Československá armáda

Skvělá koncepce, variabilita dílů pro všechny modely, nastavitelná kadence. To vše se snoubilo v těžkém kulometu vz. 37. Jako u mnoha dalších čs. zbraní došlo k jeho zavedení příliš pozdě a největších úspěchů zažil v cizích rukou.

Když se dnes řekne Milovice, mnoha lidem se vybaví park Mirákulum, obří trampolíny a dětský smích. Pro starší generace Čechů má však toto jméno úplně jiný zvuk. Desítky let tu totiž sídlila sovětská armáda.

V roce 1953 spolkla armáda každou čtvrtou korunu z rozpočtu. Režim tvrdil, že dává jen deset procent. Kam ty miliardy tajně mizely? A koho to komunisté nechali zaplatit?

Život Jaroslava Grosmana formoval aktivní odpor proti oběma totalitním režimům, jak tomu nacistickému, tak i komunistickému. V obou případech platil tento hrdina vysokou cenu.

Jan Kubiš vyrostl v chudé rodině moravského ševce. Matka mu zemřela, když mu bylo šest. Ve čtrnácti odešel pracovat na pole. Byl skaut, pak voják, pak parašutista. 27. 5. 1942 spáchal atentát na Heydricha. Věděl, že se pravděpodobně nevrátí.

V listopadu 1918 vzniklo Československo, ale jeho hranice zdaleka nebyly jisté. V severních Čechách se němečtí separatisté pokusili odtrhnout pohraničí a připojit ho k Rakousku. Jedním z prvních střetů nového státu se stala bitva o Most.

ČASOSBĚR: První republika má v našich dějinách trochu legendární postavení. Částečně oprávněně, i v Časosběru jsme už vzpomínali na skutečně světové momenty. Ale i tato doba přinášela problémy, které se obvykle nedostanou na stránky učebnic. Bez nich ale nedokážeme porozumět, proč se historie ubírala pro někoho nepochopitelným směrem.

Prošel gulagem, uprchl wehrmachtu a na Dukle přežil 218 ran střepinami. Jako hrdina SSSR pak cvičil izraelské vojáky, ale doma narážel na nedůvěru mocných. Antonín Sochor unikal smrti v bitvách, aby ho v 36 letech v noci sešrotovala armádní Tatra.

Když Augustin Přeučil vstupoval do československé armády jako pilot, nic nenasvědčovalo tomu, že se zapíše do historie jako symbol zrady. Po okupaci Československa v roce 1939 se stal konfidentem gestapa. Zradil své přátele i zachránce.

Ludvík Aškenazy byl český spisovatel a novinář, za naši svobodu bojoval s československou armádou Ludvíka Svobody. Bouře politických změn ho zahnala do exilu. Jeho dramatické životní osudy utichly 18. března 1986 v italském Bolzanu.

Ať se to někomu líbí, nebo ne, Českou republikou se šíří zlo. A nabývá na síle, v podobě pomluv a lží, které mají jediný cíl. Znevážit člověka v čele země.

Březen 1939 představuje nejtemnější kapitolu našich dějin. Reálná obrana okleštěného Československa už nebyla možná, přesto ale řada vojáků zbraně nesložila. Patřil mezi ně i generál Oleg Svátek.

Před 87 lety začala okupace zbytku Čech a Moravy německými vojsky, tímto krokem tak zanikla Druhá republika. Ne všude byl ale průběh obsazování tak…

Objevuje se stále mnoho výroků, že jsme v roce 1938 nebránili své území; že Poláci se Němcům hrdinně postavili – na rozdíl od nás. Není to pravda, hrdinství našich obránců hranic se ale moc nepřipomíná.

Večer 14. března 1939 se nad českými zeměmi stahují temná mračna. Německá vojska překračují hranice okleštěné a ponížené republiky a postupují do vnitrozemí. Obsazení země má proběhnout bez odporu, alespoň tak si to představuje nacistické vedení.

Čechoslováci se v boji proti Luftwaffe nevyznamenali jen v řadách RAF, ale i v rámci pozemní protiletecké obrany, a to hned na několika frontách války.

V březnu 1943 prošli českoslovenští vojáci pod vedením Ludvíka Svobody tvrdou zkouškou v bitvě u ukrajinského Sokolova. Bitva přinesla těžké ztráty.

Operace Transfer - úspěšný únik československých zpravodajců i s nejdůležitějším zpravodajským materiálem do bezpečí Velké Británie 14.3.1939

Snad v každé vesnici stojí pomník, který připomíná padlé z první světové války. Někde je tento pomník doplněn i deskou se jmény padlých z druhé světové války.

Ostravsko-opavská operace začala 10. března 1945 a skončila osvobozením průmyslového centra Slezska. Boje v bahně a betonových pevnostech trvaly téměř dva měsíce.

Je tomu právě 87 let. Jaro v březnu 1939 pomalu ťukalo na dveře, přesto se v Jihlavě málokdo cítil dobře. Staří, mladí, Němci, Češi, dělníci, úředníci, mámy i tátové od rodin žili ve strachu z války. Co kdyby přece?

Se zajímavým, byť jen zprostředkovaným svědectvím se Deníku přihlásil Pavel Balúch z Blanska, jehož otec, původem rodilý Slovák a křestním jménem rovněž Pavel, sloužil koncem čtyřicátých let minulého století u Hradní stráže v Praze a podle svého pozdějšího vyprávění se stal i nepřímým svědkem smrti Jana Masaryka. „Neviděl, ale slyšel,“ říká muž.

V září 1938 stála československá armáda mobilizovaná a připravená k boji. Přesto stát bez jediného výstřelu přijal Mnichovskou dohodu. Proč se nakonec nebojovalo a jaké šance by Československo ve válce mělo?

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) způsobil v úterý ve Sněmovně pozdvižení. Během projevu prezidenta Petra Pavla si totiž listoval vydáním komunistického deníku Rudé právo, což budilo dojem, že naráží na prezidentovu minulost v KSČ. Šéf české diplomacie nicméně později tvrdil, že chtěl ministru obrany Jaromíru Zůnovi (nestr. za SPD) ukázat „dobové články o armádě“, píše web iDnes.cz.

Československý raketomet sice konstrukčně vychází ze sovětského Gradu, ale má značná vylepšení, která ho činí mnohem ničivějším.

Československé opevnění patřilo ve své době ke špičce vojenského stavitelství. Kdyby se stihlo dokončit a reálně se bránilo, měl by Wehrmacht v roce 1938 opravdu velké problémy.

Ikonický zámek na šumavském Debrníku nebyl jediný, který armáda odstřelila. Stejný osud potkal už o třicet let dříve také pohádkový zámek na úpatí šumavské hory Velký Roklan, která se však nachází na německé straně hranice v Bavorském lese. Zatímco zámek Debrník srovnala se zemí v roce 1989 československá armáda, přepychový novorenesanční zámek v Oberfrauenau odstřelil v roce 1959 prapor německých horských ženistů. Oba objekty mají společné to, že je před jejich likvidací výrazně zdevastovali vojáci, kteří zámky využívali.

Sovětský tank T-72 tvořil od počátku 80. let páteř československého tankového vojska. Značné počty získaly obě nástupnické země po rozpadu Československa, už v té době však bylo jasné, že tank musí projít modernizací. Ta česká nesla označení T-72M4CZ a byla považovaná za jednu z nejlepších.

Vznikl jako nenápadná obranná zbraň, ale jeho cesta vedla přes výsadkáře, tajné operace, teroristické buňky i hollywoodské trháky. Tahle legenda je důkazem, že i malá konstrukce může mít obrovský dosah.

Březen 1943. Led praská pod pásy tanků, domy hoří a tisíc československých vojáků poprvé čelí Wehrmachtu tváří v tvář. U Sokolova se rodí legenda i bolestná pravda války.

Josef Gemrot patří mezi západními československými výsadkáři ve Velké Británii k těm méně známým. Je to vůči němu nespravedlivé a jeho životní příběh si zaslouží být opakovaně vyprávěn.

Wagnerův partyzánský pluk „Foch“ čítal 2000 mužů. Francouzské velení odhadovalo ztráty na 600 mrtvých. Wagner ztratil sedm. Za tuto akci dostal Řád osvobození. Devět let potom topil v berounské továrně. Vlastní stát ho nechal umřít v chudobě.

Armádní radary zachytily v červenci 1987 anomálii. K tělesu bez křídel vzlétl vrtulník Mi-24. Přestože velení vydalo povolení k palbě přímo nad plnou pláží u Vranova, neznámý tichý stroj unikal 2,5 hodiny i vyslaným proudovým letounům.

Připomínáme si 78. výročí únorového převratu a magazín Securitytech.cz oslovil historika Prokopa Tomka z Vojenského historického ústavu, aby s ním probral roli bezpečnostních složek během únorového převratu 1948 a další souvislosti. Zajímalo nás mimo jiné, jak vznikly nechvalně známé Lidové milice, či jak se podařilo komunistům neutralizovat armádu, kterou zcela nekontrolovali. Více nabízíme v našem interview.

Židovsko-romská pracovní jednotka maďarské armády. Sovětské zajatecké tábory. Elitní výsadkáři. Slovenské národní povstání. Německý koncentrační tábor. Americká armáda. Imrich Horváth prošel vším, co si člověk dokáže představit jako válečné peklo.

Pocházel ze skromných poměrů, přesto se vypracoval až na generála a ministra československé vlády. Před zatčením gestapem ho zachránila téměř neuvěřitelná náhoda, avšak rudé nenávisti, která mu zničila život, už neunikl.

Tvrzení, že Petr Pavel působil ve vojenské kontrarozvědce a nyní to popírá, není pravdivé.

17. 5. 1945 vjel do Prahy generál na bílém koni. Karel Klapálek vedl vítěznou přehlídku československých vojáků, kteří bojovali v zahraničí. Od Zborova a Tobruku po Duklu. O sedm let později seděl ve Valdicích. Provinil se snahou chránit své vojáky.

Vyráběl se v provedení valník, autobus, sklápěč a v dalších variantách. Vznikl jako třínápravová varianta Tatry23, prvního nákladního automobilu značky s páteřovým rámem a výkyvnými polonápravami. Na těžký náklaďák Tatra 24, vyráběný v letech 1928 až 1939, vsadila také československá armáda, protože si od dvou hnaných náprav slibovala lepší terénní vlastnosti.

Ludvík Svoboda odjížděl na frontu 30. 1. 1943. Byl velitelem praporu, který cvičil rok v třeskutém mrazu Buzuluku. Netušil, že jeho syn Miroslav už měsíc nežije. Zatímco otec osvobozoval vlast, rodina umírala v koncentračních táborech.

Místo Arga pes Dereš, místo svatby na stará kolena rodina už za republiky. Hradecký detektiv Josef Arazim chytal lupiče trezorů a pálil udání gestapu. Režim mu za to sebral penzi a udělal z něj dělníka ve skladu.

Přesně před 100 lety vznikl vojenský újezd Brdy. Československá vláda 19. února 1926 rozhodla o zřízení dělostřelecké střelnice a už tenkrát to vyvolalo odpor místních obyvatel. Někteří poslanci parlamentu se kvůli tomu dokonce snažili o vytvoření Národního parku, aby zabránili vzniku vojenského újezdu. Místní lidé se báli, že jim vojáci zakážou vstup do lesa. Nakonec vojenský újezd vydržel devadesát let.

Turbulentní dvacáté století tvořilo fascinující osudy. Jeden z nich patřil člověku jménem Kilian Nowotny. Do života tohoto českého Němce zasáhla jak druhá světová válka, tak komunistická totalita.

Miloslav Švandrlík se narodil 10.8. 1932. Z učení na instalatéra ho vyhodili, maturitu udělal jen díky kurzu pro dělnické kádry. Nakonec se dostal na DAMU. Ani tam neuspěl, jako student nestál za nic. Přesto patří ke klasikům českého humoru.

Jméno Karel Lukas není dnes příliš známé, přestože jde o jednu z nejvýznamnějších postav československého zahraničního odboje za druhé světové války. Jako mnoho jiných ani on se uznání nedočkal.

Narodil se do chudé rodiny a nedokončil ani gymnázium. Přesto se Jan Šejna dokázal díky bezbřehé loajalitě a intrikám vypracovat na jednoho z nejmocnějších mužů československé armády. Stal se generálem dříve, než mu bylo čtyřicet.

Mnozí olympijští reprezentanti v minulosti příliš vděku nesklidili. Některým šlo o život za války, ale mnozí byli mučeni a zavíráni v letech nástupu údajné lidové demokracie. Nebo raději emigrovali.

Nad zastávkou Prašný most se strhla přestřelka. Muž v širokém klobouku střílel z obou pistolí. Kolem něj dopadaly kulky. Dvě ho zasáhly do nohy. Pak další. Fleischer přiběhl a vypálil ještě dvakrát do jeho hlavy.

Budova číslo 10 v prostějovských Leteckých kasárnách ustoupí demolici. Ministerstvo obrany rozhodlo o výstavbě nového, technologicky vyspělého centrálního skladu zbraní a munice pro 102. průzkumný prapor generála Karla Palečka. Vyplývá to z registru smluv.

Obranné zpravodajství byla v období 1945-1946 armádní kontrarozvědka pod sovětskou taktovkou hlavní nástroj vlivu KSČ v armádě. Pod jinou titulaturou existovala ale i dál a její svévolné řádění se trochu utlumilo až počátkem roku 1951.

5. května 1945 jel na kole na Staroměstské náměstí, aby velel Pražskému povstání. O tři roky později ho komunisté zatkli ve vlastním bytě. Zemřel jako noční vrátný v Nuselském pivovaru.

Jedním z nejznámějších československých vojáků druhé světové války je generál Karel Klapálek. Jeho osudy nás dodnes fascinují. Život generála Karla Klapálka patří k těm nejdramatičtějším.

Fotky z Normandie zná každý. Pláže plné ocelových křížů. Nebyl to ale německý nápad. Šlo o vynález českého majora Kašíka. Měl chránit nás, ale Hitler ho ukradl a použil k obraně Pevnosti Evropa proti Spojencům.

Vojenská policie (VP) je v českém bezpečnostním ekosystému zvláštní druh „tichého profesionála“. Ve chvíli, kdy se daří, o ní není slyšet – a přitom drží pohromadě disciplínu, právo a bezpečnost ozbrojených sil doma i v operacích. Od ledna 1991, kdy byla založena moderní VP, se z ní stala služba, která umí vyšetřovat, chránit, doprovázet, deeskalovat i jednat v krizích, které se nedají nacvičit. Oslavy 35.

Nehody vojenských letadel nebyly za minulého režimu nikterak výjimečné a pouhý jejich seznam by vydal na hodně obsáhlý text. A některé z těchto nehod jsou opravdu zajímavé. Jako ta z roku 1977.

8. března 1943 padl u ukrajinského Sokolova třicetiletý nadporučík Otakar Jaroš s granáty v ruce. Komunistický režim z něj po válce udělal ikonu – přestože za života otevřeně protestoval proti politizaci armády.

V roce 1956 se u Lomu nad Rimavicou na Slovensku zřítil vojenský dopravní letoun. Zahynulo všech 21 lidí na palubě. Komunistickému režimu se podařilo tragédii dokonale utajit. Kromě přímých svědků a vyšetřovatelů o ní nikdo padesát let nevěděl.