Embryo

Sociální darwinismus je v USA aktuální téma, tentokrát zahalené do jazyka svobody. Termín eugenika se po druhé světové válce dostal do pásma absolutního tabu po realizaci nacistických zvěrstev, některé praktiky s ním spojené však nyní přicházejí do módy.

Už třetí společnost, která chce geneticky upravovat děti, vznikla letos v USA díky investicím podnikatelů z technologických firem. Možná se z toho vyklube dobrý byznys, který prospěje lidskému zdraví. Ale zatím to spíše vypadá na velké, avšak nebezpečné sny, píše v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Vypadá to, že záchrana severního bílého nosorožce by mohla být úspěšná. Mezinárodnímu vědeckému týmu BioRescue se podařilo od začátku letošního roku vytvořit tři nová embrya z vajíček odebraných samici Fatu, jediné žijící samici schopné reprodukce v rámci tohoto druhu. Celkový počet životaschopných embryí tak stoupl na 38, což představuje další krok k záchraně druhu, který je na pokraji vyhynutí. Informoval o tom server Radio Wave.

Biotechnologické firmy rozjíždějí výzkum cílených zásahů do DNA lidských embryí. Slibují léčbu dědičných chorob. To však lze dnes řešit bez zásahu do DNA embrya. Jaký je skutečný záměr firem, jako je Manhattan Genomics nebo Preventive?.

Tým španělských vědců vytvořil experimentální umělou dělohu, která jim umožnila vůbec poprvé sledovat v reálném čase a ve 3D, jak se lidské embryo uhnízďuje do děložní tkáně. Tento průlomový výzkum může výrazně zlepšit porozumění plodnosti a zvýšit úspěšnost umělého oplodnění. Informuje o tom web 100+1.

Jana, mladá maminka z Brna, ještě před několika měsíci prožívala chvíle obrovského štěstí. S manželem vychovávali vytouženou dceru Viktorku a těšili se i na své druhé dítě. Jenže pak zasáhla krutá ruka osudu a Jana o svého milovaného muže přišla.

Nález fosilie perfektně zachovalého dinosauřího vejce v Argentině překvapil vědce. Desítky milionů let starý exemplář považují za paleontologický klenot. Pomocí analýz chtějí zjistit, co je uvnitř.

Jana Dvížová z Brna přišla během několika měsíců o manžela, jistoty i naději na druhé dítě. Její jedinou šancí na potomka bylo uchované embryo, které ale podle zákona musí být po smrti partnera zničeno. Žena na všechno zůstala sama s malou dcerkou, teď jí navíc hrozí, že přijde také o střechu nad hlavou.

Pokud jste geniální genetický inženýr a poradil jste si se získáním a zpracováním dinosauří DNA, nemáte ještě ani zdaleka vyhráno. Dalším obřím problémem je vytvoření dokonalého syntetického vyjíčka.

Patagonie, rozsáhlé území na jihu Jižní Ameriky, znovu překvapuje paleontology. Během posledních výzkumů v dané oblasti objevily argentinské týmy hnízdo vajec masožravého dinosaura, zkamenělá embrya i dravce pohřbeného při posledním jídle. Fosilní pozůstatky staré okolo 70 milionů let pocházejí z jedné z nejvýznamnějších lokalit regionu, kde byly nalezeny také pozůstatky sauropodů, hadů, ještěrů i savců.

Natalie '"Nadya" Suleman, padesátiletá bývalá zdravotní sestra, je mámou 14 dětí, z toho jedněch dvojčat a osmerčat. Té její ošetřující lékař fatálně lhal v počtu zavedených embryí. Co ji nakonec přimělo k tomu, že na něj nepodala žalobu?.

Analýzy Českého statistického úřadu dokazují, že mezi tuzemskými obyvateli dochází k výrazným změnám v reprodukčním chování. A podobně jsou na tom i ostatní evropské země. Lidé totiž čím dál více odkládají rodičovství, a tím pádem se častěji potýkají se zvýšeným rizikem neplodnosti. Řešením může být umělé oplodnění (IVF), ohledně něhož nyní vydali vědci nejnovější poznatky. Toužíte po holčičce, nebo chlapečkovi? Šance prý nejsou vyvážené.

Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařil průlom v oblasti regenerativní medicíny. V laboratoři vypěstovali biologické struktury podobné lidskému embryu, které dokázaly vyrábět krevní buňky. Tento krok by mohl v budoucnu otevřít cestu k výrobě kompatibilní „umělé“ krve z vlastních buněk pacienta a usnadnit tak léčbu i nedostatek dárců.

Vědci z britské Univerzity v Cambridgi si připisují nemalý úspěch. S využitím kmenových buněk lidí vypěstovali v laboratoři struktury podobné embryu, které pak produkovaly lidské krevní buňky. Tento průlom otevírá nové možnosti pro regenerativní medicínu, která využívá vlastní buňky pacienta k opravě poškozených tkání.

Vědci z Cambridgeské univerzity vypěstovali v laboratoři biologické struktury podobné embryu, které dokázaly vyrábět lidské krevní buňky. Tento průlom otvírá nové možnosti pro regenerativní medicínu, která využívá vlastní buňky pacienta k opravě poškozených tkání, tvrdí autoři studie z Cambridge.

Schopnost vytvářet krevní kmenové buňky v laboratoři může jednoho dne umožnit léčbu pacientů, kteří potřebují transplantaci kostní dřeně, pomocí jejich vlastních buněk.

Tisíce let staré viry, které infikovaly naše předky, dnes formují samotný základ lidského života. Nový výzkum ukazuje, že bez těchto virových fragmentů by se embryo vůbec nezačalo vyvíjet – a mění tak náš pohled na vlastní genetický kód.

Americkým vědcům se poprvé podařilo vytvořit raná lidská embrya pomocí genetického materiálu kožních buněk. V budoucnu to může pomoci neplodným lidem či stejnopohlavním párům mít geneticky příbuzné potomky. Výzkum je však teprve na začátku.

Američtí vědci z Oregonu vytvořili poprvé lidská vajíčka z kožních buněk a oplodnili je spermiíÚspěšnost je zatím nízká a embrya nebyla životaschopná, jde ale o zásadní důkaz proveditelnostiObjev by jednou mohl pomoci neplodným ženám, mužům po léčbě rakoviny i párům stejného pohlaví Neplodnost se dnes týká milionů lidí po celém světě a jejich počet stále narůstá. Právě pro ně by mohl být nadějí nejnovější objev amerických vědců z Oregon Health and Science University v Portlandu. Oznámili totiž přelomový úspěch – podařilo se jim vytvořit lidská vajíčka z obyčejných kožních buněk a následně je oplodnit spermií.

Ještě před několika lety by se zdál tento počin jako ze světa fantazie, avšak nyní se stává fascinující skutečností. Americkým vědcům se poprvé v historii podařilo vytvořit lidská embrya zcela netypickou cestou. Tento objev může být naprosto přelomový a otevřít tak dveře k rodičovství i těm, kteří v něj už nedoufali.

Když Jana Dvížová s manželem podstupovali náročné IVF, doufali, že jejich dcerka Viktorka (1) jednou dostane sourozence. Jenže osud a česká legislativa rozhodly jinak. Manžel ve 32 letech tragicky zemřel a Jana zůstala s dcerou sama. Zmražené embryo, které jim mělo dát šanci na druhé dítě, musí být ze zákona zlikvidováno.

Američtí vědci poprvé vytvořili raná lidská embrya pomocí manipulace s DNA, kterou odebrali z kožních buněk lidí a poté ji de facto oplodnili spermií. Technika by mohla překonat neplodnost z důvodu vyššího věku či nemocí. Metoda by teoreticky mohla umožnit mít geneticky příbuzné dítě i stejnopohlavním párům. Ovšem výzkumníky čeká ještě mnoho let úsilí.

Manželský pár měl zamražené embryo a těšil se na druhé dítě. Jenže muž za tragických okolností zemřel a žena zůstala sama - a zdravé embryo, ze kterého by se pravděpodobně stalo jejich druhé dítě, teď musí nechat zničit.

Říkali mu „ušaté embryo“ a on před kluky utíkal skákat gumu s holkama. Dnes je Ady Hajdu jedním z nejoblíbenějších slovensko-českých herců, který si splnil sen a zahrál si po boku svého idolu. Jeho cesta ale nebyla jen o smíchu.

Dvaatřicetiletá novinářka, moderátorka a maminka vymodleného syna Teodora hodlá ve své nové knize zbořit tabu o umělém oplodnění. Vyzpovídala několik žen, které se potýkaly s neplodností, ale i svého muže, se kterým se sami několikrát pokoušeli o miminko. V otevřené zpovědi přiznala, kolik úsilí ji stálo, aby se stala (už brzy dvojnásobnou) mámou, i to, jak moc je za to osudu vděčná.

Všichni obratlovci disponují pánví, ale jen jediný druh ji využívá pro vzpřímenou chůzi po dvou končetinách, a tím je člověk. Příběh odlišného vývoje lidské pánve a bipedalismu se začíná psát před 5 miliony lety, ovšem přesný evoluční proces, který to umožnil, zůstává záhadou… Mezinárodní tým odborníků se pokusil zmapovat klíčové strukturální změny v oblasti pánve,

Zdravotní pojišťovny umělé oplodnění hradí. Ne vždy ale plně a kompletně. Přesto na výkony významně přispějí tisícím párů ročně.

Mezinárodní vědecký tým BioRescue začal v Keni vkládat uměle vytvořená embrya téměř vyhynulých severních bílých nosorožců do náhradních matek.

Mezinárodní konsorcium BioRescue pokračuje ve svých snahách o záchranu nosorožce bílého severního (Ceratotherium simum cottoni). Od začátku letošního roku byla vytvořena tři nová embrya severního bílého nosorožce. Zároveň byly zahájeny přenosy embryí, při nichž jsou embrya severního bílého nosorožce vkládána do náhradních matek nosorožce bílého jižního. Na světě jsou známy poslední dvě severní samice, Nájin a její dcera Fatu, obě narozené ve Dvoře Králové, jež ale nejsou schopné zabřeznout či donosit mládě. BioRescue proto využívá nejmodernější technologie asistované reprodukce k záchraně druhu.

Šest let už uplynulo od prvního odběru vajíček, takzvaných oocytů, od Nájin a její dcery Fatu, dvojice samic nosorožce bílého severní formy. Jsou posledními jedinci svého druhu na světě a jen díky týmu odborníků sdružených v mezinárodním týmu BioRescue stále žije naděje na záchranu těchto živočichů. Vědci už také přistoupili k přenosu uměle vytvořených embryí do těl náhradních nosorožčích matek.

Španělští vědci úspěšně na videu zachytili, jak vypadá proces, kdy se lidské embryo zahnizďuje v děloze. Využili na to rovnou několik nových technologií a doufají, že to pomůže neplodným matkám.

ačínající genetická společnost spustila platformu, která umožňuje budoucím rodičům vybrat si embrya na základě souboru vlastností. Tato iniciativa, za níž stojí mladý podnikatel, se rychle stala předmětem rozsáhlé diskuse o hranicích technologie a bioetiky a znovu vyvolala stará dilemata ve společnosti.

Španělským vědcům se poprvé podařilo natočit v reálném čase a ve 3D, jak se lidské embryo zavrtává do děložní tkáně – průlom, který může změnit chápání plodnosti i úspěšnost umělého oplodnění.

Zmražená embrya po úspěšném oplodnění mohou zůstat v kryobance roky. Co s nimi ale, když je biologičtí rodiče už nechtějí? Česká legislativa má v tomhle ohledu přísná pravidla, která podle některých odborníků volají po změně.

Poprvé se podařilo zachytit proces implantace lidského embrya do dělohy v reálném čase. Tento přelomový objev by mohl pomoci zlepšit léčbu neplodnosti a předejít potratům. Vědci z Institutu bioinženýrství Katalánie (IBEC) použili inovační metodu, která umožnila zaznamenat tento klíčový moment lidského vývoje.

Thaddeus Daniel Pierce se narodil 26. 7. 2025 a je možné ho považovat za „nejstarší dítě“ na světě. Ptáte se, proč je tomu tak? Narodil se totiž z embrya, které bylo zmrazeno v roce 1994. Tehdy byli jeho rodiče ještě batolata.

Ve Spojených státech se narodilo miminko z vůbec nejstaršího embrya – zmrazeného už v roce 1994. Manželé, kteří ho prostřednictvím dárcovského programu získali, byli v polovině 90. let v útlém dětském věku. Proces zprostředkovala křesťanská organizace, která se zabývá takzvanou adopcí embryí, napsal web stanice Sky News.

V americkém Ohiu se narodil chlapec z embrya, které bylo třicet let zmražené. Thaddeus Daniel Pierce svých příchodem na svět překonal rekord a stal se doposud nejstarším dítětem. V podstatě je dokonce jen o rok mladší než jeho otec, který s manželkou embryo adoptoval.

Porod ve vesmíru se díky lidským ambicím osídlit Měsíc a Mars může v budoucnosti stát realitou. Britský biolog se proto zaměřil na možná rizika, kterým těhotné ženy a vývoj plodu mimo Zemi mohou čelit. Zjištění publikoval v magazínu The Conversation.

Embryo z roku 1994 přečkalo 31 let v kryogenním spánku, než se v roce 2025 proměnilo v novorozené dítě s plně zachovaným genetickým kódem.

Thaddeus Daniel Pierce se narodil 26. července v Ohiu Lindsey a Timovi Pierceovým z „adoptovaného“ embrya, které bylo zmrazené více než 30 let a původně patřilo nyní už 62leté Lindě Archerd.

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pátku 1. srpna 2025.

Ve Spojených státech se narodilo miminko z více než třicet let starého embrya, které bylo zmrazeno už v roce 1994. Manželé, kteří embryo získali díky dárcovskému programu, byli v době jeho vytvoření v útlém dětském věku.

Ve Spojených státech se narodilo dítě z vůbec nejstaršího embrya. Bylo zmrazené už v roce 1994. Manželé, kteří embryo získali nedávno díky dárcovskému programu, byli v době jeho vytvoření ještě v útlém dětském věku. Dárcovství zárodku zprostředkovala křesťanská organizace, která se zabývá takzvanou adopcí embryí, napsal web stanice Sky News.

Ve Spojených státech se narodilo miminko z vůbec nejstaršího embrya, zmrazeného už v roce 1994. Manželé, kteří embryo získali díky dárcovskému programu, byli v době jeho vytvoření v útlém dětském věku. Dárcovství zárodku zprostředkovala křesťanská organizace, která se zabývá takzvanou adopcí embryí, napsal web stanice Sky News.

Ve Spojených státech se narodilo miminko z vůbec nejstaršího embrya, zmrazeného už v roce 1994. Manželé, kteří embryo získali díky dárcovskému programu, byli v době jeho vytvoření v útlém dětském věku. Dárcovství zárodku zprostředkovala křesťanská organizace, která se zabývá takzvanou adopcí embryí, napsal web stanice Sky News.

Překonali světový rekord, aniž by chtěli. Ve Spojených státech se narodil chlapec z více než 30 let zmrazeného embrya.

Její výzkum přispěl k pochopení mnoha nemocí, včetně nádorů, vývojových vad a demence. Neuroložka Rita Leviová-Montalciniová byla pro vědu tak zapálená, že když nesměla během války pracovat, pitvala doma s nástroji, jež si vyrobila z jehel a manikúry.

Většinou si myslíme, že jídlo nemůže být bizarní –  záleží však na tom, kde jste vyrostli. To, co jednomu připadá jako netušená pochoutka, může u jiného vyvolat mdloby. Po světě existuje spousta jídel, která nám připadají děsivá, ale místní je milují. Jsou to často pokrmy, které vznikly z nutnosti a dnes jsou nedílnou součástí jejich kultury.

Elon Musk, známý svým zájmem o technologie a vědu, posunul svou posedlost reprodukcí o krok dál.

Představa, že jednovaječná dvojčata mají naprosto totožnou genetickou výbavu, je běžná nejen mezi laiky, ale dlouho přetrvávala i ve vědeckých kruzích. Nové výzkumy ale ukazují, že tato identita je spíš ideálem než realitou. Genetici nyní dokládají, že rozdíly mezi jednovaječnými dvojčaty vznikají už ve velmi raných fázích vývoje embrya – a mohou ovlivnit vše od imunity až po riziko nemocí.

Osm zdravých dětí se od roku 2023 narodilo v Anglii pomocí embryí vytvořených z DNA tří lidí v klinickém testu kontroverzní verze umělého oplodnění. Cílem metody je zastavit přenos defektních mitochondrií, a působí nadějně.

Vědcům z čínské Šanghajské univerzity Jiao Tong se poprvé v historii podařilo vytvořit zdravé a plodné myši, jejichž genetický materiál pochází výhradně od dvou samců. Výsledky výzkumu, zveřejněné v prestižním vědeckém časopise PNAS, otevírají zcela novou kapitolu ve výzkumu reprodukce.

V seriálu Jedna rodina se schyluje k napínavému zvratu. Aneta svým rozhodnutím a nečekaným postojem rozvíří stojaté vody a postaví Olgu před morálně i osobně náročnou situaci. Téma zmrazených embryí, společné minulosti a nejisté budoucnosti se stává katalyzátorem hlubokých citových reakcí i překvapivých odhalení.

Vzpomínáte si na klonovanou ovci Dolly? Možná se vám zdálo, že kolem tohoto tématu zavládlo ticho. Klonování ale nikam nezmizelo. Jen se v tichosti stalo rutinou, jejíž vliv a dopady si příliš neuvědomujeme.

Mít zdravé dítě chce každý. Díky moderním technologiím a umělé inteligenci ale toto přání dostává zcela nový rozměr. Americký biotechnologický start-up Nucleus Genomics představil revoluční nástroj, který umožňuje při umělém oplodnění vybírat embryo nejen podle genetických předpokladů pro zdraví, ale i na základě fyzických a psychologických rysů.

Buňky z mrtvých organismů se mohou reorganizovat do nových funkčních celků. Lidští antroboti bez genetické úpravy dokážou opravit poškozenou nervovou tkáň. Celý proces je zřejmě řízen bioelektřinou, která funguje jako buněčný software.

Čínští vědci vytvořili prasečí embryo s vloženými lidskými buňkami, které začaly formovat základy srdce. Miniaturní orgán dorostl do velikosti lidského embryonálního srdce a začal vykazovat pulzující pohyby.

Napětí v seriálu Jedna rodina houstne a atmosféra mezi postavami se doslova dusí. V centru dění je opět trojúhelník Vilém – Aneta – Olga, tentokrát s velmi citlivým tématem. Do situace se nečekaně vloží babička Drobná, která přijde s návrhem, jenž zaskočí úplně všechny.

Čínští paleontologové objevili dokonale zachovalé dinosauří embryo, které uvnitř vejce zaujímalo stejnou polohu jako dnešní ptáci. Nález ukazuje, že je tento vývojový vzorec mnohem starší, než se dosud předpokládalo.