Státní rozpočet

Pokud chce stát i nadále podporovat zaměstnanecké stravování, měl by upřednostnit systém zaměstnaneckých kantýn a současný systém zaměstnaneckých stravenek tlačit k digitalizaci a denním limitům na platbu.

Pandemie covidu-19, nucené home office, omezené kontakty s kolegy. To vše už je naštěstí za námi, Mnozí zaměstnanci se proto těší, že se konečně po třech letech budou moci se svými spolupracovníky setkat i mimo práci, konkrétně na vánočním večírku. Více než čtyři pětiny firem to svým zaměstnancům umožní a pořádat je budou. Také v naprosté většině (86 procent) podniků počítají s dárky pro své zaměstnance.

Má být prezident aktivním účastníkem diskusí při vzniku státního rozpočtu? A jaká vlastně vede cesta z nebezpečného trendu stále rychlejšího zadlužování Česka? Byly by řešením vyšší daně? Startujeme sérii ekonomických anket, na které odpovídají kandidáti na prezidenta 2023.

Poslanci dnes budou schvalovat zachování nynějšího postupu zakládání datových schránek obyvatelům i od příštího roku, kdy se mělo změnit. Ve sněmovním finále je také novela, která mění řízení Národní sportovní agentury. Na programu jednacího dne je rovněž návrh rozpočtu Státního fondu kinematografie a některé předlohy ve druhém čtení.

Podle údajů ministerstva financí zveřejněných ve čtvrtek stát do konce letošního listopadu hospodařil s deficitem ve výši 337,1 miliardy korun. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 64,4 miliardy korun, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu by na konci roku mohl zamířit až ke schváleným 375 miliardy korun.

Česká konference rektorů (ČKR) nesouhlasí s návrhem střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2024 a 2025 pro vědu a vysoké školy. Požaduje, aby přidělované peníze zohlednily demografickou křivku, tedy potenciální nárůst počtu studentů, jichž bude kvůli silným ročníkům přibývat, a inflaci i nutnost vyšších mezd. Navržené omezení peněz by znamenalo zásadní ohrožení vysokých škol (VŠ) v ČR, řekl ČTK po jednání pléna ČKR rektor Masarykovy univerzity a předseda ČKR Martin Bareš. Podobně se už dříve vyjádřila i Rada vysokých škol. Podle ministerstva školství (MŠMT) dostanou vysoké školy o 8,09 procenta více peněz než v roce 2022. Kolik peněz veřejné vysoké školy určí na mzdy svých zaměstnanců, je na univerzitách, sdělila ČTK mluvčí resortu Aneta Lednová.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce příští rok ve vládní koalici jednat o zvýšení rodičovské. Podle vývoje rozpočtu ho bude navrhovat. Řekl to ve…

Když se schvaluje v Poslanecké sněmovně státní rozpočet, měla být to být pro všechny poslance, koaliční i opoziční, událost číslo jedna, kterou by měli podpořit svou účastí na příslušné schůzi. Nepředjímá to, jak mají hlasovat. Opozice bývá zákonitě proti rozpočtu, koalice ho zase musí podpořit. Jde o tu účast. Vždyť je to nejen vyjádření úcty k parlamentu, ale především plnění pracovních povinností.

Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun z říjnových 286,7 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom ve čtvrtek informovalo ministerstvo financí (MF). Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) stát za celý rok dodrží plánovaný schodek 375 miliard korun. Loni byl ke konci listopadu deficit 401,5 miliardy korun, což byl nejhorší průběžný výsledek hospodaření od vzniku Česka.

Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun z říjnových 286,7 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) stát za celý rok dodrží plánovaný schodek 375 miliard korun. Loni byl ke konci listopadu deficit 401,5 miliardy korun, což byl nejhorší průběžný výsledek hospodaření od vzniku Česka.

Poslanci ve středu odsouhlasili přesun 1,1 miliardy korun do rozpočtu ministerstva školství na financování asistentů pedagoga. Přišla s tím opozice, ale pak i koalice. Paradoxem je, že ministerstvo řízené Vladimírem Balašem (STAN) zároveň navrhuje příliv asistentů z posledních let napříště zbrzdit.

Schodek státního rozpočtu ke konci listopadu vzrostl na 337,1 miliardy korun z říjnových 286,7 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom ve čtvrtek informovalo ministerstvo financí. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) stát za celý rok dodrží plánovaný schodek 375 miliard korun.

Schodek státního rozpočtu Slovenska za prvních 11 měsíců letošního roku meziročně klesl o polovinu na 2,61 miliardy eur (63,5 miliardy Kč), v samotném listopadu se pak prohloubil o 882 milionů eur (21,5 miliardy Kč). Vyplývá to z údajů slovenského ministerstva financí.

Zemědělci a potravináři dostanou příští rok na národních dotacích 2,7 miliardy korun. Částka je o asi 2,3 miliardy korun nižší, než byla schválená pro letošní rok. Návrh podpůrných programů na rok 2023 schválila Sněmovna.

Sněmovna ve středu hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Více peněz půjde na obranu, důchody či sociální dávky. Vláda naopak nepočítá s dalšími prostředky na navýšení tabulkových platů pro všechny zaměstnance veřejného sektoru, jak to požadují odbory.

Z prominentního českého politika se stal glosátor, který má ke všemu nějakou poznámku. Jeho kritice neutečou ani Andrej Babiš, ani Petr Fiala. Rýpnutí do šéfa vlády si tedy nemohl odpustit. Premiérovi překazil oslavu Miroslav Kalousek na svém Twitteru.

Sněmovna ve čtvrtek hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Návrh čelil ostré kritice ze strany opozice, podle premiéra Petra Fialy jde ale o návrh realistický, i když ne ideální. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové ale realistický není, bude se muset v příštím roce novelizovat.

Údiv a posměch sklidil obžalovaný kandidát na prezidenta a poslanec Andrej Babiš. Místo toho, aby byl v zaměstnání, v Poslanecké sněmovně a řešil státní rozpočet, pekl vánočku. “Andrej ...

Česko má už čtvrtý „krizový“ rozpočet v řadě – tedy s gigantickým schodkem. Stejně hrozivě se rozevřely nůžky mezi příjmy a výdaji státu. Jen díky nové windfall tax dokázala vláda tento poměr o něco vylepšit.

Slovenští zákonodárci mají na stole zákon roku – na přetřes přichází jednání o státním rozpočtu. Koalici premiéra Eduarda Hegera však k jeho prosazení chybí hlasy. Vládní strany mají v Národní radě menšinu, a je tak klidně možné, že předloha neprojde. V takovém případě by mohlo dojít k definitivnímu pádu vlády. Drsně k poslancům navíc promluvila prezidentka Zuzana Čaputová, která v podstatě naznačila, že pokud státní rozpočet na rok 2023 neprojde, Hegerův kabinet by to měl položit.

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun.

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci ...

Schodek má klesnout proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun.

Sněmovna schválila ve třetím čtení rozpočet na příští rok. Ten počítá se schodkem 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci, převážně opoziční, podali šest desítek návrhu úprav rozpočtu celkem skoro za 119 miliard korun, o nichž museli poslanci rozhodnout. Podle premiéra Petra Fialy se jedná o rozpočet, který není ideální, ale je realistický. Návrh čelí ostré kritice opozice. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvedl, že stát by pod vedením nynější opozice…

Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard.

Poslanecká sněmovna ve středu schválila návrh státního rozpočtu na rok 2023. Předcházelo tomu několikahodinové jednání, jehož součást bylo hlasování o šedesáti doplňujících požadavcích na přesuny peněz. Pro schválení hlasovalo všech 96 přítomných poslanců stran vládní koalice, opoziční hnutí ANO a SPD hlasovaly proti. Návrh rozpočtu nyní musí podepsat prezident Miloš Zeman.

Nové vedení Českých Budějovic se rozhodlo odložit výstavbu budovy, kde budou mít zázemí strážníci. Politikům vadí podoba projektu po minulé koalici. Podle náměstka primátora záměr nepočítá mimo jiné se zelenou střechou a dalšími prvky, díky kterým se budova stane soběstačnou.

Vedení Pedagogické komory, z. s., podporuje poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují rozpočet pro školství na rok 2021.

Poslanci v novém sněmovním týdnu projednávají státní rozpočet na rok 2023, Milošem Zemanem vrácený služební zákon nebo podporu sportu.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že vládou navrhovaný rozpočet bude nutné v příštím roce novelizovat, kvůli jeho výdajové stránce. Řekla to při dnešním třetím čtení státního rozpočtu na příští rok.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že vládou navrhovaný státní rozpočet bude nutné v příštím roce novelizovat, protože bude třeba přepracovat jeho výdajovou stranu. ...

Poslanci ve středu schvalují návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Sněmovnu čeká šest desítek hlasování o opozičních i koaličních požadavcích na přesuny peněz. Očekává se, že dolní komora podpoří jen některé z nich a rozpočet po několikahodinovém jednání schválí. Navrhovaný schodek na rok 2023 je o 80 miliard korun nižší než deficit schválený na letošek. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že vládou navrhovaný státní rozpočet bude nutné…

Ve třetím čtení jednají ve středu poslanci o rozpočtu na příští rok. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) ho navrhla s deficitem 295 miliard korun. Novinky jednání dolní komory, které začalo v 9 hodin, sledují živě.

Stará rozpadající se chatka, která sloužila už jenom dětem jako tajemný bunkr, se díky pár chytrým změnám změnila na krásný domek pro celou rodinu.

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard. Dnes přidali mimo jiné 1,1 miliardy korun do školství na platy asistentů pedagogů. Opozice se svými návrhy změn v rozpočtu neuspěla.

Vláda ve Sněmovně podle předsedy poslanců TOP 09 Jana Jakoba nepodpoří žádný pozměňovací návrh opozičních stran ke státnímu rozpočtu na příští rok. Schválí koaličně domluvené přesuny včetně 1,1 miliardy korun ve prospěch ministerstva školství na asistenty pedagoga, uvedl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Koalice se chce začátkem příštího roku shodnout na opatřeních, která by měla pomoci korigovat budoucí rozpočtové schodky.

Příští rok má začít mimo jiné modernizace stanice Praha-Smíchov a práce na zdvoukolejnění Branického mostu.

272 milionů korun. To je suma, kterou hodlá v příštím roce proinvestovat sedmnáctitisícový Jičín. To je nejvíc od roku 2010. Nejdražším plánem bude stavba sítí a infrastruktury v lokalitě bývalých kasáren pro novou obytnou čtvrť za 133 milionů.

Premiér Petr Fiala (ODS) září na zahraniční scéně. V domácí politice to ale hlavně ve zvládání energetické krize a snižování schodků státního rozpočtu drhne, hodnotí bývalí politici a ...

Vláda vypravila funus EET. Tenhle projekt není třeba oplakávat, obejdeme se i bez něj. K pláči je však česká politika, která se potácí ode zdi ke zdi.

Problémy při plánování a výstavbě rodinného domu jsou mnohé. Tentokrát si probereme výkaz výměr a rozpočet stavby. Své k tomu řekne stavební inženýr Roman Brabec.

Rada města Frýdek-Místek připravila návrh rozpočtu na rok 2024. Bohužel se kvůli velkému nárůstu nákladů na energie počítá s výrazně vyššími výdaji, než by měly být příjmy. A to o zhruba 365 milionů korun. Návrh teď musí prostudovat zastupitelé, kteří ho budou v prosinci schvalovat.

Rada vysokých škol (RVŠ) není spokojená s vládním návrhem státního rozpočtu na rok 2023. Stát v něm podle zástupců vysokých škol (VŠ) vyčlenil pro univerzity málo peněz na platy pedagogů i rostoucí ceny energií. Nedostatečný je podle rady i návrh střednědobých výhledů rozpočtu pro roky 2024 a 2025. Rada tak podpořila návrh poslanců ANO na přesun peněz pro VŠ.

Projednávání rozpočtu se tentokrát obešlo bez dlouhé debaty zastupitelů, trvalo asi čtvrt hodiny.

Středočeský kraj bude v příštím roce hospodařit s očekávanými příjmy přes 42 miliard korun a výdaji více než 45 miliard Kč. Rozdíl mezi výdaji a příjmy chce pokrýt z úvěru a zapojením zůstatku hospodaření. Po započtení roční splátky úvěru a desetimilionového zůstatku budou zdroje a výdaje shodně 45,4 miliardy Kč. Návrh rozpočtu dnes schválili zastupitelé. Připravený rozpočet podle vedení nejlidnatějšího kraje v zemi zohledňuje předpokládaný mírný hospodářský růst, vysokou míru inflace a růst cen energií. Letošní rozpočet počítal s příjmy 35,7 miliardy korun a výdaji 40,2 miliard.

Po vydařeném pilotním ročníku přichází pokračování. V základních školách zřizovaných MČ Praha 10 byl vyhlášený už druhý participativní rozpočet a názvem Moje stopa ve…

Premiér Petr Fiala (ODS) nemá signál, že by prezident Miloš Zeman chtěl vetovat návrh státního rozpočtu na příští rok, ani slíbeno, že návrh vetovat…

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) platí závazek vládní koalice, že celková daňová zátěž nesmí vzrůst. Předseda vlády to dnes řekl v České televizi v Otázkách Václava Moravce. Fiala také v pořadu odmítl, že by se mohla snižovat hranice zastropování energií, nastavena podle něj byla zodpovědně.

Jihočeský kraj bude v příštím roce zřejmě hospodařit se schodkem 1,35 miliardy korun. Počítá s příjmy ve výši 24,49 miliardy a výdaji 25,84 miliardy korun, což je v obou případech více než v rozpočtu letošním. Rozdíl pokryje z rezerv z minulých let. Rozpočet pro rok 2023 schválila rada Jihočeského kraje.

Čtvrtá městská část dlouhodobě podporuje bezplatnou Poradnu při finanční tísni, jejíž pomoc je v současné době růstu cen pro stále větší počet obyvatel stále…

Někteří z nás jsou kvůli omezenému rozpočtu nuceni kupovat levnější jídlo, přestanou utrácet za ovoce a zeleninu, nemohou si dovolit členství ve fitness centrech, a v některých případech dokonce sklouznou ke konzumaci levných nekvalitních kalorických jídel.

Vláda prozatím rezignovala na konsolidaci veřejných financí. Až k ní přistoupí, bude tato konsolidace trvat déle, než by bylo nezbytně nutné. Jedním z důvodů budou opatření, která zvyšují povinné výdaje státu, jako je třeba plánované zvyšování počtu státních zaměstnanců, nebo takzvané výchovné, tedy příspěvek k důchodu za vychované dítě.

Vláda prozatím rezignovala na konsolidaci veřejných financí. Až k ní přistoupí, bude tato konsolidace trvat déle, než by bylo nezbytně nutné. Jedním z důvodů budou opatření, která zvyšují povinné výdaje státu, jako je třeba plánované zvyšování počtu státních zaměstnanců nebo takzvané výchovné, tedy příspěvek k důchodu za vychované dítě.

Invaze Ruska do sousední země se může ukázat jako osudový krok, který může zemi zničit. Moskva má problémy ve všech oblastech.

Zrušení elektronické evidence tržeb (EET) by nemělo přinést státu výraznější negativa. Evidence by navíc do budoucna měla stále menší smysl, protože roste podíl bezhotovostních plateb. Shoduje se na tom většina odborníků na daňovou problematiku, které ČTK oslovila. Někteří ale upozorňují na to, že kdyby byl systém EET dotažený, mohl být významným krokem k digitalizaci státní správy.

Vedení Sokolova navrhuje v příštím roce hospodařit s příjmy 700 milionů a výdaji včetně rezerv 1,13 miliardy korun. Schodek 430 milionů korun chce město krýt z přebytku hospodaření z předchozích let. Návrh rozpočtu schválili radní města, zastupitelé o něm budou hlasovat 8. prosince. Do investic navrhují radní rozdělit 250 milionů korun.

Německo bude v příštím roce hospodařit s částkou 476,3 miliardy eur (11,6 bilionu Kč), rozpočtový schodek pak počítá s částkou 45,6 miliardy eur (1,1 bilionu Kč). V pátek o tom rozhodli poslanci Spolkového sněmu. I přes tento deficit ale Německo dodrží rozpočtovou disciplínu zakotvenou v ústavě, což se doposud od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 nepodařilo.

Rozpočtové provizorium hlavnímu městu nehrozí. Zastupitelé přes vleklou debatu schválili informativní dokument, který je předzvěstí rozpočtu hlavního města pro rok 2023. Ten by finálně měli zastupitelé projednat na dalším jednání v polovině prosince. Znovu bylo v rámci pokračování přerušeného ustavujícího zasedání zastupitelů diskutováno jen několik předem domluvených bodů, pokračovat bude jednání opět 15. prosince.

Lidé si stěžují na zpoždění dávek, které vyplácejí úřady práce. Příčinou prodlevy je Zemanovo veto novely státního rozpočtu.