Vladislav Vančura

Je dobrý důvod předpokládat, že "běžný vzorek populace současné české společnosti" vysloví na otázku, kteréže to velikány naší hudby si po ránu pobrukuje, jméno Dvořákovo a Smetanovo a určité procento by si asi vzpomnělo i na svérázného Moravana Janáčka. Že by zmíněný "běžný vzorek" jmenoval také Bohuslava Martinů (8. prosince 1890 – 28. srpna 1959) , je dost nepravděpodobné. Je smutně příznačné pro českou hudební historii dvacátého století, že se tomu nelze divit.

Raději na operační stůl než před nacistický mikrofon. Plachý komik z Osvobozeného divadla ukrýval odbojáře, odmítal kolaborovat a lékaři řekl: „Rozhodl jsem se zemřít, než pro ty svině cokoliv udělat.“

Kdo by ho neznal? Student Benetka, který byl neprávem vyloučen z gymnázia v legendárním filmu Škola základ života, se zapsal do srdcí několika generací. Život jeho představitele byl fascinující.

Některé hlášky z knih jsou natolik silné, že přežily století a zlidověly. Otestujte se, zda dokážete přiřadit tyto nesmrtelné citáty k dílům, ze kterých pocházejí.

Karel Čapek jako hostitel, prezident Masaryk jako prominentní host a další tehdejší celebrity coby osazenstvo silvestrovského večírku v roce 1926. Tahle party plnila přední stránky novin tři roky.

Děti a jejich rodiče čekají výrazné změny cestou do školy a školky na pražské Zbraslavi. V okolních ulicích se připravuje rekonstrukce chodníků a silnic, která má zlepšit bezpečnost i pohodlí pro pěší. Součástí bude rekonstrukce kanalizace a zpevnění svahu v okolí. Práce na necelém kilometru zabere asi rok času.

Datum 17. listopadu není významné jen pro nás. Slavit ho jako každoročně budou také Maďaři, byť v docela jiné než politické souvislosti. V tento den se totiž před 152 lety spojila tři města – Buda, Óbuda (tedy Stará Buda) a Pest. Tak vznikla Budapešť, unikátní metropole stojící doslova na vodě. Denně v ní prýští ze země zhruba 70 milionů litrů horké minerální vody.

Lidská tvořivost versus umělá inteligence - to je téma, které zachycuje nová multimediální výstava nazvaná Metamorfózy umění 2.0.

Film je umění, které se často rodí v mnohem složitějších podmínkách, než si diváci dokáží představit. Za každou scénou, která působí přirozeně a samozřejmě, se skrývá obrovské množství práce a občas i rizika. Natáčení totiž nejsou jen kamery, režisér a herci. Jde o komplexní proces, kam vstupuje technika, počasí, prostředí, fyzická námaha a lidský faktor.

Vzedmula se vlna odporu k pojmenování nové stanice metra budované linky D po Ivanu Olbrachtovi. A to s poukazem na to, že to byl komunista, napsal naivní a propagandistickou Annu proletářku. Fuj a huj.

Kvality Balady pro banditu nebude asi nikdo zpochybňovat. Muzikál Milana Uhdeho a Miloše Štědroně v podání Divadla na provázku je legendární a nezestárl. Nemělo by se však zapomínat, co je jeho předlohou a kdo ji napsal. Muzikál, který je známý i z úspěšné a zdařilé filmové podoby, vznikl na motivy románu Nikola Šuhaj loupežník, který napsal Ivan Olbracht.

Mezi stovkami českých filmů, které vznikly od počátku 20. století, vynikají dva tituly. Přestože se nikdy neprobojovaly mezi oscarové nominace, v žebříčcích prestižních institucí (například BFI, Sight & Sound či Cineuropa) jsou pravidelně označovány za nejlepší české filmy všech dob. A dokonce za světová mistrovská díla.

Existují filmy, které nestárnou. Ať je pustíte kdykoli, mají pořád stejnou sílu, poetiku i chuť po životě.

Spisovatel Vladislav Vančura, autor slavné pohádky, zavražděný za druhé světové války nacisty, by se jistě nenadál takovéto rezonance svého díla. Které se mimo jiné stalo v osmdesátých letech předlohou pro sérii večerníčků. Občanská demokratická strana, která prohrála ve volbách souboj s Andrejem Babišem, ovšem jakoby nabízí nový výklad. Největším kritikem předvolební kampaně ODS se stal jihočeský hejtman Martin Kuba. K veslu se ovšem hlásí spolustraník Martin Kupka.

TAJNOSTI SLAVNÝCH: Žádná role nebyla moc složitá, okouzlujícího cynika nezlomila ani normalizace. Teprve vstup do politiky ho připravil o iluze.

Snímek režiséra Štěpána Skalského Člověk proti zkáze představuje svým způsobem milník v dějinách československé kinematografie na samém sklonku totalitního režimu. Přesněji řečeno, mohl jím být. Kdyby na něj chodili lidi…

Jaroslav Seifert byl významný český básník a nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1984, uznáván jako jediný český laureát 20. století. Jeho raný život byl poznamenán nestálým společenským, kulturním a politickým prostředím, které ovlivnilo jeho umělecký vývoj…

Filmy, v nichž nechyběly humor, lidskost a porozumění lidské povaze, to jsou filmy režiséra Jiřího Menzela, který svou inspiraci čerpal hlavně z děl světoznámých spisovatelů Bohumila Hrabala nebo Vladislava Vančury. Jak dobře je znáte? To vám napoví náš kvíz!

Měla modré oči, krásnou tvář i postavu a aristokratické vystupování, které vůbec nenasvědčovalo tomu, z jak skromných poměrů pochází. Kamarádila s Adinou Mandlovou, která byla stejně stará jako ona. Obě začínaly jako manekýnky, Eliška jako Iška u Podolské, Adina zpočátku u konkurenčního Rosenbauma, kde si nechala říkat Gréta nebo také Sascha. Protřelá Adina prý nepříliš zkušené Elišce také radila, jak na muže...

Prvorepubliková herečka Eliška Pleyová patřila mezi nejpůvabnější hvězdy stříbrného plátna, jenž zemřela bohužel předčasně. K rozhodnutí vzít si život ji donutil strach z gestapa. Bála se, že by mohla, kvůli svému příteli, padnout do jejich spárů, čehož se nechtěla za žádnou cenu dožít.

Patřila k nejkrásnějším a nejlépe oblékaným ženám. Ve filmu sice nehrála první ligu a její role patřily spíše k těm menším, přesto se do paměti diváků nesmazatelně zapsala. Svět jí ležel u nohou, přesto se rozhodla jej dobrovolně opustit.

Když se řekne slovní spojení "epický velkofilm", většina lidí si s největší pravděpodobností představí moderní trháky z hollywoodské produkce. Ze zahraničí k nám v průběhu dekád proudily celé závěje ambiciózních trháků, ať už nabitých strhující akcí nebo pohlcujícím dramatem. Někteří lidé tak mají tendenci zapomínat i na kvality tuzemské kinematografie, která dala svého času vzniknout jedinečným dílům.

V pátek 5. září to bude pět let, co odešel muž, který získal za snímek Ostře sledované vlaky Oscara a poetika jeho filmů byla nezaměnitelná.

Zkuste si zavzpomínat na povinnou četbu, kterou v 70. letech znal téměř každý maturant.

Rozmarné léto režiséra Jiřího Menzela z roku 1968 řadíme mezi skutečné poklady československé kinematografie. Tato poetická humoristická komedie podle stejnojmenné novely Vladislava Vančury zobrazuje několik deštivých červnových dní v říčních lázních, kde čas teče pomalu, ale atmosféra pulsuje životem.

Stačilo málo a dodnes oblíbené filmy by ani nevznikly. Jejich natáčení provázely problémy nebo je režim dokonce zakázal.

Vladislav Vančura (1891–1942) patřil k mimořádně nadaným spisovatelům, dramatikům a filmovým režisérům. Vytvořil také vlastní jazyk – spojení archaické češtiny a běžné expresivní mluvy.

Nebudu jediný, kdo si při pohledu na oblohu posledních dní vzpomene na větu: „Tento způsob léta zdá se mi býti poněkud nešťastným,“ kterou pronáší Rudolf Hrušínský s doutníkem v puse v Menzelově filmu Rozmarné léto. Natočen byl podle stejnojmenné knihy Vladislava Vančury, ale kdo by dnes četl knihy, že?

Kamenná Lhota leží stranou velkého světa, a právě proto v ní hledali klidnou letní inspiraci umělci jako Vladislav Vančura, Oskar Nedbal či Horst Buchholz ze Sedmi statečných.

Komedie u nás mají dlouhou tradici, a tak jako Pelíšky patří k Vánocům, některé jsou neodmyslitelně spojeny s létem. Od Rozmarného léta, přes Slunce, seno, erotiku až po "novinky", jako jsou Rafťáci či Účastníci zájezdu. Jak dobře znáte naše nejlepší české letní komedie? Otestujte se v našem eXtra kvízu.

„Tento způsob léta, děl vposled, odvraceje se od přístroje Celsiova, zdá se mi poněkud nešťastným. Je chladno a můj dech, jakkoliv jsem nepozřel vody, je mrazivý. Který měsíc nám zbývá, jestliže ani červen není dost vhodný, abychom pečovali o zdraví a tělesnou čistotu?“

Herečka Petra Nesvačilová patří k pravidelným návštěvnicím karlovarského filmového festivalu. Pozvání pro studio Novinek.cz, které je hlavním centrem festivalového dění, přijala přímo v hotelu Thermal. Nesvačilová promluvila nejen o nové komedii Kouzlo derby, která v druhé půlce července míří do kin, ale také o svém vztahu k fotbalu nebo proč se nerada kouká na svoje filmy.

Jindřich Plachta byl slušným člověkem, který věřil komunistické ideologii. Nacisty nesnášel a než aby pro ně pracoval, tak se raději nechal operovat.

Kvůli svému velkému sociálnímu cítění byl legendární herec stříbrného plátna Jindřich Plachta přesvědčený stoupenec komunistických ideálů. Jeho charakteristický nesmělý projev a hluboká lidskost mu zajistili popularitu.

Opera PLUS představuje současné nejúspěšnější studenty Pražské konzervatoře. Tentokrát je to Marek Lipka z varhanní třídy profesora Petra Čecha.

Existuje celá řada filmů, které jsou náročnějšího ražení. Zpravidla se jedná o snímky, které si uvědomují skutečnost, že filmařina je také forma umění. Vznikají pak díla, která mají sice vysokou uměleckou hodnotu, kterou však stoupá náročnost jejich sledování. Pro průměrného diváka je mnohdy těžké dokoukat tento film až do konce. Nehledě na to, za jak velkou klasiku je považovaný.

Zatímco ve filmovém světě ztvárňoval role padouchů, v opravdovém životě to byl člověk se srdcem na pravém místě. Slavný herec a režisér po sobě zanechal nezapomenutelnou stopu.

Tunely nové linky D pražského metra již razící stroje z velké části vytvořily, veřejnost se ale dozvídá spíše o problémech s realizací této veřejné zakázky nebo o kontroverzi s novými zastávkami.

Pro občany Zbraslavi byl nejen lékařem, ale také spisovatelem, který stál u zrodu českého avantgardního umění.

V kruté zimě, za svitu ohňů a mezi polodivokými muži natáčela šestnáctiletá dívka svůj druhý film. Přestože téměř celou dobu mlčela, získala si srdce celého národa. Drsný příběh plný násilí, krve a zvláštní krásy, jenž vznikal v těch nejnáročnějších podmínkách, se nakonec stal populárním filmem.

Magnesia Litera 2024 zná svoje vítěze a vítězky. Inspiruj se, co si přidat na reading list.

FOTOGALERIE: Z Kolocova deníčku-kalendária událostí posledních dnů. (Dnes to vezmeme odzadu.)

Ačkoliv záměrem Večerníčku je vytvořit pro děti příjemný, večerní zážitek, ne vždy se to povede. Tvůrci animací pro děti někdy zkrátka neodhadnou, jakým směrem by se měla animace ubírat tak, aby to pro děti bylo stravitelné.

Ve dnech 2. až 13. května 2025 proběhne v Berouně zápis dětí do mateřských škol pro nadcházející školní rok 2025/2026. Rodiče mohou přihlásit své…

Vlastimil Brodský zanechal výraznou stopu v české kinematografii. Dokázal brilantně zvládnout jak komediální, tak dramatické role. Není proto divu, že ho diváci milovali a jeho filmy se stále hrají.

Jindřich Plachta si stihl zahrát v němém filmu Dobrý voják Švejk z roku 1926. Uměleckou dráhu ale začínal ještě o pár let dříve, a to v kabaretu Červená sedma, kde nastoupil jako nápověda. Prostředí se mu líbilo, a tak si vymyslel svoji vlastní postavu bláznivé báby a zrodilo se jeho první vystoupení.

Ladislav Lakomý byl významnou osobností brněnského divadelnictví. Spolupracoval rovněž s filmem, televizí a rozhlasem. Byl uznávaným recitátorem a dabérem. Jeho hlasem mluvil Alain Delon.

Využíváte k odesílání či doručování vašich balíčků Zásilkovnu? Pro některé z vás máme nemilou zprávu. Zásilkovna ruší k poslednímu lednovému dni stovky poboček v kraji. Několik z nich i na Berounsku.

Vítězem hlavní ceny audiovizuálních cen Trilobit udělovaných Českým filmovým a televizním svazem (FITES) se stali tvůrci dokumentu o fotografce Libuši Jarcovjákové. Cenu za snímek Ještě nejsem, kým chci být obdrželi Klára Tasovská za scénář a režii a Alexandr Kaščejev za scénář, střih a zvuk.

Vítězem hlavní ceny audiovizuálních cen Trilobit udělovaných Českým filmovým a televizním svazem se stali tvůrci dokumentu o fotografce Libuši Jarcovjákové. Cenu za snímek Ještě nejsem, kým chci být obdrželi Klára Tasovská za scénář a režii a Alexander Kashcheev za scénář, střih a zvuk. Zástupci svazu ve středu ceny předali na Novoměstské radnici v Praze. Porota vybírala ze 78 snímků.

Film Divá Bára je bezesporu nejlepším filmem Vladimíra Čecha. Prodán byl do řady zemí světa. Zachycuje ale také poslední okamžiky vysídlené šumavské obce Hůrka, kterou komunistický režim nechal srovnat se zemí.