Aktivismus

Těsně předtím, než se aktivistka stihla přilepit k povrchu dálnice A9 u Mnichova, ji z prostředního jízdního pruhu odtáhl policista. Dálnici se však aktivistické skupině přesto podařilo zablokovat.

Irák plánuje udělat z homosexuality trestný čin, v Izraeli zase vzniká vláda, v níž usedne i šéf homofobní strany Noam. A přípravy fotbalového mistrovství světa v Kataru provázelo násilné zatčení několika LGBTQ osob. Potlačování práv queer lidí není v jihozápadní Asii a na severu Afriky nic nového. Existují však lidé, kteří proti tomu bojují – uměním i aktivismem.

Současnost je zabydlena bájnými tvory – sněhovými vločkami, starými bílými muži nebo zhroucenými mileniály. Tváří v tvář této mytické tvořivosti se člověku může vybavit pokřik Niklase Luhmanna, německého giganta sociologie. Když mu kdosi vyprávěl o tom, co si lidé myslí, přerušil jej výkřikem: „Jména! Adresy! Ať si to můžu osobně ověřit.“ Výzvu ke konkrétnosti je dobré mít na paměti v době, v níž lidé prý vědí, co si myslí ženy, studenti nebo ti „privilegovaní“ a v níž někoho každou chvíli…

Akademický senát Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se včera vrátil k událostem spjatým s nedávnou okupační stávkou. Jeho studenští členové vyjádřili výhrady jak k postupu děkana Stanislava Balíka, tak ke komunikaci stávkujících. Chtěli v budově přespávat, děkan s tím nesouhlasil. Nakonec stávkující i přesto v budově dvakrát zůstali přes noc.

Světoví lídři se v egyptském Šarm aš-Šajchu téměř dva týdny scházeli, aby jednali o možných řešeních tzv. klimatické krize. Oči mnohých sledujících se ale místo k politikům upínají k teprve dvacetileté Američance íránského původu Sophii Kianniové. Tato aktivistka a nejmladší členka mládežnické skupiny klimatických poradců při OSN zastupuje na klimatické konferenci Blízký východ. Řadou médií již byla překřtěna na nástupkyni Grety Thunbergové. Ta se kupodivu do Egypta nedostavila.

Muž, který v pátek v nákupním domě Ikea na pražském Zličíně ničil nábytek sekerou a poléval ho červenou barvou, je běloruský aktivista Pyotr Markelov. Protestoval tak proti spolupráci Ikey s běloruskými úřady.

Více než 150 studentů dnes prošlo Brnem, chtěli poukázat na klimatickou krizi a přimět vládu k aktivnějším krokům. Iniciativa Univerzity za klima spojila studenty z více vysokých škol v Česku. Brněnský program dnešním pochodem vrcholí, největší pozornost připoutala okupační stávka v atriu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studenti tam dvě noci přespávali přes nesouhlas děkana Stanislava Balíka.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková pozvala zástupce vysokoškoláků, kteří v tomto týdnu stávkují za klima, ke společnému jednání. Ve svém vyjádření zmocněnkyně uvedla, že požadavky studentského hnutí Univerzity za klima (UZK) jsou stěžejní k hledání řešení klimatických výzev. Zástupci hnutí, které stávku iniciuje, budou dnes o nabídce jednat, sdělila ČTK členka UZK Anežka Lindaurová. Stávkující vysokoškoláci míní, že české vlády neřeší dostatečně klimatickou krizi a narůstání nerovností ve společnosti. Do protestu se zapojili studenti z vysokých škol v Praze, Brně, Olomouci, Ústí nad Labem, Hradci Králové a v Plzni.

Vysokoškoláci, kteří v tomto týdnu v některých českých městech stávkují za klima, míní, že české vlády neřeší dostatečně klimatickou krizi a narůstání nerovností ve společnosti. Stávkující studenti to uvedli ve svém prohlášení, které ke včerejšímu dni podepsalo 400 vysokoškoláků a pracovníků univerzit. Do protestu, který iniciují studenti z hnutí Univerzity za klima, se zapojili studenti z vysokých škol v Praze, Brně, Olomouci, Ústí nad Labem, Hradci Králové a v Plzni.

Studenti Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kteří v pondělí zahájili stávku za klima v atriu budovy, plánují na místě zůstat další noc i přes nesouhlas děkana fakulty Stanislava Balíka. ČTK to řekla zástupkyně studentů Anna Stezková. Děkan Balík ČTK sdělil, že večer studenty znovu vyzve k opuštění budovy, popřel ale, že by jim vyhrožoval vyklizením prostoru za pomoci policistů, jak někteří zástupci stávkujících tvrdili.

Studenti Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity zahájili dnes dopoledne v atriu fakultní budovy v Joštově ulici okupační stávku za klima. Děkan Stanislav Balík sice atrium nechal uzavřít, během dopoledne však někdo prostor otevřel a studenti se tam přesunuli ze suterénu. V atriu chtějí nocovat, vyvěsili tam transparenty.

Na některých univerzitách v Česku budou studenti ode dneška stávkovat za klima. Zdůvodňují to tím, že vláda podle nich dostatečně neřeší klimatickou krizi, zvyšující se ceny energií a narůstající společenské nerovnosti. Do stávky se zapojí studenti z univerzit v Praze, Brně a Olomouci. Uvedli to organizátoři z hnutí Univerzity za klima.

Vysokoškoláci budou v příštím týdnu stávkovat proti podle nich nedostatečnému postoji vlády k řešení klimatické krize. Součástí celotýdenního protestu, který iniciují studenti z hnutí Univerzity za klima, bude i průchod Prahou a demonstrace. Ty se budou konat ve čtvrtek 17. listopadu, kdy si republika připomíná sametovou revoluci. Zástupci studentského hnutí vládu zároveň vyzvali, aby si řešení klimatické krize vytyčila jako svou prioritu.

Kauza zesnulé německé cyklistky, jíž nebyla včas poskytnuta pomoc kvůli zablokování dálnice protestujícími klimatickými aktivisty, dále vyvolává v Německu bouřlivé emoce. Kriticky se vůči skupině Letzte Generation (Poslední generace), která za protestem stojí, nedávno vyjádřila i sestra zesnulé v rozhovoru pro deník Der Spiegel. Mimo jiné žádá uskupení, aby přehodnotilo a změnilo způsoby, kterými protestují za větší ochranu klimatu.

České sociální sítě před několika týdny zaplavila svými klipy iniciativa Sázíme Česko. V tom stěžejním se dva mladí muži z Teplic – Filip Hradil a Richard Krajník – představují jako kluci, co chodí běhat do lesa a nedávno si všimli, že s lesy není něco v pořádku. Začali studovat klimatickou změnu a „najednou to všechno začalo dávat smysl: proč jsou všude ve světě rok od roku vyšší teploty, největší sucha, největší bouře, tornáda a požáry větší než kdykoli předtím“. Richard s Filipem spustili…

Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost jednoho z aktivistů, kteří v roce 2018 při Klimakempu pronikli do hnědouhelného dolu Bílina na Mostecku. Báňský úřad mu za přestupek podle horního zákona uložil pokutu 8000 korun. Muž uplatnil řadu námitek, například poukazoval na to, že akce nezpůsobila škodu ani nikoho neohrozila a že měla upozornit na veřejně prospěšné cíle.

Na jaký obraz by se klimatičtí aktivisté museli přilepit, aby zachránili svět? Nebo snad existuje protest, který nikoho nepobouří? V novém vydání podcastu Kulturák debatujeme o aktivismu a umění.

Lidé z organizace Just Stop Oil v posledních týdnech pořádají jednu akci za druhou a inspirují i další aktivisty. Vyvolalo to také otázky o tom, kdo je platí. Milion dolarů jim věnovala vnučka ropného magnáta J. Paula Gettyho.

Dvě desítky nevládních organizací žádají, aby v novele stavebního zákona a v novém zákoně o jednotném enviromentálním stanovisku zůstala možnost účasti veřejnosti v řízeních o povolování staveb. Signatáři v dopisu, adresovaném premiérovi Petru Fialovi (ODS), vyzvali vládu k podpoře původního návrhu ministerstva životního prostředí. Ten dovoluje spolkům připomínkovat dopady staveb na přírodu a životní prostředí, uvedli zástupci Zeleného kruhu, který sdružuje ekologické organizace v Česku a dopis zaštituje. Návrhy obou zákonů má vláda projednat dnes.

Esej o péči, její degenderizaci a vyvázání z tradičních heteronormativních vztahů.

Ekologičtí aktivisté z hnutí Just Stop Oil se opět hlásí o slovo tím, že poničili voskovou figurínu krále Karla III. čokoládovým dortem. Incident s dortovým útokem na figurínu britského panovníka se stal v muzeu Madame Tussaudsové, píše britský deník Express. Jedná se o další ze série protestů enviromentálních aktivistů, kteří se snaží přimět britskou vládu k zastavení vydávání licencí a tvorbě nových projektů v oblasti fosilních paliv. Před týdnem mediálním světem otřásala zpráva o členech…

Němečtí ekoaktivisté házeli na obraz od Moneta bramborovou kaši a následně se přilepili ke zdi, k incidentu došlo v Bamberiniho muzeu v Postupimi. Aktivisté se snažili upozornit na údajně probíhající klimatickou katastrofu a hrozbu fosilních paliv. Informuje o tom například server Daily Mail.

K větší ochraně klimatu i životního prostředí vyzývá českou vládu petice, kterou dnes ekologická organizace Greenpeace v Praze předala zástupcům ministerstva životního prostředí (MŽP). Petici #SpoluProKlima od loňska podepsalo přes 55 000 lidí, řekl ČTK mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek. Text od politiků požaduje například i výraznější podporu úspor energií.

Vědci z aktivistické skupiny Scientist Rebellion se přilepili k podlaze muzeu Autostadt patřící koncernu Volkswagen ve Wolfsburgu.

Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha ocenily úterní dohodu lídrů vládní koalice, podle níž by připravovaná daň z mimořádných zisků měla platit i pro letošní rok. Navrhované zdanění je však nízké, uvedli zástupci organizací. Podle původního návrhu se s daní počítalo pro roky 2023 až 2025. Měly by ji platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky.

Environmentální aktivisté ze skupiny Just Stop Oil postříkali oranžovovou barvou showroom luxusní automobily Aston Martin v Londýně. Jedná se o jednu z posledních akcí, kterými se skupina ekologických aktivistů snaží přimět britskou vládu k zastavení vydávání licencí a tvorbě nových projektů v oblasti fosilních paliv. V pondělí světovými médii otřásala zpráva ohledně aktivistek ze stejné skupiny, které chrstly rajčatovou polévku na obraz Slunečnice od Vincenta van Gogha v londýnské galerii.

Členové hnutí Animal Rebellion ve Velké Británii chodí do supermarketů a vylévají na zem mléko. Cílem je podle nich upozornit na enviromentální a etické problémy, které mlékárenský průmysl přináší, a požadují přestoupení na „budoucnost založenou na rostlinách“.

Aktivistická intervence v Národní galerii v Londýně poukázala nejen na to, že v klimatickém hnutí přituhuje, ale také odhalila některé jeho vnitřní spory.

Klimatické aktivistky ze skupiny s názvem Just Stop Oil polily rajčatovou polévku slavný obraz Slunečnice Vincenta van Gogha v Národní galerii v Londýně. Podle galerie byl obraz chráněn sklem, takže nebyl poškozen. Drobné šrámy však utrpěl rám, informuje deník The Guardian.

Ekologické aktivistky z hnutí Just Stop Oil (Zastavme ropu) v londýnské Národní galerii vychrstly na obraz Slunečnice nizozemského malíře Vincenta van Gogha rajčatovou polévku, informují britská média. Obě ženy později zatkla policie. Zda byl obraz nějak poškozen, zatím není jasné.

„Co má větší hodnotu? Umění, nebo život?“ volaly ženy poté co na mistrovském díle s názvem Slunečnice přistál obsah dvou plechovek s polévkou.

Plán ministerstva financí zdanit mimořádné zisky energetických společností je podle ekologické organizace Greenpeace nedostatečný. Navržené zdanění je nízké a daň by se měla vybírat už za letošek, nikoliv až od příštího roku, uvedli zástupci Greenpeace. Aktivisté také nechtějí, aby se při stanovení hranice nadměrných zisků počítaly do průměru rok 2022 a roky následující, tedy období vysokých cen energií.

Australská policie zatkla dva klimatické aktivisty ze skupiny Extinction Rebellion (Vzpoura proti vyhynutí), kteří se přilepili k obrazu španělského malíře Pabla Picassa. Dílo s názvem Masakr v Koreji v národní galerii ve městě Melbourne chrání sklo, podle organizace dílo aktivisté při protestní akci nijak nepoškodili.

Desítky účastníků klimakempu hnutí Limity jsme my pronikly dnes ráno do areálu koksovny Svoboda v Ostravě-Přívoze. Chtěli tak upozornit na to, že koksovna podle nich dlouhodobě znečišťuje ovzduší a firma OKK Koksovny to přehlíží a bagatelizuje. Policie před polednem část ekologických aktivistů zajistila. Policejní autobus je odvezl z areálu k podání vysvětlení na policejní služebnu. Druhá část aktivistů poté zůstala na střeše jedné z budov a podle organizátorů protestu blokovali nákladiště, odkud koks odvážejí vlaky. Průběžně komunikovali s policisty a zástupci podniku. Před 14:00 začali podle zpravodajky ČTK slézat dolů. Policie na twitteru uvedla, že nyní začne zjišťovat jejich totožnost.

Aktivisté z ekologické organizace Greenpeace z Česka, Německa a Nizozemska dnes ráno umístili na hladinu Vltavy v centru Prahy velkou žlutou maketu plynovodu s anglickým nápisem Putinův krvavý plyn. Protestují tím proti závislosti na dovážených fosilních palivech. Požadují také stoprocentní zdanění nadměrných zisků energetických společností. Svůj apel směřují lídrům 44 zemí, kteří se dnes v Praze zúčastní prvního zasedání Evropského politického společenství.

Klimatický aktivista narušil úvodní den tenisového Laver Cupu v Londýně. Mladík vběhl na kurt během utkání mezi Stefanosem Tsitsipasem z týmu Evropy a Diegem Schwartzmanem z výběru světa. Aktivista podpálil povrch dvorce i svou ruku, ale po bleskovém zásahu pořadatelské služby byl odnesen z hrací plochy a pokračovalo se v zápase.

Ženy by se měly vzdát sexu s muži, kteří jedí maso, protože jsou zodpovědní za větší emise skleníkových plynů, uvedla ve středu skupina za práva zvířat. Nápad nepřekvapivě příliš nadšení nevyvolal.

Desítky studentů dnes v Praze demonstrovaly za větší ochranu klimatu a životního prostředí. Studenti požadovali rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie a brzký odklon od fosilních paliv v Česku. Akci uspořádala česká pobočka studentského ekologického hnutí Fridays for Future (FFF), která jí také započala víkendové setkání tuzemské organizace.

Bojkotem zboží hrozí na sociálních sítích kde kdo. Ty úspěšné od záplavy zapomenutých odlišuje hlavně organizace, jasný cíl a dobrá práce s médii. Několik takových se už (ne)povedlo i v Česku.

Kurdská organizace na ochranu lidských práv a svobod Hengaw uvedla, že byly obě ženy, jednatřicetiletá Zahra Sedighi Hamedani a čtyřiadvacetiletá Elham Chubdar, odsouzeny k trestu smrti nejen za propagaci homosexuality, ale rovněž i křesťanství. Také byly obviněny ze spolupráce s médii, jež vystupují proti islámským hodnotám. Rozsudek vynesl soud v íránském severozápadním městě Urmíja.

Spolek Klimatická žaloba ČR chce, aby stát dodržoval takzvaný národní uhlíkový rozpočet. Podal proto kasační žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. Na twitteru o tom informoval zástupce spolku Martin Abel. Soudy už jednou spolku vyhověly. Pražský městský soud v červnu rozhodl, že ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy zasáhla do práv spolku a dalších žalobců tím, že nestanovila konkrétní zmírňující opatření k dostatečnému snižování skleníkových emisí. Proti tomuto rozsudku naopak podala kasační stížnost všechna čtyři ministerstva.

Demonstranti ničením rámu protestovali proti zatčení jiného aktivisty.

Sídlo německé vlády a vládní čtvrť v Berlíně během dne otevřených dveří navštívilo tisíce lidí. Pozdravit se s ministry a kancléřem Olafem Scholzem přišla také dvojice aktivistek, které se během společného fotografování nečekaně svlékly a odhalily hesla "Embargo na plyn, hned!". Kancléř byl ze situace značně rozhozený, ale snažil se udržet si chladnou hlavu, píše deník Bild. Nahé aktivistky byly okamžitě odvedeny.

Vyhazov ze školy, zmlácení, výhrůžky smrtí pro něj, znásilnění pro jeho matku. Mediální šikana, pomsta na známých, a nyní dokonalá „past“ a hrozba vězení. Tohle se může dít, když Číně leží někdo až příliš dlouho v žaludku.

Petici za navrácení deseti procent zemědělské půdy přírodě spustila na internetu liberecká ekologická organizace Čmelák. Jedním z cílů je, aby krajina byla odolnější vůči změnám klimatu, informovali zástupci Čmeláku.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce obnovit účast ekologických spolků ve všech řízeních o stavebních záměrech, které by mohly mít negativní vliv na zájmy ochrany přírody a krajiny. Proti jsou například ministerstva dopravy a průmyslu a obchodu. S obnovením účasti spolků počítá návrh zákona o jednotném environmentálním stanovisku, které by mělo pro všechny stavební záměry nahradit správní úkony podle devíti různých zákonů o životním prostředí.

Barmská vojenská vláda oznámila, že popraví dlouholetého prodemokratického aktivistu Ťjo Min Yua, známějšího pod přezdívkou „Kou Jimmy“.

Tažení proti nepřátelům státu, respektive každému, kdo nesouhlasí s oficiální politikou autokrata Lukašenka, kulminuje. Nejsou to ani tři týdny, co běloruský parlament schválil možnost udělení trestu smrti za terorismus, přičemž jako „teroristické“ jsou označeny i některé nezávislé kanály na Telegramu a pouhé jejich sledování. Nově lze soudit i ty, kteří před režimem utekli.

Větší podporu i dostupnost obnovitelných zdrojů energie (OZE) a snížení závislosti Česka na fosilních palivech dnes žádala dvacítka aktivistů na happeningu v Praze. Demonstranti na Malostranském náměstí nafoukli a vztyčili sedmimetrovou sochu takzvaného fosilosaura, která měla symbolizovat fosilní průmysl. Akci uspořádaly ekologické organizace Hnutí Duha a Limity jsme my.

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE), výrazné energetické úspory i pomoc chudším domácnostem jsou podle výzvy iniciativy Nová dohoda pro Česko cestou k brzkému ukončení využívání ruského plynu a ropy. Výzvu podpořila dvacítka, převážně ekologických, organizací. Větší podporu OZE a rychlý odklon od fosilních paliv minulý týden žádala také více než stovka účastníků stávky za klima, kterou v Praze pořádala česká pobočka studentského ekologického hnutí Fridays for Future (FFF). Tuzemští zástupci hnutí patří mezi signatáře výzvy, na demonstraci text představili.

Ač boje na Ukrajině okupovaný poloostrov Krym zatím míjejí, informační válka a nenávistná propaganda vůči Kyjevu zde běží na plné obrátky. Odpůrci ruské agrese jsou nyní ve větší míře zadržováni a zastrašováni. O aktuální napjaté atmosféře na poloostrově si Voxpot povídal s přední ukrajinskou lidskoprávní aktivistkou Olhou Skrypnyk.

Nejdrsnější formu protestu zvolil na Den Země ekologický aktivista Wynn Bruce, který se v pátek zapálil před budovou Nejvyššího soudu Spojených států amerických ve Washingtonu. Padesátiletý aktivista z Colorada svým činem protestoval proti používání fosilních paliv, které způsobují klimatickou změnu. Informoval o tom web The Daily Wire.

Akce české Rebelie proti vyhynutí ukazují, že klimatická hnutí potřebují nejen odvahu experimentovat, ale také schopnost sebereflexe. Pokud se Rebelie nezmění, možná už tu s námi dlouho nezůstane.

Desátého srpna 2018 byl z kubánské Havany do USA převezen Joseph Dibee. Vysoký prošedivělý a hubený muž po padesátce na první pohled rozhodně nepůsobí dojmem teroristy. Přesto byl poslední ze dvou dosud nedopadených lidí stíhaných v patrně nejrozsáhlejší kauze takzvaného domácího terorismu ve Spojených státech.

Zhruba 30 lidí dnes v Praze protestovalo proti spolupráci některých bank s ruským energetickými firmami. Aktivisté z koalice Zastavme špinavé prachy ráno uspořádali happening v sídle Komerční banky na Václavském náměstí. Pak pokračovali do pražských sídel bankovních skupin Raiffeisen a UniCredit. Cílem protestu je podle organizátorů přimět finanční instituce, aby kvůli ruské invazi na Ukrajinu ukončily spolupráci s ruským fosilním průmyslem, který výrazně přispívá k financování války. Vyjádření zástupců bank ČTK shání. Představitelé bankovních skupin Raiffeisen a UniCredit již dříve uvedli, že zvažují odchod z Ruska.

Ekologická organizace Greenpeace neporušila zákon zveřejněním videí, kterými parodovala reklamy energetické firmy ČEZ. Soud uznal, že šlo o parodie, na které se vztahuje výjimka z autorských práv, a že organizace Greenpeace jejich zveřejněním neporušila zákon. ČEZ nyní musí zaplatit Greenpeace za soudní výlohy. O prvním z řady videí rozhodl soud už na konci ledna letošního roku, ČEZ platbu za soudní výlohy již poslal. ČTK o tom informovala organizace Greenpeace, výši získané úhrady za soudní výlohy neuvedla. ČEZ se zřejmě dovolá k Nejvyššímu soudu.

Několik lidí dnes ráno před Úřadem vlády v Praze protestovalo proti dodávkám ruského plynu do Česka a dalších zemí Evropské unie. Demonstranti požadovali rychlé ukončení nákupu fosilních paliv z Ruska. Uvedli, že těmito platbami evropské země pomáhají financovat ruskou invazi na Ukrajině. Poklidný protest uspořádalo hnutí Limity jsme my, které chce před Úřadem vlády demonstrovat každé ráno do středy.

Kniha vydaná minulý rok aspiruje na manifest nového směru klimatických hnutí. Vypráví příběhy demonstrací už od první Konference OSN o změně klimatu a doporučuje, že by se měly „odklonit od nenásilí“. To totiž nefunguje. Důležité je, že sabotáže směrují na majetek, ne na životy. Co tvrdí autor Andreas Malm a kde má jeho vize nedostatky?