Stockholmský syndrom

Proč se oběti únosů, zneužívání a dalších trestných činů začnou ztotožňovat s pachateli a vytvoří si k nim pozitivní vztah? A proč naopak pachatelé chrání své oběti?

Před 50 lety FBI dopadla Patty Hearstovou. Dědička mediálního impéria se stala ozbrojenou lupičkou a symbolem své doby.

Rádi tento pojem používáme a často kriticky jako výraz despektu k obětem trestných činů. Ale dnešní psychologie to vidí trochu jinak.

Co to znamená stát se rukojmí nebo obětí únosu si asi jen těžko dovedeme představit, pokud to sami nezažijeme. Psychika dostane v takovém případě opravdu hodně zabrat, a proto není divu, že může dojít ke zdánlivě těžko pochopitelným fenoménům. Jedním z nich je i Stockholmský syndrom, kdy si oběť oblíbí agresora.

Tento netradiční psychologický jev popisuje velké emoční pouto mezi rukojmím a únoscem. Oběť se na základě pudu přežití snaží vcítit do svého věznitele a ten postupem času pookřává a ukazuje svou lidskou tvář. Což vede právě ke stockholmskému syndromu. Rukojmí se najednou začne cítit bezpečně a k pachateli pociťuje velkou náklonnost. V některých případech se dá mluvit až o zamilovanosti.

Před 50 lety lupiči v centru švédské metropole přepadli banku a zajali čtyři rukojmí. Mezi jednou z obětí a únoscem se vytvořilo pouto, kterému odborníci později začali říkat Stockholmský syndrom. Paradox lidského chování, kdy rukojmí pod psychickým tlakem pociťují sympatie ke svým únoscům.

Před 50 lety se ve stockholmské bance Kreditbanken na tehdejším náměstí Skravelberget Mindre (dnes Norrmalmstorg) začalo odvíjet šest dní trvající drama. Vedlo ke vzniku termínu stockholmský syndrom, popisující zvláštní vztah náklonnosti a sympatií, jež pociťují rukojmí ke svým únoscům.

Stockholmský syndrom je pojem, který se objevil v 70. letech, když si odborníci všimli zajímavého fenoménu. Případu rukojmích, který tehdy otřásl hlavním městem Švédska, se dostalo ještě větší pozornosti ve chvíli, kdy se zjistilo, že oběť měla po osvobození ze zajetí větší strach z policie než z pachatelů.

„Z počátku, když Eskymáci viděli sňatky prováděné podle našeho způsobu, velmi je uráželo, že nevěsta odpovídala ‚ano‘ na otázku, chce-li svého ženicha za muže. Podle jejich názoru by byla měla nejspíše říci ‚ne‘.“

Asi si těžko mnoho z nás dokáže představit horší situaci, do které by se mohl dostat, než je únos. Možná také proto je námětem mnoha filmových či knižních příběhů. Ve chvíli, kdy je náš život zcela v cizích rukou, nevnímáme asi nic jiného než strach a hrůzu, o vřelých citech k únosci nemůže být řeč. Ale opak je pravdou a i takové případy existují. Řeč bude o Stockholmském syndromu.

Věřila bys tomu, že se oběť může zamilovat do člověka, který ji zneužívá? Ano, děje se to. A aby toho nebylo málo, nakonec ještě odmítá pomoc autorit. Naštěstí existuje psychologická pomoc.

Svojí první opravdu hlavní role se konečně dočkala krásná herečka Elizaveta Maximová (29) , která byla letos nominována i na cenu Český lev za televizní minisérii Herec. Na slavnostním večeru tehdy zaujala róbou, která jí sotva zakrývala zadeček. Znát ji můžete i ze seriálů nebo z filmů Stockholmský syndrom či Hra, kde si zahrála spolu Marikou Šoposkou (31) .

Nejen fanoušci Přátel v tom mají jasno. Fandové nejoblíbenějších seriálů vyhodnotili nejlepší, ale také nejhorší epizody. Podívejte se, jak si stojí Simpsonovi, Hra o trůny, Stranger Things, Perníkový táta a další.

Až do února 1974 nebylo na životě studentky Patty Hearstové nic zvláštního. Vše se změnilo jednoho večera, když na dveře jejího bytu někdo zaklepal.

Říká se tomu Stockholmský syndrom a popisuje se tak podivné pouto oběti zločinu na pachateli. Obětí Donalda Trupma není jen americká demokracie, která je jeho čtyřletým panováním ošklivě pošramocena, ale také republikánská strana.

Cítit náklonnost ke zločinci, který vás proti vaší vůli unesl a tím ohrozil na životě? To snad není možné, napadne každého. Přesto takový jev existuje, nazývá se stockholmský syndrom. Co se pod tímto termínem přesně skrývá a jaké jsou jeho nejznámější příklady?

Karlovy Vary byly přesně před 650 lety povýšeny na město. Když se tak stalo, nebylo to jen tak na zelené loučce - nějaké baráky už tam samozřejmě stály. Historie založení dnešní mekky filmové kutlury v tuzemsku je totiž mnohem delší a poměrně podivná.

Vyjma úspěchů ve sledovanosti bodovala ČT i v diváckém hodnocení seriálů a vysílaných pořadů.

Stalin zemřel před necelými sedmdesáti lety, ale dokument Státní pohřeb teprve teď ukazuje řadu nikdy neviděných záběrů, které událost dokreslují. Plačící lidé, řečníci soudruzi, spousta ocele a betonu. Skoro jako by se pohřeb stal mikrokosmem celého Sovětského svazu.

Překvapilo vás, proč nejznámější oběť únosu Natascha Kampuschová nalezená v roce 2006 ve sklepě domu Wolfganga Priklopila truchlila za smrt svého trýznitele? Jde o zcela běžný jev pojmenovaný jako Stockholmský syndrom.

Druhý díl minisérie Stockholmský syndrom byl pro mnohé zklamáním. V prvním díle nasadila Česká televize laťku opravdu vysoko. Druhý díl už taková sláva nebyla, i tak byl ale nejsledovanějším pořadem nedělního večera.

Česká televize nyní vysílá dvoudílný film s názvem Stockholmský syndrom. Příběh, ve kterém se dívka Klára stala obětí obchodu s bílým masem a po útěku u ní propukl tzv. Stockholmský syndrom, diváky zaujal. Co to ale tento syndrom vlastně je a jak se k jeho obětem postavit a pomoc jim tak v návratu do normálního života? Psycholog Radek Ptáček nám pomůže tuto problematiku objasnit.

Sotva se televizní publikum rozloučilo se starým rokem, už aby zasedlo k obrazovce znovu. Velké televizní stanice totiž přicházejí s hranými novinkami hned zkraje sezony. Nejvíce jich nasazuje do vysílání Čes -ká televize. Komerční Nova jako obvykle prozatím vyčkává a počátkem ledna přichází jen s premiérovými díly své letité seriálové stálice Ordinace v růžové zahradě 2. Zbylé dva velké kanály však na nic nečekají.

Česká televize (ČT) v lednu a únoru uvede především dramatický žánr. Zastoupí ho mimo jiné tři nové kriminální minisérie a seriály Místo zločinu Ostrava, Zrádci a Vysoká hra natočené podle skutečných událostí. Dramatický příběh nabídne dvoudílný televizní film Stockholmský syndrom i životopisný film o životě herečky Jiřiny Štěpničkové Past. Komorní drama o hledání životní rovnováhy vypráví příběh navrátilce z cizinecké legie Veterán. Novináře o tom dnes informoval generální ředitel ČT Petr Dvořák.