Antonín Engel

Podoba dostavby Vítězného náměstí v Praze 6 vzejde z mezinárodní architektonické soutěže. Uskuteční se formou mezinárodního soutěžního workshopu, který bude v souladu se soutěžním řádem České komory architektů.

Městská část Praha 6 chce mluvit do podoby plánovaného čtvrtého kvadrantu Vítězného náměstí. Podle radnice by měla být limitována výška nových staveb a kanceláře na méně než polovině území. K tomu chce sál pro pět set lidí nebo pasáž s obchody.

Skvěle umístěná, dokonale funkční a na pohled krásná. Taková je Podolská vodárna, jejíž podobu naštěstí nikterak neznehodnotil nový komunistický režim. Respektovaný architekt a urbanista si totiž do práce nechal mluvit jen opravdu málo a díky tomu taky ztratil vliv, který měl před válkou.

Pražští radní schválili zapojení města do přípravy architektonické soutěže, v níž se bude rozhodovat o podobě severozápadního kvadrantu Vítězného náměstí, lidově zvaného Kulaťák.

Severozápadní část dejvického Kulaťáku bude postavena podle návrhu, který vyberou v mezinárodní architektonické soutěži. Mají na něm vzniknout kanceláře, obchody, služby, bydlení i nová budova Vysoké školy chemicko-technologické. Než soutěž šestá městská část vyhlásí, mohou se k jejímu zadání vyjádřit i místní.

Lázeňské město Poděbrady není třeba příliš pŕedstavovat. Leží na Labi zhruba uprostŕed mezi Prahou a Hradcem Králové. Ale kdyby třeba někdo přesně nevěděl, jak toto město vzniklo, přidávám  stručnou informaci.

Podolská vodárna v Praze 4 stojí při pravém břehu řeky Vltavy naproti Veslařskému ostrovu mezi Vyšehradem a plaveckým stadionem v Podolí.

Na pozemcích mezi ulicemi Evropská a Jugoslávských partyzánů chce nyní stavět konsorcium firem Penta Real Estate, Kaprain Group a Sekyra Group, které pozemky od Vysoké školy chemicko – technologické (VŠCHT) koupilo.

Konsorcium firem Penta Real Estate, Kaprain Group a Sekyra Group koupilo od Vysoké školy chemicko – technologické v Praze (VŠCHT) pozemky v západní části Vítězného náměstí v Praze 6 za částku těsně převyšující jednu miliardu korun. Celkem získalo 20 122 metrů čtverečních, tedy převážnou část zastavitelné plochy tzv. čtvrtém kvadrantu Vítězného náměstí mezi ulicemi Evropská a Jugoslávských partyzánů. Penta to uvedla v tiskové zprávě.

VŠCHT za miliardu prodala velký pomezek na Vítězném náměstí. Společnosti Penta, Kaprain a Sekyar zde chtějí vybodvat kaneláře, obchody i byty. Projekt by měl být hotový do roku 2028.

Konsorcium firem Penta Real Estate, Kaprain Group a Sekyra Group koupilo od Vysoké školy chemicko – technologické v Praze (VŠCHT) pozemky v západní části Vítězného náměstí v Praze 6 za částku těsně převyšující jednu miliardu korun.

Podolská vodárna je po 19 letech opět v plném provozu. Neoklasicistní budovu architekta Antonína Engela v roce 2002 poničily povodně, od té doby sloužila jen jako záložní zdroj. Nyní se vodárna dočkala rekonstrukce a Pražany tak může opět zásobovat pitnou vodou z Vltavy. Díky modernizaci technologií je voda kvalitnější a čistší než kdy dřív. Jak proces čištění vypadá, se podívejte v reportáži.

Podolská vodárna začala znovu dodávat vodu do veřejné vodovodní sítě. Poprvé od roku 2002, kdy její provoz ukončily ničivé povodně. Od té doby sloužila pouze jako záložní zdroj. Vodárna prošla v posledních dvou letech výraznou modernizací. Díky nejnovějším technologiím je nyní možné zbavit vodu nejrůznějších nežádoucích látek, včetně například velké části pesticidů. Hygienickou nezávadnost zaručuje filtrace přes granulované aktivní uhlí, UV záření nebo standardní chlorování. Rekonstruováno bylo i navazující technologické […]

Touha zastavět a zpřístupnit Letenskou pláň trvá již více než 100 let. Zajímavé je, že se to zatím nikdy nepodařilo.

Skvěle umístěná, dokonale funkční a na pohled krásná. Taková je Podolská vodárna, jejiž podobu naštěstí nikterak neznehodnotil nový komunistický režim. Respektovaný architekt a urbanista si totiž do práce nechal mluvit jen opravdu málo a díky tomu taky ztratil vliv, který měl před válkou.

Projekt, který vznikal od roku 2017 a jeho finální vzhled zaujme nejen fanoušky moderní architektury.

Na celkové řešení budoucí podoby Vítězného náměstí vyhlásila před dvěma lety rada hlavního města prostřednictvím Institutu plánování a rozvoje mezinárodní urbanistickou soutěž. Ta řešila nejen zlepšení kvality života zdejších obyvatel, ale také složitou dopravní situaci. Tu však teď nechme stranou.

Kdo se někdy zatoulal do Dejvic, patrně tuší, kde hledat rozsáhlý areál fakult, které navštěvují tisíce studentů z České republiky, ale také z celého světa. Instituce jako ČVUT, UK, vysoké školy chemicko-technologické, Národní technická knihovna a biochemický ústav Akademie věd jsou základními pilíři tohoto unikátního kampusu. Místo vzdělávání, odpočinku a zábavy je nedílnou součástí Prahy 6. Areál však vznikal v několika etapách, čemuž odpovídá také architektonický styl budov. Na co narazíme při procházkou kampusu v Dejvicích?

Projekt propojení budov Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se chýlí ke konci. Koncem března byl přivezen i druhý ze dvou téměř 25metrových můstků a osazen mezi dvě univerzitní budovy nad Studentskou ulici.

Ten, kdo žije v hlavním městě, může být už poněkud unaven nádhernými, avšak poněkud okoukanými památkami. Davy turistů dnes nejsou zrovna populární, a to nejenom kvůli panice z koronaviru. Odpočinout si od děsivých myšlenek a objevit trošku jiný svět však můžete velmi snadno.

Architekt Evžen (nebo také Eugen) Linhart (*20. března 1898 v Kouřimi), vystudoval v letech 1918 až 1924 architekturu a stavební inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze, absolvoval u profesora Antonína Engela.

Historie vodárny v Podolí se začala psát v roce 1925, kdy firma Kress Praha začala stavět tuto unikátní stavbu, a to podle návrhu architekta Antonína Engela. Její stavbu si vynutil výrazný rozvoj města a původní staré vodárny již svojí kapacitou nedostačovaly. Také stavba přivaděče z Káraného, která byla v roce 1908 zahájena a dokončena v roce 1913, přispěla k zániku vodáren na Vinohradech a Staré Pražské vodárny. Stará Pražská vodárna přestala dodávat vodu po dokončení stavby v Podolí v roce 1929.

Podolská vodárna, dílo architekta Antonína Engela, slaví kulatiny – devadesát let od uvedení do provozu. Jediná podobná budova, se kterou ji lze srovnávat, je vodárna R.C. Harris Water Treatment Plant v kanadském Torontu.

Podolská vodárna je obdivuhodné dílo, často označované jako moderní technologický chrám péče o pitnou vodu, které i po tak dlouhé době je schopné dodávat obyvatelům metropole pitnou vodu v případě potřeby. Stavba architekta Antonína Engela slaví devadesát let od uvedení do provozu.