky (ČNB) mezi českými i zahraničními analytiky.

Prezident Miloš Zeman jako již tradičně i letos zaskočil do Poslanecké sněmovny pohovořit o svém názoru na návrh zákona o státním rozpočtu. Pro ty, kdo nemají chuť či čas podobná vystoupení sledovat, přinášíme již tradičně stručné shrnutí.

Na jedné straně rekordní výdaje na důchody a rodičovské příspěvky, na druhé straně optimistická vyhlídka na výběr daní v době zpomalující se ekonomiky. Tak podle kritiků vypadá ztrátový rozpočet, který se bude probírat mezi poslanci. Předseda vlády Andrej Babiš se však kvůli zahraniční návštěvě Japonska schůze nezúčastní. Místo něj vystoupí před zákonodárci Miloš Zeman, který rozpočet s čtyřicetimiliardovým schodkem podpoří.

Zatímco ve Sněmovně se řeší první čtení návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2020, předseda vlády Andrej Babiš se nachází v Japonsku, kde byl uveden na trůn nový císař Naruhita. Prezident Zeman se místo toho objevil ve Sněmovně, kde sháněl právě Babiše. Přitom premiéra sám požádal, aby jej na státnické návštěvě Tokia zastoupil.

Vláda navrhla čtyřicetimiliardový schodek, stejně jako letos. Podle opozice navíc v rozpočtu chybí celá řada potřebných investic.

Také na konci třináctého kola české nejvyšší soutěže bude Slavia vést tabulku. Proti Příbrami se ale nadřela možná více, než se před zápasem zdálo. Po první půli vršovický klub prohrával, ale po změně stran dokázal nepříznivý stav otočit. Kouče Jindřicha Trpišovského trápilo především velké množství neproměněných šancí. To si přeci již za pár dní nemůže proti hvězdné Barceloně dovolit.

Okamurovo hnutí SPD ohlásilo předložení návrhu na zrušení mediálních koncesionářských poplatků. Mnozí se ho zděsili. Okamurovci nechtějí (prozatím?) financování České televize a Českého rozhlasu úplně zrušit, ale doporučují přejít na zřízení veřejnoprávní příspěvkové organizace, která by měla být, aspoň dle jejich návrhu, placena jen a pouze ze státního rozpočtu. Tudíž bez povinné platby koncesionářských poplatků, jak je tomu dnes. Mnoho lidí, jakmile vidí, že jde o jakýkoliv návrh hnutí SPD, tak se předpojatě rozběsní a ihned ho „preventivně“ zamítne, aniž by se nad ním hlouběji zamysleli. To já raději posuzuji, co se navrhuje, a nikoliv kdo to překládá.

Občanští demokraté v minulém týdnu představili svůj nový politický program, který mluví o efektivním hospodaření. Ekonomickou část měl na starost mimo jiné i Jan Skopeček, který v rozhovoru pro Echo24 zároveň zhodnotil návrh státního rozpočtu pro rok 2020. ODS se v programu věnuje i tématu klimatických změn. Skopeček upozorňuje, že to byly právě vlády ODS v 90. letech, za jejichž působení se životní prostředí v ČR dramaticky zlepšilo.

Ministryně práce a sociálních věcí z řad vládní ČSSD volá po omezení daňové slevy na nepracujícího manžela. Plánuje tímto krokem ušetřit až dvě miliardy korun ze státního rozpočtu. Jak by změna mohla vypadat? A co bude znamenat? Na to se dnes podíváme.

Státní rozpočet skončil ke konci září ve schodku bezmála 21 miliard korun. Jde o nejvýraznější zářijový schodek od roku 2014. Loni státní rozpočet ke konci září hospodařil s přebytkem zhruba 16,8 miliardy korun. Vládě se stále nedaří hospodařit dle představ, byť oproti uplynulým měsícům se situace například v oblasti inkasa DPH mírně zlepšila. Na vině je pomalejší ekonomický růst, než s jakým vláda počítala, a loňské rozsáhlé plošné přidávání na platech a důchodech.