Architekt

Když Nick a Molly začali plánovat svůj první domov, měli jeden zásadní problém, který omezuje mnoho mladých rodin: nedostatek financí. Nick je fotograf životního stylu, který se zaměřuje na oceán a surfovací kulturu, a Molly je zahradní návrhářka a krajinářka. Hledali tedy prostor, který by odrážel jejich ekologický životní styl a zároveň poskytoval prostor pro růst jejich mladé rodiny. Naštěstí měli několik věcí, které jsou pro budování nového domova důležité: vizi, tvořivost a pěkný pozemek, který dostali od Mollyiných rodičů.

Nenásilné a zcela symbolické spojení tradice a moderní architektury. To je přesně to, co charakterizuje známý luhačovický hotel, který si v minulosti oblíbili třeba Vlasta Burian, Adina Mandlová nebo Milan Kundera. Dnes návštěvníci kromě původní historické budovy se zachovanou prvorepublikovou atmosférou mohou využít i novou přístavbu reprezentující současnou generaci nejmodernějšího hotelnictví i lázeňství.

Kdo se někdy zatoulal do Dejvic, patrně tuší, kde hledat rozsáhlý areál fakult, které navštěvují tisíce studentů z České republiky, ale také z celého světa. Instituce jako ČVUT, UK, vysoké školy chemicko-technologické, Národní technická knihovna a biochemický ústav Akademie věd jsou základními pilíři tohoto unikátního kampusu. Místo vzdělávání, odpočinku a zábavy je nedílnou součástí Prahy 6. Areál však vznikal v několika etapách, čemuž odpovídá také architektonický styl budov. Na co narazíme při procházkou kampusu v Dejvicích?

Debata o územním plánování v Mostě ukazuje, že zájem Mostečanů o podobu veřejného prostoru sílí. Město však od potřebných změn dává ruce pryč.

O tom, jak bude výsledný projekt vypadat, vždy rozhoduje komunikace mezi architektem a majitelem. Jestli se jejich představy moc neshodují, bude to vidět. Naštěstí při projektu prostorného rodinného domu v kopcovitém prostředí moravských Heroltic si klient s architektem rozuměli téměř ideálně. Už od začátku architekta Martina Klimeckého obdařil důvěrou, jeho úkolem bylo nezklamat.

Atmosféru plnou pohody a odpočinku s nádherným výhledem do krajiny nabízí moderní dům, který navrhli architekti z brazilského ateliéru Reinach Mendonça Arquitetos Associados v prefektuře Bragança Paulista v Brazílii. Má dvě podlaží a přes tisíc čtverečních metrů užitné plochy.

Většina investorů dnes spojuje prostory a likviduje dělicí příčky, aby vznikl co největší otevřený prostor. V tomto případě architekti pracovali na úplně opačném procesu. Z jednoho třípokojového bytu udělali dva.

Vtipálci mají po zábavě. Estéti si naopak patrně oddechnou. Z vysmívaného Soukenného náměstí v Liberci, jemuž se pro extrémní množství laviček přezdívá Lavičkové, totiž zmizí hlavní terč posměchu – lavičky.

Dva architektonické návrhy pro zadavatele Zlínský kraj, které mají za úkol představit nové urbanistické řešení území po odstěhování „Baťovky“, byly včera představeny odborné veřejnosti.

Lze pohodlně žít v domě širokém necelé tři metry? Otázka, na kterou odpovídá experiment libereckých architektů Petra Stolína a Aleny Mičekové.

Originální stavby výrazných a atypických tvarů vznikají z různých důvodů. K jejich postavení někdy vede touha majitelů bydlet v něčem neobvyklém a výjimečném, často je ale důvodem jejich vzniku potřeba vyřešit nějaký problém či konkrétní požadavek. Originální řešení musí architekti hledat především v případech, kdy si majitelé přejí větší soukromí a zároveň zůstat propojeni s venkovním prostředím, nebo když bude budoucí stavba stát v náročném terénu či klimatických podmínkách. Prohlédněte si dnešní originální dům s kulatou terasou na střeše a čtyřmi samostatnými křídly. Jeho tvar chrání obyvatele před silným větrem, poskytuje jim nádherné výhledy na oceán a dostatek soukromí.

Když si necháte vypracovat projekt novostavby rodinného domu architekty, jak dalece bude návrh odrážet vaše původní představy? Záleží na tom, jakého architekta si vyberete. Polští architekti dokázali symbiózu mezi přáním klientů a provedení dovést na novou úroveň. A rodinný dům tak dokonale sedí potřebám jeho obyvatel.

Rekonstrukce Domu kultury Poklad v Ostravě-Porubě začala loni v červnu. Aktuálně je hotových zhruba 35 procent z celkového objemu stavebních prací. Společnost Poklad Z + G + R, která objekt rekonstruuje, je oproti harmonogramu mírně v předstihu.

Jen dřevo, dřevo a ještě jednou dřevo. To je materiál, z nějž architekti z ateliéru TSDS Interior Architect postavili v indonéské provincii Východní Kalimantan ekumenický kostel. Ač má Středoevropan pojem velebnosti spojený především s kamenným chrámem, stejným dojmem působí tento svatostánek.

Možná to nevíte, ale Dušan Samuel Jurkovič je pravděpodobně nejúspěšnějším slovenským architektem. Nepůsobil však jen u našich sousedů, jeho stavby jsou k vidění na mnoha místech.

Dřevěná jeskyně je název projektu zahrnujícího renovaci zastaralého rekreačního objektu v resortu Hyades Mountain nedaleko řeckého městečka Trikala Korinthias. Je dílem architektů Apostolose Mitropoulose a Thanose Zervose z ateliéru Tenon Architecture. Přesnější pojmenování pro své dílo snad ani vymyslet nemohli. Návštěvníka totiž dřevěný domek okamžitě pohltí do svých hladkých oblých útrob, které připomínají vnitřek jeskyně po tisíciletí vymílaný vodou protékající říčky.

Město se chystá vyzkoušet to, co už v Praze fungovalo před 100 lety a na západ od nás funguje dodnes.

Mladá rodina z Jihoafrické republiky vyměnila život v Kapském Městě za poklidnější prostředí nedalekého Pearl Valley. Patrový dům si nechala zařídit místními architekty ze studia ARRCC, pro něž je typická práce s luxusními materiály, z nichž dokážou vykouzlit příjemné prostředí.

Unikátní sídlo vlády v Severním Vancouveru vás oslní svou architekturou i příběhem. Přečtěte si v článku, co za stavbou stojí.

Nový byt o dispozici 3kk a celkových 77 m² plochy se nachází v jednom z pražských rezidenčních projektů, který má pár kroků do přírody. To ovlivnilo i volbu stylu interiéru.

Malé budovy často dávají architektům míru svobody, kterou nelze získat v obrovských veřejných nebo korporátních projektech. Takovou poskytl i dřevěný příměstský dům na pobřeží hrabství Kent. Má pouhých šestatřicet metrů čtverečních a mohl by se tedy vejít sedmkrát na tenisový kurt. Tady v něm však bydlí čtyřčlenná rodina.

Česká republika je bezpochyby zemí rozhleden. V našich končinách se nachází rozhledny kamenné, dřevěné, kovové, tradiční ale i futuristické. Každá je originál a každou stojí za to navštívit. Přinášíme vám výběr jedenácti více či méně známých českých rozhleden, které nás ohromily. Na jakou z nich se vydáte?

Za poslední roky se s proměnami starých hospodářských budov v rodinné domy roztrhl pytel. Zdá se, že španělští architekti mají pro tyto rekonstrukce speciální zručnost.

Světově proslulého architekta Adolfa Loose (1870–1933) představuje výstava roku na Špilberku - Evropan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy. Přibližuje brněnského rodáka, jednu z nejvýznamnějších osobností světové architektury 20. století, od jejíhož narození letos uplyne 150 let.

Není to zase tak dávno, co architekti z celého světa podlehli kouzlu široce prosklených budov. Skleněné fasády se dobře projektují, zajišťují perfektní prostup denního světla, prospívají pohodě lidí uvnitř a jsou zkrátka krásné na pohled. Radost z nich ovšem nemají ptáci, pro které jsou nárazy do skleněných stěn omračující a často poslední zkušeností. Jak to nyní architekti řeší? Píše o tom ArchDaily.

Dánští architekti postavili dům pro život na Měsíci. Aby jej vyzkoušeli, chystají se v něm 3 měsíce žít v izolaci v Grónsku. Na drsném severu postaví prototyp možného lunárních bydlení, ve kterém se pokusí odpovědět na otázku: Co znamená žít na Měsíci?

Prezident Miloš Zeman dnes podepsal jmenování 80 profesorů. Jmenovací dekrety jim předá ministr školství Robert Plaga (za ANO). ČTK to sdělil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Rozhodnutí Zemana musí spolupodepsat premiér Andrej Babiš (ANO). Mezi jmenovanými je třeba scenárista a dramaturg Petr Jarchovský nebo architekt Jan Šépka. Zhruba třetinu seznamu tvoří lékaři, o něco méně je techniků. Mezi kandidáty jsou také chemici, přírodovědci, fyzici a zástupci humanitních věd či umění.

Klient si přál, aby projekt vyjadřoval jednoduchost se zachováním autentických industriálního prvků původních prostor. Výsledkem je minimalistická realizace s nezaměnitelným jangovým výrazem.

Výrazná proměna čeká v příštích letech prostranství Svárov v samém centru města Vsetín. Na radnici v současné době „leží“ návrhy jeho nové podoby od tří architektonických kanceláří. Počítají mimo jiné s rekonstrukcí stávající či stavbou zcela nové budovy radnice, desítkami nových parkovacích míst i novými byty.

Návštěvníci jedné z nejslavnějších postmoderních staveb v Praze, Tančícího domu, mohou nově nahlédnout do technického zázemí a dalších nepřístupných prostor, a to včetně nové vyhlídky a vnitrobloku. Nevšední nabídka je současně oslavou třicetiletého výročí první myšlenky Václava Havla postavit na nároží Jiráskova náměstí kulturní dům pro veřejnost.

Dřevěná přístavba statku v jižních Čechách vypadá jako z jiného světa. Můžete v ní pozorovat hvězdy i okolní krajinu. Více se dočtete v našem článku.

Na severních svazích polského pohoří Wieliczka, jen 17 km od hlavního náměstí v Krakově, se nachází farma, která byla původně majetkem benediktinského opatství. V této oblasti žijí obyvatelé Krakova, kteří chtěli byt mimo velkoměsto, a přitom s ním mít stále kontakt – za pár minut jsou v práci, navíc Krakov ze své polohy i vidí, protože leží v údolí.

Zákaz stavět napodobeniny budov z ciziny a mrakodrapy přesahující výšku 500 metrů obsahují nové směrnice čínské vlády určené pro architekty, projektanty a městské plánovače. Oběžník ale také obsahuje výzvu k uchovávání národního dědictví a požadavek, aby nové objekty byly stavěny v čínském duchu, v souladu se svým okolím. Ke změnám v plánování čínských měst má přispět rovněž zřízení nové funkce hlavního architekta, píše zpravodajský server CNN.

Správa železnic otevřela Fantovu kavárnu v historické výpravní budově na pražském hlavním nádraží.

Netradiční materiálové provedení, a hlavně důraz na maximální pohodlí. Zhruba tak se dá vystihnout projekt chalupy, se kterou si slovenští architekti rozhodně vydobyli patřičnou pozornost. Nabídli totiž projekt, který vás místo víkendové cesty na chatu přiměje zůstat doma.

Místo klasické soutěže rozhodne o nové podobě administrativní budovy na náměstí T. G. Masaryka architektonický dialog, do kterého se zapojí i uznávaní čeští odborníci na rekonstrukci objektů ze sedmdesátých let.

Moderní řešení architekty často překvapí. Dokážou překonat negativa pozemků, dokonce je proměnit ve výhody. Na první pohled v nepoužitelném terénu vápencového útesu v údolí Visly vznikl jeden z nejkrásnějších moderních domů hlavního města Malopolska – Krakova.

Karlínský byt v novostavbě je druhým domovem rodiny, která žije v rodinném domu mimo Prahu. Není určen k pronájmu, ale pro soukromé ubytování členů rodiny, kteří často pobývají v Praze pracovně a míří sem i za kulturou. Na cestách mimo domov si tak mohou dopřávat maximální soukromí a pohodlí.

Budoucnost jistě přinese změny v mnoha směrech, a to i v oblasti architektury a bydlení. Podle uznávaného vizionářského architekta z Japonska se prý však budeme spíše navracet k tradičním, přírodním a osvědčeným stavebním materiálům, než využívat nových technologií na našich stavbách. Takto si svůj dům budoucnosti představuje on sám.

Finální podobu nové hokejové arény, ve které se ale budou konat i koncerty a další společenské akce, představilo město Jihlava. Do stavby se chce pustit navzdory koronavirové krizi.

Pražský magistrát a dopravní podnik (DPP) představily vítězné návrhy výtvarné soutěže na tři z osmi plánovaných stanic metra D. Ve stanicích Nádraží Krč, Nemocnice Krč a Nové Dvory je objeví díla Vladimíra Kopeckého, Jiřího Černického a Stanislava Kolíbala. Výtvarníci pracují mimo jiné s geometrickými tvary nebo tématem lidského života. Na podobě stanic budou dále spolupracovat s architekty jednotlivých stanic. Na dnešní tiskové konferenci to řekli zástupci magistrátu, DPP, firmy Metroprojekt, Národní galerie (NG) a výtvarníci.

V domě, jenž pro svou rodinu proměnil ukrajinský architekt Sergey Makhno, není ani tak důležitá barva podlahy nebo výmalby stěn, ale to, že se jím rozléhá spokojený křik jeho dětí. A jak sám poznamenává s hořkosladkým úsměvem milujícího rodiče, je to křik, před kterým se není kam ukrýt, ať je dům navržen sebelépe. Ten jeho působí navíc velice osobitě už na první pohled a interiér zdobí všudypřítomná keramika.

Dům navržený v polovině minulého století architektem Artachem Juradem se stal inspirací mladým umělcům, kteří se zde rozhodli žít a prostorný interiér jednoho z výjimečných bytů citlivě přizpůsobit svým zálibám a bohatému společenskému životu.

Okresní soud ve Vsetíně dnes zprostil čtyřiapadesátiletého Pavla Pryszcze z Karvinska obžaloby ze způsobení požáru chaty Libušín na Pustevnách v Beskydech, která byla národní kulturní památkou. Muž podle obžaloby způsobil neštěstí tím, že v roce 2007 zanedbal opravu komínových těles. Libušín postavený v roce 1899 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče shořel v březnu 2014.

Vláda pošle prezidentovi Miloši Zemanovi po dnešním projednání návrh na jmenování 80 nových profesorů. Navrhly je vědecké rady univerzit, které své podněty do konce února předložily ministrovi školství Robertu Plagovi (ANO). Na seznamu, který vláda schválila a který má ČTK k dispozici, jsou například scenárista a dramaturg Petr Jarchovský nebo architekt Jan Šépka. Zhruba třetinu seznamu tvoří lékaři, o něco méně je techniků. Mezi kandidáty jsou také chemici, přírodovědci, fyzici a zástupci humanitních věd či umění.

Nebyl to ani rodinný dům, ani typický byt – atriový dům ze 70. let minulého století byl tou správnou kombinací obou. Aby však mohla čtyřčlenná rodina naplno využít jeho potenciál, musel nejdříve projít důkladnou rekonstrukcí.

První republika měla nepochybně své kouzlo, a to v mnoha směrech. V architektonickém i interiérovém designu byl kladen důraz na tvarovou jednoduchost a uplatňování národního výrazu. Styl bydlení se po roce 1918 výrazně proměnil. Jak se tedy bydlelo za dob první republiky?

Rekonstruovat staré půdy, vdechovat těmto původně nebytovým a dnes už často nepotřebným prostorám život, to Ester Miluničovou vždy fascinovalo a bavilo. S nabytými zkušenostmi a spolu se svým kolegou z ateliéru MK architekti se proto rozhodla pustit se do oživování svého vlastního vysněného půdního bytu.

„Snad u mé tvorby je větší výhoda než u básníků, herců, skladatelů, zpěváků, právníků atd., že stavby nelze dát do archivů, jsou pořád na očích, připomínajíce autora.“ (Jindřich Freiwald)

Jsou projekty velké, nákladné, zásadní svým významem nebo provedením. A pak takové, které přináší radost. Spokojeným klientům a často i jejich tvůrcům. Knihovna v zahradě je rozhodně tím druhým případem. A vůbec to neznamená, že by byla o něco horší než realizace projektů ze skupiny první. Rozhodně je stavbou, která v sobě „má duši“, což jistě dosvědčí každý náruživý čtenář a milovník knih.

Chtělo by se říci, že sportovní komplex v čínské městské prefektuře Čchü-čou budou jeho návštěvníci i sportovci docela hledat. Jak je patrné z vizualizací, bude totiž prakticky celý ukrytý pod příkrovem zelené plochy. Ne nadarmo také tým architektů Ma Jen-sunga z ateliéru MAD Architects přezdívá první vznikající stavbě komplexu Mizející stadion.

Stejně jako se automobil stal významným znakem společenského postavení, míry vkusu a ekonomického kapitálu, lze i dům považovat za symbol úspěchu, životního stylu i aspirací majitele. V současné společnosti se sice jasná pravidla „luxusní hry" stírají, nicméně požadavky těch, kteří si mohou dovolit i něco mnohem dražšího, přetrvávají. Netuctová karoserie, komfort a skvělý „drajv" tak řadí do prestižní kategorie auta i domy. Vzhledem ke kombinaci technologického a estetického rozměru je proto rozhodně nelze považovat za pouhý užitkový prostředek člověka. I když je výrazná identita tohoto domu původnímu významu slova luxus blíže, než je tomu u vozu Rolls-Royce nebo Jaguar, smysl pro invenci a nadčasová strategie je jim společná.

Rekonstrukce Pražské tržnice má trvat patnáct let a bude probíhat za provozu. Město vyjde až na tři miliardy korun.

Připravovaná obnova symbolu severočeského Liberce, unikátní budovy vysílače a hotelu na Ještědu, už má závaznou podobu. Návrh, co všechno by se mělo obnovit, ale také odstranit, nebo přidat, zpracovali architekti Jiří a Michal Krejčíkovi z Hradce Králové a k jejich rozsáhlému návrhu nyní vydal Krajský úřad Libereckého kraje kladné závazné stanovisko.

V hustém palmovém lese na pobřeží Karibského moře architekti z mexického studia Productora vytvořili patrový dům z betonu. Ten ovšem nepoužili v klasické přírodní barvě, ale zvolili materiál probarvený organickým modrým barvivem. Objekt, jenž doplňuje kulatá věž, je řešen jako energeticky soběstačný. Elektřinu i teplou vodu si zajišťuje sám.

/VIDEO/ Sto dvacet milionů korun za nové sídlo, sto dvacet zaměstnanců v celé skupině Lahofer, čtyři sta třicet hektarů vlastních vinic, osm set tisíc prodaných lahví ročně a obrat v roce 2019 asi devadesát milionů korun. To jsou strohá čísla vinařství Lahofer. To, co člověk rozhodně nepřehlédne, je nové sídlo vinařství ve vinici U Hájku mezi Dobšicemi a Suchohrdly. Pro veřejnost vinařství objekt otevřelo prvního červnového dne.

Následující zprávou jistě potěšíme obyvatele Ostravy - Poruby. Rekonstrukce Domu kultury Poklad běží podle harmonogramu a dokonce je proti plánům mírně v předstihu. Hutník, architekt a horník, jejichž sochy zdobí průčelí této kulturní památky, už byli zrestaurováni.