Domácí ekonomika

Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní další zpřesněné údaje o vývoji ekonomiky v loňském čtvrtém čtvrtletí a za celý rok 2022. Podle jeho posledních údajů z počátku března hrubý domácí produkt (HDP) v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně vzrostl o 0,2 procenta, naopak proti předchozímu kvartálu klesl o 0,4 procenta. Byl to druhý mezičtvrtletní pokles v řadě, česká ekonomika se tak dostala do technické recese.

Zatímco před covidem bylo Česko v růstu ekonomiky v rámci Evropy premiantem, teď jsme jednou ze dvou posledních zemí. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS to řekl hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. O problémech země hovořil i jeho kolega z Patria Finance Jan Bureš.

Březnový konjunkturální průzkum Českého statistického úřadu ukázal, že důvěra v českou ekonomiku stoupá. Zlepšil se především sentiment mezi podnikateli, kde důvěra dosáhla nejlepší úrovně od srpna loňského roku. Indikátor stoupl o 2,7 bodu a dosáhl 95,2 bodu.

Podle údajů Eurostatu zveřejněných v pátek se od začátku pandemie koronaviru zadrhla ekonomická konvergence ČR k evropskému průměru. Z původních 93 procent dosahovaných ještě v roce 2020 se ČR posunula na 91 procent unijního průměru počítaného podle parity kupní síly.

Důvěra v české ekonomice se v březnu zlepšila, tahounem zlepšení byla důvěra mezi podnikateli, konkrétně v průmyslu a v obchodu. Celkový indikátor důvěry v české ekonomice se v březnu zvýšil na svou nejvyšší úroveň od loňského srpna.

Důvěra v českou ekonomiku po únorovém poklesu letos v březnu meziměsíčně stoupla o 2,2 bodu na hodnotu 93,9 bodu. Důvodem bylo zvýšení důvěry podnikatelů. U spotřebitelů naopak mírně klesla. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezi podnikateli vzrostla důvěra v průmyslu a obchodu, kdežto ve stavebnictví a vybraných službách se snížila. Meziročně celková důvěra poklesla. Loni v březnu činila 96,8 bodu. Podle analytiků zveřejněné údaje naznačují, že se ekonomika po mělké recesi začne ve druhém čtvrtletí stabilizovat.

Propuštěno bude 1388 lidí na přepážkách, 511 doručovatelů a 320 pracovníků nižšího managementu.

Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni rekordním schodkem 415,3 miliardy korun. Vyplývá to z upřesněných údajů, které ve čtvrtek na svém webu zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Předloni dosáhl schodek 168 miliard korun, tehdy zaznamenal běžný účet platební bilance deficit poprvé od roku 2013. Dosavadní rekordní schodek z roku 2007 byl 177,1 miliardy korun.

Míra nezaměstnanosti v české ekonomice zůstala v únoru meziměsíčně beze změny, na úrovni 3,9 procenta, v souladu s očekáváním trhu. V meziročním vyjádření ovšem míra nezaměstnanosti vzrostla o 0,4 procentního bodu, což představuje další mírné zrychlení oproti meziročnímu nárůstu nezaměstnanosti pozorovanému v předchozích měsících.

Česká ekonomika je závislá na levné a snadno dostupné pracovní síle. Té bude ale v přicházejících letech dramaticky ubývat a českým podnikům, charakteristickým nízkou přidanou hodnotou, nastane zásadní problém.

Míra nezaměstnanosti v české ekonomice zůstala v únoru meziměsíčně beze změny, na úrovni 3,9 %, v souladu s očekáváním trhu. V meziročním vyjádření ovšem míra nezaměstnanosti vzrostla o 0,4 procentního bodu, což představuje další mírné zrychlení oproti meziročnímu nárůstu nezaměstnanosti pozorovanému v předchozích měsících.

Statistika vývoje mezd v české ekonomice za loňské závěrečné čtvrtletí hlásí, že reálná mzda opět výrazně klesla s tím, jak růst nominálních mezd zaostal za inflací. Průměrná nominální mzda v české ekonomice v loňském závěrečném čtvrtletí vzrostla o 7,9 procenta, meziroční inflace v závěrečném čtvrtletí však činila 15,7 procenta a reálná mzda tedy poklesla o 6,7 procenta.

Také zpřesněná data statistického úřadu potvrdila, že česká ekonomika je od třetího čtvrtletí loňského roku v recesi. Hrubý domácí produkt (HDP) v posledním čtvrtletí poklesl mezikvartálně o 0,4 procenta, a to především v důsledku snižující se spotřeby domácností.

Zpřesněné údaje statistického úřadu o výkonu hrubého domácího produktu (HDP) za loňské závěrečné čtvrtletí hlásí o něco výraznější mezičtvrtletní pokles české ekonomiky, než signalizoval předběžný odhad prezentovaný koncem ledna.

Český statistický úřad revidoval data o vývoji české ekonomiky za loňské čtvrté čtvrtletí směrem dolů. Česká ekonomika v něm klesla oproti předchozímu kvartálu o 0,4 procenta, nikoli o 0,3 procenta, jak původně uváděl.

Česká ekonomika v loňském roce meziročně stoupla podle zpřesněného odhadu o 2,4 procenta. Informoval o tom v pátek Český statistický úřad. Statistici tak zhoršili svůj odhad z konce ledna, kdy uváděli růst o 2,5 procenta.

Česká ekonomika v loňském roce meziročně stoupla podle zpřesněného odhadu o 2,4 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

Česká ekonomika v loňském roce meziročně stoupla podle zpřesněného odhadu o 2,4 procenta. Statistici tak zhoršili svůj odhad z konce ledna, kdy uváděli růst o 2,5 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně vzrostl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak klesl o 0,4 procenta. Druhý mezičtvrtletní pokles v řadě znamená, že se česká ekonomika dostala do technické recese.

Česká ekonomika v loňském roce meziročně stoupla podle zpřesněného odhadu o 2,4 procenta. V pátek o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tak zhoršili svůj odhad z konce ledna, kdy uváděli růst o 2,5 procenta. V posledním čtvrtletí loňského roku pak hrubý domácí produkt (HDP) meziročně vzrostl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak klesl o 0,4 procenta.

Zájem střadatelů investovat do drahých kovů se za poslední dva roky ztrojnásobil. Není se čemu divit. „Ti, kdo mají peníze na běžných účtech, by za roky 2021, 2022 a dle odhadu 2023 přišli celkem o 27 procent hodnoty peněžních úspor,“ vysvětluje ekonom Roman Pilíšek.

Podle nové prognózy Hospodářské komory se tuzemská ekonomika vyhne hlubší krizi. Nový impuls jí totiž dodají hlavně investice podnikatelů do energetických úspor, výrobních zařízení a technologií. Dle dat z šetření Hospodářské komory se již letos chystají investovat tři čtvrtiny firem. Na konci loňského roku přitom většina analytiků předpokládala, že se hospodářství České republiky letos propadne do záporných čísel.

Česká ekonomika je 12. nejsilnější v EU. Oproti loňsku se ale kvůli vysoké inflaci a nízké přidané hodnotě propadla o 3 místa. Vyplývá to z indexu prosperity a finančního zdraví. Pokles zapříčinily především extrémní nárůst inflace a nízká přidaná hodnota produkce.

Kondice české ekonomiky se zhoršuje a v unijním srovnání jsme až na 12. místě, což je meziroční propad o tři příčky. Nejlépe naopak šlape ekonomika Švédsku a nejhůře je na tom poslední Řecko.

Česká ekonomika je celkově 12. nejsilnější z unijní sedmadvacígky. Oproti loňsku si přitom pohoršila o tři místa.

Únorový průzkum statistického úřadu mezi firmami a spotřeby vyznívá poměrně negativně. V průmyslu, který je našim největším odvětvím, firmy pociťují slabší poptávku ze strany domácích i zahraničních odběratelů, a skepticky proto hledí i do dalších měsíců.

Průzkum důvěry v české ekonomice hlásí, že se v únoru prudce zhoršila nálada v průmyslu, zatímco důvěra mezi spotřebiteli se dále zlepšila. Celkový indikátor důvěry v české ekonomice se v únoru mírně zhoršil z důvodu poklesu důvěry na straně podnikatelů, kde byl patrný propad důvěry mezi podnikateli v průmyslu.

Válka na Ukrajině škodí jak německé, tak české ekonomice. Důvodem jsou vysoké ceny energií, které na ostatní evropské země vzhledem ke struktuře jejich ekonomiky tolik nedoléhají.

Záliba Čechů v „cihlách“ přináší iluzi bohatství a podvazuje ekonomický růst a prosperitu Česka.

Analytik David Marek patří do týmu poradců, kteří v ekonomických pohledech ovlivňují příštího prezidenta Petra Pavla. Ten po vítězné volbě řekl, že vláda by neměla váhat s reformami daňového a důchodového systému. Ačkoli prezident v ekonomice kromě jmenování bankovní rady ČNB větší pravomoci nemá, své popularity může využívat právě i k ovlivňování ekonomické diskuse. „Stav české ekonomiky je opravdu špatný průřezově,“ říká ekonom David Marek v rozhovoru pro Týdeník Echo. Kritický je k vládě…

Krizemi posledních let prošlo nejhůře Česko a ani letos se jeho pozice nezlepší. Jednoznačný verdikt zimní prognózy Evropské komise shrnuje věta, že „česká ekonomika dosáhne úrovně před pandemií ve čtvrtém čtvrtletí 2023“.

Letošní rok bude v české ekonomice lepší než ten loňský. Recese, kterou zažíváme, a to nejen u nás, je mělčí, než se původně čekalo.

Česká ekonomika bude v prvním letošním čtvrtletí stagnovat a za celý rok vykáže růst o 0,1 procenta. To bude výrazně pod očekávaným průměrem celé Evropské unie. Ve své makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která v případě České republiky nijak nezměnila své dřívější odhady letošního minimálního růstu hrubého domácího produktu (HDP).

Česká ekonomika bude v prvním čtvrtletí letošního roku stagnovat a za celý rok vykáže růst o 0,1 procenta. To bude výrazně pod očekávaným průměrem celé Evropské unie. Počítá s tím dnes zveřejněná makroekonomická prognóza Evropské komise, která v případě České republiky nijak nezměnila dřívější odhady letošního minimálního růstu hrubého domácího produktu (HDP).

Česká ekonomika bude v prvním čtvrtletí letošního roku stagnovat a za celý rok vykáže růst o 0,1 procenta. To bude výrazně pod očekávaným průměrem celé Evropské unie. Počítá s tím v pondělí zveřejněná makroekonomická prognóza Evropské komise, která v případě České republiky nijak nezměnila dřívější odhady letošního minimálního růstu hrubého domácího produktu (HDP).

Česká ekonomika bude v prvním čtvrtletí letošního roku stagnovat a za celý rok vykáže růst o 0,1 procenta. To bude pod očekávaným průměrem celé Evropské unie, která by měla vzrůst o 0,8 procenta. Počítá s tím nově zveřejněná makroekonomická prognóza Evropské komise, která v případě České republiky nijak nezměnila dřívější odhady letošního minimálního růstu hrubého domácího produktu (HDP).

Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v lednu mírně vzrostla, z 3,7 na 3,9 procenta, nárůst nezaměstnanosti je však pro začátek roku obvyklý a výsledek odpovídá očekávání trhu. V meziročním vyjádření míra nezaměstnanosti vzrostla o 0,3 procentního bodu, což představuje mírné zrychlení oproti meziročnímu nárůstu nezaměstnanosti pozorovanému v loňském závěrečném čtvrtletí.

Nejen ekonomové a finanční trhy očekávají údaje o lednovém vývoji spotřebitelských cen v české ekonomice, jež budou zveřejněny tento pátek. Po zklidnění inflace, pozorovaném v loňském závěrečném čtvrtletí, bude počátek letošního roku ve znamení výrazných cenových pohybů.

Brilantní tah Tomáše Bati v podobě snížení cen produkovaného zboží, ale i výplat zaměstnanců na polovic z podzimu 1922 by se asi dneska nesetkal s pozitivní odezvou

Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, řekl v neděli v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech, měla by ji zvýšit, doplnil. Podle Jana Švejnara, ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, je česká ekonomika ve výjimečné situaci, když prochází recesí, ale zároveň má vysokou jádrovou inflaci.

Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, řekl v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech, měla by ji zvýšit, doplnil. Podle Jana Švejnara, ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, je česká ekonomika ve výjimečné situaci, když prochází recesí, ale zároveň má vysokou jádrovou inflaci.

Česká ekonomika v loňském závěrečném čtvrtletí zaznamenala druhý mezikvartální pokles HDP v řadě a vstoupila tak do technické recese. Mezikvartální pokles HDP v loňském závěrečném čtvrtletí činil 0,3 %, což byl ovšem lepší výsledek, než trhem očekávaný pokles o 0,6 %.

Pokles české ekonomiky očekává v tomto roce 82 procent českých generálních ředitelů, 30 procent dokonce počítá s výrazným propadem.

Lednový PMI průzkum pro tuzemský zpracovatelský průmysl hlásí lepší výsledek, než se čekalo. Celkový PMI indikátor, mapující situaci ve zpracovatelském sektoru, se meziměsíčně výrazně zlepšil a dostal se na nejvyšší úroveň od loňského září.

Pokles české ekonomiky očekává v tomto roce 82 procent českých generálních ředitelů, 30 procent dokonce počítá s výrazným propadem. Sedm procent manažerů předpokládá její růst. V růst výnosů vlastní firmy věří 64 procent šéfů, což je nejhorší výsledek za deset let. Vyplývá to z průzkumu PwC CEO Survey, jehož se loni v listopadu a prosinci zúčastnilo 200 generálních ředitelů tuzemských firem.

Česká ekonomika byla zatím jako jediná v rámci EU oficiálně v závěru loňského roku v recesi. Většina ostatních členských zemí však svůj hrubý domácí produkt (HDP) zatím ještě nebyla schopna spočítat.

Český statistický úřad (ČSÚ) v úterý zveřejnil předběžný odhad hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrtý kvartál. Ekonomika podle nových dat poklesla mezikvartálně o 0,3 procenta a meziročně o 0,4 procenta. Česká republika tak upadla do mírné technické recese.

Česká ekonomika podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu vzrostla za loňský rok o 2,5 procenta. Přesto na konci loňska mezičtvrtletně již podruhé klesla. A dostala se do technické hospodářské recese.

Český hrubý domácí produkt (HDP) ve čtvrtém čtvrtletí poklesl proti předchozímu kvartálu o 0,3 procenta. Česko tak vstoupilo do technické recese, protože HDP klesl druhé čtvrtletí za sebou. Podle analytiků ale byl pokles ve čtvrtém čtvrtletí nižší, než se čekalo, česká ekonomika tak ukazuje vyšší míru odolnosti.

První předběžná čísla z o výkonu evropských ekonomik za poslední čtvrtletí loňského roku vyznívají s ohledem na situaci na energetických trzích ještě docela pozitivně. Zatímco německý hrubý domácí produkt (HDP) poklesl o dvě desetiny procenta, francouzský a belgický o jednu desetinu vzrostl.

Tuzemská ekonomika se loni ve druhém pololetí pomořila do recese. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad. Podle nich se loni v posledních třech měsících roku propadla v porovnání s obdobím července až září o 0,3 procenta.

Česká ekonomika na konci roku vykázala druhý mezičtvrtletní pokles v řadě, ekonomika se tak dostala do technické recese. Za mezičtvrtletním poklesem ve čtvrtém čtvrtletí byly podle ČSÚ zejména nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností. Co lze od české ekonomiky čekat letos?

Česká ekonomika loni stoupla o 2,5 procenta. Předběžný odhad v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Růst zpomalil, předloni činil 3,5 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) zpomalil na 0,4 procenta z 1,5 procenta ve třetím čtvrtletí a v porovnání s předchozím čtvrtletím klesl o 0,3 procenta. Je to druhý mezičtvrtletní pokles v řadě, ekonomika se tak dostala do technické recese. Ekonomové ji definují jako mezičtvrtletní pokles sezonně očištěného…

Tuzemská ekonomika se loni ve druhém pololetí pomořila do recese. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Podle nich se loni v posledních třech měsících roku propadla v porovnání s obdobím července až září o 0,3 procenta. Vzhledem k tomu, že mezičtvrtletní pokles zaznamenala už právě ve druhém loňském čtvrtletí, je tak nyní splněna definice recese. Tedy mezičtvrtletní pokles výkonu ekonomiky alespoň ve dvou po sobě následujících čtvrtletích.

Česká ekonomika vstoupila do recese, hrubý domácí produkt ve čtvrtém kvartálu opět poklesl.

Český hrubý domácí produkt mezičtvrtletně klesl už podruhé v řadě. Ekonomika se tak dostala do technické recese.

Česká ekonomika loni stoupla o 2,5 procenta. Růst zpomalil, předloni činil 3,5 procenta. Ve 4. čtvrtletí byl hrubý domácí produkt (HDP) meziročně vyšší o 0,4 procenta. Šlo však o zpomalení z 1,5 procenta ve třetím čtvrtletí. Jedná se o druhý kvartální pokles v řadě, ekonomika se tak dostala do technické recese. Vychází to z předběžných odhadů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Hrubý domácí produkt Česka vzrostl v roce 2022 podle předběžného odhadu o 2,5 procenta. Ve 4. čtvrtletí HDP klesl mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně vzrostl o 0,4 procenta. Uvedl to Český statistický úřad. Někteří analytici míní, že česká ekonomika se letos začne odrážet ode dna.

Český hrubý domácí produkt (HDP) ve čtvrtém čtvrtletí poklesl proti předchozímu kvartálu o 0,3 procenta. Česko tak vstoupilo do technické recese, protože HDP klesl druhé čtvrtletí za sebou. Podle analytiků ale byl pokles ve čtvrtém čtvrtletí nižší, než se čekalo, česká ekonomika tak ukazuje vyšší míru odolnosti. Za celý loňský rok český HDP vzrostl o 2,5 procenta. Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala, ekonomika eurozóny vzrostla o 0,1 procenta.

Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, může mít výraznější vliv na ekonomiku teprve dlouhodobě, zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033. Stoupá například pravděpodobnost přijetí eura, ale až v první půli 30. let, zatímco zahraničně-obchodní orientaci Česka určí vláda, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Petr Pavel, nově zvolená hlava státu, prakticky nebude mít na českou ekonomiku žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Neměl by jej ani jeho rival, Andrej Babiš, pokud by zvítězil. Nový prezident může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.