Archeologie

Nová výstava v brněnském pavilonu Anthropos hledá odpovědi na otázky, jak se zdobili a jak vypadali lidé doby kamenné.

Nová výstava v brněnském pavilonu Anthropos hledá odpovědi na otázky, jak se zdobili a jak vypadali lidé doby kamenné. Tvůrci výstavy z Moravského zemského muzea (MZM) shromáždili unikátní nálezy - ozdoby z různých materiálů, venuše i další zobrazení lidských bytostí. Vše v originálech, včetně slavné Věstonické venuše nebo torza loutky z hrobu šamana z Brna. Nejvzácnější exponáty přivezli pracovníci muzea dopoledne za asistence policejních těžkooděnců.

Brněnští vědci vyplňují horké letní dny rozsáhlým výzkumem. Zkoumají pohřebiště příslušníků křesťanské reformní společnosti, kteří jsou známí jako habáni. Na hřbitově v Přibicích na Brněnsku pracují už pátou sezónu. Letos zjišťují, jaké pochutiny okusily jazyky tehdejších členů komunity.

Krajské Severočeské muzeum v Liberci láká na pravěká chrastítka neboli štěrchátka, jsou jejich takzvaným exponátem měsíce. Archeologové je nalezli v roce 2005 na pohřebišti…

Vhled do života náboženské komunity novokřtěnců neboli habánů přináší antropologický a archeologický výzkum hřbitova v Přibicích na Brněnsku. Tým odborníků z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity tam pracuje pátou sezónu. Letošním cílem je najít okraj pohřebiště, které je téměř se stovkou koster největším zkoumaným hřbitovem habánů v Česku. Speciální metodou chtějí vědci zkoumat stravovací návyky komunity.

Krajské Severočeské muzeum v Liberci láká na pravěká chrastítka neboli štěrchátka, jsou jejich takzvaným exponátem měsíce. Archeologové je nalezli v roce 2005 na pohřebišti z pozdní doby bronzové v lokalitě na Cecilce v Příšovicích nedaleko Turnova. V tiskové zprávě o tom informovala mluvčí kraje Anna Vašková.

Hledač pokladů Ole Ginnerup Schytz byl se svým novým detektorem kovů venku jen několik hodin, když narazil na ohromující objev, a to 1500 let starých zlaté artefakty datované do doby železné. Nyní odborníci nález, který byl učiněn v prosinci loňského roku na poli poblíž města Jelling v jihozápadním Dánsku, považují za jeden z největších a nejvýznamnějších v dánské historii, jak píše server Smithsonian.

Egypťané dlouhodobě podezírali britského archeologa Howarda Cartera, který v roce 1922 objevil hrobku faraona Tutanchamona, že část pokladu z hrobky před jejím oficiálním otevřením ukradl. Ačkoli se zvěsti o krádeži šířily po generace, bylo těžké najít důkazy. Nyní se v doposud nezveřejněném dopise z roku 1934 objevilo obvinění, že Carter nakládal s majetkem "nepochybně ukradeným z hrobky", píše list The Guardian.

Archeologové našli při průzkumu v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu na Blanensku kosti zvířat ze čtvrtohor, pravěké i středověké střepy a také pozůstatky penězokazecké…

Archeologové našli při průzkumu v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu na Blanensku kosti zvířat ze čtvrtohor, pravěké i středověké střepy a také pozůstatky penězokazecké dílny z 15. století.

Francouzský archeolog Francois Desset tvrdí, že se podařilo rozluštit písmo z doby 2000 let před naším letopočtem. „Lineární elamské písmo“ podle něj čerpá výhradně ze slabik, což z něj činí nejstarší známé písmo.

Byl podobný neandrtálcům, měl tmavou pleť, zánět v kostech a špatnou psychiku. Tak vykreslili člověka z doby kamenné vědci z Moravského zemského muzea v Brně. Po více než 130 letech od objevení paleolitického hrobu šamana na Francouzské ulici nechali vyrobit jeho figurínu. Antropologickou rekonstrukci návštěvníci uvidí v Pavilonu Anthropos od 19. srpna.

Archeologové a muzejníci z jižní Moravy a Rakouska spolupracovali na nové výstavě věnované pohřbům v mladší době kamenné. Zájemci ji najdou v minoritském klášteře ve Znojmě. Přibližuje pohřební zvyklosti kultury s moravskou malovanou keramikou, včetně některých neobvyklých archeologických nálezů. Potrvá do konce října.

Tisíce let staré sídliště odhalili archeologové jižně od Oslavan na Brněnsku. V oblasti s dobrým výhledem do krajiny žili první rolníci, kteří se věnovali chovu dobytka, hospodaření na polích i chovu zvěře. Postupně se svou činností pronikli i do dalších krajů.

Ve 3. tisíciletí př. n. l. se ve Středomoří odehrály velké sociální změny, které byly doteď připisovány zejména změně klimatu. Unikátní vzorky z krétské jeskyně naznačují, že za nimi mohly stát infekční choroby, konkrétně mor a tyfus.

Hledači pokladů z YouTube kanálu Misja Skarb našli a vykopali z koryta řeky kompletní 155mm houfnici Schneider. Existuje velká pravděpodobnost, že zbraň používala polská armáda. Objevitelé se svým úspěchem pochlubili na sociálních sítích a ve videu na YouTube, jak píše server Wrzesnia.

Archeologové u Račiněvsi nalezli unikátní mohylu s vnitřní komorou, která sloužila k rituálním aktivitám. Mohyla měří přes 120 metrů a pochází z pozdní doby…

Archeologové u Račiněvsi nalezli unikátní mohylu s vnitřní komorou, která sloužila k rituálním aktivitám. Mohyla měří přes 120 metrů a pochází z pozdní doby kamenné.

Archeologové u Račiněvsi nalezli unikátní mohylu s vnitřní komorou, která sloužila k rituálním aktivitám. Mohyla měří přes 120 metrů a pochází z pozdní doby kamenné. V Čechách byla podobná konstrukce mohyly doložena poprvé, jde o druhou nejdelší objevenou mohylu v ČR, řekl při prohlídce místa nálezu ČTK vedoucí týmu archeologů Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

Šaman z doby lovců mamutů, pohřbený v místech dnešní Francouzské ulice v Brně, za života trpěl silnými bolestmi. Podle antropologického výzkumu je to patrné ze zbytků kostí postižených dlouhodobým zánětem. Nemoc byla chronická, patrně infekčního nebo metabolického původu. Možná to byl právě prožitek bolesti, který muži otevíral cestu k šamanským rituálům. Podle odborníků, kteří dnes novinářům představili figurální rekonstrukci, měl šaman tmavou pleť. Jeho DNA sice zatím neanalyzovali, vycházejí však z nejnovějších vědeckých poznatků o Evropanech v paleolitu.

Šaman z doby lovců mamutů, pohřbený v místech dnešní Francouzské ulice v Brně, za života trpěl silnými bolestmi. Podle antropologického výzkumu je to patrné ze zbytků kostí postižených dlouhodobým zánětem.

V blízkém okolí pohřebiště Staré říše (asi 12 km od pyramid v Gíze) se nedávno tým českých archeologů dočkal úžasného objevu, píše web Arkeonews.

V místě budoucí dálnice D6 u Hořoviček pokračuje archeologický výzkum. Nálezy jsou z období mladší doby kamenné i mladší doby železné, objeven byl například…

Historie je černá skříňka, kterou osvětlují pouze naše chybné vzpomínky a neúplné historické záznamy. Věci se tak snadno ztratí v čase.

O novém objevu vědců nás informuje server Sciencealert a podobně jako v bajce o zajíci a želvě, i zde vítězí pomalost a jistota, jelikož vývoj klíčových částí mozku moderního člověka trvá mnohem déle než u dávno vyhynulého neandrtálce. Tento čas navíc je způsoben rozdíly v bílkovinách, které zřejmě také snižují počet chromozomových chyb, což v konečném důsledku vede ke zdravější a odolnější populaci.

Historické unikáty, které mohla navždy pohřbít dálnice. Archeologové z Muzea Szent István Király vykopali na pohřebišti u města Mány v Maďarsku poklady z doby bronzové, které se nacházely v hrobě mladé a pravděpodobně i velmi bohaté dívky.

Archeologii lze oprávněně označit za pravděpodobně „nejšpinavější“ z historických věd, jak záživně popisuje na blogu Švýcarského národního muzea Elias Flatscher, odborný asistent středověké archeologie na univerzitě v Curychu a vědecký pracovník v Agentuře pro výzkum archeologické půdy ve švýcarské Basileji.

Dnes večer si na TV Prima můžete naladit legendární dobrodružný snímek Dobyvatelé ztracené archy.

Na archeologickém nalezišti v Těšticích-Kyjovicích na Znojemsku odhalili odborníci a studenti archeologie jedinečnou pravěkou sošku berana, která má záměrně odlámané rohy a zdeformovaná varlata.…

Nestává se často, aby se na půdě našly lidské ostatky, ale příběh z anglického Kentu ukazuje, že nic není nemožné. Hlava byla podrobena CT vyšetření, které ukázalo, že je stará nejméně 2000 let, jak píše server The Hans India.

Pivo je s lidstvem už velmi, velmi dlouho. Zajímá vás, jak se archeologům podařilo zjistit, že si na pivu pochutnávali již staří Egypťané? A jak se vůbec pivo v Egyptě v dávných časech vyrábělo? To vám prozradí historický článek z roku 1935.

Nejstarší lidské varianty bakterie Y. pestis byly odhaleny v roce 1338 ve střední Asii. Jsou to také kmeny blízké místním variantám bakterie u hlodavců.

Takový diamant se jen tak nevidí. Horníci v Angole objevili obří exemplář mimořádně vzácného růžového diamantu. Jedná se o největší krystal, který byl za posledních 300 let vytěžen. Nález oznámilo vedení dolu Lucapa Diamond Company, píše server Live Science.

Archeologové z karlovarského muzea uskutečňují archeologický revizní výzkum části středověkého příkopu na hradě Hauenštejn v Horním hradě na Karlovarsku. Průzkumy chtějí zjistit, jaký byl stavební vývoj a původní podoba hradu ze 13. století. Při výkopech našli pozůstatky historické kanalizace, zvířecí kosti či střepy keramiky ze 14. až 15. století, řekl archeolog Muzea Karlovy Vary Jiří Klsák.

Archeologové zkoumají u Roštění na Kroměřížsku germánské žárové pohřebiště z druhé poloviny 2. století našeho letopočtu. Objevili zbraně, jezdecké ostruhy, šperky, součásti opasků či nástroje.

Zarytý archeolog, čerstvý doktorand a autor knihy, za kterou dostal před pár týdny od Ministerstva obrany ocenění. To je v bodech náchodský rodák Matouš Holas. V roce 2019 vedl pracovníky z Centra terénní archeologie při katedře archeologie filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, se kterým prozkoumával terén bojiště z roku 1866. I proto jsme ho zařadili mezi (ne)obyčejné.

Progresivní aktivisté vyzývají archeology, aby nalezeným kosterním ostatkům nepřisuzovaly gender a nekategorizovaly je podle rasy. Může to podle nich přispívat k tzv. nadvládě bílé rasy. Kritici progresivního přístupu říkají, že aktivisté do historie vkládají idee, které „do ni nepatří“. Akademici vyznávající přístup bez určování zmíněných znaků označují kosterní pozůstatky nebinárními či genderově neutrálními. Informace přinesl britský Daily Mail.

Archeologové z karlovarského muzea dělají v těchto dnech archeologický revizní výzkum části středověkého příkopu na hradě Hauenštejn v Horním hradě na Karlovarsku. Průzkumy chtějí zjistit, jaký byl stavební vývoj a původní podoba hradu ze 13. století. Při výkopech našli pozůstatky historické kanalizace, zvířecí kosti či střepy keramiky ze 14. až 15. století, řekl ČTK archeolog Muzea Karlovy Vary Jiří Klsák.

Odborníci z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU a studenti prvního ročníku oboru Archeologie objevili v uplynulých dnech jedinečnou plastiku berana z neolitu a halštatský hrob ze starší doby železné..

Pozoruhodný objev byl učiněn ve Velké solné poušti v Utahu a Nevadě. Předběžné analýzy naznačují, že nalezené stopy jsou staré více než 12 000 let, jak píše server Archaeology.

V domě v Křižíkově ulici v historickém jádru Nového Jičína objevili archeologové dobře dochované pozůstatky středověké zděné pece s kuchyňským ohništěm. Na varné podestě se byly celé keramické kuchyňské nádoby včetně pokliček.

Na pomezí Valašska a Hané nedaleko obce Fryšták objevili olomoučtí archeologové důkazy o osídlení starém zhruba osm tisíc let. Na tomto místě působili v době kamenné první zemědělci, odborníci získali i poznatky o jejich bydlení a životě. Již tehdy si lidé stavěli rozlehlé vícegenerační domy, které do délky měřily až čtyřicet metrů.

Odborníci z Archeologického centra Olomouc objevili u Fryštáku na Zlínsku osadu z doby kamenné. Pravěké sídlo odkryli u stavby dálnice R49.

Odborníci z Archeologického centra Olomouc objevili u Fryštáku na Zlínsku osadu z doby kamenné. Pravěké sídlo odkryli u stavby dálnice R49, sdělila ČTK v tiskové zprávě mluvčí Olomouckého kraje Eva Knajblová.

Deník Mexico News Daily uvádí, že v jeskyni v Playa del Carmen poblíž karibského pobřeží jižního Mexika byla nalezena neporušená mayská nádoba s odhadovaným stářím 2000 let. Artefakt nalezený v jeskyni na soukromém pozemku je zcela neporušený.

Dva tisíce let stará pevnost postavená na svahu hory v dnešním iráckém Kurdistánu by podle archeologů mohla být součástí ztraceného královského města Natounia. S pomocí fotografií z dronů archeologové toto místo mezi lety 2009 až 2022 vykopali a katalogizovali. Nyní k objevům vydali studii.

Na okraji Ústí nad Labem provádí archeologové velký záchranný výzkum. Až lokalitu mezi Ústím a Trmicemi důkladně prozkoumají, investor tam zahájí stavbu obchodního centra.…

Stáří podzemní vody, která byla nedávno objevena hluboko pod zemí v jednom dole v Jihoafrické republice, se odhaduje na 1,2 miliardy let. Vědci tvrdí, že díky přítomnosti vodíku a helia by se mohlo jednat o vysoce účinný zdroj energie, jak píše server Sci News.

Během terénních prací na jaře 2022 archeologický tým Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy objevil a zdokumentoval hrobku staroegyptského hodnostáře jménem Vahibre-meri-Neit. .

Skupina badatelů zkoumala starověkou hrobku a nečekaný nález je velice mile překvapil. Šlo o hermeticky uzavřenou bronzovou nádobu o objemu 3,5 litru.

Říká se jí Artušův kámen a je to pět tisíc let stará komora. Zatímco velké kameny byly původně zakryty hromadou hlíny, co je vlastně pod nimi teprve nyní objevují archeologové.

Když vědci začali znovu analyzovat kostěné přívěsky na 8200 let starém hřbitově v severozápadním Rusku, aby určili, z jakých druhů zvířat pochází, byli v šoku.

Na území dnešní Argentiny byl objeven zcela nový druh dinosaura, který žil v období křídy před 100 až 90 miliony let. Meraxes gigas je matoucím způsobem podobný mnohem populárnějšímu tyranosaurovi. Oba dinosauři měli extrémně krátké přední končetiny, jak píše server Scitech Daily.

Vědci pomocí laseru identifikovali fragment zemské kůry, který se nachází pod povrchem jihozápadní Austrálie. Stáří nálezu bylo odhadnuto na 3,8 až 4 miliardy let Pro srovnání, naše planeta je stará přibližně 4,6 miliardy let, jak píše server Curtinské univerzity.

Mechanismus z Antikythéry byl zařízením, které daleko předběhlo svou dobu. Tento přístroj byl vyvinut v Řecku kolem 2. století př. n. l. a sloužil k výpočtu polohy nebeských těles, jak píše server Live Science.

V nové studii zaměřené na domestikaci psů výzkumníci analyzovali genom 18 tisíc let mumifikovaného štěněte spolu s genomy 72 starověkých vlků. Štěně, které bylo nalezeno zmrzlé v sibiřském permafrostu, dostalo přezdívku Dogor. Byl to pes nebo vlk?

V hrobce staré asi 5000 let probíhají vykopávky, které by mohly ukázat možné souvislosti se slavným králem Artušem. Výkopové práce řídí archeologové z Manchesterské univerzity, píše server Smithsonian.

Tisíciletí staré archeologické nálezy by mohly změnit naše chápání pravěku. Lze si jen těžko představit, že by se v zemi známé svými vyprahlými a rozlehlými pouštěmi, kterou dnes nazýváme Saúdská Arábie, dařilo starověkým populacím. A podle nových archeologických výzkumů tomu možná tak skutečně bylo. Uvedl to server Metro.

Myši a hmyz umí pěkně potrápit zemědělce tak běžného člověka. Lidé ve středověku si s nimi užili především kvůli šíření smrtícího moru, ale podle nových odhalení měli na svědomí i mnoho zničené úrody. Nová studie odhalila, že zemědělci z doby kamenné v jižní Francii bojovali s myšmi a hmyzem, kteří jim před 4000 lety hodovali na zásobách, uvedl server Newsweek.

Ve Wiejkowě, v obci Wolin, byl objeven Haraldův hrob Bluetooth, píše server Ancient Origins. Na konci prvního tisíciletí vládl ostrovu Wolin také vládce Dánska a Norska. Slavný král není známý jen ze stránek historie. Je po něm pojmenován moderní standard bezdrátové komunikace Bluetooth.