Zdravotní péče

Středoškoláci v Plzeňském kraji jako první v republice absolvují kurzy první pomoci ve virtuální realitě. Přes 29 000 žáků krajských středních škol budou školit záchranáři zdravotnické záchranné služby na speciálních figurínách, které jsou propojené s virtuálními brýlemi přes umělou inteligenci. Veřejný VR Point zprovoznila i Plzeň, kurzy tam může absolvovat kdokoli, stačí si zarezervovat termín.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek ostře kritizuje návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce. Podle něj jde o krátkodobé řešení, které pouze odsouvá hlubší problémy českého zdravotnictví. Pro Zdravotnický deník popsal, jaké změny jsou podle něj nevyhnutelné – a proč se jim politici dlouhodobě vyhýbají.

Zaměstnavatelé chtějí mít větší vliv ve zdravotních pojišťovnách, žádají změnu legislativy. Požadují také možnost očkování nebo odběrů pro zdravotní testy přímo na pracovišti. Konfederace zaměstnavatelských svazů to uvedla k tiskové zprávě k pondělnímu jednání. Ministerstvo zdravotnictví posílení prevence ve firmách podporuje. Chce jim usnadnit očkování a pracuje na programech podpory zdraví zaměstnanců, sdělilo.

Ukončení provozu dětského lůžkového oddělení v prachatické nemocnici oznámil na zastupitelstvu hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (Naše Česko) v pondělí 20. dubna. Důvodem je odchod lékařek a málo hospitalizovaných dětí. V nemocnici zůstane zachována dětská ambulance a víkendová pohotovost. Provoz lůžkového oddělení ukončí nemocnice od července.

Modrý charitativní běh na těšínské přehradě vynesl pro třineckou záchranářku Zuzanu Klusovou 77 tisíc korun. Celkem se díky sbírce Nadačního fondu Kryštůfek ZZS ČR a dalším akcím vybralo na její nákladnou onkologickou léčbu přes 1,4 milionu.

Ministerstvo vydalo zprávu, která shrnuje tři desetiletí studií o pseudovědě, která v Španělsku ročně generuje více než 30 milionů eur a může být i nadále komerčně využívána

Prachatice - Prachatická nemocnice ukončí od července provoz dětského oddělení. Důvodem je nedostatek lékařů. Z původně šesti atestovaných lékařů zůstane jen primářka, ostatní z různých důvodů odcházejí. ČTK to řekl ředitel prachatické nemocnice ředitel nemocnice Michal Čarvaš. Dodal, že se dlouhodobě nedaří sehnat atestované lékaře pro dětské oddělení. Vyjádření kraje jako zřizovatele nemocnice ČTK zjišťuje.

Měsíční přehledy a hlášení pro zdravotní pojišťovny se nezahrnuly do JMHZ. I nadále se tak odesílají pojišťovnám k 20. dni v měsíci.

Český červený kříž využívá k výuce první pomoci virtuální realitu. Kurz, ve kterém se používají speciální VR brýle, teď mohou využít i základní a střední školy. „Prožitek je to velmi reálný. Žáci si mohou vyzkoušet první pomoc při zástavě životních funkcí. Získají i perfektní zpětnou vazbu na to, jak poskytují masáž srdce,“ přibližuje viceprezidentka Českého červeného kříže Jana Majrichová. Co všechno se žáci v kurzu naučí?

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) čelí stále většímu zatížení. Paradoxně ale ne kvůli těžkým případům. Co stojí za nárůstem výjezdů a jak by se měl systém změnit? Na Prague Resilience Summit to popsal lékař urgentní medicíny a lékař operačního střediska ZZS v Praze Ondřej Franěk. Zatížení zdravotnických záchranných služeb v posledních letech výrazně roste.

Prevence rakoviny prsu je plošně hrazená od 45 let. Mladším ženám, a někdy i mužům, na ni pojišťovny přispívají. Podmínky čerpání stokorun ročně se ale liší. Pozor, někde je příspěvek vázaný jen na ultrazvukové vyšetření.

Přístrojová komise ministerstva zdravotnictví prochází zásadní proměnou. Její agenda má nyní nový statut a jednací řád, který sází na objektivní data, potlačení byrokracie a vyšší transparentnost. V čele komise stanul zkušený radiolog a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Josef Vymazal. Jak má komise fungovat, představil na 5. ročníku summitu Zdravotnického deníku Technologie a inovace ve zdravotnictví.

Najít kvalitního zubaře či zubařku není jednoduché. Podívali jsme se proto na data z webu Firmy.cz, kde pacienti hodnotili konkrétní ordinace.

Jindřichův Hradec se zapojuje do výzvy na pomoc pacientům, kteří čekají na dárce kostní dřeně. Ve městě se uskuteční nábor nových dárců, který může zachránit život nejen konkrétnímu pacientovi, ale i dalším lidem.

V některých regionech Česka se v poslední době objevují služby označované jako „online pohotovost“. Na první pohled mohou působit jako rychlá a pohodlná alternativa k návštěvě lékaře. Podle České lékařské komory (ČLK) ale realita není tak jednoduchá – a pro pacienty může být i riziková.

Ministr zdravotnictví, Adam Vojtěch, projevil veřejně zájem o navýšení plateb za státní pojištěnce, aby do českého zdravotnictví dostal co nejvíce finančních prostředků. Počítá se navíc s tím, že zdravotní pojišťovny by si tak mohly přijít na miliardy. Ministerstvo chce navýšit platby za státní pojištěnce Navýšení plateb na zdravotní pojištění se nebude týkat zaměstnanců, OSVČ ani OBZP, nýbrž pouze státních pojištěnců. Mezi ty můžete zařadit studenty do 28 let, pokud studují prvně v prezenční…

VZP chce platit nemocnicím více podle výsledku léčby a zavést koordinátory péče. Pilotní projekty má spustit už letos v září.

Karlovarská krajská nemocnice (KKN) odmítá, že by neatestovaní lékaři operovali srdeční implantáty bez dohledu zkušeného lékaře. Podle generálního ředitele KKN Jiřího Štefana nemocnice nepochybila, operatér byl vždy pod dohledem plně atestovaného lékaře.

Jihlavská nemocnice má novinku, kterou ocení dětští pacienti. Během pobytu v nemocnici mohou jezdit na tříkolce, která je speciální – lze na ni připojit i infuzní stojan.

Mónica García zkontroluje španělské zdravotnictví na akci k připomenutí 40 let od přijetí Všeobecného zákona o zdravotnictví, který prosadil socialista Ernest Lluch. Pedro Sánchez na závěr oznámil 30 milionů na modernizaci technologie pro diagnostiku rakoviny.

Kroměřížská nemocnice získala podporu 750 tisíc korun na rozvoj paliativní péče. Díky grantu vzniká specializovaný tým a rozšiřuje se péče o nevyléčitelně nemocné pacienty napříč celým zařízením. Grant posílí péči...

Finanční zajištění lidí, kteří pečují o své blízké, je téma nejednoho politika. A výsledek? Majetkový test u superdávky i pro domácí pečující.

Mám přítele. Je mu přes osmdesát. Před nedávnem oslepl, trpí řadou dalších zdravotních problémů a jeho každodenní existence je plná bolesti, strádání a beznaděje. Život ho netěší, někdy ho přímo mučí. Rád by to všechno ukončil. Nikoliv z důvodu nějaké krátkodobé negativní emoce, ale proto, že nemá žádnou reálnou naději na zlepšení. Dokonce se o svůj odchod pokusil, ale svým okolím byl „zachráněn“.

Duplicitní vyšetření související se souběhem prací lékařů v nemocnicích a soukromých ambulancích finančně zatěžují zdravotní systém. Jejich odhalování je ale komplikované a výrazně omezené současnými pravidly. Změnu má podle oborových zdravotních pojišťoven přinést digitalizace v podobě eŽádanek a sdílené dokumentace. Současné nastavení systému duplicitní vyšetření v zásadě umožňuje.

Dopřát blízkému důstojný odchod doma je krásná myšlenka, kterou komplikuje ne tak hezká realita. Finanční tlak, vyčerpání i nedostatek informací dělají z domácí paliativní péče výzvu, kterou bez mobilních hospiců nezvládne každý. Nechat blízké zemřít v klidu doma si přitom přeje více než 70 % Čechů.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce dostat do zdravotnictví víc peněz. Počítá proto s výrazným zvýšením plateb za státní pojištěnce, tedy děti, seniory a nezaměstnané. Rozpočty zdravotních pojišťoven by to celkově mohlo vylepšit o miliardy. Pokud ale Vojtěch najde pro své návrhy podporu v koalici.

Podle České lékařské komory by měly pojišťovny hradit očkování proti chřipce všem zájemcům, nejen rizikovým skupinám. Prezident komory Milan Kubek proto vyzval vládu k větší podpoře vakcinace. Podle resortu ji budou navrhovat zástupci státu v orgánech zdravotních pojišťoven.

V ČR se ročně narodí kolem 8 tisíc dětí předčasně. Tedy skoro každé desáté dítě. Česko patří ke špičce v péči o nedonošené děti, přičemž lékaři dokáží zachránit i extrémně nezralé novorozence krátce po 24. týdnu těhotenství. A o těch bude řeč.

Miminko se narodilo dřív, než dorazila záchranka. Rodiče zvládli porod doma díky instrukcím z linky 155.

Nový pavilon urgentního příjmu v Rychnově nad Kněžnou, moderní vybavení ve Strakonicích či Chomutově nebo unikátní operace téměř dvouleté dívky s epilepsií v Praze. Zdravotnický deník přináší přehled toho nejdůležitějšího, co se během uplynulého týdne odehrálo v oblasti zdravotnictví a sociální péče v jednotlivých krajích Česka.

Porody do vody jsou ve Fakultní nemocnici Ostrava stále žádanější. Od jejich zavedení v roce 2023 využilo tuto možnost téměř 300 žen.

Dnes odpoledne proběhne v jihlavské sokolovně registrace dárců kostní dřeně. Náborovou akci 23leté Eleně Krebsové s akutní leukémií zorganizovali její kamarádi. Jako slogan zvolili: „Tvých deset minut na registraci může, nejen Elče, zachránit život.“

O různých typech demence se většinou mluví ve spojitosti se staršími lidmi. Vzácně ale trápí i děti. Světem v poslední době prolétl případ dvouleté Ale Leni z Velké Británie, které má být z darů hrazena experimentální léčba. Sanfilippův syndrom neboli mukopolysacharidóza typu III je vrozená a geneticky podmíněná choroba, kterou se lékaři, včetně českých, snaží zbrzdit. V Česku pomáhá i společnost, kterou před více než třiceti lety založili rodiče nemocných dětí.

Většina doporučení k očkování jsou konsenzem odborných lékařských společností na základě společných vědeckých závěrů. „Očkovaní lidé, i když se mohou nakazit, stonají lehčeji, což se projeví do nemocnosti celé populace, a také méně toho viru případně vylučují,“ říká profesor Ladislav Machala virolog z Infekční kliniky Bulovka. Deník N zjistil, že na ministerstvu zdravotnictví vzniká alternativní očkovací strategie, na které se podílí i odpůrci očkování.

Léky proti amyloidu pravděpodobně nemají žádný „klinicky významný“ účinek na lidi s Alzheimerovou chorobou, uzavřeli autoři.

Krása nemusí být vždy bezpečná, zvláště pokud svěříte svůj obličej někomu bez patřičné atestace. Od ledna sice platí nová legislativa, ale celková pravidla kolem estetické medicíny zůstávají pro laiky i odborníky matoucí – často není jasné, kdo přesně a v jakých prostorách smí tyto výkony provádět. Dermatoložka Lucie Jarešová v rozhovoru pro Prostor X vysvětlila, že neodborné zásahy mohou vést k vážnému a nevratnému poškození zdraví a český zdravotnický systém bude muset přijmout další systémové změny.

V Budějcích pokračuje přestavba dolního areálu bývalé vojenské nemocnice, kde vzniká Nová Linecká čtvrť. Podle vedení kraje je už nyní o projekt zájem ze strany lidí, kteří se zajímají o bydlení i služby. Areál má v budoucnu nabídnout zázemí pro seniory, osoby se zdravotním postižením i byty pro klíčové pracovníky centra.

Mobilní aplikace Nepanikař, kterou v roce 2019 založila brněnská doktorandka Veronika Kamenská, překonala hranici milionu stažení po celém světě. Aplikace nabízí první psychologickou pomoc při úzkostech, depresích, sebepoškozování nebo myšlenkách na sebevraždu, funguje bez registrace a v 18 jazycích.

Nymburská nemocnice v průběhu března rozšířila lůžkovou péči. Do provozu uvedla třetí stanici interního oddělení a zároveň otevřela zcela nové oddělení ortopedie. Obě novinky mají posílit kapacity zařízení a zlepšit dostupnost péče.

Rok 2025 může označit Transplantační centrum Fakultní nemocnice Ostrava za rekordní. Provedlo se zde 63 transplantací ledvin, což je za čtyřicet let existence nejvyšší počet.

Vysokou kardiovaskulární nemocnost řeší premiér Andrej Babiš podobně jako v onkologii investicemi do nemocnic. Bude to ale stačit?

Odhalit endometriózu bývá poměrně složité a někdy trvá i roky, než se na ni přijde. Důležité je proto špičkové přístrojové vybavení a sehraný tým expertů. Tím vším disponuje Fakultní nemocnice v Ostravě, jejíž Centrum pro léčbu pánevní bolesti a endometriózy úspěšně obhájilo prestižní evropskou certifikaci a získalo i certifikaci ministerstva zdravotnictví. V Česku je takových specializovaných pracovišť jen šest.

Souběžná práce lékaře v nemocnici a ve vlastní ambulanci není dnes vůbec výjimečná, jak potvrdila nedávná anketa Zdravotnického deníku. V některých nemocnicích se počet souběžně pracujících lékařů dokonce blíží polovině.

Rychnovská nemocnice otevřela novou budovu urgentního příjmu a na ni navazující blok akutní medicíny. Pacientům se otevřou na konci dubna.

Ministerstvo zdravotnictví vstupuje do finální fáze centralizace nejnáročnějších chirurgických výkonů. K již připravované koncentraci operací jater a slinivky se nově připojuje také chirurgie jícnu. Od roku 2027 tak budou tyto výkony prováděny výhradně ve vysoce specializovaných centrech.

Ještě před koncem dubna chce německá spolková vláda projednat a schválit balíček, díky kterému se mají v systému zákonného zdravotního pojištění ušetřit desítky miliard eur do roku 2030. V Německu proto sílí debata, koho by se konsolidace veřejného zdravotnictví měla dotknout.

Ruské ministerstvo zdravotnictví se chystá do roku 2028 spustit celonárodní registr odmítačů očkování. Krok vyvolal neobvyklou polemiku dokonce i v některých oficiálních médiích, ačkoliv úřady ujišťují, že lidem na seznamu nebude hrozit žádný postih a cílem je jen lepší zacílení očkovacích kampaní.

Nový pavilon nemocnice v Rychnově nad Kněžnou je od středečního poledne oficiálně otevřený, zbývají poslední dva týdny zkušebního provozu a dokončení instalace zdravotnických technologií. Po přestřižení pásky se konaly prohlídky zařízení. Podívejte se, jak to uvnitř vypadá.

Adam Vojtěch by podle Hospodářských novin rád poslal příští rok do zdravotnictví až 30 miliard korun navíc skrze úpravu platby za státní pojištěnce. Není jasné, jestli jde o jednorázovou záležitost, nebo se chystají větší změny.

Nemocnice by měly podle ředitele VZP Ivana Duškova dostávat platby za vyléčení pacientů, nikoliv za jednotlivé zdravotní úkony. Také chce zavést koordinátory péče, kteří budou pacienty informovat o další léčbě a dohlížet na ně.

Nový ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Ivan Duškov odhalil plán změn, které mají zlepšit péči i efektivitu zdravotnictví.

Preventivní gynekologická prohlídka má být plně hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Přesto ženy v ordinacích dál narážejí na různé poplatky, a to i za registraci i základní vyšetření. Nový systém úhrad má těmto praktikám učinit přítrž.

Paliativní péče se v Česku netýká jen specializovaných týmů. Rozhodování o pacientech v závěru života probíhá napříč celým zdravotním systémem. Včas se ale k péči dostane jen naprostý zlomek pacientů. Na kulatém stole Paliativní péče a rozhodování v závěru života, který pořádala poslankyně Eva Šrámková, na to upozornila primářka mobilního hospice Cesta domů Katarína Vlčková.

Nymburská městská nemocnice rozšířila své kapacity a posílila péči o pacienty. V průběhu března otevřela třetí stanici interního oddělení s 15 lůžky a zároveň zprovoznila nové ortopedické oddělení se 17 lůžky. Reaguje tak na rostoucí poptávku po akutní i specializované péči ve spádové oblasti s více než 100 tisíci obyvateli.

V Česku máme stále nemocnice, které provádějí dvě, tři resekce slinivky ročně. Výsledkem těchto trofejních výkonů je hazard se životy pacientů. Ministerstvo teď říká jasné NE. Na základě chystaných metodických pokynů mají zdravotní pojišťovny nevyhovujícím pracovištím odsmlouvat resekce jícnu, jater a slinivky. Inkriminované hospitalizace mimo centra navíc příští rok zaplatí jen z 25 %.

Díky pokroku v léčbě se život s HIV zásadně proměnil – a spolu s ním i přístup pojišťoven. Zatímco ještě nedávno byla cesta k životnímu pojištění prakticky uzavřená, dnes se pomalu otevírá. Jenže ne pro všechny stejně.

Každá pojišťovna má zdravotní dotazník, jenž vyplňuje každý, kdo uzavírá životní pojištění. Ne vždy se v něm pojišťovny ale ptají fér.

Lékaři v pražském Motole úspěšně operovali 21měsíční holčičku se závažnou epilepsií. Odpojili jí zadní část mozkové hemisféry, odkud pocházely její záchvaty. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Fakultní nemocnice Motol a Homolka (FNMH). Tento typ zákroku byl podle nich první v Česku. Podle odhadů žije v Česku asi 80.000 lidí s aktivní epilepsií, dalších 160.000 se léčí a záchvaty nemají.