Buzz Aldrin

Měsíc Červenec je v historii kosmonautiky mimořádně bohatý na přelomové milníky. Odehrály se v něm jedny z nejvýznamnějších událostí průzkumu vesmíru.

Před 57 lety, 21. července 1969 v 18:54:00 SELČ, odstartovali první lidé z jiného vesmírného tělesa než je ze Země - z Měsíce.

Dnes si připomínáme 57. výročí okamžiku, kdy přistál lunární modul Eagle v Moři klidu a Neil Armstrong pronesl „Je to malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo.“

Dnes večer uplyne 57 let od okamžiku, kdy se lunární modul Eagle dotkl povrchu a Neil Armstrong s Buzzem Aldrinem se stali prvními lidmi na Měsíci. Loď přistála ve 22:17:40 SELČ a posádka se vrátila zpět.

20. červenec je 201. den letošního roku, do jeho konce zbývá 164 dní. Svátek slaví Ilja, Eliana a Eliáš. V roce 1969 na Měsíc dosedl přistávací modul Apolla 11, Neil Armstrong a Buzz Aldrin se stali prvními lidmi, kteří se procházeli na jiném vesmírném tělese. Foto: Olivia Parker / Chuff Media Expres Top: Olivia Rodrigo…

Přesně 57 let poté, co ze startovací rampy vyletěla raketa Saturn V s posádkou Apolla 11, představil švýcarský výrobce Swatch novou limitovanou edici hodinek MoonSwatch nazvanou Mission to the Moon 1969. Model vznikl v rámci úspěšné spolupráce s Omegou a váže se hned ke dvěma datům – k 16. červenci 1969, kdy mise odstartovala, i k 21. červenci 1969, kdy Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli na Měsíci. Právě druhé datum mají dosud nejluxusnější hodinky z této edice, která přibližuje ikonický model Omegy masám, připomínat.

Jídlo pro astronauty řešili vědci už při misích Apollo, o kulinářské zážitky se ovšem tehdy úplně nejednalo. Ale stejně byla jednou z prvních věcí, které Neil Armstrong a Buzz Aldrin udělali po přistání na měsíčním povrchu, konzumace slaniny a kávy.

Dne 20. července 1969 dělily lidstvo od historického přistání na Měsíci už jen minuty. Pak se ozval alarm. A znovu. A ještě několikrát. Počítač v lunárním modulu hlásil kritickou chybu a posádka netušila, zda může v přistání vůbec pokračovat.

Odtajněné materiály týkající se UFO a neidentifikovaných anomálních jevů, které Pentagon zveřejnil v pátek, obsahují vojenské záznamy, výpovědi svědků, přepisy komunikace astronautů z misí Apollo i videa pořízená americkou armádou na Blízkém východě. Přestože dokumenty nepřinášejí důkaz o existenci mimozemského života, vyvolaly obrovský zájem veřejnosti.

V rámci aktuální mise Artemis II, která odstartovala ve středu 1. dubna na Floridě, se zájem o průzkum Měsíce opět dostává do centra pozornosti médií.

Astronaut drží v jedné ruce sokolí pero a v druhé geologické kladivo. Pouští je současně na šedý měsíční prach. Obě se dotknou země ve stejném okamžiku. Tato scéna, zaznamenaná během mise Apollo 15, zůstává jednou z nejpůsobivějších vědeckých demonstrací, které kdy byly mimo Zemi provedeny.

Vědci a inženýři NASA, kteří jako děti sledovali přistání Apolla, nyní stojí v čele programu Artemis II. Pro mnohé z nich jde o poslední misi před odchodem do důchodu – a zároveň splnění celoživotního snu.

Je to jedna z nejstarších a nejvíce fascinujících otázek lidstva. Přestože dnes vědci znají tisíce planet mimo Sluneční soustavu, žádný přímý důkaz života mimo Zemi zatím neexistuje. A právě astronauti — lidé, kteří se dostali nejblíž skutečné zkušenosti s kosmem — často mluví o této otázce jinak než filmy a konspirační teorie.

Napadlo vás někdy, co všechno zůstalo po lidech na Měsíci? Je toho asi 200 tun, ovšem dvě věci překvapí. Jedním je pomníček ruských kosmonautů i amerických astronautů a druhým malý umělecký artefakt.

Po povrchu Měsíce se zatím prošlo celkem 12 lidí. Všichni byli Američané a účastnili se misí programu Apollo v letech 1969 až 1972. Kdo bude třináctým astronautem?

Buzz Aldrin, druhý astronaut, který vstoupil na Měsíc, se nyní dožívá 96 let. Bývalý astronaut, letecký inženýr a válečný stíhací pilot absolvoval jako člen mise Gemini 12 v roce 1966 také tři výstupy do volného prostoru. Za tři roky se pak stal pilotem lunárního modulu Eagle v misi Apollo 11.

O tom, jak se největší krok v dějinách lidstva potkal s tím nejprostším.

Americká reality hvězda ve svém vysoce profilovaném televizním pořadu navrhla, že přistání na Měsíci byla jen podvod.Představa, že přistání Apolla na Měsíci byla všechna fingovaná, existuje už dlouho, i když v posledních letech o tom tolik neslyšíme – možná proto, že tomu dnes méně lidí věří.

12. listopad je 316. den roku, ze kterého zbývá 49 dní. Svátek slaví Benedikt, Astrid a Vitold. V roce 1966 vzniklo jedno z nejslavnějších selfie historie – astronaut Buzz Aldrin se vyfotil při výstupu do volného vesmíru. O tři roky později se stal druhým člověkem na povrchu Měsíce. Foto: Featureflash Photo Agency / Shutterstock.com S…

Tři čtvrtě miliardy lidí pozorovalo u televizních obrazovek Neila Armstronga a Buzze Aldrina, jak se procházejí po Měsíci. Přesto se najdou tací, kteří stále pochybují.

Na reality show The Kardashians se asi dívá i šéf amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku NASA. Reagoval totiž na poznámky Kim Kardashian o konspiraci s letem na Měsíc.

Kim Kardashianová rozvířila debatu, když ve své reality show zpochybnila přistání na Měsíci. NASA reagovala důrazně: „Byli jsme tam – a ne jednou.“ Spor celebrit a vědců znovu ukazuje sílu konspiračních teorií i potřebu vědecké osvěty.

Kim Kardashian opět vyvolala rozruch, tentokrát svým tvrzením o přistání na Měsíci. Karhashian ve své show The Kardashians naznačila, že mise Apollo 11 z roku 1969, během které člověk poprvé vstoupil na povrch Měsíce, se podle ní možná nikdy nestala, píše BBC.

Americká super hvězda, celebrita z podstaty, a velmi úspěšná byznys manka, se přidala k táboru těch, kteří se domnívají, že k přistání Američanů na Měsíci v roce 1969 ve skutečnosti nedošlo. Skupina z…

Kim Kardashian opět vzbudila rozruch. V nové epizodě The Kardashians prohlásila, že legendární přistání Apolla 11 na Měsíci v roce 1969 bylo zfalšované. A dokonce se snažila přesvědčit i svou kolegyni Sarah Paulson, aby jí uvěřila.

Bývalý astronaut a druhý člověk na Měsíci Buzz Aldrin světu oznámil, že jeho milovaná manželka Anca Faur, s níž se oženil teprve před dvěma lety, zemřela. Anca byla již jeho čtvrtou manželkou a mezi partnery byl výrazný, téměř třicetiletý věkový rozdíl. Dle rodiny zemřela poklidně za přítomnosti manžela a také svého syna z předchozího vztahu.

Vesmírný závod mezi Spojenými státy a Sovětským svazem probíhal od druhé poloviny 50. let do poloviny 70. let. Obě velmoci do něj investovaly značné množství peněz, díky čemuž dosáhly během krátké doby významného technologického pokroku. Tato doba patří mezi nejnapínavější kapitoly moderní historie a my pro vás připravili kvíz, ve kterém si můžete vyzkoušet, co všechno o dobývání vesmíru víte.

Americký astronaut Neil Armstrong řekl před více než půl stoletím větu, která se stala jedním z nejslavnějších výroků 20. století.

Ve vesmíru panuje vakuum bez přítomnosti vzduchu, takže v něm člověk nic cítit nemůže. Kdyby se o to pokusil, byl by mrtvý. Není to však úplné vakuum, a navíc se v něm nachází nejrůznější molekuly, jež mají své vlastní pachy, které můžeme cítit i na Zemi.

Vynálezce létajícího automobilu AirCar Štefan Klein tvrdí, že svůj projekt vylepšil natolik, že je připraven k sériové výrobě. Ta by měla být podle společnosti KleinVision zahájena koncem příštího roku v Číně a na Slovensku.

20. červenec je 201. den letošního roku, do jeho konce zbývá 164 dní. Svátek slaví Ilja, Eliana a Eliáš. V roce 1969 na Měsíc dosedl přistávací modul Apolla 11, Neil Armstrong a Buzz Aldrin se stali prvními lidmi, kteří se procházeli na jiném vesmírném tělese. Vesmírný závod: První americký astronaut na oběžné dráze jen doháněl…

Jako první lidé přistáli na Měsíci a dotkli se povrchu tichého průvodce naší planety. Jak probíhala nejslavnější mise programu Apollo a co čekalo po návratu domů?

Neil Armstrong vystoupil 20. července 1969 z lunárního modulu Eagle na stanul na povrchu Měsíce. Byl to vrchol největšího vesmírného dobrobružství.

I když by se to nedalo prohlásit o každém, rychlost člověka fascinuje. Odnepaměti se lidstvo snaží překonávat rekordy, dostat se z místa na místo v co nejkratším čase a přirozeně si o úspěších vede záznamy. Proto můžeme poměrně jednoduše odpovědět na položenou otázku a prozradit vám, kdy se člověk pohyboval ve vztahu k naší planetě nejrychleji v historii. A musíme vás upozornit, že to před padesáti lety byla pořádně svižná jízda.

Apollo 10 otestovalo přistání na Měsíci jen 14 km nad povrchem. Rychlost 40 000 km/h z něj udělala nejrychlejší lidskou misi historie.

Život Kryštofa Kolumba byl popsaný tak podrobně, že už o něm víme snad všechno. I když se najde možná něco, co jste ještě nezaznamenali. Třeba jeho obří omyl ve výpočtech.

V létě 1969 Američané slavili obrovský úspěch a Sověti tiše skřípali zuby. Neil Armstrong udělal první kroky po Měsíci a celý svět u toho seděl přikovaný k obrazovkám. Dnes to bereme jako samozřejmý historický fakt. Ale tehdy to bylo něco nepředstavitelného. Jenže právě to nepředstavitelné je možná důvodem, proč se i po víc než 50 letech najdou tací, kteří tomu nevěří.

Peter Klavik měl během své 30leté kariéry v americkém letectvu na palubě vládního speciálu nejvyšší státníky včetně Hillary Clintonové či Ala Gora.

Americká družice Lunar Orbiter krouží okolo Měsíce a pořizuje stovky fotografií jeho povrchu. Úkolem sondy je totiž v roce 1967 určit vhodné místo pro přistání kosmického letu, Apolla 11. Zatímco na snímcích přivrácené strany Měsíce neobjeví vědci nic zajímavého, ty z odvrácené strany jim doslova vyrazí dech.

Představte si okamžik, kdy Neil Armstrong učinil svůj historický první krok na Měsíci. Nyní si díky umělé inteligenci můžeme přehrát alternativní scénář, v němž se tento ikonický moment proměnil v nečekané setkání s mimozemskou civilizací.

Na Měsíci má vzniknout minimálně jedna lunární základna pro dlouhodobý pobyt člověka. Jenže budoucí astronauti budou čelit mnoha nebezpečným problémům. Co kdyby se před nimi schovali? Kam? Do tunelů pod povrchem!

Na Měsíci má vzniknout minimálně jedna lunární základna pro dlouhodobý pobyt člověka. Jenže budoucí astronauti budou čelit mnoha nebezpečným problémům. Co kdyby se před nimi schovali? Kam? Do tunelů pod povrchem!

V roce 2018 se internetem začala šířit fotografie, na níž měl kanadský astronaut Chris Hadfield na palubě Mezinárodní vesmírné stanice v ruce obří sáček plný konopí. Obrázek byl samozřejmě podvrh – ve skutečnosti Hadfield držel mnohem nevinnější zásobu velikonočních vajíček. Ale co kdyby to byla pravda? Má někdo zkušenost s kouřením ve stavu beztíže?

Po úspěchu seriálu Urgent na streamovací službě Max vypustí i Netflix svou letošní novinku věnující se dění na urgentním příjmu. Puls se představuje v prvním traileru a slibuje intenzivní seriálový zážitek.

Fotograf Josh Dury zachytil z pahorků nad britským Somersetem spektakulární podívanou na osm planet Sluneční soustavy včetně Země.

Myslíte si, že jsme v nekonečném vesmíru sami nebo najdeme život i na jiných planetách? A jak by mohl vypadat? Nad tím si lidstvo láme hlavu již od starověku. Možná by nám tuto záhadu mohli pomoci rozluštit astronauti.

Když NASA vyslala Neila Armstronga a Buzze Aldrina na Měsíc, podrobila to nejlepší z americké vědy a techniky zkoušce. V rámci programu Apollo byli odborníci z Boeingu, North American Rockwell a McDonnell Douglas všichni povoláni pro své znalosti, stejně jako řemeslníci z amerického výrobce podprsenek... Číst více...

Nové video spisovatele Randalla Munroea si pokládá nezodpovězenou otázku: Co by se stalo, kdyby lidstvo na Měsíc dopravilo bazén s vodou?

S dnešní inaugurací je prezident Donald Trump zpět v čele programu Artemis. Program NASA pro 21. století začal během prvního funkčního období Trumpa, ale je sužován vývojovými zpožděními. Elon Musk, nejvýznamnější stoupenec Trumpa, pova

Po nedávném startu dvou lunárních landerů SpaceX tento týden, které budou použity k provádění výzkumu proveditelnosti budoucích komerčně pilotovaných misí na Měsíc, zařadil Světový památkový fond Měsíc na seznam ohrožených památek. Organizace se obává, že komerční výlety na Měsíc povedou... Číst dále...

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) oznámil, že s návratem svých astronautů na Měsíc počítá nejdříve v roce 2027. O další zhruba rok tak odložil plánované vyvrcholení svého programu Artemis s cílem dopravit posádku na Měsíc více než 50 let po přistání mise Apollo 11. Informovala o tom agentura AP.

Módní kritici by z nich asi u vytržení nebyli. Ani modelky na předváděcích molech by v nich asi neudělaly bůhvíjaký dojem. Přesto se jedná o jedny z nejúžasnějších druhů oblečení, které pod rukama krejčích vznikly.

12. listopad je 317. den roku, ze kterého zbývá 49 dní. Svátek slaví Benedikt, Astrid a Vitold. V roce 1966 vzniklo jedno z nejslavnějších selfie historie – astronaut Buzz Aldrin se vyfotil při výstupu do volného vesmíru. O tři roky později se stal druhým člověkem na povrchu Měsíce. Foto: EvrenKalinbacak / Shutterstock.com Expres Top: Belgický…

Historicky druhý muž, který se prošel po Měsíci, podpoří v amerických volbách Donalda Trumpa. Legendární čtyřiadevadesátiletý astronaut Buzz Aldrin se nechal slyšet, že Spojené státy americké potřebuj…

Japonská sonda odhalila obrovský tunel pod povrchem Měsíce. Jde o převratný objev. Rozsáhlá jeskyně by totiž podle expertů mohla sloužit jako základna astronautů. Chránila by je před radiací, nálety asteroidů i extrémními teplotními výkyvy.

Spojené státy americké se od roku 1972 nepokusily o další přistání člověka na Měsíci. Hlavním důvodem jsou ohromující finanční náklady, které si vyžádal program Apollo v 60. a 70. letech 20. století.

Úspěšná mise Apolla 11 před 55 lety pobláznila svět. Stovky milionů lidí sledovaly živé vysílání v televizi, dokonce i v Československu. Přistání na Měsíci se stalo hlavní událostí pro média i reklamní společnosti, které z astronautů vytvořily legendy.

Americký astronaut Neil Armstrong se před 55 lety stal prvním člověkem, který se prošel po Měsíci. Někdejší zkušební pilot byl velitelem mise Apollo 11, která 20. července 1969 krátce po deváté večer středoevropského času úspěšně přistála na povrchu přirozené družice Země. O čtyři hodiny později pak Armstrong sestoupil po žebříku k šedavému měsíčnímu povrchu a pronesl slavnou větu: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Na cestu se Armstrong spolu s Edwinem Aldrinem a Michaelem Collinsem vydal o čtyři dny dříve.

Americký astronaut Neil Armstrong se před 55 lety stal prvním člověkem, který se prošel po Měsíci. Někdejší zkušební pilot byl velitelem mise Apollo 11, která 20. července 1969 krátce po deváté večer středoevropského času úspěšně přistála na povrchu přirozené družice Země. Čtyři hodiny poté Armstrong sestoupil po žebříku k šedavému měsíčnímu povrchu a pronesl slavnou větu: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“