Archeologie

Vědcům se s pomocí LIDARu podařilo zmapovat dávnou silnici Mayů. Yucatánská dálnice vznikla před 1 300 lety a měřila více než 100 kilometrů.

Archeologové objevili v základech břeclavského zámku kosterní pozůstatky tří lidí. Jsou staré asi 1000 let, řekl dnes ČTK David Mahovský z břeclavské radnice. Kostry byly v těsné blízkosti a v extrémních pozicích. Podle archeologa Miroslava Dejmala mohli být lidé svázaní a mohlo jít o násilnou smrt. Archeologové budou nález dál zkoumat.

Objev chrámu z doby železné poblíž Jeruzaléma popírá myšlenku, že starověké království Judské, které se nacházelo v dnešním jižním Izraeli, mělo jen jeden chrám. Tím měl být První chrám, známý také jako chrám Šalomouna, svaté místo uctívání v Jeruzalémě, který stál od 10.

Dřevěná studna, kterou archeologové před pár týdny našli při záchranném výzkumu pod budoucí dálnicí D35 u Ostrova v Pardubickém kraji, je nejstarší pravěkou dřevěnou strukturou na světě. Potvrdil to dosavadní výzkum archeologů, kteří ji datují do let 5 256 až 5 255 před Kristem.

Archeologové v pátek v centru Říma představili nedávno objevenou podzemní svatyni nejspíše zasvěcenou Romulovi, legendami opředenému zakladateli města. Objekt se nachází v prostoru Fora Romana a jeho součástí je sarkofág z 6. století před naším letopočtem, informovala italská média.

Část psovitých šelem, jejichž pozůstatky našli archeologové v Předmostí u Přerova, má obroušené zuby. Zvířata patrně žrala kosti, ke kterým se dostávala u lidí doby kamenné, což by mohlo nasvědčovat rané domestikaci. V tiskové zprávě o tom informovalo Moravské zemské muzeum, jehož pracovnice Martina Galetová se týmového mezinárodního výzkumu účastnila.

Otázka, zda dinosauři byli studenokrevní jako jejich příbuzní plazi, či spíše teplokrevní jako ptáci, je již mnoho let předmětem debat ve vědeckých kruzích. Tým vědců z izraelské Hebrejské univerzity nyní našel důkazy svědčící o tom, že alespoň někteří dinosauři byli teplokrevní, takže si dokázali udržet svou tělesnou teplotu na určité výši nezávisle na změnách okolní teploty. Informoval o tom zpravodajský server The Times of Israel.

Uprostřed skleněné pyramidy se vznáší zářící hologram náhrdelníku. Po chvíli jej vystřídá do detailu propracovaný model štíhlého kalichu. Virtuální artefakty se pomalu otáčejí, aby si je přihlížející mohli prohlédnout ze všech stran. To je pouze jedna z moderních technických vymožeností, ze kterých se mohou radovat archeologové a muzeologové z Masarykovy univerzity.

Kamenné nástroje pravěkých lidí a suroviny pro jejich výrobu často urazily překvapivě dalekou cestu. Distribuční cesty vedly napříč Evropou tisíce let před vznikem dnešního společného hospodářského prostoru. Odkud pochází kámen přetvořený například v sekeru, pomáhá archeologům odhalit brněnská litotéka, tedy srovnávací sbírka kamenných surovin.

Jeden z nejvzácnějších předmětů archeologické sbírky Národního muzea nyní opouští depozitář a po dobu necelých dvou týdnů bude vystaven ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Výstava s názvem Keltská kamenná hlava ze Mšeckých Žehrovic se návštěvníkům poprvé otevře 11. února letošního roku.

Za doprovodu zásahové jednotky se samopaly opustila dnes depozitář Národního muzea v Terezíně na Litoměřicku keltská hlava. Ve světě zřejmě nejznámější archeologický nález z České republiky si budou moci prohlédnout návštěvníci Vlastivědného muzea v Olomouci.

Na závěr svého seriálu o Maltě bych se rád zmínil o ostrově Gozo, který je druhým největším ze tří hlavních maltských ostrovů. Zajímavá místa na ostrově jsou velice blízko sebe, takže jsou snadno dostupná a celý ostrov je tak možné prozkoumat za jeden den, a to i v případě, že se budete pohybovat hromadnou dopravou a pěšky. Mezi největší zajímavosti patří megalitický chrám Ġgantija ve vesnici Xagħra, město Victoria (pro toto město se užívá i jméno Rabat) se středověkým hradem, místní pláž Ramla a historické kostely. Moře okolo ostrova Gozo je také proslaveným rájem potápěčů.

Jihočeští památkáři nechají vyrobit kopii vzácné gotické sochy Vimperské madony, kterou vystaví v zámeckém Muzeu Vimperska. Muzeum v nyní opravovaném zámku bude přístupné od nové sezony v roce 2021. Odborníci sundali gotickou sochu z hlavního oltáře vimperského kostela Navštívení Panny Marie. Dílo pak nasnímali 3D skenerem. Na 3D tiskárně následně vznikne model, který poslouží jako předloha pro kopii sochy. Ta bude hotova asi na podzim. Novinářům to dnes řekla Milena Hajná z Národního památkového ústavu.

Vlastivědné muzeum v Olomouci čekají příští týden další rozsáhlá bezpečnostní opatření. Po Věstonické venuši bude do muzea za dohledu ozbrojené policejní eskorty přivezen originál opukové hlavy Kelta ze Mšeckých Žehrovic, jednoho z nejvýznamnějších archeologických objevů na území České republiky. Do Olomouce bude převezen z Národního muzea v Praze v pondělí, vystaven bude od 11. do 23. února. Originál je pro svou unikátnost a křehkost materiálu vystavován výjimečně.

V roce 2018 nalezli olomoučtí archeologové u obce Ostrov v Pardubickém kraji studnu ze dřeva, jež se nacházela pod plánovanou trasou dálnice D35. Podle odborníků se jedná o nejstarší pravěký dřevěný objekt na světě, jak nyní potvrdil dosavadní výzkum.

Válečník byl i s předměty pohřbem opravdu hluboko, protože jinak by hrob nepřežil staletí, kdy se z místa stala orná půda. Nad hrobem se původně klenula obrovská nadzemní mohyla, kterou právě orba postupně likvidovala.

Při záchranném archeologickém výzkumu na staveništi Cyrilometodějského centra Na Valách ve Starém Městě, byl počátkem posledního lednového týdne odkryt archeology z Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea a Slováckého muzea hrob malého dítěte, pravděpodobně holčičky, který je zachován v relativně špatném stavu.

Chodov na Sokolovsku chce obnovit hrob prvního starosty Karla Fenkla, od jehož úmrtí letos uplyne 100 let. Na místě, kde byl podle historických pramenů s rodinou pochován, se našly čtyři rakve. Jedna z nich by měla patřit právě bývalému starostovi, který v čele Chodova stanul v roce 1890. Více z ostatků zjistí průzkum antropologů, řekl ČTK městský historik Miloš Bělohlávek.

Praha - Vědci z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy asi našli v kostnici v Žehuni na Kolínsku kosti husitských bojovníků. Mohlo by jít o účastníky bitvy u Lipan.

Nečekaný objev udělali archeologové při průzkumu spojeném s rekonstrukcí jižního křídla zámku v Moravském Krumlově.

V prosinci tomu bylo právě sto let od doby, kdy díky vlivu výrazné osobnosti naší vědy, antropologa, archeologa a slavisty Lubora Niederla, vznikl Státní archeologický ústav. .

Čeští archeologové v minulém roce objevili při záchranném výzkumu a geofyzikálním průzkumu kláštera na českobudějovickém Piaristickém náměstí dřevěnou schránu, v níž měly být údajně podle dochovaných zpráv uloženy ostatky Jindřicha Libraria (přelom 12. a 13. století–1281). Odborníci nyní přišli s tvrzením, že nalezené ostatky nepatří převorovi, nýbrž náleží minimálně třem jiným osobám.

Další zajímavé místo, které jsem na Maltě navštívil po Vallettě a jež doporučuji navštívit, je město Mdina, které bylo po určitou dobu hlavním městem Malty a nachází se zhruba uprostřed ostrova. Z Valletty do něj jezdí přímé autobusové linky, ale doporučuji jít na autobus na centrální autobusové stanoviště ve Vallettě, protože autobusy bývají dost přeplněné, a tak většinou na dalších zastávkách již nezastavují.

Minulý rok na mě z křoví nevyskočil žádný stříbrem ozbrojený Zaklínač 3, neočarovala mě božská podstata jako v Divinity: Original Sin 2, neobjevila se prostě žádná dechberoucí hra, která by pro mě celý rok definovala. Ale vážně si nemám nač stěžovat. Místo toho jsem se setkal se starými známými, se kterými je vždycky fajn se pobavit, a pak taky s několika úplnými cizinci. Jak často máte šanci sledovat při práci vesmírnou archeoložku?

Během svého pobytu na Maltě jsem měl původně v plánu vyrazit druhého ledna na výlet na druhý největší ostrov maltského souostroví Gozo, ale když jsem přijel k přístavu, odkud vyplouvá trajekt na Gozo, pochopil jsem, že to nemá smysl. Ukázalo se totiž, že druhého ledna chtěl na ostrov Gozo jet takový dav lidí, že kolona automobilů čekajících na trajekt byla snad dvoukilometrová a v přístavišti čekalo možná několik set lidí. Protože jsme se nechtěl tlačit, ani být na přeplněném ostrově, změnil jsem svůj plán a vyrazil do historického centra Malty – Valletty.

Tádžmahál je indickým skvostem známým po celém světě, ale Ágra a její okolí skrývají mnohé další poklady. Jedním z nich je Fatéhpur Sikrí ležící asi 30 kilometrů severovýchodně od Ágry. Toto záhadné město bývalo kdysi hlavním centrem Mughalské říše.

Amatérský hledač pokladů našel v Moravském krasu na Blanensku pomocí detektoru kovů 50 stříbrných mincí pravděpodobně z 16. století. Nález ohlásil, archeolog muzea pak v místě dohledal dalších 12 mincí. ČTK to dnes řekla ředitelka Muzea Blanenska Pavlína Komínková.

Neandrtálci rádi trávili léto na jihu Španělska. Otisk chodidla nalezený v Gibraltaru ukazuje, že zde nalézali útočiště před chladem. Nález může také zpochybnit teorii o tom, kdy a jak tito hominidé vymřeli. O zjištění týmu španělských a portugalských paleontologů dnes informoval deník El País.

Archeologové dali nalezenému městu jméno Motza a po 16 měsících kopání odhalil tým také vznešenost Motzy. Město bylo hustým centrem dílen, veřejných hal a soukromých domů propojených silnicemi a uličkami.

Egyptologie za posledních 30 let udělala velký skok a rozvinula i díky českým egyptologům spolupráci s řadou oborů.

Malta je ostrov s tisíciletou historií lidského osídlení. Na pozůstatky chrámů a osídlení z různých dob tam narazíte takřka na každém kroku. Zároveň také Malta patří k nejmenším členským státům Evropské unie. Leží zhruba 80 kilometrů od Sicílie a přibližně 284 kilometrů od Afriky. Ve zprávách se v poslední době můžeme s Maltou setkat hlavně v souvislosti se záchranou imigrantů z Afriky vyplouvajících od libyjského pobřeží, ale Malta je hlavně turistickým centrem a míří sem hodně lidí na dovolenou. A ostrov toho má opravdu hodně co nabídnout.

100 let české egyptologie. Fenomenální objevy, pot a krev   Kredit českých vědců v Egyptě jakoby sahal na špičku pyramidy. Zatímco staří Egypťané potřebovali tisíce let na vytvoření dějin, čeští egyptologové je rozkrývají zhruba půlstoletí.

Dvě královské hrobky staré kolem 3500 let odkryli archeologové poblíž města Pylos v jihozápadní části řeckého poloostrova Peloponés. Objevili je nedaleko velkého palácového komplexu z mykénského období, informoval zpravodajský server BBC. Uvnitř hrobek se našly i zlaté šperky.

Originál nejstarší keramické sošky na světě, Věstonickou venuši, si za 12 dnů přišlo prohlédnout do Vlastivědného muzea v Olomouci odhadem už kolem 20.000 návštěvníků. Obrovský zájem byl především o víkendech, kdy se tvořily před muzeem dlouhé fronty. Na veřejnosti se soška ukázala po pěti letech, výstava v prostorách olomouckého muzea skončila dnes večer. Cenný artefakt starý téměř 30.000 let se znovu vrátí do depozitářů Moravského zemského muzea v Brně, jeho zástupci již avizovali, že několik let opět vystavena nebude.

Nové nálezy skrytých tetování na egyptských mumiích mění pohled na fungování každodenního života ve starověkém Egyptě. Ukazuje se, že tetování hrálo v tehdejším náboženském světě důležitou roli při vytváření identity jedince.

Egyptolog Miroslav Bárta formuloval na základě studia dlouhých časových řad a srovnávacího studia vývoje civilizací teorii sedmi obecných zákonů. Sice ani s její znalostí nejspíš nemůžeme úplně předejít kolapsu, kterému podle řady indicií jako civilizace budeme čelit, můžeme ale náš vývoj alespoň částečně určit. „Můžeme zjistit, v jakém stádiu se nacházíme, a dlouhodobé trendy či problémy identifikovat. Poprvé v dějinách máme znalosti, technologie, komunikace a dostatečnou energii, a mohli bychom tak mít ambici náš vývoj ovlivnit,“ představuje prorektor Univerzity Karlovy Bárta svou teorii, právě formulovanou v knize Civilisations: Collapse and Regeneration.

Pod dohledem ozbrojené policejní eskorty se dnes přesunul z Brna do Olomouce originál nejstarší keramické sošky na světě - Věstonické venuše.

Tajemné obrazce na peruánské planině Nazca patří mezi největší záhady jihoamerické archeologie. Japonští badatelé jich nedávno odhalili dalších 143 a dospěli k názoru, že sloužily k rituálním účelům.

Archeologové na staveništi severovýchodního obchvatu Jičína prozkoumali zřejmě nejsevernější keltské sídliště ve východních Čechách. Pozoruhodné jsou také nálezy z pozdní doby kamenné, řekl ČTK archeolog jičínského muzea Radek Novák. Silnice bude začínat u jičínské čtvrti Robousy a skončí na severní straně Valdic. Nejvíce nálezů mají z okolí Valdic.

Profesor Miroslav Bárta je pokračovatel slavné tradice české egyptologie, která si letos připomíná sté výročí založení. Na lokalitě Abúsír se svým týmem odkrývá střípky dávnověku, aby mohl složit jeho celistvý obraz. Díky zkoumání dlouhých časových řad také předkládá teorii kolapsu a regenerace civilizací. Opírá se přitom o Herakleitův zákon, jenž praví, že to, co je přivádí na vrchol, vede i k jejich pádu. Prorektor Univerzity Karlovy a ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta dnes převezme Národní cenu vlády Česká hlava.

Letošní druhá polovina roku se ukázala jako doba bohatá na nálezy z doby bronzové. Odborníci z Izraelského památkového úřadu nalezli poblíž Tel Avivu pozůstatky starých budov, které dříve tvořily město, jehož stáří je odhadováno na až 5 tisíc let.

Na Rychnovsku byl počátkem listopadu náhodnou osobou nalezen meč, jehož stáří se klade do mladší doby bronzové. Zdobení má zbraň v podobě jednoduché ryté linie, která obíhá kolem ostří. Podle archeoložky rychnovského muzea Martiny Bekové je meč stále ostrý jako břitva.

Tým peruánských archeologů objevil v Peru 3000 let starý megalitický chrám věnovaný vodním kulturám a užívaný k provádění rituálů plodnosti. Náboženská památka je dlouhá více než 39 metrů a nachází se 500 kilometrů od peruánské metropole Limy.

Nastřižené kované střely do kuší nalezené na hradě Rokštejn na Jihlavsku byly funkční. Dokázaly obránce zranit stejně nebo víc než běžné středověké střely, při nárazu do tvrdých povrchů se ale lámaly či ohýbaly. Obránci hradu je tak nemohli vystřelit zpět na útočníky, což mohlo přispět k zániku hradu v roce 1467. Experiment, který archeologové se střelami dělali na svém pracovišti v Panské Lhotě, trval několik hodin. Vystřelili při něm desítky střel, řekla Jana Mazáčková z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity.

Obnova Šmeralova domu v Třebíči ukázala, že památkově chráněná usedlost je asi o 250 let starší, než byly původní odhady. V usedlosti, jejíž existence je nyní doložená k roku 1575, vzniklo za asi 23 milionů korun Centrum tradiční lidové kultury. Provozuje ho Muzeem Vysočiny Třebíč. První akce pro školy se tam bude konat 2. prosince. Den otevřených dveří je naplánovaný na 4. prosince od 17:00 do 19:00. ČTK to řekl ředitel muzea Jaroslav Martínek.

Rekonstrukcí pohřebního obřadu s lidskou obětí z období eneolitu v podvečer v Archeoparku Všestary skončil program věnovaný pohřbívání v pravěku. Zároveň šlo o vyvrcholení letošního cyklu Dny živé archeologie, řekl ČTK ředitel archeoparku a archeolog Radomír Tichý.

Dosud odborníci předpokládali, že předchůdci dnešních lidoopů a lidí chodili vzpřímeně zhruba 6 milionů let. Tým paleontoložky Madelaine Boehmové z Univerzity v německém Tübingenu ale v Bavorsku objevil nový druh primátů.

Náhodný nálezce objevil na Rychnovsku bronzový meč datovaný do mladší doby bronzové. Zbraň je zdobená jednoduchou rytou linií obíhající kolem ostří, které je stále ostré jako břitva

Zkáza Pompejí, záplavy na Blízkém východě, zemětřesení na Krétě. Tyto a další starověké přírodní katastrofy vešly do dějin a staly se i předmětem literárního zpracování. Teď se na tento seznam může dostat další podobná událost mimořádných rozměrů. To vše díky práci českých archeologů a geologů, kteří jsou na stopě zajímavému objevu.

Hlavním zájmem archeologů není podle ředitele Archeologického ústavu Akademie věd Jana Maříka nalézat předměty, ale pokusit se komplexně zrekonstruovat obraz a život místa, odkud pochází. Archeologové hledají především příběhy a sto let existence archeologického ústavu přineslo stovku zajímavých příběhů. Mařík to řekl v rozhovoru s ČTK při příležitosti 100. výročí založení ústavu, které připadne na 12. listopadu.

Při výkopech během stavby autobusové zastávky umístěné poblíž mexického města Mexico City narazili dělníci na aztécký tajný tunel pocházející z 15. století. Nechal ho postavit sám aztécký vládce Montezuma I.

Mnozí z vás si jistě všimli, že ceny letenek jsou v podzimních měsících na úplném dně a tak se lze dostat za pár stokorun prakticky kamkoli po Evropě bez větších nákladů. Jedním z řešení, které se nabízí, je vyrazit z našich sychravých dnů na jih a užít si místních atrakcí za příjemného podzimního počasí.

Mínojská civilizace žila na ostrově Kréta přibližně před 3 500 lety. Archeologové si dlouho mysleli, že zanikla zemětřesením nebo vlnou tsunami, která byla spojena s ničivou sopečnou erupcí na ostrově Théra.

Egyptské úřady dnes v Luxoru prezentovaly 30 malovaných dřevěných sarkofágů, jejichž stáří odhadují na 3000 let.

Pouhých šest dní bude Archeopark Pavlov na Břeclavsku vystavovat pravděpodobně nejstarší mapu na světě, 30.000 let starý Kel z Pavlova.

Kam vyrazit o víkendu? Čeká nás počasí sice trochu chladnější a obloha zamračenější než o víkendu minulém, ale i tak to vypadá dobře. A nabídka akcí je opět velmi bohatá. Navíc proběhl Velký knižní čtvrtek a my máme tipy i na skvělé novinky v knihkupectví.

Od zničení Pompejí v roce 79 n. l. a od zahájení archeologických prací roku 1748 nepřestává antický přístav překvapovat. Nově nalezená freska zobrazuje krvavý souboj dvou gladiátorů. Nástěnná malba má na šířku 1,12 m a na výšku 1,5 m.

Archeologové objevili poblíž staroegyptského města Luxor 20 rakví. Podle expertů rakve patřily kněžím, juniorským kněžím, jejich pomocníkům a rodinám.

Uznávaný český egyptolog a archeolog prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr. (*1969) letos obdrží národní ocenění Česká hlava. Podle informací tiskového odboru vlády, bylo toto rozhodnutí schváleno dne 13. 10. 2019 na doporučení Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Laureát obdrží finanční odměnu jeden milion korun.

Archeologové postupně dokončují průzkumy ve Staré škole ve Znojmě, která je součástí Louckého kláštera. Našli zde především řadu hrobů lidí, kteří v klášteře žili. Nejpravděpodobněji jde o mrtvé z 15. a 16. století. Našli však i kosti novorozence patrně z 11., či 12. století, který zde byl pohřbený ještě před vznikem kláštera, řekl ČTK vedoucí průzkumu ze společnosti Archaia Pavel Staněk.