Charles Darwin

Pod názvem Domestikační syndrom se skrývá hned několik znaků, které mají domestikovaná zvířata alespoň částečně společné. A mají je i lidé.

Dne 30. 8. 1933 byl ve vile Edelweiss (česky Protěž) v Mariánských Lázních zavražděn německý emigrant, filozof a pacifista, svobodný zednář a astrolog profesor Theodor Lessing. Jde tak o první oběť nacistů na území Československé republiky, dlouhá léta před okupací a vypuknutím druhé světové války. Šlo o jasný signál, který vypovídal o charakteru nacistického režimu i o tom, kdo je to Adolf Hitler.

Nejsilnější termonukleární zařízení v historii bylo nazváno Car-bomba. Přesto se najde silnější zbraň, která může ovlivnit životy milionů lidí.

Lidé se jich bojí nebo štítí a zároveň je považují za nositele štěstí. Vědci o nich napsali tisícistránkové monografie, ale přesto jsme dosud všechna tajemství pavouků neodhalili.

„Potřebujeme nutně sami sebe přemyslet a rostliny nám v tom mohou pomoci,“ říká filosof vědy Paco Calvo, autor mezinárodně úspěšné knihy o inteligenci rostlin Planta sapiens (česky Kazda 2022; přeložil Vojtěch Ettler). Calvo působí v Laboratoři minimální inteligence (MINT Lab) na univerzitě ve španělské Murcii, kde se věnuje vnitřnímu světu rostlin z pohledu rostlinné neurobiologie a ekologické psychologie – jeho práce tak přináší inspirativní poznatky o rostlinách i o lidech.

Péřová ozdoba samců páva korunkatého slouží jako vysílačka vibrací. Funkci antény pro příjem „třaslavého“ poselství plní péřová korunka na hlavách těchto nádherných ptáků

Charles Darwin vzal bohům sílu tvořit a dal ji přírodě. Dne 12. 2. 2023 by oslavil 214 let.

Země jako střed vesmíru nebo tajemná látka flogiston zodpovědná za hoření. Vědecký pokrok má i svoji odvrácenou tvář lemovanou přehmaty a mylnými teoriemi, z nichž mnohé přetrvaly celá staletí…

140 let po své smrti má Darwin stále mnohé nepřátele. Vědecký svět mu však navždy bude vděčný za jeho odvahu postavit se zažitému stereotypu a za odstartování teorie evoluce a zároveň revoluce ve vědě.

Na ekvádorském souostroví Galapágy, které se nachází 1 000 km od pevniny v Tichém oceánu, vládne příroda. Je považováno za jedno z nejlepších míst na světě, kde lze pozorovat divokou zvěř. Vydejte se po stopách Charlese Darwina a užijte si návštěvu Galapág na maximum.

V letech 1932 a 1933 osídlilo galapážský ostrov Floreana, zvaný též Charlesův ostrov, několik rodin německy mluvících přistěhovalců, které se tu snažily každá po svém naplnit svou představu života v tropickém ráji. Komplikované soužití různorodých osobností skončilo dodnes nevysvětlenou záhadnou smrtí.

Žraloci jsou predátoři, kteří jsou postrachem řady obyvatel podmořského světa. Nebezpeční jsou však i sobě navzájem.

Přírodovědci si často stěžují, kolik druhů rostlin či hmyzu je dnes ohrožených či téměř na vymření, ale ono to platí i o kytkách ve venkovských zahrádkách či za okny domů, kde místo třeba tradičních pelargonií stále častěji vidíme kultivary tropických orchidejí. Pochopitelně to je nejenom krásou těchto rostlin, ale i tím, že všichni nakupují ve stejných obchodních řetězcích. Česká zahrada se nám globalizovala.

Vědci objevili na souostroví Galapágy poprvé právě vylíhnutá mláďata a nedospělou populaci velmi vzácného leguána růžového, uvedla agentura Reuters. Ohrožený druh byl objeven teprve před několika lety a na ostrovech nacházejících se téměř 1000 kilometrů západně od pevninské Jižní Ameriky žije jejich jediná kolonie na světě.

Mezi mnoha Američany v první polovině 20. století převládalo přesvědčení o možnosti vytvořit společnost dokonalejších lidí na základě genetiky.

Zřejmě už asi 10 000 let př. n. l. obývali indiáni i Ohňovou zemi, která dostala název podle člunů, v nichž si lidé rozdělávali pomocí pyritu malý ohýnek. Dnes patří tato země zčásti Chile a zčásti Argentině.

Na počátku všeho byl Velký třesk! Náš svět tak, jako ho známe, vytvořil Bůh! Možná budete překvapeni, že toto ale nejsou jediné dvě teorie o vzniku života. Těchto teorií je totiž více. A to hned dvakrát. Každá z teorií vznikla v jiném časovém období a každá má své zastánce.

Známá pravda tvrdí, že mezi bláznovstvím a genialitou je velmi tenká hranice. Lidé, kteří jsou dnešní optikou vnímáni jako géniové, byli ve své době považováni za šílence. Některé vynálezy a pokusy snažící se ohnout pravidla fyziky i logiky však nenapraví ani tok času. Představujeme vám náš nový seriál o Darwinových cenách, ve kterém se dočtete…

Ekonomové zbožňují dvě věci: za prvé, montovat se ostatním vědcům do jejich bádání a za druhé, spontánně vzniklé systémy, které fungují bez regulace shora. Tento článek je o tom druhém. Vysvětluje, proč i sebestředný a sobecký homo oeconomicus nakonec rád podrží dámě dveře.

Odpověď na otázku, jak dělat správná životní rozhodnutí, hledají myslitelé od nepaměti. K různorodým způsobům, kterými se k ní dobrat, se nyní přidává i další: Mohla by nám v cestě za šťastným a spokojeným životem pomoci data?

Zvýšená pozornost vůči nechutnostem nám umožňuje lépe se chránit před jevy a věcmi, které nás ohrožují na životě.

Odhadnout inteligenci a chování vymřelých druhů není nic jednoduchého. Na rozdíl od kostí, emocionální projevy a nápady nefosilizují. Naštěstí si již slavný otec evoluční biologie Charles Darwin všiml, že se živočichové aktivně přizpůsobují podmínkám, které kolem nich panují. Jak naši bratranci mysleli lze proto zjistit podle dochovaných artefaktů.

Přírodovědné muzeum v Londýně, založené v roce 1881, má ve svých majestátních zdech působivých 70 milionů exemplářů. Po vstupu vás přivítá kostra plejtváka obrovského.

Od dob Darwina evoluční biologové tvrdí, že přirozené mechanismy, zejména náhodné mutace a přirozený výběr, nejenom vysvětlují vznik všech forem života, ale také jednu zvláštní charakteristickou vlastnost živých organismů, tedy účelné uspořádání (design). Avšak je takové vysvětlení věrohodné?

Dnes je tomu přesně 150 let, co se narodil vlivný anglický skladatel Ralph Vaughan Williams. Jeho tvorba znamenala v britské hudbě rozhodující odklon od kompozičních stylů 19. století, v němž převládalo německé prostředí.

Podmořští koráli na Galapágách se dostali na pokraj vyhynutí. Místní strážci parku se proto snaží vodní ekosystémy postupně obnovovat.

Tradičně se rozlišuje pět základních smyslů, kterými běžný člověk disponuje. Jedná se o zrak, sluch, hmat, chuť a čich.

Světélkující oceán je například na romantických maledivských plážích považován za vrchol návštěvy. Toto světélkující moře však bylo dlouhou dobu opředeno tajemstvím, dokud vědci neodhalili příčinu tzv. fenoménu mléčného moře. Efekt je tvořen miliardami bilionů světélkujících bakterií.

Galapážská želva má šupinatou kůži, která vypadá téměř jako pravěká. Tyto želvy žijí na sedmi galapážských ostrovech, kde žije dvanáct poddruhů různých velikostí. Vzhledem k tomu, jak jsou tyto želvy zajímavé, přinášíme vám několik faktů těchto tvorech.

Na Ostrovech Diega Ramíreze, malém souostroví nacházejícím se v Drakeově průlivu jižně od mysu Horn, odhalili chilští vědci nového opeřence. Dosud neznámý ptačí druh z čeledi hrnčiříkovitých dostal latinské jméno Aphrastura subantarctica. Minulý týden o tom informovala agentura Reuters.

O slepém střevu neboli apendixu se říká, že jej máme v těle zbytečně. K této části lidského těla se vztahuje spousta otazníků. Pojďme si odpovědět na to, jak vzniklo slepé střevo, jakou má v těle funkci a proč tak často dochází k jeho zánětům.

Hlavní proud evoluční teorie čelí sílící nespokojenosti nové vlně vědců, kteří poukazují na její nedostatky a požadují přepracování. Jejich odpůrci je odmítají jako pomýlené kariéristy - a tento konflikt může rozhodnout o budoucnosti biologie.

Podle patnáctileté studie o běžném ptáku sýkoru modřince jsou ptáci kvůli změně klimatu méně barevní. Ztrácí se tak křiklavé peří a ohrožuje se přežití našich opeřených přátel, kteří se spoléhají na opeření, aby přilákali partnery. Panují obavy, že tento jev by mohl snížit počet nových mláďat, uvedl server Newsweek.

Pokud jde o parametry, podle kterých si vybíráme přátele, je tu jeden opomíjený, přesto rozhodující faktor. Tělesný pach

Na galapážském ostrově Santiago se znovu po téměř dvou stech letech začali množit vzácní leguáni. Oznámilo to v pondělí vedení tamního národního parku. Jde o leguány galapážské, které na tento ekvádorský ostrov v Tichomoří před třemi lety do volné přírody vypustili ochránci přírody ve snaze obnovit tamní ekosystém. Informoval o tom server televize Deutsche Welle.

Na galapážském ostrově Santiago se znovu po téměř dvou set letech začali množit vzácní leguáni. Oznámilo to v pondělí vedení tamního národního parku. Jde o leguány galapážské, které na tento ekvádorský ostrov v Tichomoří před třemi lety do volné přírody vypustili ochránci přírody ve snaze obnovit tamní ekosystém. Informoval o tom server televize Deutsche Welle.

Ukrajinský umělec Oleg Shupliak vytváří elegantní obrazy s tvářemi, které se v nich skrývají - někdy očividně, jindy ne tak úplně.

Především jako otec genetiky proslul Gregor Johann Mendel. Významnou část svého života prožil v Brně, kde také po pokusech s křížením hrachu dal vzniknout přelomovým zákonům dědičnosti. Ve středu uplyne od jeho narození dvě stě let. Na počest jeho výročí odhalí v Brně sochu, vznikla také bankovka s jeho podobiznou.

Vědci už dokázali popsat, co se děje v mozku koček, krys nebo ptáků, když spí. Teprve před dvěma lety však tyto projevy pojmenovali sněním a přiznali tak zvířatům schopnosti dosud vyhraněné lidem. Už řecký filozof Aristoteles měl za to, že se zvířatům zdají sny. Ve svém díle Historie zvířat napsal: „Zdá se, že nejen lidé.

Málokdo by nevěděl, kdo to byl Charles Darwin. Jeho jméno je pojem, který se pojí k mnoha objevům. Charles byl bezesporu nejslavnějším světovým biologem a výzkumníkem vzrušujících druhů. 

Vědci objevili nového kraba. Nalezli jej na pobřeží Západní Austrálie. Tento drobný tvor je výjimečný tím, že na zádech nosí mořské houby a další živočichy jako klobouk, který jej chrání před útoky predátorů. Informovaly o tom České noviny.

Liberecká zoo je jednou z prvních zoologických zahrad v České republice, kde si mohou návštěvníci pořídit pamětní listy Naše zoo v podobě bankovky vytištěné ve Státní tiskárně cenin. Získají tak památku a zároveň podpoří ochranu živočišných druhů.

Na pobřeží Západní Austrálie objevila rodina na procházce nový druh "chlupatého" kraba, který na hřbetě nosí mořské houby a další živočichy jako klobouk a chrání se tak před útoky predátorů. Korýše, který dostal latinský název Lamarckdromia beagle, vědci pojmenovali po lodi, se kterou se přírodovědec Charles Darwin vydal na cestu kolem světa. O objevu informoval britský deník The Guardian.

Korýše, který dostal latinský název Lamarckdromia beagle, vědci pojmenovali po lodi, se kterou se Charles Darwin vydal na cestu kolem světa.

Na pobřeží Západní Austrálie objevila rodina na procházce nový druh "chlupatého" kraba, který na hřbetě nosí mořské houby a další živočichy jako klobouk a chrání se tak před útoky predátorů. Korýše, který dostal latinský název Lamarckdromia beagle, vědci pojmenovali po lodi, se kterou se přírodovědec Charles Darwin vydal na cestu kolem světa. O objevu informoval britský deník The Guardian.

Chlupatého korýše, kterého našli turisté na pobřeží jihozápadní Austrálie, vědci pojmenovali Lamarckdromia beagle.

Původ kura domácího byl dlouho obestřen tajemstvím. Nyní víme, že slepice byla zřejmě před 3650 až 3250 lety domestikována v Thajsku a brzy poté si podrobila celý svět.

V roce 1832 se lesy brazilského státu Rio de Janeiro proháněl mladý přírodovědec Charles Darwin. Teď se po jeho stopách vydávají také turisté, kteří chtějí objevit a obdivovat krásy místní přírody. Necválají však na koni, ale jedou na kole. A kromě pestré fauny či flóry se zastavují také na místech, která navštívil slavný britský vědec.

Zajímavé sběratelské bankovky si mohou pořídit návštěvníci olomoucké zoologické zahrady, a podpořit tak mimo jiné záchranné projekty, které zoo organizuje. Pamětní listy s motivy evoluce vytiskla Státní tiskárna cenin na speciálním papíru s vodoznakem lipového listu s viditelnými i neviditelnými vlákny.

Společnost pro ochranu ostrovů na Seychelských ostrovech oznámila, že vypustila 27 želv obrovských z ostrova Aldabra do volné přírody. Vypuštění je součástí programu společnosti pro chov v zajetí, jehož cílem je zajistit dlouhodobé přežití tohoto druhu ve volné přírodě.

Čtyři tuzemské zoologické zahrady nabídnou svým návštěvníkům nové suvenýry v podobě bankovek, jejichž podoba vzešla z mezinárodní designérské soutěže. Bankovky z Plzně zobrazují krajtu zelenou nebo lva berberského, což jsou druhy, kterým se v zahradě velmi daří. Právě teď se chovatelé radují ze lvích čtyřčat, která návštěvníci spatří s otevřením zmodernizovaného výběhu na konci června.

Evoluce funguje. Někdy však za ní mohou být jiné motivy, než jsme předpokládali – například u žiraf – nejvyšších zvířat planety. Naznačují to pozoruhodné fosilní nálezy.

Na přelomu 18. a 19. století vydal Thomas Robert Malthus svá stěžejní díla o populační explozi, která existenčně ohrožuje celé lidstvo. Jeho teorie počítá s tím, že zatímco možnosti obživy rostou postupně, v lineární křivce, populace se zvyšuje geometricky.

…aneb O významu „učebnicového praptáka“

Charles Darwin by se patrně divil, kdyby viděl výsledky nového výzkumu, ze kterého vyplývá, že evoluce uhání vysokým tempem.

Některé věci možná nemůžeme brát tak úplně vážně, ale zajímavé rozhodně jsou. Jako třeba výsledky výzkumu, který se zaměřil na to, co s rostlinami dělá lidský hlas.

Hudba je balzám pro duši. Své o tom řekly slavné osobnosti. Od Charlese Darwina, Alberta Einsteina až po Jimiho Hendrixe.

Honba za tajemným Svatým grálem neutichne, dokud nebude nalezen nebo jeho existence definitivně rozmetána, což se zřejmě nestane. Údajně by k tomuto mýtickému kalichu mohla vést i stopa, jíž odhalila šifra na 200 let starém kódu v nápisu ze Shugborough na "Pastýřském pomníku" z 18. století. Tento nápis rozčiloval a mátl vědce i lingvisty velmi dlouho, šifra je dokonce zařazena mezi největší záhady světa. Je nyní trápení vědců u konce?

Před rokem, 17. května 2021, se zřítil do Tichého oceánu skalní útvar u Galapág známý jako Darwinův oblouk. Důvodem byla přirozená eroze. Ikonický Darwinův oblouk měřil na výšku 18 metrů a rozkládal se na ponořené plošině zhruba kilometr od Darwinova ostrova. Díky svému tvaru byl někdy přirovnáván k Vítěznému oblouku v Paříži.

To, jak migrující živočichové, jako jsou mořské želvy, překonávají stovky až tisíce kilometrů na otevřeném oceánu, zajímá biology už od dob Charlese Darwina. Podle nové studie, o které napsal list The Guardian, však některé mořské želvy možná ani nevědí, kam plavou.