Zaměstnavatelé

Z původně navrhované úpravy home office sice nakonec zbylo jen torzo, možnost platit zaměstnancům náhrady nákladů paušálně však v zákoně zůstala. Už se ví, kolik to bude. Nyní ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) přišlo s vyhláškou, ve které konkretizuje přesnou výši paušálních výdajů. Půjde o 4,60 Kč za hodinu. Zároveň však platí, že se zaměstnavatel může se zaměstnancem dohodnout, že mu náklady hradit nebude.

Zpřísnění pravidel denních a týdenních odpočinků v práci vyvolalo diskuzi, jak posoudit omezení práce, pokud má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele více úvazků. Novela zákoníku práce zavádí nová a přísnější pravidla pro denní a týdenní odpočinek v práci. Musí být nejen plánován, ale i čerpán. Týdennímu odpočinku musí navíc předcházet odpočinek denní. Skloubit všechny zákonné požadavky nebude pro zaměstnavatele jednoduché. Zejména v nepřetržitých provozech.

[KOMENTÁŘ] Vláda se nepoučila a u některých norem stále nesmyslně krátí připomínková řízení na pouhé jednotky dnů. To se pak odráží v nejasnostech a chybách. Vládě se to přitom už nevyplatilo u slev na pojistném, které se musí krátce po jejich schválení novelizovat. Problémy navíc experti čekají u úpravy dohod mimo pracovní poměr, které pozměňuje konsolidační balíček. Na jeho připomínkování bylo jen 5 pracovních dnů a rozsáhlý pozměňovací návrh, který připravila koalice, nešlo připomínkovat vůbec.

Oddlužení se od příštího roku zrychlí. Novela upraví výši srážek, deponování po zahájení insolvenčního řízení i součinnost zaměstnavatele. Změny insolvenčního zákona se dotknou nejen dlužníků. Ovlivní i zaměstnavatele při zahájení a v průběhu insolvenčního řízení. Novelu čeká další jednání v Poslanecké sněmovně. Účinnost změn je plánována od 1. ledna 2024.

Českým zaměstnavatelům se nedaří sehnat vhodné kandidáty. Jejich nedostatek má dle průzkumu společnosti ManpowerGroup 66 procent z nichČím dál více pracovních příležitostí dostávají externisté. Ty si firmy volí kvůli větší flexibilitě a vidině nižších nákladůPodle vedení ManpowerGroup zaměstnavatelé často zbytečně lpí na konkrétních dovednostech, mnohem podstatnější je přitom mnohdy ochota učit se nové věci V Česku je nedostatek talentů, problém obsadit volné pozice má aktuálně 66 procent zaměstnavatelů. Vyplývá to z průzkumu společnosti ManpowerGroup. Jedná se o největší podíl od roku 2009, kdy firma s mapováním problematiky začala. Potíže najít vhodného kandidáta dle něj naopak nemá pouze necelá třetina firem.

Původní návrh novely zákoníku práce obsahoval řadu povinných náležitostí dohody o práci z domova. Ty byly nakonec vypuštěny, což nemusí být výhodou. Novela zákoníku práce upravuje práci z domova (tzv. home office), respektive práci na dálku. Tu bude moci zaměstnavatel, pokud půjde o opatření orgánu veřejné moci, zaměstnancům na nezbytnou dobu dokonce nařídit. V ostatních případech je možná pouze po dohodě se zaměstnancem.

Mzdy v letošním roce rostou napříč obory i pozicemi, v průměru se růst pohybuje mezi šesti až osmi procenty. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Grafton Recruitment, který představil její ředitel Martin Malo. Pokles reálných mezd se podle něj zastavil. V srpnu meziroční míra inflace klesla na 8,5 procenta.

V době, kdy se vše digitalizuje, přibývá povinností, které lze udělat z domu. Spousta z nich se týká také českých zdravotních pojišťoven. OSVČ mohou prostřednictvím online aplikací zdravotních pojišťoven především odevzdávat přehledy pojistného, ale také si mohou kontrolovat platby a mnoho dalšího. Přinášíme jejich přehled i návody, jak se do nich registrovat a přihlásit.

Novela zákoníku práce mění pravidla denního i týdenního odpočinku. Týdenní musí navazovat na denní, při zkrácení se nahradí. V praxi to bude složitější. Zákoník práce zkomplikuje již tak složité plánování směn, zejména v nepřetržitých provozech. Odpočinek nestačí jen naplánovat, bude se skutečně čerpat. A pokuta za nedodržení omezení zaměstnance v práci nebude malá. Jde až o jeden milion korun.

Původně měly některé skupiny zaměstnanců získat nárok na home office. Stejně tak se navrhovalo, aby jim zaměstnavatelé museli platit domácí náklady. Nic z toho však nebude. Příslušná novela zákoníku práce sice čeká po vrácení od Senátu na opětovné projednání, ať už ale projde v senátním či sněmovním znění, z původně navrhovaných pravidel pro home office zbylo jen torzo.

Česku ročně utíkají desítky miliard korun, které by získalo už jen větším otevřením pracovního trhu. Firmy v čele s Hospodářskou komorou ČR proto volají po zjednodušení a zrychlení přijímání zahraničních pracovníků, které se kvůli nízkým kvótám a přílišné byrokracii nedaří do Česka dostat. Stát ovšem tvrdí, že na zefektivnění systému pracuje.

Pracovní trh se stále vyvíjí. Primárně reflektuje na potřeby zaměstnavatelů, ale ovlivňuje ho i celá řada nových proudů, na které neumí systém vzdělávání rychle reagovat. Trendy dnešní doby nepřímo vychází z potřeb globální ekonomiky. Významnou roli samozřejmě sehrávají i další faktory jako jsou dopady recese či konkurenční boj, který často vede k přesunu „tovární“ základny do regionů, který skýtá podnikatelům výhodnější podmínky, což nejčastěji zaznamenáváme například v automobilovém či textilním průmyslu.

Návrh novely zákoníku práce se po neschválení Senátem vrací zpět do Poslanecké sněmovny. Výsledek jednání sněmovny je pro zaměstnavatele důležitý. O připravované „velké“ novele zákoníku práce se hovoří již dlouho. Poměrně hladce postupovala legislativním procesem čtením v Poslanecké sněmovně a vypadalo to, že nabude účinnosti již od měsíce září 2023. Senát však minulý týden rozhodl jinak. Plánovaná účinnost je v ohrožení.

Už půl roku platí změny týkající se pracovnělékařských prohlídek. Jak to vypadá s těmi, které se vztahují na pedagogické pracovníky? Novelou vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách byla zrušena povinnost zaměstnavatele posílat zaměstnance na periodické lékařské prohlídky, pokud zaměstnanec vykonává práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii první a zároveň činnost není zatížena profesním rizikem. Rizikové faktory byly, a také po novele jsou, uvedeny v příloze jmenované vyhlášky.

Dle Listiny základních práv a svobod má každý právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací a právo na svobodnou volbu povolání. S tím bezprostředně souvisí i právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve věcech práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání. Což je vymezeno tzv. antidiskriminačním zákonem neboli zákonem o rovném zacházení.

Nezaměstnanost v Česku v červnu dále klesla na 3,4 procenta, proti květnu se snížila o desetinu procentního bodu. Lidí bez práce bylo na konci června 249 792, což bylo o 4101 méně než v květnu. Volných pracovních míst naopak přibylo téměř o tisícovku na 286 690 pozic. Pracovní trh ovlivňují spolu s dlouhodobě vysokým zájmem o zaměstnance převážně v dělnických a vysoce odborných profesích či řemeslníky také sezonní práce. Uvedl to Úřad práce ČR. Analytici pokles nezaměstnanosti na 3,4 procenta očekávali.

Odboráři a zaměstnavatelé připraví společný návrh změn vládního konsolidačního balíčku. Předloží ho pak premiérovi a koalici. Dohodli se na tom zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů na jednání tripartity, sdělil mluvčí kabinetu Václav Smolka.

Léto je v plném proudu a mladí lidé se již tradičně snaží využít čas prázdnin k zajištění finančních prostředků. Vyhledávají příležitostná či sezónní zaměstnání lidově nazývaná brigády. Často nejvýhodnějším pracovněprávním vztahem, jak pro studenty, tak pro zaměstnavatele, se v tomto ohledu jeví DPP – dohody o provedení práce.

Pojem se vyskytuje stále častěji a začíná být kvůli němu dusno hlavně u zaměstnavatelů. Čekají je totiž nové povinnosti. Whistleblowing je u nás poměrně novým pojmem, který zavádí primárně zaměstnavatelům nové povinnosti. Zvykat si budeme muset i na pojem whistleblower.

Vláda chce znovuzavést nemocenské pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 %. Spočítali jsme, jaké dopady to bude mít do čisté mzdy, případně do mzdových nákladů. V případě hrubé mzdy za rok 2022, která činila 40 353 Kč měsíčně, přijde zaměstnanec měsíčně o 242 Kč. Lidé s minimální mzdou dostanou o 104 Kč méně. Vyplývá to z výpočtů serveru Podnikatel.cz.

Kolem takzvaného whistleblowingu se objevuje řada otazníků. Zanedlouho se bude týkat velké části zaměstnavatelů. Čas na jeho zavedení neúprosně běží. Základní pravidla ochrany oznamovatelů jsme popisovali v předchozím článku. Nyní se podrobněji zaměřímepouze na určité oblasti, které zaměstnavatelé řeší nejčastěji. Zákon o ochraně oznamovatelů s číslem 171 Sb., nabývá účinnosti 1. srpna 2023.

Dohody o provedení práce se mají dle představy vlády nově hlásit úřadům. Na zaměstnavatele tak čekají nové povinnosti. Povinnosti ale budou mít i zaměstnanci. Se změnami počítá konsolidační balíček, který bude brzy projednávat vláda.

Zákon o ochraně oznamovatelů se dotkne zaměstnavatelů s nejméně 50 zaměstnanci. Týká se ale všech oznamovatelů. Tím může být i zaměstnanec malé firmy. Kdokoli může oznámit protiprávní jednání. Může tak učinit prostřednictvím aplikace ministerstva spravedlnosti. Avšak zaměstnavatelé s nejméně 50 zaměstnanci musí zavést vnitřní oznamovací systém. Zákon s číslem 171/2023 Sb., nabývá účinnosti 1. srpna 2023.

Zaměstnávání cizinců není jednoduchou záležitostí. Zaměstnavatelé se oprávněně obávají, aby nepochybili. Pokuty za nelegální práci nejsou zanedbatelné. Se zaměstnáváním cizinců se pojí řada povinností. Nejde jen o ohlášení nástupu či skončení jejich zaměstnání úřadu práce. Je třeba rozlišit, kdy cizinec potřebuje pracovní oprávnění a kdy má volný pracovní trh. Od toho se odvíjí i možnosti dalšího zaměstnávání.

Hacker umí vysát bankovní účet nebo zablokovat firemní síť do pár minut. Většinou si za to může uživatel sám. Jak konkrétně? Tak to popisuje odborník. V poslední době přibývá útoků na běžné uživatele, kteří přijdou o své peníze. Častější jsou i útoky na firemní sítě, ke kterým přistupují uživatelé z domova ze svého počítače.

Portál cvapp.fi, který se specializuje na ankety a výzkumy na pracovním trhu, zveřejnil zajímavou statistiku. Kolik dní dovolené dostanou zaměstnanci v různých zemích? Češi si stěžovat nemohou.

Zásadní rozpor s vládou máme v otázce daní právnických osob, říká Jan Rafaj, nový šéf Svazu průmyslu a dopravy, důležité lobbistické organizace. Rafaj v půlce května vyhrál volby do čela svazu. Ve finále porazil Rafaj, který ve svazu pracuje 12 let a je šéfem české pobočky společnosti Heimstaden, která spravuje čtyřicet tisíc bytů po OKD, i bývalého premiéra Mirka Topolánka. Co jsou jeho priority? A jak je chce prosadit?

Důchodci bez výplaty důchodu jsou v řadě případů dále zaměstnaní. Určité povinnosti ze strany zaměstnavatele splněny být musí. Zejména s ohledem na odvody pojistného. Není žádným tajemstvím, že množství pojištěnců využilo výhodné situace a v loňském roce požádalo o předčasný důchod bez jeho výplaty. Situace se v podstatě opakuje. I letos se někteří k tomuto kroku odhodlali. S tím se musí vypořádat také jejich zaměstnavatelé.

Dnešním dnem skončí termín pro připomínkování vládního zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů. Jak vyplývá z doručených připomínek, zveřejněných ve veřejné legislativní databázi eKlep, zástupcům podnikatelské sféry vadí hlavně zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů a změny v oblasti stravování pracovníků. Jedná se o vládní návrh, samotná ministerstva tudíž podobu úsporného balíčku kritizují jen opatrně.

Pravidelná mzda, odměny, benefity, dovolená navíc… to všechno jsou věci, které zajímají většinu uchazečů o práci v té či oné firmě. Situace se ale mění a stále více lidí vnímá situaci trochu jinak, resp. uvedené věci vnímá až jako sekundární. Co je pro ně důležitější a proč?

Úřady práce budou moci zaměstnavatele každý měsíc žádat o potvrzení příjmů jejich zaměstnanců. Je stanovena i poměrně krátká lhůta pro odeslání. Novelou zákona, kterým se mění zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, přibyly zaměstnavatelům nové povinnosti. Další přibydou od poloviny roku 2023.

Součástí konsolidačního baličku je i omezení a rušení slev na daní a daňových výjimek. Zcela zrušit by se mělo například školkovné či sleva na studenta. U slevy na manželku/manžela by pak mělo dojít k výraznému omezení. Změny se mají týkat také firem a pořizování automobilů.

V návaznosti na novelu zákoníku práce je připravena i novela zákona o inspekci práce. Především v oblasti pokut. Inspektor bude moci kontrolovat zaměstnance na home office. Novela zákoníku práce s číslem sněmovního tisku 243 postupuje legislativním procesem. Prozatím se kalkuluje s účinností ve druhé polovině roku 2023. Přinese řadu změn v oblasti práce z domova, dohod konaných mimo pracovní poměr, doručování, ale i rozšíření informační povinnosti zaměstnavatele.

Jedním z 58 opatření proti prohlubujícímu se deficitu státního rozpočtu, které ve čtvrtek představila vládní koalice, je i konec daňové úlevy u zaměstnaneckých benefitů. Pokud nakonec tento bod projde, ohrozí to dle oslovených firem nejen benefity jako takové, ale nebude to mít ani kýžený efekt - tedy více peněz do státní kasy. Proti návrhu se postavili odboráři i někteří podnikatelé.

Nejde jen o zaměstnávání Ukrajinců s dočasnou ochranou. Zaměstnavatelé se musí vypořádat s pracovními poměry zaměstnanců, kteří aktuálně bojují na Ukrajině. Nejeden zaměstnanec odjel bojovat na Ukrajinu, případně se nemohl po vypuknutí konfliktu do České republiky vrátit. Někteří dostali povolávací rozkazy ihned po vypuknutí konfliktu, jiní až v jeho průběhu. Nejprve si zaměstnavatelé kladli otázku, jak posoudit dobu nepřítomnosti takového zaměstnance, aktuálně naopak řeší ukončení jejich pracovního poměru. Pracovní oprávnění totiž nejednomu z nich končí.

Čtěte, jakými změnami aktuálně prošly a v nejbližší době projdou dohody konané mimo pracovní poměr. Budou stále tak výhodné a oblíbené pro svou jednoduchost? Dohody konané mimo pracovní poměr jsou často užívané a zaměstnavateli i zaměstnanci preferované. Využívají se pro krátkodobé brigády, nejrůznější přivýdělky, ale i dlouhodobě. Řada lidí pracuje na dohody dokonce pro více zaměstnavatelů současně. Samozřejmě do stanoveného limitu pro odvody sociálního a zdravotního pojištění.

Zaměstnavatelé musí zavést nový systém pro oznamování a musí jmenovat osobu, která bude mít oznamování na starost. Ochrana oznamovatelů má platit od července. Nový zákon o ochraně oznamovatelů se dotýká všech oznamovatelů a povinných subjektů. Kdokoli může oznámit protiprávní jednání. Avšak zaměstnavatelé nejméně s 50 zaměstnanci musí zavést vnitřní oznamovací systém. Návrh zákona prošel aktuálně druhým čtením v Poslanecké sněmovně (sněmovní tisk č. 352). Účinnost je plánována od července 2023.

Evidenční listy důchodového pojištění vyhotovují zaměstnavatelé při ukončení pracovního poměru, ale také na konci každého roku. Při vyhotovení evidenčních listů důchodového pojištění je třeba reagovat na aktuální legislativní změny. Na ty upozorňují materiály speciálně připravené Českou správou sociálního zabezpečení. Letos si musí zaměstnavatelé ohlídat kupříkladu částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění.

Bez prodloužené dočasné ochrany nelze uprchlíka dále zaměstnávat. Skončení pracovního poměru je předmětem sporu. Lze komplikacím při jejich zaměstnání předejít? Pracovní poměr může skončit dohodou, výpovědí ze strany zaměstnance i zaměstnavatele, okamžitým zrušením ze strany zaměstnance, ale i zaměstnavatele a zrušením ve zkušební době (rovněž tak mohou učinit obě smluvní strany).

Nový registr a nové ohlašovací povinnosti vůči České správě sociálního zabezpečení i úřadu práce. Vše elektronicky a na základě přechodných opatření i zpětně. Novinka v podobě hlášení zaměstnání malého rozsahu a dohod konaných mimo pracovní poměr je tu. Prozatím se týká pouze dočasné ochrany. Od roku 2024 se má týkat všech zaměstnanců. Na základě přechodných opatření se musí u dočasné ochrany „dohlásit“ i stávající zaměstnanci.

Uplatnění slevy za kratší pracovní úvazky může na první pohled vypadat jednoduše. Avšak zaměstnavatelé musí být obezřetní. I při čerpání dovolené zaměstnanců. Slevy na pojistném při kratších pracovních úvazcích dotčených zaměstnanců si mohou zaměstnavatelé uplatnit od měsíce února 2023. Za únor přijala ČSSZ asi 57 tisíc oznámení o záměru uplatnit slevu na pojistném. Na tento počet zaměstnanců může být za uplynulý měsíc zaměstnavateli uplatněna sleva.

Policisté obvinili třiačtyřicetiletou ženu z Jindřichohradecka, která podle nich neplatila za zaměstnance daně, sociální pojištění a další odvody. Způsobila takto škodu čtyři miliony korun.

Otazníky kolem součinnosti exekutorům, přeplatku z ročního zúčtování daňových záloh, souběhu exekucí s dohodami, změny zaměstnavatele i souběhu zaměstnání. Poměrně dlouhou dobu přetrvávají nejasnosti v určitých oblastech exekučních a jiných srážek ze mzdy. Právní úprava provádění exekucí není ideální a výklady odborníků i rozhodnutí soudů se často liší. Zaměstnavatelům nezbývá než zvolit určitý postup a čekat, zda bude v souladu s právním názorem konkrétního exekutora.

Zaměstnavatelé se mohou dopustit nelegálního zaměstnávání, pokud si při zaměstnání uprchlíků nepohlídají dočasnou ochranu. Prodlužuje se ve dvou fázích. Legislativní proces opatření v souvislosti s konfliktem na území Ukrajiny v oblasti zaměstnanosti má být završen do konce měsíce března 2023. To je také nejzazší datum, do kterého je třeba požádat o prodloužení dočasné ochrany. V opačném případě pracovní poměr zaměstnaného uprchlíka zaniká a zaměstnavatel se může dostat do potíží.

U VZP ČR, největší tuzemské zdravotní pojišťovny, platí OSVČ na zdravotním pojištění v průměru 41 % toho, co zaměstnanci. Jde tak o větší podíl, než který OSVČ platí na sociálním pojištění. Server Podnikatel.cz připravil další srovnání odvodů OSVČ a zaměstnanců, tentokrát u zdravotního pojištění.

Za rok 2019 odvedli zaměstnanci na sociálním pojištění celkem 468 miliard korun, zatímco OSVČ pouze necelých 32 miliard. Ve skutečnosti rozdíl není tak dramatický, OSVČ je totiž výrazně méně. Poměr mezi průměrem na zaměstnance a OSVČ je nižší, stále zůstává ve prospěch zaměstnanců. Vyplývá to z údajů, které serveru Podnikatel.cz poskytla Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Zaměstnavatelé, kteří nelegálně zaměstnávají, nyní podle ministerstva práce a sociálních věcí snadno unikají trestu. To by se však brzy mělo změnit. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) chce totiž změnit definici nelegální práce, což by mělo úřadům usnadnit dokazování. Nově by už nehrála roli délka výkonu práce.

Připravovaná změna přinese novou povinnost zaměstnavatelů hlásit ČSSZ dohody i zaměstnání malého rozsahu. Oznamovat budou změny i ukončení. Navrženo od dubna 2023. Zákon o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (tzv. lex Ukrajina) platí pouze do 31. března 2023. Je zřejmé, že opatření musí být prodlouženo. Ať už se jedná o poskytování dávek uprchlíkům či příspěvků na solidární domácnost. Prozatím do 31. března 2024.

Přestože původně ministr Marian Jurečka navrhoval, aby určití zaměstnanci měli nárok na home office, nakonec obrátil a práce na dálku bude nenároková. Zaměstnanci sice budou moct o home office požádat, zaměstnavatel jim však nebude muset vyhovět. Bude mít ovšem za povinnost písemně odůvodnit, proč žádosti nevyhověl. Počítá s tím upravený návrh novely zákoníku práce, který by měla brzy projednat vláda.

Poprvé za měsíc únor 2023 lze uplatnit slevy na pojistném u dotčených skupin zaměstnanců s kratším pracovním úvazkem. Mají zaměstnavatelé ve všem jasno? Slevám na pojistném se server Podnikatel.cz postupně a podrobně věnoval. Popisovali jsme podmínky, dotčené skupiny zaměstnanců a jejich doložení, samotné uplatnění slevy, povinnosti zaměstnanců i zaměstnavatelů. Speciální seriál dnešním článkem, ve kterém se zaměříme na praktické otázky uplatnění slev, uzavíráme. Dotazy byly zpracovány ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení a Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.

Přestože novela zákoníku práce čelila v připomínkovém řízení velké kritice a ministerstvo ji proto přepracovalo, zavedení dovolených u dohod v ní zůstalo. Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) jde totiž o požadavek evropské směrnice. Novelu by měla brzy projednat vláda. Pokud projde celým legislativním procesem, nárok na dovolenou vznikne dohodářům v lednu 2024.

Upravila se karanténa a okruh příjemců otcovské poporodní péče. Ta je nově překážkou v práci, což má vliv na postup při čerpání dávky u zaměstnavatele. Již k 1. prosinci 2022 došlo k významným změnám v oblasti nemocenského pojištění. Karanténa je nyní plně elektronizovaná a rozšířil se okruh příjemců otcovské poporodní péče. Současně došlo k souvisejícím změnám v zákoníku práce. Právě ty jsou pro zaměstnavatele a jejich mzdové účetní velmi důležité.

Zrušila se příloha k vyhlášce a upravila profesní rizika. Např. pro práci v noci, řidiče referenty či práci ve školství. Dohled se v řadě případů vůbec nevyžaduje. K 1. lednu 2023 došlo k výrazné úpravě pracovnělékařských prohlídek. Nemění se ale jen prohlídky, také obsah, poradenství a dohled. Změnily se i přílohy k vyhlášce o pracovnělékařských službách, jedna se zrušila, jiná výrazně zúžila. Používá se nový pojem. Namísto „riziko ohrožení zdraví“ daleko srozumitelnější pojem „profesní riziko“.

Snížené pojistné za krátké úvazky u části zaměstnanců si zaměstnavatelé poprvé uplatní v měsíci únoru 2023. Sporná ustanovení se postupně vyjasňují. Zákon č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nabývá účinnosti 1. února 2023. Měsíc únor je tudíž prvním měsícem, kdy si mohou zaměstnavatelé uplatnit slevy na pojistném. Problematice slev se server Podnikatel.cz podrobně věnoval. Je čas na krátký souhrn podmínek a upozornění na možná úskalí. Předně musí být splněny tři základní podmínky.

Inflace se láme a její pokles zrychlí v druhé polovině roku. To totiž bude ekonomika konečně reálně čelit aktuálním úrokovým sazbám, které jsou nejvyšší od devadesátých let, uvedla viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová.

Připravili jsme krátký souhrn pravidel pro pracovnělékařské prohlídky. Co se od nového roku změnilo a co naopak zůstává? K 1. lednu 2023 byla novelizovaná vyhláška o pracovnělékařských službách č. 79/2013 Sb. Přinesla do oblasti pracovnělékařských služeb významné změny. Především do oblasti prohlídek.

Od února by měli na pracovním trhu dostat větší šanci lidé, kteří si hůře shání práci. Začne totiž platit zákon, který zaměstnavatelům umožní uplatnit slevu na pojistném u vybraných zaměstnanců ve zkráceném pracovním nebo služebním poměru. Větší šanci tak dostanou lidé do 21 let nebo naopak nad 55 let.

S nabíráním zaměstnanců se potýká většina firem. V letošním roce personalistiku čekají výzvy spojené jak s prací na dálku, tak dobrým zdravím a pohodou zaměstnanců. Podle personalistů a dalších odborníků z tohoto oboru je největším problémem a výzvou, jak dostat zaměstnance efektivně zpět do kanceláří a jak adekvátně ohodnotit jejich práci. Také se více využívají technologie a více se hovoří také o wellbeingu.

Zaměstnavatelé počítají s pokračujícím růstem mezd i v letošním roce, nejčastěji se bude pohybovat mezi pěti až deseti procenty. Pětina firem plánuje zvyšovat mzdy jen na individuální bázi. Tempo růstu se bude lišit podle sektorů, ale patrně proti loňskému roku zpomalí. Vyplývá to z průzkumu, který představila společnost Hays. Firma se zaměřuje na nábor specialistů a obsazování kvalifikovaných pracovních míst.

Spolu s nárůstem průměrné mzdy roste i maximální podpora v nezaměstnanosti a rekvalifikaci. Včetně podpory počítané z náhradní doby. V plánu jsou zásadní změny. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí 2022 pro účely zákona o zaměstnanosti má číslo 425/2022 Sb. Jde o částku (mimo jiné) důležitou pro výpočet maximální podpory v nezaměstnanosti a rekvalifikaci. Průměrná mzda za první až třetí čtvrtletí roku 2021 činí 39 306 Kč.