Transplantace

Američtí lékaři transplantovali umírajícímu muži srdce geneticky upraveného prasete. Přestože je příliš brzy na to říci, že byla experimentální operace úspěšná, je to v době nedostatku orgánů k transplantaci velký pokrok.

V americkém Marylandu se 7. ledna odehrál revoluční lékařský zákrok. Tamním kardiochirurgům se totiž po mnoha desetiletích výzkumu podařilo úspěšně transplantovat geneticky upravené prasečí srdce lidskému pacientovi.

Muže, který jako první na světě podstoupil transplantaci prasečího srdce, v roce 1988 odsoudili za útok nožem. Sestra oběti uvedla, že si podle ní nové srdce nezasloužil. Podle doktorů to nemůže být důvodem k odmítnutí léčby.

Řada Afghánců se po loňském tálibánském převratu ocitla v bludném kruhu chudoby. Někteří pro přežití prodávají vlastní děti, jiní se rozhodli vzdát ledviny. Počet transplantací tohoto orgánu v zemi se rekordně zvýšil. Lidé dostanou za ledvinu v přepočtu někdy až 85 tisíc korun, pomůže jim to ale jen krátkodobě.

Už od roku 2013, kdy podstoupil svou první transplantaci vlasů, bojuje Robbie Williams (47) se svou kšticí. Tento zákrok chtěl podstoupit podruhé, ale bohužel už to není možné.

Kontroverzní operaci na laboratorních opicích poprvé vyzkoušel neurochirurg Robert White. Setkal se s pohoršením i uznáním.

Kdybyste před sebou měli poslední dny života, určitě byste chtěli mít po svém boku zdravotní sestru jménem Olivia Neufelderová.

Při experimentálním zákroku v lékařském centru v americkém Marylandu, sedm hodin dlouhém, bylo Davidu Bennettovi transplantováno srdce ze speciálního geneticky upraveného prasete. Bez tohoto zákroku neměl těžce nemocný muž šanci na uzdravení.

Američan David Bennett se stal prvním člověkem na světě, kterému bylo transplantováno srdce z geneticky upraveného prasete.

Vědci odstranili z prasečího srdce 4 původní geny a vložili 6 lidských. Tělo by tak mělo orgán lépe přijmout. Pacient přežil a daří se mu dobře. Pokud bude experiment úspěšný, mohlo by to řešit problém s nedostatkem orgánů pro transplantaci.

/FOTOGALERIE/ Do světové historie se bezpochyby zapíše operace, kterou uskutečnili před několika dny chirurgové v americkém Baltimoru. Sedmapadesátiletému muži totiž voperovali srdce od geneticky modifikovaného prasete. Pacient se po operaci zotavuje dobře, první výsledky jsou příznivé.

Průlomový postup  dává naději statisícům nemocným se selhávajícími orgány.

Srdce z geneticky modifikovaného prasete transplantovali američtí lékaři pacientovi, aby mu zachránili život. O vysoce experimentální operaci, která se odehrála v pátek ve fakultní nemocnici v americkém městě Baltimore ve státu Maryland a trvala osm hodin, dnes informovaly list The New York Times (NYT) a agentura AP. Nemocnice dnes, tři dny po zákroku, uvedla, že se pacient cítí dobře.

Srdce z geneticky modifikovaného prasete transplantovali američtí lékaři pacientovi, aby mu zachránili život. O vysoce experimentální operaci, která se odehrála v pátek ve fakultní nemocnici v americkém městě Baltimore ve státu Maryland a trvala osm hodin, informovaly list The New York Times (NYT) a agentura AP. Nemocnice tři dny po zákroku uvedla, že se pacient cítí dobře.

Ačkoliv je ještě příliš brzy na to, aby se dalo mluvit o úspěšnosti operace, jde podle agentury AP o krok kupředu v úsilí používat jednoho dne zvířecí orgány k život zachraňujícím zákrokům.

Američtí lékaři úspěšně transplantovali pacientovi prasečí srdce. Stalo se tak poprvé v historii lékařství. Pacientovo tělo zatím orgán neodmítlo, uvedl server ABC News.

Tým amerických chirurgů z Lékařského centra v Marylandu má za sebou ojedinělou experimentální transplantaci. V zoufalé snaze zachránit život umírajícímu pacientovi mu transplantovali srdce z prasete domácího. Nemocnice v pondělí uvedla, že tři dny po operaci se mu daří dobře, informuje agentura AP.

Wow! Vloni jsme tu měli podobný pokus s ledvinou, ale zdá se, že zvířecí orgán upravený tak, aby nevyvolával imunitní reakci, jde kupředu pekelně rychle!

Srdce z geneticky modifikovaného prasete transplantovali američtí lékaři pacientovi, aby mu zachránili život. O vysoce experimentální operaci, která se odehrála v pátek ve fakultní nemocnici v americkém městě Baltimore ve státu Maryland a trvala osm hodin, dnes informovaly list The New York Times (NYT) a agentura AP. Nemocnice dnes, tři dny po zákroku, uvedla, že se pacient cítí dobře.

Statut Centra vysoce specializované péče v oblasti transplantace ledvin dospělých obhájilo Transplantační centrum FN Ostrava. Nemocnice tak může dál provádět transplantace ledvin.

Když měli loni v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) vhodný orgán k transplantaci, obvykle volali několika pacientům na čekací listině najednou. Opakovaně se totiž stalo, že chirurgové museli transplantaci odložit, protože u příjemce se prokázal covid. V rozhovoru s ČTK to řekl přednosta kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk. I přes další komplikace spojené s epidemií covidu loni IKEM zaznamenal rekordních 542 výměn orgánů, o dva více než v roce 2019.

Chirurgové Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) loni vyměnili rekordních 542 orgánů. Překonali tím dosavadní maximum z roku 2019, kdy transplantovali o dva orgány méně.

Chirurgové Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) loni transplantovali rekordních 542 orgánů. Překonali tím dosavadní maximum z roku 2019, kdy to bylo o dva orgány méně. Podle ředitele IKEM Michala Stiborka je důvodem loňského rekordu mimo jiné to, že IKEM i přes epidemii covidu-19 nemusel dramaticky omezovat transplantační péči. Pomohla také spolupráce nemocnic, od kterých institut zemřelé dárce získává. V roce 2020, který byl poznamenán epidemií covidu, se v IKEM uskutečnilo 495 transplantací.

Lékařka, která se velkou část svého profesionálního života věnovala neodkladné resuscitaci pacientů a pečovala jako anestezioložka o dárce orgánů, je autorkou tanečního představení Srdce, inspirovaného skutečným příběhem. Drama o transplantaci srdce vzniklo v koprodukci plzeňského Divadla J.K.Tyla a Agentury Srdce. Poprvé se představí publiku 4. ledna 2022 na Nové scéně Národního divadla v Praze. Na Nové scéně DJKT v Plzni bude inscenace k vidění o den později.

Lékaři loni v ČR transplantovali 809 orgánů. To je meziročně o 44 více, ale stále je to méně než v letech před epidemií covidu-19. Loňských 809 orgánů pocházelo od 311 dárců, většinou se jednalo o zemřelé dárce.

Lékaři loni v Česku transplantovali pacientům 809 orgánů, což je meziročně o 44 více, ale stále je to méně než v letech před epidemií covidu-19. Nejvíce pacientů dostalo jako v předchozích letech nové ledviny a játra. Rekordní byl počet transplantovaných plic, lékaři loni těchto operací udělali 52. To je nejvíce minimálně od roku 2006, tedy pravděpodobně také od začátku tohoto transplantačního programu. Vyplývá to z údajů Koordinačního střediska transplantací (KST).

Jako hip-hopová hvězda pódií chtěla vypadat originálně a sexy, a tak si vylepšovala účesy nejrůznějším stylingem. Navazování pramenů, splétání copánků. To se jí ale vymstilo. Přišla o polovinu vlasů. Musela si je nechat nastřelit.

Třináctiletého Davida z Bítovan na Chrudimsku před čtyřmi lety srazilo auto, když jel na bicyklu. Utrpěl nárazem do kapoty a silnice těžký úraz hlavy a balancoval na hranici života a smrti. Lékaři mu nedávali žádnou naději. Nicméně se stal zázrak a hoch si místo na tomto světě vybojoval.

Nejkrásnější dárek, jaký si mohla přát, dostala k Vánocům 12letá Tanesha Ives z Velké Británie. Dívenka se narodila s vážným onemocněním srdce a vyhlídky na dožití se dospělosti nebyly příliš velké. Před pár měsíci však podstoupila transplantaci a lékaři ji na Vánoce propustili domů.

Maminka Georgie Kirchin má jen jedno jediné přání k Vánocům – nové srdce pro svou holčičku. Její stav je život ohrožující a rodina se bojí, že s ní stráví svátky naposledy.

Někdy se i po rozvodu může stát, že spolu dva exmanželé dobře vychází. Tato žena se rozhodla, že svému bývalému manželovi zachrání život.

Taneční představení o dvou lidech, jejichž životy různým způsobem ovlivnila transplantace srdce, připravilo Divadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni (DJKT) společně s agenturou Srdce.

V současnosti je na seznamu čekatelů na transplantaci v USA více než 100 tisíc lidí. Diana Donnarumma, 28letá žena z Buffala, byla na tomto seznamu také kvůli boji s dysautonomií, která negativně ovlivňuje nervový systém těla.

Věhlasný plastický chirurg Bohdan Pomahač je prvním člověkem v USA, který provedl úplnou transplantaci tváře. Jeho pacienti bývají po těžkých zraněních zohavení a psychicky poznamenaní, ale on jim díky své práci dokáže pomoci vrátit se do života. Naposledy transplantoval obličej ženě, kterou operoval již před lety. V pořadu Interview na CNN Prima NEWS uvedl, že další transplantace tváře by ho mohla čekat na jaře.

Budoucností vědy a medicíny jsou laboratorně pěstované orgány. Nově se vědcům podařilo přimět model žaludku produkovat kyselinu, tak jako v lidském těle.

Dnes tříletá Beátka byla úplně zdravé miminko, častější zvracení připisovali rodiče refluxu. Jenže když se nakazila od staršího brášky obyčejnou chřipkou, její stav se začal rapidně zhoršovat. Po návštěvě nemocnice a vyšetřeních přišel pro rodinu šok. Lékaři Beátce na začátku roku 2019 diagnostikovali vzácnou metabolickou poruchu s názvem propionová acidurie. V podstatě to znamená, že její organismus kvůli chybějícímu enzymu neumí štěpit bílkoviny a v důsledku toho se jí v těle hromadí amoniak, který poškozuje orgány, a především mozek.

Náš imunitní systém nás chrání před nemocemi tím, že napadne cokoli, co rozezná jako nepřirozenou součást našeho těla. Transplantace z ledvin z prasete na člověka je proto obrovským krokem v medicíně.

Ještě s těmi šaty na svatbu počkej, babičko… Je tisíc a jeden způsob, jak dcery oznámí matkám, že jejich vnouče je na cestě. Petra Čejková se musela hodně přemáhat, aby vydržela mlčet do třetího měsíce těhotenství. Měsíce, za nímž obvykle končí ona pomyslná čára, kdy žena nechce nic zakřiknout. A to Petra opravdu nechtěla. Předchozí tři pokusy o otěhotnění nevyšly, napočtvrté se konečně usmálo štěstí.

Chcete udělat dobrý skutek a stát se dárcem kostní dřeně? To je skvělá zpráva! Na dárcovství doslova závisí život lidí, kteří čekají na transplantaci. Čím více zapsaných, tím větší pravděpodobnost, že se najde vhodný dárce pro úplně každého pacienta. Co vás případně čeká?

Negativní dopad pandemie nás bude doprovázet léta. Myslí si to gastroenterolog Julius Špičák. Výpadek vyšetření i operací podle něj jen tak nenahradíme. „Když provedeme o deset procent transplantací méně, těch deset procent čekatelů se jí bohužel patrně nedočká,“ řekl Špičák v rozhovoru pro iDNES.cz.

Chirurgové v New Yorku úspěšně připojili prasečí ledvinu k lidskému pacientovi a 54 hodin sledovali, jak tento narůžovělý orgán normálně funguje. Jedná se o první případ transplantace prasečí ledviny do lidského těla, aniž by se organismus vzbouřil, informoval web sciencenews.org.

Ročně posíláme do Prahy kolem pěti plic na transplantaci. Životy Slováků jsou v rukách českých chirurgů. Slovenští pacienti musí za transplantací plic cestovat do Prahy a ne do Vídně, jak tomu bylo doposud.

Vědci do embrya makaků vpravili lidské kmenové buňky. Mohlo by to pomoci v transplantaci orgánů.

Máte nemocné ledviny, bude zapotřebí docházet na dialýzu – diagnóza, kterou čím dál častěji slyší více Čechů. Nemocné ledviny totiž nebolí, z plného zdraví se tak může jedincům ze dne na den změnit život. Stejnou diagnózu slyšela i Nguyet (30) a o tři roky později podstoupila transplantaci ledvin od žijícího dárce. Spousta lidí přitom o svém onemocnění ani neví.

Jen ve Spojených státech umírá každý den 18 pacientů čekajících na transplantaci srdce, jež ovšem nikdy nepřijde. Nedostatek orgánů proto pomáhají řešit umělé náhrady, mezi které se nově zařadil také Aeson od francouzské společnosti Carmat.

Studentce vysoké školy Veronice Kašubové se ve 30 letech převrátil život naruby. Propuklo u ní autoimunitní onemocnění zvané systémová sklerodermie. Během několika měsíců se rapidně snížila kvalita jejího života, avšak Veronika svůj boj s nemocí nevzdala. Přestože to vypadalo, že za léčbou bude cestovat až do Ameriky, nakonec jí pomohli odborníci v pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN), kteří Veronice transplantovali její vlastní kmenové buňky.

Transplantací ledvin v České republice loni meziročně ubylo o 13 procent na 443. Podle vedoucí lékařky hemodialyzačního střediska Fakultní nemocnice Hradec Králové a členky…

O životu s nemocí, o dýchání s novými plícemi, o nejasné budoucnosti. Nikole Borešové je teprve šestadvacet let. To, co má ovšem už za sebou, si málokterý například padesátník dokáže představit.

Pacienty s různými typy leukémií, kteří podstupují chemoterapii nebo transplantaci kostní dřeně ohrožují krvácivé komplikace a pravidelná aplikace destiček od zdravých dárců jim umožňuje překlenout období do doby, než se jim obnoví jejich vlastní krvetvorba. Fakultní nemocnice v Plzni se nyní obrací na zdravé zájemce, aby pomohli s léčbou vážně nemocných pacientů.

Když se v roce 1993 Michalovi Jonovi na krku udělala bulka, neměl vůbec tušení, o jak závažný problém se jedná. Tehdy měl štěstí, že se včas dostal do rukou odborníků. Jednalo se o nebezpečnou formu zánětu lymfatických uzlin, tehdy ho jako teprve čtvrtého v republice čekala transplantace kmenovými buňkami. V listopadu stejného roku tak na transplantačním oddělení zahájil náročnou léčbu.

Setkání, na která se nezapomíná. Jedním takovým je setkání doktora Jaroslava Špatenky a Rastislava Kalanina, který u něj před 35 lety podstoupil transplantaci ledviny. Dnes je Rastislavovi 43 let a sám transplantuje ledviny jak dospělým, tak dětem.

Bývalý fotbalista Tomáš Ujfaluši momentálně vypadá daleko mladší než v poslední fázi hráčské kariéry. Může za to vyvedená transplantace vlasů, kterou nedávno podstoupil. I o tomto zákroku mluvil v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS, do kterého zavítal spolu s dcerou Kateřinou.

Před 40 lety vznikl Národní program transplantací ledvin ve Fakultní nemocnici v Motole v Praze. Dosud tam odoperovali 321 dětí. Čím si musí malí pacienti projít a co dělají tehdejší malí pacienti jako dospělí dnes?

Dítě není malý dospělý. To si uvědomili lékaři v 70. letech, kteří provedli první transplantace u dětí. Proto také vznikl před 40 lety Národní program transplantací ledvin ve FN Motol v Praze. Dosud tam odoperovali 321 dětí. Čím si musí malí pacienti projít a co dělají tehdejší malí pacienti jako dospělí dnes?