Věra Ferbasová

Filmy pro pamětníky tvoří rozsáhlou a fascinující část naší filmové historie. Některé tituly se staly naprostou klasikou, kterou zná téměř každý – například To neznáte Hadimršku, Ducháček to zařídí či Cesta do hlubin študákovy duše. Jiné snímky ale zůstávají známé spíše mezi skutečnými filmovými nadšenci a znalci. Patříte k nim? Vyzkoušejte si náš kvíz a zjistěte, jak dobře se ve filmech starých… Zdroj

První polovina dvacátého století byla velice plodná na úžasné filmy, které nám dodnes dokážou vykouzlit úsměv na tváři. Jejich hlavní hrdinové byli ikonami tehdejší doby. Například takový Oldřich Nový byl pro ženy symbolem dokonalého muže, a naopak pánové snadno podlehli okouzlující Adině Mandlové či lehce tajemné Lídě Baarové. Patříte také vy k milovníkům černobílých filmů pro pamětníky? Zkuste si náš dnešní kvíz a třeba dáte všech deset správných odpovědí.

Kdo by neznal potřeštěnou, ale roztomilou dívenku z prvorepublikových filmů Věru Ferbasovou, jednu z nejvýraznějších hereček první republiky. Na stříbrném plátně hrála prakticky vždy sama sebe, v reálu totiž byla stejný živel. A přeci jsme ji znát nemuseli.

Herečka Věra Ferbasová (†62) byla hvězdou první republiky. Komunisté ji zlomili a zemřela sama v garsonce. V neděli uplyne 112 let od jejího narození.

Byla obletovanou hvězdou, Věra Ferbasová přesto umírala opuštěná a prakticky vůbec nikoho nezajímala. Komunisté ji zničili a připravili o vše. Osud s ní sehrál roli, která pro ni byla nedůstojná.

Oduševnělá tvář, zasněný pohled, klenuté obočí a romanticky vykrojené rty. Krasavec, jehož ale přece jen trápila jedna vada na kráse. S hendikepem se vyrovnal svérázným způsobem, hrál do poslední chvíle.

Většina z nás zná hlavně filmy modernějšího rázu a ty nejstarší snímky, které jsme kdy zhlédli, byly natočeny někdy v dobách normalizačního Československa. V dobách První republiky však v našich končinách také vznikala řada filmů, která se hravě vyrovná i těm moderním. A v jednom z nich se objevuje komplikovaná žena, která se svého snažila dosáhnout pomocí lží a podfuků.

Slavná komička, která se na filmovém plátně objevovala po boku Vlasty Buriana přišla o všechno. Věra Ferbasová zemřela v osamění.

Nechali za sebou nesmazatelnou stopu. Jejich životy psaly krásné příběhy, smrt ale porazit nedokázali. Věra Ferbasová, Libuše Geprtová i Zdeněk Dítě.

Někdy domů už přišla tak „unavená“, že ji jedna z nájemnic doprovodila domů. Tak je popsán poslední rok hvězdného života komediální herečky Věry Ferbasové. Život zkrátka na slávu a pověst kašle. V posledním bydlišti v pražské Krči strávila Věra půl roku, než zemřela.

Nikdy na ten pocit, když jsem si oblékla šaty slavné filmové hvězdy, nezapomenu. A to od té chvíle uteklo už šedesát let.

Pojďme se nyní přenést do 30. let 20. století a podívat se, jak se tehdy mluvilo. A to ve vyšší společnosti i mezi obyčejným lidem. A přitom se můžeme trochu nadechnout starých časů.

Když se na prahu podzimu roku 1913 narodila v Sukoradech u Jičína, málokoho by napadlo, že tohle veselé a roztomilé děvčátko jednou rozesměje celé prvorepublikové Československo. Lezla po stromech, hrála s kluky kuličky, doma jí neřekli jinak než „Bobek“. A právě tohle akční rošťácké dětství formovalo její smysl pro humor i nespoutanou živost (a živelnost), které později předurčí její hereckou kariéru a stanou se jejím „poznávacím znamením“, pro které ji filmoví diváci budou navždy milovat.

TAJNOSTI SLAVNÝCH: Mezi kolegy se o ní říkávalo, že na chlapy není, ve skutečnosti ale bylo vše jinak. Utajené manželství nepřežilo nové angažmá, životní lásku si pak důsledně ohlídala manželka.

Nazývali ji filmovou komediantkou a dnes by mohla dělat reklamu na dobrou náladu. Věra Ferbasová bývá v médiích popisovaná jako smíšek, naivka. Pohlednou herečku si vyhlédl do filmu Vlasta Burian, ale popularitu vystřídalo křivé obvinění a vězení.

Některé filmy se doslova zapsaly do historie. Řada z nás se k nim pravidelně vrací, i když nejznámější hlášky už známe z paměti. I v České republice se zkrátka a jednoduše zrodily kultovní snímky, na které spousta z nás nedá dopustit. V dnešním testu si vyzkoušíte, na kolik znáte legendární filmové hlášky.

Abrhám, Hrzán, Menzel, Janžurová, Jirásková. Herecké osobnosti ktere excelovali ve dvou filmových verzích legendární situační komedie Pension pro svobodné pány. Obě verze režíroval gigant českého filmu Jiří Krejčík a pro diváky to bylo velmi těžké se rozhodnout, která verze je v jejich očích ta lepší. Dlužno podotknout, že oběma filmovým verzím předcházelo divadelní představení v legendárním Činoherním klubu.

Máte rádi české komedie? A jak dobře znáte hlášky, které v nich zaznějí? Otestovat se můžete v našem dnešním kvízu, který se právě na hlášky z českých (starých i nových) komedií zaměřuje. Hodně štěstí!

Prvorepubliková hvězda stříbrného plátna Truda Grosslichtová to neměla s příchodem druhé světové války vůbec lehké. Stačilo málo a jako poloviční Židovka skončila v koncentračním táboře. Po válce ale jakoby se po ní slehla zem. Co se stalo?

Hrál v takových filmových šlágrech jako Poklad na Stříbrném jezeře nebo ve filmech o Růžovém panterovi. A ačkoli řada diváků určitě bude znát postavu padoucha Cornela či inspektora Dreyfuse, skutečnost, že ji hraje český herec, už tolik známá není.

Miroslav Horníček se proslavil osobitým humorem, jímž pokračoval ve šlépějích Jana Wericha, a hereckým talentem, díky kterému se prosadil zejména v televizi. Nelze tak říct, že by neprožil plodnou kariéru. V soukromí se ale musel vypořádat hned s několika bolestnými událostmi.

Významná česká herečka, představitelka moudrých a rozšafných babiček, maminek, tetiček a starších žen vůbec Růžena Nasková se narodila před rovnými 140 lety.

Návrat do zlaté éry české kinematografie. Poznáte slavné tváře prvorepublikových hereček, které okouzlily svět filmu? Otestujte své znalosti v našem kvízu a zavzpomínejte na doby, kdy stříbrnému plátnu kraloval šarm a elegance.

Jedna z nejpopulárnějších komiček bývala bavička třídy, a když to jednou s humorem přehnala na tanečním večírku, musela opustit gymnázium. Nakonec zkoušku dospělosti dotáhla do konce, možná pro ni ale byla zbytečná, protože si ji přitáhlo herectví. A také získala titul Miss Plzeň.

Na konci 19. století se zrodila česká kinematografie, přičemž nejprve vznikaly němé filmy, z nichž se mnohé nedochovaly. I po zhruba sto letech se k těm nejlepším filmům pro pamětníky stále rádi vracíme a sledujeme je. S tím je spojena i naše znalost největších filmových hvězd té doby. Tak co, myslíte si, že náš nejnovější kvíz levou zadní zvládnete? (Pokračování textu…)

Boty Lídy Baarové, Adiny Mandlové, Zity Kabátové nebo Věry Ferbasové zdobí ode dneška výstavu designu v prostorách olomouckého Cafe New One. Jedinečnou kolekci českého sběratele Lubora Obendraufa, která nabízí retro pohled do minulého století v podobě unikátních střevíčků a lodiček, doplňují současnými trendy talentovaní čeští designéři a výrobci obuvi. Expozice nabízí také kovové plastiky olomouckého sochaře Jana Dostála či výrobky z ateliérů designu českých vysokých škol, řekl ČTK za pořadatele Pavel Vysloužil. Výstava je součástí olomouckého festivalu Design Days. Výstava Design Olomouc se koná podruhé.

Olomouc - Boty Lídy Baarové, Adiny Mandlové, Zity Kabátové nebo Věry Ferbasové zdobí ode dneška výstavu designu v prostorách olomouckého Cafe New One. Jedinečnou kolekci českého sběratele Lubora Obendraufa, která nabízí retro pohled do minulého století v podobě unikátních střevíčků a lodiček, doplňují současnými trendy talentovaní čeští designéři a výrobci obuvi. Expozice nabízí také kovové plastiky olomouckého sochaře Jana Dostála či výrobky z ateliérů designu českých vysokých škol, řekl ČTK za pořadatele Pavel Vysloužil. Výstava je součástí olomouckého festivalu Design Days.

Patřily k nejkrásnějším herečkám své doby, šly z role do role a muži jim leželi u nohou. Přesto, že čas je neúprosný, kamera je milovala a miluje také jako staré dámy. Myslíte si, že dokážete poznat jejich jiskru v oku na snímcích, kde jsou kdysi vyhlášené krasavice zachyceny? Není to tak lehké, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Státní svátek nám letos sice neposkytne den pracovního volna, ale spousty zajímavých akcí ano. Podívejte se, kam můžete na Den české státnosti vyrazit.

Kdyby žila v dnešní době, nejspíš by byla hvězdou první kategorie. Jenže Věra Ferbasová pocítila na vlastní kůži nejen válku, ale i komunistický teror. Čestná a laskavá povaha se v té době nenosila.

Ve filmu se poprvé objevil už v roce 1933. Toužil hrát milovníky, na divadle mu šli moc dobře. Jenže kamera je prevít. Nemilosrdně odhalila to, čeho si předtím nevšimli ani diváci v první řadě, natož v lóžích: Měl totiž výrazně odstávající uši.

Ve zlatém věku naší kinematografie dodnes rezonuje jedno jméno: Vlasta Burian. Jeho odkaz baví nadčasovým humorem a nezapomenutelnými hereckými výkony. Připomeňte si Buriana v sérii pěti filmů, které uvede během prázdnin Televize Seznam.

Hugo Haas nebo Vlasta Burian vydělávali ve filmech obrovské peníze - a měli rádi rychlá auta. Čím jezdili prvorepublikoví herci?

První česká komička Věra Ferbasová zářila po boku Vlasty Buriana v prvorepublikových filmech. Kariéru jí zničili komunisté a před koncem života zůstala sama

Vzpomínáte na legendární roli bláznivé tetičky Františka Koudelky z kultovní české komedie Jáchyme, hoď ho do stroje? Tuto nezapomenutelnou postavu ztvárnila Věra Ferbasová, která se svým výkonem zapsala do českého filmu jako jedna z ikonických hereček prvorepublikové éry.

Na území tehdejšího Československa vzniklo během 20. a 30. let mnoho skvělých filmových snímků, které do dnes patří ke klenotům naší kinematografie. Zkuste si v našem kvízu, jak dobře znáte filmy pro pamětníky.

Herečka Věra Ferbasová byla hvězdou černobílého filmu. Za války odmítala hrát, po válce už si však cestu na výsluní nenašla. Zemřela sama a opuštěná.

Osud se se slavnou herečkou prvorepublikových filmů rozhodně nemazlil. Věře Ferbasové se sice říkalo komik v sukních nebo též familiérně "kominda", neboť byla od přírody vtipná, sama ale na herectví nepomýšlela. K tomu ji přivedl až jeden z našich nejslavnějších filmových herců. Ale i přes všechen úspěch skončila ponížená a okradená. Co se stalo?

Jako jedna z mála zbožňovaných hvězd odmítla hrát za druhé světové války v německých filmech, nikdy o ní nekolovaly pomluvy ani lechtivé historky. Její jediní příbuzní se na ni sice rádi dívali, v reálném životě se ale tvářili, jako by neexistovala.

Věra Ferbasová byla jednou z nejusměvavějších hvězd 20. století. Její život byl plný úspěchů, bolesti a pádů. Na svůj úspěch doplatila až za komunistů, kteří prvorepublikové herečce nedopřáli dělat to, co měla ráda. Nakonec zemřela sama a opuštěná.

K Vánocům patří i nadčasové prvorepublikové filmy. Jedním z divácky nejvděčnějších je bezesporu Eva tropí hlouposti, který v roce 1939 natočil geniální režisér Martin Frič (†66). Adaptace humoristického románu Fan Vavřincové Patsy tropí hlouposti je jediným scenáristickým počinem Vladimíra Peroutky, díky svým kvalitám je však srovnatelná s nejlepšími hollywoodskými crazy komediemi té doby. Mimochodem Vavřincová román napsala, když jí bylo pouhých 16 let.

/KVÍZ/ Nejen Vyšehradský hřbitov má svůj Slavín. Věra Ferbasová, Josef Bek či Alois Jirásek a další proslulá jména byste našli i na náhrobcích na východě Čech. Víte kde? Vyzkoušejte v kvízu, jaký máte přehled.

Šibalský výraz, rty do srdíčka, úsměv diblíka – to vše bylo typické pro předválečnou komediální hvězdu Věru Ferbasovou (✝62) , které se také přezdívalo „klaun v sukni“. Okatá slečna nebyla klasickou kráskou s dechberoucím sex-appealem. Na to, aby se z ní stala filmová femme fatale a svůdnice, neměla.

Od narození prvorepublikové hvězdy Věry Ferbasové uplyne 21. září 110 let. Asi ji znáte jako potřeštěnou tetičku z komedie Jáchyme, hoď ho do stroje!, své hlavní role si však zahrála mnohem dříve. V jejím životě bylo plno zvratů a karambolů, nespravedlnosti i alkoholu.

Příběhy o tom, že se dívka převlékne za kluka (nebo naopak) a nikdo nic nepozná, nám sice mohou připadat naivní, přesto jsou divácky vděčné. Stačí vzpomenout legendární americkou komedii Někdo to rád horké (1959) s Tonym Curtisem, Jackem Lemmonem a Marilyn Monroe v hlavních rolích. Se svou troškou do mlýna přišel několikrát i český film. Dodnes oblíbená je veselohra Holka nebo kluk, kterou v roce 1938 natočil režisér Vladimír Slavínský. Pokud jste ji zatím neviděli, pusťte si 18. července ve 20:10 h Televizi Seznam.

Temperamentní plavovláska patřila k nejobdivovanějším hvězdám, pak si ale navždy zavřela dveře k návratu do vlasti. Provdala se totiž za pilota RAF.

/FOTOGALERIE/ Fenoménu módních doplňků se věnuje výstava v Letohrádku Mitrovských v Brně. Především pokrývkám hlavy a kabelkám. Připomíná dobu, kdy na na plátnech zářily filmové krásky Nataša Gollová, Adina Mandlová, Zita Kabátová či Věra Ferbasová.

Byly krásné a úspěšné, ale přesto jim to nezaručilo štěstí, lásku a velkou slávu až do smrti. Život se s nimi nemazlil, prošly si mnohými těžkostmi. Muži jim padali k nohám a zbožňovali jejich jiskrné pohledy a postavy bohyň. Ne všichni je však skutečně milovali. Jaké opravdu byly a co jim život přinesl? Zavzpomínejme si spolu na pět nejkrásnějších hereček z filmů pro pamětníky.

Na rok s trojkou na konci se v baru paláce Lucerna i v barrandovských ateliérech dost možná celkem těšili. Toho roku totiž slavily stejné životní jubileum hned tři hvězdy prvorepublikové filmové éry. A že ty večírky byly veliké. Letos uplyne 110 let od narození Věry Ferbasové, Zity Kabátové nebo Ljuby Hermanové.

Na rok s trojkou na konci se v baru paláce Lucerna i v barrandovských ateliérech dost možná celkem těšili. Toho roku totiž slavily stejné životní jubileum hned tři hvězdy prvorepublikové filmové éry. A že ty večírky byly veliké. Letos uplyne 110 let od narození Věry Ferbasové, Zity Kabátové a Ljuby Hermanové.

Typově připomínala věčného diblíka Věru Ferbasovou (✝62) a její kariéra u filmu trvala pouhé tři roky. Během ní ale stačila Eva Gerová (4. 3. 1920-5. 6. 2013) natočit dvanáct filmů, díky kterým se navždy zapsala do dějin čs. kinematografie. A protože mnohé z nich se reprízují dodnes, její pohlednou a usměvavou tvář znáte nejspíš i vy.

Pohlednému herci vysoké, ztepilé postavy slušel frak jako málokomu. Však ho také Raoul Schránil (24. 3. 1910-20. 9. 1998) uměl nosit s patřičným šarmem a vrozenou elegancí. Coby atraktivní herecký typ byl obsazován především do salónních komedií a jeho postavy lékařů, mladých bankéřů nebo ministerských tajemníků byly většinou zamilované do krásné hlavní hrdinky. Herec, který svým figurám říkal „oblečení paňáci“, nechyběl ve 30. a 40. letech v žádném filmovém „kasaštyku“ a jeho partnerkami byly naše největší hvězdy Adina Mandlová (✝81), Hana Vítová (✝73), Nataša Gollová (✝76) nebo Věra Ferbasová (✝62).

Klaun v sukních nebo rozpustilý žabec – tak se přezdívalo Věře Ferbasové (✝62) , která patřila k nejoblíbenějším komičkám našeho prvorepublikového filmu. Ačkoli ona sama o herecké kariéře nikdy nesnila, osud v jejím případě rozhodl jinak. Coby absolventka obchodní školy nastoupila do Divadla Vlasty Buriana jako sekretářka, ale jednoho dne ji požádali, ať zaskočí na scéně za nemocnou Anny Ondrákovou (✝84).

Nejtemperamentnější a nejusměvavější herečka prvorepublikové éry proslula mimořádným smyslem pro humor a bezprostředností. Jako jedna z mála odmítla za války hrát v německých filmech a nekolovaly o ní pomluvy ani lechtivé historky. Přesto jí leckdy do smíchu moc nebylo.

V prvorepublikových a protektorátních filmech ztělesňovala především neposedné žabky a nezbedné dcerušky a brzy se vypracovala k našim nejobsazovanějším herečkám. Většina současníků si ale Věru Ferbasovou (✝62) (21. 9. 1913 - 4. 8. 1976) vybaví až z pozdější doby, především jako lehce otravnou tetičku Františka Koudelky (Luděk Sobota, 78) z komedie Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974), což byla mimochodem i její poslední role v celovečerním filmu.