Architekt

Pavlína a Pavel Linzerovi před lety narazili na článek architekta Jana Pešty o ohrožené stavbě unikátního vodního mlýna. Chátrající mlýn v obci Vepřek na Mělnicku si zamilovali a rozhodli se tuto zajímavou technickou památku zachránit. V roce 2010 mlýn koupili a od té doby soubor několika staveb postupně opravují. Místní jim drží palce a pomohli jim i s vybudováním obecního muzea.

„Základ je člověk,“ říká o urbanismu teoretik architektury Adam Gebrian v pořadu Blízká setkání. Veřejný prostor podle něj není o budovách, ale o lidech, kteří se v něm potkávají a navzájem ovlivňují, i když si jsou často cizí. „Svobodu je paradoxně jednodušší najít v tom společném,“ dodává. Které město v Evropě ho nejvíc inspiruje? A co by změnil v českých městech, kdyby mohl prosadit jedinou věc?

„Věk po 70 je báječný a moc ho doporučuji,“ říká muž, který do češtiny převedl celé dílo Williama Shakespeara. I když jeho vůbec první překlad byl z francouzštiny a druhý ze španělštiny. A první Shakespearovu hru přeložil až ve svých 40 letech. Pražský rodák, syn architekta a japanoložky, vychoval se svou ženou taky překladatelkou Kateřinou tři děti. Syn Kryštof je ekonom, dcera Veronika šperkařka a druhý syn Ondřej architekt.

Druhý díl rozhovoru s Janem Loudou pokračuje v mapování jeho profesní dráhy, která se v 90. letech posunula od projektování k práci s výstavními modulárními systémy a později s nerezovými lankovými konstrukcemi, které architekta přiměly k založení společnosti Cabletech. Louda vzpomíná na závěr svého působení ve Sportprojektu, kde se mu ve spolupráci s kolegy dařilo realizovat netradiční návrhy, na práci ve vlastním ateliéru LO-TECH nebo na projekt rekonstrukce Divadla Spirála, oceněného Grand Prix Obce architektů. Zmiňuje také modulární projekty pro výstavnictví, spolupráci s výrobcem německého systému Mero či vývoj modulových muzejních vitrín pro Veletržní palác, které získaly americký patent a mezinárodní partnerství.V druhé části rozhovoru s Petrem Klímou představuje Louda svoji současnou práci ve společnosti Cabletech a reflektuje zkušenosti s architektonickou scénou nejen v Plzni, ale i v celém Česku. Kriticky hodnotí soukromé investory a srovnává českou scénu s okolními zeměmi, přičemž zdůrazňuje význam tvůrčí inovace, experimentování s unikátními řešeními a práci s trvanlivými materiály.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(01:50) divadlo Spirála(08:30) 90. léta: modulární a výstavní architektura(15:45) současnost a Cabletech: lanový systém pro stavebnictví a architekturu(27:16) Plzeň a reflexe současné architektonické scényEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.

Před 30 lety se dominantou pravého břehu Vltavy stal Tančící dům, dílo architektů Vlada Miluniće a Franka Gehryho. Vznikl za neuvěřitelné čtyři roky a stále patří k nejvýraznějším a nejfotografovanějším domům v Praze. „Evokuje to ve mně vzpomínky na začátek 90. let. Byli jsme parta studentů a najednou jsme měli možnost být v týmu světového architekta Franka Gehryho,“ vzpomíná architekt David Tichý.

Ambice a vize Zbrojovky nejsou jenom o přístí sezoně, ale bavíme se o několika dalších letech. Samozřejmě, že se tam mluvilo i o pohárech nebo o umístění v elitní šestce Chance Ligy, ale ti lidé ve vedení jsou tak zkušení, že ví, že tohle nemohou očekávat hned příští sezonu. Nechtějí bláznit a panikařit na přestupovém trhu. Myslím si, že se budou především držet toho dlouhodobého plánu a trenéra Svědíka, což je hlavní architekt současného návratu zpět mezi českou elitu. Nicméně by bylo bláhové si myslet, že klub, který vede miliardář a který plánuje výstavbu nového stadionu, bude za pár let spokojený s tím, že bude Zbrojovka desátá. To by také nedávalo smysl.

Praha získává po desetiletích nový most přes Vltavu. Dvorecký most, jehož návrh vzešel z mezinárodní soutěže se 47 návrhy, má ambici stát se nejen dopravní tepnou pro MHD, ale i katalyzátorem proměny veřejného prostoru. Architekt Radek Šíma z Ateliéru 6 v pořadu Next Stop na platformě FocusOn popisuje, jak vznikal projekt, který propojuje techniku, urbanismus i umění.Dvorecký most vznikl na základě mezinárodní dvoukolové soutěže, která patřila k největším architektonickým kláním v Praze posledních let. V prvním kole se představilo celkem 47 návrhů, do finále postoupilo pouze sedm týmů.Konkurence byla přitom anonymní: architekti nevěděli, proti komu stojí. Až zpětně se ukázalo, že mezi účastníky byl i světově uznávaný architekt Santiago Calatrava. Radek Šíma přiznává, že právě tato anonymita sehrála klíčovou roli: „Soutěž byla anonymní, takže jsme nevěděli, kdo tam je. Člověk se tím vlastně nezabývá a soustředí se jen na samotný návrh.“Výsledek pak přišel překvapivě rychle. „Jeden den jsme se z médií dozvěděli, že jsme vyhráli, šli jsme to oslavit. A druhý den jsme zjistili, kdo skončil druhý, a šli jsme to oslavit znovu.“Most jako součást města, ne dominantaZásadní rozhodnutí padlo už na začátku návrhu: most neměl být ikonickou dominantou, ale přirozenou součástí městského celku. Tento přístup vychází z analýzy historických pražských mostů, které – navzdory různým epochám – sdílejí společné rysy: obloukové konstrukce, absenci horní mostovky a masivní pilíře přes celou šířku.Podle Šímy právě respekt k tomuto kontextu rozhodl: „Uvažovali jsme o Praze a o tom místě jako takovém. O plastičnosti města a o tom, co z něj dělá Vltava.“ Výsledkem je most, který se nesnaží konkurovat Vyšehradu ani vytvářet novou dominantu, ale zapadá do panoramatu.Kubismus jako důsledek techniky, ne styluVýsledná podoba mostu, která evokuje český architektonický kubismus, nebyla podle Šímy primárním estetickým záměrem, ale vyplynula z extrémně náročných technických parametrů. Most musí překonávat dvě zásadní šikmosti: půdorysnou, kdy osa mostu svírá s tokem řeky ostrý úhel, a výškovou, neboť most stoupá o téměř 10 metrů, aby překonal Strakonickou ulici a napojil se na Zlíchovskou estakádu.Tato geometrická hra s prostorem vedla k vytvoření unikátního tvarosloví. Šíma vysvětluje, že při skloubení požadavků na plnou šířku pilířů, obloukový motiv a šikmé vedení mostu se v návrhu postupně začal objevovat fenomén šikmosti. Když pak tým převedl návrh do 3D modelu, ukázalo se, že se v něm zrodil kubismus. Most tak reaguje na blízkou Podolskou vodárnu i kubistické domy pod Vyšehradem, čímž organicky zapadá do historického kontextu Prahy.Aktivace vnitřní periferie skrze umění a landartEkonomický a společenský přínos stavby nespočívá pouze v dopravě, ale také v kultivaci zanedbaných území na obou březích. V Podolí i na Zlíchově vznikají díky spolupráci s výtvarníkem Kryštofem Kinterou multifunkční prostory, které mají přilákat veřejnost. V Podolí vzniká pod mostem, jenž je široký 16 metrů a zastřešuje plochu o délce 40 metrů, zóna pro volnočasové aktivity včetně arény pro divadlo či autorská čtení nebo schodů do vody pro otužilce.Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:Jaké kompromisy musel architekt dělat během stavby a kde naopak odmítl ustoupit?Proč měl Dvorecký most během realizace mezi stavbaři i „hanlivé přezdívky“?Jak probíhala komunikace s Kryštofem Kinterou a proč se nakonec rozhodl „nezasahovat“ do samotného mostu?Jaké konkrétní situace vedly architekta k pochybnostem o správnosti návrhu?Jak dnes Ateliér 6 pracuje s umělou inteligencí a jak ovlivňuje návrhový proces?

V novém díle podcastu představuje architekt a „plzeňský expat“ Jan Louda svou životní a profesní dráhu, která propojuje jeho „strojařské“ kořeny s vášní pro architekturu – cestu, jež vedla od otcových jaderných reaktorů až k osobitému pojetí technicky i výtvarně progresivních, zároveň však účelných a dostupných staveb. Spolu se Zbyškem Stýblem a Tomášem Kulíkem tento přístup rozvinul ve skupině LO-TECH. V první části dvojdílného rozhovoru s Petrem Klímou se Jan Louda ohlíží za svými studijními začátky, za profesním působením před rokem 1989 i za svým vztahem s architektem Karlem Pragerem, jehož dceru si vzal za manželku. Pro obě rodiny také vytvořil projekt nástavby architektovy vily z roku 1968 — architektonicky pozoruhodný „dům na domě“. Jan Louda působil dlouhá léta ve Sportprojektu, kde se podílel na návrzích řady sportovních staveb – mimo jiné veslařského kanálu v Račicích nebo Skicentra v Harrachově. V záznamu rozhovoru mluví o odvaze tvořit z mála, o víře v technickou racionalitu i o tom, že dobrá architektura musí obstát ve zkoušce času – ať už vzniká z prefabrikátů, nebo z ideálů.Co v rozhovoru uslyšíte: (00:00) intro(01:08) studium strojírenství a cesta k architektuře(09:54) vztah s Karlem Pragerem(14:55) nástavba Pragerovy vily (1978–1983)(30:52) skupina LO-TECH a principy high-tech architektury(43:17) veslařský kanál v Račicích a Skicentrum HarrachovEditace: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováHudba, zvukový design: Jan BalcarZpětnou vazbu k podcastu nám můžete poslat na klima@pestujprostor.cz.Sledujte nás na sociálních sítích Facebook a Instagram.

V tomto díle David a Míra rozebírají přepisy legacy IT systémů – a proč nejde o IT projekt, ale o zásah do fungování firmy. Co se ve skutečnosti přepisuje, proč většina těchto projektů selhává a jak do toho vstupuje AI.Přinášíme podložená fakta i zkušenosti z praxe:Proč kolem 70 % transformací nedosáhne cíle – a proč problém nezačíná v technologii.Legacy jako archiv neviditelných pravidel a výjimek, které firma neumí popsat.Proč nejdražší není kód, ale znalost ukrytá v hlavách lidí.Jak optimism bias a „příliš hezké plány“ vedou k projektům, které se nedají zastavit.V epizodě také uslyšíte:Big bang vs. postupná migrace – co vypadá dobře na slidech a co funguje v realitě.Proč je middle management klíčová překladová vrstva změny.Jak AI v dílčích místech zrychluje přepis, ale neřeší rozhodování, ownership ani rizika.💬 Diskutují: Miroslav Fuksa a David Šimůnek🔗 Sledujte nás na LinkedIn:Míra Fuksa (Coding Bear): https://www.linkedin.com/in/miroslavfuksa/David Šimůnek: https://www.linkedin.com/in/simunek/🌐 Další epizody: https://codingbear.com/podcast

Do pomyslné síně slávy významných libereckých osobností vstoupili ve středu 18. března 2026. Byli jsme se tam podívat.

Špehovací software Predator se do telefonu může dostat bez interakce, následně dokáže stahovat dokumenty nebo i zapínat audio či video nahrávání. Ve sledovaném soudnímprocesu v Řecku byli jeho zakladatelé a provozovatelé nepravomocně odsouzení za porušení soukromí více než devadesáti osob, mezi kterými byli novináři, opoziční politici nebo armáda. Zadavatelé stíháni nebyli a z reakce jednoho z odsouzených, zakladatele konsorcia Intellexa, Tala Diliana,vyplývá, že jimi museli být řecké státní složky. Byznys se spyware kvete a nová evropská směrnice na ochranu novinářů nakonec použití spywarů neomezila. Komentář k řeckému případu a informace o společnosti Intellexa a jejím Predatorovi přináší redaktorka Zuzana Šotová v rozhovoru s Petrem Gojdou.

Winternitzova vila je funkcionalistická stavba na pražském Smíchově, kterou si v roce 1932 nechal pro svou rodinu postavit právník Josef Winternitz. Pod architektonickým skvostem jsou podepsaní Adolf Loos a Karel Lhota. Jedná se o poslední Loosovu realizaci, stavba včetně všech příprav, povolení a plánů trvala pouhý rok.

Aleš Klose ve svém životě kombinuje na první pohled rozdílné světy – architekturu, železniční modelářství a hudbu. V pořadu Kdo umí, ten umí vypráví o své profesi i koníčcích. Jedním z překvapivých přiznání je, že pro architekta bývá vůbec nejtěžší navrhnout vlastní dům.

V prvním letošním vydání realitního podcastu RealChat s Pavlínou Prokešovou se setkali dva zajímaví hosté: Yishay Furman, CEO developerské společnosti Horizon Holding, a Ján Antal, architekt a majitel studia Perspektiv. Diskuse se zaměřila na kritický nedostatek bytů, byrokratické překážky a budoucnost Prahy v kontextu nového metropolitního plánu. Zatímco ceny bytů od roku 2010 vzrostly o 262 %, odborníci hledají cestu, jak udržet bydlení dostupné i pro běžné rodiny.Česká republika se v rychlosti vydávání stavebních povolení nachází na chvostu světových žebříčků. Podle dat z roku 2022, která v rozhovoru zmínil Yishay Furman, obsadilo Česko nelichotivou 159. pozici na světě.Proces je v tuzemsku roztříštěn do mnoha dílčích povolení: od dopravy a infrastruktury až po vodu a územní rozhodnutí. Každý z těchto kroků navíc otevírá prostor pro námitky, které mohou projekt zbrzdit o celé roky.Tato prodleva má přímý dopad na koncovou cenu bytu. ,,Pokud uvážíte délku povolování v horizontu šesti, osmi nebo až deseti let, stačí si jednoduše spočítat cenu pozemku a vynásobit ji úroky. Jen tyto úroky dramaticky zvyšují náklady na projekt ve chvíli, kdy dostanete stavební povolení,'' vysvětluje Furman.Podle něj je současný systém nastaven tak, že námitky může podat prakticky kdokoli z jakéhokoli důvodu. Často jde o odpor ke změně u lidí, kteří nechtějí novou výstavbu nebo školu ve svém sousedství.Slovenská paralela a vliv legislativyZajímavé srovnání nabízí architekt Ján Antal. I na Slovensku je situace podobná, přestože tam samosprávy mají o něco silnější pravomoci. ,,Problém tkví v tom, že legislativa na Slovensku a v České republice je v podstatě stejná. Slovensko navíc loni přijalo nový stavební zákon, velmi podobný tomu českému,'' podotýká Antal k byrokratické zátěži.Omezení ale architekti vnímají i jako motor kreativity. Podle Antala pomáhají limity najít nejlepší řešení v daném prostoru. ,,Pokud máte absolutní svobodu, je pro architekta paradoxně těžší udělat rozhodnutí,'' dodává.Cesta k dostupnému bydleníProtože ceny v centru Prahy jsou pro běžné rodiny nedosažitelné, developeři se soustředí na okrajové lokality. Příkladem je projekt v obci Statenice, kde Horizon Holding plánuje téměř 1 500 jednotek od vil až po byty.Ceny v takových projektech jsou o 20 % až 25 % nižší než v centru, například v Karlíně. To je podle Furmana cesta, jak nabídnout kvalitní bydlení lidem, kteří si nemohou dovolit Prahu 1 nebo 6.Součástí projektu je i rozsáhlá infrastruktura. Developer daroval městu 25 000 metrů čtverečních pro stavbu školy a buduje čistírnu odpadních vod, která poslouží i okolním vesnicím. ,,Chceme udělat něco, díky čemu si nás budou pamatovat jako firmu, která přispěla městu a dané oblasti,'' říká Furman.Kompromis v metrech: Menší byty jako standardData ukazují jasný trend zmenšování plochy bytů. Zatímco dříve měly byty 1+kk běžně 30 metrů čtverečních, dnes se staví jednotky o velikosti 24 až 28 metrů. U dispozic 2+kk je pokles ještě citelnější – z původních 60 metrů na současných 45 až 48 metrů. V extrémních případech se na trhu objevují i garsonky o výměře pouhých 18 metrů čtverečních.,,Lidé budou muset u dnešních cen bohužel dělat kompromisy ohledně velikosti, pokud chtějí stavět za současné ceny,'' konstatuje Furman. To zvyšuje tlak na architekty, aby i v malém prostoru vytvořili kvalitní komunitní zázemí.Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast:Proč je Česko až na 159. místě na světě v délce stavebního povolování?Jak přesně se promítá 6–10 let čekání do finální ceny bytu?Proč se byty zmenšují a kam až může tento trend zajít?Jaký bude skutečný dopad nového metropolitního plánu na projekty typu Bohdalec?Stane se co-living běžným modelem bydlení pro mladou gen

In the second part of the interview, Petr Klíma and the art and architecture historian Christopher Long return to the development of the Vienna Secession around 1900 and to the question of the social and cultural context from which Loos’s architecture emerged. Long presents Art Nouveau not as a mere decorative style, but as the response of its time to the tension between historicism and a modernizing society.Another key topic of the dialogue is Loos’s concept of the Raumplan. Christopher Long points out that it was not a self-serving architectural concept, but rather a spatial framework for the lives of bourgeois families and, at the same time, part of the development of architecture between tradition and modernism. It is precisely within this tense relationship between an evolutionary and a revolutionary approach, between continuity and discontinuity, that Professor Long situates the work of Adolf Loos. In the interview, he also touches on the question of authorship and the role of Loos’s collaborator, returning to his later years, marked by illness and by the transformations of society around 1930.The conversation is conducted in English.What you’ll hear in the interview:(00:00) intro(02:16) Vienna Secession(08:36) Raumplan as a spatial ornament?(17:33) A forerunner of modernism, or a revolutionary? (29:27) Late Loos and the Question of AuthorshipEditing: Petr Klíma, Jan Balcar, Radka ŠámalováMusic, sound design: Jan BalcarYou can send us feedback on the podcast at klima@pestujprostor.cz. Follow us on social media: Facebook and Instagram.

Pražský Strahov čeká velká proměna – v horizontu šesti až deseti let tam vyroste moderní stadion pro fotbalovou Spartu i národní reprezentaci. Aktuálně vzniká koncept požadavků na celou stavbu a její ekonomickou náročnost, který následně dostanou architekti. Už teď se ale první z nich sami hlásí, mezi nimi i ateliér slavné Zahy Hadid. „V otázce stadionu postupujeme dopředu. Teď jsem se vrátil ze světového sportovního kongresu v Barceloně, který byl přímo specializovaný na fotbalové stadiony, a právě tam už nás některá studia sama oslovila,“ popisuje v pořadu Inside Talks šéf realitní divize EPH Petr Palička. Sportovní svět podle něj totiž není zase tak velký a lidé v něm se vesměs znají. „Ta informace, že někdo někde něco chystá, tak jede rychlou šuškandou,“ dodává Palička. Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl? Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Ondřej Fryc z Reflex Capital, Martin Durčák z ČEPS a Jan Romportl z Elin.ai Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.