Archeologie

Luxusní loď pocházející z prvního století odpovídá popisu řeckého historika Strabóna. Její vrak objevili odborníci z Evropského institutu pro podvodní archeologii (IEASM). Podle objevitelů je fascinující na vlastní oči spatřit to, co dosud bylo možné vidět jen na mozaikách či o tom číst v historických spisech….

Tým archeologů narazil v Egyptě na vrak starověké výletní lodi. Podle nich se potopil kolem roku 50 našeho letopočtu. Objevené trámy ležely sedm metrů pod vodou a 1,5 metru pod sedimentem.

Mysleli jste si, že jsou mumie záležitostí jen starověkého Egypta? Rovnou vás vyvedeme z omylu, protože nejedna sbírka takových exponátů se nachází i u nás v Česku. O to zajímavější je, že můžete úplně zapomenout na běžný mumifikační proces a balzamovací rituály, protože naše mumie ochránil před zubem času obyčejný průvan.

Ve vrstvách čínské formace Ťioufotang objevili vědci fosilii nového druhu pravěkého ptáka, Chromeornis funkyi. Místo běžné smrti však odhalili něco výjimečného: pták zemřel na udušení, protože spolykal stovky kamínků. Co ho k tomu vedlo? Pokus o samoléčbu, zmatení potravy – nebo jen fatální chyba?

Na Moravě se našel osobní nástrojový set starý 30 000 let. Zdánlivě nenápadná hromádka čepelí ukázala, že tehdejší lovci měli promyšlenou výbavu a techniku, která předběhla svou dobu.

Každý se teď může "podívat" na odlehlý Velikonoční ostrov: vědci poprvé vytvořili detailní 3D model lomu Rano Raraku, kde vznikaly slavné sochy moai.

Kromě dravců nabízelo období křídy i dinosaury méně známé, ne tak velké, ale v každém případě stejně zajímavé. U některých bylo i patrné, jak mají blízko k ,,ptačí kategorii“.

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.

Když se objeví záhada, lidská fantazie se rozjede naplno. Případ lidských nohou, které se vyplavují na pobřeží Salish Sea, inspiroval mnoho lidí k vytváření nejrůznějších teorií. Jsou to jen výplody představivosti, nebo se za nimi skrývá šokující pravda?

V Turecku byl učiněn další důležitý objev měnící pohled na klíčové období lidské historie. Podle vědců jsme již jako lovci a sběrači začali upřednostňovat usedlý styl života.

Jindřich Wankel se do dějin zapsal jako muž, který se nebál vstoupit tam, kde jiní viděli jen tmu. V Býčí skále odkryl desítky lidských ostatků a s nimi i jeden z nejzáhadnějších příběhů české archeologie 19. století.

Boty Ötziho, muže z ledu, představují malý zázrak pragmatičnosti: kombinují kůži, kožešinu a suchou trávu tak chytře, že dokázaly ochránit nohy před mrazem, vlhkem i nerovným terénem. Přestože vypadají primitivně, jejich funkčnost a účelnost je stále inspirující.

Vědci odhalili dvě doposud neznámé dutiny za východním průčelím Mycerinovy pyramidy. Pomocí špičkových neinvazivních technologií mapují vnitřek starověké stavby, což může vést k objevu skrytých chodeb, komor či vchodu – a otevřít novou kapitolu v poznávání egyptských pyramid.

Dlouho se o tom spekulovalo, ale nový objev možná konečně vysvětlí, jak se starověkým Egypťanům podařilo postavit monumentální pyramidy v Gíze. Klíčem k tajemství je podle všeho staré, dnes vyschlé rameno Nilu, které kdysi teklo přímo kolem pyramid.

Na vrcholu krétského kopce Papoura se pod vrstvami půdy skrývalo tajemství staré 4 000 let. Bagry přijely kopat základy pro nové letiště – místo toho narazily na kamenné kruhy připomínající obří labyrint. Nález se stal jádrem sporu mezi developery a historiky.

Archeologové v Budapešti oznámili objev římského sarkofágu, který ukrýval kosterní pozůstatky a předměty z 3. století. Nález pochází z doby rozkvětu starověkého Aquinca a znovu potvrzuje, že maďarská metropole stojí na území bohatém na římské dědictví.

Knižní klenot letošního podzimu představuje dynamiku krajiny mimo hustě obydlené oblasti za posledních zhruba 12 tisíc let, od konce paleolitu po následky požáru v Českosaském Švýcarsku. Přitom seznámí s řadou metod zkoumání, jak z rozličných přístupů získat plastický obraz. Také problematizuje některé ikony, například koncept původnosti.

Reportáž z autorovy návštěvy Jamalu a seznámení s objevy tamních archeologů a paleontologů (výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět - 2).

Rekonstrukce tváře ženy z Koněpruských jeskyň, jež je známá jako Zlatý kůň, je pozoruhodným výsledkem práce odborníků a moderní technologie. Od dnešních představ a ideálů se však její podoba vzdaluje.

Radiodont Mosura fentoni, kterého letos vědci popsali podle fosilií z proslulých burgeských břidlic, je starý 500 milionů let a překvapuje několika znaky, jež mění pohled na evoluci prvních členovců.

Nedávno publikovaná studie přináší zprávu o slavné skotské památce a především o jejích úlomcích, které se rozběhly do světa, aby svým majitelům připomínaly sedm století národních dějin i daleko od muzejních expozic.

V rámci přípravy přeložky silnice I/16 mezi Mladou Boleslaví a Martinovicemi probíhá rozsáhlý archeologický výzkum, který odhalil stovky starověkých objektů z doby bronzové a eneolitu.

Archeologům v Estonsku se podařilo objevit kus březového dehtu, který na sobě nesl otisky zubů a stopy slin, domnívají se proto, že byl využit jako žvýkačka, kterou před 10 500 let žvýkala dospívající dívka.

Jezero Lednica ve Velkopolském vojvodství potvrdilo pověst bohatého naleziště středověkých zbraní. Potápěči v něm objevili hlavice čtyř kopí, včetně jednoho velmi bohatě zdobeného.

Skupina neandertálských obyvatel slavné belgické jeskyně se živila i lidským masem. Podle nové studie se zaměřovali nejvíc na ženy a děti – zřejmě proto, že se jednalo o nejsnazší kořist.

Už i některé církve přistoupily na hru evolucionistů. Člověk prý může pocházet z opice.

Podívejte se, jak experimentální archeologie s pomocí páky, závaží a podobných „primitivních“ metod demonstruje, jak bylo možné budovat velké stavby i před příchodem průmyslové revoluce.

Je libo aromaterapii na steroidech? 2500 let stará alabastrová váza naznačuje, že různé formy opia byly užívány běžně a ve velkém.

Budapešť - Archeologové v Budapešti odhalili pozoruhodně dobře zachovalý sarkofág z dob antického Říma. Sňali poklop, pod nímž byly ostatky mladé ženy pohřbené před zhruba 1700 lety. Píše o tom dnes agentura AP, podle níž to umožní vzácný náhled do tehdejšího světa.

Když se v 80. letech začaly nad Žižkovem zvedat ocelobetonové tubusy nové televizní věže, Praha netušila, že právě sleduje vznik jedné z nejkontroverznějších staveb své historie. Projekt procházel politickými tlaky, protesty i pietními spory.

V kazašských stepích archeologové odhalili rané „protoměsto“ Semjarka z doby bronzové. Podle vědců šlo o rozsáhlé výrobní centrum cínového bronzu, které výrazně mění představy o dávných stepních civilizacích.

Povídačky o masožravých koalách jsou jen folklórem pro vystrašení turistů a pobavení místních. Austrálie je ale skutečným domovem všemožné havěti, se kterou by se chtěl setkat málokdo. Zákeřní hadi, obří pavouci, nebezpeční žraloci, jedovaté ryby... S touhle obávanou faunou nejmenšího kontinentu už se tak nějak počítá a asi nepřekvapí, že tam bizarní a děsivé příšery žily i v pravěku.

Oteplování v horách západního Norska přineslo objev místa, kde lidé v 6. století lovili a zpracovávali soby v nadmořské výšce 1 400 metrů.

Uprostřed kazašských stepí objevili archeologové překvapení: rozsáhlé město staré více než 3600 let. Semijarka byla promyšleně vystavěná sídelní oblast s desítkami domů, centrální budovou a vlastní průmyslovou čtvrtí pro výrobu bronzu. Díky poloze nad řekou Irtyš fungovala jako uzel, kterým putoval kov z Altaje do dalších částí Eurasie. Objev ukazuje, že stepi byly domovem vyspělých komunit.

Archeologové dokončují průzkum úseku silnice I/53 mezi Lechovicemi a Pohořelicemi, objevili unikátní historické lokality od doby bronzové po raný novověk. Výsledky ovlivní plánovanou rekonstrukci komunikace.

Izraelští vědci našli, prostudovali a popsali pravěkou sošku, která zobrazuje ženskou postavu, jíž na zádech sedí husa. Podle archeologů je zcela mimořádná jak zpracováním, tak i příběhem.

5200 děr v Peru mohlo být tržiště a později účetní kniha Inků. Drony odhalily 60 bloků děr a analýza pylu potvrdila uskladněné plodiny. Skeptici namítají, že chybí desítková soustava a mohl to být geoglyf.

Středočeský kraj schválil uzavření smlouvy mezi Krajskou správou a údržbou silnic a Ústavem archeologické památkové péče středních Čech. Dohoda umožní zahájit rozsáhlý archeologický výzkum v území, kde má vzniknout obchvat Brandýsa nad Labem.

Výzkum egyptské alabastrové vázy ze sbírky muzea Yaleovy univerzity odhalil stopy opia. Podle vědců se opium ve starověkém Egyptě užívalo častěji, než jsme si doposud mysleli.

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Společenský sál ve vinařství ve Slaném-Kvíci manželů Rychtaříkových hostil v uplynulých dnech dvě poutavé přednášky archeoložky Michaely Bartoš Dvořákové na téma: Co se našlo pod dálnicí. Nedaleko místa přednášky už řadu měsíců pokračuje výstavba dálnice D7 ze Slaného na Chomutov. Vědci v rámci archeologického průzkumi odhalili v místech budoucí autostrády tajemství minulosti, které nyní vynesli na světlo a poprvé předvedli veřejnosti.

Na úbočí peruánských And se táhne více než kilometr dlouhý pás tisíců záhadných jam, které už desítky let matou archeology i dobrodruhy. Tým australských archeologů nyní nabízí vysvětlení jejich účelu.

Tutanchamon, faraon se zlatou maskou, dostal po třech tisíciletích novou tvář. Vědci ale místo božské krásy odhalili chlapce zničeného nemocemi, incesty a krutým osudem.

Jedna z pyramid na gízské plošině možná skrývá další překvapení. Vědci z Káhirské univerzity a Technické univerzity v Mnichově v ní s pomocí několika moderních metod a přístrojů objevili dutiny.

Věstonická venuše je patrně nejznámější českou archeologickou památkou a zároveň nejstarším uměleckým předmětem z keramiky na světě. Její hodnota je nevyčíslitelná. Ostatně proto nemůže například jen tak letět letadlem, protože by ji to mohlo doslova „ohrozit na životě“.

Archeologové vytvořili online mapu všech potvrzených římských silnic a cest. Dohromady by sedmkrát obtočily zeměkouli.

Představte si krajinu, kde se mohutné řeky Eufrat a Tigris setkávají s mořem a přílivová vlna dvakrát denně proniká do okolních polí, aby je zavlažila. Právě tento přirozený pohyb přílivu a odlivu byl podle nové studie klíčem ke vzniku nejstarší známé civilizace na světě. Starověký Sumer, tradičně vnímaný jako dar řek, byl ve skutečnosti podle nové studie spíše darem moře, jehož rytmus po tisíce let formoval úrodnou oblast jižní Mezopotámie.

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až 7000 let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem.…

Archeologové provedli detailní průzkum fascinujících ruin Aguada Fenix v jihovýchodním Mexiku. Jsou větší, než se původně myslelo, a znázorňují představy dávných Mayů o vesmíru.

Tento víkend v Hradci Králové si užijete farmářské trhy, Mezinárodní den archeologie v muzeu, fotbalové utkání i lampionový průvod. Pro děti jsou připraveny pohádky, kreativní workshopy a na neděli i akordeonové orchestry.

V Karibiku možná leží jeden z největších rébusů současné archeologie. Sonar u západního pobřeží Kuby ukázal v hloubce 650 metrů pravidelné útvary, které působí jako půdorys zaniklého města. Vědci však volají po opatrnosti a důkazech.

Psal se rok 1960, když vědci v Řecku našli unikátní lebku. Dlouho bádali nad původem muže z Petralony. Nyní mají jasno. Konečně zjistili přesné stáří i o koho tedy šlo.

Pozůstatky několika pravěkých osad a významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu trasy dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Experti odhalili přes 300 archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou.

Drobný úlomek břidličné destičky s klínovým písmem objevili vědci při kontrole vykopaného materiálu v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu na Blanensku. Patrně pochází z říše Chetitů, která se nacházela zhruba 1500 let před našim letopočtem v současném středním Turecku. Otázkou je, zda jde o fantastický nález, nebo o geniální historický podvrh.

Po více než šedesáti letech se vracejí ostatky mocného českého šlechtice Jindřicha z Lipé do krypty baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. Tomuto aktu předcházel více než rok trvající výzkum kosterních pozůstatků, které od roku 1991 spočívaly na náhradním místě. Podle vědců potvrdil, že kosti velmi pravděpodobně patřily moravskému zemskému hejtmanovi a partnerovi královny vdovy Elišky Rejčky.

Výzkumníci na Pohansku u Břeclavi mají nové zázemí. Budova vědecko-výzkumné stanice, která slouží i studentům Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, je opravená. Stanici otevřeli archeologové stylově starým mečem a místo symbolické pásky posloužila rektorovi Masarykovy univerzity Martinu Barešovi vinná réva.

Italští vědci tvrdí, že pod pyramidami v Gíze leží podzemní město. Renomovaní odborníci ale jejich závěry považují za nevědecké.

Jeskyně Býčí skála leží v Moravském krasu a už dlouhou dobu se o ní hovoří v souvislosti s nevysvětlitelnými jevy. Někteří návštěvníci tvrdí, že zde slyší výkřiky z míst, kde v tu chvíli nikdo prokazatelně není.

Byl větší než dnešní lev, silnější než tygr a přizpůsobený na zimu, jakou si dnes těžko představíme. Lovil na mamutí tundře a jeho obraz se dochoval v jeskynních malbách starých 30 tisíc let. Lev jeskynní nebyl mýtus – byl to skutečný král severu.

Stavby jako Stonehenge, Gobekli Tepe nebo pumapunku představují pro archeologii trvalou výzvu. Tyto prehistorické megalitické struktury, často postavené tisíce let před rozvojem sofistikovaných civilizací, jako byly Řím nebo Egypt, se vzpírají standardní logice.

Archeologové objevili dvě místa stop neandrtálců v nejjihozápadnější oblasti Evropy: na Monte Clérigo, datovaném do doby před 78 000 lety, stopy tří jedinců ukazují, jak se neandrtálci pohybovali v dunové krajině; Toto chování naznačuje plánování trasy, přičemž dunové systémy slouží jako výhodné prostředí pro lov ze zálohy nebo pronásledování kořisti; jediná stopa v lokalitě Praia do Telheiro udržuje přítomnost neandrtálců v dunovém ekosystému před 82 000 lety.