Charles Darwin

Na galapážský ostrov Floreana se po téměř 180 letech vracejí želvy sloní, klíčový druh pro obnovu místního ekosystému. Ochranáři tam vypustili 158 jedinců odchovaných v zázemí souostroví Galapágy patřícího Ekvádor.

Obrovský významný milník, tak označili ochránci přírody návrat vyhynulého druhu želv na galapážský ostrov Floreana. Procházejí se po něm poprvé po skoro 180 letech, kdy je vyhubili velrybáři.

Historka o tom, jak plesnivá Petriho miska stála na začátku vývoje průmyslově vyráběného penicilínu, je proslulá.

V červnu 1858 přijímá Charles Darwin v poklidném domě v Down House dopis, který mu zamotá hlavu i srdce. Je z druhého konce světa, z ostrova Ternate v Malajském souostroví a přichází od Alfreda Russela Wallace, přírodovědce a dobrodruha.

Evoluce člověka rozhodně není přímá linie. Některé zákruty zůstávají neznámé. Nicméně jedno je jisté. Člověk nebyl stvořen.

Projekt Española: Jak se z patnácti kusů podařilo obnovit populaci želv sloních.

Když se mluví o evoluci, velmi často se automaticky předpokládá, že její směr je vzestupný: od jednoduchého ke složitému, od primitivního k vyspělému, od „nižších“ forem k „vyšším“.

Víra a věda byly odpradávna pospolu. Jako sestry, které se hašteřily a zároveň potřebovaly jedna druhou.

V roce 1858 Charles Darwin obdržel psaní, v němž takřka neznámý přírodovědec načrtnul skoro totožnou teorii, na které sám Darwin v ústraní pracoval už dvacet let. Šokovaný Darwin musel začít jednat.

Jen málo postav v historii toho udělalo pro změnu našeho chápání přírodního světa více. Její pozoruhodný život slavíme vzácnými snímky z archivů National Geographic.

Birminghamské letiště nebude Osbourneovo. Manažer letiště vysvětluje rozhodnutí po petici od fanoušků.

Na světě existuje nespočet náboženství a s nimi samozřejmě různě početné skupiny věřících. Není však mnoho bohů, jež se stanou svými vlastními uctívači.

... tak to dopadá opravdu velmi tragicky. V tom „lepším“ případě se jedná o snůšku nesmyslů a předsudků, v tom horším o hromadu vyslovených lží a pomluv - a to bez ohledu na to, zda autorovým záměrem opravdu bylo lhát.

Studie mořských parků od Mexika po Ekvádor odhalila, jaké klíčové rozdíly umožňují ekosystémům prosperovat.

Evoluční teorii a manželův ateismus těžce nese Charlesova manželka, v chystaném životopisném dramatu.

„Pokud máme rozumné důvody předpokládat, že živočich může prožívat bolest, berme to vážně, ačkoli k tomu zatím nemáme vědecké důkazy,“ říká německý zoolog a etolog Lars Chittka. V knize Včelí mysl, kterou česky vydalo v překladu Pavla Pecháčka nakladatelství Academia, se noří do vnitřního světa hmyzu.

Domestikace zvířecího druhu nezačíná u mazlení, ale u odpadků. Právě s nimi tráví američtí mývalové tolik času, že se biologové rozhodli prověřit, jestli se tito tvorové nestávají už také ochočenými.

V zoo v San Diegu uhynula želva sloní jménem Gramma, její věk se odhadoval na 141 let. Zvíře, kterému jeho ošetřovatelé přezdívali královna zoo, bylo utraceno kvůli přetrvávajícímu onemocnění kostí spojenému s pokročilým věkem, oznámila podle deníku The New York Times (NYT) zoologická zahrada.

Nový majitel Bílých lázní se už několik minut marně snaží otevřít dveře místnosti, v níž probíhaly koupele. Nedaří se mu to patrně i proto, že zpoza dveří slyší zlověstné škrábání a tlumené chichotání.

Vyšlápnout zasněženou horu Fudži v teniskách. Udělat si selfie s medvědem. Čistit komín ručním granátem. To jsou příklady způsobů, jak zemřít a získat za to Darwinovu cenu. Oceněními udělovanými za úmrtí, která si lidé přivodili vlastní hloupostí, se inspirovala novinka Darwin & co. v brněnském Divadle Husa na provázku. Nechce být ale jen sledem bizarních historek.

Incest není jen hřích, ale genetická past. Historie ukazuje, že láska mezi příbuznými končí bolestí, nemocí a často i smrtí.

Ekvádorská vláda nakonec nenabídne Spojeným státům, aby umístily svou vojenskou základnu na Galapágách. Podle agentury AFP to řekl ekvádorský prezident Daniel Noboa, který dříve tuto možnost nevyloučil. O možnosti, že by Spojené státy měly znovu vojenskou základnu v Ekvádoru, budou občané této země hlasovat v polovině listopadu.

Badatelský husarský kousek se podařil členům sdružení Společně, které pečuje o odkaz zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. V Moravském zemském archivu náhodou objevili ranní vydání Lidových novin ze soboty 22. července 1922, které při příležitosti tehdejších sto let od Mendelova narození věnovaly vědecké celebritě celou přední stranu.

Spálený oběd v jedné americké zoologické zahradě odhalil, že australští scinkové uťatí dokážou čichem rozpoznat kouř z požáru. Podle vědců jde o zřejmě vrozený instinkt, který jim mohl pomáhat přežít v ohnivých krajinách Austrálie.

V době, kdy napříč Evropou probíhaly revoluce, za oceánem propukla kalifornská zlatá horečka, v Česku bylo vynalezeno plzeňské pivo, v Africe byly objeveny Viktoriiny vodopády a v Anglii Charles Darwin představil svou evoluční teorii, prožívala jednu ze svých vývojových etap také olomoucká univerzita. Nově toto období mapuje publikace C. k. Františkova univerzita / 1827–1860 historiků Jiřího Fialy a Michaela Viktoříka. Kniha vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého.

Je pozoruhodné, jak se pozvolna, ale velmi výrazně posunují názory významných investorů ohledně optimálního složení investičního portfolia.

Volby končívají v posledních letech plichtou nejen v České republice. Navzdory vyhrocené předvolební rétorice nedochází po volbách k velkým změnám ve společenském upořádání nebo v daňovém systému. Podobné to bývá i ve válečných konfliktech, kde se po prudkých změnách situace stabilizuje. Připomíná to situaci v evoluci, kdy po vzniku nových druhů nastane dlouhá situace bez výrazných změn organismu. Paralelu vidí profesor Jaroslav Flegr, který se věnuje otázkám evoluce a teorii třídění na základě stability.

Páv korunkatý byl v zajetí chován už od antiky. Vždy byl znakem vznešenosti a luxusu. Zdobil zámecké zahrady, ale byl také hojně chován pro maso. Dnes se páv stává běžnou součástí zahrad. Jeho chov není náročný a navíc si dobře hlídá své teritorium.

Galapágské floreanské želvy okouzlily námořníky a kdysi inspirovaly i Darwina. Pak díky lidské nenasytnosti nenávratně zmizely. Aspoň to tak vypadalo. Vědci ale objevili způsob, jak je vrátit zpět. Jak toho chtějí dosáhnout a co vůbec stálo za vyhynutím tak úžasných tvorů?

Který typ zbarvení poskytuje kořisti nejlepší ochranu před predátory? Mezinárodní tým vědců testoval na patnácti tisících umělých můrách, jestli je účinnější výstražné zbarvení, nebo maskování. Ukázalo se, že neexistuje jediná účinná strategie – rozhodují podmínky prostředí, složení společenstva a chování predátorů.

Jak poznat nejméně prozíravého člověka? Stačí pohled na jednoduchou hádanku se čtyřmi postavami na stromě. Zatímco se bavíme nad obrázkem, historie ukazuje, že hledání podstaty inteligence bylo vždy složité a často plné omylů.

Pohled na opici snažící se kamenem rozbít tvrdý plod nebo na vránu, jak se pokouší z dutiny stromu větvičkou vylovit šťavnatý hmyz, je fascinující. Zvlášť když si uvědomíme, že jde o výsledek sociálního učení, o mezigenerační tradici – zkrátka kulturu.

„Evoluce je fakt, stejně jako teplo vyzařované Sluncem.“ tvrdí skalní ateista, profesor Richard Dawkins. Opravdu?

Julia Pastrana byla citlivá a inteligentní žena, kterou genetická porucha připravila o lidskou tvář. Její cesta proto vedla do cirkusu, kde se i zamilovala. Pro manžela však byla jen atrakcí, na které vydělával ještě dlouho po její smrti.

Zvířecí říše je fascinující. Žije v ní tisíce různých živočichů, kteří nás obklopují, a přesto jsme některé druhy nikdy neviděli naživo. Známe je jen z encyklopedií, internetu nebo dokumentárních filmů. O to zajímavější to ale celé je. Pojďte si spolu s námi otestovat, kolik toho o různých zvířatech víte. Získáte v kvízu plný počet bodů?

Umělá inteligence mění svět rychleji, než jsme čekali – od komunikace přes právo až po etiku. Nový výzkum Charles Darwin University ale varuje, že současný vývoj AI představuje globální hrozbu pro lidskou důstojnost. Odborníci upozorňují na nedostatečnou regulaci, netransparentní algoritmy a riziko, že se z lidí stávají pouhá čísla v databázích.

Byla to média, která vytvořila svědky Jehovovy.

Dva měsíce sladkého nicnedělání jsou pomalu, ale jistě u konce. Všem školou povinným – tedy nejen žákům, ale i učitelům – končí prázdniny a první zvonění ohlásí zase nástup povinností. Určitě si mnozí kladou otázku, jaký ten následující školní rok bude…

Výlet do ráje s Anou de Armas, Sydney Sweeney a Judem Lawem nedopadne ani v nejmenším andělsky.

Očarovaly námořníky. Inspirovaly Darwina. Pak, v polovině 19. století, ikonická floreanská želva zmizela. Přečtěte si, jak skupina vytrvalých vědců odhalila tajemství jejich návratu.

Kvíz vypadá jednoduše, ale není.

Georg Placzek přimhouřil oči za silnými ochrannými brýlemi a pod nohama ucítil zemitý otřes. Oblohu prořízla pronikavá záře a ráno se okamžitě proměnilo v oslepující den. V tu chvíli věděl, že patří k prvním lidem, kteří něco takového spatřili…

Ana de Armas či Jude Law hledají na Galapágách ráj, ale čeká na ně spíš peklo na Zemi.

Dvě vylíhlá mláďata leguána růžového (Conolophus marthae), druhu endemického pro Galapágy (Ekvádor) a považovaného za kriticky ohrožený, byla nalezena během nedávné vědecké expedice na Vlčí sopce, jediném místě na světě, kde tento druh žije.

Osamělý George – tak se jmenoval poslední zástupce vzácného poddruhu želvy sloní z galapážského ostrova Pinta. Jeho příběh vyvolal vlnu emocí, která neutichá ani 13 let po jeho smrti. Jak je možné, že po sobě zanechal tak silnou stopu?

Charles Darwin dospěl k závěru, že evoluční vývoj jednotlivce či celého druhu zaručuje schopnost přizpůsobit se podmínkám okolního světa. Kdo tuto schopnost má, přežívá. Že by se už tehdy zajímal o jeden malý středoevropský národ?

V pondělí 21. července uplyne rovných sto let od uzavření jednoho z nejpodivnějších soudních procesů v dějinách, který navzdory své bizarnosti zásadním způsobem ovlivnil americkou společnost, její právní a vzdělávací...

Slepé střevo vyvolává už svým název dojem něčeho nadbytečného a nepotřebného. Nové poznatky v něm ale vidí rolí hned několik. Jaké to jsou?

Dlouhá léta bylo slepé střevo považováno za zbytečný evoluční přežitek – orgán, který je nám prakticky k ničemu, ale umí potrápit, když se zanítí. Nové vědecké poznatky však ukazují, že je zřejmě důležitější, než se zdálo.

Kdysi nám pomáhaly přežít, dnes už je považujeme za bezvýznamné. Vše ale není tak, jak se může zdát. I když některé z „biologických pozůstatků“ našich předků začíná evoluce pomalu eliminovat, jiné orgány svoji funkci mají stále, byť možná jinou, než byla ta původní.

Krokodýlí zoo v pražských Holešovicích zachraňuje vzácné želvy, mezi nimi i želvy barmské. „Rozhodli jsme se posílit evropskou zoo populaci,“ říká její zakladatel Libor Kopečný. „Naše odchovy těchto opravdu vzácných želviček už putovaly do Kolína nad Rýnem, do Wroclawi, což je největší polská zoo, k Baltu do Rostocku, teď do Dánska, letošní by měly jít do Švédska,“ pochvaluje si.

Neuvěříte, že se tahle zvěrstva opravdu děla. Pusťte si trailer smyslně-násilného thrilleru se špičkovým obsazením.

Na konci předminulého století se v Anglii stala velmi populárním stylem antropomorfní preparace zvířat. Na počátku morbidního šílenství stál muzejní preparátor Herman Ploucquet, který svá díla představil na první světové výstavě v Londýně.

Když v roce 1859 vyšla kniha O původu druhů, svět se na biologii začal dívat úplně jinak. Charles Darwin se svou myšlenkou vstoupil na scénu jako někdo, kdo se nebál otřást základy tehdejšího myšlení – nejen vědeckého, ale i náboženského. Jeho teorie přirozeného výběru přinesla zcela nový pohled na to, jak se vyvíjí život.

Líbající brouk: už jste o něm někdy slyšeli? Je opravdu nebezpečný a odolá i chemickým postřikům, nebojí se ani vaší mucholapky. Útočí na lidi zejména v noci, nejčastěji během spánku.

Na počátku byla možná dobrá myšlenka. Vyřazení „vadných“ genů z populace přispěje ke zlepšení obecného genofondu, vymizení některých chorob, a tím ke zlepšení života vůbec.

Mnozí lidé si v dětství oblíbí zvířata a leckomu tato láska vydrží až do dospělosti. Málokdo ji ovšem promění v poslání. Britský spisovatel Gerald Durrell patřil mezi hrstku těch, kdo si svůj dětský sen dokázali splnit – a dokonce založil vlastní zoo.

Olivia Jamesová, bývalá spolupracovnice časopisu Outside, prošla velmi náročný trek v chilské Ohňové zemi. Zkušená cestovatelka ho popisuje jako jeden z nejtěžších, co kdy zažila.