Před 1 měsícemVe středu 8. února se definitivně uzavřela dlouhá debata – stavba kanálu Dunaj-Odra-Labe. Skončila přesně 370 let poté, co byla poprvé vyslovena. Z ambiciozního projektu ale přeci jen něco vzniklo. Často se traduje, že jako první přišel s nápadem na výstavbu kanálu Karel IV. Není to tak docela pravda. Karel IV. o vodní propojení jihu a severu své říše usiloval. V plánu měl ale propojit řeky Dunaj a Vltavu. Nápad Moravského zemského sněmu První zmínka o propojení Dunaje s Odrou padla na jednání moravského sněmu v roce 1653. Nápad si tehdy získal podporu panovníka – Ferdinandu III. se myšlenka prý velmi zalíbila. Další kdo projekt připomenul, byl v roce 1700 Lothar Vogemonte, který přidal i novou větev, připojující Labe. První stavba, která na nerealizovaném kanále vznikla, byla plavební komora na řece Moravě u Rohatce. Vyrostla v roce 1722 a postaveny byla jako součást projektu kanálu, který přednesl Norbert Václav Linck. První velkou ránu plánům na výstavbu kanálu pro přepravu nákladu dala v polovině 19. století železnice. Náklad šlo rázem přepravovat velmi rychle, byť zpočátku v menším množství než v nákladních lodích. Myšlenka propojit říční toky na našem území ale neusnula. S dalším plánem přišli v roce 1873 prof. Oelwein a ing. Pontzen. Jejich kanál počítal opět jen s propojením Odry a Dunaje s kapacitou pro lodě o výtlaku až 240 tun. Rakousko-Uherský projekt na 20 let Tehdy se také objevuje řekněme maximalistická varianta stavět kanál v samostatné trase až od Vídně. S touto možností pracovaly i další návrhy vznikající až do doby vzniku Československé republiky. Zájem o vybudování velkého díla potvrdil i Vodocestný zákon, schválený v roce 1901. V zákoně se s výstavbou kanálu počítalo hned ve výčtu děl, kterých se má výslovně týkat. Tehdy se počítalo se začátkem stavby v roce 1904 a hotovo mělo být o 20 let později. Tehdejší norma počítala […]