Charles Darwin

Vědci po zhruba 150 letech potvrdili Darwinovu teorii, že některé rostliny rodu lomikámen jsou masožravé. Druh vyskytující se v tibetsko-čínských horách chytá komáry, ze kterých získává životně důležité živiny.

Všeználek Darwin miloval masožravky. Mimo jiné vyslovil v roce 1875 předpověď, že by některé lomikameny mohly být masožravé. Botanici si nedávno posvítili na lomikámen Saxifraga candelabrum – a vyšlo to. Tráví nalepený hmyz a využívá z něho dusík. Tenhle lomikámen z Tibetu má rád maso!

Nové dětské hřiště v Zoo Hluboká spojuje zábavu, pohyb i poznávání přírody. Malí návštěvníci se vydají na dobrodružnou výpravu inspirovanou Charlesem Darwinem.

Desítky let jsme ho považovali za zbytečný pozůstatek evoluce, který umí jen dělat problémy. Moderní věda však zjišťuje, že se Charles Darwin v případě slepého střeva mýlil. Ve skutečnosti má v těle důležitou funkci.

Pod „vzácným typem inteligence“ si nejspíš představíme vysoké IQ, matematické rovnice a neprůstřelnou logiku. Milujeme věci, které se dají snadno změřit a oznámkovat, jenže lidská inteligence je mnohem pestřejší.

Každý rok lidé zabijí desítky milionů žraloků. Kladivouni patří k nejzranitelnějším – rostou pomalu, dospívají pozdě a jejich populace se po intenzivním lovu obnovují jen velmi pomalu. Satelitní značky, chráněná území i mezinárodní úmluvy teď ukazují, že obrat je možný.

Jak vznikají nové živočišné druhy, když evoluce probíhá neustále? Projekt Zeptej se vědce vysvětluje takzvaný paradox kontinuity a proč příroda nepasuje do učebnicových šuplíčků. Zjistěte, jak přirozený výběr rozděluje populace a proč mají vědci těžkou hlavu s určováním zkamenělin.

Věděli jste, že v České republice rostou rostliny, které aktivně loví a tráví hmyz – a některé z nich nenajdete nikde jinde na světě? Rosnatky a tučnice přežívají na posledních rašeliništích a mokřadech, ale jejich stanoviště rok od roku mizí. Pokud je chcete vidět živé v přírodě, je nejvyšší čas vyrazit.

Hranice mezi „pouhým strojem“ a „opravdovou bytostí“ možná není a nikdy nebyla tam, kde jsme si ji představovali.

Plachtit se dá i bez křídel, jak ukazují podivuhodné žáby létavky. V rukávu ale mají i jiné triky. V mládí například barvou i tvarem připomínají ptačí trus, což je chrání před dotěrnými predátory.

Mezi tím, jak naše tělo reaguje na lechtání od jiných, a na to, co se s ním děje, když se pokoušíme polechtat sami, je obrovský rozdíl. Otázka je ale proč. Proč lidský mozek tak nekompromisně sabotuje snahu poškádlit vlastní nervová zakončení?

Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882).

Souostroví Galapágy má v dějinách vědy výsadní postavení. Na základě pozorování místních druhů vytvořil Charles Darwin evoluční teorii. Zdá se ale, že Galapágy ještě nevydaly všechna svá tajemství.

Vědci v hloubce přes 1 700 metrů u Galapág objevili chobotnici velikosti golfového míčku s neobvyklou modrou barvou. Ta neslouží k maskování tak, jak bychom čekali – funguje přesně naopak.

Mořští biologové na dně Tichého oceánu u Galapág objevili drobnou modrou chobotnici. Vědce nadchlo, že nalezli dosud nepopsaný živočišný druh. K detailnímu průzkumu jejího těla následně využili špičkovou moderní technologii bez použití skalpelu. Tvora v těchto dnech popsala nově vydaná studie.

Ikonický Darwinův oblouk na Galapágách, který po tisíce let odolával větru i vlnám, se v květnu 2021 zřítil do Tichého oceánu. Přírodní památka, jež připomínala pařížský Vítězný oblouk, podlehla neúprosné erozi.

Vážky vidí barvu, která lidskému oku navždy uniká — světlo tak hluboce červené, že ho naše sítnice nezachytí. Japonští vědci nyní odhalili protein, který to umožňuje, a zjistili, že stejné řešení nezávisle vyvinuli i savci. Objev míří do medicíny.

První máj, lásky čas. Avšak dnes pošleme lidi pod rozkvetlou třešeň a budeme se věnovat zvířecí říši. S Ondrou a Maruškou se totiž dnes podíváme na to, jestli v přírodě lásku vůbec najdeme.

Utopie se mění v boj o přežití v tomto tropickém, trosečnickém dramatu se špičkovými herci.

Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, cos to Janku, cos to sněd. Rádi počítáme po pěti, deseti a od starověku používáme i dvanáctkovou soustavu (články prstů). Jak se stalo, že máme pět prstů, nám přiblíží Jan.

Když procházíte letní loukou nebo okrajem lesa, pravděpodobně si neuvědomujete, že kráčíte nad a kolem nejsložitějších stavebních projektů planety.Včely, mravenci a termiti nejsou jen hmyzem; jsou to architekti, jejichž řešení dnes kopírují ti nejlepší světoví projektanti.

Vypadají odpudivě, ale skrývají fascinující tajemství. Mořští leguáni z Galapág dokáží při nedostatku potravy zkrátit vlastní kosti a po návratu z chladného oceánu kýchají sůl. Přesto čelí vážnému ohrožení ze strany zavlečených predátorů, kteří decimují jejich populaci.

Zvuky, které ostatní sotva registrují, vás vytáčejí do běla? Možná vás spíš než „přecitlivělost“ charakterizuje něco mnohem zajímavějšího.

Málokdo by tušil, že ta pichlavá rostlina, odsunutá do rohu stolu nebo přežívající zapomenutá na poličce, ukrývá jeden z nejvýkonnějších motorů evoluce v rostlinném světě.

Čeština se vyvíjí. Ale je to dobře? Co s tím máme dělat?

Nový výzkum ukazuje, že šimpanzi dokážou vyhodnocovat důkazy, přehodnocovat své závěry a přemýšlet o vlastním myšlení. Schopnost, která byla dlouho považována za výhradně lidskou, tak zřejmě má hlubší evoluční kořeny. Informuje o tom web 100+1.

DOBRÉ ZPRÁVY: Zapomeňte na motivační citáty s obrázky západu slunce; skutečnou inspiraci dnes najdete v krunýři o váze dvou kilo, který se po dvou stoletích rozhodl, že se vrátí „domů“.

Žížaly patří k nejznámějším půdním živočichům, přesto jejich život zůstává pro mnoho lidí překvapivě tajemný. Jak dýchají bez plic, jak se orientují v temné půdě a proč jsou zásadní pro úrodnost krajiny? Moderní výzkumy potvrzují, že bez žížal by fungování půdních ekosystémů i produkce potravin vypadaly úplně jinak.

Na galapážský ostrov Floreana se po téměř 180 letech vracejí želvy sloní, klíčový druh pro obnovu místního ekosystému. Ochranáři tam vypustili 158 jedinců odchovaných v zázemí souostroví Galapágy patřícího Ekvádor.

Obrovský významný milník, tak označili ochránci přírody návrat vyhynulého druhu želv na galapážský ostrov Floreana. Procházejí se po něm poprvé po skoro 180 letech, kdy je vyhubili velrybáři.

Historka o tom, jak plesnivá Petriho miska stála na začátku vývoje průmyslově vyráběného penicilínu, je proslulá.

V červnu 1858 přijímá Charles Darwin v poklidném domě v Down House dopis, který mu zamotá hlavu i srdce. Je z druhého konce světa, z ostrova Ternate v Malajském souostroví a přichází od Alfreda Russela Wallace, přírodovědce a dobrodruha.

Evoluce člověka rozhodně není přímá linie. Některé zákruty zůstávají neznámé. Nicméně jedno je jisté. Člověk nebyl stvořen.

Projekt Española: Jak se z patnácti kusů podařilo obnovit populaci želv sloních.

Když se mluví o evoluci, velmi často se automaticky předpokládá, že její směr je vzestupný: od jednoduchého ke složitému, od primitivního k vyspělému, od „nižších“ forem k „vyšším“.

Víra a věda byly odpradávna pospolu. Jako sestry, které se hašteřily a zároveň potřebovaly jedna druhou.

V roce 1858 Charles Darwin obdržel psaní, v němž takřka neznámý přírodovědec načrtnul skoro totožnou teorii, na které sám Darwin v ústraní pracoval už dvacet let. Šokovaný Darwin musel začít jednat.

Jen málo postav v historii toho udělalo pro změnu našeho chápání přírodního světa více. Její pozoruhodný život slavíme vzácnými snímky z archivů National Geographic.

Birminghamské letiště nebude Osbourneovo. Manažer letiště vysvětluje rozhodnutí po petici od fanoušků.

Na světě existuje nespočet náboženství a s nimi samozřejmě různě početné skupiny věřících. Není však mnoho bohů, jež se stanou svými vlastními uctívači.

... tak to dopadá opravdu velmi tragicky. V tom „lepším“ případě se jedná o snůšku nesmyslů a předsudků, v tom horším o hromadu vyslovených lží a pomluv - a to bez ohledu na to, zda autorovým záměrem opravdu bylo lhát.

Studie mořských parků od Mexika po Ekvádor odhalila, jaké klíčové rozdíly umožňují ekosystémům prosperovat.

Evoluční teorii a manželův ateismus těžce nese Charlesova manželka, v chystaném životopisném dramatu.

„Pokud máme rozumné důvody předpokládat, že živočich může prožívat bolest, berme to vážně, ačkoli k tomu zatím nemáme vědecké důkazy,“ říká německý zoolog a etolog Lars Chittka. V knize Včelí mysl, kterou česky vydalo v překladu Pavla Pecháčka nakladatelství Academia, se noří do vnitřního světa hmyzu.

Domestikace zvířecího druhu nezačíná u mazlení, ale u odpadků. Právě s nimi tráví američtí mývalové tolik času, že se biologové rozhodli prověřit, jestli se tito tvorové nestávají už také ochočenými.

V zoo v San Diegu uhynula želva sloní jménem Gramma, její věk se odhadoval na 141 let. Zvíře, kterému jeho ošetřovatelé přezdívali královna zoo, bylo utraceno kvůli přetrvávajícímu onemocnění kostí spojenému s pokročilým věkem, oznámila podle deníku The New York Times (NYT) zoologická zahrada.

Nový majitel Bílých lázní se už několik minut marně snaží otevřít dveře místnosti, v níž probíhaly koupele. Nedaří se mu to patrně i proto, že zpoza dveří slyší zlověstné škrábání a tlumené chichotání.

Vyšlápnout zasněženou horu Fudži v teniskách. Udělat si selfie s medvědem. Čistit komín ručním granátem. To jsou příklady způsobů, jak zemřít a získat za to Darwinovu cenu. Oceněními udělovanými za úmrtí, která si lidé přivodili vlastní hloupostí, se inspirovala novinka Darwin & co. v brněnském Divadle Husa na provázku. Nechce být ale jen sledem bizarních historek.

Incest není jen hřích, ale genetická past. Historie ukazuje, že láska mezi příbuznými končí bolestí, nemocí a často i smrtí.

Ekvádorská vláda nakonec nenabídne Spojeným státům, aby umístily svou vojenskou základnu na Galapágách. Podle agentury AFP to řekl ekvádorský prezident Daniel Noboa, který dříve tuto možnost nevyloučil. O možnosti, že by Spojené státy měly znovu vojenskou základnu v Ekvádoru, budou občané této země hlasovat v polovině listopadu.

Badatelský husarský kousek se podařil členům sdružení Společně, které pečuje o odkaz zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. V Moravském zemském archivu náhodou objevili ranní vydání Lidových novin ze soboty 22. července 1922, které při příležitosti tehdejších sto let od Mendelova narození věnovaly vědecké celebritě celou přední stranu.

Spálený oběd v jedné americké zoologické zahradě odhalil, že australští scinkové uťatí dokážou čichem rozpoznat kouř z požáru. Podle vědců jde o zřejmě vrozený instinkt, který jim mohl pomáhat přežít v ohnivých krajinách Austrálie.

V době, kdy napříč Evropou probíhaly revoluce, za oceánem propukla kalifornská zlatá horečka, v Česku bylo vynalezeno plzeňské pivo, v Africe byly objeveny Viktoriiny vodopády a v Anglii Charles Darwin představil svou evoluční teorii, prožívala jednu ze svých vývojových etap také olomoucká univerzita. Nově toto období mapuje publikace C. k. Františkova univerzita / 1827–1860 historiků Jiřího Fialy a Michaela Viktoříka. Kniha vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého.

Je pozoruhodné, jak se pozvolna, ale velmi výrazně posunují názory významných investorů ohledně optimálního složení investičního portfolia.

Volby končívají v posledních letech plichtou nejen v České republice. Navzdory vyhrocené předvolební rétorice nedochází po volbách k velkým změnám ve společenském upořádání nebo v daňovém systému. Podobné to bývá i ve válečných konfliktech, kde se po prudkých změnách situace stabilizuje. Připomíná to situaci v evoluci, kdy po vzniku nových druhů nastane dlouhá situace bez výrazných změn organismu. Paralelu vidí profesor Jaroslav Flegr, který se věnuje otázkám evoluce a teorii třídění na základě stability.

Páv korunkatý byl v zajetí chován už od antiky. Vždy byl znakem vznešenosti a luxusu. Zdobil zámecké zahrady, ale byl také hojně chován pro maso. Dnes se páv stává běžnou součástí zahrad. Jeho chov není náročný a navíc si dobře hlídá své teritorium.

Galapágské floreanské želvy okouzlily námořníky a kdysi inspirovaly i Darwina. Pak díky lidské nenasytnosti nenávratně zmizely. Aspoň to tak vypadalo. Vědci ale objevili způsob, jak je vrátit zpět. Jak toho chtějí dosáhnout a co vůbec stálo za vyhynutím tak úžasných tvorů?

Který typ zbarvení poskytuje kořisti nejlepší ochranu před predátory? Mezinárodní tým vědců testoval na patnácti tisících umělých můrách, jestli je účinnější výstražné zbarvení, nebo maskování. Ukázalo se, že neexistuje jediná účinná strategie – rozhodují podmínky prostředí, složení společenstva a chování predátorů.

Jak poznat nejméně prozíravého člověka? Stačí pohled na jednoduchou hádanku se čtyřmi postavami na stromě. Zatímco se bavíme nad obrázkem, historie ukazuje, že hledání podstaty inteligence bylo vždy složité a často plné omylů.