Znečištění

Na jedné straně pozitivní trend ve snižování znečištění životního prostředí plastovými odpadky, na druhé pak nejasné vyčíslení prospěšnosti zákazů nebo úplná absence vyhodnocení účinnosti přijatých opatření. To vše přehledně shrnuje analýza severokarolínské Duke University, která se dívá, jak jsme za posledních dvacet s plasty pokročili.

Ač to může znít poněkud paradoxně, pandemie koronaviru s sebou přinesla i leccos pozitivního. Již březnové satelitní záběry prokázaly úbytek znečištění ovzduší nad Evropou, restriktivní opatření zřejmě radikálně zlepšila i jindy kritickou situaci v Indii. Kde na světě se ale dýchá vůbec nejlépe?

Znečištění řek a moří fragmenty uvolněnými z pneumatik automobilů je mnohem rozsáhlejší, než se dosud myslelo. Na příkladu Velké Británie to dokládá aktuální studie badatelů z univerzity v Plymouthu. O tom, že v ohrožení kontaminací mikroplasty jsou tak miliony metrů čtverečních řek a pobřeží, píše Independent.

Začátek rekreační sezóny klepe na dveře a s ním oblíbené koupání. Kvůli koronaviru je ale třeba dodržovat pár pravidel. Jako každý rok budou hygienici sledovat kvalitu některých koupacích vod, podle prvních měření je její kvalita až na výjimky zatím výborná.

Začátek rekreační sezóny klepe na dveře a s ním oblíbené koupání. Kvůli koronaviru je ale třeba dodržovat pár pravidel. Jako každý rok budou hygienici sledovat kvalitu některých koupacích vod, podle prvních měření je její kvalita až na výjimky zatím výborná.

Lidé kritizují, že ačkoliv je místo v chráněné oblasti, světla byla zvolena nevhodně a mají negativní dopad na okolní živočichy i přírodu.

Prudké snížení znečištění z dopravy i z průmyslových podniků vedlo také ke značnému snížení výskytu astmatu a k méně častým předčasným porodům, soudí vědci z helsinského Centra pro výzkum čistého vzduchu a energie.

Výsledky několika studií prokazují souvislost mezi vyšším znečištěním vzduchu a většími dopady epidemie koronaviru.

V současnosti je elektrárna Počerady největším zdrojem znečištění ovzduší v kategorii uhelných elektráren v ČR.

Studie ukázala, že ne zcela čistý vzduch, který většina světové populace dýchá, by mohl znatelně přispívat k postupnému snižování inteligence obyvatel po celém světě. Co dělá znečištěné ovzduší Již z několika studií je známo, že vdechování znečištěného vzduchu zhoršuje zdraví lidí a je příčinou rozvoje nemocí, například dýchacích cest, rakoviny či srdečních onemocnění.

Když se minulou sobotu ráno vydala Tara DeGraft-Hayfordová z Melbourne na pravidelnou procházku se psem, nestačila se divit. Edgarův potok vypadal, jako by jej někdy potáhl jasně růžovým potahem. Tara se zpočátku domnívala, že to asi bude nějaký plastový příkrov. Když ale přišla blíže, zjistila, že to je barva látky, která se do potoka dostává z potrubí, které do něj ústí.

Při slovech vydýchaný vzduch se nám vyjeví prostory s velkou kumulací lidí, kde „atmosféra houstne“. Nedochází zde k dostatečné výměně vzduchu, a stoupá proto hladina CO2, která může způsobit potíže i stav přidušení. Stává se tak nejen ve veřejných budovách, v obydlích či na pracovištích ale i ve školách. Pravidelné a intenzivní větrání je vždy nutností. A tam, kde pravidelně větrat není možné, lze problém řešit instalací zařízení, které vnitřní prostředí trvale automaticky monitoruje a řídí potřebnou výměnu vzduchu.

Kvalita vodních zdrojů je v poslední době ožehavým tématem a mnoho společností si na tomto fenoménu vybudovali byznys, který se zakládá především na strašení zákazníků. Domácí úpravny vody přitom v drtivé většině nejsou potřeba a podle odborníků navíc hrozí, že díky nim se kvality vody výrazně zhorší. Jak tedy postupovat, pokud vás někdo osloví s tím, že úpravy jsou nezbytné? Na to se podíváme v následujících řádcích.

Emise oxidů dusíku, kvůli nimž byl do některých ulic v Německu zakázán vjezd dieselům neplnícím emisní normu Euro 6, v souvislosti s opatřeními proti koronaviru neklesly tak, jak se očekávalo. Politici nyní zpochybňují legitimitu takových zákazů. Srovnání výhradně období před a po zavedení omezení pohybu je nicméně zavádějící.

Česká astronomická společnost přišla s výzvou „Nesvítí se někde zbytečně?“, přičemž inspirací pro její vyhlášení byly kromě skončeného Mezinárodního týdne tmavé oblohy i úkazy na obloze posledních týdnů: superúplněk, jasné noci a pohledy na jarní souhvězdí či konjunkce planety Venuše s měsíčním srpkem. Vše je lépe viditelné z míst s malým světelným znečištěním. Jde i o zdraví lidí a zvířat.

Urbánní prostředí pokrývá 3 % povrchu Země a stále se rozrůstá. Jedním z jeho charakteristik je noční osvětlení, které se neustále zlepšuje i v rozvojových oblastech. Dobrá věc pro lidi z důvodů pohodlí i bezpečnosti. Ale co na to příroda?

Víte, co vdechujete, když dýcháte? Pokud jste uvažovali o tom, že budete nosit roušku i poté, co pomine pandemie koronaviru, nejspíš to nebude nutné. Kvalita ovzduší se od 90. let minulého století výrazně zlepšila.

Když čistíme troubu, tak na dvířka od trouby často zapomínáme. A to je chyba, jelikož přes jejich znečištění nemůžeme vidět dovnitř, na to, jak se naše jídlo chystá. Navíc se vlivem tepla z nečistot uvolňují i pachy, což se negativně podepisuje na tom, že to ovlivní vůni a chuť našeho jídla. Proto by i dvířka měla být čistá. Jak na to?

​To je ale nad Ostravou dneska čistá obloha. Někteří lidé si možná říkají, že všechno zlé je k něčemu dobré.

Podle CNN Travel vyjádřili obyvatelé severoindického státu Paňdžáb velkou radost z toho, že po dlouhých letech budou mít jasný výhled až na kouzelné pohoří Himalájí. Je to v důsledku toho, že úroveň znečištění zdejšího ovzduší začíná postupně výrazně klesat. I obyvatelé Indie totiž musí zůstávat doma v důsledku pandemie koronaviru.

Ačkoli to v době šíření koronaviru SARS-CoV-2 může znít paradoxně, leckde se obyvatelstvu v době pandemie dýchá lépe. Březnové satelitní záběry prokázaly úbytek znečištění nad Evropou, nyní agentura Reuters přinesla informaci o zlepšení kvality ovzduší též v Indii.

Výrazné omezení vycházení v Indii způsobilo spoustu komplikací, ale i příjemných následků.

Už před sto lety si lidé uvědomovali, že znečištěné životní prostředí ve velkých městech zdraví jejich dětí rozhodně neprospívá. Článek z roku 1904 vám ukáže, jak radikálně se to pokusili vyřešit v Anglii.

Profesor Ivan Holoubek z Masarykovy univerzity a Akademie věd odpovídá na to, zda pandemie může mít pozitivní vliv na přírodu.

Na Den díkůvzdání roku 1966 se nad Manhattanem vznášel hustý smog složený z oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého. Tenhle smrtící koktejl zabil nejméně 169 lidí, ale některé zdroje mluví i o čtyřech stovkách.

Koronavirus má dvě tváře – zamořuje organismus, ale na druhé straně čistí životní prostředí. Je možné, že dokonce zachrání mnoho životů, protože znečištění ovzduší vede k předčasné smrti u mnoha lidí.

V posledních dnech naplno pociťujeme nepříjemné důsledky karanténních opatření zavedených v souvislosti se šířením koronaviru. Může to ale přinést celou řadu velmi pozitivních dopadů. Jedním z nich je výrazně nižší znečištění atmosféry.

Šíření koronaviru, kterým se po celém světě nakazilo více než 600 tisíc lidí, může souviset se znečištěním ovzduší. Vyplývá to ze studie publikované italskými vědci, o které informoval list The Economist. Odborníci se domnívají, že virus SARS-CoV-2 se může přenášet i za pomoci prachových částic.

Světelné znečištění je aktuálně jedním z nejpalčivějších témat celého světa, jelikož ho neřízeně přibývá. Je jasné, že veřejné prostory a instituce soukromých firem nijak neovlivníme, na to jsme bohužel malí páni. Každý z nás si ovšem může sáhnout do svědomí a snažit se jej vytvářet co možná nejméně. Co se vlastně pod pojmem světelné znečištění skrývá a jak mu můžeme zabránit? Pokračujte ve čtení tohoto článku a odpovědí se vám dostane.

Státy po celém světě zavádějí opatření k zamezení šíření pandemie nového koronaviru. Tato opatření zahrnují zavírání podniků, kde se lidé scházejí, rušení veřejných akcí, zavírání obchodů a podporování práce z domova. Lidé méně cestují, průmysl funguje omezeně a všechna tato omezení mají pozitivní vliv na ovzduší.

Životní styl spojený s šířením koronaviru způsobující nemoc COVID-19 nahrává klimatickým aktivistům. Takto by lidé měli žít, pokud chtějí udržet oteplení Země do 1,5 stupně Celsia, tvrdí. Uzavírání celých měst i oblastí v Číně, kde žijí miliony lidí, ukázaly, jak se snížila produkce skleníkových plynů a také znečištění měst v důsledku výrazného poklesu intenzity dopravy. Dojde také k snížení počtu obětí, kteří předčasně umírají na špinavé ovzduší.

Samozřejmě nejde o lehkou situaci a z mnoha pohledů jde o negativní jev, ale existují i pozitivní dopady. Které? Opatření Řada zemí udělala v boji proti šíření nového onemocnění COVID-19 razantní opatření v podobě redukování pohybu lidí spojeného s omezením dopravy, zavíráním podniků všeho druhu, zákazem cestování či vycházení ven.

V Benátkách zpozorovali nevídaný jev. Voda v tamních kanálech, která je jindy velmi kalná, se vyčistila natolik, že jdou vidět rybky plavající u dna. Podle vědců díky karanténě ubylo v severní Itálii oxidů dusíku, přičemž pokles míry znečištění mohl ovlivnit právě i vodu, uvedl server Daily Mail.

Koronavirus vyvolává rasové násilí o snižuje turistiku - v dobrém i zlém.

Znečištění ovzduší má na naše zdraví i náš věk dožití větší dopad, než si myslíme. Vyplývá to ze studie dvou institutů.

Nejvíc odpadků vyprodukují Středočeši, nejméně „vzdělaným“ krajem je Ústecký. Podívejte se na velké srovnání regionů.

Pozorování světlušek patří k populárním turistickým atrakcím. Pro brouky je to ale stejně nebezpečné jako světelné znečištění a urbanizace.

Znečištění ovzduší zkrátí lidský život v průměru o 2,9 roku a je pro zdraví rizikovější než kouření. Vyplývá to z nově zveřejněné studie německých vědců, kteří na základě závěrů svého výzkumu přirovnávají znečištění ovzduší k nové pandemii.

Razantní opatření, určená ve světě k omezení přenosu momentálně pandemického viru, mají řadu vedlejších efektů. Omezení letecké a hromadné přepravy či přeshraničního pohybu osob, zrovna tak jako odstávky v průmyslové výrobě, například snižují znečištění ovzduší. A tímto způsobem paradoxně šířící se infekce zachrání víc lidských životů, než kolik jich nejspíš zmaří. Píše o tom Forbes.

Rok 2019 byl co se týká kvality ovzduší přelomový. Rozptylové podmínky byly hlavně v zimních měsících příznivé, bylo málo inverze a situací se zhoršenými rozptylovými podmínkami. Z toho je jednoznačně zřejmé, že nejen ekologická opatření kraje, ale hlavně příroda pomohla vynikající kvalitě ovzduší na Ostravsku.

Výsledky aktuální studie badatelů z britské Univerzity ve Swansea jsou slušně řečeno nečekané. Tvrdí, že spíše než lidské aktivity a znečištění mají daleko větší vliv na život v mořích při pobřeží konkrétní podmínky v daném místě, respektive síla vln. Píše o tom Phys.org.

Řeka Litavka pramení v naší nejmladší chráněné krajinné oblasti Brdy, protéká Příbramskem, známým bohatou těžební a průmyslovou historií, a v Berouně se vlévá do řeky Berounky. Z celkové délky toku 56 km má úsek až po Lochovice podhorský charakter, od Lochovic se podélný spád zmírňuje a řeka vstupuje do převážně kanalizovaného koryta, které je zpevněno a vyztuženo betonem nebo velkými kameny. Říční niva, prostor, který řeka utváří a pravidelně zaplavuje, byla v případě Litavky významně ovlivněna lidskou činností. Zejména se jedná o kontaminaci skupinou toxických prvků, jako je olovo (Pb), zinek (Zn) nebo kadmium (Cd).

Předně se matrace čistí dosti obtížně a nejlepší je v jejich případě prevence, tedy ochrana před znečištěním. Běžně se používají takzvané chrániče matrací, tedy silnější podložky pokládané pod prostěradlo, respektive tenoučké matrace, které se čistí mnohem snáze a lze je i prát. Navíc lze též používat speciální prostěradla s vrstvou, která nepropouští tekutiny. To platí převážně pro seniory s inkontinencí, malé děti, těhotné ženy před porodem (možný odtok plodové vody), ale i při silnější menstruaci. Pokud již ale na matraci skvrna je, jak si s ní poradit?

V jakém městě je nejhorší smogová situace na celém světě? Paradoxně to není žádné z asijských sídel, ale jedna z evropských metropolí. V Sarajevu se lidem v posledních dnech dýchá jednoznačně nejhůře ze světových měst, situace se smogem je tam více než dvojnásobně horší než v indickém Delhi nebo bangladéšské Dhace.

Sarajevo se potýká s alarmující mírou smogu. Míra znečištění je zde už vyšší než ve městech východní Asie, která si se smogem automaticky spojujeme.

Ozonová díra v blízkosti jižního pólu je nejmenší od svého objevení. "Spíš, než snahy omezit znečištění ovzduší, za to však může podivné antarktické počasí," uvádí NASA.

Nadbytek světla v noci nás připravuje o zdravý spánek, trpí jím příroda a zbytečné svícení navíc ročně stojí také miliardy korun. Příčinou je hlavně zastaralé veřejné osvětlení a nevhodné nasvícení nejrůznějších objektů, jako jsou třeba obchodní centra, billboardy a parkoviště.

Britská charitativní organizace varuje, že nakupováním vánočních svetrů lidé přispívají ke znečištění planety.

Patentovaná technologie bude schopna dramaticky snížit emise skleníkových plynů v těžkém průmyslu, věří vedoucí projektu Heliogen.

Aspirin léčí kdeco. Výsledky americké studie přitom dávají naději, že může mít ještě širší použití.

Věděli jsme, že tento den jednou přijde. Čína je elektromobilová velmoc, nejen pokud jde o hledání možností jak urychlit přechod od spalováků k elektromobilům, různé podpoře tamních výrobců elektroaut či zákazníků, kteří si vyberou tento šetrnější způsob dopravy.

Na obyvatelé Londýna padá déšť, který obsahuje mikroplasty. Zjistili to vědci, kteří zatím měřili objem mikroplastů v dešti pouze ve čtyřech světových městech. V Londýně byl v ovzduší naměřen největší počet mikroplastů. Autoři výzkumu předpokládají, že zamoření měst mikroplasty je celosvětovým problémem.

Velké přepravní lodě, ať už bulk carrier na sypký náklad, kontejnerové anebo tankery, významně přispívají k emisím skleníkových plynů a ke znečištění ovzduší. To by zase až taková novinka nebyla. Podstatnější už je, že jejich emise odpovídají čtvrtině osobních automobilů v Evropské unii. A že na rozdíl od automobilů se jich už netýkají přísné národní standardy, protože jejich emise nejsou součástí zhodnocení emisní bilance zemí, které je provozují. Píše o tom Guardian.

Jižní Korea uzavře dočasně až 15 uhelných elektráren z celkových 60. Tento stav má trvat až 3 měsíce počínaje 1. prosincem a má pomoci snížit znečištění ovzduší. Vedlejším efektem má být podpora zvýšení poptávky po zemním plynu ve formě LNG, jak uvedlo jihokorejské ministerstvo obchodu, průmyslu a energetiky.

Hladina řeky Odry tiše a klidně teče ranním rozbřeskem. Je srpen roku 2012 a v Bohumíně nikdo netuší, že městem právě protéká otrávená řeka. Tedy skoro nikdo. Hned ráno se pracovníci Výzkumného ústavu vodohospodářského pustí do pátrání, proč v průtočné skleněné komůrce přístroje na sledování havarijního znečištění uhynula většina perlooček. Detektivka začíná.

Světelné znečištění je velmi významným, byť přehlíženým faktorem, který stojí za výrazným poklesem hmyzích populací. Pokud chceme chránit hmyz, musíme občas zhasnout. Nebo budeme za plného osvětlení dál sledovat hmyzí apokalypsu. O podrobnostech píše Guardian.com.

Plastové sáčky a igelitové tašky jsou dnes symbolem znečištění, ať už oceánů nebo rovnou celé planety. Když ale přijde na otázky klimatických změn, jejich dostupné alternativy – papírové a bavlněné tašky – jsou ve skutečnosti ještě horší variantou, než plasty. Jak to? Píše o tom BBC.

Nanočástice znečištění ovzduší pronikají do mozku a mohou tak přispět k rozvoji obávaných nádorů.

Projekt čištění oceánů od plastového znečištění, nazvaný Ocean Cleanup, se za šest let své dosavadní existence dočkal bezpočtu nadšených ovací i dobře míněné kritiky. Zatím bohužel ani jeho nejnovější verzi nemůžeme považovat za plně funkční a přínosnou. To ale rozhodně neplatí pro aktuální technickou vychytávku zvanou Interceptor, kterou autor celého plastosběrného konceptu, Boyan Slat, nyní představil veřejnosti. Píše o tom Dezeen.com.