Eduard Štorch

Most bude připomínat Osadu Havranů od spisovatele Eduarda Štorcha. Lidé se pokusí vyrobit monoxyl, nejstarší loď na světě.

Zchátralou památku, která ukáže legendární bitvu u Wogastisburgu, finančně podpořili Norové. Otevře se roce 2024.

Několik generací českých čtenářů vyrostlo na knihách Eduarda Štorcha, odehrávajících se především v době kamenné a bronzové. Jeho nejslavnějším dílem jsou bezesporu Lovci mamutů, kteří ovlivnili vnímání těchto prehistorických tlustokožců a tehdejších lidí u mnohých z nás. Jak to ale bylo s lovením mamutů doopravdy? A jak vlastně takový mamut chutnal?

Městská část Praha-Lysolaje dokončila celkovou proměnu rozsáhlého prostoru bývalé Denkrovy pískovny.

Herec Vilém Besser, kterého si dnes můžeme připomenout ve filmu Osada havranů, byl za svého života pořádný živel. Vše dělal naplno. S přibývajícím věkem se však dostavily vážné zdravotní problémy, které se snažil "vyléčit" alkoholem. Ten ho ale neuchránil od krutých bolestí.

Rozsáhlý prostor bývalé Denkrovy pískovny v Praze–Lysolajích prošel celkovou proměnou. Na doposud zanedbaném území vyrostl nový veřejný sportovní areál, který má být centrem volnočasových aktivit. Jeho patronem se stala skulptura pravěkého nosorožce srstnatého, který v těchto místech v dávné minulosti žil.

Komentované prohlídky míst Prahy, které jsou veřejnosti běžně nepřístupné, letní kino s filmy, kde významnou roli hraje architektura, koncerty nebo zábavné kvízy. Pražské Centrum architektury a městského plánování (CAMP) odstartovalo letní sezonu celodenním festivalem, na kterém se mimo jiné představili akrobaté na tzv. slacklinech. Dny plné architektury, umění a zábavy v metropoli potrvají celé léto.

Teplické muzeum dnes otevřelo výstavu kultovních časopisů s příběhy Jaroslava Foglara. Prohlédnout si mohou návštěvníci předválečné časopisy pro mládež s komiksovými dobrodružnými příběhy. Kulisu literárním dílům tvoří ježci v kleci či vyřezávaní hrdinové Rychlých šípů a Bratrstva kočičí pracky. Výstavu je možné navštívit do 1. srpna.

Praha 8 si v Libni v Pivovarské ulici číslo 3 pronajala společenský sál. Chce tu vytvořit muzeum s kulturním centrem pod názvem „Libeňský svět“.

Posedět si večer u ohně, co může být příjemnějšího. Společnost se rozešla a vy sedíte sami a hledíte do plamenů. Tam kdesi uvnitř vás, je zakódována pravěká zkušenost, která vám dodává pocit jistoty a bezpečí. Žádné zvíře si ke mně do jeskyně netroufne. Bojí se ohně, na rozdíl ode mě. Rozdělat oheň, kdekoliv a kdykoliv, to byl sen mnoha tehdejších lidí. Nečekat, až zapálí blesk, nekrást oheň sousední tlupě. Rozdělat oheň rychle a snadno.

V Pivovarnické ulici v pražské Libni vznikne expozice a muzeum Libeňské návraty věnovaná spisovatelům spojeným s Libní, jako jsou Bohumil Hrabal nebo Arnošt Lustig. Radnice si tam pronajala společenský sál, kde jej vytvoří.

Divoká Šárka, konečná, prosíme, vystupte ze soupravy! Tak nějak zní pokyn na konečné tramvají linky 20 a 26. Dojedete sem i autobusem či autem. Cíl je stejný, procházka jednou z nejhezčích oddechových zón nejen pro Pražany, ale i pro návštěvníky hlavního města, kteří sem v údivu zavítají.

Když mu bylo 24 let, založil gymnázium Přírodní škola, které vede dodnes. Je tak po padesátce možná služebně nejstarším ředitelem v Česku, i když nosí spíš pohorky než kravatu. Jeho vize školy má hluboké kořeny, vedou k legendárním projektům Dona Boska, Eduarda Štorcha, Přemysla Pittra nebo Antona Makarenka.

Září je sice měsícem, kdy rodičům a dětem začala škola a povinnosti, s počasím to už také není kdovíjaké, ale že byste rezignovali na zábavu? To ne! Máme tipy, které oceníte nejen během víkendu, ale třeba i odpoledne po práci.

V české kotlině to vřelo už v dávném pravěku a o nejrůznější dramata nebyla nouze. Život našich předků popsal ve svých románech velmi čtivě spisovatel a archeolog Eduard Štorch, a tak není divu, že se časem dočkaly i filmového zpracování. Slavnou trilogii Osada Havranů, Na veliké řece a Volání rodu natočil v roce 1977 režisér Jan Schmidt a byla to trefa do černého.

V rámci probíhající výstavy Zdeněk Burian - Dobrodružství pravěku bude v Městském muzeu v Hořicích vystaven také dosud veřejně neprezentovaný Burianův obraz Lovci mamuta z majetku Ministerstva zemědělství ČR.

Období, ve kterých by české země udávaly trendy celému okolnímu světu, není příliš mnoho. Doba paleolitu před 30 tisíci lety mezi ně však bez jakýchkoliv pochyb patří. V oblasti Pavlovských vrchů totiž v této době vytvořili naši předci jedinečnou společnost, jejíž pozůstatky jsou i v celosvětovém měřítku tím nejlepším zdrojem informací o době, kterou především díky dobrodružnému románu Eduarda Štorcha, nazýváme Dobou lovců mamutů. Proč se s jejich fascinujícím životem neseznámit při toulkách po Jižní Moravě osobně?

Výstava Zdeněk Burian - Dobrodružství pravěku nabídne veřejnosti neobyčejné setkání s hrdiny pravěkého světa prostřednictvím strhujících příběhů na obrazech fenomenálního umělce. Od 26. června mohou návštěvníci Městského muzea v Hořicích obdivovat soubor originálních ilustrací Zdeňka Buriana ke knihám Eduarda Štorcha.

„Však oni se dobře vyznají! Nehaňte je pro děravé střechy! Kotojedi přece dobře vědí, že se za deště chaty nepokrývají, a za jasného dne jim do nich beztoho neteče.” Nejde o citát z Kroniky města Kocourkova, takhle se ve fantazii Eduarda Štorcha vzájemně špičkovali naši předkové v době bronzové.

První Český poutník v roce 2020 bude trochu netradiční. Vezmu vás na několik méně známých míst ve středočeském kraji, která by ale rozhodně neměla ujít vaší pozornosti.

Malíř Zdeněk Burian za svůj život vytvořil třináct tisíc kreseb, olejomaleb a skic, které jsou dodnes součástí knih Karla Maye, Eduarda Štorcha anebo Julese Verna. Nadšený tremp se věnoval hlavně dobrodružné literatuře, po válce se ale k moci dostali komunisté a ti mu westernovky brzy zakázali. Burianovu kariéru zachránily ilustrace k pravěku, které představitelé státu prodávali do Německa.

Na Jenerálce v Dejvicích se nachází velice zajímavé území bývalého hliniště Baráčkovy cihelny, tedy místa, kde se dříve těžila cihlářská hlína. Plocha přímo navazuje na přírodní památku Jenerálka, která je známá svou krásnou skalní stepí.