Archeologie

Desítky lidských ostatků, vozy, zbraně, šperky a záhadný bronzový býček. Když Jindřich Wankel roku 1872 odkryl v Moravském krasu jeden z nejslavnějších archeologických nálezů střední Evropy, vyložil jej jako pozůstatek krvavého pohřebního rituálu.

Skalní malby pohoří Chua-šan v jižní Číně odolávají tajfunům, subtropickým lijákům i extrémním vedrům už přes dva tisíce let. Nová studie ukázala, že za jejich neobyčejnou trvanlivostí nestojí jen vápno a jíl, ale i krev, včetně té, kterou ženy ztratily při porodu.

Dva turisté zahlédli na úbočí Zvičiny hliníkovou dózu, která vyčnívala ze země. Byl v ní poklad, až oči přecházely

Kvůli postupující těžbě se archeologové pustili do průzkumu ohroženého území před Doly Nástup–Tušimice. Pod zemí následně objevili pět hrobů a v nich mimořádný soubor zlatých ozdob starý zhruba 2600 let.

Text spálený sopečným popelem před dvěma tisíci lety zůstal navždy zdeformovaný do křehkého uhlíkového válce. Vědci ho teď přečetli od první do poslední věty.

V srpnu 2026 představili vědci na konferenci v Berlíně znepokojivý nález z chorvatského Osijeku. Ve vyschlé studni z římských dob zde ležely ostatky nejméně 43 lidí, včetně dětí. Těla bez známek zranění naznačují, že nešlo o padlé v bitvě, ale o oběti jedné z nejhorších pandemií starověku – Cypriánova moru.

Archeologové v mexické Tule objevili předaztécký oltář momoztli se čtyřmi lebkami, kostmi a obětinami; nález může souviset s rituální obětí.

Jak vzlétl první pták? Nová studie naznačuje, že ikonický Archaeopteryx poprvé neodstartoval silným máchnutím křídel, ale spíše sérií energických skoků. Výzkum tak přináší nové důkazy o tom, jak mohl probíhat jeden z nejdůležitějších vývojových milníků v evoluci života na Zemi. Původ letu patří mezi největší záhady evoluční biologie. Po více než 150 letech výzkumu se nyní vědci domnívají, že našli věrohodné vysvětlení, jak se do vzduchu dostal Archaeopteryx, živočich považovaný za jednoho z nejstarších známých ptakoještěrů, resp. ptáků v širším smyslu evolučního vývoje. Nejdřív skok, až potom let.

Srpnové horko v Jižní Dakotě. Terénní vůz s píchlou pneumatikou. Badatelka, která se vydá projít k útesům jen proto, aby zabila čas. A pak – tři nenápadné kosti vyčnívající ze skály. Nikdo z expedice netuší, že právě našli poklad starý 67 milionů let, který rozpoutá celosvětové šílenství.

Vypadá, jako by připlaval přímo z pravěku. Má dlouhý rypec, vysunovací čelisti a vědci ho celé desítky let znali hlavně z mrtvých exemplářů vytažených rybáři z hlubin. Teď se ale podařilo něco, co se ještě nikomu předtím nepovedlo - žraloka skřetího natočili živého v jeho přirozeném prostředí.

Obří kameny vážící desítky tun do sebe zapadají bez malty s neuvěřitelnou přesností. Jak je dávní stavitelé opracovali a dopravili do hor? Inkové, ztracená civilizace, nebo technologie, kterou už neznáme?

V srpnu 2026 ohlásil italský archeologický tým z Kréty bizarní objev. Ve svatyni boha Apollóna ve starověké Gortyně nalezli rituální jámu s kosterními pozůstatky více než 450 myší. Nález zcela mění pohled na původní funkci svatyně a odhaluje temnější, zemědělskou tvář boha spojovaného hlavně s uměním a věštbami.

Na poli u Těšetic na Znojemsku odkrývají archeologové z Masarykovy univerzity pozůstatky jedné z nejstarších zemědělských vesnic ve střední Evropě. Lokalita se jmenuje Amerika a podle vědců byla zřejmě domovem prvních moravských zemědělců. Výzkumníci tu teď zkoumají více než 7 tisíc let starý dlouhý dům. Chtějí zjistit, kdo v něm žil i proč nakonec zanikl v plamenech.

Nedvědice (Brněnsko) - Více než 60 zlomků dělových koulí, které dokládají dosud neznámé obléhání hradu Pernštejn, našli archeologové při výzkumu na prvním předhradí hradu. Jejich nález dokládá informaci z jediné kroniky, kterou měli dosud všichni za vymyšlenou, řekl ČTK vedoucí výzkumu Miroslav Dejmal ze společnosti Archaia Brno.

Archeologové v Německu našli kostru muže s amuletem u brady. Teprve moderní technologie odhalila 18 řádků textu, který přepisuje dějiny křesťanské víry ve střední Evropě.

V šedesátých letech archeologové na Masadě našli stará semena datlí. Desítky let ležela v archeologické sbírce, než se je lékařka Sarah Sallonová rozhodla dát botaničce Elaine Soloweyové. Jedno z nich v roce 2005 vyklíčilo. Vyrostl z něj Metuzalém.

Vědci z Archeologického centra Olomouc objevili u Kojetína bronzové předměty staré více než tři tisíce let. Předměty podle nich do mokřadu tehdy lidé uložili jako součást rituálů. Vykopávky na místě archeologové provádějí v souvislosti s modernizací železniční tratě Brno-Přerov.

Vědci z Archeologického centra Olomouc objevili u Kojetína bronzové předměty staré více než tři tisíce let. Předměty podle nich do mokřadu tehdy lidé uložili jako součást rituálů. Vykopávky na místě archeologové provádějí v souvislosti s modernizací železniční tratě Brno-Přerov.

Obří kamenná nádoba na Planině džbánů v Laosu skrývala ostatky nejméně 37 lidí – od batolete po dospělé. Kdo je tam uložil a proč, zůstává předmětem sporu.

Představte si, že sestupujete do hloubky 40 metrů pod hladinu Středozemního moře. Tma, ticho, jen bubliny z vašeho dýchacího přístroje. A pak to spatříte – masivní kamennou strukturu, která tam prostě nemá co dělat. Přesně tohle zažili potápěči vyslaní k záhadnému objektu, který vědci zachytili při mapování mořského dna u Sicílie.

Nová analýza ostatků staroegyptských princezen ukazuje robustní svalové úpony, zhojená zranění a stopy aktivit odpovídajících lukostřelbě, lovu nebo bojovému výcviku.

Olověné střely do praků, římské mince i hřeby z legionářských sandálů pomohly archeologům odhalit místo, kde před více než dvěma tisíci lety domorodí Ceretané přepadli římský vojenský tábor.

Amazonie možná nikdy nebyla takovou nedotčenou divočinou, jak jsme si představovali. Laserové skenování odhaluje síť obřích staveb, cest a sídel. V jejich okolí mohl kdysi žít až milionový národ.

Pod hradem Pembroke ve Walesu se skrývá jeskyně s nedotčenými vrstvami starými přes 100 000 let. Vědci v ní hledají DNA neandertálců i prvních moderních lidí – a podmínky pro uchování jsou výjimečné.

Na jihovýchodě Turecka se nachází místo, které obrátilo naruby představy o počátcích civilizace. Göbekli Tepe je o více než šest tisíc let starší než Stonehenge a o sedm tisíc let starší než egyptské pyramidy.

Když mezinárodní tým vědců poprvé v historii kompletně přečetl genom starověkého Egypťana, čekal je objev, který boří vše, co jsme se učili ve škole. Analýza DNA muže, který žil před 4 500 lety, odhalila něco, co nikdo nečekal.

Amazonský prales se po celá desetiletí považoval za téměř neposkvrněnou divočinu, kterou lidská civilizace před příchodem Evropanů sotva ovlivnila....

Přes pět století ukrývaly andské vrcholky tajemství, které se archeologům dlouho nedařilo rozluštit. „Nešlo jen o samotný akt obětování,“ tvrdí nyní autorka nové studie.

Vědci objevili v písku z Hirošimského zálivu mikroskopické zrnko slitiny, jejíž složení ani uspořádání atomů nebylo dosud popsáno. Zformovala se během několika okamžiků po výbuchu atomové bomby v srpnu 1945. Odpařené kovy a další látky se promísily v ohnivé kouli a prudké ochlazení uzamklo jejich atomy do neobvyklé struktury. Objev by podle odborníků mohl přispět k vývoji nových materiálů.

Permafrost tři staletí konzervoval oděvy i kosti mužů, kteří lovili velryby v Arktidě. Klimatická změna ho teď rozkládá a s ním mizí i to, co po velrybářích zbylo.

Archeologové v německé jeskyni Hohle Fels objevili dvě miniaturní figurky ptáků staré asi 40 000 let, které patří k nejmenším a zároveň nejjemněji zpracovaným uměleckým dílům doby ledové.

Dobře dochované pozůstatky takzvaného cikánského tábora odhalili archeologové z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU) v Hodoníně u Kunštátu. Místem prošlo v letech 1942 a 1943 bezmála 1400 moravských Romů a Sintů. Na rozdíl od tábora v Letech měl i tento tábor dlouhou poválečnou historii.

Téměř celé století se zdálo, že zmizel beze stopy. Historici už pomalu přestávali věřit, že se královské pohřební insignie spojené s dynastií Jagellonců ještě někdy objeví. Nakonec je našli jen pár metrů od místa, kde je jejich předchůdci ukryli před druhou světovou válkou.

Téměř dva tisíce let se zdálo, že jejich obsah zůstane navždy ukrytý. Starověké svitky, které přežily výbuch Vesuvu, se teď znovu dostávají do centra pozornosti. Vědci totiž vyhlásili mimořádnou výzvu a tomu, kdo pomůže rozluštit další z nich, nabízejí odměnu přes 20 milionů korun.

Amazonie znovu překvapila archeology – laserové skenování odhalilo stovky monumentálních zemních staveb, které svědčí o existenci dosud málo známé civilizace s miliony obyvatel.

Archeologové v jihozápadní Amazonii objevili téměř 400 dosud neznámých monumentálních útvarů vyrytých do země. Jak informoval deník The New York Times (NYT), obrazce dokazují, že tropický prales nebyl před příchodem Evropanů nedotčenou divočinou, ale místem vyspělých a početných společností. Geometrické obrazce tvořené příkopy, náspy a vyvýšeninami mohou být staré více než 2500 let, uvedli vědci ve studii zveřejněné v odborném časopise Nature.

Úlomky lidské lebky, čelist orangutana a obroušené zuby vytvořily fosilii, která zasáhla výklad lidské evoluce. Pravdu odhalily až nové laboratorní testy.

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.

Více než tři tisíce let staré bronzové nástroje objevili archeologové u Kojetína na Přerovsku. Depot, který obsahuje osm deformovaných srpů, část meče, zlomky ozdob…

Obraz pravěkých lidí, kteří s nasazením života skáčou s oštěpy po šestitunových mamutích samcích, dostává vážnou trhlinu.

V libanonském údolí Bikáa stojí místo, které dodnes vyvolává úžas i otázky. Starověký Baalbek ukrývá základy chrámového komplexu, v nichž leží kameny tak obrovské, že se zdá téměř nemožné je přesunout.

Rekordně nízká hladina Dunaje v severním Bulharsku odkryla neobvyklý nález.

Ve hloubce 390 metrů pod hladinou moře, mezi korály a rybami, které osídlily její trosky, leží loď Quest, poslední plavidlo, na kterém plul jeden z nejslavnějších průzkumníků polární historie. Tým Královské kanadské geografické společnosti ji právě poprvé vyfotografoval.

U Kojetína na Přerovsku objevili archeologové vzácný depot bronzových předmětů starých více než 3000 let. Soubor obsahující deformované srpy, zlomky meče a ozdoby ležel v prostoru bývalého mokřadu. Podle odborníků šlo o předměty úmyslně poškozené a rituálně uložené lidmi z kultury popelnicových polí.

Archeologové objevili v Litoměřicích doklad neolitického osídlení Dómského pahorku. Na dohled od biskupské rezidence našli hrob starý přes 6 000 let s kosterními pozůstatky patnáctiletého chlapce, zbytky domu či svatební prstýnek z 12. století a další cenné předměty. O nálezech informovalo na webu Biskupství litoměřické.

Archeologové objevili v areálu Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu dochované základy vězeňských baráků, původní podlahy a dlažby někdejšího protektorátního tábora. Našli také nábojnice, knoflíky, části obuvi nebo nádoby. Na výzkumu spolupracují experti a studenti Západočeské univerzity se studenty a odborníky z University of Cambridge a University of Amsterdam.

Záchranný archeologický výzkumu ve slovenských Šuranech přinesl fantastický objev pochodového tábora římských vojsk z období Markomanských válek.

Kanibalismus provází lidstvo po tisíce let, přesto se nikdy nestal běžnou součástí společnosti. Nová studie vědců z Vratislavské univerzity a Univerzity Karlovy naznačuje, že důvod je překvapivě praktický. Z dlouhodobého hlediska totiž tato praxe vede ke kolapsu celé komunity.

Na první pohled to bylo obyčejné pole na Pardubicku. Když ale náhodný nálezce na podzim roku 2015 narazil na první stříbrné mince, bylo jasné, že se tu skrývá něco mimořádného. Pod zemí téměř tisíc let ležel poklad obsahující 1669 stříbrných denárů a jejich zlomků z konce 10. století.

Dvě historické železniční točny a další cenné nálezy odhalili archeologové z ústavu Archaia Brno v oblasti brněnské Malé Ameriky poblíž hlavního vlakového nádraží. Archeologické práce v místě předcházejí výstavbě multifunkčního komplexu za více než d

Modernizace a dostavba pražského Masarykova nádraží pokračuje třetím rokem a s ní postupuje i archeologický výzkum. Odborníci zde odkryli část hradeb ze 14. století, domky střelců či obezdění pozdějšího barokního bastionu. Než pozůstatky historického zdiva nedaleko Hybernské ulice definitivně zmizí pod stroji stavby, natočila je kamera Novinek.

Obyčejná vycházka se psem v okolí Vsetína se změnila v archeologickou senzaci. Fenka Máša při svém obvyklém průzkumu terénu narazila těsně pod povrchem na středověkou nádobu plnou stříbrných mincí. Poklad ze 14. století musel před vyjmutím absolvovat dokonce CT vyšetření v nemocnici. Nálezci získali odměnu přes sto tisíc korun.

Před třiceti lety objevili dva chlapci v bahně řeky Columbia kostru muže, která odstartovala jeden z největších vědeckých sporů moderní antropologie. Výjimečně zachovalý Prastarý starý 8,5 tisíce let prošel právními boji i genetickým testováním, než vědci odhalili jeho skutečný původ a díky moderním 3D technologiím vdechli jeho tváři novou podobu.

Komunity žijící na pobřeží chilské pouště Atacama se po tisíciletí živily mořem. Nedávno zveřejněná studie z léta 2026 ale ukazuje, že jejich arzenál skrýval překvapení. Archeologové znovu prozkoumali 5000 let staré dřevěné nástroje a zjistili, že jde o nejstarší vrhače oštěpů v Andách, určené pro lov divokých předků lam.

Zapomeňte na romantické představy o mírumilovných pravěkých lidech, kteří žili v dokonalé harmonii s přírodou a dělili se o poslední sousto. Nové vědecké objevy ukazují, že život v době ledové byl neuvěřitelně krutý a plný brutality, nad kterou nám dnes zůstává rozum stát.

Nové archeologické objevy i přístup skandinávských muzeí mění zažitou představu o Vikinzích jako neúprosných barbarech. Výzkumy ukazují, že vedle válečníků tvořili jejich společnost také obchodníci, řemeslníci, zemědělci i ženy s významným postavením, kteří byli součástí překvapivě vyspělé a dobře organizované civilizace.

Nová analýza čtyři tisíce let starých mumií přepisuje pohled na postavení žen ve starověkém Egyptě. Královské princezny podle vědců nebyly jen ozdobou...

Proso lidé na českém území jedí už více než tři tisíce let a pravidelnou součástí jídelníčku se stalo kolem roku 1500 před naším letopočtem. V době klimatických změn šlo zřejmě o jeden ze způsobů, jak rozšířit škálu plodin a tím se uživit, popisuje nová studie.