Archeologie

Římský spisovatel Plinius mladší radil "políbit chlupatý čenich myši", coby lék na běžné nachlazení. Jeho krajané spojovali myši s bohem Apollónem, který by na ně mohl s pomocí svých šípů seslat smrtící mor. Kdo ví, jak by pohlíželi na reálně vypadající myš vyrobenou z kusu kůže, který se našel v římské pevnosti Vindolanda jižně od Hadriánova valu nedaleko Hexhamu v severní Anglii.

Archeologický výzkum probíhající od 16. ledna 2020 v obci Zbečno poblíž hradu Křivoklát konečně přinesl kýžené ovoce. Odborníkům se podařilo odkrýt nejen pohřebiště z dob Přemyslovců, ale nalezli dokonce také fragmenty pravěkého osídlení.

Při stavbě nového letiště v Mexiku objevili archeologové kosterní pozůstatky desítek mamutů. Nálezy budou možná vystaveny v budoucím terminálu, informovala s odvoláním na místní média agentura DPA.

Francouzští archeologové objevili poblíž Saint-Vulbas, asi 32 km od Lyonu, pozůstatky ženy, která v zemi ležela 2800 let. Tělo ženy, o které se odborníci domnívají, že byla princeznou, bylo uloženo do dubové rakve s rukama podél boků.

Přestože stavba považovaná za nejstarší známý chrám na světě pochází ještě z neolitu a vybudovali ji lidé z kultury lovců a sběračů, navrhoval ji někdo, kdo zřejmě dobře rozuměl geometrickým principům. Ukazuje to nový výzkum.

Přežila japonský útok na Pearl Harbor, zásahy torpédy i bombami i výbuch jaderné pumy. Nyní „nepotopitelnou“ americkou bitevní loď USS Nevada našli vědci asi 120 kilometrů jihozápadně od Pearl Harboru.

Byli zkušenými inženýry, předběhli dobu s podlahovým vytápěním, stavbou akvaduktů a použitím betonu coby stavebního materiálu. A nyní vychází najevo, že staří Římané byli také mistry recyklace odpadových materiálů, napsal zpravodajský server The Guardian.

V Číně byl nalezen kosterní pozůstatek mláděte dinosaura starý 75 milionů let. Zajímavé je, že tento pozůstatek obsahoval i chrupavčitou tkáň se zachovalým zbytkem proteinů a DNA. Mnozí vědci se však domnívají, že se jedná o kontaminaci mladším vzorkem.

Archeologové konečně našli hlavní město mayského království Sak Tzi, na které se odkazují sochy a nápisy z celého starověkého mayského světa. Hledali ho více jak čtvrt století.

Bulharský nález úlomků kostí a zubní stoličky starých 45.000 let podle vědců ukazuje, že člověk druhu Homo sapiens se dostal do Evropy dříve, než se dosud předpokládalo. Kontinent byl před jeho příchodem doménou neandrtálců, připomněla nyní agentura Reuters.

Denárový poklad nalezený u Chýště na Pardubicku se stal kulturní památkou. Je nazývaný pokladem století, téměř 1700 mincí bylo v podzemí téměř 1000 let, uvedlo hejtmanství v tiskové zprávě. Soubor stříbrných denárů z doby počátků české státnosti objevil náhodný nálezce v roce 2015. Denáry jsou velké přibližně jako současná česká korunová mince a nebyly běžným platidlem. Za jednu takovou minci by člověk v desátém století mohl vyžít až dva měsíce. Hodnota mincí byla obrovská i ve své době, bylo za ni možné vyzbrojit třeba i armádu.

Vědci našli místo, kde se odehrála Hannibalova první velká bitva. Jeho armáda 25 000 mužů a 40 válečných slonů tam porazila španělské kmeny o síle 100 000 bojovníků.

Archeologové odkryli na Přerovsku keramickou nádobu s 3000 let starými bronzovými předměty. Zakopaná byla na poli. Jde například o kruhové šperky zdobené rytou výzdobou, části spon a zejména kruhový předmět, takzvanou faléru z bronzového plechu s bohatě tepanou výzdobou. Soubor bronzových předmětů z pozdní doby bronzové řadí k nejvýznamnějším archeologickým objevům v Olomouckém kraji v posledních desetiletích. Nález budou nyní odborníci zkoumat v laboratoři Muzea Komenského.

Amazonský deštný prales, který se rozkládá na území bezmála deseti států Latinské Ameriky, v očích mnohých platí za symbol panenské přírody. Mezinárodní vědecký tým však dokázal, že tehdejší obyvatelé pralesa jeho úrodnou půdu obdělávali už zhruba před 10.000 lety. Jedni z prvních zemědělců na území dnešní Bolívie pěstovali maniok, tykve a kukuřici, píše zpravodajský server BBC.

Archeologové při rekonstrukci pardubického zámku objevili mohutnou zeď z opuky, která tu ve 14. století tvořila obytně obrannou hranolovou věž, takzvaný donjon. Jde o pozůstatky původního hradu před pozdějšími přestavbami. Nález zpřesňuje představy o jeho původní podobě, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Východočeského muzea Kateřina Procházková Skůpová.

Vstup do „zářícího města“ našli vědci v jižním Španělsku. Objevili bránu legendárního islámského paláce Medina Azahara z 10.

Hřbitov doslova zaznamenává historii Orkneyských ostrovů, které obývali původní obyvatelé, zvaní Pictishové. Ti ostatně obývali většinu současného Skotska.

Momentálně neexistuje herní studio, na jehož tvorbu bych se těšil víc než na novou hru od Inkle. Ze všeho, co jsem od něj kdy vyzkoušel, jsem si odnesl nezapomenutelné zážitky – mobilní verze Sorcery mi připomněla kouzlo starých gamebooků, 80 Days ukázaly, jak se na malém prostoru vypráví příběh a buduje svět, a Heaven’s Vault je nádherná, melancholická výprava za archeologií a lingvistikou. Jsem proto nadšený, že další hry se dočkáme už v létě a že se bude věnovat nesmírně zajímavému tématu.

Nové poznatky z posledních dvou archeologických výzkumů na pražském Vyšehradě shrnou publikace pro odbornou i laickou veřejnost. V roce 2018 archeologové zkoumali pozůstatky kostela z 10. až 11. století nedaleko vyšehradské baziliky svatého Vavřince, který podle nich nebyl zřejmě nikdy dokončen. Při druhém průzkumu objevili doklady o raně středověké dílně na výrobu zlata a stříbra. V Praze by letos měla být konference věnovaná tématu panovnických rezidencí. V rozhovoru s ČTK to řekl archeolog a egyptolog Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu AV ČR.

O čem a jak budou jednou psát historici, až se dostanou k roku 2020 a ke koronavirové pandemii? Dojdou opět k tomu, že se všechny problémy světa v různých obměnách dokola opakují? Můžeme díky historii přijít na to, jak je řešit a zabránit kolapsu civilizace? Profesor Miroslav Bárta, archeolog, egyptolog a prorektor Univerzity Karlovy, se právě těmto tématům dlouhodobě věnuje. I my, jako lidstvo, podle něj můžeme mít velké problémy, pokud nezačneme globální problémy řešit celosvětově. Bárta nám ale věří, všechny krize totiž podle něj člověk vždy v historii překonal. Následuje velký rozhovor, původně chystaný do nového časopisu „I“.

Vstup do „zářícího města“ našli vědci v jižním Španělsku. Objevili bránu legendárního islámského paláce Medina Azahara z 10. století, který byl zničen požárem během občanské války před více než 1 000 lety. Medina Azahara leží asi čtyři kilometry západně od Cordoby na úpatí pohoří Sierra Morena. Dominuje okolním pláním.

Na Orknejských ostrovech, které leží na samotném sychravém severu Skotska, často řádí bouře. Ty nedávné sice způsobily nějaké škody, ale zároveň potěšily archeology. Došlo totiž k tomu, že zuřící živly na Orknejích odkryly doposud neznámou část dávného hřbitova. Své mrtvé tam ukládali Piktové i Vikingové.

Prohlédněte si kryptu velmistra rožmberského řádu lebky se zlaceným sarkofágem ve fotogalerii.

Vědcům se s pomocí LIDARu podařilo zmapovat dávnou silnici Mayů. Yucatánská dálnice vznikla před 1 300 lety a měřila více než 100 kilometrů.

Archeologové objevili v základech břeclavského zámku kosterní pozůstatky tří lidí. Jsou staré asi 1000 let, řekl dnes ČTK David Mahovský z břeclavské radnice. Kostry byly v těsné blízkosti a v extrémních pozicích. Podle archeologa Miroslava Dejmala mohli být lidé svázaní a mohlo jít o násilnou smrt. Archeologové budou nález dál zkoumat.

Objev chrámu z doby železné poblíž Jeruzaléma popírá myšlenku, že starověké království Judské, které se nacházelo v dnešním jižním Izraeli, mělo jen jeden chrám. Tím měl být První chrám, známý také jako chrám Šalomouna, svaté místo uctívání v Jeruzalémě, který stál od 10.

Pětimetrový mamut nebo obří pravěký lenochod jsou k vidění na zámku ve Zlíně. Jsou součástí výstavy Giganti doby ledové, která potrvá až do 10. června. Vědci ve spolupráci s umělci připravili 17 modelů zvířat v životní velikosti. Opatření vydaná v souvislosti s nákazou koronavirem se pořádání výstavy nedotknou, řekl ČTK Pavel Chmelík z pořádající galerie Artrium. Výstava je zaměřena především na děti.

Základy mariánského sloupu z poloviny 17. století na pražském Staroměstském náměstí, který dav strhl v listopadu 1918 po vzniku Československé republiky, byly v minulém století na několika místech narušeny, hlavně výkopem pro vedení kabelů. Zjistili to archeologové, kteří před stavbou repliky sloupu základy původní památky odkryli a zdokumentovali. O průzkumu ČTK informovalo pražské pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ).

Před šedesáti lety vyvěsil jeden z průkopníků české egyptologie profesor Zbyněk Žába u hrobky významného hodnostáře a vezíra ve starověkém Egyptě Ptahšepsese arabsky a anglicky napsanou cedulku „Pozor zde je pracoviště českého egyptologického ústavu“. Od té doby se česká egyptologie vypracovala díky novým a novým objevům na světové výsluní.

Dřevěná studna, kterou archeologové před pár týdny našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je nejstarší pravěkou dřevěnou strukturou na světě. Potvrdil to dosavadní výzkum archeologů, kteří ji datují do let 5 256 až 5 255 před Kristem.

Archeologové v pátek v centru Říma představili nedávno objevenou podzemní svatyni nejspíše zasvěcenou Romulovi, legendami opředenému zakladateli města. Objekt se nachází v prostoru Fora Romana a jeho součástí je sarkofág z 6. století před naším letopočtem, informovala italská média.

Část psovitých šelem, jejichž pozůstatky našli archeologové v Předmostí u Přerova, má obroušené zuby. Zvířata patrně žrala kosti, ke kterým se dostávala u lidí doby kamenné, což by mohlo nasvědčovat rané domestikaci. V tiskové zprávě o tom informovalo Moravské zemské muzeum, jehož pracovnice Martina Galetová se týmového mezinárodního výzkumu účastnila.

Kamenné nástroje pravěkých lidí a suroviny pro jejich výrobu často urazily překvapivě dalekou cestu. Distribuční cesty vedly napříč Evropou tisíce let před vznikem dnešního společného hospodářského prostoru. Odkud pochází kámen přetvořený například v sekeru, pomáhá archeologům odhalit brněnská litotéka, tedy srovnávací sbírka kamenných surovin.

Jeden z nejvzácnějších předmětů archeologické sbírky Národního muzea nyní opouští depozitář a po dobu necelých dvou týdnů bude vystaven ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Výstava s názvem Keltská kamenná hlava ze Mšeckých Žehrovic se návštěvníkům poprvé otevře 11. února letošního roku.

Za doprovodu zásahové jednotky se samopaly opustila dnes depozitář Národního muzea v Terezíně na Litoměřicku keltská hlava. Ve světě zřejmě nejznámější archeologický nález z České republiky si budou moci prohlédnout návštěvníci Vlastivědného muzea v Olomouci.

V roce 2018 nalezli olomoučtí archeologové u obce Ostrov v Pardubickém kraji studnu ze dřeva, jež se nacházela pod plánovanou trasou dálnice D35. Podle odborníků se jedná o nejstarší pravěký dřevěný objekt na světě, jak nyní potvrdil dosavadní výzkum.

Otázka, zda dinosauři byli studenokrevní jako jejich příbuzní plazi, či spíše teplokrevní jako ptáci, je již mnoho let předmětem debat ve vědeckých kruzích. Tým vědců z izraelské Hebrejské univerzity nyní našel důkazy svědčící o tom, že alespoň někteří dinosauři byli teplokrevní, takže si dokázali udržet svou tělesnou teplotu na určité výši nezávisle na změnách okolní teploty. Informoval o tom zpravodajský server The Times of Israel.

Uprostřed skleněné pyramidy se vznáší zářící hologram náhrdelníku. Po chvíli jej vystřídá do detailu propracovaný model štíhlého kalichu. Virtuální artefakty se pomalu otáčejí, aby si je přihlížející mohli prohlédnout ze všech stran. To je pouze jedna z moderních technických vymožeností, ze kterých se mohou radovat archeologové a muzeologové z Masarykovy univerzity.

Na závěr svého seriálu o Maltě bych se rád zmínil o ostrově Gozo, který je druhým největším ze tří hlavních maltských ostrovů. Zajímavá místa na ostrově jsou velice blízko sebe, takže jsou snadno dostupná a celý ostrov je tak možné prozkoumat za jeden den, a to i v případě, že se budete pohybovat hromadnou dopravou a pěšky. Mezi největší zajímavosti patří megalitický chrám Ġgantija ve vesnici Xagħra, město Victoria (pro toto město se užívá i jméno Rabat) se středověkým hradem, místní pláž Ramla a historické kostely. Moře okolo ostrova Gozo je také proslaveným rájem potápěčů.

Jihočeští památkáři nechají vyrobit kopii vzácné gotické sochy Vimperské madony, kterou vystaví v zámeckém Muzeu Vimperska. Muzeum v nyní opravovaném zámku bude přístupné od nové sezony v roce 2021. Odborníci sundali gotickou sochu z hlavního oltáře vimperského kostela Navštívení Panny Marie. Dílo pak nasnímali 3D skenerem. Na 3D tiskárně následně vznikne model, který poslouží jako předloha pro kopii sochy. Ta bude hotova asi na podzim. Novinářům to dnes řekla Milena Hajná z Národního památkového ústavu.

Vlastivědné muzeum v Olomouci čekají příští týden další rozsáhlá bezpečnostní opatření. Po Věstonické venuši bude do muzea za dohledu ozbrojené policejní eskorty přivezen originál opukové hlavy Kelta ze Mšeckých Žehrovic, jednoho z nejvýznamnějších archeologických objevů na území České republiky. Do Olomouce bude převezen z Národního muzea v Praze v pondělí, vystaven bude od 11. do 23. února. Originál je pro svou unikátnost a křehkost materiálu vystavován výjimečně.

Válečník byl i s předměty pohřbem opravdu hluboko, protože jinak by hrob nepřežil staletí, kdy se z místa stala orná půda. Nad hrobem se původně klenula obrovská nadzemní mohyla, kterou právě orba postupně likvidovala.

Chodov na Sokolovsku chce obnovit hrob prvního starosty Karla Fenkla, od jehož úmrtí letos uplyne 100 let. Na místě, kde byl podle historických pramenů s rodinou pochován, se našly čtyři rakve. Jedna z nich by měla patřit právě bývalému starostovi, který v čele Chodova stanul v roce 1890. Více z ostatků zjistí průzkum antropologů, řekl ČTK městský historik Miloš Bělohlávek.

Praha - Vědci z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy asi našli v kostnici v Žehuni na Kolínsku kosti husitských bojovníků. Mohlo by jít o účastníky bitvy u Lipan.

Nečekaný objev udělali archeologové při průzkumu spojeném s rekonstrukcí jižního křídla zámku v Moravském Krumlově.

V prosinci tomu bylo právě sto let od doby, kdy díky vlivu výrazné osobnosti naší vědy, antropologa, archeologa a slavisty Lubora Niederla, vznikl Státní archeologický ústav. .

Při záchranném archeologickém výzkumu na staveništi Cyrilometodějského centra Na Valách ve Starém Městě, byl počátkem posledního lednového týdne odkryt archeology z Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea a Slováckého muzea hrob malého dítěte, pravděpodobně holčičky, který je zachován v relativně špatném stavu.

Čeští archeologové v minulém roce objevili při záchranném výzkumu a geofyzikálním průzkumu kláštera na českobudějovickém Piaristickém náměstí dřevěnou schránu, v níž měly být údajně podle dochovaných zpráv uloženy ostatky Jindřicha Libraria (přelom 12. a 13. století–1281). Odborníci nyní přišli s tvrzením, že nalezené ostatky nepatří převorovi, nýbrž náleží minimálně třem jiným osobám.

Další zajímavé místo, které jsem na Maltě navštívil po Vallettě a jež doporučuji navštívit, je město Mdina, které bylo po určitou dobu hlavním městem Malty a nachází se zhruba uprostřed ostrova. Z Valletty do něj jezdí přímé autobusové linky, ale doporučuji jít na autobus na centrální autobusové stanoviště ve Vallettě, protože autobusy bývají dost přeplněné, a tak většinou na dalších zastávkách již nezastavují.

Minulý rok na mě z křoví nevyskočil žádný stříbrem ozbrojený Zaklínač 3, neočarovala mě božská podstata jako v Divinity: Original Sin 2, neobjevila se prostě žádná dechberoucí hra, která by pro mě celý rok definovala. Ale vážně si nemám nač stěžovat. Místo toho jsem se setkal se starými známými, se kterými je vždycky fajn se pobavit, a pak taky s několika úplnými cizinci. Jak často máte šanci sledovat při práci vesmírnou archeoložku?

Během svého pobytu na Maltě jsem měl původně v plánu vyrazit druhého ledna na výlet na druhý největší ostrov maltského souostroví Gozo, ale když jsem přijel k přístavu, odkud vyplouvá trajekt na Gozo, pochopil jsem, že to nemá smysl. Ukázalo se totiž, že druhého ledna chtěl na ostrov Gozo jet takový dav lidí, že kolona automobilů čekajících na trajekt byla snad dvoukilometrová a v přístavišti čekalo možná několik set lidí. Protože jsme se nechtěl tlačit, ani být na přeplněném ostrově, změnil jsem svůj plán a vyrazil do historického centra Malty – Valletty.

Tádžmahál je indickým skvostem známým po celém světě, ale Ágra a její okolí skrývají mnohé další poklady. Jedním z nich je Fatéhpur Sikrí ležící asi 30 kilometrů severovýchodně od Ágry. Toto záhadné město bývalo kdysi hlavním centrem Mughalské říše.

Amatérský hledač pokladů našel v Moravském krasu na Blanensku pomocí detektoru kovů 50 stříbrných mincí pravděpodobně z 16. století. Nález ohlásil, archeolog muzea pak v místě dohledal dalších 12 mincí. ČTK to dnes řekla ředitelka Muzea Blanenska Pavlína Komínková.

Neandrtálci rádi trávili léto na jihu Španělska. Otisk chodidla nalezený v Gibraltaru ukazuje, že zde nalézali útočiště před chladem. Nález může také zpochybnit teorii o tom, kdy a jak tito hominidé vymřeli. O zjištění týmu španělských a portugalských paleontologů dnes informoval deník El País.

Archeologové dali nalezenému městu jméno Motza a po 16 měsících kopání odhalil tým také vznešenost Motzy. Město bylo hustým centrem dílen, veřejných hal a soukromých domů propojených silnicemi a uličkami.

Malta je ostrov s tisíciletou historií lidského osídlení. Na pozůstatky chrámů a osídlení z různých dob tam narazíte takřka na každém kroku. Zároveň také Malta patří k nejmenším členským státům Evropské unie. Leží zhruba 80 kilometrů od Sicílie a přibližně 284 kilometrů od Afriky. Ve zprávách se v poslední době můžeme s Maltou setkat hlavně v souvislosti se záchranou imigrantů z Afriky vyplouvajících od libyjského pobřeží, ale Malta je hlavně turistickým centrem a míří sem hodně lidí na dovolenou. A ostrov toho má opravdu hodně co nabídnout.

Egyptologie za posledních 30 let udělala velký skok a rozvinula i díky českým egyptologům spolupráci s řadou oborů.

100 let české egyptologie. Fenomenální objevy, pot a krev   Kredit českých vědců v Egyptě jakoby sahal na špičku pyramidy. Zatímco staří Egypťané potřebovali tisíce let na vytvoření dějin, čeští egyptologové je rozkrývají zhruba půlstoletí.