Embryo

Embrya byla skladována při teplotě okolo -128 stupňů Celsia od 22. dubna 1992 v tekutém dusíku. Dvojčata se narodila 31. října 2022. Stáří embrya by nemělo mít vliv na zdraví dítěte.

Dvojčata Lydia Ann a Timothy Ronald se narodila koncem října manželskému páru z Oregonu. Podle BBC se jedná o nový rekord pro nejdéle zmražená embrya, která úspěšně přišla na svět.

Ve světě medicíny to je rarita. Dvojčata Timothy a Lydia se narodila teprve nedávno. Jejich embrya však vznikla už před třemi desítkami let.

Předchozí rekord držela Molly Gibson, která se v roce 2020 narodila z embrya zmrazeného před téměř 27 lety.

Ve světě medicíny to je rarita. Dvojčata Timothy a Lydia se narodila teprve nedávno. Jejich embrya však vznikla už před třemi desítkami let.

Balut nezná každý a ještě míň lidí je ochotných ho ochutnat. Existují však místa, kde kachní či slepičí embryo považují za gurmánskou pochoutku. Kde můžete balut ochutnat, jakou úpravou prochází a proč chce někdo něco takového jíst?

Ve Spojených státech se v říjnu narodila dvojčata z embryí, která lékaři při mimoděložním oplodnění vytvořili před 30 lety. Pravděpodobně tak jde o nejdéle zmražená embrya, která pak matka při asistované reprodukci úspěšně donosila a porodila. Informuje o tom web BBC.

V americkém státě Tennessee se narodila dvojčata z embryí zmrazených před více než třiceti lety.

Ve Spojených státech se v říjnu narodila dvojčata z embryí, která lékaři při mimoděložním oplodnění vytvořili před 30 lety. Pravděpodobně tak jde o nejdéle zmražená embrya, která pak matka při asistované reprodukci úspěšně donosila a porodila. Informuje o tom server BBC.

Lydia a Timothy Ridgewayovi jsou světovými unikáty. Pochází totiž z nejstarších zmrazených embryí na světě.

Manželům Ridgewayovým z Oregonu se na konci října narodila "zázračná" dvojčata. Na svět přišla díky metodě in vitro z embryí zmrazených před 30 lety. Jde o světový unikát.

Tennessee, USA - Narodila se na podzim 2022, jejich životní příběh se ale započal už na jaře 1992. Maličká americká dvojčata se narodila z embryí, která byla zmrazena před 30 lety.

Přemýšleli jste někdy o tom, co vaše oblíbená poloha při spánku vypovídá o vaší osobnosti? O povaze člověka vypovídají nejen zvyky, preference a chování, ale i to, jak nejčastěji v noci usíná. Níže se podívejte na pět nejčastějších spánkových poloh a na to, co vypovídají o vaší osobnosti.

Trable v lásce a rozchody se nevyhýbají nikomu, dokonce ani celebritám. A podobně, jako v běžných vztazích, i u celebrit to někdy bývá rušné, partneři nejsou na stejné vlně a nejsou smíření s faktem, že už netvoří pár. Které celebrity nezakopali válečnou sekeru?

Podmořský svět je stále zahalen rouškou tajemství. V hluboké tmě se ukrývá řada podivných živočichů a útvarů. Na jeden z nich narazili výzkumníci ve vodách poblíž norského Ørstafjordenu. Jen patnáct metrů nad mořským dnem spatřili podivnou průsvitnou kouli.

Lékaři se stali svědky velmi vzácného úkazu, kdy ze žaludku novorozené holčičky vyoperovali neuvěřitelných osm lidských embryí! Dívenka se po zákroku dobře zotavuje a…

Mít dítě je to nejkrásnější, co můžete v životě zažít. Cesta tohoto páru k potomkům si získala velkou pozornost, přičemž není vůbec obtížné pochopit důvod.

Jde o myší syntetická embrya, která vědci vypěstovali z kmenových buněk, aniž by použili spermie, vajíčka a obešli se i bez dělohy. A embrya přesto zdravě rostla, měla všechny zdravé orgány a zdravé srdce.

Japonští odborníci dokázali vytvořit organoidy vlasových folikulů. Mohlo by jít o zásadní průlom v léčbě plešatosti.

Rommy Coutelin chtěla s novým manželem dítě, ale věděla, že ve 40 letech to bude výzva. Otěhotněla, ale potratila, a tak se pár rozhodl pro umělé oplodnění metodou IVF se třemi embryi. Brzy přišel pozitivní těhotenský test. Ačkoliv byla šance, že se uchytí všechna tři embrya, téměř nulová, Rommy čekala trojčata. Čekala jí další výzva…

Žena si myslela, že velké bříško má kvůli tomu, že čeká dvojčata. Jakmile ale přišla do porodnice, zůstali všichni v naprostém šoku.

Když se řekne safari park ve Dvoře Králové, umí i laická veřejnost jedním dechem dodat nosorožec bílý severní. Teď už jsou z celé původní světové populace tohoto druhu na živu jenom dvě samice, obě jsou narozené v Zoo Dvůr Králové. „Nosorožcům dal na planetě prodloužený čas Josef Vágner. Kdyby je tehdy nedovezl, tak by dneska byli vyhubení,“ vyzdvihuje roli zakladatele královédvorské zoo její současný ředitel Přemysl Rabas.

Dávná mutace v jediném genu, který během embryonálního vývoje ovlivňuje růst lidského mozku, možná zavinila, že jsme svět ovládli my a nikoli neandertálci.

Nosorožci bílí severní, z nichž v keňské rezervaci Ol Pejeta přežívají poslední dvě samice, zřejmě zcela nevyhynou. Šanci opět zvýšil poslední odběr vajíček od samice Fatu, z nichž se podařilo po oplodnění zmrazeným spermatem mrtvých samců získat dalších pět embryí takřka vyhynulého druhu. Daný proces provedl mezinárodní vědecký tým BioRescue koordinovaný Safari parkem Dvůr Králové.

Ženy v Maďarsku budou muset být před potratem obeznámeny s projevy životních funkcí embrya ve svém břiše. V praxi to znamená, že si budou muset poslechnout tlukot jeho srdce, píše v úterý agentura DPA.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo vytvořit dalších pět embryí nosorožců bílých severních ohrožených vyhynutím. Vědci tak mají 22 zmrazených embryí. Odebírání vajíček a vytváření embryí začalo v roce 2019 a je součástí projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Poslední dvě samice tohoto druhu Fatu a Nájin žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří Zoo Dvůr Králové, která o vytvoření dalších embryí dnes informovala.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařilo vytvořit dalších pět embryí nosorožců bílých severních ohrožených vyhynutím. Vědci tak mají 22 zmrazených embryí. Odebírání vajíček a vytváření embryí začalo v roce 2019 a je součástí projektu záchrany nosorožců bílých severních umělou reprodukcí. Poslední dvě samice tohoto druhu Fatu a Nájin žijí v rezervaci Ol Pejeta v Keni. Obě patří Zoo Dvůr Králové, která o vytvoření dalších embryí dnes informovala.

K vypěstování embryí použili prázdné kmenové buňky a označili to za svatý grál při vytváření života v laboratoři.

Lékaři snad už za pár let budou mít zdroj „opravářských buněk“ pro pacienta, který potřebuje spravit poškozenou míchu, srdce po infarktu nebo třeba slinivku, jež nepracuje dobře a vyvolává cukrovku. Hned dvě vědecké skupiny zveřejnily informace o tom, že se k tomuto cíli zase o kus přiblížily, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Týmu z univerzity v Cambridge se podařilo vytvořit v laboratoři syntetické myší embryo, a to bez vajíčka i spermie. Malý zárodek vykazoval známky mozku i bijícího srdce.

V posledních letech výzkum v oblasti tvorby embryí z jiných než pohlavních buněk výrazně pokročil. Struktura a buněčná aktivita v těchto modelech mohou být až na 95 % podobné skutečným myším embryím.

K vytvoření struktur podobných embryím se střevním traktem, počátky mozku a bijícím srdcem byly použity myší kmenové buňky.

Izraelská biotechnologická společnost tvrdí, že hodlá vytvářet embryonální verze lidí, aby mohla odebírat tkáně pro použití při transplantacích. Renewal Bio navazuje na nedávné pokroky v technologii kmenových buněk a umělých děloh, které předvedli vědci z Weizmannova vědeckého institutu pod vedením profesora Jacoba Hanny, jak uvádí server Technology Review.

I když se tato otázka zdá být naivní, mnozí lidé si ji stále pokládají. Najdou se takoví, kteří se bojí, že ze zakoupených vajíček se každou chvíli vylíhnou malá kuřátka. V dnešním článku si řekneme, jak to vlastně je.

Vědci nás zřejmě nikdy nepřestanou překvapovat. Těm z Weizmannova institutu věd se podařil přelomový počin. V laboratoři vytvořili první embryo bez spermie, vajíčka a oplodnění a při výzkumu použili kmenové buňky myší. Tento úspěch může znamenat zásadní změnu nejen pro lidi, ale i pro zvířata.

Karen Marksová (35) a její manžel James Marks (37) z britského Tauntonu se vzali v roce 2014, píše deník Daily Mail. Manželé si vždy velmi přáli děti, ale přestože uplynulo několik měsíců manželského života, žena nemohla otěhotnět. Nakonec se manželé vydali k lékaři, aby zjistili, čím jsou tyto problémy s plodností způsobeny.

Vědcům se podařilo z kmenových buněk myší vytvořit embrya s bijícím srdcem a dalšími orgány. Vytvořili tak první tzv. „syntetické embryo“ v historii.

Vědci z Wizmann Instute of Science v Izraeli přišli na novou metodu, jak vypěstovat syntetické embryo bez oplodněných vajíček. Tato metoda by jednou mohla umožnit růst tkání a orgánů pro transplantace. Informoval o tom ABC Net.

Vědci z izraelského Weizmannova institutu vytvořili syntetická myší embrya z kmenových buněk, čímž se zbavili potřeby spermií, vajíček a dokonce i dělohy. Poté je pěstovali až téměř do poloviny těhotenství, kdy již měli všechny orgány, včetně bijícího srdce. Tato technologie by mohla být použita k pěstování orgánů pro transplantace, píše server New Atlas.

Vejce kupuje dnes snad každý. Jsou skvělým zdrojem bílkovin a dalších důležitých živin. Možná jste si ale při pohledu na plata vajec někdy už položili otázku, zda je možné, aby se z nich vylíhlo kuře. Odpověď známe. Jak vzniká vejce? Vejce se tvoří v levém vaječníku slepice, během své cesty v dalších úsecích vejcovodu získává bílkoviny a albumin a následně tvoří skořápku.

Britský vdovec uspěl u soudu se svým požadavkem, aby s dopomocí náhradní matky směl mít biologického potomka se svou zesnulou manželkou. Napsal o tom list The Times.

Britský vdovec uspěl u soudu se svým požadavkem, aby s dopomocí náhradní matky směl mít biologického potomka se svou zesnulou manželkou. Napsal o tom list The Times. Vrchní soud rozhodl, že osmatřicetiletý Ted Jennings může využít zmražené embryo, které vzniklo při umělém oplodnění. Jenningsova manželka zemřela v roce 2019, když jí ve druhém trimestru těhotenství praskla děloha.

Při umělém oplození vzniká několik embryí. Jen jedno se ale vrací zpět do těla. Pokud by Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí v případu Roe vs. Wade, mohlo by to ovlivnit i oplození in vitro.

V Česku se s neplodností potýká 15–20 % párů. Naději upínají na reprodukční odborníky, kteří se na problémy s početím specializují. Těm v léčbě čím dál více pomáhá umělá inteligence – umí například vyhodnotit, které embryo má největší šanci na úspěšný vývoj v děloze matky nebo jaké spermie jsou nejvíce „v kondici“. Pravděpodobnost úspěšného těhotenství a pozdějšího porodu by díky „robotům“ mohla vzrůst o 10–20 %.

V Česku se s neplodností potýká 15–20 % párů. Naději upínají na reprodukční odborníky, kteří se na problémy s početím specializují.

Biologům se povedlo popsat důležitý gen embryonálního vývoje. Jeho efekt na buněčný růst může objasnit, proč dochází k abnormalitám vývoje plodu nebo co způsobuje častější výskyt rakoviny u některých jedinců. Studie byla publikovaná v časopise Nature Communications.

Na to, že si v dospělosti nejsme všichni rovni už jsme si zvykli. Nás, laiky v oboru ontogeneze asi překvapí, že už i mezi buňkami embrya si jsou některé buňky rovnější, a to již ve stadiu druhého dělení. Nejnovější poznatek o tom, co buňky v prvních krocích života směruje na budoucí dráhu ale překvapil i profesionály. Přitom je to docela prosté – hybatelem buněčné organizace by v nejranější fázi vývoje měla být specifika dostupného prostoru.

Dinosauří vejce lze najít po celém světě, ale ta, která obsahují i embrya, jsou velmi vzácná. Pro paleontology je stále záhadou vývoj dinosaurů, právě proto, že nalezení jejich embryí je tak vyjímečné. S tím by mohla pomoci nová fosilie dinosauřího embrya, která byla objevena v čínské provincii Ťiang-si na jihu země.

Paleontologové uvnitř tajícího ledovce v Chile objevili zkamenělé pozůstatky vůbec prvního kompletního ichtyosaura s neporušenými embryi. Březí samice, kterou vědci pojmenovali Fiona, čekala na své objevení v ledu desítky milionů let. Jde o jednu z nejúplnějších fosilií tohoto druhu na světě.

I když se nejedná o otázku, která by byla osudová, mnoho lidí přesto zajímá, jestli je možné koupit v obchodě vejce, ze kterého se vylíhne kuře. Bohužel spousta z nás nemá vůbec tušení.

Nová vědecká studie ukazuje, že lze se skoro stoprocentní přesností přečíst genom třídenního embrya. Jestli máme rodičům „dětí ze zkumavky“ závidět, nebo ne, je otázka.

Populace nosorožců na planetě stále narůstá. Záchrana ohroženého druhu se daří díky tvrdým opatřením proti pytláctví i inovativním metodám asistované reprodukce. Opatření pomáhají úspěšně navýšit také populace dalších vymírajících druhů.

Ve washingtonském domě, který údajně patřil aktivistce proti potratům, bylo podle policie nalezeno pět dětských embryí.

Jedna z metod záchrany takřka vyhynulého živočišného druhu severních bílých nosorožců pomocí kmenových buněk nabyla na aktuálnosti. Vědci vytvořili tzv. indukované pluripotentní (embryonální) kmenové buňky získané ze samice Nabiré uhynulé v roce 2015. Šlo o poslední samici severního bílého nosorožce v Evropě.

Odkud se berou děti? Jak vznikne embryo? Tyto a mnohé další otázky trápily vědce po staletí, dokud nebyly vynalezeny mikroskopy, díky kterým se mohli poprvé podívat na spermie a vajíčka. V 18. století nad stejným problémem vraštil čelo i italský kněz Lazzaro Spallanzani, jež dospěl ke svéráznému rozhodnutí. Aby všemu přišel na kloub, nasadil žabím samečkům mini trenky.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařil další významný krok k záchraně téměř vyhynulých nosorožců bílých severních. Z tohoto živočišného druhu zbývají na světě už jen poslední dvě samice. Experti v říjnu a v lednu získali nová embrya, která by měla pomoci obnovit existenci tohoto druhu téměř vyhubeného kvůli pověrám. Vložení oplodněných vajíček ale nechtějí uspěchat a metodu si ověří nejprve u příbuzného poddruhu.

Na konci roku 2021 svět obletěla zpráva, že v Číně bylo objeveno dokonale zachované dinosauří embryo. Výzkumník doktor Fion Waisum Ma se o něm vyjádřil jako o „nejlepším nalezeném dinosauřím embryu v historii“. Čím je tento konkrétní exemplář výjimečný a co pro vědu znamená?

Průměrný věk, v němž se žena rozhodne poprvé otěhotnět, nadále roste. To s sebou ale přináší riziko, že to nepůjde tak snadno. S početím má v Česku problémy až čtvrtina párů. Od letošního roku se mohou pokoušet o miminko prostřednictvím pojišťovnou proplaceného umělého oplodnění o rok déle.

Mezinárodnímu vědeckému týmu se v minulých měsících podařilo vytvořit další dvě embrya nosorožců bílých severních ohrožených vyhynutím. Vědci tak již mají 14 zmrazených embryí.