Zaměstnavatelé

Nastávající rok přináší v oblasti zaměstnávání zcela nové právní předpisy. Čas k jejich studiu se krátí. Jsou důležité pro zaměstnavatele, ale i zaměstnance.

Sociální pojištění se mění každoročně. Tentokrát nejde jen o parametrické změny, ruší se řada formulářů a zavádí nová sleva na dani.

Vyhláška, kterou se pro rok 2026 stanoví sazby zahraničního stravného završila legislativní proces. Stravné na pracovních cestách bude vyšší.

Konec roku mívají zaměstnanci tradičně spojený i s odměnami. Vyplácejí se roční bonusy, odměny za dosažené výsledky, někde dokonce i třináctý plat. A někdo nedostane nic. Větší šanci na odměnu ale mají lidé na vyšších pozicích.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) plánuje od nového roku zvýšit maximální úhradu za jídlo a ubytování v sociálních službách. To se ovšem nelíbí odborům, podle kterých polyká úhrada služby čím dál větší část důchodů. Podle nich by se také neměla odlišovat úhrada za jedno a vícelůžkové pokoje.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele má od příštího roku zásadně změnit komunikaci zaměstnavatelů se státem. Desítky formulářů nahradí jeden digitální dokument. Úřadům má navíc zajistit přesnější data o zaměstnancích a jejich příjmech.

Zaměstnavatele čeká revoluce ve mzdovém účetnictví. Nejde jen o zákon o JMHZ, lahůdkou bude samostatné nařízení, které stanovuje poměrně široký okruh údajů.

Nadměrná automatizace v personalistice může firmám odradit kandidáty, kteří chtějí osobní kontakt a férové posouzeníData ukazují, že umělá inteligence v náboru vzbuzuje obavy zejména u žen, nízkopříjmových skupin a manuálních profesíOdborníci se shodují, že AI má být pomocník, nikoli rozhodčí. Bez lidské komunikace firmy riskují reputaci i ztrátu talentů Umělá inteligence suplující do té či oné míry práci personalistů. Pro firmy představa lákavá – slibuje totiž úspory času a peněz, rychlé počáteční roztřídění uchazečů o zaměstnání a také eliminaci lidské zaujatosti. A právě proto ji zdejší personální agentury a podniky využívají v poslední době čím dál častěji.

V roce 2026 dojde k významným změnám při plnění povinností zaměstnavatelů. Zavádí se nové registry, kdy se povinnosti i lhůty v průběhu roku dvakrát změní.

Konečná rozhodnutí o přijímání či propouštění lidí nebo změnách mzdy musí vždy provádět člověk, nikoli umělá inteligence. S tímto požadavkem přišli poslanci Evropského parlamentu z výboru pro zaměstnanost a sociální věci. Tvrdí, že úprava využití umělé inteligence v oblasti HR přinese výhody zaměstnancům i zaměstnavatelům. Rozhodnout o případné změně ale musí Evropská komise.

Pevná část mzdy pod drobnohledem: Zaměstnavatelé často zvyšují pouze motivační složku mzdy takzvaně na minimum, je to v souladu se zákoníkem práce?

Nejde jen o rozšíření výjimek ze zaměstnání, úpravu státních kategorií pojištěnců, ale také o jednodušší hromadné oznámení zaměstnavatele.

Od letošního roku mohou zaměstnavatelé nabízet svým zaměstnancům programy podpory zdraví. Jenže jak to vypadá, novinka v terénu žádnou vlnu zájmu o prevenci nevyvolala. Je totiž dobrovolná, a kdo chtěl, už svým pracovníkům beztak podobný benefit nabídl. Nastupující vláda by oproti tomu mohla postrčit zaměstnavatele k péči o zdraví odpisovou politikou.

Od roku 2026 se budou všichni zaměstnanci evidováni v nových registrech. Okruh zaměstnanců bude poměrně široký. Rozšíří se i požadované údaje.

Údaje pro náhradu mzdy, kterou hradí zaměstnavatel v době prvních 14 dnů nemoci jsou již známy. Byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů.

Problematika pracovnělékařských prohlídek se opětovně změnila. Přinášíme souhrn aktuálních pravidel, povinných i dobrovolných prohlídek v přehledných tabulkách.

[KOMENTÁŘ] Ačkoli končící Fialova vláda schválila několik antibyrokratických balíčků a chlubila se, jak podnikatelům snižuje administrativu, ve skutečnosti byrokracie neklesla.

Od roku 2026 budou zaměstnavatelé povinně využívat nové registry. Zde registrují sebe, i své zaměstnance. Registrace se týká i stávajících zaměstnavatelů.

Dnešní pracovní trh stojí na prahu generační revoluce. Na pracovišti se potkávají zástupci několika generací najednou, z nichž každá má odlišná očekávání a priority.

S pracovními inzeráty se během svého života setká většina lidí. Platí pro ně některá pravidla. Firmy v pracovní inzerci především nesmí diskriminovat. Uchazeč o zaměstnání by tak neměl být předem vyloučen třeba na základě věku či pohlaví. Firmy naopak v inzerátech nemusí povinně zveřejňovat výši mzdy. To by ale mohla změnit evropská směrnice, která začne platit v polovině příštího roku. Do té doby ji Česko musí zavést do svého právního řádu.

Od října 2025 se změnil nejzazší okamžik hlášení nástupu zahraničních zaměstnanců. Jsou i mnohem přísnější sankce. Tím ale změny nekončí, další se připravují.

Odborníci z ministerstva vysvětlili, kdy jde o zdanitelné naturální plnění a kdy o zaměstnanecký benefit od daně z příjmů osvobozený.

Umělá inteligence už postupně proniká do firemní praxe, ale v náboru je zatím velkým strašákem. Průzkum na platformě Platy.cz ukázal, že osobní zkušenost s ní má jen zlomek uchazečů, přesto většina vyjadřuje obavy. Část lidí by se kvůli nasazení AI dokonce přestala o práci ucházet. Firmy tak riskují, že místo úspor ztratí důvěru kandidátů a přijdou o část kvalitních zaměstnanců.

Třetina českých zaměstnanců zvažuje změnu práce, přestože vzdělávacích programů na pracovištích přibývá. Problém je v tom, že nové dovednosti často nenajdou uplatnění a zaměstnanci nevidí možnost profesního posunu. Pokud se jim nenabízí zajímavější náplň práce, rozhlížejí se po jiných příležitostech. Firmy tak riskují, že přijdou o nejmotivovanější lidi, i když do jejich rozvoje investují.

Pilotní provoz již odstartoval. Kapacita do systému dobrovolně zapojených zaměstnavatelů je v tuto chvíli naplněna. Ostatní se povinně připojí v roce 2026.

V jakém časovém horizontu a jakým způsobem se vystaví potvrzení o odpracovaných směnách? Od roku 2026 se pravidla v této oblasti výrazně změní.

České firmy se od dubna 2026 nevyhnou zásadní změně. Staré formuláře o odvodech, mzdách a zaměstnancích zmizí, místo nich přijde jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Co bude nutné odevzdávat, co se ruší a co naopak zůstává? A kdy a kde hrozí sankce? Přinášíme vám velký přehled ke klíčové změně.

Uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou se podstatně změnilo. Novinku je třeba správně pochopit. Formou příkladů z praxe poradili odborníci.

Od roku 2026 už zaměstnanci nedostanou papírový evidenční list k důchodu. Vše bude dostupné jen elektronicky na ePortálu ČSSZ, případně na vyžádání.

Povinné vstupní prohlídky pro lidi, co si jdou přivydělat na jednoduchou brigádu na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, se do zákona dostaly omylem. Musí se na ně od června. Povinnost měla vydržet měsíc, ale trápila zaměstnance i zaměstnavatele celou sezónu letních brigád.

Hlavní zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů už vyšel ve Sbírce zákonů. Jenže jen těžko by fungoval bez doprovodného zákona, kterým se mění jiné zákony. Ten Senát poslancům vrátil a Sněmovna ho dnes na poslední chvíli schválila. Včetně mnoha přílepků.

Nová legislativa si došlápne na rozdíly v odměňování mužů a žen. Změny a následné kontroly plnění povinností se dotknou jak velkých, tak malých společností. Novinky vycházejí nejen z české legislativy, ale také z evropské směrnice o transparentnosti odměňování, jejímž cílem je snížit rozdíly mezi platy žen a mužů. Zaměstnavatele stojí před novými úkoly – od zveřejňování nástupních mezd přes poskytování údajů o výdělcích podle pohlaví až po pravidelné audity.

Neevidované doby zaměstnání nebo náhradní doby se dokládají nejpozději při žádosti o důchod. Vyplatí se tak učinit dříve, nebo raději vyčkat na důchodový věk?

Insolvenční rejstřík a Centrální evidenci exekucí brzy doplní další registr. Bude velmi důležitým pomocníkem zaměstnavatelů. A snad i ulehčí práci.

Zkrácení pracovního týdne na čtyři dny se zachováním plné mzdy i výkonu by mohlo představovat cestu k budoucí udržitelnosti práce a růstu. Testování v cizině i Česku potvrdilo zvýšení efektivity a příjmů podniků i zlepšení duševního zdraví zaměstnanců. Uvedl to Institut pro politiku a společnost (IPS).

Již za čtyři měsíce, tj. od roku 2026 nabude účinnosti nový zákon. Zaměstnancům přinese jisté výhody, zaměstnavatelům finanční i administrativní povinnosti.

Za omezování v nakládání s informacemi o mzdě padly první tresty. Koho zaměstnavatel může, a naopak nesmí mlčenlivostí o mzdě, platu a odměně z dohody zavázat?

Novelou zákoníku práce bylo odstupné v případě nemoci z povolání nebo pracovního úrazu nahrazeno jednorázovou náhradou. Ale co když je zaměstnanec v exekuci?

Ministerstvo financí (MF) nyní nesouhlasí s navrhovanými variantami zvýšení platů ve veřejném sektoru od ledna. Předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok totiž podle resortu neobsahuje potřebnou sumu na přidání. Ministerstvo doporučilo, aby vláda zvednutí tarifů projednávala až v září spolu se zákonem o státním rozpočtu.

Musí mladiství zaměstnanec na pracovnělékařskou prohlídku ke smluvnímu lékaři nebo stačí posouzení od jeho pediatra? Ministerstva se neshodují.

Musí mladiství zaměstnanec na pracovnělékařskou prohlídku ke smluvnímu lékaři nebo stačí posouzení od jeho pediatra? Ministerstva se neshodují. Aktuální novela zákoníku práce učinila přítrž rozdílným právním názorům na povinnost pracovnělékařských prohlídek mladistvých zaměstnanců u dohod konaných mimo pracovní poměr. Otázkou nadále zůstává, kdo může (eventuálně nesmí) takovou prohlídku provést.

Stát mohl za roky 2019 až 2022 přijít kvůli nelegálnímu zaměstnávání asi o 92 miliard korun. Odpovědné úřady, které mají nelegální zaměstnávání na starosti, si včas nepředávaly potřebné údaje a nedoměřovaly pojistné zaměstnavatelům, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání cizinců, podotkl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly zabezpečení úhrady daní a odvodů z nelegálního zaměstnávání v letech 2019 až 2023. Resort financí se závěry, které se k němu vztahují, nesouhlasí.

Zkušební doba se novelou zákoníku práce výrazně změnila. Některá ujednání platí nadále, jiná jsou upravena. Je třeba je správně chápat a zbytečně nechybovat.

Firmy, které ve výběrovém řízení váhají déle než 10 dní, výrazně ztrácí šanci získat kvalitního uchazeče. Potvrzuje to analýza Grafton Recruitment, která sledovala přes 32 tisíc náborových procesů. Rychlost rozhodování hraje klíčovou roli a to nejen pro přijetí nabídky, ale i pro dlouhodobou stabilitu zaměstnance.

Více než dvě třetiny HR specialistů považují zaměstnance starší 55 let za znevýhodněné. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Moore Czech RepublicPersonalisté se z celkového hlediska shodli se staršími zaměstnanci, mezi kterými proběhla podobná studie v minulém roce. Obě skupiny se ale liší v názorech na řešení tohoto problémuExperti oslovení redakcí Euro.cz zdůrazňují, že starší pracovníci mohou firmám v mnohém prospět a vzhledem ke stárnutí na trhu práce bude nutné využívat talenty právě i z jejich řad Lidé nad 55 let se při hledání zaměstnání stále setkávají s věkovými stereotypy, které jim ziskání kýžené pracovní pozice ztěžují. Potvrdila to mimo jiné loňská analýza poradenské skupiny Moore Czech Republic, na kterou nyní navazuje její další průzkum provedený ve spolupráci s Českým svazem personalistů. Toho se zúčastnilo celkem 101 HR odborníků ze soukromé i veřejné sféry, převážně s dlouholetou praxí v oboru.

Moderní doba si vyžaduje celoživotní vzdělávání. Je nezbytné, abychom zvládli fungovat nejen v práci, ale i v soukromém životě. Týká se proto všech bez ohledu na věk.

Návrh zákona na povinné příspěvky zaměstnavatelů na penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření pro zaměstnance ve třetí rizikové kategorii prošel Senátem.

Senát dnes schválil návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Od příštího roku by tedy firmy měly místo pár desítek formulářů měsíčně vyplňovat a posílat jenom jeden. Spolu s JMHZ prošly i přílepky, které ruší povinné vstupní Senátoři ale zároveň vrátili poslancům doprovodný zákon, bez kterého to fungovat nebude.

Do voleb už Parlament příliš nových zákonů schválit nestihne. Až na výjimky mají reálnou šanci jen ty, které již Poslanecká sněmovna schválila a čekají na projednání v Senátu.

V nadcházejících letech nás čeká neúprosný demografický vývoj – v důchodovém věku bude třetina populace. Pokud nechceme dramaticky snížit životní úroveň tristním poklesem důchodů, budeme muset podporou prevence udržet lidi déle v práci. Klíčovou roli v tom může sehrát větší zapojení zaměstnavatelů, shodli se odborníci na mezinárodní konferenci Ekonomika prevence zdravotních rizik.

Nastupuje k Vám nový zaměstnanec? Zkusme si shrnout, co je třeba administrativně zařídit.

Komu dát při přijímacím pohovoru přednost? Uchazeči středního věku s praxí nebo spíš zájemci seniorského věku či čerstvému absolventovi?

Podpora kolektivního vyjednávání by se měla v příštích letech zvýšit. Vyšší by měl být příspěvek státu i evropské dotace na projekty, které by vedly k rozšíření kolektivních smluv na víc zaměstnanců. Počítá s tím návrh plánu na podporu kolektivního vyjednávání, který by měla projednat vláda. Dokument má ČTK k dispozici.

Duševní zdraví zaměstnanců už firmy neřeší jen teoreticky, pomáhají jim v tom i specializované digitální platformy. Jednu takovou vyvíjí třeba česká společnost HedepyJejí nástroj online měření nálady je rychlejší a jednodušší než dříve využívané dotazníky spokojenosti. Navíc díky němu respondenti mají zajištěnou anonymituPokud se problém vyskytne, nejčastěji se řeší přímo s terapeutem. Díky soustavnému monitoringu je dle vedení Hedepy komunikace ve firmách otevřenější a prostředí jako takové přátelštější Výběr vysněné práce už nezávisí jen na výši platu. Mladé lidi a čím dál častěji i jejich starší kolegy zajímá také to, jak se o ně firma bude starat. Zároveň chtějí pracovat v příjemném prostředí bez přílišného tlaku a stresu.

Zaměstnance bude nově nutné registrovat na úřadu ještě předtím, než nastoupí do práce. Příslušný Jurečkův návrh podpořila i opoziční SPD.

Zaměstnáváte-li více než 25 zaměstnanců, tak jste o povinném podílu určitě už slyšeli. Možná ale nikoli. Co je to povinný podíl a jak se na něj připravit?

Někteří mladí lidé do osmnácti let mají problém sehnat na léto brigádu. Vyplývá to z vyjádření personálních agentur i samotných zájemců o přivýdělek. Poptávka i nabídka přitom jsou. Jenže zatímco zaměstnavatele odrazují omezení spojená s věkem, kdy nezletilí nemůžou například pracovat s penězi, uchazečům o brigády se zase nelíbí nabízené pozice. Někteří kvůli tomu volí raději práci načerno.

Povinné vstupní lékařské prohlídky pro dohodáře ve 2. kategorii rizikovosti sice budou opět zrušeny, zřejmě k tomu však dojde až po brigádnické sezóně.

Poslanci dnes ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Od příštího roku by tedy firmy měly místo pár desítek formulářů měsíčně vyplňovat a posílat jenom jeden.

Co vše se aktuálně změnilo a co se v nejbližší době změní? Zdaleka nejde jen o flexibilní novelu zákoníku práce. Jsou tu i další důležité změny.