Transplantace

Prodloužená šance na život. Tak se dá popsat unikátní zákrok, který v česku poprvé provedli lékaři Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Plíce mladé pacientky a matky dvouletého dítěte jsou teď těžkou plicní hypertenzí natolik poškozeny, že se jimi krev neprotlačí. Bez podpory mimotělního oběhu by již nežila. S novou metodou má ale šanci na transplantaci a další život.

Za ojedinělou metodou vyřazení plic z oběhu a využitím umělé mimotělní plíce stojí tým lékařů ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Tým čínských vědců uspěl v náročném úkolu: geneticky upravil prasata tak, aby byla schopná nést v sobě lidskou DNA. Tím to však celé jen začíná.

Česká republika se, pokud jde o transplantace a orgánovou politiku, řadí mezi světovou špičku. Není to tak ale v případě, kdy má být příjemcem malé dítě nebo dospělý, jehož výška je okolo 150 centimetrů. Potřebuje-li srdce, plíce nebo ledviny, kde musí přesně odpovídat velikost orgánu, nastává problém. Na dárce čekají dlouho, není moc odkud brát.

"Nejsem člověk, který by sám sebe posadil na nějaký trůn a snažil se lidi soudit,“ říká lékař Bohdan Pomahač, který se proslavil první transplantací obličeje na americkém kontinentě. Letos provedl v Bostonu transplantaci prvnímu černošskému pacientovi na světě. Jak těžké bylo trefit odstín kůže? Kdy se do obličeje vrací mimika? Jak silnou motivací je nový obličej? A proč neřeší pohnutky svých pacientů?

V minulosti již měl IKEM pacienty, kteří kvůli zdravotním komplikacím způsobeným běžeckým závodem zahynuli. Další dva museli na transplantaci jater.

Jedná se o indukované pluripotentní buňky pocházející ze standardních diferencovných buněk. V laboratoři byly umělě přeprogramovány na buňky srdečního svalu. Operace pomůže pacientovi s ischemickou kardiomyopatií.

Že už kvůli novému srdci nebude muset zemřít žádný jiný dárce? Do osmi let pravděpodobně nic nemožného. První robotické srdce soutěží o bezmála miliardový grant. Vyvíjejí ho vědci z Británie a Nizozemska. První funkční model chtějí testovat už do tří let. Jejich práci zatím financuje Evropská unie.

V Česku bylo loni k transplantacím využito 288 zemřelých dárců orgánů. Jde o nejvyšší číslo od zahájení transplantačního programu. V tiskové zprávě o tom informovalo Koordinační středisko transplantací (KST), které má na starosti organizaci transplantací a vedení čekacích listin. Vzniklo v roce 2003.

Unikátní transplantace se v úterý 3. prosince uskutečnila v srbském Bělehradu. Mezinárodní tým chirurgů zde během šestihodinové operace transplantoval šestatřicetiletému muži varle, které mu darovalo jeho jednovaječné dvojče. Jde o teprve třetí operaci tohoto typu, když předchozí dvě se uskutečnily už před čtyřiceti lety.

Lékařská věda se vyvíjí raketovým tempem a v současné době je transplantace srdce pro špičkové chirurgy rutinní záležitostí. Před půl stoletím tomu ale bylo úplně jinak. Prvním přeživším člověkem s transplantovaným srdcem byl Jihoafričan Louis Washkansky.

Nejvyšší počet dárců orgánů, nejvíce transplantovaných ledvin i jater u dospělých pacientů – to jsou úspěchy, kterých se loni podařilo dosáhnout pražskému IKEM. Ten se tak stal vůbec největším transplantačním centrem v rámci Evropy. Základem toho, aby byl celý proces počínající indikací pacienta k transplantaci přes indikaci dárce až po samotnou operaci, na kterou navazuje celoživotní sledování v rámci ambulantní péče, úspěšný, je týmová spolupráce zahrnující desítky lidí. Co nejvíce využít dárcovský potenciál pak umožňují i nové technologie, jako je perfuze jater. Šanci na delší nebo kvalitnější život tak jen v IKEM dostalo v uplynulém roce 486 pacientů.

Velké přátelství mezi Donem Elliotem (68) a Kylem Brandtem (68) z Wisconsinu začalo před pětapadesáti lety na základní škole. Studovali na stejných školách, pracovali ve stejné firmě a posléze začali i bydlet blízko sebe. Během všech těch let se Kyle v podstatě stal pro Dona strážným andělem, jelikož mu v průběhu života hned třikrát zachránil život. Naposledy tím, že mu daroval svou ledvinu.

Lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a ze dvou izraelských nemocnic provedli v první polovině prosince první párovou výměnu ledvin mezi oběma zeměmi. Nový orgán při ní získali tři příjemci z Česka a tři z Izraele. Je to poprvé, co se párová výměna uskutečnila s mimoevropskou zemí, řekl na tiskové konferenci ředitel IKEM Michal Stiborek. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) uskutečnění transplantací dokazuje nadstandardně dobré vztahy mezi Českem a Izraelem.

Lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a ze dvou izraelských nemocnic provedli v první polovině prosince první párovou výměnu ledvin mezi oběma zeměmi. Nový orgán při ní získali tři příjemci z Česka a tři z Izraele. Je to poprvé, co se párová výměna uskutečnila s mimoevropskou zemí, řekl na tiskové konferenci ředitel IKEM Michal Stiborek. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) uskutečnění transplantací dokazuje nadstandardně dobré vztahy mezi Českem a Izraelem.

Pacienti po transplantaci s léky na potlačení imunity mají vyšší riziko nádorů. Nádory jater jsou také jedním z důvodů k transplantaci. Díky spolupráci Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) získají větší šanci na vyléčení. Novinářům to dnes řekli zástupci obou nemocnic. Nádorem jater je odhalen zhruba u 900 Čechů za rok.

Nemocnice v americkém New Jersey oficiálně přiznala záměnu osob ve svém transplantačním systému. Naštěstí, na rozdíl od mnoha dalších podobných případů, tento skončil dobře. Transplantace se podařila, a i druhá osoba, která měla transplantaci podstoupit, ji má už úspěšně za sebou.

Zákrok provedli lékaři v nemocnici v Detroitu. Pacient je sám požádal, aby o jeho případu informovali veřejnost a zveřejnili i fotografie.

Fanoušci v Doosan Aréně nejprve zmrazila vedoucí branka Liberce, ale nakonec se mohli radovat z výhry svého týmu. Plzeň dokázala postupem času převzít otěže zápasu a Sloven porazit 4:1. Duel, který byl věnovaný Nadaci pro transplantace kostní dřeně, kvitovali i samotní hráči. Nejen výsledkem, ale i možností pomoci dobré věci.

Sedmadvacetiletý letenský smolař Václav Kadlec se stále zotavuje z letní transplantace kolenní chrupavky a tím, kdo je mu nyní velmi často po ruce, je kondiční kouč Sparty Tomáš Malý. Ten se nechal slyšet, že pakliže návrat do soutěžních bojů klapne, stane se tak až v průběhu či závěru jarní části Fortuna:ligy.

Kuřákům s chronickou plicní nemocí budou nově zdravotní pojišťovny hradit moderní léky. Musí ale spolupracovat s lékařem a kouření postupně omezovat. Informace zazněly na tiskové konferenci u příležitosti Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), která je nejčastější příčinou transplantací plic v ČR. V Česku má toto onemocnění, které je způsobené z velké části právě kouřením, asi 300.000 lidí. Přibližně 45.000 z nich je kuřáků.

Chronické srdeční selhání je choroba, která má navzdory mizernému povědomí veřejnosti (podrobněji jsme psali zde) nedobrou prognózu: do pěti let od diagnózy umírá 40 až 50 procent pacientů. Výsledky péče o nemocné, jichž máme v Česku několik set tisíc, ovšem může zlepšit komplexní program zahrnující mimo jiné trojstupňovou síť center. Zatímco však sekundární a terciální centra máme dnes v praxi plus minus ustavená, primární centra, která by přitom měla v rámci této struktury pečovat o nejvíce pacientů, chybí. Úkolem odborné společnosti by tak nyní mělo být jasné definování, jak mají tato centra vypadat a o které pacienty budou pečovat. Zároveň je na místě nastavit spolupráci s praktickými lékaři tak, aby zejména ti v odlehlých oblastech dokázali udělat základní diagnostiku a do center zbytečně neposílali pacienty, kteří tam nepatří. Tématu se věnoval Kulatý stůl Zdravotnického deníku s názvem Srdeční selhání – nebezpečnější než onkologická onemocnění, který se konal 17. října v Ostravě.

Tým českého chirurga Bohdana Pomahače v nemocnici v americkém Bostonu poprvé transplantoval celý obličej černošskému pacientovi. Osmašedesátiletý Robert Chelsea, který utrpěl těžké poranění obličeje při požáru, se stal zároveň nejstarším člověkem, který takovou operaci podstoupil, uvedla

Lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) se pochlubili novou metodou odběru srdce určeného k transplantaci. Představili přístroj, jenž simuluje lidský tep a díky němuž mohou převážet bijící srdce.

Tým českého chirurga Bohdana Pomahače v nemocnici v americkém Bostonu poprvé transplantoval celý obličej černošskému pacientovi. Osmašedesátiletý Robert Chelsea, který utrpěl těžké poranění obličeje při požáru, se stal zároveň nejstarším člověkem, který takovou operaci podstoupil.

Osmašedesátiletý Robert Chelsea se stal prvním Afroameričanem, který podstoupil celkovou transplantaci obličeje v historii. Šestnáctihodinovou operaci vedl tým českého lékaře Bohdana Pomahače v americkém Bostonu, zapojilo se na 45 lékařů.

Tým českého chirurga Bohdana Pomahače v nemocnici v americkém Bostonu poprvé transplantoval celý obličej černošskému pacientovi.

Robert Chelsea (68), který utrpěl těžké poranění obličeje při požáru, se stal zároveň nejstarším člověkem, který takovou operaci podstoupil.

Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) začal využívat novou metodu odběru srdce. Díky přístroji, který simuluje tep, mohou lékaři převážet bijící srdce. V České republice ročně lékaři provedou přes 70 transplantací srdce.

Sebevětší medicínské úspěchy může zhatit chybějící orgán k nutné transplantaci nebo nedostatek krve potřebné krevní skupiny. Toho si jsou lékaři dobře vědomi, ale zatím to jsou faktory, se kterými bylo nutné počítat a přijmout je.

Ve čtvrtek 29. srpna se na Gynekologicko-porodnické klinice 2. LF UK a FN Motol narodil 27leté ženě s transplantovanou dělohou zdravý chlapeček. Završilo se tak úsilí speciálně vytvořeného týmu FN Motol pod vedením MUDr. Romana Chmela, Ph.D. a Institutu klinické a experimentální medicíny pod vedením doc. MUDr. Jiřího Froňka, Ph.D. FRCS.

Za poslední dva měsíce Česko ukázalo, že je na vrcholu světové medicíny. Nejprve lékaři v Brně přivedli na svět dítě u ženy s mozkovou smrtí a poté se lékařům z motolské nemocnice podařilo totéž u pacientky s transplantovanou dělohou.

Díky novele transplantačního zákona se trojnásobně zvýšil počet cizinců, kteří zemřeli na území České republiky a stali se z nich dárci orgánů. Za tři měsíce od účinnosti předlohy byly odebrány orgány od šesti dárců-cizinců. Loni to byli ve stejném období jen dva.