Archeologie

V nigerské Sahaře objevili vědci nový druh spinosaura s dramatickým šavlovitým hřebenem. Nález tří jedinců starých 95 milionů let znovu rozdmýchává spor, který rozděluje paleontology na dva nesmiřitelné tábory.

Zkoumání kosterních pozůstatků z pravěkého naleziště odhalilo nečekaná poznání o životě v dávných dobách a vztazích mezi lidmi doby kamenné.

V jedné z hrobek na ostrově Gotland ležela mladá žena a vedle ní dvě malé děti. Dlouho se nabízelo jednoduché vysvětlení, že šlo o matku se synem a dcerou. Jenže genetická analýza ukázala, že i když byly děti plnorodí sourozenci, žena jejich matkou nebyla. A podobných překvapení přinesl nový výzkum víc.

Když archeologové otevřeli hrobku u čínského Mawangdui, čekali kosti. Místo nich našli tělo se zachovanými orgány, pružnou kůží a stopami posledního jídla. Příběh Xin Zhui je dodnes jedním z nejpodivuhodnějších případů přirozené konzervace člověka.

Sen o El Doradu stál životy mnoha dobrodruhů, včetně plukovníka Fawcetta, který zde zmizel při hledání „Města Z“. Mezi vědci dlouho převládal názor, že Amazonie byla jen „zelenou pouští“ bez velkých civilizací. Moderní archeologie však nyní tento mýtus boří.

Nejnovější studie odhaluje, že ženy měly v pradávné společnosti mnohem větší vliv a zásadnější roli, než se původně předpokládalo.

Nová studie mění pohled vědců na používání brutality a násilí na druhých. Ostatky nalezené v severovýchodní Francii vydaly děsivé svědectví. Lidská rasa nepoužívala násilí a brutalitu pouze k obraně.

Existují příběhy, které se zapsaly do kronik a promítly do uměleckých děl, přesto fyzické potvrzení těchto událostí nemáme. Jedním z nich byla dosud i odvážná výprava kartaginského vojevůdce Hannibala Barca přes Pyreneje a Alpy do Říma, doprovázená válečnými slony, kteří vyvolávali zmatek a strach v řadách římských legií

Vědci objasnili původ kamenného kadlubu, který v době bronzové sloužil k výrobě hrotů kopí a v roce 2007 ho na zahradě našel majitel domu v Morkůvkách na Břeclavsku. Tato forma na zbraň dle archeologů pochází až z Karpat, z území dnešního Maďarska. Přesun obdobného předmětu na takovou vzdálenost byl tehdy výjimečný, upozornili vědci.

Potopená obchodní loď vydala svá tajemství a vědci se nestačili divit.

Nenápadný pahorek na severozápadním pobřeží Anglie může podle odborníků ukrývat dlouho hledaný hrob Ivara Bezkostého, legendárního vikinského vůdce a jednoho z hlavních velitelů takzvané Velké pohanské armády, jejíž vpád v 9. století změnil dějiny Británie. S novou teorií přišel britský archeolog Steve Dickinson, podle něhož by vyvýšenina označovaná ve středověkých pramenech jako „Královský pahorek“ mohla skrývat Ivarovu pohřební loď.

V centrální části Peloponéského poloostrova objevili archeologové dva dřevěné artefakty staré přibližně 430 000 let. Podle vědců jde o nejstarší dosud známé ruční nástroje vyrobené ze dřeva na světě. Prvním je tyč z olše, druhý je výrazně menší a pochází z vrby či topolu.

Suché klima a promyšlené větrání zachovaly v brněnské kryptě těla stará stovky let. Mezi nimi i mumii šlechtičny, jejíž poloha budí rozpaky i fantazii návštěvníků. Jde o náhodu, nebo o stopu děsivého omylu tehdejší medicíny?

V travnatých porostech Boromani v indickém státě Maháraštra byl objeven kruhový kamenný labyrint tvořený 15 soustřednými kruhy, je tak dosud největším svého druhu. K jeho nalezení pomohlo vědcům pozorování chráněných druhů zvířat.

Archeologové a astronomové současnosti tvrdí, že starověcí Egypťané zobrazovali Mléčnou dráhu přímo na sarkofázích a stěnách hrobek. Nejde o symbolickou metaforu, ale o překvapivě konkrétní obraz skutečné galaxie.

Dva tisíce let staré milostné vzkazy, kresby gladiátorů i jízlivé poznámky znovu promluvily ze zdi v Pompejích. Moderní zobrazovací technologie odhalila desítky dosud neviditelných nápisů a nabídla nový, překvapivě lidský pohled na každodenní život ve starověkém městě pohřbeném Vesuvem.

Velká pyramida v Gíze je mnohem starší, než jsme si mysleli, naznačuje kontroverzní výzkum. Na základě eroze pyramidy studie tvrdí, že mohla být postavena kolem roku 22 916 př. n. l.

Na území dnešní Sahary žily během období tzv. Zelené Sahary lidské populace, jejichž původ byl dosud nejasný.

V indickém státě Maháráštra narazili archeologové na výjimečnou kamennou stavbu, která vrhá nové světlo na dávné vztahy mezi Indií a římským světem. Téměř dva tisíce let starý kruhový labyrint dokazuje, že obchod a kulturní výměna fungovaly mezi vzdálenými oblastmi už hluboko v antice.

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.

Nový Zéland je vysněnou destinací snad každého milovníka přírody a dobrodružství. A paleontologové ho zbožňují také. Už léta jej totiž přezdívají „evoluční laboratoří“. Donedávna jim však na historické ose chyběl jeden zásadní dílek. To se však změnilo díky unikátnímu nálezu v jeskyni nacházející se v krasové oblasti Waitomo na Severním ostrově - Moa Eggshell Cave. Mezinárodní tým odborníků zde objevil důkazy první jeskynní fauny suchozemských obratlovců z raného pleistocénu, jejíž stáří se odhaduje na jeden milion let.

Dánská agentura velmi nedávno zveřejnila několik nejpozoruhodnějších archeologických nálezů roku, mezi které patří například největší pohřební mohyla doby kamenné, vikingské poklady, středověká loď na mořském dně či prehistorický dřevěný kruh.

Starověký Egypt si obvykle spojujeme s pyramidami, mumiemi či hieroglyfy. Tehdejší svět ale nebyl jen o tom, co lidé viděli, stejně důležitou roli hrály i vůně. A právě čich se dnes stává novým nástrojem moderní archeologie. Vědcům se podařilo analyzovat chemické stopy zachované v posvátných nádobách a na jejich základě rekonstruovat aroma, které doprovázelo mumifikační rituály. Díky tomu si dnes mohou návštěvníci některých muzeí k historii doslova přivonět.

Studie psích kostí na několika nalezištích v Bulharsku odhalila velké tajemství. Na území dnešního Bulharska se ve starověku jedlo psí maso nikoli z nedostatku jídla, ale jako velká pochoutka a na talíři se vyskytovalo velmi pravidelně.

Testy DNA zcela vyvrátily teorii o osudu tří osob z hrobu lovců mamutů.

Hieroglyfy nebyly jen písmem – Egypťané je považovali za slova bohů s magickou mocí. Od prvních značek na slonovině po monumentální chrámy plné textů odkrýváme fascinující příběh posvátného písma, které definovalo tisíciletou civilizaci.

Pyramidy v egyptské Gíze nepřestávají fascinovat, a to nejen dnes, ale i v minulosti. I proto jsou podrobovány neustálým studiím. Jednu takovou provedl také inženýr Alberto Donini za použití nové metody relativní eroze (REM). Jeho výsledky jsou více než překvapivé. Co říkají o stáří Cheopsovy pyramidy?

Díky novému objevu se posouvá časová osa dovedností našich předků o pořádný kus vzad.

Nejde jen o množství zlata, ale i nevysvětlený význam jednoho kousku. Zlatého pouzdra na pohlavní orgán. Kosterní pozůstatky muže nalezeného ve Varně roku 1972 všechny překvapily. Byl pokryt zlatými ozdobami, což znamenalo, že musel být buď bohatý nebo velmi důležitý.

Když dinosauři před miliony let kráčeli po vlhké půdě, zanechali za sebou něco víc než jen prach minulosti – otisky, které se staly okny do dávného světa. Jak se však tyto křehké stopy dokázaly proměnit ve fosilie a přetrvat geologické věky? Odpověď leží v unikátním procesu fosilizace a ve zvláštních podmínkách, které je musely chránit po celé milióny let.

Na středomořském ostrově Mallorca v oblasti poblíž Son Fornés objevili místní archeologové vskutku pozoruhodný objev, který má šanci zcela změnit dosavadní učebnice historie. Na rozloze více než 5 000 m² totiž našli rozsáhlé pozůstatky osady z období starověkého Říma. Odborníci nyní prozkoumávají tezi, zda nemůže jít o základy dávno ztraceného římského města.

Po celá desetiletí se historici přou o to, jak smrtící pandemií byl Justiniánský mor, stejně jako o jeho sociálním a ekonomickém dopadu. Mezi roky 2019 a 2020 jej dokonce vlna skeptiků označila za „bezvýznamnou pandemii“.

Nejstarší pandemie v historii sice způsobila obří změny na třech kontinentech, ale dodnes chyběl jasný fyzický důkaz o jejích obětech. Teď ho vědci našli v masovém hrobu v Jordánsku.

…aneb Obrněný gigant popsaný po 76 letech

Archeologický svět už stihl v letošním roce zažít senzaci. V mexickém státě Oaxaca poblíž obce San Pablo Huitzo byl učiněn nejvýznamnější nález od 30. let 20. století. Našli totiž zachovalou hermeticky uzavřenou hrobku starou 1 400 let.

V březnu roku 2025 se do světa rozletěla zpráva o jedinečném objevu z dob starověkého Egypta. Ve zprávách byl zmiňován nález utajeného podzemního města. To se má nacházet přímo pod pyramidami v Gíze. S objevem přišel tým archeologů vedený Dr. Corradem Malangou a Dr. Filippo Biondim. Tito vědci tvrdí, že hluboko pod Chefrenovou pyramidou se nacházejí obrovské 38 000 let staré stavby. Nález vzbudil nejen velký ohlas včetně řady skeptických hlasů z řad odborné veřejnosti.

Slavný kamenný kruh na jihu Anglie obestírá mnoho záhad, jedna z nich se ale možná blíží ke svému rozuzlení. Nová zjištění ale také otřásají některými dosavadními představami odborníků. Kdo byl ve skutečnosti pohřben v blízkosti starověkého monumentu?

Archeologové při vykopávkách v centrálním Španělsku objevili pozoruhodnou sbírku lebek velkých býložravců.

Poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je zlatý. Potvrdil to Puncovní úřad, informovali v pátek zástupci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu.

Novověký poklad nalezený loni u Zvičiny u Dvora Králové nad Labem na Trutnovsku je podle Puncovního úřadu zlatý, informovali zástupci Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové. Poklad byl zakopán po roce 1921. Zlaté předměty obsahující 598 mincí a více než tři desítky šperků, tabatěrek a jednotlivostí našli turisté na úbočí vrchu a odevzdali muzeu. Provedená analýza potvrdila ryzost zlata téměř u šesti set mincí. Hodnota nalezeného zlata je přes 11 milionů korun.

Na první pohled to vypadá jako takový zvláštní kamenný les rostoucí na náhorní plošině v arménské provincii Syunik. Více než 200 mohutných menhirů stojí ve zvlněných řadách, kruzích a liniích vysoko nad údolím řeky Dar

Jméno vyryté před 4 400 lety na hliněném válečku může přepsat dějiny písma. Archeologové v Sýrii objevili symboly, které jsou zřejmě o půl tisíciletí starší než dosud nejstarší známé abecední písmo.

Gíza opět šokuje svět. Zatímco jsme si mysleli, že o pyramidovém poli víme vše, italští vědci v březnu 2025 zveřejnili radarové snímky, které berou dech. Přímo pod tunami vápence se má rozkládat gigantický komplex struktur, který svou rozlohou desetkrát převyšuje samotné pyramidy.

Starověké graffiti, kterých jsou v proslulém římském městě Pompejích v Itálii plné zdi, je fascinující studnicí o tom, jací byli lidé před zhruba dvěma tisíci lety. Takhle dávno vzniklo 79 malůvek, jež se teď badatelům, kteří se dávnými nápisy dlouhodobě zabývají, podařilo najít. Obrazce z 90 metrů dlouhé chodby nedaleko divadla už se jim dokonce podařilo rozluštit. Jejich význam všechny překvapil.

Možná to zní skoro jako nějaký dobrodružný objev z filmu Indiana Jones, ale tentokrát to není dílem filmařů, ale opravdových archeologů, kteří po pěti stech letech hledání konečně uspěli a našli dva tisíce let starou baziliku, stavbu, o které se psalo už ve starověku a která na nějaký čas úplně zmizela z mapy.

Osmimetrové sloupy čněly z bažin před 400 miliony let. Po 165 letech zkoumání vědci zjistili, že Prototaxites nepatří k houbám ani jiným známým organismům. Co tedy byl?

Archeologové popsali vzácný nález z Moravského krasu – rytinu koní starou přibližně 15 tisíc let. Vědci z Akademie věd ČR identifikovali blok vápence s vyobrazením hlavy a krku koně z poslední doby ledové.

Archeologové v italském Fanu odkryli stavbu, která může definitivně změnit pohled na jednoho z nejvlivnějších myslitelů dějin architektury. Po...

Archeologové objevili v egyptské oblasti Sakkára nové hrobky, jejichž stáří přesahuje tři tisíce let. O nálezu informoval server Earth, podle kterého jde o významný objev rozšiřující naše poznání starověkého Egypta. Hrobky pocházejí z období Nové říše, konkrétně z doby 18. a 19. dynastie, kdy Egypt zažíval jeden ze svých největších rozkvětů. Patřily vysoce postaveným úředníkům, kteří sloužili faraonům v administrativě a náboženských institucích.

Hluboko v jeskynním systému na severu Saúdské Arábie narazili vědci na nález, který nemá na Arabském poloostrově obdoby. Objevili zde několik mumifikovaných gepardů, jejichž těla jsou stará až 2 000 let.

Na druhém největším řeckém ostrově Euboia byl nalezen neznámý chrám, který překypoval zlatem a drahokamy. Podle archeologů se jedná o nález 2 700 let starý. Pro tým 50 výzkumníků to bylo opravdu velké překvapení.

K zásadnímu nálezu došlo již před desítkami let, až nyní ale konečně někdo poznal, o co se vlastně jedná.

V lese na severním Plzeňsku se dlouhá léta nic zvláštního nedělo. Přesto tam po celou dobu leželo pohřebiště, o kterém nikdo nevěděl. Odhalil ho až laserový pohled shora. Co přesně ukázal?

Ještě před zahájením výstavby nové budovy Alšovy jihočeské galerie na Senovážném náměstí museli do akce nastoupit archeologové. Výzkum, který provedlo archeologické oddělení Jihočeského muzea, nepřinesl žádné nálezy, jež by stavbu zkomplikovaly. Odkryl ale zajímavé stopy novodobé historie místa.

Starověcí Egypťané byli zruční stavitelé. To ukázala celá řada studií z posledních let. Práce na pyramidách postupovaly velice rychle. Velkou pyramidu v Gíze dokončili do necelých dvaceti let, což znamená, že museli položit jeden vápencový blok každou minutu. Dosáhli toho díky systému kladek a protizávaží, tvrdí Simon Andreas Scheuring z lékařské fakulty newyorské Cornellovy univerzity. Kritici ale upozorňují, že své závěry neopírá o fyzické důkazy.

Lidé tvořili umění zřejmě od počátku doby, kdy se začali stávat inteligentními bytostmi. Tyto počátky se ale nedochovaly. Teď ale vědci v indonéské jeskyni odhalili zatím nejstarší důkaz této lidské činnosti.

Archeologický výzkum na východě Anglie odkryl neobvyklé pohřebiště z raného středověku, které prostřednictvím výjimečných nálezů nabízí nový pohled na společenské postavení a rituály dávných anglosaských komunit.

V roce 1993 narazil na odlehlé náhorní plošině Ukok, kde se setkávají hranice Ruska, Číny, Kazachstánu a Mongolska, tým archeoložky Natalyi Polosmak na něco, co změnilo naše chápání starověké Eurasie.

Legendární egyptolog Zahi Hawass stojí možná před posledním a největším objevem své kariéry.

Hospitál Kuks a Braunův betlém patří k nejpůsobivějším dílům českého baroka. V krajině Labe se zde spojují péče o nemocné, hluboká víra a mimořádné sochařství Matyáše Bernarda Brauna v jedinečný celek.