Embryo

Více než sto let stála vaječná skořápka vědcům v cestě. Firma Colossal Biosciences tvrdí, že konečně napodobila jednu z jejích klíčových funkcí – a vylíhla 26 zdravých kuřat. Cílem je oživit drontea mauricijského a obří mou.

Vědci vytvořili další embryo kriticky ohroženého nosorožce severního bílého. Přestože cesta k jeho záchraně není jednoduchá, naděje stále roste.

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.

Jak probíhá vývoj embrya po IVF den po dni? Podívejte se, co se děje ve vašem těle po embryotransferu (KET) a kdy můžete čekat první známky těhotenství.

Konsorcium BioRescue, mezinárodní tým usilující o záchranu nosorožce severního bílého před vyhynutím, dosáhlo další mety. Počátkem roku vědci úspěšně provedli odběr oocytů (vajíček) od samice Fatu v rezervaci Ol Pejeta v Keni, čímž získali jedno nové embryo tohoto poddruhu nosorožce.

Před více než sto lety paleontologové poprvé datovali vznik předků moderních savců, včetně člověka. Od té doby objevili tisíce jejich fosilií, převážně v Africe, ale stále chyběl klíčový důkaz. Dosud nikdo s jistotou nedokázal, zda se tito živočichové rodili z lůna matky, nebo se vylíhli z vejce.

Mezinárodní tým vědců identifikoval něco, co nikdo nečekal, že najde v jednom z nejprozkoumanějších biologických procesů v historii: zcela nový typ buněk, který existuje pouze během těhotenství a po jeho skončení mizí. Tento objev, který byl právě publikován v časopise Nature, by mohl změnit způsob, jak chápeme komplikace těhotenství, a zároveň odhaluje, že lidské tělo má i v 21. století stále svá tajemství.

Na první pohled může hmotnost mozku vorvaně vypadat jako jasný důkaz vyšší inteligence - to je ale častý omyl. Vzhledem k tomu, že vorvaň váží až kolem 50 tun, tvoří jeho mozek jen velmi malou část těla. A navíc funguje úplně jinak, než ten lidský.

Čokoládové tyčinky, zmrzlina, slazené nápoje, sladké pečivo, chipsy, uzeniny, salámy, kuřecí nugetky – to všechno jsou takzvané ultrazpracované potraviny (UPF). Ty dnes tvoří v Evropě asi polovinu potravy a podle nové studie mohou mít vliv na početí i těhotenství. Souvisí nejen se sníženou plodností u mužů, ale také se zpomaleným růstem raných embryí a menšími žloutkovými váčky, které jsou pro raný embryonální vývoj nezbytné.

České kliniky asistované reprodukce hlásí za rok 2025 rekordní nárůst zájmu o takzvaný social freezing – preventivní zmrazení vajíček. U některých center stouply počty výkonů meziročně o desítky procent, v případě Fakultní nemocnice Motol jde dokonce o pětinásobek. Hlavním motivem žen není podle lékařů kariéra, ale absence vhodného partnera v době nejvyšší plodnosti. Odborníci však varují, že úspěšnost metody zásadně klesá s rostoucím věkem.

• Co ovlivňuje růst děložní sliznice před IVF • Jak podpořit prokrvení a hormonální rovnováhu • Kdy pomáhá hormonální léčba nebo vyšetření mikrobiomu • Praktické tipy pro podporu endometria před transferem embrya

Reprodukční medicína patří k nejdynamičtějším oborům současnosti. Technologie se vyvíjejí rychleji než zákony a životní situace pacientů předbíhají paragrafy.

Měla čtyři syny, přála si ještě páté dítě, prognózy ale nevypadaly vůbec dobře. Navzdory nim se dnes zdravotní sestra Marie raduje z trojčat, která se jí narodila po padesátce. Je tak důkazem, že zázraky se skutečně dějí..

Děsivou noční můru zažívají rodiče dvouměsíční holčičky, která však není jejich biologickým dítětem. Jen stěží uvěřitelný případ, kdy lékaři při IVF použili cizí embryo, se stal v americkém Orlandu. Zdrcená maminka vydala emotivní prohlášení, ze kterého doslova mrazí..

Manželům z Floridy se po pěti letech čekání narodilo vytoužené dítě poté, co podstoupili proceduru umělého oplodnění. Když ale holčička přišla na svět, ukázalo se, že z biologického hlediska není jejich. Novorozenec má tmavou pleť, zatímco oba „rodiče“ jsou běloši.

Okolí je léta považovalo za dvojčata, někdy dokonce za matku a dceru, ony přitom už léta tvoří pár. Roky se snažily založit rodinu, ale cesta k vysněnému miminku byla plná překážek. Dnes už ale obě září štěstím, které má i své jméno: Olivie.

Dárce nevědomky předal téměř dvěma stovkám dětí nebezpečnou genetickou mutaci. Poškozený gen způsobuje u potomků 90% riziko vzniku rakoviny v mládí. Neexistující mezinárodní limity umožnily nekontrolované šíření rizikového spermatu.

„Embrya NATO“, která se objevují na východě, představují další nebezpečí pro Rusko a Sdružení národů jihovýchodní Asie jako celek, pohrozil během své návštěvy Vietnamu tajemník Rady bezpečnosti (SB) Ruské federace Sergej Šojgu. Kromě toho s vietnamskými představiteli jednal o prohloubení partnerství.

Polygenetické testování embryí, odborně PGT-P (preimplantation genetic testing for polygenic traits) vychází z myšlenky, že si pomocí genetických testů budeme moc vybrat „to lepší“ dítě.

Plodnost je citlivá hra šance, nadějí a biologie — dnes ale v laboratořích asistované reprodukce roste nová hvězda: umělá inteligence. AI nejenže dokáže rychleji a přesněji vybrat nejslibnější embrya, ale pomáhá také eliminovat lidské chyby, sledovat každý detail procedury a zkracovat dobu, kterou páry čekají na vytoužené dítě. Na prahu „IVF 2.0“ slibuje AI proměnit proces oplodnění z řady nejistot v precizní, měřitelný a opakovatelný výkon.

Sociální darwinismus je v USA aktuální téma, tentokrát zahalené do jazyka svobody. Termín eugenika se po druhé světové válce dostal do pásma absolutního tabu po realizaci nacistických zvěrstev, některé praktiky s ním spojené však nyní přicházejí do módy.

Už třetí společnost, která chce geneticky upravovat děti, vznikla letos v USA díky investicím podnikatelů z technologických firem. Možná se z toho vyklube dobrý byznys, který prospěje lidskému zdraví. Ale zatím to spíše vypadá na velké, avšak nebezpečné sny, píše v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Vypadá to, že záchrana severního bílého nosorožce by mohla být úspěšná. Mezinárodnímu vědeckému týmu BioRescue se podařilo od začátku letošního roku vytvořit tři nová embrya z vajíček odebraných samici Fatu, jediné žijící samici schopné reprodukce v rámci tohoto druhu. Celkový počet životaschopných embryí tak stoupl na 38, což představuje další krok k záchraně druhu, který je na pokraji vyhynutí. Informoval o tom server Radio Wave.

Biotechnologické firmy rozjíždějí výzkum cílených zásahů do DNA lidských embryí. Slibují léčbu dědičných chorob. To však lze dnes řešit bez zásahu do DNA embrya. Jaký je skutečný záměr firem, jako je Manhattan Genomics nebo Preventive?.

Tým španělských vědců vytvořil experimentální umělou dělohu, která jim umožnila vůbec poprvé sledovat v reálném čase a ve 3D, jak se lidské embryo uhnízďuje do děložní tkáně. Tento průlomový výzkum může výrazně zlepšit porozumění plodnosti a zvýšit úspěšnost umělého oplodnění. Informuje o tom web 100+1.

Jana, mladá maminka z Brna, ještě před několika měsíci prožívala chvíle obrovského štěstí. S manželem vychovávali vytouženou dceru Viktorku a těšili se i na své druhé dítě. Jenže pak zasáhla krutá ruka osudu a Jana o svého milovaného muže přišla.

Nález fosilie perfektně zachovalého dinosauřího vejce v Argentině překvapil vědce. Desítky milionů let starý exemplář považují za paleontologický klenot. Pomocí analýz chtějí zjistit, co je uvnitř.

Jana Dvížová z Brna přišla během několika měsíců o manžela, jistoty i naději na druhé dítě. Její jedinou šancí na potomka bylo uchované embryo, které ale podle zákona musí být po smrti partnera zničeno. Žena na všechno zůstala sama s malou dcerkou, teď jí navíc hrozí, že přijde také o střechu nad hlavou.

Pokud jste geniální genetický inženýr a poradil jste si se získáním a zpracováním dinosauří DNA, nemáte ještě ani zdaleka vyhráno. Dalším obřím problémem je vytvoření dokonalého syntetického vyjíčka.

Patagonie, rozsáhlé území na jihu Jižní Ameriky, znovu překvapuje paleontology. Během posledních výzkumů v dané oblasti objevily argentinské týmy hnízdo vajec masožravého dinosaura, zkamenělá embrya i dravce pohřbeného při posledním jídle. Fosilní pozůstatky staré okolo 70 milionů let pocházejí z jedné z nejvýznamnějších lokalit regionu, kde byly nalezeny také pozůstatky sauropodů, hadů, ještěrů i savců.

Natalie '"Nadya" Suleman, padesátiletá bývalá zdravotní sestra, je mámou 14 dětí, z toho jedněch dvojčat a osmerčat. Té její ošetřující lékař fatálně lhal v počtu zavedených embryí. Co ji nakonec přimělo k tomu, že na něj nepodala žalobu?.

Analýzy Českého statistického úřadu dokazují, že mezi tuzemskými obyvateli dochází k výrazným změnám v reprodukčním chování. A podobně jsou na tom i ostatní evropské země. Lidé totiž čím dál více odkládají rodičovství, a tím pádem se častěji potýkají se zvýšeným rizikem neplodnosti. Řešením může být umělé oplodnění (IVF), ohledně něhož nyní vydali vědci nejnovější poznatky. Toužíte po holčičce, nebo chlapečkovi? Šance prý nejsou vyvážené.

Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařil průlom v oblasti regenerativní medicíny. V laboratoři vypěstovali biologické struktury podobné lidskému embryu, které dokázaly vyrábět krevní buňky. Tento krok by mohl v budoucnu otevřít cestu k výrobě kompatibilní „umělé“ krve z vlastních buněk pacienta a usnadnit tak léčbu i nedostatek dárců.

Vědci z britské Univerzity v Cambridgi si připisují nemalý úspěch. S využitím kmenových buněk lidí vypěstovali v laboratoři struktury podobné embryu, které pak produkovaly lidské krevní buňky. Tento průlom otevírá nové možnosti pro regenerativní medicínu, která využívá vlastní buňky pacienta k opravě poškozených tkání.

Vědci z Cambridgeské univerzity vypěstovali v laboratoři biologické struktury podobné embryu, které dokázaly vyrábět lidské krevní buňky. Tento průlom otvírá nové možnosti pro regenerativní medicínu, která využívá vlastní buňky pacienta k opravě poškozených tkání, tvrdí autoři studie z Cambridge.

Schopnost vytvářet krevní kmenové buňky v laboratoři může jednoho dne umožnit léčbu pacientů, kteří potřebují transplantaci kostní dřeně, pomocí jejich vlastních buněk.

Tisíce let staré viry, které infikovaly naše předky, dnes formují samotný základ lidského života. Nový výzkum ukazuje, že bez těchto virových fragmentů by se embryo vůbec nezačalo vyvíjet – a mění tak náš pohled na vlastní genetický kód.

Americkým vědcům se poprvé podařilo vytvořit raná lidská embrya pomocí genetického materiálu kožních buněk. V budoucnu to může pomoci neplodným lidem či stejnopohlavním párům mít geneticky příbuzné potomky. Výzkum je však teprve na začátku.

Američtí vědci z Oregonu vytvořili poprvé lidská vajíčka z kožních buněk a oplodnili je spermiíÚspěšnost je zatím nízká a embrya nebyla životaschopná, jde ale o zásadní důkaz proveditelnostiObjev by jednou mohl pomoci neplodným ženám, mužům po léčbě rakoviny i párům stejného pohlaví Neplodnost se dnes týká milionů lidí po celém světě a jejich počet stále narůstá. Právě pro ně by mohl být nadějí nejnovější objev amerických vědců z Oregon Health and Science University v Portlandu. Oznámili totiž přelomový úspěch – podařilo se jim vytvořit lidská vajíčka z obyčejných kožních buněk a následně je oplodnit spermií.

Ještě před několika lety by se zdál tento počin jako ze světa fantazie, avšak nyní se stává fascinující skutečností. Americkým vědcům se poprvé v historii podařilo vytvořit lidská embrya zcela netypickou cestou. Tento objev může být naprosto přelomový a otevřít tak dveře k rodičovství i těm, kteří v něj už nedoufali.

Když Jana Dvížová s manželem podstupovali náročné IVF, doufali, že jejich dcerka Viktorka (1) jednou dostane sourozence. Jenže osud a česká legislativa rozhodly jinak. Manžel ve 32 letech tragicky zemřel a Jana zůstala s dcerou sama. Zmražené embryo, které jim mělo dát šanci na druhé dítě, musí být ze zákona zlikvidováno.

Američtí vědci poprvé vytvořili raná lidská embrya pomocí manipulace s DNA, kterou odebrali z kožních buněk lidí a poté ji de facto oplodnili spermií. Technika by mohla překonat neplodnost z důvodu vyššího věku či nemocí. Metoda by teoreticky mohla umožnit mít geneticky příbuzné dítě i stejnopohlavním párům. Ovšem výzkumníky čeká ještě mnoho let úsilí.

Manželský pár měl zamražené embryo a těšil se na druhé dítě. Jenže muž za tragických okolností zemřel a žena zůstala sama - a zdravé embryo, ze kterého by se pravděpodobně stalo jejich druhé dítě, teď musí nechat zničit.

Říkali mu „ušaté embryo“ a on před kluky utíkal skákat gumu s holkama. Dnes je Ady Hajdu jedním z nejoblíbenějších slovensko-českých herců, který si splnil sen a zahrál si po boku svého idolu. Jeho cesta ale nebyla jen o smíchu.

Dvaatřicetiletá novinářka, moderátorka a maminka vymodleného syna Teodora hodlá ve své nové knize zbořit tabu o umělém oplodnění. Vyzpovídala několik žen, které se potýkaly s neplodností, ale i svého muže, se kterým se sami několikrát pokoušeli o miminko. V otevřené zpovědi přiznala, kolik úsilí ji stálo, aby se stala (už brzy dvojnásobnou) mámou, i to, jak moc je za to osudu vděčná.

Všichni obratlovci disponují pánví, ale jen jediný druh ji využívá pro vzpřímenou chůzi po dvou končetinách, a tím je člověk. Příběh odlišného vývoje lidské pánve a bipedalismu se začíná psát před 5 miliony lety, ovšem přesný evoluční proces, který to umožnil, zůstává záhadou… Mezinárodní tým odborníků se pokusil zmapovat klíčové strukturální změny v oblasti pánve,

Zdravotní pojišťovny umělé oplodnění hradí. Ne vždy ale plně a kompletně. Přesto na výkony významně přispějí tisícím párů ročně.

Mezinárodní vědecký tým BioRescue začal v Keni vkládat uměle vytvořená embrya téměř vyhynulých severních bílých nosorožců do náhradních matek.

Mezinárodní konsorcium BioRescue pokračuje ve svých snahách o záchranu nosorožce bílého severního (Ceratotherium simum cottoni). Od začátku letošního roku byla vytvořena tři nová embrya severního bílého nosorožce. Zároveň byly zahájeny přenosy embryí, při nichž jsou embrya severního bílého nosorožce vkládána do náhradních matek nosorožce bílého jižního. Na světě jsou známy poslední dvě severní samice, Nájin a její dcera Fatu, obě narozené ve Dvoře Králové, jež ale nejsou schopné zabřeznout či donosit mládě. BioRescue proto využívá nejmodernější technologie asistované reprodukce k záchraně druhu.

Šest let už uplynulo od prvního odběru vajíček, takzvaných oocytů, od Nájin a její dcery Fatu, dvojice samic nosorožce bílého severní formy. Jsou posledními jedinci svého druhu na světě a jen díky týmu odborníků sdružených v mezinárodním týmu BioRescue stále žije naděje na záchranu těchto živočichů. Vědci už také přistoupili k přenosu uměle vytvořených embryí do těl náhradních nosorožčích matek.

Španělští vědci úspěšně na videu zachytili, jak vypadá proces, kdy se lidské embryo zahnizďuje v děloze. Využili na to rovnou několik nových technologií a doufají, že to pomůže neplodným matkám.

ačínající genetická společnost spustila platformu, která umožňuje budoucím rodičům vybrat si embrya na základě souboru vlastností. Tato iniciativa, za níž stojí mladý podnikatel, se rychle stala předmětem rozsáhlé diskuse o hranicích technologie a bioetiky a znovu vyvolala stará dilemata ve společnosti.

Španělským vědcům se poprvé podařilo natočit v reálném čase a ve 3D, jak se lidské embryo zavrtává do děložní tkáně – průlom, který může změnit chápání plodnosti i úspěšnost umělého oplodnění.

Zmražená embrya po úspěšném oplodnění mohou zůstat v kryobance roky. Co s nimi ale, když je biologičtí rodiče už nechtějí? Česká legislativa má v tomhle ohledu přísná pravidla, která podle některých odborníků volají po změně.

Poprvé se podařilo zachytit proces implantace lidského embrya do dělohy v reálném čase. Tento přelomový objev by mohl pomoci zlepšit léčbu neplodnosti a předejít potratům. Vědci z Institutu bioinženýrství Katalánie (IBEC) použili inovační metodu, která umožnila zaznamenat tento klíčový moment lidského vývoje.

Thaddeus Daniel Pierce se narodil 26. 7. 2025 a je možné ho považovat za „nejstarší dítě“ na světě. Ptáte se, proč je tomu tak? Narodil se totiž z embrya, které bylo zmrazeno v roce 1994. Tehdy byli jeho rodiče ještě batolata.

Ve Spojených státech se narodilo miminko z vůbec nejstaršího embrya – zmrazeného už v roce 1994. Manželé, kteří ho prostřednictvím dárcovského programu získali, byli v polovině 90. let v útlém dětském věku. Proces zprostředkovala křesťanská organizace, která se zabývá takzvanou adopcí embryí, napsal web stanice Sky News.

V americkém Ohiu se narodil chlapec z embrya, které bylo třicet let zmražené. Thaddeus Daniel Pierce svých příchodem na svět překonal rekord a stal se doposud nejstarším dítětem. V podstatě je dokonce jen o rok mladší než jeho otec, který s manželkou embryo adoptoval.

Porod ve vesmíru se díky lidským ambicím osídlit Měsíc a Mars může v budoucnosti stát realitou. Britský biolog se proto zaměřil na možná rizika, kterým těhotné ženy a vývoj plodu mimo Zemi mohou čelit. Zjištění publikoval v magazínu The Conversation.

Embryo z roku 1994 přečkalo 31 let v kryogenním spánku, než se v roce 2025 proměnilo v novorozené dítě s plně zachovaným genetickým kódem.