Státní rozpočet

Má jít o další nástroj, kterým se vláda snaží vynahradit mimořádná opatření kvůli koronaviru. Vlivní ekonomové ovšem varují, že zásadně ohrozí státní rozpočet a bude motivovat firmy v Česku vytvářet ztráty.

Společníci malých společností s ručením omezeným s nejvýše dvěma společníky, které poškodila epidemie koronaviru, budou moci požádat o státní příspěvek 500 korun denně. Dnes to stvrdila Sněmovna. Po rozsáhlé debatě plné sporů ale odmítla návrh Senátu, aby se příspěvek vyplácel přímo ze státního rozpočtu, a nikoli jen z vybraných daní z příjmů zaměstnanců. Tento senátní návrh měl zabránit tomu, aby obce a kraje přicházely o peníze z takzvaných sdílených daní, z nichž se příspěvek vyplácí.

Vláda navrhuje, aby kompenzační bonus podnikatelům ze třetiny vyplácely obce a kraje. Podle části opozice jde ale kabinetu jen o to obce finančně „vyhladovět”, ovládnout a vybrané potom dotovat. Část opozice tak chce v úterý ve Sněmovně podpořit senátní změnu u kompenzačního bonusu pro s.r.o, aby se peníze vyplácely pouze ze státního rozpočtu.

Kompenzační bonus pro OSVČ a malé s.r.o. mají podle ministerstva financí zhruba z třetiny hradit obce a kraje. Celkem by to mohlo být přes 13 miliard Kč. Sněmovna to schválila, Senát jí však návrh vrátil s tím, že by podpora měla jít výhradně na vrub státu. Podle šéfky státní pokladny Aleny Schillerové (za ANO) by to ale znamenalo konec vyplácení kompenzací.

Senát ve středu v úvodním kole podpořil návrh skupiny senátorů, kteří chtějí, aby obce a kraje dostaly jednorázový bonus ze státního rozpočtu. Kraje by měly dostat zvláštní podporu ve výši 400 korun za každého obyvatele a obce ve výši 1000 korun. Návrh podepsali zástupci všech senátorských klubů. Nyní ho projednají senátní výbory.

Starostové obcí i jednotlivé kraje se bouří, protože se nechtějí podílet na vyplácení kompenzačního bonusu pro OSVČ nebo malá eseróčka. Minulý týden se za ně postavila část senátorů i poslanců, kteří chtějí po státu, aby peníze šly výhradně ze státního rozpočtu. Naproti tomu senátor Tomáš Goláň (za Sen 21) před tím varuje a návrh ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) hájí.

Stát loni vybral na všech daních ale bez povinného pojistného celkem 1105 miliard korun.

Poslanci ve středu schválili posunutí termínu pro předložení návrhu státního rozpočtu na rok 2021. Ten má za normálních okolností vláda předložit do Sněmovny už během září, díky výjimce tak ale bude moct učinit až koncem října.

Dubnové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře v novodobé historii ČR od roku 1993. Výsledkem je totiž schodek ve výši 93,8 miliardy korun. Hůře státní kasa během prvních čtyř měsíců roku dosud nikdy nehospodařila. A to ani v roce 2009 nebo 2010, kdy se v plnění rozpočtu bezprostředně promítaly dopady světové finanční krize a míra nezaměstnanosti byla tehdy citelně vyšší než dnes.

Vyplácení příspěvku osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) a malým společnostem s ručením omezeným bude mít na státní rozpočet dopad 26,1 miliardy korun, na daňové příjmy obcí 9,9 miliardy a krajů 3,5 miliardy korun. Jde tak celkem o 39,5 miliardy korun. Vyplývá to z otevřeného dopisu který zaslala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) předsedovi Svazu měst a obcí ČR Františku Luklovi a předsedovi Sdružení místních samospráv ČR Stanislavu Polčákovi v reakci na jejich kritiku. Dopis ministerstvo zveřejnilo na internetu. Zároveň ministryně uvedla, že její úřad je připraven podpořit rozpočty krajů, měst a obcí dotacemi na investice.

Stát loni vybral na všech daních ale bez povinného pojistného celkem 1105 miliard korun. Meziročně tak vybral téměř o 63 miliard korun víc. Uvedla to vláda ve státním závěrečné účtu za loňský rok, který předložila poslancům. Do státního rozpočtu zamířilo 764 miliard korun, o zbytek se rozdělily v souladu s rozpočtovým určením daní obce, kraje a Státní fond dopravní infrastruktury.

Letos naplánovaný schodek státního rozpočtu 300 miliard korun nebude podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka pravděpodobně stačit. Výpadek příjmů rozpočtu podle něj totiž bude asi vyšší, než očekává ministerstvo financí. Rusnok to uvedl dnes v televizi CNN Prima News.

Některé lhůty přípravy návrhu státního rozpočtu na příští rok se kvůli epidemii koronaviru a jejím dopadům na hospodářství zřejmě posunou. Sněmovna dnes zrychleně schválila předlohu, podle které vláda bude moci návrh rozpočtu dostat až do konce září a dolní komora do konce října. Jde o měsíční posun proti běžnému harmonogramu. Totéž bude platit pro střednědobý výhled na léta 2022 a 2023.

Zákon, který rozšiřuje okruh příjemců příspěvku 500 korun denně osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) i na společníky malých společností s ručením omezeným (s.r.o), se vrací do Sněmovny. Senátoři chtějí, aby byly bonusy hrazeny ze státního rozpočtu. Dosavadní financování podle nich škodí obcím a krajům, které by musely omezit či úplně zrušit plánované investice.

Zatímco zaměstnanci v soukromém sektoru si utahují opasky, platy státních zaměstnanců vzrostly. Polepšili si i důchodci, kterým byly na začátku roku valorizovány penze.

Schodek státního rozpočtu ke konci dubna stoupl na 93,8 miliardy z březnových 44,7 miliardy korun. Loni ke konci dubna byl schodek 29,7 miliardy korun.

Přestože se hospodaření státního rozpočtu České republiky výrazně zhoršuje a dluh naší země rychle narůstá, ratingové agentury nás hodnotí jako spolehlivého dlužníka. Na tom se pravděpodobně nic nezmění ani po sanaci ekonomických dopadů pandemie koronaviru.

Spornou novelu o jednodušším zadávání veřejných zakázek prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění dnes Sněmovna zrychleně v legislativní nouzi schvalovat nebude. Proti takovému postupu se vedle opozice postavilo i vládní hnutí ANO. O jeho postoji dnes poslance informoval předseda klubu Jaroslav Faltýnek. Dolní komora pak předlohu z programu dnešní schůze vyřadila. Opozice poukazuje na to, že navrhované změny by otevřely prostor pro možnou korupci.

Možnost odkladu úhrady sociálních odvodů, posun některých lhůt projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok a zjednodušení pravidel pro nákup ochranných zdravotnických prostředků projedná Sněmovna zrychleně ve středu. Schůzi dnes svolal předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO), začne v 15:00.

Prezident Miloš Zeman chce, aby státní rozpočet byl proinvestiční a úsporný. Letošní deficit 300 miliard korun kvůli pandemii koronaviru může při rozumném hospodaření stačit a nebude ho nutné znovu zvyšovat, řekl ČTK. Uvedl rovněž, že kvůli pandemii očekává propad hrubého domácího produktu (HDP) o pět až deset procent. V roce 2021 ekonomika podle něj znovu poroste, ale tempo růstu nevyrovná letošní propad.

Prezident Miloš Zeman chce, aby státní rozpočet byl proinvestiční a úsporný. Letošní deficit 300 miliard korun kvůli pandemii koronaviru může při rozumném hospodaření stačit a nebude ho nutné znovu zvyšovat, řekl dnes prezident v rozhovoru s ČTK. Uvedl rovněž, že kvůli pandemii očekává propad hrubého domácího produktu (HDP) o pět až deset procent. V roce 2021 ekonomika podle něj znovu poroste, ale tempo růstu nevyrovná letošní propad.

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Slovenska o jeden stupeň na úroveň A se stabilním výhledem. Důvodem jsou hlavně dopady koronaviru na slovenskou ekonomiku. Informovalo o tom v pátek slovenské ministerstvo financí.

Schodek státního rozpočtu ke konci dubna stoupl na 93,8 miliardy korun z březnových 44,7 miliardy korun. Pro porovnání – loni ke konci dubna byl schodek 29,7 miliardy korun. V pondělí o tom informovalo ministerstvo financí. Letošní dubnový výsledek je nejhorší od vzniku České republiky.

Ligový výbor Ligové fotbalové asociace na jednání schválil, že 25. května bude znovuzahájena sezona první a druhé ligy.

Deník Aktuálně.cz prostudoval výsledky připomínkového řízení k návrhu Václava Klause, aby poslanci od července kvůli krizi nepobírali plat.

Důvodem zvýšení jsou dopady epidemie koronaviru. Sněmovna loni v prosinci původně schválila rozpočet se schodkem 40 miliard korun.

Výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů budou pro příští rok 1,792 bilionu korun. V roce 2022 by to mělo být 1,811 bilionu a o rok později 1,825 bilionu korun. Vyplývá to z návrhu Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí, kterou dnes schválila vláda. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Zvýšilo tak rámce proti jejich aktualizaci ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky pro rok 2021 o 86 miliard korun a pro rok 2022 o 32 miliard korun.

Veřejné finance České republiky se v letošním roce propadnou do schodku, který odpovídá 5,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V loňském roce přitom byly v přebytku 0,3 procenta HDP. Veřejný dluh stoupne na 37 procent HDP z loňských 30,8 procenta HDP. Vyplývá to z materiálu ministerstva financí.

Ministerstvo obrany přišlo s úspornými opatřeními, která asi účetně odpovídají aktuální situaci, a plánu na 300milionový schodek, ale tím problém samozřejmě není nijak vyřešen, naopak - právě tím problémy začínají, a jejich řešení budou nepříjemná pro všechny. Kromě okamžitých škrtů a úspor je třeba se připravit na těžkou dobu, a velmi pečlivě poskládat priority tak, aby byly obhajitelné a prosaditelné. Nároků na státní rozpočet bude ze všech stran mnoho.

Většina zemí řeší jaké budou dopady koronaviru na ekonomiku. Vlády přijímají drastická opatření, aby zachránily ekonomiky svých států. Jde jak o zásahy do monetární politiky, tak i přímou potravinovou pomoc strádajícím lidem.

Pandemie koronaviru není záležitostí jen soukromého sektoru. Veřejný sektor nemůže žít ve vzduchoprázdnu a dělat, že se ho krize netýká. Jestliže si soukromý sektor musel utáhnout pásek minimálně o tři dírky, veřejný sektor by ho měl následovat a utáhnout si opasek alespoň o jednu dírku. To se však zatím neděje.

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Navzdory koronavirovému propadu Česka do ekonomické propasti, jejíž hloubka doposud není známa, oznámila ministryně financí Alena Schillerová znejistělé veřejnosti, že stát hodlá i v příštím roce zvyšovat důchody a platy učitelů. Působí to zdánlivě nepochopitelně v situaci, kdy „firma“ s názvem Česká republika čelí vážnému propadu příjmů a nabírá rekordní ztrátu. Samotná ministryně navíc současně prognózuje předlouhých osm let strádání tuzemské ekonomiky.

Vláda premiéra Andreje Babiše bude v pondělí už podruhé od propuknutí koronavirové krize upravovat státní rozpočet na letošní rok. Podle ministryně financí Schillerové bude schodek ještě o 100 miliard korun vyšší.

Vláda se ohání plošnými opatřeními, ale skutečně velké pomoci se leká. Menší pomoc zase nedorazí k nejpotřebnějším.

Rozpočet už znovu neplatí, schodek může vystřelit až na 300 miliard.

Senát není v legislativním procesu silným hráčem. Ale může aspoň poukázat na zjevné nesmysly. Tentokrát to mimo jiné udělal se dvěma návrhy, jimiž si chce vláda v čase krize zjednodušit život. Senátoři zamítli zvýšení hranice pro strukturální deficit na čtyři procenta a také chtějí, aby kabinet ručil za čtyři pětiny dluhů, které vzniknou neplacením nájmů. V obou případech udělali dobře.

Senát zamítl vládní návrh, který měl zvýšit strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Podle vlády má tato protikrizová změna za cíl umožnit sestavení státního rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí by díky ní mohlo zvýšit výdajové limity v sektoru veřejných institucí. Do roku 2027 se má schodek zase postupně snižovat.

Zástupci českého knižního trhu očekávají letos kvůli opatřením proti šíření koronaviru pokles obratu nejméně o 30 procent. Knižní trh podle nich ztratí až tři miliardy. Po vládě proto chtějí miliardu korun, která by měla oboru pomoci. Suma podle nich odpovídá tomu, čím knižní trh do státního rozpočtu ročně přispívá. Podle knihkupců a nakladatelů hrozí redukce počtu vydaných titulů za rok ze současných 15.000 až na třetinu, knihy se podle nich mohou také zdražovat. V tiskové zprávě to dnes uvedl Svaz českých knihkupců a nakladatelů.

Lékaři jsou vyčerpaní a vystresovaní. Sestry také, hlásí Asociace Českých a moravských nemocnic. Žádá proto vládu, aby zdravotníkům ve špitálech přidala na odměnách. Každý by měl dostat nejméně šest tisíc navíc za odpracovanou směnu. Peníze by měly jít přímo ze státního rozpočtu.

Přestože státní rozpočet loni skončil nižším než plánovaným schodkem, stát nevyužil dobré hospodářské situace a hospodaření rozpočtu neskončilo alespoň vyrovnaným výsledkem. Příjmy rozpočtu jsou stále silně závislé na růstu ekonomiky. Ani významné tempo jejich růstu nedokázalo pokrýt růst celkových výdajů rozpočtu. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve své výroční zprávě za loňský rok. Státní rozpočet loni skončil schodkem 28,5 miliardy korun proti schváleným 40 miliardám. Ministerstvo financí reagovalo, že sestavování státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů podléhá jasné legislativě, která je plně v souladu s požadavky EU a ČR tyto požadavky od roku 2014 plní.

Restriktivní opatření proti šíření koronaviru výrazně sníží příjmy státního rozpočtu. Kompenzační opatření na podporu ekonomiky zas výrazně zvýší státní výdaje. V následujících měsících se proto budeme propadat do stále hlubšího schodku.

Schodek státního rozpočtu ke konci března stoupl na 44,7 miliardy z únorových 27,4 miliardy. Letošní březnový výsledek je nejhorší od roku 2010, tehdy skončil ve schodku 45,9 miliardy. Informovalo o tom ministerstvo financí.

Pokud by současná omezení pro sport, která vláda zavedla v rámci opatření proti šíření koronaviru, platila do konce června, přišly by veřejné finance o šestnáct miliard korun. Vyplývá to z výsledků modelové studie Národní sportovní agentury (NSA), o nichž dnes v rozhovoru pro Českou televizi hovořil předseda NSA Milan Hnilička.

Zastavení sportovních klání může připravit českou ekonomiku o 16 miliard, spočítala NSA.

Vláda dnes v rámci novely zákona o rozpočtové odpovědnosti zvýšila pro příští rok strukturální deficit na čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP). To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Cílem je umožnit práce na přípravě státního rozpočtu na příští rok i roky další. Na tiskové konferenci o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zvýšení strukturálního deficitu umožňují pravidla EU. Návrh musí ještě projednat Parlament.

Březnové hospodaření státního rozpočtu dopadlo nejhůře od krizí poznamenaného roku 2010. Výsledkem je totiž schodek ve výši 44,7 miliardy korun. Hůře státní kasa během prvních tří měsíců roku hospodařila naposledy právě před deseti lety. V roce 2010 se ovšem v plnění rozpočtu promítaly dopady celého krizového roku 2009, míra nezaměstnanosti tehdy byla citelně vyšší než dnes atp.

Saldo státního rozpočtu za leden až březen letošního roku dosáhlo 44,7 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Na výsledku se už podepisuje nouzový stav a dopady souvisejících opatření proti šíření koronaviru na ekonomiku země.

Přebytek veřejných financí loni klesl na 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z předloňských 0,9 procenta HDP. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ). Přebytek tak loni klesl o 33,9 miliardy korun na 15,4 miliardy korun. Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok.

Pokud by současná omezení pro sport, která vláda zavedla v rámci opatření proti šíření koronaviru, platila do konce června, přišly by veřejné finance o šestnáct miliard korun. Vyplývá to z výsledků modelové studie Národní sportovní agentury (NSA), o nichž dnes v rozhovoru pro Českou televizi hovořil předseda NSA Milan Hnilička.

Novelu státního rozpočtu, ke které vláda přistoupila kvůli pandemii koronaviru, ve středu podepsal prezident Miloš Zeman.

Schodek státního rozpočtu pro rok 2020 se zvýší ze 40 na 200 miliard. Novelu zákona ve středu podepsal prezident Miloš Zeman.

Vláda v pondělí jednala o další pomoci firmám, živnostníkům a zaměstnancům. Schválila také zvýšení schodku letošního státního rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun.

Ministerstvo financí nově plánuje schodek ve výši 200 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová na jednání vlády navrhne v novele zákona o státním rozpočtu zvýšit schodek rozpočtu právě na takovou sumu, z dosavadní cifry 40 miliard.

Schodek státního rozpočtu chce vláda kvůli dopadům koronaviru směřovat na 200 miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) to dnes večer řekl České televizi (ČT). Počítá s poklesem příjmů a výdaji na podporu firem, uvedl. Státní rozpočet pro letošní rok byl schválen se schodkem 40 miliard korun.

Schodek státního rozpočtu pro rok 2020 se zvýší ze 40 na 200 miliard. V úterý to na mimořádném jednání schválila Sněmovna. Zákon nyní bude muset schválit Senát a podepsat prezident. Poslanci v rámci změn schválili i odpuštění sociálního a zdravotního pojištění pro OSVČ až na půl roku.

Praha - Sněmovní rozpočtový výbor doporučil poslancům, aby schválili navýšení schodku letošního státního rozpočtu o 160 miliard korun. ČTK to sdělil člen výboru Miroslav Kalousek (TOP 09). Jednání výboru bylo neveřejné. Schodek má vzrůst z plánovaných 40 na 200 miliard korun kvůli ekonomickým dopadům šíření koronaviru. Sněmovna má vládní návrh schvalovat ve stavu legislativní nouze ještě dnes. Schodek chce ministerstvo financí pokrýt především vydáním státních dluhopisů.

Ministerstvo financí plánuje navýšit rozpočtovaný schodek na dějinně nejvyšší úroveň 200 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová na pondělním jednání vlády navrhne v novele zákona o státním rozpočtu zvýšit schodek rozpočtu právě na takovou sumu, z dosavadní cifry 40 miliard.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na pondělním jednání vlády navrhne v novele zákona o státním rozpočtu kvůli ekonomickým dopadům šíření koronaviru zvýšit schodek rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun. Ministryně to dnes řekla v České televizi.

Ministerstvo financí uvádí, že schodek státního rozpočtu ČR dosáhne za letošní rok úrovně přesahující 100 miliard korun. Už v tuto chvíli musí být zřejmé, že důležitou roli sehrává spíše slůvko „přesahující“ než cifra „100 miliard“. Ta je totiž uvedena jen proto, aby se skok z původního rozpočtovaného schodku, 40 miliard, nezdál až příliš velký. Sto miliard, to je prostě nyní již utopicky nízká suma, vzhledem k okolnostem.