Zaměstnavatelé

Zástupci živého i neživého umění a kulturních odborů požadují stejnou částku z rozpočtu jako v roce 2025. Vyzvou ministryni financí Alenu Schillerovou (ANO) a ministra kultury Otu Klempíře (za Motoristy) k jednání. Po úterním jednání tripartity v kultuře to novinářům řekl prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký. V letošním státním rozpočtu se pro kulturu počítá s 17,6 miliardy korun. Loni ministerstvo kultury hospodařilo s dosud nejvyšší částkou 21,52 miliardy korun.

Nové Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele má firmám ulehčit administrativu. Místo toho ale řada zaměstnavatelů tápe v nastavení, podáních i samotných datech.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů vstoupilo 1. dubnem do ostré fáze. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která systém spravuje, na základě zkušeností z prvního dne provozu identifikovala nejčastější chyby, kterých se uživatelé dopouštějí. Níže je jejich přehled včetně doporučeného postupu k jejich předcházení.

Zaměstnavatelé musí nově registrovat každého pracovníka v systému Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Přinášíme jednoduché řešení, které může povinnost výrazně usnadnit.

V Česku se každým rokem stane více než 40 000 pracovních úrazů s pracovní neschopností – a právě strojírenství patří mezi nejvíce rizikové obory. Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia připomíná, že firmy musí být pro případ úrazu zaměstnance ze zákona pojištěny.

Od 1. dubna 2026 se mění způsob, jakým zaměstnavatelé hlásí navazující zaměstnání. Nově už nestačí sledovat jen účast na pojištění, každé zaměstnání se eviduje samostatně.

Už od dubna musí všichni zaměstnavatelé posílat České správě sociálního zabezpečení jednotné měsíční hlášení. To nahradí současných 25 formulářů – například o výši pojistného či některá sdělení pro finanční úřad. Nově se budou hlásit informace o zaměstnancích, například dosažené vzdělání nebo pracovní pozice. Cílem je zjednodušit komunikaci se státem a snížit administrativní zátěž.

V průběhu měsíce dubna musí zaměstnavatelé prostřednictvím registrace zaměstnance pro účely jednotného měsíčního hlášení doplnit údaje o stávajících zaměstnancích. Jde o údaje, které doposud nebyly vyžadovány, ale podle nové právní úpravy jsou povinné.

Od 1. dubna 2026 se rozjíždí naostro jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Časem má zjednodušit komunikaci s úřady. Teď ale firmám přináší hlavně nové povinnosti: zkontrolovat evidenci, doplnit údaje o sobě i o zaměstnancích a připravit se na první ostrá podání. Co přesně se mění a co musí zaměstnavatel udělat hned?

Uchazečka o práci skladnice nedostala šanci jen kvůli sluchovému postižení. Zaměstnavatel ji odmítl bez ověření schopností i zdravotní způsobilosti. Případ skončil u ombudsmana a ukazuje, jak snadno může při náboru docházet k diskriminaci.

Zatímco stát mluví o posunu do digitálního 21. století, část byznysu – především malé a střední firmy – čeká spíš tvrdé vystřízlivění. Zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele pro ně podle místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a ředitelky personální agentury Hofmann Wizard Gabriely Hrbáčkové znamená zásadní zásah do fungování. Na takový nejsou připravené. The post Nepřipravený software i chybějící data. Jednotné hlášení tvrdě dopadne na malé firmy appeared first on Česká justice.

Zatímco stát mluví o posunu do digitálního 21. století, část byznysu – především malé a střední firmy – čeká spíš tvrdé vystřízlivění. Zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele pro ně podle místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a ředitelky personální agentury Hofmann Wizard Gabriely Hrbáčkové znamená zásadní zásah do fungování. Na takový nejsou připravené.

Sníte o tom pracovat ze zahraničí, třeba od moře, ale váš zaměstnavatel má strach z „daňové pasti“? Strašákem je tzv. stálá provozovna – tedy povinnost firmy platit v cizí zemi daně a vést tamní účetnictví. Do situace proto vnesla jasno Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) s cílem spravedlivých odvodů. The post Práce ze zahraničí do 50 % bez daňových rizik? Česko nutí firmy k restrikcím appeared first on Česká justice.

Firmy budou muset umět zaměstnancům, pokud o to požádají, vysvětlit, proč mají nižší mzdu, než dostávají jejich kolegové na srovnatelné pozici. Zároveň to bude nutné objektivně zdůvodnit.

Na začátku dubna startuje jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). To zásadně promění komunikaci mezi státem a firmami. Stát by měl mít mnohem větší a důkladnější dohled a přístup k informacím o zaměstnancích. Více než 420 tisíc tuzemských zaměstnavatelů má nově povinnost jednou měsíčně nahlašovat aktuální údaje o svých zaměstnancích státním úřadům jako je Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), Finanční správa ČR či Český statistický úřad (ČSÚ). Ministerstvo práce a sociálních věcí…

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JHMZ), které nahradí víc než dvě desítky formulářů, je technicky připravené. Systém se spustí podle plánu od 1. dubna.

Výpočet průměrné mzdy v Česku se změní. Nebude už vycházet z výkazů a údajů od vzorku firem, ale nově z výdělku každého pracovníka v zemi. Stanovení přesnější částky umožní jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Český statistický úřad (ČSÚ) ji začne zveřejňovat od příštího roku. Do budoucna ji plánuje oznamovat ne za čtvrtletí, ale měsíčně. Novinářům to v pondělí řekl předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Od 1. dubna 2026 čeká zaměstnavatele zásadní změna. Místo desítek formulářů podají jediné hlášení. Stát nabízí videonávod, který ukáže, jak na to.

Praha - Výpočet průměrné mzdy v Česku se změní. Nebude už vycházet z výkazů a údajů od vzorku firem, ale nově z výdělku každého pracovníka v zemi. Stanovení přesnější částky umožní jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Český statistický úřad (ČSÚ) ji začne zveřejňovat od příštího roku. Do budoucna ji plánuje oznamovat ne za čtvrtletí, ale měsíčně. Novinářům to dnes řekl předseda ČSÚ Marek Rojíček. JMHZ se spouští od 1. dubna. Nahradí víc než dvě desítky formulářů. Zaměstnavatelé zašlou údaje o zaměstnávání, pracovnících, výdělcích, odvodech či daních jednou měsíčně elektronicky.

Systém pro jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů je technicky připraven a podle plánu odstartuje ve středu 1. dubna. Oznámil to dnes ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Stát slibuje firmám jednodušší komunikaci, ty ale teď místo úlevy řeší sběr nových dat, manuály o desítkách stran a obavy z chyb i pokut.

Praha - Dostupnost digitální identity občanů pro komunikaci s úřady se po zhruba dvou hodinách obnovila. Vyplývá to ze sdělení Digitální a informační agentury (DIA) na sociální síti X. Její mluvčí Jakub Palata ČTK řekl, že problém se objevil kolem 09:00 a podařilo se ho vyřešit kolem 11:00. S dnešním spuštěním jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů nesouvisel, dodal.

Už ve středu 1. dubna se firmám odhalí dlouho očekávané „tajemství“. Stát spustí systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, přes který budou nově firmy úřadům posílat jednu komplexní zprávu se stovkami údajů o svých zaměstnancích – od příjmů až po vzdělání. Co od novinky čekat? Firmy se obávají chyb, sankcí i nezvládnutého startu.

Už ve středu 1. dubna se firmám odhalí dlouho očekávané „tajemství“. Stát spustí systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, přes který budou nově firmy úřadům posílat jednu komplexní zprávu se stovkami údajů o svých zaměstnancích – od příjmů až po vzdělání. Co od novinky čekat? Firmy se obávají chyb, sankcí i nezvládnutého startu. The post Firmy panikaří z nového hlášení. Šéf ČSSZ uklidňuje: Nebudeme hned rozdávat pokuty appeared first on Česká justice.

Od počátku roku mají firmy povinnost přispívat zaměstnancům ve vybraných náročných profesích na jejich soukromé penzijní spoření. A to čtyřmi procenty jejich hrubé mzdy. První z nich už začali tyto peníze dostávat, podle penzijních společností jim zaměstnavatelé posílají měsíčně vyšší stovky korun.

O víkendu si posuneme hodiny o jednu hodinu dopředu. Pro zaměstnance pracující v nočních směnách či o víkendech to znamená kratší pracovní dobu. Jak se změna času projeví na odměňování a je třeba ji napracovat?

Ostrý start Jednotného měsíčního hlášení [JMH] pro výkaznictví zaměstnavatelů začne 1. dubna. Ti začnou posílat ČSSZ JMH za první čtvrtletí.

Máte pocit, že vás nadřízený šikanuje, neplatí správně nebo jinak „vykořisťuje“? Můžete podat podnět na Státní úřad inspekce práce, který by měl vaši stížnost prověřit. Zatím to jde i anonymně, ale za pár měsíců ta možnost skončí.

Příští týden zpřístupní Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) nový systém pro podání Jednotného měsíčního hlášení (JMH). Systém nahradí až 25 různých hlášení jediným elektronickým podáním a sjednotí komunikaci zaměstnavatelů s úřady.

Od dubna Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zpřístupní na ePortálu ČSSZ nové služby pro podání Jednotného měsíčního hlášení (JMH). JMH je minulou vládou přichystané elektronické měsíční hlášení, které budou zaměstnavatelé podávat místo až 25 různých původních hlášení. Nový systém tak sjednotí procesy mezi zaměstnavateli a státními institucemi. Podle Františka Boháčka, ústředního ředitele ČSSZ bude druhé letošní čtvrtletí hlavně o postupném zaběhnutí, řešení detailů a metodické…

Od 1. dubna začne plně fungovat Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), které by podle bývalé vládní koalice mělo zaměstnavatelům ulevit od administrativy. Nahradí totiž velké množství stávajících formulářů jediným, souhrnným měsíčním podáním. Součástí novinky je i takzvané Osobní identifikační číslo (OIČ), které dostane každý zaměstnanec a které ho pak bude provázet celý profesní život. Část firem se ale změn obává. Administrativní zátěž totiž podle nich mohou naopak zvýšit.

Od 1. dubna 2026 zpřístupní Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v součinnosti s Ministerstvem práce a sociálních věcí zaměstnavatelům na ePortálu ČSSZ nové služby pro podání Jednotného měsíčního hlášení (JMH). Technická příprava probíhá podle plánu a zaměstnavatelé tak mohou v klidu dokončit vše potřebné. JMH přinese zásadní zjednodušení – místo až 25 různých hlášení budou zaměstnavatelé podávat jediné elektronické měsíční hlášení. Nový systém tak sjednocuje a automatizuje procesy mezi…

Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ) je účinný od 1. ledna 2026. První povinnosti zaměstnavatele spojené s JMHZ však nastanou během několika dnů, a to již od 1. dubna 2026. Jedná se o registraci prostřednictvím rozšířené databáze zaměstnavatelů a zaměstnanců a první hlášení zaměstnavatele podávané za měsíc duben 2026.

Přišel dopis s výší důchodu a místo úlevy přišlo zklamání? Nejste sami. Spousta lidí až v tu chvíli zjistí, že něco nesedí. Problém často nevznikne v systému, ale v detailech, na které se roky nemyslí.

Zaměstnavatele čekají změny, které ovlivní každodenní administrativu kolem zaměstnanců. Nový systém hlášení přináší přísnější pravidla, více povinností i důraz na včasnost a přesnost údajů. Kdo se nepřizpůsobí, může narazit na problémy.

Od dubna 2026 čeká zaměstnavatele důležitá změna. Některé dosavadní povinnosti zaniknou a nově se přesunou do jednoho pravidelného podání.

Finišují přípravy k plnění prvních povinností v rámci jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ). Již nyní zaměstnavatelé doplňují potřebné údaje o stávajících zaměstnancích a připravují se na „doregistraci“ zaměstnanců bez účasti na nemocenském pojištění.

Místo několika desítek formulářů bude zaměstnavatelům za necelé dva týdny stačit jeden. Navíc elektronický. Na nové jednotné měsíční hlášení, které od dubna zavádí vláda, si ale část firem stěžuje. Obávají se, že změna místo zjednodušení přinese další administrativu.

Slovenská vláda v rámci konsolidace zrušila pro rok 2026 dva dny pracovního klidu, ale ponechala v platnosti za tyto odpracované dny stoprocentní příplatky za práci ve sváteční den. Vládní představitelé se nyní snaží tento přešlap obhajovat tvrzením, že nešlo o chybu.

Pro zaměstnavatele, kteří budou podávat jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), připravila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) speciální datovou schránku. Pro ostatní zbylá podání je pak určena jiná datovka.

Bariéry pro zaměstnávání lidí se zdravotním postižením jsou už spíš jen v hlavě zaměstnavatelů i zdravých pracovníků. Postižení lidé se často bojí pracovat ze strachu o to, že jim úřady seberou invalidní důchod. Smůlu při hledání práce mají hlavně ti nekvalifikovaní. Naopak při vyšší kvalifikaci také šance najít vhodnou práci roste, říká v rozhovoru pro Deník.cz předseda Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených (AZZP) Josef Šulc.

Jednotné měsíční hlášení má usnadnit a sjednotit evidenční povinnosti zaměstnavatele. Přechod na nový režim, který začne plošně platit od dubna, ovšem vázne. Podle expertů má totiž nový systém řadu nedostatků.

Po Daňové kobře vzniká Kobra 26, která si posvítí na nelegální zaměstnávání. V Kobře 26 spojí síly hned tři ministerstva (financí, práce a sociálních věcí a vnitra) a jejich podřízené organizace.

Evropská regulace automaticky v ČR neodstraní rozdíl mezi odměňováním mužů a žen, takzvaný gender pay gap, ale může pomoci jej postupně snižovat. Vyplývá

Může být poskytování benefitů v závislosti na věku, délce či druhu pracovněprávního vztahu problematické? Nejde jen o rozlišení, kdy se jedná o odměňování, a kdy o zaměstnanecký benefit, či zda je tento nepeněžní příjem od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen, důležité je i zamezení diskriminace zaměstnanců.

Běžná směna ve výrobě se během několika vteřin proměnila v děsivý boj o život. Mladá maminka Anna při pracovní nehodě přišla o vlasy i část pokožky hlavy a následky si ponese navždy. Kromě fyzické bolesti ji zasáhlo i chování zaměstnavatele, který jí nejprve odmítl vyplatit odškodné.

Pro zaměstnavatele, kteří podávají jednotné měsíční hlášení, je připravena speciální datová schránka u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podání musí být nově zasílána výhradně elektronicky, což má zjednodušit komunikaci a snížit administrativní zátěž. V souvislosti se zákonem o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele zřídila Česká správa sociálního zabezpečení samostatnou datovou schránku právě pro tato podání. To znamená, že všechny elektronické formuláře týkající se hlášení musí být zasílány do této konkrétní schránky.

Firmy čekají zásadní změny v oblasti odměňování zaměstnanců. Nová pravidla mají přinést větší transparentnost mezd a upozornit na rozdíly, které dlouhodobě existují mezi odměňováním žen a mužů.

Obsah Cíle směrnice o transparentním odměňování Co je to transparentnost v odměňování Právo na informace Povinný reporting rozdílů v odměňování Společné posouzení odměňování Ochrana práv pracovníků v praxi Jak se na implementaci směrnice připravit? Cíle směrnice o transparentním odměňování Česká republika patří dlouhodobě k členským zemím EU s nejdrastičtějšími rozdíly v odměňování mužů a žen, bude proto muset zavést pravidla,

Anonymní udání, která často končí zbytečnými kontrolami ve firmách, by mohla skončit. Chystá se změna pravidel pro podněty na inspekci práce. Úřady by se nově měly zabývat jen oznámeními, u nichž je oznamovatel známý.

Novelu zákoníku práce s pravidly pro platformy předloží ministerstvo práce v dubnu. Týká se i zásad rovného odměňování mužů a žen podle směrnic EU. Unijní podmínky chce Česko nastavit v minimalistické podobě. Změnit se má mimo jiné definice takzvané závislé práce, tedy zaměstnání.

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka dnes představil, jak plánuje do zákoníku práce vtělit evropskou směrnici o transparentnosti odměňování (2023/970). Ta má být do českého práva zanesena do 7. června.

Praha - Ministerstvo práce předloží v dubnu novelu zákoníku práce s pravidly práce přes platformy a se zásadami rovného odměňování mužů a žen podle směrnic EU. Unijní podmínky chce v Česku nastavit v minimalistické podobě od ledna příštího roku. Změnit se má mimo jiné definice takzvané závislé práce, tedy zaměstnání. Při zjištěném rozdílu výdělku mužů a žen o víc než pět procent za stejnou práci či práci stejné hodnoty by zaměstnavatelé měli stav napravit. Novinářům to dnes řekl ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zástupci zaměstnavatelů s návrhy souhlasí. Odbory k nim mají výhrady.

Jasná a lepší pravidla pro práci lidí, kteří ji vykonávají jako OSVČ, ale nikoli na plný úvazek, by měla stanovit novela zákoníku práce. Návrh týkající se zaměstnávání lidí – například kurýrů a osob na hlídání dětí či starající se o seniory – přes platformy dnes představil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Zástupci byznysu návrh vítají.

V průběhu měsíce dubna 2026 musí zaměstnavatelé zaslat do databáze jednotného měsíčního hlášení doplňující informace o sobě, ale také o svých zaměstnancích. Jde o údaje, které dosud nebyly evidovány a nově se pro účely JMHZ vyžadují. Dokonce musí zpětně přihlásit (případně i odhlásit) dosud neevidované zaměstnance.

Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele platí v Česku od ledna. Firmám a dalším zaměstnavatelům slibuje výrazné zjednodušení administrativy. První týdny jsou však pro firmy ve znamení nejistoty a zmatku. Podle odborníků totiž chybí podrobné vysvětlení k jednotlivým položkám. Přitom za chybné nebo vůbec neodeslané hlášení hrozí firmám velmi vysoké pokuty.

Europoslanci v prvním čtení schválili návrh vzniku nové inzerční platformy Rezervoár talentů EU. Má posloužit uchazečům o zaměstnání ze třetích zemí a zaměstnavatelům, kteří volná pracovní místa nezvládají naplnit personálem z EU. Členské státy a jejich firmy dlouhodobě čelí nedostatkům pracovní síly napříč sektory a různými stupni kvalifikace.

Zatímco státní správa vyžaduje od podnikatelů a firem digitální preciznost, sama v ní podle zkušeností mnoha lidí pokulhává. Na sociálních sítích se v posledních dnech roztrhl pytel s příběhy uživatelů, kteří při kontrole svých údajů u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) narazili na obří mezery. Chybějící roky studia, nezaevidovaná vojenská služba nebo „ztracená“ léta v první práci nejsou výjimkou. Přitom každá taková chyba může v budoucnu znamenat důchod nižší o tisíce korun.

Čeští zaměstnanci chtějí být zdraví. Více než osmdesát procent z nich se v souvislosti se stárnutím obává zdravotních problémů. Uvítali by proto, aby jim zaměstnavatel poskytl benefit v podobě preventivních onkologických screeningů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu. Zaměstnavatelé jsou připraveni na tom spolupracovat se státem, neboť prevenci považují i za zásadní ekonomické téma. K účasti na prevenci motivuje i probíhající kampaň Ukaž rakovině záda.