Archeologie

Evoluce vytvořila nepřeberné množství tvorů, kteří i dnes dokáží lidstvo nečekaně šokovat. A právě oni jsou krásnou ukázkou toho, že vývoj živočichů není žádný promyšlený a dlouhodobý plán - je to experiment.

Virální příběh slibuje pod pyramidami v Gíze něco, co by přepsalo učebnice. Jenže čím konkrétnější jsou obrázky, tím tvrdší otázky začínají padat.

Nejméně dva předměty ze slavného pokladu z Villeny nebyly vyrobeny z materiálu pozemského původu. Odborníci hovoří o pokladu z hvězd, který byl vyroben ze železa z meteoritů.

Nazca: Když se poušť změnila v arénu, poutníci v herce a vládci v létající bohy.

Vzácný objev starověkých pozůstatků těla muže s lékařskými nástroji, který zemřel při výbuchu sopky Vesuv, si připsali italští archeologové v Pompejích. Pravděpodobně se jednalo o tehdejšího lékaře. Vědci se domnívají, že latinsky zvaný medicus se pokoušel pomoct ostatním lidem, zatímco je zasáhl smrtelný pyroklastický proud.

Archeologové pracující na vykopávkách v Pompejích v letech kolem roku 1800, odkryli erotické fresky, falické symboly i intimní předměty, které puritánská Itálie 19. století raději ukryla před zraky veřejnosti. Byla zděšená.

Každé velké město v historii rostlo a s ním rostla i propast mezi bohatými a chudými. Mohenjo-daro toto pravidlo po čtyři tisíce let porušovalo. Nová archeologická studie ukazuje, že majetková nerovnost v tomto pravěkém velkoměstě prakticky neexistovala.

Mayské město Itzan nezasáhlo sucho ani neúroda. Přesto zaniklo ve stejnou dobu jako komunity zpustošené klimatem. Sedimentový vrt z guatemalského jezera odhaluje, proč nestačilo mít příznivé podmínky – pokud se zhroutil systém, jehož jste byli součástí.

Genetici objevili nové důkazy o vztazích mezi lidmi a neandrtálci. Překvapivé výsledky změnily dosavadní pohled na jejich soužití.

Nejstarší známý „zubařský“ zákrok podle ruských vědců neprovedl příslušník druhu Homo sapiens, ale neandertálec už před 59 tisíci lety.

Neandertálci používali kamenné nástroje k ošetření zubního kazu už před zhruba 59 000 lety. Naznačuje to stolička nalezená v jeskyni Čagyrskaja na jihu Sibiře, v níž vědci objevili hluboký otvor vytvořený ostrým kamenným nástrojem ještě za života svého nositele. Podle archeologů jde o nejstarší známý důkaz zubního zákroku a první případ vrtání zubu u jiného druhu než Homo sapiens.

Smysl pro humor neopustil vojáky ani ve starověkých konfliktech. Důkazem je nejnovější nález dva tisíce let starého projektilu se sarkastickým vzkazem objeveným v Izraeli. Existují přitom i další vtipné zprávy posílající se pomocí vražedných zbraní.

Pokud se znovu budete bát návštěvy zubní ordinace, představte si neandrtálského zubaře, jak vrtá do zubu kamenným hrotem ve špinavé jeskyni.

Obyčejná procházka letní krajinou se u obce Vysoká u Jevíčka v roce 2020 změnila v nečekaný archeologický objev. Pozorný nálezce si na louce všiml několika lesklých mincí v hlíně a během chvíle bylo jasné, že jde o nález mimořádné historické hodnoty.

Archeologové z Čagyrské jeskyně v Rusku objevili zub neandertálce s pravidelným kruhovým otvorem, který podle analýzy vznikl záměrným vrtáním kamenným nástrojem. Jde pravděpodobně o nejstarší doložený případ zubní péče v historii lidského rodu.

Vědci v Asii našli pozůstatky mimořádného obra.

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.

Zuzana Hofmanová je průkopnicí vědeckého oboru, kterému se říká archeogenomika. Díky ní už víme, odkud přišli Slované nebo že nájezdní Avarové nekradli manželky.

Přímo in flagranti přistihli pravěké lidi čínští genetici a zatepla to na ně „práskli“ ve vědeckém časopise Nature.

Španělští archeologové v Oxyrhynchu odkryli mumii se zapečetěným svitkem Homérovy Iliady. Proč tam byl a co to znamenalo pro zemřelého, vědci teprve rozplétají.

Archeologové v anglickém Colchesteru objevili mimořádně zachovalý pozdně římský pohřeb ženy z vyšší společenské vrstvy.

Pasák ovcí z argentinské Patagonie objevil unikátní zkamenělinu. Teď vědci potvrdili, že jde o přelomový objev: úplně nový druh dinosaura. Jurský obr v sobě kombinuje znaky dvou slavných dinosauřích rodů a přepisuje mapu evoluce na jižní polokouli.

V jeskyních na Arabském poloostrově vědci nečekaně objevili přes dva tisíce let staré mumie gepardů. Tento fascinující nález přináší převratné genetické informace a oživuje naději na návrat těchto kriticky ohrožených šelem zpět do jejich ztraceného domova.

Po desetiletí panoval mezi archeology konsenzus: velehorská prostředí nad dvěma tisíci metry navštěvovali pravěcí lidé jen sporadicky, v nouzi.

Objev z hluboké minulosti docela mění to, jak se díváme na neandrtálce. Vědci zkoumali zub nalezený na Sibiři a všimli si stop, které naznačují překvapivě promyšlený zásah proti bolesti. Nešlo jen o obyčejný kaz, spíš o důkaz cílené léčby. Vypadá to, že naši dávní příbuzní uměli řešit zdravotní potíže víc než jen náhodně.

Odborné ocenění pokladu dosáhlo přibližně tří milionů korun. Nálezce dostal zákonných deset procent, a zachránil tím příběh starý čtyři sta let.

Nový objev naznačuje, že pravěcí lidé zasahovali do chrupu mnohem dříve, než se dosud předpokládalo. Vědci mluví o přepsání historie stomatologie.

Potápěči u alexandrijské citadely Qaitbay vyzvedli 22 masivních stavebních bloků Faroského majáku, včetně částí monumentální brány o hmotnosti 70 až 80 tun.

Téměř 12 milionů korun si rozdělí dva nálezci novověkého zlatého pokladu objeveného loni u Zvičiny na Trutnovsku. V pondělí o tom rozhodli krajští zastupitelé. Podle náměstka hejtmana Královéhradeckého kraje Jiřího Štěpána (HLAS samospráv) jde o největší nález svého druhu v dějinách kraje.

Archeologové ve Skotsku objevili několik století starý zubní můstek z 20karátového zlata. Podle vědců šlo nejen o zdravotní pomůcku, ale i symbol společenského postavení.

Obyčejná procházka lesem se na Náchodsko proměnila v objev, který překvapil i archeology. Mladý muž tam v roce 2019 našel zlatý poklad obrovské hodnoty, jenž byl v zemi ukrytý tisíce let.

Jejich úkol je jasný – střežit věčný spánek císaře Čchin Š'-chuang-tiho. Řeč je o osmitisícové armády válečníků v plné zbroji vyrobených z pálené hlíny.

Herculaneum přijalo v roce 2024 jen 521 tisíc návštěvníků, téměř osmkrát méně než sousední Pompeje. Přitom tu stojí domy i s druhým patrem.

Vědci v Turecku objevili nejstarší geneticky potvrzené ostatky psa, který žil před 15 800 lety. Unikátní nález dokazuje, že lidé a psi sdíleli život už hluboko v době ledové. Psí DNA navíc odhaluje, jak se pravěké kmeny stěhovaly a propojovaly tehdejší svět.

Před třiceti tisíci lety putovala Evropou velká stáda mamutů, která lákala lidské lovce. Vědci teď doufají, že s pomocí nejmodernějších technologií zjistí o obou druzích i jejich vzájemném propojení a vztazích víc. Klíčovou roli v projektu hraje území Moravy, která tehdy tvořila pomyslný most, jenž spojoval sever a jih střední Evropy.

Najít fosilii nějakého trilobita, to není něco až tak neobvyklého. Ovšem objevit doklad o existenci nového druhu vyhynulého členovce, to už je něco! Podařilo se to Radku Labuťovi, sběrateli zkamenělin a majiteli muzea Trilopark, když zkoumal hromadu kamení, jež se navršila v souvislosti s ražbou tunelu metra D.

Archeologové poprvé objevili řecký literární text v břiše 1600 let staré mumie v egyptské lokalitě Oxyrhynchus.

Sběratel zkamenělin Radek Labuťa objevil na haldě u stavby nové linky metra D unikátní fosilii dosud neznámého druhu členovce z období prvohor. Kdyby poslechl kamaráda, mohla dvoucentimetrová zkamenělina skončit zpátky na hromadě suti. Místo toho se teď nový druh jmenuje podle svého nálezce.

Tento sofistikovaný zubní drát pochází z pozdního středověku a je vyroben z 20karátového zlata.

Přijedete tam: sucho, písek, hluk. Ale…

Záhada jednoho z nejstarších písem světa je pryč. Francouz François Desset dokázal rozluštit lineární elamštinu, jazyk starověké civilizace z území dnešního Íránu. Pomohly mu k tomu vzácné nápisy i analýza jmen panovníků.

Největší vikinský poklad v historii Norska obsahuje téměř 3 000 stříbrných mincí z celé Evropy. Jeho stáří archeologové odhadují na zhruba 1 000 let.

Po celá desetiletí věda považovala artikulovanou řeč za výdobytek jedinečný pro Homo sapiens, ale tato jistota slábne. Nová studie z oblasti paleogenetiky, oboru, který se zabývá analýzou DNA vyhynulých druhů, odhalila, že neandertálci měli biologickou výbavu potřebnou ke složité komunikaci.

Při hledání s detektorem většina nálezů nestojí za řeč, a přesně to čekal i Robert Ward u Market Harborough. Další signál proto bral jako obyčejný kovový odpad. Když ale vykopal hroudu hlíny, ukázalo se, že nenápadný kousek kovu může být mnohem zajímavější, než na první pohled vypadal.

Výzkum 47 paleolitických nalezišť v Levantě ukazuje překvapivou souhru: zánik mamutům či praslonů a dalších obrů přinutil lovce přejít na sofistikovanější nástroje — a možná spustil evoluci samotného mozku.

Jeden nenápadný nález změnil pohled na historii lidstva. Vědci díky němu zjistili, že neandertálci prošli genetickou krizí, která mohla rozhodnout o jejich osudu.

Ve středověkém městě Old Dongola v dnešním Súdánu archeologové odkryli čtyři století starý dokument, který je prvním přímým důkazem o existenci panovníka, jehož postava byla dosud považována za mýtus.

Více než dvě milénia odpočíval na dně moře, aby mohl výzkumníkům prozradit nečekané novinky o dávném mořeplavectví.

Už jste někdy slyšeli o tzv. Jáchymovském dřevě? Pokud ne, čtěte dál - jedná se totiž o jednu z historicky nejvýznamnějších zkamenělin vůbec.

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovanými předměty. O nových poznatcích informovala agentura APA.

Výzkumníci provedli analýzy organických zbytků a zjistili, že lidstvo holduje alkoholu o něco déle, než se předpokládalo.

Rekonstrukce náměstí Svobody ve Znojmě přinesla zajímavé objevy. Archeologové narazili na pozůstatky rozsáhlého středověkého opevnění včetně mostů a předbraní u Horní brány. Jak systém vypadal, přiblížil historik a místostarosta Jiří Kacetl. Archeologové představí výsledky nálezů později.

Záhadná „zlatá hrouda“ z hlubin oceánu nejprve vypadala jako neznámá forma života a zmátla i zkušené vědce. Její skutečný původ odhalil až detailní genetický rozbor.

Na jedné části budoucí rychlostní železniční tratě Nezamyslice–Kojetín odkryli archeologové více než tisíc objektů od starší doby bronzové po dobu římskou. Mezi nejvýznamnější nálezy patří doklady sídlišť věteřovské kultury a kultury lidu popelnicových polí, specializovaná dílna na zpracování bronzu a také výjimečná kalibrační deska z doby římské.

Vyprávění o hlavním městě starého Egypta a o senzačním nálezu Pierra Monteta. Dojmy z návštěvy lokality dne 13. 4. 2026. A ještě několik slov o československé egyptolgii a o p. Vojtěchtu Zamarovském.

Za hlavního zakladatele české vědecké archeologie je považován především Jan Erazim Vocel (1802–1871), který v 19. století povýšil sběratelství starožitností na vědeckou disciplínu.

Španělští archeologové objevili v Egyptě papyrus s kopií Homérovy Iliady uvnitř mumie pohřbené před 1600 lety v římském období, uvedl server The Independent. Jedná se o první případ, kdy vědci objevili řecké literární dílo spojené s mumifikací. U mumií se běžně nalézaly spíše magické texty obsahující rituální praktiky psané v řečtině.

V srdci Egypta archeologové učinili ohromující objev, který přepisuje dějiny. Zlaté jazyky v ústech mumií, vzácný papyrus s textem z Ilias a nečekaná směs pohřebních rituálů odhalují fascinující svět, kde se prolínaly egyptské a řecko-římské tradice.