Edvard Munch

Nové muzeum nejslavnějšího norského malíře Edvarda Muncha, které se nedávno otevřelo pro veřejnost v Oslu, vyhrálo hlasování o nejošklivější novou budovu v Norsku. O výsledcích soutěže pořádané hnutím Arkitekturoppröret informoval deník Aftenposten. V galerii se podívejte na další stavby ve světě, které v „soutěžích ošklivosti“ uspěly – včetně žižkovského vysílače v Praze, jenž negativně zaujal pozornost ve světě hned několikrát.

Miloš Jiránek byl významný malíř, grafik, spisovatel, výtvarný kritik a redaktor, jenž se zasloužil o dynamický rozvoj českého kulturního života na přelomu 19. a 20. století.

Před 138 lety nastala největší exploze, jakou kdy lidstvo zaznamenalo. Erupce indonéské sopky Krakatoa 27. srpna 1883 byla asi 13 000krát silnější než výbuch bomby, která zničila Hirošimu.

Letní výstava Herzových obrazů v centru DOX

Britští veterináři se pustili do unikátní operace. Čtyřletému tučňákovi Munchovi při ní odstranili z oka zakalenou čočku. Skoro slepému zvířeti tak navrátili zrak.

„Bez úzkosti a nemocí jsem jako loď bez kormidla… Moje utrpení je součástí mého já a mého umění.“ Většinu děl Edvarda Muncha, včetně toho nejznámějšího, můžeme považovat za autoportréty vyjadřující umělcovy nejniternější pocity. Jaká je myšlenka za slavným Výkřikem a jaký byl jeho tvůrce?

Jeden z nejslavnějších obrazů historie s názvem Výkřik od malíře Edvarda Munche skrýval jedno z největších tajemství novodobého umění. Malý nápis: „Mohl být namalován pouze šílencem“. Nové zkoumání díla přispělo k odhalení autora tohoto vzkazu, informoval web americké televize CNN.

Infračervená technologie objasnila původ nápisu na světoznámém díle, které inspirovalo hororovou sérii Vřískot nebo emoji.

Autorem záhadného vzkazu na slavném expresionistickém obrazu Výkřik od norského malíře Edvarda Muncha je samotný Munch. Autorství nápisu o „bláznovi“ mu připsali restaurátoři při nové analýze infračervenými snímky.

Větu, že ho "mohl namalovat jen šílenec", na slavný obraz Výkřik připsal sám Edvard Munch. Dotkla se ho debata, ve které student zpochybnil umělcovo psychické zdraví.

K českým Vánocům patří nejen naše tradiční pohádky, ale i americká rodinná komedie Sám doma (Home Alone) z roku 1990. Příběh malého Kevina, kterého početná rodina McCallisterových zapomene při výletu do Paříže doma, se stal obrovským hitem okamžitě po svém uvedení. Svým tvůrcům vydělal 533 milionů dolarů a na řadu let se zapsal také do Guinnessovy knihy rekordů jako nejvýdělečnější komedie všech dob.

Horor Vřískot se stal bezmála kultovní. Dočkal se také několika pokračování. Patříte mezi ty, kteří mají všechny díly doslova v malíčku? Následující zajímavosti jste i tak možná netušili.

Krakatoa patří mezi nejaktivnější a zároveň nejnebezpečnější sopky světa. Dává o sobě vědět už od dob starověku a v poslední době se připomíná poměrně často. Erupce, kterou ale předvedla v roce 1883, za sebou nechala takovou zkázu, že ji v povědomí mají lidé dodnes snad po celém světě.

Zdá se, že sociální odstup prospívá nejen lidem, ale také slavnému obrazu Výkřik norského expresionisty Edvarda Muncha.

Řada světových galerií a muzeí výtvarného umění nabízí možnost nahlédnout do sbírek on-line. Reprodukce na displeji není sice totéž jako originál, ale přinejmenším představuje atraktivní tip a ochutnávku. Některé galerie nabízejí i videoprocházku. Projít si lze třeba slavné schodiště v Guggenheimově muzeu v New Yorku.

„Obrazy Karla Černého jsou pro mne dramatem, zřetelně členěným ve tři jednání, ve tři citové vrstvy. Trojí přítomnost, přítomnost lidí, krajin a věcí docela obemyká i naplňuje jeho tvůrčí svět samotáře, svět v kruhu, bez začátku a konce. Nejsilněji tu na diváka doléhá svět jeho lidí, ať ve dvojicích nebo lidí osamělých, ztracených v příšeří, stmívání či temnotě, do níž jen z dálek prohořívají barevná světla, lidí chutnajících ostré doušky života, na jejichž dně je zahořklá pachuť smutku.“ (Jan Drda)

Jezdit do Paříže za učením je už stopadesátiletou tradicí českých výtvarníků. Žádný jiný ale tak dokonale nesplynul s prostředím a duší Francie jako malíř a sochař Otakar Kubín (* 22. října 1883 v Boskovicích) neboli Othon Coubine.