Domácí ekonomika

Praha - Bankovní rada České národní banky (ČNB) viděla důvody pro zvýšení úrokových sazeb zejména v domácí ekonomice. Konflikt na Blízkém východě hraje podle bankovní rady v inflačním vývoji spíše doplňkovou roli, i když se vzhledem k jeho délce projeví i v cenách dalšího zboží vedle pohonných hmot. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady, který dnes ČNB zveřejnila. Centrální banka minulý týden zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta.

Hypoteční krtek si pořídil vlastní bydlení, aby měl konečně klid. Od té doby zná důvěrně splátky, hobby markety a všechny zvuky, které vydává dům těsně před dalším výdajem. Přesto tomu pořád říká domov.

Ještě donedávna byly látkové kapesníky totálně out a z kapes a kabelek je v případě potřeby vytahovali pouze babičky a dědečkové. Teď se ale zdá, že se látkové „šnuptychly“ vrací do módy.

Drahé jídlo, puberta a mizející peníze mě donutily zavést domácí kapitalismus. Děti doma za stravu neplatí penězi, ale prací. A nejmladší? Ta už úspěšně uplácí.

Ceny benzinu ve Spojených státech se zvedly nad hranici čtyř dolarů za galon a znovu tlačí na rozpočty domácností. Zatímco část řidičů počítá každý dolar navíc u stojanu, majitelé elektromobilů nebo plug in hybridů podobný šok často necítí. Nové zdražení tak zvýraznilo rozdíl mezi těmi, kteří dál tankují, a těmi, kteří už přešli na jiný pohon.

Většina českých domácností trpí zvláštním druhem obsese, která se projevuje rituálním žhavením prázdné trouby desítky minut předem. Přitom v mnoha případech jen zbůhdarma pálíme drahou elektřinu a krmíme vzduch v kuchyni teplem, které by mnohem lépe posloužilo přímo uvnitř pekáče s naším obědem.

Mnoho z nás to dělá automaticky: uvaříme si šálek čaje a zbytek vody necháme v konvici „na příště“. Tento nenápadný zvyk se ale může prodražit víc, než si myslíme. Co se podle odborníků stane, když to budeme dělat pravidelně?

Možná si říkáte, že zatahování závěsů je pro vás nuda a přežitek, který děláte nanejvýš proto, aby vám sousedi odnaproti nekoukali do talíře. Jenže od poloviny března se z této rutinní činnosti stává geniální trik, jak udržet domácí rozpočet v černých číslech a teplo pod kontrolou.

Věděli jste, že průměrná česká domácnost ročně vyhodí zhruba 30 procent toho, co nakoupí, což je přibližně 33 kilogramů potravin na osobu? Přitom stačí jen pár jednoduchých triků, jak jídlem neplýtvat. Pojďme se podívat, jak na to.

Oloupané brambory, nakrájené ovoce v krabičce, vařená mrkev nebo kopřivy připravené rovnou do nádivky. Čtenářka Petra se redakci Kupi svěřila, že tyto produkty kupuje ráda a bez výčitek. Její okolí to ale vidí jinak. Známí i tchyně ji označují za línou a marnotratnou. Kde končí pohodlí a začíná zbytečné utrácení?

Nově zřízený potravinový ombudsman by měl lidem vysvětlovat, proč stojí potraviny v Česku tolik, kolik stojí. A co je za tím.

Komunikace nade vše. Souhlasím. Ale někdy to přeci jenom chce se trochu povznést. Nevidět. Neslyšet. A když je nejhůř, hodně se smát.

Papírové kapesníky jsme brali jako samozřejmost. Jenže dnes stojí víc peněz, než si řada lidí uvědomuje. Čím dál víc Čechů proto sahá po starém řešení, které fungovalo desítky let. Látkový kapesník se vrací do hry.

Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v lednu stagnoval na své prosincové úrovni (100,2 bodu). Stále se tak drží těsně nad svým dlouhodobým průměrem. Důvěra podnikatelů v odvětví průmyslu se meziměsíčně mírně zvýšila (o 0,5 bodu na hodnotu 92 bodu). Hůře v lednu dopadla spotřebitelská důvěra.

Petr Fiala říká, že ekonomika ČR je 6. nejlepší na světě. Už ale neříká, že 4. nejlepší by pak byla kolumbijská ekonomika.

Klíčovému segmentu české ekonomiky – zahraničnímu obchodu – se v říjnu podle tuzemských statistiků opět dařilo. Zahraniční obchod vykázal přebytek 26 miliard korun, který překonal očekávání analytiků. Od ledna do října letošního roku už přebytek činí takřka 195,6 miliardy korun. To představuje o zhruba čtyři miliardy korun vyšší přebytek než ve stejném období loňska.

Názory některých politiků jsou přinejmenším pozoruhodné. Hodně zajímavým hráčem na šachovnici Andreje Babiše je Radek Vondráček. Znovu zvolený poslanec si opět na sociálních sítích rýpnul do vlády Petra Fialy a svůj post zaobalil slovy o lidském hledisku. Ano, přesně tady tomuto člověku bych lidské hledisko věřil. Je až nehorázné, že někdo takový píše o šedivé stagnaci, i když České ekonomika je podle prestižního listu The Economist šestá nejlepší na světě. Proč takoví lidé takové posty píšou? Je v nich nenávist a zloba? Nejspíše ano.

Prestižní magazín The Economist vydal pravidelný žebříček ekonomik členských států OECD. Česká ekonomika se v něm umístila na dělené čtvrté až šesté příčce, přičemž za sebou zanechala většinu zemí včetně USA, Polska či Německa. Nejlepšího výkonu za první tři čtvrtletí podle magazínu dosáhlo Portugalsko.

Podle ministerstva financí nejistoty na straně příjmů a výdajů při sestavování rozpočtu panují vždy a jejich velikost podléhá vnějším vlivům.

Česká ekonomika se normalizuje, zažíváme jedny ze zlatých časů českého hospodářství, uvedl Petr Sklenář, ředitel měnové sekce České národní banky (ČNB) k prognóze makroekonomického vývoje.

Stabilita a konkurenceschopnost české ekonomiky je úzce spojena s rozvojem domácí energetiky. I proto proběhlo setkání Svazu energetiky ČR (SEČR) s nastupujícím ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, které se zaměřilo na klíčové kroky vedoucí ke snížení cen energií pro domácnosti i firmy a k posílení energetické bezpečnosti.

Česká ekonomika zpomaluje, ale díky domácí poptávce a připravovanému fiskálnímu stimulu vlády si udrží růst. Prognóza Komerční banky počítá s tím, že po letošním zvýšení HDP o 2,1 % přijde v roce 2026 mírné zpomalení na 1,6 %. Zároveň se otevírá nová etapa fiskální dominance, kdy ekonomický vývoj začnou více určovat rozpočtové výdaje než měnová politika.

Trh práce zůstává napjatý a mzdy rostou zvýšeným tempem. Toto riziko či konstatování, které zaznívá (nejen z ČNB) v podstatě nepřetržitě od roku 2017, už takřka neodmyslitelně provází vývoj české ekonomiky.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta, v červnu předpovídala zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 1,9 procenta.

Olomouc chce roční dluhopisy Penty koupit z peněz určených na opravy a údržbu vodohospodářské infrastruktury.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zlepšila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta, v červnu předpovídala zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 1,9 procenta. V příštím roce tempo růstu zpomalí na dvě procenta, uvedla OECD v dnešním aktualizovaném výhledu. Motorem růstu bude domácí spotřeba, OECD ale očekává i růst investic.

OECD očekává o něco vyšší investice díky unijním fondům na podporu obnovy a odolnosti, které budou k dispozici do konce roku 2026.

Revize HDP za třetí čtvrtletí ukázala mezičtvrtletní růst o 0,8 % a meziroční růst o 2,8 %. Růst táhnou hlavně domácnosti, investice a zahraniční obchod.

Před volbami líčilo hnutí ANO a další opoziční strany Českou republiku jako spálenou zemi a slibovaly, jak se za jejich vlády znovu rozjede hospodářský růst. Tento bod si vznikající kabinet vlastně už může odškrtnout – aniž by noví ministři museli hnout prstem. Česká ekonomika totiž nebývale roste.

Česká ekonomika letos podle prognózy Hospodářské komory vzroste o 2,4 procenta, tedy o 0,4 procentního bodu více, než očekávala v červnové predikci. V roce 2026 tempo růstu mírně zpomalí na 2,3 procenta, v roce 2027 ale očekává zrychlení až na 2,7 procenta. To by znamenalo nejvyšší tempo růstu od roku 2022. Vyplývá to z predikce, kterou dnes komora představila novinářům.

Praha - Česká ekonomika letos podle prognózy Hospodářské komory vzroste o 2,4 procenta, tedy o 0,4 procentního bodu více, než očekávala v červnové predikci. V roce 2026 podle prognózy tempo růstu mírně zpomalí na 2,3 procenta, v roce 2027 ale očekává zrychlení až na 2,7 procenta. To by znamenalo nejvyšší tempo růstu od roku 2022. Vyplývá to z predikce, kterou dnes komora představila novinářům.

Za regulovanou část ceny energií si připlatíme jen mírně; ČBA zlepšila ekonomický výhled; optimismus firem mírně roste; Agrofert rozšiřuje dusíkaté portfolio; na dekarbonizaci Česka 3 biliony korun; Brusel schválil úpravy povolenek; samořiditelná taxi pro Evropu; čínská Chery uvedla v Česku luxusní SUV a Primoco UAV hlásí zakázky za miliardu.

HDP znovu překvapilo pozitivně, česká ekonomika jede na "plný plyn" HDP podle zpřesněného odhadu rostlo ve třetím kvartále ještě výrazněji, a to o +0,8 % mezikvartálně a +2,8% meziročně. Již předběžný odhad (+0,7 % qoq) přitom viditelně překonal očekávání trhu i nejnovější prognózy České národní banky (+0,2 % mezikvartálně).

Česká ekonomika letos ve třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,8 %, uvedl to Český statistický úřad. To je nejvíc od poloviny roku 2022. Zpřesněný odhad potvrdil, že česká ekonomika dál roste. Zvětšovat by se měl také mezinárodní obchod s Českou republikou. O vývoji exportu mluvil v rozhovoru pro Radiožurnál viceprezident Asociace exportérů Otto Daňek.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,8 procenta. V rámci druhého odhadu hrubého domácího produktu (HDP) dokonce došlo k mírné vzestupné revizi již tak silného růstu o 0,7 procenta mezikvartálně, na který ukazoval první odhad Český statistický úřad.

Česká ekonomika roste nejsilněji za poslední tři roky. Zdravá je i struktura růstu, když k ní kromě spotřeby domácností významně přispívají i investice, shodli se analytici oslovení ČTK při hodnocení údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) za třetí čtvrtletí. Podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se HDP meziročně zvýšil o 2,8 procenta, proti předchozímu čtvrtletí vzrostl o 0,8 procenta. Za celý rok analytici čekají hospodářský růst 2,5 procenta.

Český statistický úřad (ČSÚ) zpřesnil své odhady vývoje ekonomiky ve třetím čtvrtletí. A přes očekávání analytiků směrem nahoru. HDP tak oproti předchozímu čtvrtletí stouplo o 0,8 procenta a meziročně o 2,8 procenta.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí zrychlila více, než ukazoval původní odhad, a výrazně překonala odhady trhu i prognózu ČNB, uvádí hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.

Pokud nová vláda rozhodne o slibované změně ve financování podporovaných zdrojů energie, ceny určované státem naopak klesnou o více než 15 procent.

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Proti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 0,8 procenta. Zpřesněné údaje dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jsou lepší než první odhad z konce října, podle kterého ekonomika vzrostla meziročně o 2,7 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,7 procenta. Analytici očekávali spíše revizi údajů směrem dolů.

Hrubý domácí produkt oproti předchozímu čtvrtletí stoupl o 0,8 procenta. Meziroční růst HDP podpořila jak domácí, tak zahraniční poptávka.

Český statistický úřad (ČSÚ) v pátek zveřejnil zpřesněné údaje o vývoji ekonomiky ve třetím čtvrtletí. Česká ekonomika vzrostla meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Proti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 0,8 procenta. Výsledky jsou lepší než první odhad z konce října, podle kterého ekonomika vzrostla meziročně o 2,7 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,7 procenta. Tuzemská ekonomika je tak zatím šestou nejrychleji rostoucí ekonomikou EU.

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Proti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt stoupl o 0,8 procenta.

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Proti předchozímu čtvrtletí hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 0,8 procenta.

Česká bankovní asociace zlepšila svůj odhad letošního růstu ekonomiky na 2,5 procenta. Ještě v srpnu počítala s růstem 2,1 procenta – posun o čtyři desetiny procenta nahoru může znít jako detail, ale v makroekonomických prognózách jde o výrazný optimismus. Za ním stojí lepší výkon exportu, rychlejší růst mezd a vyšší vládní spotřeba. Bankovní sektor tak vysílá signál: tuzemská ekonomika si vede lépe, než se čekalo.

Prognostický panel České bankovní asociace očekává letos růst české ekonomiky o 2,5 %, v roce 2026 mírné zpomalení na 2,2 % a v roce 2027 opětovné zrychlení na 2,6 %. Zlepšení výhledu odráží vyšší mzdový růst, vládní investice, deeskalaci celních sporů a očekávanou uvolněnější fiskální politiku. Spotřebitelská inflace se má pohybovat kolem 2,2 % v roce 2026, přičemž základní sazba ČNB zůstane stabilní na úrovni 3,5 %.

Nálada v české ekonomice se v listopadu mírně zhoršila, přesto zůstává nad dlouhodobým průměrem, uvádí hlavní ekonom Patrie Dominik Rusinko. Spotřebitelé jsou nejoptimističtější od roku 2019, zatímco podnikatelská důvěra klesla kvůli slabé zahraniční poptávce a problémům ve stavebnictví.

Francie vyrazila proti AI; bitcoin zažívá nejhorší měsíc za pět let; ceny nových bytů stále rostou; vydražil se nejdražší komiks; česká ekonomika zrychlí růst; majitel Seznam.cz žaluje Babiše; dojedná se na Ukrajině mír?

Že Češi mají vlastnické bydlení v krvi a jsou tím výjimeční, je omyl, tvrdí expert.

Tuzemská měna je proti euru nejsilnější za více než dva roky. Svým pokračujícím zpevňováním nepřestává překvapovat ani Českou národní banku (ČNB), která ve své nedávno zveřejněné prognóze očekává pro příští i přespříští rok průměrný kurz na úrovni 24,60 CZK/EUR. Ani podle nás ale fundamenty české ekonomiky nedávnou spanilou jízdu koruny příliš neospravedlňují.

"Ani já, ani společnost Seznam či jakákoli z firem, které vlastním, nedluží na daních ani korunu. Naopak," reagoval Lukačovič na Babišovo nařknutí.

Evropská komise zvedla odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 2,4 procenta. To je víc, než se ještě na jaře zdálo reálné. Hlavní motor? Domácí spotřeba, rostoucí mzdy a domácnosti, které konečně přestávají šetřit každou korunu. Jenže růst má svá úskalí – a příští rok už nebude tak růžový.

Podle nejnovější prognózy Evropské komise letos česká ekonomika poroste o 2,4 %, tažená vyšší spotřebou domácností a růstem reálných mezd. Inflace se má snížit na 2,3 %, což vytváří příznivé prostředí pro investory i finanční poradce, kteří mohou stavět na stabilitě a dlouhodobých strategiích.

To, co si myslíme, může být mnohem důležitější, než si myslíme. Ekonomika není jen součtem továren, kanceláří a obchodů, ale také toho, co lidé očekávají. Kolektivní pesimismus má sílu ovlivnit hospodářský cyklus. Nejde jen o to, co se skutečně děje, ale také o to, co si myslíme, že se stane. A tato představa, pokud je sdílená dostatečným množstvím lidí a firem, může sama třeba vyvolat recesi.

Vejce či hovězí maso sice vytrvale zdražují, alespoň ovoce, zelenina a vepřové by však mohly českým domácnostem příjemně ulevit.

Česká ekonomika letos podle Evropské komise poroste o 2,4 procenta, následně v roce 2026 zpomalí na 1,9 procenta.

Česká ekonomika prochází fází oživení, které potáhne zejména soukromá spotřeba. Evropská komise (EK) dnes ve svém podzimním hospodářském výhledu uvedla, že hrubý domácí produkt (HDP) ČR vzroste letos o 2,4 procenta. Růst se však následně v roce 2026 zpomalí na 1,9 procenta.

Česká ekonomika letos podle Evropské komise (EK) poroste o 2,4 procenta, následně v roce 2026 zpomalí na 1,9 procenta. Hlavním tahounem růstu by měla být soukromá spotřeba v důsledku růstu reálných mezd a snížení míry úspor v domácnostech. Komise to dnes uvedla ve svém podzimním hospodářském výhledu.

Obrázek o vývoji českých spotřebitelských cen se s říjnovými daty nijak zřetelně nezměnil. Meziroční růst zůstal lehce nad 2% cílem České národní banky, konkrétně dosáhl 2,5 %. Inflaci už řadu měsíců táhnou především ceny služeb (v říjnu +4,6 %), kolísání celkové míry inflace pak souvisí hlavně s kolísáním cen potravin. Inflace na mírně zvýšené úrovni ale není jenom výrazem zdražování pro nás všechny, ale i dokladem toho, že je Česko na správné cestě.

Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v říjnu mírně vzrostla na 4,6 %, což překonalo očekávání analytiků. Přestože česká ekonomika stále vykazuje silný růst HDP, firmy se snaží kontrolovat náklady, což spolu se sezónními faktory vede k nárůstu nezaměstnanosti. Celoroční průměr za rok 2025 by tak mohl dosáhnout 4,4 % – nejvyšší úrovně od roku 2016.