Zaměstnavatelé

Má zaměstnanec při nařízení mimořádné směny, například v sobotu či v neděli, nárok na stravenku nebo stravenkový paušál? Zaměstnavatelé často netuší, jak správně posoudit nárok na příspěvek na stravování při práci mimo rozvrh směn, tj. zda mají zaměstnanci nárok na jeho osvobození. Situace je ale komplikovanější. Zdaleka nejde jen o příspěvek na stravování, jde o stravné v souladu se zákoníkem práce a možné komplikace s jeho neposkytnutím.

Zaměstnavatelé už zřejmě nebudou muset vytvářet písemné rozvrhy dovolených. Počítá s tím nová podoba zákoníku práce, kterou v minulých dnech projednala vláda. Předkladatelé návrhu tento krok vysvětlují tím, že rozvrhy dovolených představovaly značnou administrativní zátěž. Mezi odboráři ovšem na této povinnosti nepanuje úplná shoda.

Problematika zaměstnávání ukrajinských zaměstnanců se postupně mění. Někteří si již u nás uplatňují veškeré slevy na dani i daňové zvýhodnění. Jaké jsou podmínky? Zaměstnávání cizinců je poměrně složité a zaměstnavatelé musí splnit veškeré podmínky vyžadované zákonem. Avšak je rozdíl, zda jde o cizince v rámci pracovního oprávnění či o cizince, který zde pobývá na základě výjimky dle zákona o zaměstnanosti, např. dočasné ochrany. A tato skutečnost je významná také pro zdanění, tedy pro posouzení, zda jde o daňového rezidenta či nerezidenta České republiky.

Změny u dohod s pojistným a dvěma hranicemi, které byly schválené v konsolidačním balíčku, jsou hranatým kolem, které z podstaty věci nejde realizovat, říká daňový expert. O úpravě dohod a změnách, které se nakonec chystají, jsme si povídali s Jiřím Nesrovnalem, členem Prezidia Komory daňových poradců ČR (KDP ČR) a vedoucím odborné sekce daně z příjmů právnických osob při KDP ČR.

Vláda sice schválila u minimální mzdy zavedení valorizačního mechanismu, stále se ale výše minimální mzdy bude odvíjet od jejího rozhodnutí. Výše minimální mzdy se má totiž odvíjet od očekávané průměrné mzdy a koeficientu, který určí právě kabinet. Zároveň návrh počítá se zrušením zaručené mzdy pro soukromý sektor. Změny by se prvně měly projevit v minimální mzdě pro rok 2025.

Zaměstnavatelé ručí za nevyplacené mzdové nároky zaměstnanců poddodavatelů. Povinnost nově upravuje zákoník práce. Je třeba znát podmínky i rozsah ručení. Již tři měsíce ručí zaměstnavatelé za mzdy zaměstnanců poddodavatele. Novinka je účinná od 1. ledna 2024 a přinesla ji změna zákona o zaměstnanosti. Čtěte, na které zaměstnavatele se vztahuje, na co si musí dát v praxi pozor a zda se mohou ručení vyhnout?

O umělé inteligenci se mluví napříč obory. Jak je však konkrétně využívána v personalistice? S čím pomáhá a na co je stále potřeba dávat si pozor? Server Podnikatel.cz přináší průzkum týkající se využití umělé inteligence v náboru a personalistice obecně a zároveň radí, jak k této technologii přistupovat.

Důchodová aplikace je významným pomocníkem. Ještě před dosažením důchodového věku je možné zkontrolovat a doplnit potřebné informace, které ČSSZ v evidenci nemá. Orientační výši důchodu i kontrolu důchodově pojištěných dob lze zjistit prostřednictvím orientační důchodové aplikace České správy sociálního zabezpečení. Co aplikace nabízí a lze ještě před odchodem do důchodu doplnit scházející údaje o náhradních dobách či dobách důchodového pojištění?

Od ledna by se měl konečně ve zdravotnických zařízeních řádně dodržovat zákoník práce. Jenže s jeho aplikací jsou spojeny nejasnosti a mýty. Ty nejčastější přiblížil Miloš Máca z právního oddělení České lékařské komory (ČLK) na druhém ročníku právního semináře v Domě lékařů, který uspořádala Sekce mladých lékařů ČLK (SML ČLK).

Přísluší zaměstnancům v pracovním poměru i na dohody stejná výměra dovolené a může se jí zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem vzdát? Od roku 2024 poskytují zaměstnavatelé zaměstnancům konajícím práci na dohody mimo pracovní poměr řádnou dovolenou. Nová úprava přináší řadu komplikací. Připravili jsme souhrn dotazů i odpovědí, které mohou pomoci zaměstnavatelům, ale i zaměstnancům problematiku řádné dovolené u dohod blíže objasnit.

Když ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo novelu, která upravovala nelegální práci, Legislativní rada vlády se ke změnám postavila kriticky. Před zasedáním vlády sice ministerstvo úpravy nelegální práce vypustilo, během projednávání ve Sněmovně se však skrze pozměňovací návrh změny do zákona vrátily a následně v tichosti prošly celým legislativním procesem.

Je to nyní už více než rok, co se umělá inteligence (AI) chtě nechtě dostala do života většinové společnosti. Prakticky ihned poté, co se v médiích a jakékoliv každodenní konverzaci začaly objevovat informace o přelomových schopnostech aplikace typu ChatGPT, začalo se také spekulovat o tom, které profese se s nástupem umělé inteligence změní či úplně zmizí.

Mohou mít zaměstnanci vyslaní na pracovnělékařské prohlídky nebo po odchodu do důchodu nárok na daňově osvobozený příspěvek na stravování? Konsolidační balíček změnil od roku 2024 pravidla stravování zaměstnanců. Jednou z podmínek pro osvobození příspěvku je odpracování tří hodin ze směny. V praxi vnikají různé situace. Zaměstnavatel kupříkladu vyšle zaměstnance na pracovní prohlídku po dvou hodinách práce či hodlá poskytnout příspěvek svým bývalým zaměstnancům důchodcům atd. Vzniká v takovém případě nárok na osvobození příspěvku a jak tyto situace řešit?

Pracujícím a podnikajícím seniorům se už nově nebude za jejich výdělečnou činnost zvyšovat důchod. Místo toho získají slevu na sociálním pojištění. U zaměstnaných seniorů se nově nebude muset platit pojistné zaměstnancem, které aktuálně činí 6,5 %. Podnikajícím důchodcům se má pak o 6,5 p. b. snížit pojistné, a to z 29,2 % na 22,7 %. Počítá s tím důchodová reforma z dílny ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

Firemní společenská odpovědnost za zdraví se stává v moderním světě čím dál tím důležitější a efektivnější součástí pracovního života. Uvědomuje si to i Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZP MV), která v rámci svých služeb nabízí zaměstnavatelům unikátní program Zdraví do firem. Ten je šitý na míru všem firemním potřebám.

Výzkum, který Indicada provedla v prosinci a lednu, zastupuje 30 925 zaměstnanců ze 32 firem v kraji. Kraj má druhou nejvyšší nezaměstnanost v zemi,…

[KOMENTÁŘ] Zatímco ministerstvo se správně vyhnulo kauzalitě mezi zavedením slevy na pojistném a počtem nově vzniklých částečných úvazků, samotný ministr Marian Jurečka demagogii neodolal. Jeho tvrzení, že díky slevám na pojistném vzniklo přes 22 tisíc nových částečných úvazků, totiž nelze ničím doložit. Nikdo totiž neví, kolik částečných úvazků vznikalo v předchozích letech a zda by tyto úvazky nevznikly i bez slev na pojistném.

Nový zákon změnil postup přidanění příjmu při porušení podmínek životního či penzijního připojištění. Postupuje se rozdílně podle toho, kdy byla smlouva uzavřena. Daňoví poplatníci, ale i zaměstnavatelé, by měli mít jasno v postupu při porušení podmínek daňově podporovaných produktů spoření na stáří. Situaci zkomplikovala nová právní úprava, kdy bude rozhodující datum vzniku smlouvy.

Vládní konsolidační balíček přinesl do oblasti zaměstnávání zásadní změny. Ty je třeba nejen nastudovat, ale také pochopit. Následně uplatnit v praxi. Rok 2024 je rokem významných legislativních novinek. Změnila se problematika zaměstnaneckých benefitů a jejich osvobození od daně z příjmů, zrušila vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb, změnil způsob zdanění příjmů a další. Přinášíme krátký souhrn vybraných změn z oblasti daní z příjmu ze závislé činnosti.

Od roku 2024 platí nová metodika pro tvorbu i čerpání FKSP. Zrušila se vyhláška a zavedla povinnost čerpání sociálního fondu na produkty spoření na stáří. Konsolidační balíček zasáhl řadu oblastí. Neminul ani fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP), který tvoří někteří zaměstnavatelé povinně, jiní dobrovolně. Ministerstvo financí připravilo dokonce pro zaměstnavatele “Metodické doporučení k zajištění jednotného postupu při jeho tvorbě a hospodaření s ním”.

Velké firmy budou muset nově přijmout jeden z cílů genderové vyváženosti ve vedení a usilovat o jeho dosažení. Vzhledem k podmínkám se ale tato povinnost dotkne v ČR jen 5 firem. Tyto společnosti si budou muset vytyčit jednu z met. Buď půjde o cíl, aby ženy zastávaly nejméně 40 % míst nevýkonných členů vedoucího orgánu, anebo minimálně 33 % všech míst ve vedoucích orgánech, ať jde o výkonné nebo nevýkonné členy vedoucího orgánu. Novinka má nabýt účinnosti na konci letošního roku.

Úřad odmítl tvrzení firmy, že její zahraniční zaměstnanci byli na pracovní cestě, jelikož šlo o skladníky apod., a dal jí pokutu za nelegální zaměstnávání. Soud ji však zrušil. Podle soudu totiž mohou být i skladníci vysláni na pracovní cestu. Povaha práce nemůže podle Nejvyššího správního soudu (NSS) sama o sobě znamenat, že daný zaměstnanec nemůže být vyslán na pracovní cestu.

(ROZHOVOR) Ivar Mesenský je spoluzakladatelem poradenské kanceláře Wolf Hunt, která vznikla proto, aby lovila hlavy na zakázku. Tedy přesněji řečeno, aby na zakázku lovila hlavy šéfů, vysoce postavených manažerů a úzce specializovaných pracovníků a přetahovala je z jedné firmy do druhé. Jedná se o velice lukrativní byznys, neboť každý takový obchod vyjde daný podnik řádově na nižší stovky tisíc korun. Kde konkrétní hlavy spolu se zbytkem své ,vlčí smečky‘ loví? Jak takové výběrové řízení probíhá? A co se stane, když zjistí, že musí nahradit člověka, pro kterého ještě několik měsíců nazpět sháněl nové kolegy? To a mnohé další prozradil v rozhovoru pro web Euro.cz. Prozraďte mi, Ivare, jak moc se liší hledání nového firemního šéfa od řadového zaměstnance. O kolik je takový proces delší a co všechno vlastně obnáší?

Zaměstnavatelé musí do 15. února 2024 úřadu práce oznámit, jak splnili svou povinnost zaměstnávat zdravotně postižené. Případně odvést příspěvek do státního rozpočtu. Zaměstnavatelů, kteří v roce 2023 zaměstnávali v průměrném přepočteném počtu více než 25 zaměstnanců, se týká povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením. Jak se s touto povinností „popasovali“, oznamují nejpozději 15. února 2024. Nejvyšší čas na zopakování základních pravidel.

Od října musí zaměstnavatelé i u dohodářů rozvrhovat pracovní dobu předem. Od ledna navíc lidé pracující na dohody získali nárok na dovolenou. A právě tyto dvě novinky podle zástupců podnikatelů nejvíce firmám komplikují život. Zároveň experti upozorňují, že pokud by nabyly účinnosti změny z konsolidačního balíčku, které jsou schváleny od července, dohody by zřejmě zcela skončily.

Přestože se počet OSVČ opět meziročně zvýšil, nárůst nijak nevybočuje oproti předchozím kvartálům. Změny v dohodách se tak zatím na množství OSVČ neprojevily. Je ale možné, že se „transformace“ dohodářů na IČO ukáže v datech za první letošní čtvrtletí, jelikož zaměstnavatelé nechali dohody ještě do konce roku doběhnout a teprve od ledna také platí u dohod nárok na dovolenou. Na konci loňského roku každopádně v ČR působilo skoro 1,13 milionu OSVČ. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), které zpracoval server Podnikatel.cz.

Nejaktuálnější novela zákoníku práce, která nabyla účinnosti již v říjnu 2023, přinesla zásadní změny v oblasti elektronického doručování písemností zaměstnancům.

Některé novinky u dohod o provedení práce ještě nenabyly účinnosti a už se chystají změny. Zjišťovali jsme, k jakým konkrétním úpravám by nakonec mělo dojít.

Od roku 2024 platí nová úprava zákoníku práce, dle které stavební firmy ručí za mzdy zaměstnanců svých subdodavatelů, a to až do výše minimální mzdy.

Poprvé za měsíc leden budou zaměstnavatelé počítat s nižšími částkami. Dlužníkům zůstane po srážkách méně. Co dalšího se v exekucích a insolvencích mění?

Osvobození zaměstnaneckých benefitů již není neomezené. Je třeba pečlivě prostudovat okamžik vzniku příjmu, který plyne ze smlouvy s poskytovatelem cafeterie.

Vládní konsolidační balíček zásadně mění problematiku zaměstnaneckých benefitů zavedením limitu pro osvobození. Důležitý je nyní okamžik jejich poskytnutí.

Nezaměstnanost v Česku v prosinci loňského roku stoupla na 3,7 procenta z listopadových 3,5 procenta. Uchazečů o práci přibylo o 16 tisíc na 279 227. Počet volných míst opět klesl, a to o 7000 na 271 789. Poprvé od ledna 2023 tak bylo více registrovaných uchazečů o zaměstnání než volných míst, uvedl Úřad práce ČR. Předloni v prosinci byla míra nezaměstnanosti stejná. Bez práce bylo tehdy 271 803 lidí a volných míst 288 647.

Zvyšuje se maximální možná podpora v nezaměstnanosti i rekvalifikaci. To ale není jediná změna v oblasti podpory. Zpřísní se i potírání nelegální práce.

Asi jste už viděli inzeráty lákající na „mladý dynamický kolektiv“, což rovnou hodně lidí odradí pokusit se o reakci.

Výrobce sanitární keramiky Laufen CZ, pod nějž spadá i výroba keramiky pod tradiční českou značkou Jika, sníží ve svém závodě ve Znojmě během letošního roku výrobu. Důvodem je podle firmy neúměrný růst nákladů. O práci tím přijde 250 lidí. Společnost to oznámila v tiskové zprávě.

Konsolidační balíček neovlivnil jen stravování, upravil i řadu benefitů poskytovaných zaměstnavatelem. Musí mít jasno, kdy jde o zdanitelný příjem zaměstnance.

Minimální mzda sice vzroste příští rok o rekordních 1600 Kč, zaručená mzda však vzroste pouze v některých skupinách.

Rok 2023 pomalu končí. Byl rokem převratných změn. Zaměstnavatelé se museli vypořádat hned s několika legislativními novinkami.

[KOMENTÁŘ] Zvýšení minimální mzdy má podle vlády snížit šedou ekonomiku a legalizovat část výdělků, které dostávají někteří zaměstnanci. Pro dotyčné zaměstnance to však paradoxně znamená zhoršení.

Minimální mzda od ledna vzroste o 1600 korun na 18 900 korun, tedy o 9,2 procenta. Zvednou se i čtyři z osmi stupňů zaručené mzdy, která se vyplácí podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. O 1600 korun se zvýší tři nejnižší stupně a o 3200 korun pak ten nejvyšší. Nařízení ve středu schválila vláda. Po jednání kabinetu to na tiskové konferenci oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory prosazovaly výraznější růst všech částek. Podle zaměstnavatelů by měla minimální mzda růst pomalejším tempem stejně jako ostatní výdělky v Česku a zaručené mzdy by se od ní měly odpojit.

Už jen pár dní mají střední firmy na to, aby zprovoznily vnitřní oznamovací systém k nahlašování nezákonných praktik uvnitř firmy. Nová povinnost vyplývající ze zákona o ochraně oznamovatelů začne platit od 15. prosince. Střední podniky s 50 až 249 zaměstnanci se tak přidají k větším firmám, pro které zákon platí již od srpna tohoto roku. Co si kdo od zřízení „etické linky“ slibuje, rozebírá Stanislav Klika, ředitel rizikového poradenství společnosti BDO.

Zákon o ochraně oznamovatelů nabyl účinnosti 1. srpna 2023 a od 15. prosince pak platí pro firmy povinnost zavést vnitřní oznamovací systém.

Novelou zákoníku práce se v roce 2024 mění pravidla uvolňování zaměstnanců na tábory a sportovní soustředění. Zjednoduší se žádosti o náhrady za uvolnění.

Rok 2023 nebyl pro tuzemský byznys zrovna jednoduchým rokem. Nepříznivá situace, za níž stojí zejména energetická krize na začátku roku, ale firmy od odměňování svých zaměstnanců neodradila. Z aktuálního šetření Hospodářské komory vyplývá, že 13. plat, vánoční prémie nebo odměnu za letošní rok vyplatí svým zaměstnancům stejně či mírně více firem než loni.

V příštím roce plánuje zvýšení mezd 84 procent podniků. Ve většině případů půjde o zvýšení v průměru do deseti procent. Vyplývá to ze zářijového průzkumu mezi 152 firmami, který poskytla Asociace malých a středních podniků.

Lidé se zdravotním postižením se snaží udržet si práci, pokud je to jen trochu možné. Nejen proto, že si mohou vydělat více peněz oproti pouhému invalidnímu důchodu. Zejména neztrácejí mezilidské kontakty a zaměstnavatelé jim často pomáhají při jednání s úřady. Nyní v Česku pracuje přes 70 tisíc takových lidí u zhruba 3,7 tisíce zaměstnavatelů. Firmy zaměstnávající lidi s postižením sice dostávají státní příspěvek, ten však činí maximálně 14 200 korun, s příspěvkem na režijní náklady o tisícovku více. Minimální mzda, kterou musí vyplácet, však letos dosahuje 17 300 korun a v příštím roce se ještě zvýší.

Zdaleka nejde jen o omezení nepeněžitého příspěvku zaměstnavatele na zdraví, sport, kulturu či knihy. Mění se i poskytování zájezdů a pořádání zaměstnaneckých večírků. Vládní konsolidační balíček přináší zaměstnavatelům i zaměstnancům řadu změn. Aktuálně je po třetím čtení v Poslanecké sněmovně a čeká na projednání Senátem. Změny v oblasti benefitů jsou plánovány od 1. ledna 2024.

Svou mzdu jako podhodnocenou vnímá 60,5 procenta českých zaměstnanců. Z nich 13,7 procenta si myslí, že pobírají výrazně méně, než by měli. Ukázal to průzkum stravenkové firmy Up ČR s více než tisícem respondentů.

Ke konci letošního září působilo v ČR přes 1,13 milionu OSVČ, což je nejvíce v historii. Zatímco podle ministerstva se zvyšuje zájem o podnikání, experti vidí za nárůstem švarcsystém. Švarcsystému navíc totiž v poslední době nahrály i změny u dohod mimo pracovní poměr, které využití dohod zkomplikovaly. Za nárůstem počtu OSVČ každopádně opět stojí především OSVČ hlavní, jejichž množství se meziročně zvýšilo více než u OSVČ vedlejších. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení, které zpracoval server Podnikatel.cz.

Nejeden zaměstnanec pokračuje v práci i po přiznání předčasného důchodu. Postup se liší podle toho, zda mu je či není přiznána jeho výplata. Přestože došlo v průběhu roku 2023 ke změnám v oblasti důchodového pojištění, na jejichž základě je třeba odchod do předčasného důchodu řádně zvážit, řada zaměstnanců do předčasného důchodu odešla. Ať již s výplatou nebo bez ní. A to je informace, která je pro jejich případné zaměstnavatele velmi důležitá.

Pokud nabydou účinnosti změny dohod o provedení práce, které přináší konsolidační balíček, dohody zcela skončí, shodují se podnikatelé. Přitom už novinky, které v oblasti dohod musí podnikatelé dodržovat od října, zasadily využití dohod o provedení práce těžkou ránu. Od ledna 2024 navíc bude nutné u dohod poskytovat i dovolenou.

Konsolidační balíček nemine ani oblast stravování zaměstnanců. Osvobození stravenek i příspěvku na stravování bude omezeno. Zpřísní se i evidence. Od roku 2021 mohou zaměstnavatelé svým zaměstnancům poskytovat peněžitý příspěvek na stravování, tj. stravenkový paušál. Od roku 2024 se mají možnosti zaměstnaneckého benefitu v podobě stravování opět změnit. Tentokrát připravovaným vládním konsolidačním balíčkem (již postoupil do Senátu).

Německá automobilka Volkswagen v rámci úsporného programu dočasně pozastavila nábor nových zaměstnanců v řadě německých závodů. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na mluvčího podniku.

Konsolidační balíček omezuje daňové zvýhodnění nepeněžních zaměstnaneckých benefitů. Nově budou osvobozeny od daně jen do výše poloviny průměrné mzdy. Limit bude platit souhrnně pro všechny benefity dohromady. Kromě omezení nepeněžních benefitů se ruší osvobození nadlimitních stravenek. Změny by měly začít platit od roku 2024.

Zvyšovat mzdy bude v příštím roce 60 procent zaměstnavatelů v ČR. Mzdy by se nejčastěji měly zvednout o pět až deset procent, díky čemuž by měly stoupnout i v reálném vyjádření, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory ČR. Inflace se podle ní bude blížit dvouprocentnímu inflačnímu cíli České národní banky.

Povinnost písemného rozvrhu směn pro zaměstnance pracující na dohody zamotala hlavu zaměstnavatelům. Především u nahodilé potřeby práce. Zákoník práce přináší řadu změn a nových povinností. Neminul ani oblast dohod konaných mimo pracovní poměr. Hodně se mluví o řádné dovolené, na kterou budou mít dohodáři od roku 2024 nárok. Avšak jsou tu i jiné (nepříjemné) povinnosti zaměstnavatelů. Především předem písemně rozvrhnout pracovní dobu zaměstnance.

Zaměstnavatelé využívají povinně i dobrovolně služby ePortálu ČSSZ. Bez nich se již neobejdou, a brzy se dokonce rozšíří. Server Podnikatel.cz již popisoval služby ePortálu ČSSZ pro osoby samostatně výdělečně činné. Služby jsou poskytovány také zaměstnavatelům. V určitých případech jsou dobrovolné, jinde je naopak zaměstnavatelé využít musí, protože jinou možnost ani nemají.

Zaměstnavatelů se stále týkají přechodná ustanovení k novele zákoníku práce s účinností od 1. října 2023. V některých případech mají splněno, jinde musí doplnit. Novela zákoníku práce obsahuje i přechodná ustanovení, kterými se musí zaměstnavatelé řídit. Musí je také správně pochopit. Ke každému ze čtyř důležitých přechodných opatření jsme připravili krátké vysvětlení. Změny zákoníku práce jsou (až na výjimky) účinné k 1. říjnu 2023.

Ministerstvo práce a sociálních věcí sice navrhuje zavést u minimální mzdy valorizační mechanismus, stále však bude částečně záležet na rozhodnutí vlády. Výše minimální mzdy se má totiž odvíjet od očekávané průměrné mzdy a koeficientu, který stanoví právě kabinet. Změny by se prvně měly projevit v minimální mzdě pro rok 2025.