Embryo

Dvaatřicetiletá Kamila se s manželem Tomášem už tři roky snaží počít dítě. Mladému páru se ale zatím nedaří. Nedávno to sice vypadalo nadějně, ale radost manželům záhy zhatilo biochemické těhotenství.

Jiný kraj, jiný mrav. Zjistěte, na jakých netradičních pokrmech a nápojích si pochutnávají lidé v různých částech světa. Upozorňujeme však, že místo toho, aby se vám sbíhaly sliny, budete spíš nechápavě vrtět hlavou a raději si necháte zajít chuť.

Tým britských a čínských vědců zaznamenal jeden z nejzásadnějších objevů posledních let. Dokonale zachovalé embryo se totiž nedaří získat každý den.

Vědci nalezli paleontologický poklad, fosilii dinosauřího embrya, díky jemuž překvapivé zachovalosti vypadá tvor zkroucený uvnitř, jako kdyby zahynul teprve včera. Zkamenělé embryo ukazuje evoluční vazby mezi moderními ptáky a vyhynulými dinosaury.

Paleontologové našli zatím nejlépe zachované embryo dinosaura. Je staré 72 až 66 milionů let a podle autorů objevu vrhá nové světlo na souvislost mezi chováním moderních ptáků a dinosaurů.

V Číně bylo objeveno dosud nejvíce zachovalé embryo dinosaura, které kdy bylo nalezeno. Podle paleontologů, kteří zkamenělé embryo uvnitř vejce objevili, je nález starý nejméně 66 milionů let.

Zkamenělina dinosauřího embrya pojmenovaného Baby Yingliang, jehož stáří se odhaduje mezi 72 a 66 miliony let, byla nalezena v jižní Číně. Je pozůstatkem teropodního dinosaura zvaného oviraptorosaur a stav zachování embrya spolu s jeho umístěním uvnitř vejce činí z fosilie pozoruhodný nález, informuje server Cnet.

Perfektně zachovalé vejce s embryem dinosaura staré sedmdesát milionů let. Takový unikát v úterý představil světu tým vědců z Británie, Číny a Kanady. Pozice mláděte naznačuje, že se chystalo vylíhnout stejným způsobem, jako se líhnou dnešní ptáci. Dle odborníků se jedná o nejzachovalejší exemplář dinosauřího embrya, jaký mohl svět doposud spatřit.

Zkamenělina dinosauřího vejce ležela dlouhé roky v muzeu, než vědce napadlo podívat se pod skořápku.

Poloha dinosauřího embrya ukazuje, že se chystalo vylíhnout.

Nejlepší dinosauří embryo, které kdy bylo nalezeno. Tak vědci mluví o zkamenělině dinosauřího mláděte schouleného ve vejci. Objev jim umožnil lépe pochopit spojení mezi dinosaury a moderními ptáky.

Embryo je staré nejméně 66 milionů let.

Vědci do embrya makaků vpravili lidské kmenové buňky. Mohlo by to pomoci v transplantaci orgánů.

Před dvěma lety vyvinuli badatelé ze třech amerických univerzit včetně Harvardu první živoucí roboty na světě. Od té doby už udělali poměrně slušný pokrok a nově naučili roboty dokonce se i reprodukovat.

Zatímco pro nás může být pouhá představa, že bychom něco takového vůbec měli dát do pusy, naprosto nechutná a odporná, na Filipínách jde o tak populární pokrm, že se o něm často hovoří jako o národním pouličním jídle.

Neplodnost jako jedna z civilizačních chorob výrazně ovlivňuje život dnešní společnosti. Význam fenoménu neplodnosti dokládají čísla – v Česku se s nezdary v oblasti početí potomka aktuálně pere každý pátý pár. Odborníci na neplodnost proto připravili návod, který pomůže odhalit příčiny neplodnosti a poradí také, jak případná léčba probíhá.

Nejobávanější noční můru mnohých rodičů prožily dva páry z amerického Los Angeles. Při umělém oplodnění ve zkumavce totiž klinika omylem zaměnila jejich embrya, ženy tak porodily cizí dítě. Že došlo k záměně, zjistily až několik měsíců po porodu. Podle svých slov zažily trauma, s nímž se jen těžko dokážou vyrovnat. Kliniku se proto rozhodli zažalovat.

Takovou noční můru byste nepřáli ani svému největšímu nepříteli! Kalifornský pár Daphna (43) a Alexander (41) devět měsíců toužili po tom, aby se vyvinula holčička, která se narodila při umělém oplodnění. Když vyšlo najevo, že na klinice pro léčbu neplodnosti si embrya spletli a Daphne implantovali embryo úplně jiného páru, nemohli tomu uvěřit. "Tehdy se nám začal hroutit svět." - řekli.

V brněnské klinice Reprofit pořizují speciální kultivační inkubátor pro vývoj embryí pro umělé oplodnění. Vybírat ta nejlepší bude umělá inteligence. Podle databáze výrobce by pravděpodobnost úspěchu umělého oplodnění a pozdějšího porodu mohla stoupnout o 10 až 20 procent.

Samice nosorožce bílého severního Nájin již nebude dávat vajíčka pro záchranu druhu. Dvaatřicetiletá Nájin žije v rezervaci Ol Pejeta v Keni a je posledním ze dvou nosorožců bílých severních na planetě. O ukončení odběrů vajíček od Nájin rozhodl mezinárodní tým, který se snaží druh umělou reprodukcí zachránit, uvedla zoo Dvůr Králové, které obě poslední samice nosorožců bílých severních patří.

Zkuste si představit, že máte pečovat o čtrnáct dětí najednou a být na ně většinu času úplně sami. Takový život si zvolila Nadya Sulemanová, která po šesti dětech porodila osmerčata. Přestože se mohlo zdát, že si ukousla příliš velké sousto, nakonec se Nadya se svou rolí matky dokázala popasovat dobře.

Tajemství toho, co způsobuje, že se některá dvojčata narodí stejná, bylo nejspíš vyřešeno vědci v Nizozemsku. Jejich výzkum zároveň vzbuzuje naději na léčbu vrozených poruch, které právě dvojčata

Pro někoho noční můra, pro jiného splněný sen. Ovšem pro Nadyu Suleman je výchova osmi dětí každodenní realitou, se kterou se musí poprat, i kdyby nechtěla.

Řada živočichů umí vydávat nějaké zvuky. Ale jen několik druhů se dokáže naučit konkrétní řeči nebo melodii zpěvu. Ukazuje se, že někteří ptáci, stejně jako lidé, poslouchají hlasy svých příbuzných již v embryonální fázi vývoje, tzn. už ve vajíčku. Jsou tam sami, v pološeru, tak proč si nezacvrlikat, že?

Poslední společný předek kočky a tygra žil podle společných odhadů před 10,6 miliony let, přesto však mají drtivou většinu genů stejnou. To potvrzuje i nová studie ze Stanfordského lékařského centra. Tamní vědci na stránkách magazínu Nature Communications publikovali svůj výzkum, kterým se podařilo odhalit specifický gen, který má u všech kočkovitých šelem zásadní vliv na vývoj vzoru jejich srsti.

Kříženci slona a mamuta vyšlechtění v laboratoři by se mohli po Zemi procházet už za šest let. Vědci upraví embrya slonů, přeprogramují buňky na kmenové a poté provedou změny DNA tak, aby odpovídaly vlastnostem mamutů srstnatých nalezených v permafrostu, píše The Guardian.

Metoda líhnutí bez skořápky představuje možnost záchrany pro prasklá vejce.

V Keni žije v současné době ve volné přírodě 36 280 slonů, tedy o 12 procent víc než v roce 2014. Podle keňské vlády může za nárůst sloní populace úspěšný boj proti pytláctví. Vyplývá to z nové vládní zprávy z dosud největšího sčítání divokých zvířat, jaké africká země uskutečnila. Nejméně pět druhů zvířat je však kriticky ohrožených, zejména kvůli zásahům lidí do jejich přirozeného prostředí a přeměně půdy na hospodářskou.

Někdy vás možná zaskočí, co vám to ta tchyně zase uvařila, když jste k ní po roce přijeli na návštěvu. Můžete si ale být jistí, že ať už vám kdokoli připravil cokoli, tak na světě existují ještě daleko horší pokrmy. A mnozí lidé si na nich i přes jejich děsivý vzhled a průběh přípravy pochutnávají.

Na světě žijí poslední dva nosorožci severní bílí. Teď takřka vyhubenému druhu svítá naděje na záchranu.

Na první pohled vypadá skoro jako obyčejné vejce. Jen možná trošku větší. Ve skutečnosti jde o chuťovku s překvapením, která mnohým obrátí žaludek naruby.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo vytvořit další tři embrya nosorožců bílých severních, kteří jsou ohrožení vyhynutím. Mají tak 12 embryí, přičemž 11 z nich pochází ze spermatu uhynulého samce Suniho. Tentokrát se ale poprvé vědcům podařilo úspěšně využít genetický materiál samce Angalifu, který uhynul v roce 2014. Poslední dvě samice tohoto druhu na planetě Fatu a Nájin žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří Zoo Dvůr Králové.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo vytvořit další tři embrya nosorožců bílých severních, kteří jsou ohrožení vyhynutím. Mají tak 12 embryí, přičemž 11 z nich pochází ze spermatu uhynulého samce Suniho. Teď se ale poprvé podařilo úspěšně využít genetický materiál samce Angalifu, který uhynul v roce 2014. Poslední dvě samice tohoto druhu Fatu a Nájin žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří Zoo Dvůr Králové.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo vytvořit další tři embrya nosorožců bílých severních, kteří jsou ohrožení vyhynutím. Mají tak 12 embryí, přičemž 11 z nich pochází ze spermatu uhynulého samce Suniho. Tentokrát se ale poprvé vědcům podařilo úspěšně využít genetický materiál samce Angalifu, který uhynul v roce 2014. Poslední dvě samice tohoto druhu na planetě Fatu a Nájin žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří Zoo Dvůr Králové, která o vytvoření dalších embryí informovala.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo vytvořit další tři embrya nosorožců bílých severních, kteří jsou ohrožení vyhynutím. Mají tak 12 embryí, přičemž 11 z nich pochází ze spermatu uhynulého samce Suniho.

Vědcům se podařilo využít genetický materiál samce Angalifu, který uhynul v roce 2014.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo vytvořit další tři embrya nosorožců bílých severních, kteří jsou ohrožení vyhynutím. Mají tak 12 embryí, přičemž 11 z nich pochází ze spermatu uhynulého samce Suniho. Tentokrát se ale poprvé vědcům podařilo úspěšně využít genetický materiál samce Angalifu, který uhynul v roce 2014. Poslední dvě samice tohoto druhu na planetě Fatu a Nájin žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří Zoo Dvůr Králové, která o vytvoření dalších embryí informovala.

Jak zvýšit šanci, že umělé oplodnění vyjde hned napoprvé? Podle lékařů to může zařídit umělá inteligence, která dokáže vybrat nejvhodnější embryo. Varují ovšem, že věk se nedá ošálit a je potřeba těhotenství plánovat včas. Od určitého věku ani umělé oplodnění nedokáže zázraky.

S ředitelem zoo ve Dvoře Králové Přemyslem Rabasem o záchraně nosorožců, snaze udělat ze safari parku vícedenní pobytový cíl a novém „údolí hrochů“.

Když se černé ovci narodilo bílé jehně, věděli vědci, že mají vyhráno. Poprvé se jim podařilo úspěšně vytvořit klonované zvíře. Protože mateřské buňky pocházely z vemene, při hledání jména se jim hned vybavila zpěvačka s bujným dekoltem Dolly Partonová. Ovci Dolly pak veřejnosti představili po půl roce, 23. února 1997.

Vědci i média označovali tu zprávu za „průlom desetiletí“ i „průlom století“. Zájem o účast na tiskových konferencích byl mimořádný. A pro tentokrát nikomu nevadilo, že hlavní hvězda neodpovídá na žádné otázky.

Není to tak dávno, co vědci stvořili něco, pro co se vžil termín organoidy. Mají sloužit k nápravě porouchaných tkání. Během krátkého času tyto umělé konstrukty doznaly (co do stupně organizace buněk) takových vylepšení, že jim původní název začal být těsný. Těm novým se dostalo označení blastoidy a gastruloidy. Teď tu máme další přírůstek. Horké novince dali biologové název embryoidy. Dostává se jim zasloužené pozornosti, a to nejen v zemích, kde mají problém s plodností a porodností.

Takzvaný embryoid slouží lepšímu pochopení vývoje plodů i experimentům, které můžou jednou přinést umělé orgány. Nyní dosáhli v USA zatím nejlepší kultivace díky lepšímu pochopení vztahů mezi orgány uvnitř těla.

Díky pokroku, který věda udělala za několik posledních dekád, jsme mohli slyšet o nejrůznějších případech laboratorním vytvoření tkáně či celých orgánů. Nedávno publikovaný výzkum popsal další posun. Vědci vyvinuli myší embryo s funkčním srdcem.

Ženy, kterým by hrozil předčasný porod nebo by nemohly podstoupit těhotenství, by v budoucnu mohly využít umělou dělohu. Výsledky jsou úspěšné.

Které embryo má největší šanci, že ze ženy učiní novopečenou maminku? S tímto klíčovým rozhodnutím při umělém oplodnění bude již brzy v Česku pomáhat umělá inteligence.

Brněnská klinika reprodukční medicíny Reprofit a žena, která porodila dítě ze zaměněného embrya, se dohodly na smíru a odškodnění. Výši částky a podrobnosti dohody ale obě strany odmítly komentovat.

Vývojová biologie zažívá v poslední době řadu průlomů. Jedním z nich je nový objev amerických a australských vědců. Ti dokázali upravit lidské kožní fibroblasty tak, aby utvořily útvar schopný vývoje jako lidské embryo. To může v budoucnu vyřešit problém nedostupnosti embryí pro účely výzkumu.

Mnoho živočišných druhů po celém světě je na pokraji vyhynutí. U mnohých se však vědci snaží o nápravu v podobě umělé reprodukce. Další čtyři embrya nosorožců bílých severních se na přelomu března a dubna podařilo vytvořit mezinárodnímu vědeckému týmu.

Navzdory mnohým etickým otázkám vědci vložili do embryí primátů lidské kmenové buňky a vytvořili chiméru. Embryo je tak zčásti člověk a zčásti opice. Zárodky přežily až po dobu 20 dní. Výzkum poskytuje nové informace na poli vývojové biologie a evoluce.

Podle studie zveřejněné v akademickém žurnálu Cell tým amerických a čínských vědců úspěšně implantoval lidské buňky do opičích embryí. List The Independent, který o tom informoval, k tomu podotkl, že stvořením takovéto chiméry lidé „otevírají Pandořinu skříňku”.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se na přelomu března a dubna podařilo vytvořit další čtyři embrya nosorožců bílých severních ohrožených vyhynutím. Vědci tak mají devět zmrazených embryí. Odebírání vajíček a vytváření embryí je součástí projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Poslední dvě samice tohoto druhu na planetě Fatu a Nájin žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří ZOO Dvůr Králové.

Embrya už devíti budoucích exemplářů nosorožců bílých severních vyčkávají v miskách s tekutým dusíkem na vložení do dělohy samic příbuzného jižního nosorožce. Poslední dvě samice severního bílého nosorožce Fatu a Nájin žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni, obě patří ZOO Dvůr Králové. Pokus vzkřísit takřka vyhynulý živočišný druh, k němuž může dojít v příštích třech letech, představuje ojedinělý počin.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se na přelomu března a dubna podařilo vytvořit další čtyři embrya nosorožců bílých severních ohrožených vyhynutím. Vědci tak mají devět zmrazených embryí.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se na přelomu března a dubna podařilo vytvořit další čtyři embrya nosorožců bílých severních ohrožených vyhynutím. Vědci tak mají devět zmrazených embryí. Odebírání vajíček a vytváření embryí je součástí projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Poslední dvě samice tohoto druhu na planetě Fatu a Nájin žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří ZOO Dvůr Králové, která o vytvoření dalších embryí informovala.

Vědci vytvořili embryo spojením lidských a opičích buněk, které pak dokázali udržet při životě dlouhých dvacet dní. Přestože tento výzkum vyvolal jako každý takový celou řadu etických otázek, vědci si od něj slibují posun v poznání vývojové a biologické evoluce.

Výzkumníci stvořili embrya, která jsou napůl lidská a napůl opičí. Jednou se mohou stát zdrojem orgánů pro transplantace.

Vědci vpravili lidské kmenové buňky do embryí primátů a vypěstovali chiméry. Ty udrželi při životě celých 20 dní. Navzdory etickým problémům má výzkum silný potenciál přinést nový pohled na vývojovou biologii a evoluci, včetně podstaty rozvoje některých nemocí.

Lidské embryo bychom stejným experimentům nepodrobili.