Archeologie

Familiárně se mu říká Ötzi, vědecky Homo tyrolensis, a jde o přirozeným způsobem vzniklou mumii muže, který žil v době měděné mezi lety 3400 a 3100 před n. l. zřejmě kdesi v podhůří Ötztalských Alp na pomezí dnešní Itálie a Německa. A jeho život nebyl vůbec lehký.

Archeologové v Libanonu našli velmi zachovalý lis na víno, který se používal už v 7. století před naším letopočtem. Jde o nejstarší nález tohoto druhu v zemi a historici jej spojují s Féničany. Součásti lisu se našly v Tall Buráku, zhruba sedm kilometrů od pobřežního města Sajdá, kde vykopávky prováděla Americká univerzita v Bejrútu (AUB) spolu s univerzitou v Tübingenu.

Archeologové odkryli v údolí Stříbrného potoka u Havlíčkova Brodu 750 let starý mlýn na drcení stříbrné rudy. Hovoří o nálezu celoevropského významu, stejné zařízení bylo zatím zdokumentované jen ve Francii. Havlíčkobrodský mlýn je ale v lepším stavu. Objev se podařil díky záchrannému výzkumu, který je součástí stavby jihovýchodního obchvatu Havlíčkova Brodu. ČTK to řekl vedoucí výzkumu Jakub Těsnohlídek ze společnosti Archaia Brno.

Po desítky tisíc let odpočívala zubní stolička neandertálce v mělkém hrobě na podlaze jeskyně Stajnia v dnešním Polsku. A v ní se po celou tuto dobu ukrývala životaschopná mitochondriální DNA - jejíž tajemství nyní vědci začínají odhalovat.

Zatím nevíme, co je uvnitř, ale brzy to nejspíše zjistíme. Tuší se, že nebožtíci by mohli patřit do relativně méně prozkoumané egyptské střední třídy.

Archeologové ukončili záchranný průzkum ve Vávrovicích, kudy povede západní část obchvatu Opavy. Jejich očekávání se potvrdila: našli rozsáhlá sídliště i zajímavé nálezy – šperky ze zlata a z bronzu.

Archeologové objevili na poli u Sepekova na Písecku poklad stříbrných mincí ze 13. století, z doby krále Přemysla Otakara II. Je to 700 až 800 mincí, dobře zachovaných. Pravděpodobně je vlastnil šlechtic nebo církevní hodnostář. Je to jeden z největších nálezů svého druhu v ČR. ČTK to dnes řekli archeologové Prácheňského muzea v Písku Tomáš Hiltcher a Jaroslav Jiřík.

V egyptském pouštním pohřebním komplexu Sakkára byla objevena neobvyklá skrýš uchovávající nejméně třináct sarkofágů pocházejících z doby před 2500 lety. Mimořádné na novém objevu je to, že všechny sarkofágy jsou po tisíce let zcela nedotčené a stále ještě neprodyšně uzavřené - stovky let poté, co do nich byla uložena těla jejich "obyvatel".

Vědci tvrdí, že bez kontroly nad ohněm by se lidstvo nikdy nevyvinulo do dnešních rozměrů. Je ovšem stále sporné, kdy se lidé vlastně oheň naučili používat.

Archeologové nedávno ve středním Izraeli objevili 3 200 let starou kamennou pevnost. Podle badatelů ji vystavěli Egypťané a Kananejci, s největší pravděpodobností jako obranu proti Pelištějcům, známým též jako Filištíni, kteří tehdy pronikali do východního Středomoří a právě kolem roku 1200 př. n. l. dobyli pobřeží v oblasti dnešní Gazy.

Počítají se na stovky, jsou větší než fotbalové hřiště a nacházejí se napříč celou Saúdskou Arábií, včetně svahu sopky. Rozlehlé kamenné struktury jsou zřejmě nejstarší památkou na světě, která je datována do doby před 7 000 lety.

Od neděle se mohou lidé přijít podívat do historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí na výstavu vzácných nálezů ze starého Egypta. Severoafrická země, kde čeští vědci působí již desítky let, do Česka výjimečně zapůjčila velký soubor nálezů. Exponáty dlouhodobě uložené v Káhirském muzeu doplňují objekty z mnoha zahraničních institucí. Lidé na výstavě Sluneční králové uvidí velké sochy egyptských vládců i drobné předměty každodenního života, nejstarší z nich mají až 5 tisíc let.

Výstavu Sluneční králové, která představuje poklady z egyptských archeologických nalezišť, si dnes přišlo do Národního muzea prohlédnout několik stovek lidí. ČTK to řekla mluvčí muzea Lenka Boučková. Od zahájení prodeje vstupenek ve čtvrtek 27. srpna se na výstavu prodalo přes 1000 vstupenek.

Na výstavě Sluneční králové budou moci návštěvníci Národního muzea spatřit téměř 300 historických předmětů ze starověkého Egypta starých až 5000 let.

Na výstavě Sluneční králové budou moci návštěvníci Národního muzea spatřit téměř 300 historických předmětů ze starověkého Egypta starých až 5000 let. Výstava se veřejnosti otevře v pondělí, potrvá do 7. února a mimo jiné představí i nejvýznamnější objevy českých vědců v egyptské lokalitě Abúsír. Jak dnes řekli novinářům představitelé muzea a egyptského státu, Egypt ještě nikdy do zahraničí nezapůjčil takové množství významných artefaktů a výstava patří mezi nejvýznamnější v historii muzea.

Speciální kamerou vědci nahlédli do hrobky hofmistra Vojtěcha z Pernštejna. Objevili zdobenou rakev zemřelého i osobní růženec Žofie Těšínské.

V Izraeli objevili mimořádně cenný nález, který vypovídá třeba i o tom, jak na konci 9. století vzkvétal mezinárodní obchod na Blízkém východě a v Evropě. Zatímco někde zlato docházelo, jinde ho zakopávali, protože ho bylo moc.

Nelegální zlatokopové zničili v Súdánu za pomoci těžké techniky 2000 let staré archeologické naleziště. Informovala o tom agentura AFP, která upozornila, že rabováním trpí i mnoho dalších starověkých vykopávek v této africké zemi.

Jihoafričtí archeologové objevili v jeskyni Border nejstarší postel na světě. Její stáří se odhaduje na 227 tisíc let a byla překvapivě sofistikovaná – měla být relativně pohodlná díky travnaté lůžkovině a disponovala i ochranou proti hmyzu. O nečekaném objevu informuje server Sci-News s odkazem na vědecký časopis Science, v němž archeologové popsali svůj nález.

Archeologický tým v Jižní Africe objevil pravěká lůžka z trávy, která používali lidé obývající zdejší jeskyně před zhruba 200 tisíci lety. Jedná se o nejstarší nález postele z pravěku v historii archeologie. Vědce také udivila preciznost, s jakou bylo pravěké lůžko zkonstruováno.

Při procházce Prahou většina z návštěvníků i místních obdivuje staré památky, které doposud stojí na svých místech.

Pod Vikingy si představíme neúprosné nájezdníky, pro vikingskou kulturu se nám zdá být typický obdiv válečníků k udatnosti na bitevním poli i mužnému chování. Podle historiků však někteří z dávných válečníků mohli být ve skutečnosti transmuži, píše server The Australian. Tato hypotéza se objevuje v nové knize The Children of Ash and Elm: A History of the Vikings (Děti jasanu a jilmu: Dějiny Vikingů) z pera archeologa Neila Priceho, který působí na švédské Uppsalské univerzitě.

S výrobou a použitím pravěkých kamenných nástrojů, textilu či keramiky se dnes mohli seznámit návštěvníci Archeoparku ve Všestarech na Královéhradecku. V rámci programu Dnů živé archeologie se vrátili do doby kamenné. Součástí byl také workshop zaměřený na štípání pazourkových nástrojů. Akce nazvaná "Doba kamenná - nejen o kameni" přilákala desítky návštěvníků. ČTK to dnes odpoledne řekl archeolog a ředitel archeoparku Radomír Tichý. Program pokračuje i v neděli.

Hurá zpátky do minulosti. Nové informace, které pomohou doplnit poznání historie jihu Prahy, přinesl záchranný archeologický výzkum. Jeho terénní část proběhla od dubna do června u křižovatky Komořanské a Zlochovy ulice v Praze Modřanech. Odborníci vykopali poklad.

Za policejního doprovodu dorazily dnes do Národního muzea v Praze až 5000 let staré archeologické nálezy z Egypta, které budou součástí výstavy Sluneční králové. Začne za dva týdny a představí nejvýznamnější objevy českých egyptologů v Abúsíru. Dnes přicestovalo 90 předmětů zejména z Egyptského muzea v Káhiře, které své exponáty zapůjčuje jen výjimečně. Na výstavě s pojistnou hodnotou jedna miliarda korun budou zápůjčky z desítky zahraničních institucí, řekl dnes novinářům ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Poklad 435 zlatých a stříbrných mincí ze 14. století, které našli 23. března dva lidé v lese asi pět kilometrů západně od kláštera Kladruby na Tachovsku, má historickou hodnotu kolem čtyř milionů korun. V době svého, zřejmě chvatného, uložení do země ke konci 70. let 14. století by si za ně majitel mohl koupit celou vesnici. Podobný nález je unikátní, v době vlády Karla IV. nebyly války a v zemi bylo poměrně bezpečno, takže nebylo tolik důvodů mince ukrývat, řekl dnes novinářům ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda.

Archeologové objevili v místech stavby železničního koridoru u Doubí na Táborsku pozůstatky žárových hrobů a pohřebních mohyl. Jde o nálezy ze starší doby železné z let od šestého do pátého století před naším letopočtem. Novináře o tom dnes informoval archeolog táborského husitského muzea Jiří Bumerl.

Odborníci z Muzea Blanenska s brněnskými antropology vytvořili na základě nalezené lebky možnou podobu postavy takzvané princezny z Býčí skály, která žila před více než 2500 lety. Přibližně třicetiletá žena zemřela ve starší době železné. Její lebka je jedním ze symbolů, unikátů a nejcennějších předmětů moravské archeologie. Rekonstrukci včetně šatů i šperků muzeum v pátek představilo veřejnosti. K vidění bude v expozici Cesta do pravěku Blanenska.

Amatérský archeolog objevil v Královéhradeckém kraji lokalitu starou 20.000 let z období paleolitu. Na návrší Pardědub nad řekou Labe u obce Skalice na Hradecku našel dva artefakty z pazourku, které svědčí o tábořišti z doby tzv. lovců mamutů. Nálezce objevil pazourky při povrchovém sběru na poli již před několika lety, minulý týden je přinesl do muzea.

Zbytky monumentálních chrámů z doby železné a středověkých budov jsou skryty pod zemí v pevnosti Navan Fort, což je archeologické naleziště v Severním Irsku.

Zajímavý doklad o historii vydala stavba kanalizace ve Stříbrné Skalici u Prahy. Dělníci tam při výkopových pracích objevili 600 let starou prakovou kouli. Unikátní nález doplnil sbírku kamenné munice, která připomíná obléhání zdejšího hradu na počátku 15. století. ČTK o tom dnes informovala Jaroslava Tůmová z obecně prospěšné společnosti Posázaví.

Amatérský archeolog objevil v Královéhradeckém kraji lokalitu starou 20.000 let z období paleolitu. Na návrší Pardědub nad řekou Labe u obce Skalice na Hradecku našel dva artefakty z pazourku, které svědčí o tábořišti z doby tzv. lovců mamutů. ČTK to dnes řekl archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Petr Čechák. Nálezce objevil pazourky při povrchovém sběru na poli již před několika lety, minulý týden je přinesl do muzea.

Po náročném několikaletém restaurování se do sbírek Jihomoravského muzea ve Znojmě dnes dostal železný kotel z velkomoravského období. Archeologové jej našli před třemi lety ve známé archeologické lokalitě Hradiště u Znojma, kde existovalo velkomoravské sídliště. Lidé jej uvidí zhruba do konce října v mázhauzu Domu umění, uvedla v tiskové zprávě mluvčí muzea Renata Hurníková.

Archeologové se po více než 50 letech vrátili na zříceninu hradu Štamberk u Řásné na Jihlavsku. Kdysi mohutný hrad s přibližně hektarovou rozlohou je zničený zřejmě od poloviny 15. století. Záměrem Mikroregionu Telčsko je lépe hrad zpřístupnit veřejnosti. Čeká ho sanace dochované věže a odhalení zdiva zarostlého vegetací. ČTK to za mikroregion řekl Jan Švaříček.

Původ odhalili díky 60 let zmizelému vzorku z megalitu.

Stonehenge, neolitický zázrak v jižní Anglii, po staletí zaměstnával historiky a archeology mnoha záhadami. Jak byl postaven? Jakému účelu sloužil a odkud pocházejí jeho mohutné pískovcové balvany?

Celkem 23 hrobů z pozdní doby kamenné našli archeologové při záchranném výzkumu poblíž silnice I/50 v Holubicích na Vyškovsku. Na stejném místě objevili i pozůstatky pozdějšího osídlení z mladší doby bronzové i z období Velké Moravy. ČTK to řekla vedoucí výzkumu Blanka Mikulková z vyškovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno.

Archeologové už nějakou dobu vědí, že ve čtvrtém století před naším letopočtem v Řecku některé svatyně disponovaly kamennými plošinami místo schodů. .

Osm metrů hlubokou středověkou studnu a další pozůstatky starší zástavby našli archeologové při záchranném výzkumu v bývalé škole v ulici Na Náměti v Kutné Hoře. Město chce budovu přestavět na kulturně vzdělávací středisko a knihovnu. Projekt je vzhledem k archeologickým nálezům nutné upravit, řekla místostarostka Silvia Doušová (STAN Šance pro Kutnou Horu).

Osm metrů hlubokou středověkou studnu a další pozůstatky starší zástavby našli archeologové při záchranném výzkumu v bývalé škole v ulici Na Náměti v Kutné Hoře. Město chce budovu přestavět na kulturně vzdělávací středisko a knihovnu. Projekt je vzhledem k archeologickým nálezům nutné upravit.

Osm metrů hlubokou středověkou studnu a další pozůstatky starší zástavby našli archeologové při záchranném výzkumu v bývalé škole v ulici Na Náměti v Kutné Hoře. Město chce budovu přestavět na kulturně vzdělávací středisko a knihovnu. Projekt je vzhledem k archeologickým nálezům nutné upravit, řekla ČTK místostarostka Silvia Doušová (STAN Šance pro Kutnou Horu).

Archeologická sonda prováděná za účelem nalezení ostatků Zdeny Mašínové starší, která zemřela v komunistickém vězení, skončila neúspěchem. Ostatky se nenašly. Mašínová měla být tajně pohřbena na Ďáblickém hřbitově.

Hroby čtyř lidí pohřbených mimo obvyklé pohřebiště odhalili antropologové při výzkumu poblíž zámečku Pohansko na Břeclavsku. Ostatky budou v laboratořích zkoumat antropologové, řekli ČTK vedoucí průzkumu Petr Dresler a archeoložka Renáta Přichystalová.

Kdy vlastně došlo k prvnímu osídlení Severní Ameriky a jaký život tito nejstarší předkové měli? Tato otázka vzrušuje lidstvo snad už od úsvitu novověku. Teď dostali archeologové jednu originální nápovědu - v jeskyních nedaleko města Paisley v americkém státě Oregon se našly exkrementy staré 14 tisíc let. Včetně lidského.

Při průzkumné sondě hromadného hrobu na ďáblickém hřbitově sice archeologové našli dvě zachovalé kostry dospělých lidí a další kosterní pozůstatky, antropologové však vyloučili, že by některá z nich mohla patřit Zdeně Mašínové starší. Novinářům to dnes na místě řekli členové týmu, který sondu prováděl, a radní Prahy Milena Johnová (Praha Sobě). Ta uvedla, že s ohledem na to, že jiné indicie o umístění ostatků neexistují, tím snahy o vyzvednutí končí. Město podle ní plánuje na hřbitově pietní úpravy.

Archeologové při průzkumu hromadného hrobu na pražském ďáblickém hřbitově nenašli ostatky Zdeny Mašínové starší. Televizi CNN Prima NEWS to řekla její dcera Zdena Mašínová mladší. Hromadný hrob nechal prozkoumat magistrát. Výsledek nechtěli jeho zástupci ani archeologové komentovat s odkazem na čtvrteční tiskovou konferenci.

Archeologové při průzkumu hromadného hrobu na pražském ďáblickém hřbitově nenašli ostatky Zdeny Mašínové starší. Televizi CNN Prima NEWS to řekla její dcera Zdena Mašínová mladší.

Archeologové u Domašína na Rychnovsku pokračují ve výzkumu v trase budoucího silničního obchvatu obce. Naleziště, které mají prozkoumané ze dvou třetin, patří v okrese Rychnov nad Kněžnou k výjimečným. Archeologům se tam zřejmě podařilo zaznamenat průběžný vývoj osídlení od neolitu až po dobu bronzovou. Výzkum u Domašína začal na jaře.

Rozeklané skalnaté hory, kde dosud vládne zákon krevní msty. Bezútěšně pusté roviny bez života, ve kterých se jako fata morgána sem tam zatřpytí solná pláň či hladina jezera. Sístán, nejodlehlejší kout Íránu, má mnoho tváří. Právě tady se prý na úsvitu perských dějin narodil prorok Zarathuštra. A podle jiné legendy odtud pocházel jeden z biblických tří králů.

Pozůstatky topeniště pece z 15. století, kamenné pece a vápenné jámy ze 13. století našli archeologové ze společnosti Archaia při průzkumu zadního traktu domu v Orlí ulici v Brně. Známky osídlení tohoto místa pocházejí už od 12. století. ČTK to řekla vedoucí výzkumu Lenka Sedláčková. Místo výzkumu patří na takzvané Římské náměstí, což je neoficiální název rozšířené části Františkánské ulice, která vytváří uzavřené náměstíčko.

Všichni víme, že mocná a krásná královna Kleopatra VII. (69-30 př. n. l.), která pobláznila Julia Caesara i jeho stoupence Marka Antonia, spáchala stejně jako její milenec Antonius sebevraždu. Zda to bylo pomocí jedu, hadím uštknutím nebo jiným způsobem, by mohla potvrdit její mumie. Tedy pokud se ji někdy podaří objevit.

Během prázdnin obohacuje zážitkový park v Kovářově program o komponované dny. Nejblíže návštěvníky čekají soboty s vařením a archeologií.

V roce 1996 archeologové objevili v jeskynním pohřebišti poblíž Europa Point na Gibraltaru ostatky neznámé ženy. Až pokročilá technologie v roce 2019 určila, že tato Gibraltaranka žila před 7500 lety. Forenzní vědci, kteří tuto ženu pojmenovali Calpeia, se nedávno rozhodli, že zrekonstruují také její tvář. A výsledek? Je dechberoucí.

Myslím, že když Bůh stvořil svět, zbyla mu ještě pořádná náruč kamenů, a tak je jen tak pohodil na plochu zhruba třiceti čtverečních kilometrů v jihoindickém státě Karnátaka. Jiné vysvětlení pro vznik prazvláštní, až mimozemsky působící krajiny kolem vesničky Hampi totiž nemám.

Jedná se o nejvýznamnější artefakt z období starší doby kamenné. Zhruba deseticentimetrová soška bývá vystavována za přísných bezpečnostních okolností a ojediněle. V Moravském zemském muzeu si mohou návštěvníci prohlédnout pouze její kopii. Soška neznámého autora byla nalezena 13. července 1925.

Jedná se o nejvýznamnější artefakt z období starší doby kamenné. Zhruba deseticentimetrová soška bývá vystavována za přísných bezpečnostních okolností a ojediněle. V Moravském zemském muzeu si mohou návštěvníci prohlédnout pouze její kopii. Soška neznámého autora byla nalezena 13. července 1925.

Díky novým technologiím a novému výzkumu zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy se nyní změnil pohled na evoluci zubů. Vědci totiž objevili zuby u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců (akantotoracidů) starých 409 milionů let, přičemž doposud se zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy, že je vůbec neměli.

U pobřeží Pilbara v západní Austrálii bylo objeveno první podvodní a zároveň největší podvodní naležiště. Artefakty, které zde byly nalezeny by mohly odpovědět na otázky týkající se ranné civilizace na kontinentu. Zajímavostí je, že podvodní naležiště bylo objeveno u poloostrova Burrup, který je domovem největší australské sbírky domorodých jeskyních maleb.

Na hradě Grabštejn na Liberecku se prohlídkový okruh rozšířil o místnosti věnované i archeologii. Je tam například pouzdro starší, než je první zmínka o hradě. Lidé uvidí také částečně odhalený portál přímo ve zdi, skořápky slanovodních ústřic nebo dělovou kouli z husitských válek. Jde o součásti druhého prohlídkového okruhu příhraničního hradu. Od července se rozšířil o dvě místnosti. Jsou tam archeologické nálezy, které byly na hradě objeveny během minulých let při rekonstrukcích, řekla ČTK kastelánka Iva Bártová.