Embryo

Mezinárodní vědecké konsorcium BioRescue pokračuje ve snaze zachránit populaci nosorožce bílého severního. Poslední dvě samice žijí od roku 2009 v rezervaci v Keni. Nově budou experti spolupracovat s americkou genetickou společností Colossal Biosciences, která by měla pomoci rozšířit genetickou rozmanitost vytvářených embryí. Poslechněte si rozhovor s Přemyslem Rabasem, ředitelem Safari Parku Dvůr Králové, který záchranu nosorožců koordinuje.

Zdá se být přirozenou součástí života, ale zdání klame. Znáte všechna skrytá rizika těhotenství? A proč připomíná spíše bitevní vřavu než idylku?

Vědcům z čínského Kantonu se podařilo v prasečích embryích vypěstovat ledviny obsahující převážně lidské buňky. Jde o první případ, kdy vědci vypěstovali lidský orgán uvnitř zvířete. Odborníci se shodují, že jde o průkopnický objev, který by mohl způsobit převratné změny při transplantacích, informuje americká stanice CNN.

Vědci v izraelské laboratoři vytvořili model lidského embrya, a to bez použití spermií, vajíček či dělohy. Projekt má za cíl nabídnout jedinečný pohled do raných fází vývoje zárodku a zjednodušit jeho zkoumání. Jsou tak dalším týmem ve světě, kterému se něco podobného povedlo.

„Babí léto je nejmagičtější část roku,“ pochvaluje si v úvodu podcastu: „Mám tohle období, kdy čarodějnice pouštějí do větru své dlouhé vlasy, rád.“

Vědci v Číně vypěstovali v prasatech ledviny obsahující lidské a vepří buňky. Věří, že v případě nedostatku dárců by mohli lékaři v budoucnu transplantovat pacientům uměle vypěstované orgány. Jedná se ale stále o vysoce experimentální vědu, která může skončit nezdarem.

Genetici vypěstovali v prasatech lidské ledviny. Jejich experiment může pootevřít dveře do nové éry transplantací.

Laboratoře, které se v odborných časopisech chlubí vypěstovanými shluky buněk připomínající nejranější stádia vzniku života, rostou jak houby po dešti. Jeden takový počin z dílny izraelského Weizmannova výzkumného ústavu nabývá obrysů syntetického lidského embrya. Bioetici začínají volat o potřebě dát nový legislativní rámec takovým činnostem.

Čínští odborníci vypěstovali v tělech prasat lidské ledviny. Cílem je opět zlepšit budoucí vyhlídky na to, že se lidské orgány pro transplantace budou pěstovat uvnitř zvířat. Tento týden ve čtvrtek na to upozornil britský deník The Guardian.

Model embrya vytvořený týmem izraelských vědců odhaluje dosud neznámé informace o možném vzniku některých vrozených defektů.

Podle nového výzkumu, který byl tento měsíc zveřejněn v časopise Cell Press, čínští vědci úspěšně vypěstovali lidské ledviny u živých prasat. Autoři studie se chtěli zaměřit na ledviny, protože patří mezi první orgány, které se vyvíjejí a jsou běžně transplantovány.

Vědcům z Weizmannova institutu věd v Izraeli se podařilo v laboratoři vypěstovat „entitu“ blízce připomínající rané lidské embryo. Použili k tomu pouze kmenové buňky, nikoliv spermii, vajíčko nebo dělohu. Úspěch by mohl poskytnout etický způsob, jak zkoumat vývoj člověka v nejranějších stádiích existence, píše server BBC.

Vědci vytvořili v laboratoři kompletní modely lidských embryí z kmenových buněk a vypěstovali je mimo dělohu. Objev otevírá cestu k pokroku v oblasti plodnosti, testování léčiv a transplantací.

Vědci vypěstovali v laboratoři "kompletní" modely lidských embryí se všemi známými znaky, které se vyskytují u normálních embryí starých přibližně dva týdny, jak píše portál Yahoonews.

Řadu let vědci pracují na vývoji umělé dělohy, zařízení, ve kterém se mohou embrya vyvíjet téměř stejně jako v dělohách skutečných. Už se jim to podařilo například u ovcí a myší. Vytvoření lidské umělé dělohy je na obzoru. Co všechno však přinese?

Klasické metody umělého početí nefungují u každého. Zoufalým párům, které čekají na potomka, se však otevřely brány k novému postupu, jenž jim dává naději. Jde ovšem o velmi málo vyzkoušenou techniku, která navíc vyvolává kontroverze – už proto, že jsou k ní potřeba hned tři rodiče

V projektu na záchranu nosorožců bílých severních se nám po zákroku, který proběhl na konci května v Keni, podařilo vytvořit dalších pět embryí. Společně s embryi z dřívějška už jich je celkem 29, přičemž všechna pocházejí od vajíček odebraných od samice Fatu. Je to velký úspěch. Před několika lety jsme jen doufali, že bychom tak velkého množství mohli někdy dosáhnout. Jak takový odběr vajíček vlastně vypadá? Tady je malá fotoreportáž od Jona A. Juáreze.

Vesmírná turistika zažívá rozmach. Ještě před několika desítkami let by nás ani ve snu nenapadlo, že do vesmíru budeme létat „na dovolenou“, avšak opak se stal skutečností.

Když si pár přeje dítě, ale nedaří se počít, zajdou na specializovanou kliniku, kde jim s úspěšným spojením pohlavních buněk pomůže lékař. Rozhodnutí, které ze zárodků ženě implantovat, představuje v celém procesu zásadní roli, neboť ani trénované lidské oko obvykle nedokáže s určitostí poznat, které embryo má větší šanci na „uchycení“ a které nikoliv.

Brána k renesanci takřka vyhynulého živočišného druhu, severních bílých nosorožců, zůstává po posledních pěti laboratorně získaných embryí letos v květnu, otevřená dokořán. Vědci, kteří disponují devětadvaceti životaschopnými zárodky nejohroženějšího savce planety, počítají se vznikem nové uměle vytvořené populace, z níž v keňské rezervaci Ol Pejeta přežívají pouze dvě samice.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo vytvořit dalších pět embryí nosorožců bílých severních, kterým hrozí vyhynutí. K dispozici tak nyní mají 29 zmrazených embryí. Vědci také vybrali dvě samice blízce příbuzného nosorožce bílého jižního, které by se měly stát náhradními matkami. Odebírání vajíček a vytváření embryí začalo v roce 2019 a je součástí projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Poslední dvě samice tohoto druhu Fatu a Nájin žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří Zoo Dvůr Králové, která o postupu projektu ČTK informovala.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo vytvořit dalších pět embryí nosorožců bílých severních, kterým hrozí vyhynutí. K dispozici tak nyní mají 29 zmrazených embryí. Vědci také vybrali dvě samice blízce příbuzného nosorožce bílého jižního, které by se měly stát náhradními matkami. Odebírání vajíček a vytváření embryí začalo v roce 2019 a je součástí projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Poslední dvě samice tohoto druhu Fatu a Nájin žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří Zoo Dvůr Králové, která o postupu projektu dnes ČTK informovala.

Umělá inteligence přináší další inovaci v oblasti lékařství, tentokrát v léčbě neplodnosti. S novým softwarem, který pomocí algoritmu spáruje embryo s nejvhodnějším kandidátem tak, aby došlo k úspěšnému oplodnění, přišla izraelská společnost AIVF. Kliniky, kde se již software používá, zaznamenaly až 30procentní nárůst úspěšnosti umělého oplodnění.

"Pro mě jsou nejtemnějšími barvami modrá a fialová," vysvětluje autor. Výstavu nazval podle slizu vyskytujícího se v rostlinné říši.

Muži mají prsa často i větší než ženy. Mají i bradavky, ale mléko z nich neteče. Tedy až na některé formy rakoviny, při nichž se to děje. K čemu tedy mužům bradavky vůbec jsou?

To, že jsme něčeho technicky schopni, nás ještě neospravedlňuje to dělat. Na reálná rizika výzkumu a vývoje lidských embryí, která vzniknou v umělých podmínkách bez použití spermií a vajíček, upozorňuje docentka Ildem Akerman, jež se na britské University of Birmingham věnuje molekulární genetice.

Britští vědci vytvořili lidská embrya bez použití spermií a vajíček. Nejedná se o skutečná lidská embrya, podobají se však těm v nejranějším vývoji. Tento úspěch vyvolává mezi odborníky značné kontroverze, neboť jsme už jen krok od překročení hranic etiky a zákony s tímto nepočítaly. Snaha vytvořit umělá embrya probíhá už pár let. Různé expertní týmy dokázaly přimět kmenové buňky myší, aby se zkombinovaly do podoby velmi raných embryí.

Vědecký experiment by mohl pomoci při výzkumu dědičných poruch. Vyvolává však etické a právní problémy.

Tým vědců z Velké Británie a Spojených států oznámil, že se mu podařilo vytvořit první umělé lidské embryo na světě.

Práce na umělých embryích probíhá v několika výzkumných institucích po celém světě. Kromě praktických problémů výzkum naráží i na legislativní a etické otázky.

Tým vědců poprvé uměle vytvořil lidské embryo. Odborníci použili kmenové buňky, díky čemuž není třeba použít vajíčka ani spermie. Jejich přelomový objev by mohl pomoci při výzkumu genetických vad nebo u prevence potratů, zároveň však otevírá závažné etické a právní otázky.

Tým výzkumných pracovníků ve Spojených státech a Velké Británii tvrdí, že se jim z kmenových buněk podařilo jako prvním na světě vytvořit syntetické modely podobné lidskému embryu bez potřeby použití vajíčka a spermií.

Tým vědců poprvé uměle vytvořil lidské embryo. Jejich přelomový objev by mohl pomoci výzkumu genetických poruch a prevenci potratů, ale zároveň otevírá závažné etické a právní otázky. Vědci použili kmenové buňky, díky čemuž není třeba použít vajíčka ani spermie. O studii, kterou její autoři představili na středeční konferenci v Bostonu, napsal deník The Guardian.

Umělá inteligence údajně zvládá vybrat pro konkrétní ženu nejvhodnější embryo, a to s vyšší rychlostí a přesností než člověk. AI softwary proto už používají i tuzemské reprodukční kliniky. A díky nim se i snížují počty neúspěšných přenosů embryí.

Opravdu umělá inteligence nahradí lidské myšlení a práci? Jak se to vezme. Vyděsit člověka je poměrně snadné. Když ale víte, jak umělou inteligenci využívat ke svému prospěchu, z apokalypsy se najednou může stát docela příjemná spolupráce. Třeba při řešení neplodnosti. Což ale  neznamená, že některé profese nezaniknou. Mezi nimi může být i ta vaše.

Červen je měsícem neplodnosti, s níž se v Česku potýká každý pátý pár. Kvůli problémům s početím v posledních letech narůstá poptávka po umělém oplodnění. V procesu asistované reprodukce se začíná čím dál více prosazovat i umělá inteligence. Například při výběru nejvhodnějšího embrya. Díky tomu by se na specializovaných klinikách měl zkrátit čas, který vede k úspěšnému těhotenství. „Umělá inteligence by měla zkrátit dobu léčby. Umí totiž vybrat nejnadějnější embrya, která tak při asistované reprodukci přijdou na řadu jako první,“ vysvětluje Pavel Otevřel, vedoucí lékař největší české reprodukční kliniky Reprofit. Umělá inteligence (AI) podle něj umí díky schopnosti analyzovat a zpracovávat velké množství dat vyhodnotit, které embryo je pro ženu nejvhodnější.

Nedaří se vám počít miminko, takže zvažujete umělé oplodnění? Pokud nepatříte ke šťastlivcům, kteří nemusí hledět na peníze, nejspíš vás už napadlo, zda si to budete moci dovolit. Rozhodně ale raději nepočítejte s nulovými výdaji ani v případě, že pro bezplatný zákrok splňujete všechny podmínky.

S neplodností se v Česku potýká každý pátý pár. A když se nedaří počít dítě přirozeně, přichází na řadu poptávka po umělém oplodnění. Jenže věk žen, které se obracejí na reprodukční kliniky, neustále stoupá, a každá z nich si přeje jediné – otěhotnět co nejdříve. Umělá inteligence se stává na poli asistované reprodukce velkým hráčem.

Červen je měsícem neplodnosti, s níž se v Česku potýká každý pátý pár. Kvůli problémům s početím v posledních letech narůstá poptávka po umělém oplodnění.

Celý život se paní Iva starala o své dva syny, z nichž jsou dnes díky její neutuchající péči mladíci v plné síle. Pak se k ní ale štěstí obrátilo zády a onemocněla rakovinou tlustého střeva. Její šance na vyléčení z rakoviny je 50:50. Ona to ale odmítá vzdát a věří, že s převratným doplňkem stravy z kuřecích embryí nemoc přemůže.

Umělá inteligence může do zdravotnictví přinést mnoho pokroku. Zároveň je třeba hlídat zabezpečení dat. Aby nenapáchala víc škody než užitku.

Soukromé kliniky pro asistovanou reprodukci čili pro pomoc rodičům k otěhotnění už léta prožívají celkový rozmach. Ne náhodou do nich ještě ve svém předpolitickém období investoval i Andrej Babiš. A stále se objevují postupy, které obor posouvají k netušeným možnostem.

Párům, podstupujícím oplodnění in vitro, svitla nová naděje. A to doslova. Vědci z lékařské fakulty Northwestern University Feinberg zjistili, že v okamžiku oplodnění vajíčko jasně zazáří. Největší záblesk přitom produkují nejkvalitnější pohlavní buňky.

Dobrou chuť, pokud právě obědváte. K cestování samozřejmě patří také objevování kouzla místní kuchyně. Gastronomie, to je také součást kultury. Některé země se však doslova předhánějí v nejpodivnějších pokrmech, které ochutnají jen opravdu otrlí jedinci. O jaké dobrůtky jde?

Čínští vědci použili opičí kmenové buňky k vytvoření struktur podobných embryím. Takto v laboratoři vyvinutá embrya se po vpravení do samice jeví jako nejranější stádia těhotenství. Cílem tohoto výzkumu je prohloubit naše znalosti embryonálního vývoje a tvorby raných orgánů bez etických dilemat spojených s používáním lidských embryonálních buněk, píše web Modern sciences.

Přední česko-slovenský embryolog Daniel Hlinka zakládá vlastní IVF kliniku. Pod značkou Clayo Clinic od dubna v prostorách na pražském Smíchově poskytuje kvalitní služby v oblasti reprodukční medicíny. Pod jednou střechou tak zúročí zkušenosti ze své téměř čtyřicetileté praxe i vlastní automatizovaný systém CATI (Cognitive Automation of Time-lapse Images) založený na umělé inteligenci.

Klokani jsou pověstní zvláštnostmi svého rozmnožování. I u těch největších druhů klokanů netrvá březost déle než měsíc.

Legendy o Peteru Niersovi nejsou možná tak známé jako ty o Alžbětě Báthory a Vladu Napichovači, přesto to neznamená, že by nám z nich nevstávaly hrůzou vlasy na hlavě. Tento kanibal měl v 16. století usmrtit až 544 lidí, včetně těhotných žen.

Příčiny neplodnosti mohou být různé. Je-li problém v pevnějším obalu vajíčka, může pomoci tzv. asistovaný hatching. O co jde?

Manželé, kteří se angažují v misionářské činnosti, se rozhodli dát domov dětem, jež by jinak neměly šanci vyrůstat v rodině. Adoptovali si však nejen dvě děti, ale nakonec i dvě embrya.

Kuřata se nemusejí líhnout pouze z vajec, což se snažili prokázat i studenti z Japonska. Navíc se zdravé kuře může vylíhnout i v případě, že vejce je od samotného počátku otevřené. Jak je to možné? Podívejte se na experiment, který jedinečnost skořápky vyvrátil.

Na otázku, jak u člověka vznikají rané vývojové vady, se snaží vědci odpovědět téměř sto let. Ve výzkumu jim však bránil etický zákon, který zakazoval práci s lidskými embryi, staršími více než 14 dní. Odborníci si tak na pomoc vzali slepičí zárodky, na něž naše buňky naklonovali.

Japonský vědec tvrdí, že se mu podařilo přivést na svět myši, které získaly svou dědičnou informaci od rodičů stejného pohlaví.

Úspěšnost umělého oplodnění může být poměrně vysoká. Ovšem teď se ukázalo, že velikou překážkou v zahnízdění embrya je alkohol. Nikoli však konzumován ženou, ale jejím partnerem! Budoucí tatínci, to pivo si raději odpusťte!

Paris Hilton a její manžel Carter Reum se podělili o první rodinné fotografie se svým malým synem Phoenixem, který se narodil teprve minulý měsíc. Paris a Carter se vzali v roce 2021 po více než dvou letech randění. Snímky s miminkem zveřejnili poté, co dědička prohlásila, že má připravená další embrya a doufá, že budou mít další děti, uvádí Dailymail.

Problém neplodnosti ročně postihuje přes 48 milionů párů po celém světě. Týká se hlavně žen nad 40 let, kterým se s věkem snižují i šance na otěhotnění umělým oplodněním. Hrozí zdravotní rizika nebo vrozené vady dítěte. Nadějí těchto párů pro úspěšné umělé oplodnění by mohl být nový patent biotechnologického start-upu Fetus, který je součástí skupiny FABA Capital.

Dvouhlavé či vícehlavé příšery známe z mýtů a legend, pohádek. V živočišné říši se čas od času narodí plazi nebo savci se dvěma hlavami. Po více než dvě desetiletí se objevují také dvouhlaví žraloci. Příčina této mutace nebyla zatím s jistotou prokázána, ale lze říci: za vším hledej člověka.

Masarykova univerzita v Brně s dalšími partnery převádí do praxe patent nové metody, která by měla pomoct zvýšit úspěšnost umělého oplodnění.

Pár Aaron a Rachel Halbertovi jsou hrdými rodiči pěti malých dětí. Manželé jsou běloši a všech jejich pět dětí jsou černoši.