Vladimír Beneš

Má za sebou tisíce operací. Přesto říká, že fungování mozku – včetně vědomí – stále nerozumíme. A že technologie mění to, jak mozek používáme, a povede to k jeho zmenšení. Vladimír Beneš přes čtyřicet let vede operace, při nichž rozhodují milimetry. A právě zkušenost z oboru neurochirurgie ho vede k úvahám, které přesahují samotnou medicínu a které zmiňuje v rozhovoru pro Galerii osobností. Mozek dokážeme operovat, ale nerozumíme mu. „Máte 86 miliard neuronů a my neumíme ani definovat vědomí,“ říká. Anatomii se podle něj chirurg naučí - je stabilní, opakovatelná. To podstatné ale zůstává záhadou: „To, co u pacientů operujeme, známe. To, co z něj dělá člověka, ne.“ Právě proto ho znepokojuje, jak s vlastním mozkem zacházíme. V historii už se podle něj zmenšil - v neolitu, kdy člověk začal pěstovat obilí. A něco podobného se může stát znovu. „Dnes si nemusíte nic pamatovat, nic vymýšlet. Najednou ten mozek není tolik potřeba,“ říká Vladimír Beneš. Galerie osobností. Host Jiřího Kubíka Rozhovory Jiřího Kubíka s významnými ženami a muži, úspěšnými v řadě oborů. Nechte se inspirovat jejich životem, dílem, názory a zlomy v kariéře. Sledujte a poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Audioverzi, psaný text a video zveřejňujeme každou druhou sobotu na webu Seznam Zprávy.

Ve svém oboru uspěl doma i v zahraničí. Dnes už ale přední český neurochirurg Vladimír Beneš působí především jako pedagog. Za sebou má více než pětačtyřicet let praxe. Když začínal, zdaleka ještě nebylo k dispozici CT vyšetření ani magnetická rezonance. V současnosti naopak se čtením rentgenových snímků výrazně napomáhá umělá inteligence, která ovšem podle Vladimíra Beneše lidský mozek nikdy nenahradí.

Říká se: že je jedno, jak se o jednom mluví. Ale hlavně že se mluví. V případě Filipa Turka to ale bohužel neplatí. - To ve sněmovně si poslanci už rozdělili funkce. Tedy, zatím hlavně ve výborech a komisích. Na jednu stranu ale vítězové zapomněli. Na Piráty. - Toužil po Nobelově ceně míru. Neviděl z ní ale ani kousek. Místo toho se mu spíš vysmáli. Ale není nakonec Trump vlastně úspěšnější, než si jeho kritici myslí?Diskutují: neurochirurg Vladimír Beneš, komentátor Daniel Kaiser, bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, novinář Filip Titlbach a manažerka Libuše Šmuclerová.https://www.ceskatelevize.cz/porady/16703075854-udalosti-komentare-tydne/225411000381019/

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N Petr Laštovka je jedním z těch, kteří se podívali smrti do tváře. Ve své nové knize Umřel jsem, ale už je mi líp popisuje svůj boj s rakovinou a používá u toho svůj typický morbidní humor. „Co je hrozný, je umírání. To nikomu nedoporučuju. Ale smrt jsem měl hezkou, barevnou,“ vypráví ve Studiu N. „Bylo to nesmírně příjemné setkání s fantaskním prostorem. Všude jsem viděl krásné bytosti, a když jsem měl tendenci otevřít oči, řekly mi: Když to uděláš, zemřeme,“ vzpomíná na svůj prožitek s klinickou smrtí. Každý den si v této zemi vyslechne diagnózu rakoviny 250 lidí – proč je to ve společnosti stále tabu? Co se mu honilo hlavou, když se dozvěděl svou diagnózu? A jak se člověku přeskládají priority? Podívejte se na celý záznam. Možná se po této epizodě přistihnete, že se na svůj život díváte trochu jinak.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Transplantovat se dá vše kolem mozku, ale ne mozek samotný. Když vás dám do Claudie Schiffer, pořád budete čůrat vestoje,“ říká lékař Vladimír Beneš, který se řadí k osmdesátce nejlepších neurochirurgů světa. „Práce chirurga je i nedělat nic. Observace je dokonalá léčebná metoda,“ tvrdí. Co touží ještě vědět o mozku? Jak se vypořádává s konceptem duše? Když cítíme lásku, proč kreslíme srdíčka, a ne mozečky? A co během hodiny rozhovoru vypozoroval o mozku moderátora? Podívejte se na celý rozhovor.

Teď vás vezmeme do Borohrádku, což je dvoutisícové město na Rychnovsku, v údolí Tiché Orlice. Obklopují ho rozsáhlé a husté borové lesy, krásně se tam dýchá, proto býval Borohrádek i oblíbeným turistickým letoviskem. Ve městě i okolí najdete mnoho zajímavých míst, které lákají k výletům na kole i pěšky.

Rok se s rokem sešel a spisovatel a novinář Martin Moravec přichází s dalším, v pořadí už pátým knižním rozhovorem. Rodák z Rychnova nad Kněžnou si už takto povídal třeba s neurochirurgem Vladimírem Benešem, pilotem Davidem Heclem, vyšetřovatelem Josefem Barešem nebo s lékařem nejenom hradecké letecké záchranky Markem Dvořákem.

Operní pěvec vydal album lidových písní a plánuje s ním koncertní turné. „Může za to Karel Gott.“ I nadále koncertuje po celém světě, ať je to Amerika nebo Evropa.

Pravidelně usedá za moderátorský stůl a sděluje divákům, co bylo i co bude. Původně ale byla tanečnicí a její snem bylo stát se dokonce primabalerínou.

Vladimír Beneš se řadí k osmdesátce nejlepších neurochirurgů na světě. Loni dostal státní vyznamenání a jeho vášní jsou brouci. „Neurochirurgie a entomologie jsou moje velké koníčky.“

Na světě doposud neexistovala funkční forma léčby, která by dokázala pomoci pacientům s úplným přerušením míchy. Autorem novinkové metody, která vznikla spojením lékařské akupunktury a znalostí fyzikální medicíny je rehabilitační lékař Peter Olšák ze Státních léčebných lázní Janské Lázně v dětské léčebně Vesna. Pozvání přijala i paní Kateřina, která je 10 let po úrazu a touto novinkou se léčí a to s neočekávanými úspěchy v rekordně krátkém čase.

Diagnóza revmatoidní artritida. Jde o autoimunitní onemocnění, které způsobuje potíže při fungování pohybového aparátu. Představíme novou cílenou léčbu, která pacienty vrací do kvalitního života. Svůj příběh přijde vyprávět paní Milana, které byla revmatoidní artritida diagnostikována. Pozvání Šárky Volemanové přijal i prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D., vedoucí Oddělení experimentální revmatologie Revmatologického ústavu a předseda České revmatologické společnosti ČLS JEP.

Vedl sedm let pražský policejní vyjednávací tým. Po 23 letech od policie sice nedávno odešel, u vyjednávání ale zůstal a teď ho vyučuje.

Je podepsán pod nespočtem filmových soundtracků i milovanými písněmi Hany Hegerové. Herečka a zpěvačka Bára Štěpánová se s ním potkávala nejen na akcích pro motorkáře, které k jeho životnímu stylu patřily stejně nerozlučitelně jako klavír. „S Petrem Hapkou jsme se s mým mužem začali potkávat poté, co jsme se přestěhovali do vesnice Zákolany. A na Okoř, kde Petr dlouhá léta žil, je to přes pole jen pár set metrů,“ vzpomíná herečka a zpěvačka v dokumentu.