Eduard Štorch

Projektová výuka bývá velice často zmiňována jako moderní metoda výuky. Problém je, že jen málokterý učitel tuší, co vlastně projekt je.

Měla to být rutinní záležitost. Že archeologický dozor při výstavbě justičního paláce vyústí v odhalení unikátního naleziště, nikdo neočekával. Ale přesně to se stalo. A na místě, kde měla růst pracoviště soudců či státních zástupců, se začali činit experti na časy dávno minulé Pokud jde o pravěk, neexistuje snad ikoničtější tvor než mamut.

Třetí říjnový víkend se v zářivých barvách podzimu ponese v duchu poznání a hudby. Svou účastí na tradičním Safariběhu ve Dvoře Králové můžete přispět k záchraně ohrožených druhů, nebo můžete vyrazit na koncert jižanského rocku.

Více než sto let formuje naši představu o životě obyvatel Dolních Věstonic za časů Kopčema ikonické literární dílo - Lovci mamutů. Vyrůstaly na nich, povinně i dobrovolně, celé generace. Je ale Štorchův obraz první civilizace u nás správný? Reálný?

Nástroje pravěkých lovců srovnané hezky po hromadě. To je nález, který se dostal i do zahraničního tisku.

Jiří Bartoška byl víc než jen český herec. Byl symbolem elegance, šarmu a neobyčejného nadhledu, který si dokázal udělat legraci i sám ze sebe. Pro jedny charismatický filmový idol, pro jiné prezident Karlovarského filmového festivalu. Z provinční přehlídky udělal akci evropského formátu.

Zdeněk Burian (1905–1981) je jedním z nejvýznamnějších českých malířů a ilustrátorů 20. století. Právě díky jeho práci si lidé utvářeli ucelenější představy o pravěkém životě a svou tvorbou inspiroval i uchvátil nejednoho umělce též v zahraničí.

Na základních školách většinou povinná četba nebyla, nicméně existovala doporučená literatura. Mnoho školáků tak za socialismu a ještě i v 90. letech četlo stejné knížky, které byly více či méně oblíbené. Některé se dokonce staly téměř legendami a děti školou povinné je čtou dodnes. Pamatujete si Honzíkovu cestu, Děti z Bullerbynu nebo Heidi, děvčátko z hor? Pojďte si s námi udělat zábavný kvíz.

Jméno Eduarda Štorcha zná asi každý Čech. Máme ho pevně zařazeného mezi spisovateli. Kromě toho, že napsal Lovce mamutů, byl ale hlavně učitel. A na svoji dobu velmi progresivní…

Dobrodružný dětský žánr vycházející z dědictví vypravěčské tradice Julese Vernea dostal před 70 lety globální kinematografický impulz. V tehdejším Gottwaldově studiu dětských filmů Karel Zeman natočil naučnou Cestu do pravěku, kterou svou technickou zdatností a formální imaginací proměnil ve strhující ukázku filmového dobrodružství, jež překlene pravěká úbočí stejně jako divácké generace. Nejslavnější dílo režiséra, jehož animační techniky a jejich kompozice obdivují i největší hollywoodští tvůrci, se prodalo do dvaasedmdesáti zemí světa.

Proslavil se jako spisovatel, ale ve své době byl znám i jako obětavý pedagog, skautský vedoucí, archeolog a sportovec. Zanechal po sobě dílo fascinující další generace čtenářů. Kritiků měl už za svého života víc než dost. Ti dnešní označují Štorchovu tvorbu za sci-fi a nenechávají na ní nit suchou.

Dobrodružná literatura pro mládež zažívala své zlaté období v druhé polovině 19. století a po většinu 20. století. Máme ji spojenou především se jménem Karla Maye, i u nás ale byli podobní autoři.

Štorch byl velice činorodý, podle mluvčí muzea Kristiny Kvapilové ho lze označit za pokrokového pedagoga, zakladatele lyžařských kurzů, ozdravných pobytů u moře, zapáleného archeologa…

V roce 1935 vyšel v českých zemích první díl tzv. Románů do kapsy. Tento typ literatury se obracel k modernímu člověku tehdejší doby, k člověku bez závazků, knihoven, člověku přítomnosti. Tento typ literatury byl určen ke spotřebě, jako čtení na cesty a volné chvíle.

Doba kamenná, bronzová, železná i římská. Jeskyně, keltské hroby, zlaté prsteny a mamutí mládě. A k tomu knihy, které generace čtenářů neodložily, dokud nedočetly do poslední stránky. Výstava Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha, otevřená od 26. června v Nové budově Národního muzea, představuje fascinující svět českého autora, který spojil literaturu, pedagogiku a archeologii v jeden poutavý

V letošním roce si Národní muzeum připomíná 100 let od převzetí archeologické sbírky Eduarda Štorcha, kterou od samotného spisovatele instituce zakoupila v roce 1925. Profesí pedagog, oblíbený autor knih pro děti a mládež, byl rovněž zapáleným amatérským archeologem. Zábavná a poutavá výstava Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha, která se otevírá 26. června 2025 v Nové budově Národního muzea a vznikla ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví, přiblíží návštěvníkům nevšední propojení Štorchových románů s autentickými archeologickými nálezy, které mu byly při psaní děl inspirací.

Škola žonglování, šermířské vystoupení, rytířský turnaj, naražení pivního sudu, pohádky… Velice rušno bylo v neděli 22. června ve Svijanech. Ten den tu patřil zámeckým slavnostem.

Novou expozici s kosterními pozůstatky takzvaného hrádeckého vampýra Tobiáše otevřeli v Hrádku nad Nisou na Liberecku. Původní expozici zpřístupněnou v roce 2012 ve sklepení Multifunkčního centra Brána Trojzemí zničily vlhkost a plíseň. Na nové pracoval od loňského podzimu výtvarník a restaurátor Stefan Šamiljan. Město přišla na 1,5 milionu korun.

V neděli 22. června si Zámek Svijany připomene deváté výročí svého otevření po rozsáhlé rekonstrukci. Jelikož se z červnových Zámeckých slavností stala za tu dobu oblíbená tradice, chystá se i letos pestrý program plný zábavy, divadla, řemesel a pohádek.

Litomyšl (Svitavsko) - Regionální muzeum v Litomyšli zahájí v pátek výstavu Zdeněk Burian – dobrodružství pravěku. Ústřední linii tvoří malířovy ilustrace ke knihám Eduarda Štorcha s pravěkou tematikou. K vidění budou Burianovy originály, zvláště perokresby a některé akvarely, řekl ČTK zástupce ředitele muzea Petr Chaloupka.

Jiří Bartoška se proslavil už koncem 70. let. Zkuste zapátrat v paměti a správně zodpovědět deset záludných otázek, které jsme si pro vás připravili.

Vždy elegantní, usměvavý a hlavně fantastický herec a nezapomenutelný prezident festivalu.

Zesnulého Jiřího Bartošku si většina z nás spojuje především s rolí doktora Richarda Skalky ze seriálu Sanitka. Byl to ale pravěký lovec Sokol z filmu Osada havranů natočeného podle předlohy Eduarda Štorcha, kterým poprvé vstoupil do povědomí diváků.

Jedna z nejvýznamnějších československých filmových trilogií pro mládež, Osada havranů, se nesmazatelně zapsala do paměti diváků nejen svým výjimečným zpracováním pravěké doby, ale také skvělými hereckými výkony. Výraznou postavou celé trilogie je Sokol v podání Jiřího Bartošky, který do role přinesl nejen charismatický projev, ale i osobité herecké mistrovství.

Ve čtvrtek 8. června zasáhla (nejen) filmový svět smutná zpráva. Ve věku 78 let nás po dlouhém boji s rakovinou opustil legendární herec Jiří Bartoška. Byl mužem, který se nesmazatelným písmem zapsal nejen do filmového, ale i kulturního světa. Zůstával ikonou, která v 90. letech zachránila skomírající filmový festival v Karlových Varech a pozvedla ho na prestižní světovou úroveň. A v neposlední řadě byl také nezaměnitelnou tváří, které nebylo těžké propadnout díky jeho charismatu, šarmu a hlasu. Připomeňte si s námi jeho sedm nejvýraznějších filmů a rolí, na něž budou diváci nejvíce vzpomínat a které nejlépe ukazují jeho všestranný herecký talent.

Jiří Bartoška má lví podíl na prestiži MFF v Karlových Varech, kdy z béčkového festivalu dokázal vytvořit největší filmovou událost v zemi a zároveň dal vědět světu, že i v malé zemi v srdci Evropy žijí kulturní lidé a festivalu dodal mezinárodní prestiž. Pro většinu z nás to však byl hlavně skvělý herec.

Věstonickou venuši zná každý, ale my jsme požádali o rozhovor docela známého archeologa z Brna, a to Mgr. Martina Hložka, Ph.D, který se výzkumu plně věnoval společně s dalšími kolegy.

Charismatický mladý herec, pohledný, nadaný a odvážný. Takový byl Ivan Luťanský, kterého lidé znali z televizních obrazovek i z prken Národního divadla. Byl duší dobrodruh a rád poznával cizí kraje. Jeho cesta do Vietnamu se mu stala osudnou.

Příznivci tajemna a mytických příběhů opět po letech spatří ostatky vampýra Tobiáše, jehož kostru objevili archeologové před patnácti lety v Hrádku nad Nisou. Lidé měli krátce po nalezení možnost vampýra vidět, avšak posledních několik let k němu přístup neměli. Hrádek proto připravuje pro Tobiáše nové prostory.

Ostatky vampýra Tobiáše nalezené v roce 2010 při archeologickém průzkumu v Hrádku nad Nisou získají nové prostory. Současná expozice umístěná ve sklepení objektu Multifunkčního centra Brána Trojzemí nevyhovuje. Novou vytvoří sochař, restaurátor, malíř a designér, který mimo jiné vytvářel třeba i filmové kulisy pro hollywoodský snímek Letopisy Narnie, Stefan Shamilyan. Práce za 1,25 milionů korun začaly loni na podzim, první návštěvníci si expozici o Tobiášovi budou moct prohlédnout začátkem června.

Národní muzeum v Praze letos slibuje zcela jedinečné světové výstavy, a to Čingischán a Sto pokladů, sto příběhů z Národního palácového muzea na Taiwanu. Návštěvníci se od srpna mohou těšit i na další stálou expozici s názvem Lidé, která přiblíží příběh vývoje člověka a také dějiny českého a evropského pravěku.

Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho Ďábelský trylek a učitel nabyl dojmu, že se jedná o začátek Beethoveny skladby Pro Elišku, začal jsem přemítat, jak to přijde, že někteří jedinci hravě zvládnou věci, které prokazatelně učinit nelze.

Jeho románová prvotina Jako po drátku figuruje ve výběru nejlepších titulů roku. Překotné změny mnohdy přehlíženého 19. století vypráví z perspektivy cikánských dráteníků. „Četl jsem v monografii, že za svůj život v této době byl šestnáctkrát ve Státech a zpátky, což mi úplně změnilo představu o tehdejších možnostech cestování,“ přibližuje Ondřej Šanc život „Liptovského Columba“. Jak vnímá roli segregace v románu i v historii? A čím bylo za monarchie významné Ústí nad Labem?

Příběh drotárů, kteří se z Kysuce vypravili na západ za lepším živobytím, se vymyká z řady rodových ság.

Jeskyni Pekárna najdete na katastrálním území obce Mokrá-Horákov v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Poměrně velkorysá jeskyně nemá v Česku obdoby. Ještě krásnější je v zimě, kdy jí často zdobí ledové krápníky. Jeskyně Pekárna se představuje Jeskyně je situována na krásném skalním… Celý článek Jeskyně Pekárna vás zaujme svou velikostí a krásou (průvodce) z webu Hotelove.cz.

V korytě Odry na Ostravsku se našly kel i mamutí stolička. Není jisté, zda patřily stejnému jedinci, ale jisté je, že tady se mamuti potulovali. Možná, že v řece stále jsou jejich další kosti.

Před lety nadchl svět film Jurský park. Jeho zásluhou se pravěký svět stal ohromně populárním. Tato vlna trvala dlouho a vlastně ještě pořádně neutichla. Začaly se rodit dinoparky představující v 3D podobě život dávných tvorů obývajících naši planetu. Prehistorické příšery vzbuzují zvědavost. Vědci mohou některé z nich rekonstruovat na základě dochovaných kosterních ostatků. Stále ještě ale zbývá ohromný prostor pro uplatnění fantazie.

Máte rádi výšky a výhledy do krajiny a zároveň při svých výletech rádi objevujete různé zajímavosti? Vydejte se na Kokořínsko, do kraje milovaného Karlem

Naše představy o pravěkém lovu, inspirované knihou „Lovci mamutů“, se od skutečnosti značně liší. Jak skutečně lovili?

Soška Věstonické venuše není vyrobená z kostí mamuta, ale z úlomků hornin a drobných fosilií. Metodou mikroCT to zjistili vědci z Moravského zemského muzea (MZM). V nejstarší keramické sošce na světě nalezli také rozsáhlé pukliny, které zvyšují riziko jejího prasknutí.

Když se řekne megalitická památka, často se nám vybaví ikonický Stonehenge v Anglii. Nemusíte však cestovat tak daleko, abyste se stali svědky těchto starobylých kamenných zázraků. Přímo v srdci Prahy, konkrétně ve čtvrti Dolní Chabry, leží menhir opředený tajemstvím a historickým významem.

Ve vestibulu kopřivnické radnice jsou od čtvrtka k vidění vítězné práce účastníků XV. ročníku výtvarné soutěže věnované odkazu malíře Zdeňka Buriana. Soutěž pod názvem Svět pohádek, dobrodružství a fantazie se pořádá od roku 2003.

Ti lidé ani nemají svá jména. Také zvířata jsou často nazývána opisem, aby jejich duchové neslyšeli, jak se na ně lovci domlouvají. Pokud do pravěké tlupy přibude dívka, která byla ještě nedávno labutí, je to zcela pochopitelné. Zároveň i nebezpečné, Labuť totiž zná účinná zaříkávání a v osadě začnou brzy po jejím příchodu umírat děti…

Poležet na stejném gauči, kde si hověl spisovatel Arnošt Lustig, nebo posedět u jeho psacího stroje Urania, na kterém tvořil svoje díla, můžou návštěvníci komunitního a reuse centra Libre, které Praha 8 otevírá 17. dubna v Libni.

V loňském roce představilo Národní muzeum návštěvníkům čtyři velké výstavní projekty, které byly postupně doplněny menšími tematickými výstavami, otevřelo unikátní Dětské muzeum a rozšířilo mobilní aplikaci Národní muzeum v kapse. To vše přispělo k dalšímu úspěšnému roku i rekordní návštěvnosti, kdy si Muzejní komplex i další budovy Národního muzea prohlédlo 1 145 334 návštěvníků, což je o téměř 140 tisíc více než v roce předešlém. I letošní rok bude v Národním muzeu plný novinek. Dvěma výstavami připomene 200. výročí narození hudebního skladatele Bedřicha Smetany a návštěvníky pozve do pravěku za lovcem mamutů Eduardem Štorchem.

Přátelé i příbuzní ho od daleké cesty do exotického Vietnamu zrazovali a jeho dobrý kamarád, herec Jiří Štěpnička, mu dokonce před odletem z ruky vyvěštil smrt. Ani to však třicetiletého idola žen Ivana Luťanského od vysněné dovolené neodradilo.

Moravský kras je vděčným cílem výletníků. Nejsou to jen zdejší jeskyně, které lákají k návštěvě. Projít se lze i po naučných stezkách, jež seznamují s krajinou a jejími přírodními zajímavostmi. Jedna taková stezka vás provede lokalitou Hádek, jež se nachází východně od obce Ochoz u Brna. Jmenuje se naučná stezka Údolí Říčky a prochází mimořádně cenným krasovým územím s podzemními i nadzemními krasovými jevy.

Napodruhé se přenesl do doby lovců mamutů a navázal na bestseller Ztracen v zemi mamutů. Nová kniha spisovatele a popularizátora vědy Pavla Radosty se jmenuje Šaman ze země mamutů, ve které se přenášíme přibližně 25 tisíc let zpátky. „Věda se posouvá, hlavně analytické metody. Ale u knížek je zásadní příběh, který je napínavý, barvitě napsaný, že děti a dospěláky chytne a budou to číst jako každou jinou knížku s chutí,“ vysvětluje. Bude další pokračování?

Zhruba před 33–22 tisíci lety obývali území Moravy lidé, jež první archeologové nazvali „lovci mamutů“ – podle jídelníčku bychom jim však měli říkat spíš „lovci zajíců“. Vytvořili překvapivě vyspělou kulturu, kterou dokázali dohnat až první zemědělci o tisíciletí později.

Kniha Lovci mamutů se generacím Čechů natolik vtiskla do paměti, že ji mnozí považují za pravdivý popis úsvitu našich dějin. Vznik legendy navíc podpořily i „věrné“ ilustrace Zdeňka Buriana. Kniha je ale víc fantasy než reálná historie

ROZHOVOR: Ojedinělý projekt „Dětská farma” pro školní děti i veřejnost vytvořila na Libeňském ostrově skupina přátel, kterou inspiroval odkaz legendárního spisovatele a pedagoga Eduarda Štorcha. Děti i učitelé jsou nadšení. „Otevřeli jsme ke konci školního roku a přišlo k nám šest tříd. Teď se už hlásí další,“ řekla serveru PrahaIN.cz zakladatelka farmy a koordinátorka projektu Michaela Zemková.

Co se vám vybaví, když uslyšíte jméno Eduard Štorch? Hádám, že Lovci mamutů nebo Osada havranů. Štorch byl však nejen spisovatel, ale také pedagog, který neúnavně bojoval za své ideje, jak zlepšit vzdělávání a výchovu dětí.

Dětská farma na Libeňském ostrově předvede, jak vyučoval v přírodě Eduard Štorch.