Dánsko

Spor mezi Spojenými státy a Evropou o Grónsko vyvolal pozitivní reakce v Rusku. Osoby blízké ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podle informací serveru Newsweek otevřeně vítají napětí mezi spojen…

GLOSA / Nenecháme se vydírat, reagoval švédský premiér Ulf Kristersson na sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení dodatečných cel na země, které podporují uzemní celistvost Dán…

Lidská ješitnost nezná mezí, ale v případě amerického prezidenta Donalda Trumpa už dosahuje rozměrů, které by mu mohl závidět i leckterý antický tyran. Svět v šoku sledoval uniklou zprávu, kterou Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi. Ten se totiž „provinil“ tím, že Trumpovi jeho země nezařídila Nobelovu cenu za mír.

Letouny ze Severoamerického velitelství protivzdušné obrany směřují do Grónska, uvedlo společné velitelství Kanady a Spojených států. Akce je koordinovaná s Dánskem.

Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.

Opozice hodlá navrhovat odvolání Tomia Okamury (SPD) z postu předsedy sněmovny tak dlouho, dokud se téma nedostane na program jednání dolní parlamentní komory, řekl v Interview ČT24 znovuzvolený předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Opozice podle něj chystá i usnesení na podporu Grónska, které čelí americkému nátlaku.

Tlak Spojených států na převzetí Grónska sílí. Donald Trump hrozí dodatečnými cly státům, které podporují setrvání Grónska v rámci Dánska. Jak by se mělo Česko postavit k americké snaze o získání Grónska? Co by v tomto směru mohl přinést mimořádný summit EU? A jak může fungovat Rada míru, kterou vytváří Donald Trump? Poslechněte si Kulatý stůl Tomáše Pancíře.

Maďarský ministr Péter Szijjártó během návštěvy v Praze řekl, že situaci okolo Grónska nepovažuje za záležitost EU. Šéf maďarské diplomacie tak více méně souzní s českým ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) i premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Evropa by se měla zaměřit na Ukrajinu, ne na Grónsko. Tak zní pondělní vzkaz amerického prezidenta Donalda Trumpa, přičemž znovu odmítl vyloučit, že by k získání autonomního dánského území mohl použít sílu. Znovu také pohrozil, že „na sto procent“ uvalí vyšší cla na evropské země, pokud by se USA nepodařilo dosáhnout dohody o připojení Grónska ke svému území.

Jak reagovat na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně anexe Grónska? To je otázka, která v těchto dnech trápí evropské lídry. Čas se přitom rychle krátí, protože Trump se má ve středu zúčastnit ekonomického fóra v Davosu. Evropa má v rukávu několik dříve nemyslitelných opatření. Není ale jisté, zda se odváží je použít.

Kritika Trumpa kvůli Grónsku se ozývá i od amerických republikánských zákonodárců a v případě, že napadne Grónsko, chtějí podpořit impeachment, což je žaloba se ztrátou prezidentského postu.

V pondělí kolem poledne dánské ozbrojené síly informovaly televizi TV 2, že do Grónska bude vyslán „významný příspěvek“ v podobě neznámého počtu dánských vojáků. Kolem 16:00 média uvedla, že náčelník generálního štábu Peter Boysen je už v letadle s dánskými vojáky mířícími do Kangerlussuaqu v Grónsku.

Český premiér přiznal, že si musel koupit glóbus, aby zjistil, kde leží Grónsko. V debatě o geopolitice tak nechtěně ukázal něco horšího než nejistý postoj: elementární nekompetenci. A je to k smíchu i k pláči zároveň.

NÁZOR / „Koupil jsem si takový krásný velký glóbus za patnáct tisíc, abych viděl, kde to Grónsko je,“ prohlásil Andrej Babiš na tiskové konferenci. Zatímco USA stupňují tlak na Dánsko skrze hrozby plo…

Rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa kolem Grónska poškozuje transatlantické vztahy a oslabuje spojeneckou soudržnost v rámci NATO, uvedl Martin Jirušek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Podle něj verbální hrozby ze strany USA představují vážný problém v době rostoucího napětí s Ruskem a Čínou.

Donald Trump odhodil poslední zábrany. V dopise norskému premiérovi otevřeně podmínil dodržování světového míru ziskem Grónska, a to jen proto, že mu „byla upřena“ Nobelova cena.

Výrok Babiše o tom, že se Česko nemůže jednoznačně postavit za Grónsko, protože ho možná chce koupit Amerika, zní na první poslech pragmaticky. Jde ale o velmi nebezpečnou logiku. Stejně tak by nás totiž mohlo koupit USA v případě ohrožení Ruskem.

Trump není prvním prezidentem USA, který má zájem o Grónsko. Před 80 lety odmítlo Dánsko 80 milionů dolarů ve zlatě od prezidenta Harry S. Trumana. A dodnes tvrdí: „Grónsko není na prodej.“

Česko coby malý stát, který nemůže projektovat sílu a nemá než společná pravidla, musí trvat na jejich dodržování. Jasně se postavit na stranu Dánska ve sporu s Trumpem je naprosté minimum.

Do Grónska míří větší počet dánských vojáků včetně náčelníka generálního štábu Petera Boysena. S odvoláním na armádu o tom v pondělí informovala dánská televizní stanice TV2. Dánsko již dříve uvedlo, že do grónské metropole Nuuku vyslalo asi stovku vojáků a že podobný počet je také ve městě Kangerlussuaq na jihozápadě arktického ostrova.

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Oba se shodli, že demokratické země by měly stavět na diplomacii, nikoliv na tlaku, který americký prezident Donald Trump vyvíjí na Evropu.

Kvůli napjaté situaci kolem Grónska, o jehož získání v posledních dnech stále častěji hovoří americký prezident Donald Trump, si premiér Andrej Babiš (ANO) pořídil glóbus. Chtěl se podívat, kde přesně největší ostrov světa o rozloze 2 166 000 kilometrů čtverečních leží.

Americký prezident D. Trump svou nezdvořilou „žádostí“ o Grónsko rozhýbal ledy světového řádu. Kromě tohoto řádu se ale mění i klima a odhaluje ložiska surovin i potenciální obchodní trasy.

Kodaň - Dánsko a Grónsko diskutovaly o možnosti mít v Grónsku misi Severoatlantické aliance NATO. Řekl to dnes podle agentury Reuters dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a grónskou ministryní zahraničí Vivian Motzfeldtovou. Rutte na síti X potvrdil, že spojenci budou nadále spolupracovat při posilování bezpečnosti v oblasti. Švédský ministr obrany Pal Jonson potvrdil, že evropské vlády se nyní zabývají zajištěním trvalejší vojenské přítomnosti v arktické oblasti.

Do Grónska v pondělí večer přiletí další dánští vojáci. Dánsko v oblasti pořádá cvičení Arctic Endurance, zapojilo se do něj i několik členů Severoatlantické aliance.

Evropa se nenechá vydírat a připravuje jednotná protiopatření pro případ, že Spojené státy uvalí na některé členy Evropské unie cla kvůli Grónsku. Na tiskové konferenci to dnes řekl německý ministr financí a vicekancléř Lars Klingbeil. Dosavadní celní ujednání se Spojenými státy jsou podle něj u ledu. Také francouzský ministr financí Roland Lescure před novináři slíbil, že reakce na případná nová americká cla bude jednotná a koordinovaná, a vyzval, aby se EU nebála použít takzvaný nástroj proti ekonomickému nátlaku.

Německý trh s traktory sice v roce 2025 oslabil, jedna značka však i v náročném roce jasně potvrdila svou dominanci. Fendt z Marktoberdorfu znovu ovládl statistiky nových registrací a ukázal, že pro mnoho farmářů i dodavatelů techniky zůstává první volbou. U příležitosti zahájení veletrhu Green Week v Berlíně zveřejnily německý Spolkový úřad pro motorová vozidla (KBA) a Německý svaz strojírenského průmyslu (VDMA) nové statistiky registrací traktorů za rok 2025.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes na dotaz, zda může za českou vládu jednoznačně říct, že ČR stojí za Grónskem, uvedl, že nemůže. V rámci Severoatlantické aliance (NATO) jsou lídrem Spojené státy a střety jsou kontraproduktivní, dodal. Kvůli poslednímu dění kolem Grónska a v souvislosti s hrozbami amerického prezidenta Donalda Trumpa se ve čtvrtek sejde Evropská rada, ČR na ní bude zastupovat právě Babiš.

Podle Andreje Babiše není jednoznačné, že Česko stojí za Grónskem. Zároveň nechce, aby došlo v rámci NATO k soubojům. Trumpovo jednání vidí jako taktiku, jak vykopnout jednání.

Akvizice Grónska Spojenými státy se stala novou posedlostí prezidenta Donalda Trumpa. Když vyhlásil, že kvůli koupi ostrova uvalí od 1. února desetiprocentní cla na hlavní americké spojence, rozpoutal největší krizi NATO od jeho vzniku.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nemůže říci, že Česká republika stojí za Grónskem. Ve sporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se netají ambicemi Grónsko od Dánska získat, Babiš podle svých slov preferuje dohodu.

Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o jeho záměru získat Grónsko vyvolaly vlnu kritiky v řadách zákonodárců z Republikánské strany. Někteří z nich projevují dosud největší odpor vůči Trumpově krokům od jeho nástupu do úřadu, píše agentura AP. Republikánský kongresman z Nebrasky Don Bacon podle serveru The Hill řekl, že by se přikláněl k ústavní žalobě na Trumpa, takzvanému impeachmentu, v případě, že se republikánský prezident rozhodne podniknout invazi do Grónska.

Evropské pasy letos znovu patří k nejsilnějším na světě. V první desítce žebříčku Henley Passport Index se objevuje 30 evropských zemí. Úplné prvenství ale podruhé za sebou drží Singapur, pro jehož občany je tak cestování nejsnazší.

Transatlantické napětí o víkendu opět výrazně vzrostlo poté, co Donald Trump těžce „kousal“ pohled na posilování obranyschopnosti Grónska z řad vybraných evropských spojenců NATO. Následovalo oznámení dodatečných 10procentních cel na dovoz veškerého zboží do USA pro Dánsko a sedm klíčových spojenců (Norsko, Švédsko, Francie, Německo, Británie, Nizozemsko a Finsko). Situace zůstává značně nejistá, ale riziko výraznější transatlantické obchodní eskalace prudce vzrostlo.

Akcie evropských zbrojařských společností v pondělí výrazně posílily poté, co investoři reagovali na novou vlnu geopolitického napětí vyvolanou hrozbami amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten o víkendu oznámil, že Spojené státy zavedou cla na několik evropských zemí, pokud USA nezískají kontrolu nad Grónskem. Trhy tento krok vyhodnotily nejen jako další eskalaci obchodních sporů, ale také jako […]

Hrozbu cly namířenými proti spojencům a pokračující tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa na zisk Grónska ostře zkritizoval jeho bývalý poradce pro národní bezpečnost John Bolton. Hospodářský list The Wall Street Journal pak varuje, že skutečnými vítězi tažení za získání Grónska mohou být Rusko a Čína. Znepokojivý vhled do Trumpova uvažování zároveň nabídl jeho dopis norskému premiérovi.

Nuuk - Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa týkajícími se uvalení cel. Dnes to podle agentury AFP na facebooku napsal grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen. Trump opakuje, že Grónsko, které je poloautonomním územím Dánska, chce získat pro Spojené státy. Dánsko podle TV2 posílá do Grónska větší počet dalších vojáků na cvičení.

Většina zákonodárců v Kongresu USA otevřeně hovoří o odvolání prezidenta Donalda Trumpa v případě, kdy by zabral Grónsko silou. Spor se tak přelije do neméně nebezpečné obchodní války, ale úsilí o rozvrat Evropské unie bude pokračovat.

Praha - Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes na dotaz, zda může za českou vládu jednoznačně říct, že ČR stojí za Grónskem, uvedl, že nemůže. V rámci Severoatlantické aliance (NATO) jsou lídrem Spojené státy a střety jsou kontraproduktivní, dodal. Kvůli poslednímu dění kolem Grónska a v souvislosti s hrozbami amerického prezidenta Donalda Trumpa se ve čtvrtek sejde Evropská rada, ČR na ní bude zastupovat právě Babiš. Podle expertů oslovených ČTK Trump nechce Grónsko jen z bezpečnostních důvodu, ale i ekonomických.

Nuuk - Ulrikke už se smířila s tím, že v případě americké vojenské invaze do Grónska - což je eventualita, na kterou se připravuje - bude muset uprchnout ze svého domu a zanechat v něm staré rodiče, protože ti už by odejít nezvládli. Obyvatelé Nuuku, hlavního města poloautonomního dánského území, o jehož získání zarputile usiluje americký prezident Donald Trump, nepodléhají hysterii. Každý nicméně uvažuje, co by dělal, kdyby došlo na nejhorší. Napsala o tom agentura AFP.

Emanuel Macron varoval před krizí aliance už v roce 2019. Merklovou tím naštval.

Washington - Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa o jeho záměru získat Grónsko vyvolaly vlnu kritiky v řadách zákonodárců z Republikánské strany. Někteří z nich projevují dosud největší odpor vůči Trumpově krokům od jeho nástupu do úřadu, píše agentura AP. Republikánský kongresman z Nebrasky Don Bacon podle serveru The Hill řekl, že by se přikláněl k ústavní žalobě na Trumpa, takzvanému impeachmentu, v případě, že se republikánský prezident rozhodne podniknout invazi do Grónska. Šéfka Valného shromáždění OSN Annalena Baerbocková kritizuje Trumpa kvůli Grónsku.

Něco takového se v historii vrcholové házené stalo asi poprvé. Utkání Evropské ligy mezi házenkářkami francouzského Dijonu a dánského Viborgu nabídlo neuvěřitelné rozuzlení. Domácí hráčky dokázaly 20 sekund před koncem srovnat na konečných 30:30. Naprosto zásadní podíl na jejich zisku jednoho bodu však měl rozhodčí. Ne snad kvůli špatnému verdiktu, ale kvůli tomu, že vyrovnávací gól sám vstřelil.

Evropské akciové trhy se v pondělí dopoledne propadly do červených čísel. Panevropský index STOXX Europe 600 před 11 hodinou dopoledne ztrácel 1,2 procenta. Přes procento ztrácely i burzy v Praze a Německu. Investory znepokojilo oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že v rámci snahy o převzetí Grónska uvalí dodatečná cla na některé evropské země.

Transatlantické napětí o víkendu opět výrazně vzrostlo poté, co Donald Trump těžce „kousal“ pohled na posilování obranyschopnosti Grónska z řad vybraných evropských spojenců NATO.

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu za mír. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Píší o tom tiskové agentury, jež mají dopis k dispozici.

Brusel - Evropa si dělá starosti kvůli své rostoucí závislosti na plynu dováženém ze Spojených států v situaci, kdy se její vztahy s Washingtonem vyostřují kvůli snahám administrativy prezidenta Donalda Trumpa ovládnout strategicky důležité Grónsko. Píše o tom server Politico, který připomíná, že americký zkapalněný zemní plyn (LNG) měl pro Evropu představovat bezpečnou alternativu suroviny z Ruska, jejíž dovoz sedmadvacítka v důsledku ruské invaze na Ukrajinu prakticky zakázala. Slibovala si, že ve Spojených státech má spolehlivého partnera. Do konce desetiletí by plyn z USA mohl tvořit 40 procent celkového dovozu do EU.

Evropa se nenechá vydírat a připravuje jednotná protiopatření pro případ, že Spojené státy uvalí na některé členy Evropské unie cla kvůli Grónsku. V pondělí to prohlásil německý ministr financí a vicekancléř Lars Klingbeil. Dosavadní celní ujednání se Spojenými státy jsou podle něj u ledu.

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu za mír. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.

Kongresman Don Bacon, který jako první z republikánských zákonodárců již minulý týden mluvil o podpoře impeachmentu v případě, že Donald Trump napadne Grónsko, kritiku amerického prezidenta dále vyost…

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že se už necítí být vázán snahou o mír. Jako důvod uvedl, že za své kroky nedostal Nobelovu cenu za mír.

Moskva - Americký prezident Donald Trump vstoupí do dějin, pokud se Spojené státy rozhodnou zabrat Grónsko. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trumpovo tvrzení o ruské hrozbě ostrovu odmítl mluvčí komentovat.

Americký prezident Donald Trump o víkendu pohrozil novými cly na dovoz z osmi evropských zemí kvůli „koupi Grónska“. Trhy v pondělí znejistěly - akcie i kryptoměny klesají, zlato naopak posiluje.

Když Donald Trump mluví o získání Grónska, historie šeptá varování. USA tu v 50. letech rozjely obří vojenský projekt v arktickém ledu a snily o městě s jadernými raketami. Arktida jim ukázala, kdo tu rozhoduje.

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Støreovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu za mír. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Píší o tom tiskové agentury, jež mají dopis k dispozici.

Donald Trump oznámil, že od 1. února zavede kvůli Grónsku 10% clo na dovoz zboží z Dánska, Norska, Švédska, Francie, Německa, Británie, Nizozemska a Finska. Clo má platit do doby, než USA uzavřou dohodu o koupi Grónska. Zní to jako bizarní epizoda geopolitiky, ve skutečnosti ale odhaluje hlubší problém. Evropa čelí nejvážnější krizi transatlantických vztahů za dekády. A nejde jen o obchod.