Československá armáda

Když na konci října 1918 vznikla na troskách hroutícího se Rakouska-Uherska Československá republika, bylo nutné vymezení hranic nového státu deklarované na papíře potvrdit i silou vojska. Vedení republiky tak muselo narychlo budovat armádu, která v následujícím roce uhájí Slovensko proti Maďarům i bolševikům. V dnes už zapomenuté válce o Slovensko nakonec proti sobě stálo přes 120 000 vojáků, vyzbrojených kulomety, obrněnými vlaky i letadly.

CELÁ EPIZODA na Patreonu a HeroHero 🎙️Měli jsme se v roce 1938 bránit? Bylo československé opevnění skutečně schopné zastavit německou armádu? A obstály by pevnosti i na moderním bojišti? Hosty Šortky jsou Richard Maximilián Sicha, ředitel Muzea československého opevnění K-S 14 U Cihelny, a Robert Čada, předseda Klubu Bouda dělostřelecké tvrze a místopředseda Společnosti přátel československého opevnění. V rozhovoru vysvětlují, proč je chyba vnímat československé opevnění jen jako síť bunkrů. Ve skutečnosti šlo o komplexní obranný systém, který tvořily tvrze, lehké opevnění, protitankové překážky i spolupráce pěchoty, dělostřelectva a obrněných jednotek. Dostali jsme se také k tomu, zda by československé opevnění obstálo na dnešním bojišti. Na závěr zveme také na Cihelnu 2026, největší přehlídku československého opevnění a vojenské historie u nás, jejímž letošním tématem bude alternativní scénář roku 1938.

Vínové barety, odznaky s padáky a heslo Strach je smrtelný hřích – to jsou symboly, které neodmyslitelně patří k parašutistům. Historie československých výsadkářů se měla začít psát v roce 1939. K prvnímu dubnu tehdy měla vzniknout první zkušební jednotka v rámci československé armády, takzvaná letecká pěchota. Jenže přišel Mnichov a okupace, a tak se první kapitola československých parašutistů začala psát později a úplně jinde, ve Velké Británii a Sovětském svazu.