Alexandr VI.

Temné hříchy renesančního Vatikánu: Proč bezohledný papež zničil štěstí vlastní dcery kvůli moci a rodinnému byznysu?. Představte si muže, který drží v rukou klíče od nebeské brány, je pokládán za zástupce Boha na Zemi, ale jeho mysl je plná intrik, touhy po absolutní moci a bezbřehého cynismu. Vítejte v Římě na konci 15. století, v éře, kdy papežský stolec ovládl nechvalně proslulý Rodrigo Borgia jako Alexandr VI.

Koho vlastně milovala Lukrecie Borgia? Otec ji prodával jako politické zboží, bratr jí vraždil manžely. A přece po ní zbyly dopisy, které lord Byron nazval nejkrásnějšími na světě.

Vatikánský ceremoniář Johann Burchard zaznamenal v říjnu 1501 divoký večírek rodiny Borgiů, kde padesát nahých kurtizán sbíralo kaštany před zraky papeže.

Ve Vatikánu, srdci katolické církve, se roku 1501 odehrála noc, která připomínala spíš dekadentní dvůr než centrum víry. Desítky kurtizán, zvrhlé soutěže a papež jako tichý divák. Co všechno tehdy zaznamenal vatikánský úředník?

Zlatovlasá krásná dívka Lucrezia Borgia nebyla pro papeže Alexandra VI. dcerou, ale mincí. Zatímco ji otec smýkal mezi manžely, v řece Tibeře končila těla jejích milenců a Vatikánem se šířily šokující drby o dítěti, které mělo vzejít z incestu.

Jméno Rodrigo Borgia je dodnes synonymem pro rozvrácenost církve. Tento papež si nekoupil jen papežský úřad, ale také proměnil Vatikán v doupě neřesti. Otevřeně žil s milenkami, měl prý potomka s vlastní dcerou a politické nepřátele likvidoval jedem.

Viklef, Hus, Kalvín a Luther nespadli z nebe.

Rod Borgiů, rozvrácený Vatikán, intriky a politické hry – pro někoho jsou to skoro synonyma. Jenže za tím vším stály také rodinná loajalita a zvláštní představy o lásce. Příběh Lukrécii Borgii ukazuje, jak tenká byla hranice mezi oddaností a hříchem.

Když se řekne papež, většina lidí si představí zbožného muže v bílé róbě, který káže o lásce a míru. Jenže dějiny znaly i jiné typy hlav církve. Třeba Alexandra VI., občanským jménem Rodrigo Borgia. Ten se do historie zapsal jako papež, který si Vatikán spletl s mafiánským doupětem. Láska k penězům, moci a vlastní rodině byla pro něj důležitější než jakékoliv desatero.

Vyjet si z Říma do městečka Tivoli není vůbec žádný problém. Metro vás doveze až na samý okraj města, tam si přesednete na autobus Cotral a ten vás po třiceti kilometrech doveze na rozlehlé náměstí v Tivoli. Hned vedle parčíku s fontánami, klábosícími penzisty a veřejnými záchodky.

Za vatikánskými hradbami se lesknou mozaiky a z baziliky stoupá vůně kadidla, přesto se tu po staletí odehrávaly příběhy, které by si nezadaly s krvavými renesančními romány. Nejmenší stát světa býval světlem křesťanství, ale i ten nejsvětější svícen vrhá stín – a právě v tom stínu se míchaly jedy, šeptaly konspirace a občas zazněly fatální výstřely.

Historie v mnoha ohledech pamatuje spíše na muže, a především krutost v tomto ohledu není výjimkou. Existovaly ale ženy, o nichž kolují přímo hrůzyplné zkazky. Dnes se společně vydáme na cestu do hlubin zvěrstev něžného pohlaví ranného novověku.

Zřejmě davová hysterie učinila z ženského kláštera útulek pro kočky a psy. Některé z jeptišek začaly mňoukat, štěkat, výt a napodobovat tyto domácí mazlíčky. Celá aféra mňoukajících jeptišek trvala sedm let a jak náhle začala, tak i skončila.

Sedmého května se sejdou nejvyšší představitelé katolické církve ve vatikánské Sixtinské kapli. Zvolí tam 267. papeže, který nahradí zesnulého Františka (1936-2025). Proces volby hladký nebývá. Provázely ho vraždy, pletichy, ale také zábavné momenty. Napínavé události tak opakovaně zachytili umělci. Ve filmech, seriálech, v knihách, v obrazech i vtipech. Konkláve popsal rovněž sám papež František.

Dne 7. dubna 1498 měli zkouškou ohněm projít tři dominikáni na důkaz, že myšlenky, které hlásají, jsou skutečně Boží. Do plamenů nevstoupili, a tak je čekalo jen mučení a potupná smrt oběšením. Jejich mrtvá těla skončila na jiné hranici.

Nádherné lokny vlasů jí padají až pod hýždě, alabastrová pleť nemá vadu a dokonalé poprsí ruší snění všech mužů, kteří se s ní setkají. Na koho upře své velké, oříškové oči, ten se v nich utopí. Lukrécie (1480–1519) platí za nejkrásnější ženu své doby.

Na Moravě se na přelomu 15. a 16. století vyskytuje spousta zakázané literatury, kterou vydává jednota bratrská. Proto sem roku 1499 přijíždějí dva inkvizitoři vyslaní samotným papežem Alexandrem VI. Mají za úkol hledat tyto publikace a ničit je.

Když v roce 1492 objevil Kryštof Kolumbus americký kontinent, odstartoval tím dlouhou éru objevování a kolonialismu. Zatímco prozkoumávání nových oblastí bylo záslužným počinem, osídlování, drancování a přetváření nových míst podle představ Evropanů dělá z této etapy jednu z nejsmutnějších kapitol lidských dějin.

Francouzská princezna Anna z Foix se stala již třetí manželkou krále Vladislava Jagellonského. Ačkoliv již po několika letech manželství nešťastně zemřela, ovlivnila dějiny střední Evropy více, než by se mohlo zdát. Dala totiž panovníkovi dvě děti – dceru Annu a následníka trůnu Ludvíka.

Otevřete s Lifee.cz adventní bestiář a seznamte se s neobvyklými vánočními postavami z různých zemí. Dnes vám představíme Hanse Trappa z Alsaska. Hans byl kdysi rytířem a později byl kvůli svým drsným skutkům odsouzen k tomu stát se strašidlem, které čeká na osamělých cestách na svou oběť. Seznamte se s Hansem Trappem...

Alexandr VI., člen mocné rodiny Borgiů, je jedním z nejkontroverznějších papežů historie. Jeho život byl plný rozporů – byl schopným diplomatem, ale také mužem bez morálních zásad. Povinný kněžský celibát pro něj nic neznamenal, a tak se stal otcem nejméně sedmi nemanželských dětí.

Zastánci takzvané „tradiční rodiny“ nejsou posly lásky muže k ženě, jak se snaží prezentovat. Jsou jen obhájci nenávisti ke všemu, co je jiné, než zapadá do jejich naivních rámečků, které jsou většinou založeny na neznalosti.

Lucrezia Borgia měla vše, po čem jen mohl muž její doby toužit. Andělské vzezření, vybrané chování, nákladné vzdělání i vášnivou povahu. Není divu, že po ní prahnul nejeden vlivný muž. Místo náruče krásné ženy je ale čekala náruč smrti.

Vzniklo o ní nespočet knih a filmů, inspirovala velikány výtvarného umění k vytvoření slavných portrétů. Šlechtična a dcera papeže Lucrezie Borgiová z mocného italského rodu je jednou z nejslavnějších postav renesance. Pověstná se stala nejen svou krásou a třemi manželstvími, ale především údajnou účastí na několika vraždách - prý byla zapálenou travičkou, která dokonce vyvinula svůj vlastní jed. Jenže ze zločinů je tato žena možná osočována neprávem a zvěsti o její zákeřnosti jsou mýtus.

Jméno Lucrezia Borgia bylo dlouho synonymem pro sex, krutost, moc a nemorálnost. V historických záznamech je často líčena jako travička, cizoložnice a darebná žena. Pravda o této záhadné renesanční vévodkyni je však mnohem složitější a tajemnější než skandální pověst, která ji předchází. Lucrezia Borgia se narodila 18. dubna 1480 jako dcera kardinála Rodriga de Borgia, pozdějšího papeže Alexandra VI., a jeho milenky Vannozzy dei Cattanei. Na rozdíl od některých svých nevlastních sourozenců byla Lucrezia oficiálně uznána svým otcem, což jí poskytlo příležitosti, které určily její osud.

Lucrezia Borgia, údajně nejkrásnější žena své doby, která je dodnes synonymem pro intrikářku, co jde přes mrtvoly. Zřejmě je v tom ale nevinně a stala se jen obětí pomluv nepřátel své mocné a obávané rodiny.

Jed, účinná ženská zbraň, která některým slavným aristokratkám pomohla dosáhnout jejich cílů. Proč zrovna jed? Jeho podání je snadné, na rukách přitom neulpí krev a je těžké jej odhalit. Zde je 6 nejznámějších traviček historie.

Lukrécie Borgia, významná postava renesanční Itálie a femme fatale. Její život byl ovlivněn nejen bouřlivou dobou, ve které žila, ale také ambicemi její rodiny.

Jak asi vypadá město, které kdysi bývalo prosperující a na vrcholu, dokud nepřišlo zemětřesení? Civita di Bagnoregio je italské město, které podobný osud potkalo, a proto se mu dnes právem říká "umírající město". I přes smutný osud je dnes ale oblíbeným turistickým cílem.

Ve druhé polovině 16. století se křesťanské země musely spojit proti útokům Osmanské říše. V rozhodující bitvě u Lepanta přišel Ali Paša o hlavu a velitel křesťanské armády Juan d'Austria se stal prvním habsburským námořním hrdinou.

Ani ty nejčistší duše se občas nevyhnou hříchu – ovšem činy následující pětice papežů byly obludnější než většiny jejich zbloudilých oveček.

Lidé odpradávna hledali možnosti, jak si zajistit zdraví, bohatství, moc. Být spokojený, úspěšný, bohatý a vedle toho, aby ho obcházelo neštěstí a nemoci, bylo touhou každého jednotlivce. Pokud se však o slovo přihlásilo utrpení, běda každému a mnohdy mnohým, kteří se v dané době nacházeli na nesprávném místě. Vždyť kdo by neviděl za svým neštěstím raději jinou osobu, než by vinu či pochybení hledal u sebe!?

Femme fatale renesance Lucrezia Borgia nebyla jen krásnou ženou, jež se stala nástrojem pro získání moci vlastní rodinou. Panují i domněnky o tom, že sama trávila ty, jež nepotřebovala, jedem ukrytým v prstenu a intrikovala stejně jako její otec. I když sama možná nebyla andělem smrti, ta se rozhodně nevyhýbala jejímu blízkému okolí.

V dlouhé historii katolické církve se k papežskému úřadu dostaly všemožné osoby, z nichž každá „vynikala“ něčím jiným. Jeden byl krutý, druhý zastával funkci krátce, třetí se zase k úřadu dostal pomocí intrik. Pius IX., vlastním jménem Giovanni Maria Mastai-Ferretti, se zapsal do historie nejdelším doloženým pontifikátem v historii papežství – trval 31 let. Během tohoto dlouhého funkčního období stihl Pius IX. například vydat protimodernistickou encykliku Quanta cura a její známou přílohu Syllabus omylů. Stalo se tak přesně před 157 lety.

Představte si, že jste na večírku, kde hosty obsluhují spoře oděné dívky. Za pár hodin jsou již zcela nahé, lezou po zemi po čtyřech a berou do úst kaštany, které jim rozparádění účastníci večírku hážou k nohám. Ne, nejste na císařské hostině ve starém Římě, nýbrž v paláci kardinála Cesareho Borgii. Píše se rok 1501 a nějaký ten kaštan přihodí i sám papež.

Objevení Ameriky Kryštofem Columbem je ve školách popisováno jako ta úžasná událost, která pomohla Evropanům získat nové informace o tajích planety Země a upravit mapu světa do trochu reálnější podoby. Španělští dobyvatelé to tak ale ve své době nevnímali. Byli nadšení, že našli nové území, nová naleziště zlata a spoustu primitivně vyzbrojených bezvěrců, které bylo možno zotročit.

Inkvizice znala perfektní metody, jak si vynutit přiznání od hříšníka, kacíře, čarodějnice… Od každého obviněného. A to dokonce bez ohledu na jeho vinu. Každý vyslýchaný, přesnější by bylo říci mučený, byl natolik vyčerpán a vyděšen, že by přiznal cokoli. K jedné z častých metod patřila metoda „gramofonové desky“. Vyslýchaný se přiznal, protože jinak by asi zešílel.

Oficiálně byl známý jako papež Alexandr VI. Jeho civilní jméno bylo Rodrigo Borgia. Papež, který si vysloužil pověst toho nejšpinavějšího muže ve svém úřadu vůbec, se dostal k moci na konci 15. století a pro svůj úspěch udělal prakticky cokoli. Z činů, které ve svém životě prováděl, se vám zvedne žaludek. Jeho příběh přináší mimo jiné web historyextra.com.

Cenzura na sociálních sítích nebo ve sdělovacích prostředcích je něco, o čem někteří lidé dnes často diskutují. Jak to u nás ale bylo s cenzurou v minulosti? Článek z roku 1900 vás seznámí s dlouhou historií cenzorských zásahů u nás. Zajímá vás, kdo a proč cenzuru na jistou dobu zrušil?

I když opomeneme skutečnost, jak nezpochybnitelnou službu prokázal v krajích mezi Aší a Košicemi Lucrezii Borgii Jiří Schelinger písničkou z roku 1977, je faktem, že středověká šlechtična se stala už dávno na staletí světovou ikonou i pojmem.

Historie má někdy opravdu zajímavé momenty. Jeden z nich může vyprávět papežova dcera Lucrezia Borgia. Kdyby nestačilo, kdo byl jejím otcem, stala se patrně milenkou vlastních bratrů, jak prohlašoval její manžel, obviněný z impotence. A aby toho nebylo málo, v šestém měsíci těhotenství ji její otec, papež, prohlásil za neposkvrněnou pannu…

Pokud hledáme synonym pro intriky a politický pragmatismus, tak jím jsou právě jména Cesare Borgii a jeho otce papeže Alexandra VI. Stačí jenom jednat čistě účelně, ničeho se neštítit, zahodit všechny morální skrupule a úspěch se dostaví. I když třeba jen na čas.