Energetický regulační úřad

Energetický regulační úřad (ERÚ) zahájil veřejné konzultace k novému designu tarifů.

SZ Byznys přinášejí v Energoporadně odpovědi na otázky týkající se pomoci od státu s rostoucími cenami elektřiny, tepla a plynu.

Pokud chcete mít fotovoltaickou elektrárnu (FVE) na své střeše, máte několik možností. V jedné z nich figuruje Energetický regulační úřad, který bude po vás vyžadovat licenci. A to asi nechcete.

Průběžné výsledky kontrol marží prodejců pohonných hmot za červenec prozatím ukázaly nepřiměřeně zvýšené marže u většiny velkých čerpacích stanic, informovalo v pátek ministerstvo financí. Marže měly přesáhnout průměrnou úroveň loňského roku, a výrazně se tak odpoutat od květnových a červnových výsledků.

Tzv. burzovní tarif aktuálně mají desítky tisíc zákazníků i v době rychle rostoucích cen. Před zdražováním energií, které je může čekat v zimě, je ale nic neochrání. Regulační úřad před podobnými produkty varuje.

Energetický regulační úřad (ERÚ) připravil návrh koncepce, podle které dojde k propojení nového designu trhu v elektroenergetice s požadavky na změny v tarifech a regulovaných cenách.

Energetický regulační úřad (ERÚ) ve středu informoval, že zahájil veřejný konzultační proces ke koncepci, podle které dojde k propojení nového designu trhu v elektroenergetice s požadavky na změny v tarifech a regulovaných cenách. Veřejný konzultační proces ke koncepci bude veřejnosti otevřený po celý srpen, uvedl úřad v tiskové zprávě.

Energetický regulační úřad zahájil veřejný konzultační proces ke koncepci, podle které dojde k propojení nového designu trhu v elektroenergetice s požadavky na změny v tarifech a regulovaných cenách. Koncepce počítá s postupným přepracováním současných distribučních sazeb a dalších podmínek, které si vyžaduje transformace energetiky. Informoval o tom dnes Energetický regulační úřad (ERÚ).

Energetický regulační úřad (ERÚ) připravuje změny v tarifech a regulovaných cenách elektřiny. Změny se mají týkat například distribučních sazeb, cílem je jednodušší a efektivnější struktura sazeb. Změna má přinést spravedlivější dělení nákladů a umožnit zavádění nových technologií. ČTK o tom dnes informoval Vladimír Černý z ERÚ v tiskové zprávě. ERÚ nyní zahájil veřejné konzultace k nové koncepci.

V České republice se loni vyrobilo 8,2 procenta elektřiny ze zemního plynu. Celkem se loni vyrobilo v ČR 84,9 terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziroční nárůst o 4,3 procenta. Ze zemního plynu se vyrobilo sedm terawatthodin, meziročně o 6,4 procenta více. Vyplývá to z Roční zprávy o provozu elektrizační soustavy České republiky za rok 2021, kterou zveřejnil Energetický regulační úřad (ERÚ). Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora by tak vyřazení plynových elektráren pomohlo Česku snížit spotřebu plynu.

Podzim ještě nepřišel, enormní růst cen energií už ale tvrdě zasáhl řadu domácností. Na zálohách teď platí měsíčně až o 300 procent navíc.

Pokud se Česko ocitne ve stavu nouze, hrozí, že lidé budou za plyn platit astronomické částky. Tomu by nemusela zabránit ani fixace ceny sjednaná s dodavatelem. Součástí již schválené novely energetického zákona je totiž pasáž, podle které mohou dodavatelé plynu v době stavu nouze zvyšovat zákazníkům ceny, a to bez ohledu na již zmíněné fixace. Navíc jim bude stačit oznámit takové rozhodnutí jen na svých internetových stránkách.

Česko má šanci přežít zimu i s očekávanými turbulencemi v dodávkách ruského plynu. Spotřebitelé jen musí začít šetřit a obchodníci dotáhnout do konce chystané nové plynové kontrakty. Tak vidí situaci náměstek MPO René Neděla.

Bezmála desetina domácností chce změnit své dodavatele energií. A to kvůli současným vysokým cenám elektřiny a také plynu. Ukázal to průzkum agentury Ipsos na vzorku víc než pěti tisíc respondentů z letošního června. Víc než 40 procent lidí o změně dodavatele do budoucna uvažuje, upozorňuje Radiožurnál.

Mnozí Češi by rádi zkrotili své účty a chtějí se tak uskrovnit na energiích a teplu, často se jim to ale příliš nevyplatí. Například těm, kteří mají smlouvu na sjednané a odebrané teplo. Ti si na rok dopředu u dodavatele určí odhadovanou spotřebu. Pokud ale odběr tepla nastaví příliš vysoko a pak něco ušetří, příliš si nepomohou.

Británie zavede mimořádnou 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností, získané peníze vláda poskytne nejchudším domácnostem. Ve Francii mají zaměstnanci dostat nezdaněnou prémii na podporu kupní síly až 600 eur. K regulacím kvůli energetické krizi přistupuje většina evropských zemí. ČR zatím schválila zákon o úsporném tarifu.

Ačkoliv se už označení „noční proud“ neužívá, sazba stále funguje a princip víceméně zůstal. Jde o elektřinu, kterou distributoři nabízí spotřebitelům za nižší cenu. Dřív to bylo typicky v nočních hodinách, protože v tento čas byl odběr elektrické energie nižší. Nyní záleží na tom, k čemu elektřinu v domácnosti využíváme.

Městský soud v Praze v minulém týdnu zrušil rozhodnutí vlády České republiky z konce července 2019, kterým vláda odvolala tehdejšího radního Energetického regulačního úřadu (ERÚ), Vladimíra Vlka. Celé odvolání Vlka se tak vrací vládě k novému projednání. Vlk byl tehdy odvolán pro údajné narušení nezávislého postavení ERÚ a pro přijímání pokynů od energetických firem. Podklady pro vládu měly být získány na základě šetření Bezpečnostní informační služby (BIS). Městský soud nyní dospěl k závěru, že informace BIS nelze ověřit a je důvodná pochybnost o jejich věrohodnosti.

Městský soud v Praze (MS) zrušil rozhodnutí vlády Andreje Babiše, kterým byl v roce 2019 z funkce radního Energetického regulačního úřadu (ERÚ) odvolán Vladimír Vlk. Podle soudu totiž informace Bezpečnostní informační služby (BIS), které sloužily jako podklad k odvolání, jsou sice důvodné, avšak BIS soudu nedoložila jejich věrohodnost. MS v Praze minulý týden zrušil rozhodnutí vlády Andreje Babiše z 30.

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková pokračuje ve vymáhání odškodného za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren. V dovolání, které podala k Nejvyššímu soudu, požaduje od státu 49 milionů korun. České televizi to potvrdil advokát exšéfky ERÚ Pavek Kohút i Obvodní soud pro Prahu 2, přes který dovolání podala. Na začátku dubna zamítl pražský městský soud odvolání Vitáskové i státu. Určil ale, že jí má ministerstvo spravedlnosti za způsobenou nemajetkovou újmu zaplatit 600 tisíc korun.

V České republice se loni vyrobilo 84,9 terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziroční nárůst o 4,3 procenta. Největší podíl na výrobě mělo hnědé uhlí, z něhož se vyrobilo 31,4 TWh elektřiny. Na druhém místě jsou jaderné elektrárny, které vyrobily 30,7 TWh elektřiny. Vyplývá to z Roční zprávy o provozu elektrizační soustavy České republiky za rok 2021, kterou zveřejnil Energetický regulační úřad (ERÚ).

Od července platí nová pravidla, která zpřísňují podmínky podnikání s energiemi. Boj s tzv. energošmejdy by tak měl být účinnější díky platnosti druhé části novely energetického zákona. Nově kontrola zprostředkovatelů energií spadá pod Energetický regulační úřad. Do července se na kontroly zprostředkovatelů energií zaměřovala Česká obchodní inspekce. Její mluvčí Jiří Fröhlich Českému rozhlasu Plus popsal v čem je nový systém jednoduší.

Energetický regulační úřad zveřejnil zprávu o přípravě regulace ceny pro poskytování služeb výkonové rovnováhy, kterou reaguje na současný vývoj na trhu. Podle úřadu ceny neúměrně rostou z důvodu nedostatečného počtu poskytovatelů podpůrných služeb. CZ Biom již dlouhodobě vyzývá ke změně legislativy a poukazuje na to, že bioplynové stanice mohou být poskytovatelé flexibility, a to o výkonu srovnatelným s přečerpávací elektrárnou Dlouhé stráně.

Letní dny občanští kandidáti využívají k obrážení nejrůznějších kulturních akcí a setkání, aby stihli nasbírat potřebných 50 tisíc podpisů pro svou kandidaturu na Hrad.

Od července začala platit nová pravidla zpřísňující podmínky podnikání s energiemi. Odborníci si od nich slibují účinnější boj s takzvanými energošmejdy. Celá agenda nově spadá pod Energetický regulační úřad (ERÚ). Každý, kdo má problém s prodejci energií, se tak bude nově obracet právě na tuto instituci. Až dosud to kontrolovala Česká obchodní inspekce (ČOI). Už půl roku rovněž platí první část novely, díky které mohou zákazníci vypovědět bez sankcí smlouvu se zprostředkovatelem, poškození o této možnosti ale často netuší.

Záměr vybudovat přímé propojení české a rakouské plynovodní sítě končí fiaskem. Během aukce přírůstkové kapacity, která se uskutečnila v minulém týdnu, neprojevil zájem o pravidelné využívání plynovodu ani jeden zájemce. Plynovod se tedy v dohledné době stavět nebude.

V prvním pololetí letošního roku bylo vyhlášeno 354 bankrotů obchodních společností, 2 870 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 7 468 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 538 návrhů na bankrot obchodních společností, 2 945 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 7 499 návrhů na osobní bankrot. Vyplývá to z analýzy společnost CRIF.

Svět se zbláznil. Když před více než dvaceti lety začaly v Evropě vznikat regulační úřady, aby se vypořádaly s existujícími monopoly v energetice a zavedly na trzích konkurenci, nikdo nečekal, že se z nich nakonec stanou regulátoři v pravém slova smyslu.

Energetický regulační úřad jedná ohledně regulace cen elektřiny. Úřadu totiž vadí extrémní růst cen energie, který je dle jeho vyjádření způsoben omezenou hospodářskou soutěží. Nové ceny by měly začít platit od srpna.

Se začátkem prázdnin byla zahájena registrace energetických zprostředkovatelů. Jejich podnikání se tak dostává pod dozor Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Změnu přinesla tzv. zprostředkovatelská novela energetického zákona.

Jen za uplynulý měsíc mířilo na zprostředkovatele několik set podání, se kterými se spotřebitelé obrátili na Energetický regulační úřad (ERÚ).

Basketbalový reprezentant Jan Veselý se po odchodu z Fenerbahce Istanbul stal hráčem Barcelony.

Šmejdi to budou mít zase o něco těžší. Od pátku začne platit druhá část novely energetického zákona, která má za cíl uchránit spotřebitele před různými podvodnými zprostředkovateli energií. Kromě toho už šmejdi nebudou moci nabízet produkty a služby po telefonu, pokud si to lidé nebudou přát.

Jen v květnu mířilo na zprostředkovatele několik set podání, se kterými se spotřebitelé obrátili na Energetický regulační úřad (ERÚ). Energošmejdi podle úřadu zneužívají nejen obavy z rostoucích cen energií, ale také toho, že řada z jejich zákazníků přešla pod dodavatele poslední instance, což pro zprostředkovatele znamenalo příležitost vybrat jim dodavatele nového.

Česká vláda zváží návrh navýšit objem financování obnovitelných zdrojů a tepláren ze současných 27 miliard korun ročně na 37 miliard korun. Navýšená dotace má vystačit i na dříve schválenou transformační podporu tepláren a restart provozní podpory pro nové větrné či malé vodní elektrárny.

Od července se rozeběhne další fáze, která má přispět k větší kontrole energošmejdů. První část pravidel ale platí už od začátku roku a někteří zprostředkovatelé si s ní hlavu nelámou. Zprostředkovatelé prodeje energií se snaží obcházet nový energetický zákon. Upozornil na to Energetický regulační úřad (ERÚ), u kterého se jen za minulý měsíc na zprostředkovatele nahromadilo několik set podání od spotřebitelů.

Vláda znovu novelizovala energetický zákon. Změna umožní předcházení stavu nouze v teplárenství. A to tím, že krátkodobě ponechá v provozu uhelné elektrárny, které by se jinak odstavovaly kvůli překročení emisního limitu.

Na značnou část českých domácností a firem dopadají stále rostoucí ceny energií. Vláda proto připravila soubor opatření a příspěvků, jež mají občanům ulehčit, vyčlenila na to 66 miliard korun.

Ceny elektřiny v Česku stoupnou meziročně do konce roku až o 86 procent. Podle webu E15.cz to vyplývá z neveřejné vládní analýzy o vývoji cen energií, kterou si nechal vypracovat ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem. Ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS se obávají, že by zdražování elektřiny a plynu mohlo být ještě drastičtější. Vláda vyhradí na pomoc s energiemi dalších 66 miliard korun.

Bude to šok, ale nenecháme vás padnout. Tak ve svém projevu k národu hovořil ve středu premiér Petr Fiala (ODS) o energetické krizi, kdy mnozí lidé už od minulého podzimu opravdu velký šok kvůli enormně vysokých cenám energií zažívají. Fialovo vystoupení přišlo ve stejný den, kdy vláda měla po téměř půl roce konečně občanům představit, jakou pomoc mohou čekat, až udeří nadcházející velmi obávaná topná sezóna. Ačkoliv vláda podrobnosti okolo tzv. úsporného tarifu stále drží v tajnosti, ukazuje…

Olomoucká radnice si chce došlápnout na nepoctivé prodejce nebo zprostředkovatele energií, takzvané energošmejdy. Prodej zboží nebo poskytování služeb v energetických odvětvích nebude možné na území města mimo obchodní prostory. Nové nařízení začne platit od července, pokuta může být až 100 tisíc korun.

Kdo to je dodavatel energie, kdo její distributor a jakou roli mají vůči zákazníkům? Proč mít správný jistič a zda zvolit jinou sazbu? Na to odpovídají odborníci z trhu energií.

Na Energetický regulační úřad (ERÚ) se čím dál častěji obracejí spotřebitelé s dotazem, co znamená tzv. akceptace, kterou po nich požaduje dodavatel energií před podpisem nové smlouvy.

Ministerstvo průmyslu a obchodu odhadlo, že do konce roku by průměrná cena energií pro domácnosti i firmy mohla meziročně vzrůst až o 86 procent. Resort Jozefa Síkely aktualizoval cenový výhled společně s Energetickým regulačním úřadem. Deník N má dokument k dispozici. Podle dat si ke konci roku ve srovnání s loňským podzimem připlatí téměř všichni odběratelé.

Celá Evropa řeší, jak si poradit s vysokými cenami energií. Stejné téma budou probírat účastníci Česko-slovenského energetického fóra, zaměří se na ceny energií pro domácnosti i firmy a také na to, jak se obejít bez ruského plynu.

Letošní ročník Česko-slovenského fóra, které pořádá platforma ČSEF ve dnech 15. a 16. června, nabídne to nejaktuálnější z energetického dění v České a Slovenské republice a zprostředkuje vám názory vrcholných zástupců oboru energetiky. V debatách nebudou chybět představitelé energetických regulačních úřadů, ministerstev, operátorů trhu, výrobci elektřiny, poskytovatelé flexibility a další.

Přispět k zajištění naplněnosti zásobníků plynu kvůli zvýšení energetické bezpečnosti ČR má novela energetického zákona, kterou dnes zrychleně schválil Senát. Novela umožní odebrat obchodníkům s plynem, kteří nevyužijí svou rezervovanou kapacitu v zásobnících v požadovaném minimálním množství, část této kapacity. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Téma takřka stoprocentní závislosti na ruském plynu si už sice do vládní agendy cestu našlo, některá řešení ale pořád zůstávají trestuhodně stranou. Z biometanu lze výhledově nahradit až 20 % české spotřeby plynu. Místo toho, aby se ale biologický odpad zužitkoval, vozí se na skládky.

KOMENTÁŘ. Téma takřka stoprocentní závislosti na ruském plynu si už sice do vládní agendy cestu našlo, některá řešení ale pořád zůstávají trestuhodně stranou. Z biometanu lze výhledově nahradit až 20 % české spotřeby plynu. Místo toho, aby se ale biologický odpad zužitkoval, vozí se na skládky. Čeští i evropští politici v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině začali intenzivně

Německo by se ve snaze o náhradu ruského zemního plynu mělo kromě navyšování importu zemního plynu z jiných zemí více soustředit také na zvyšování energetické účinnosti a využití odpadního tepla. Ve svém komentáři zveřejněném na webu Handelsblatt to uvedli poslanec za CSU Andreas Lenz a výkonný ředitel společnosti Orcan Energy Andreas Sichert.

Vše špatné je k něčemu dobré. Extrémně vysoké ceny elektrické energie snižují nároky na financování obnovitelných zdrojů. Od příštího roku se tato úspora bude počítat v řádu desítek miliard korun. Už teď se v zákulisí hraje o to, kdo tyto miliardy ušetří.

Nepoctiví zprostředkovatelé energií ve své nekalé činnosti nijak neustávají. Naopak, poněkud změnili taktiku. Díky tomu se jim daří na odběratelích plynu a elektřiny poměrně solidně vydělávat. Už to nejsou ony miliony, které plynuly z provizí při změně dodavatele energie. ČOI v prvním čtvrtletí letošního roku prověřila spousty společností. Pokuty jsou přesto solidní. Právní moci jich nabylo celkem 5 ve výši 3,42 milionů korun. Dochází-li ke zdražování, lidé často sednou na lep energošmejdů ještě častěji. Proč se tento paradox děje? Může za to taktika podvodníků.

Kvůli drahým energiím domácnosti často investují do úsporných řešení v podobě fotovoltaiky. Bytové domy se však nacházejí ve složitější situaci než ostatní. Překážky má od Nového roku vyřešit úprava vyhlášky.

Řeč je především o smlouvách na delší dobu s průběžným plněním, jako jsou dodávky energií, poskytování internetu nebo pojištění. Patří sem i zájezdy.

Poslanci ve čtvrtek 2. června schválili novelu energetického zákona, která má přispět k posílení energetické bezpečnosti a lepší ochraně spotřebitelů. Normu schválila minulý týden vláda, a aby mohla začít co nejdříve platit, poslanci ji projednají ve stavu legislativní nouze.

Poslanecká sněmovna schválila novelu energetického zákona, která má přispět k posílení energetické bezpečnosti a lepší ochraně spotřebitelů.

Poslanci schválili novelu energetického zákona. Ta mění mění fungování zásobníků plynu, dodavatelů poslední instance i Energetického regulačního úřadu.. Další novela přijde koncem měsíce.

Dodavatel poslední instance (DPI), čili energetická společnost, která má povinnost dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkům v případě, že jejich stávající dodavatel je není schopen dodat, bude muset těmto lidem dodávat energie za standardní cenový tarif. Novelu energetického zákona schválila 2. června 2022 poslanecká sněmovna na návrh svého hospodářského výboru. Na standardní ceny budou mít nárok zejména zákazníci, kteří předchozímu dodavateli řádně za energie platili a DPI jim je bude muset…

Taková rychlost je v Česku nebývalá. Pouhé čtyři týdny po zveřejnění prvního návrhu schválila poslanecká sněmovna – ve stavu legislativní nouze – návrh rychlé novely energetického zákona. Pro bylo 153 ze 154 poslanců. Zaměřena je na postup v případě krachu dalších dodavatelů energií, přispět má také k maximálnímu využití kapacity podzemních zásobníků plynu.

Obchodníci s plynem, kteří nevyužijí svou rezervovanou kapacitu v zásobnících plynu v požadovaném minimálním množství, budou moci o část této kapacity přijít. Umožňuje to novela energetického zákona, kterou dnes ve zrychleném režimu v legislativní nouzi schválila Sněmovna. Změna zákona, kterou musí ještě projednat Senát, reaguje na současnou energetickou situaci vyvolanou válečným konfliktem na Ukrajině.