Václav Kopecký

Ostrovský Klášterní areál se i letos promění v místo plné vánoční atmosféry. Návštěvníci se mohou těšit na desítky betlémů rozmanitých velikostí, podob i zemí původu. Řemeslníci a sběratelé přivezli během uplynulých dní stovky originálních figurek, vytvořených z různorodých materiálů. Jednou z největších letošních rarit je mechanický betlém inspirovaný právě městem Ostrov.

Jaroslav Marvan v rámci slavnostních projekcí objel několik sovětských států, kde se stal hvězdou. Skutečně mělo vzniknout pokračování Anděl u moře?

Obří plakát o rozměrech 9 x 12 metrů visí 21. prosince 1949 na Národním muzeu v Praze. Na každého, kdo se ten den jenom mihne na Václavském náměstí, z něj shlížejí podezíravé oči sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina.

Fotografie jako průvodce dnešním světem a videoart v roli vypravěče příběhu se sociálním přesahem. Tato média se potkají 20. listopadu v pražské Fotograf Zone Gallery, která svým návštěvníkům otevře dvě nové výstavy. Ve spolupráci s platformou Fotograf Contemporary se zde v sólové výstavě Whole World Catalog představí fotograf Václav Kopecký, ve druhé části galerie bude … Článek Václav Kopecký a Milan Mazúr otevřou své nové výstavy se nejdříve objevil na PLAY.CZ.

6. listopadu 1962, jen sedm a půl roku po odhalení, zmizel z Letné největší žulový kolos Evropy. Stalinův pomník, symbol totalitní servilnosti a megalománie. Zůstaly jen zbytky a příběh sochaře, kterému jeho stavba podepsala rozsudek smrti.

Klatovský rodák Václav Kopecký sloužil za druhé světové války ve Velké Británii u slavné 1. a 111. stíhací perutě RAF. Do historie letectví se zapsal svým nouzovým přistáním na vodě kanálu La Manche i tím, že se i po dalším těžkém zranění podílel na výcviku budoucích pilotů. Návrat do vlasti pro něj měl hořkou pachuť. Jako mnoho dalších letců byl také on obětí komunistické perzekuce a jeho jméno bylo zapomenuto. Teď jeho hrdinství připomíná pamětní deska na budově klatovské sokolovny.

Na budově sokolovny v Klatovech byla v sobotu odhalena pamětní deska zapomenutému klatovskému rodákovi Václavu Kopeckému, který byl pilotem britského královského letectva. Nejde o rodáka, na kterého upozornili historici, jak to většinou bývá, ale žačka Masarykovy základní školy v Klatovech Natálie Andrlíková, která o něm psala svoji práci.

Jeho jméno je spojeno s brutalitou a budováním železné opony pod elektrickými dráty. Ludvík Hlavačka byl nechvalně známým vyšetřovatelem StB v Uherském Hradišti. Navrhl elektrické mučící zařízení i smrtící systém zátaras na hranicích.

HISTORIE / Říjnové dny roku 1950. Začíná soudní proces, o němž veřejnost nemá ani tušení. Ti, jejichž sportovní nasazení ještě před časem obdivoval celý svět, nyní sedí na lavici obžalovaných. Mají za…

Masový vrah Džugašvili, jeho domácí nohsled Kléma Gottwaldů a další ne úplně fajn zombíci z temné minulosti by mohli znovu ožít v učebnicích pro české děti. Pokud tedy hnutí Stačilo! bude po volbách připuštěno k něčemu důležitějšímu, než je rozhodování ve sněmovní kantýně, jestli čaj s rumem nebo rovnou grog.

Píše se březen roku 1950. Vzduchem po celé Praze vibruje sportovní nadšení a očekávání. Českoslovenští hokejisté, úřadující mistři světa, se chystají na obhajobu titulu do Londýna. Místo letu do Anglie je však čeká pád do reality stalinistické zvůle, která jejich sportovní sny rozdrtí na prach.

V Národním muzeu v Praze se ukrývá jeden z nejděsivějších exponátů – kůže stažená z popraveného mongolského knížete Chaisana. Tento mrazivý příběh však není ojedinělý. Lidská kůže se totiž používala i k vazbě knih nebo krvavým náboženským rituálům.

Před 40 lety, 29. června 1985, zemřel nejslavnější český televizní dramatik Jaroslav Dietl. Přináším(e) další část jeho příběhu.

Měl zemřít v boji, ale nedokázal to. Svoje zatčení gestapem se Julius Fučík snažil obhájit v Reportáži psané na oprátce. Své zastánce popudil třeba obhajobou sudetských Němců.

Překvapuje vás, že komunistka Kateřina Konečná rozšiřuje pohádky? Nejspíš ani ne, pokračuje v linii kdysi slavných pohádkářů Antonína Zápotockého nebo Václava Kopeckého, kteří byli jejich mistry.

21.prosince 1929 pronesl poslanec Klement Gottwald v parlamentu útočný projev. Kromě výhružky o zakroucení krku směřovaly na adresu buržoazie další výkřiky: „Budeme štvát hladové dělníky proti fabrikantům, domkáře proti velkostatkářům.“

Před 80 lety, ve čtvrtek 29. března 1945, skončila na československém velvyslanectví v Moskvě týden trvající jednání o programu, struktuře a složení nové československé vlády. Osud země ve středu Evropy předurčila na dalších bezmála 45 let.

Velká knižní monografie kreslíře Jiřího Wintera Neprakty je dobrým východiskem k úvahám, v čem jsme tu po dekády žili.

Stačila rána hokejkou do úst a přední zuby na horní čelisti hokejisty Jaromíra Jágra letěly ven. Úrazy či jiné nepříjemné události, při kterých člověk přijde o jeden či více zubů, mohou potkat nejen sportovce, ale každého z nás. Nejlepší náhradou jsou pak podle stomatologů jednoznačně zubní implantáty. Zajímá vás, jak dlouho asi bude naše hokejová hvězda bez zubů, jestli ho to bude bolet a hlavně kolik by za implantáty mohl zaplatit? Deník na základě dostupných informací sestavil pravděpodobný scénář toho, co Jaromíra Jágra čeká.

Neměli s ním slitování. Místo do NHL poslal zrůdný režim tehdejší hokejovou hvězdu do vězení. Kruté zacházení nevydrželo ani šampionovo tělo.

Bronzová jezdecká socha Jana Žižky je zpět na svém místě. Restaurátoři ošetřili povrch sochy včelím voskem a vyměnili zarezlé šrouby. Úprava by měla podle města vydržet pět až deset let.

Z uvedeného plyne jednoznačně, že Fučík měl daleko do pozice řadového vězně, že jeho postavení na Pankráci bylo zcela výjimečné a že si tyhle výhody nemohl vydobýt ničím jiným než zradou!

Právě před 75 lety byl přijat zákon, který zamezil další činnost soukromým nakladatelstvím v Československu. Dosavadní více méně svobodná produkce stovek nakladatelství se zúžila v několik m…

Generál, odbojář i přítel Čechoslováků. Přesně před 60 lety zemřel Louis-Eugene Faucher, který ve dvacátých a třicátých letech minulého století stál v čele francouzské vojenské mise v Praze. Po mnichovské dohodě v září roku 1938 podal výpověď a zůstal v Československu.

Výrazná vojenská podpora Československa pomohla udržet existenci Izraele krátce po jeho vzniku. Po změně postoje Sovětského svazu k židovskému státu se však přátelská výpomoc náhle stala černou skvrnou na vrubu komunistického vedení. I kvůli ní zaplatili životem někteří funkcionáři Komunistické strany Československa (KSČ) v čele s Rudolfem Slánským. Monstrózní proces v náručí propagandy přitom doprovázela silná nota antisemitismu. Nepřátelé režimu byli soustavně označováni za sionisty a přiživovány byly i negativní stereotypy Židů.

NÁZOR / Všichni, pokud jsou gramotní a vnímají okolní svět, znají Donalda Trumpa a nejspíš i Elona Muska. Kdo je nějaký Alex Jones už mnoho lidí nebude tušit. Svým způsobem byli ušetřeni nepříjemného…

Byl to jeden z hitů rudé propagandy, že prý prezident Masaryk nechal za první republiky střílet do dělníků. Mezi viníky však patřili hlavně komunisté, kteří střety s ozbrojenou mocí záměrně provokovali.

V dějinách KSČ se vystřídalo mnoho funkcionářů, ať už více či méně zapamatovatelných. Jedním z těch výraznějších je bezesporu stranický ideolog, stalinista a – můžeme říct – i fanatický propagandista Václav Kopecký, který stál věrně po boku Klementa Gottwalda.

Muzeum literatury zahájilo sérii jednodenních výstav neobvyklých archiválií. První z nich byla věnována Švejkovi a Jaroslavu Haškovi, návštěvníci na ni mohli vidět originální rukopis Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. „Od roku 1957, kdy rukopis Památník národního písemnictví získal darem, nebyl nikdy vystavován,“ přibližuje archivář Památníku národního písemnictví, literární historik Petr Kotyk, který se dílem Jaroslava Haška dlouhodobě zabývá.

„Psal na vše, co mu přišlo pod ruku – ale úhledně a bez škrtů,“ říká o stylu Jaroslava Haška archivář Památníku národního písemnictví Petr Kotyk. Byl to právě on, který přišel s nápadem uspořádat jednodenní výstavu rukopisů knihy Osudy dobrého vojáka Švejka. Haškovým dílem se dlouhodobě zabývá, a když hledal zmínky o tom, kdy a kde byly rukopisy k jedné z nejpřekládanějších českých knížek vystaveny, zjistil, že jde o světovou premiéru.

Vždycky jsem měl přání se někoho z posledních zbylých komunistů zeptat, proč nechal soudruh Gottwald popravit soudruha Slánského. Znali se přece tolik let, bojovali za světovou revoluci, a on ho ...

Rudolf Slánský, jeden z nejbližších spolupracovníků předsedy KSČ Klementa Gottwalda, doplatil stejně jako mnozí jiní na paranoidní stalinistickou poučku o zostřování třídního boje a paranoidní hledání domnělých či skutečných nepřátel uvnitř nikým nekontrolované státostrany. Patřil k zakladatelům komunistického režimu po únoru 1948, ten jej o necelých 5 let později sám zahubil.

Totalitní režimy dobře věděly, co pro zemědělce znamená půda. Naši komunisté si dávno před uchopením moci v roce 1948 plně uvědomovali, jak důležité je získat na svou stranu venkov. Julius Ďuriš je jeden z těch, kteří jsou za tuto kampaň a celou kolektivizaci zodpovědní.

Guttmannův příběh ukazuje realitu komunistického hnutí a to, jak vzdálené skutečně bylo demokracii, i té vnitrostranické. Co se stane, když si vysoký funkcionář KSČ dovolí kritizovat Kominternu?

Kolik je to, sedmdesát let? Tak nějak. A sám se ve svých čtyřiceti divím, jak blbě se mi čte o tom, co jsem přitom už četl tolikrát. Snad jen pár notoricky známých jmen, abyste pochopili: Milada Horáková, Vladimír Clementis, Rudolf Slánský, Hubert Ripka, Marie Švermová a logicky Václav Kopecký a Otto Šling, Josef Toufar.

Byl jednou z nejkontroverznějších postav české historie. Sám o sobě mluvil jako o „příteli umělců“, často se dovolával odkazu svého předka loutkáře Matěje Kopeckého. Ve svých projevech často hýřil vtipem, ve straně se mu však nikdo nesmál, byl považován za nejoddanějšího stalinistu.

Bez problémů ve čtvrtek 4. listopadu začaly v Jihlavě kontroly hygieniků zaměřené na dodržování protiepidemických opatření v souvislosti s covidem-19. V kině Cinestar kontrolovali návštěvníky odpoledního představení, bylo jich přes deset. Kontroly se soustředily na povinnosti provozovatele i návštěvníků, porušené nebyly, za krajskou hygienickou stanici řekla Jana Böhmová.

Bohumil Modrý nebyl jen vynikající hokejista. Z řady vyčníval i díky inteligenci, pohledné tváři a zdvořilému vystupování. Byl vzorem pro celou generaci chlapců, kteří snili o úspěchu ve sportu. V roce 1948 ale nová vláda začala prosazovat idoly z jiného soudku. A čestného sportovce nazvala kriminálním živlem.

Historie se opakuje. Pandemie vyvolala nárůst antisemitských útoků.

Zástupci britského velvyslanectví v minulých dnech v Praze odhalili pamětní desku britskému vojínovi Williamu Greigovi a jeho spolubojovníkovi, seržantu Thomasi Vokesovi. Během Pražského povstání a bojů o rozhlas 7. května 1945 se totiž této dvojici povedl zcela mimořádný kousek.

Experti Světové zdravotnické organizace (WHO) v lednu navštívili Wu-chan. Narazili na překážky, které jim kladla čínská strana.

Zazvonil telefon a na druhé straně se ozval hlas, který byl zvyklý velet a přesto zněl tak nějak z jiného břehu: „Dobrý den, jste pan Kvasnička?“ „Ano, jistě, co byste potřeboval?“ odpověděl jsem co nejlaskavěji. „Mohl byste přijet? Něco bych pro vás měl!“

Bohumil Modrý (1916-1963) byl jedním z hráčů, kteří vynesli československý hokej na světovou špici. Komunistické vedení pro něj nenašlo jinou odměnu než patnáctiletý trest odnětí svobody a nucenou práci v uranových dolech, která mu výrazně zkrátila život.

Letošní americké prezidentské volby jsou dramatické až do posledního okamžiku. Ovšem volby za to často stály i u nás.

Dnes si připomínáme 70. výročí popravy Milady Horákové. Mluvit o tzv. justiční vraždě je vlastně podivný eufemismus. Plakáty hlásající, že byla „zavražděna komunisty“, jsou zcela namístě. Jenže skutečnost byla mnohem horší. Oběsili ji českoslovenští komunisté, kteří byli poslušnými pomahači kremelských gangsterů. Tito „naši“ komunisté byli především vlastizrádci, kteří aktivně přispěli k přeměně Československa v gubernii agresivního sovětsko-ruského impéria.

Novinář Stanislav Budín, rodným jménem Bencion Bať, pocházel z početné židovské rodiny, byl nejmladší z devíti dětí. Na svět se podíval 3. března 1903 v Kamenci Podolském na Ukrajině.