Zavřít
Evoluce

Evoluce

Nejnovější články na Seznamu na téma Evoluce
  • 100+1 zahraniční zajímavost

    Geny zděděné po neandertálcích mohou ztěžovat obranu proti některým běžným DNA virům

    Před 18 minutami
    Genetické dědictví po neandertálcích ovlivňuje naši imunitu i po desítkách tisíc let. Ne vždy je to ale způsobem, který by nám byl ku prospěchu.
     Komentáře
  • Techzprávy

    Neurověda potvrdila: Náš mozek neumí odlišit filmovou fikci od skutečného života

    Před 8 hodinami
    Plakat při smrti Simbova otce ve filmu Lví král nebo zůstat přilepený k pohovce při sledování pěti dílů seriálu naráz není rozmar ani slabost: reaguje to na mozkový mechanismus hluboce zakořeněný v naší evoluci.
     Komentáře
  • EpochaPlus

    Chameleon nemění barvu jen kvůli maskování. Prozrazuje tím i svou náladu

    Před 12 hodinami
    Když se řekne chameleon, většina lidí si představí zvíře, které se okamžitě zbarví stejně jako větev, list nebo kmen stromu, na němž právě sedí. Chameleoni ale nejsou mistři převleků v hollywoodském stylu.
     Komentáře
  • 21. století

    Obrněné stálice živočišné říše: Želvy žily už za dinosaurů! A stále nás udivují

    Před 14 hodinami
    Má před sebou dlouhý život. Chodit po tomto světě může více než 150 let. Anebo možná zemře v příštích 24 hodinách. Mládě želvy sloní zatím ani zdaleka nedorostlo velikosti svých rodičů, a tudíž je snadnou kořistí pro hladové krysy nebo toulavé kočky.
     Komentáře
  • Moje psychologie

    Psychologika 20: Jak odemknout zbylých 90 % kapacity mozku? Nijak. Už ji dávno používáte

    Před 19 hodinami
    Máte pocit, že v sobě skrýváte neobjeveného génia a k naprosté dokonalosti vám chybí jen odemknout zbylých 90 % vašeho mozku? Spíš ne. Ve skutečnosti svůj mozek využíváte v plné jeho kapacitě. Mýtus, který tvrdí, že naše šedá kůra jede jen na zlomek výkonu, je sice zajímavý, ale naprosto lživý. Kdybychom totiž v hlavě nosili 90 % zbytečné hmoty, evoluce by se jí už dávno zbavila, stejně jako to udělala s nepotřebnými orgány nebo s naším ocasem.
     Komentáře
  • Flowee

    Slabší pohlaví je ve skutečnosti silnější. Ženy zvládají bolest i dlouhodobý stres lépe než muži

    Před 1 dnem
    Muži možná unesou těžší gauč, ale když jde o přežití, ženy často vítězí. Ženské tělo i psychika jsou stavěné na extrémní zátěž. A důvody sahají hluboko do evoluce.
     Komentáře
  • Abíčko

    Tajemství sloního chobotu: Neuvěřitelná síla a citlivé hmatové chlupy

    Před 1 dnem
    Sloní chobot je fascinující nástroj, který zvládne vyrvat strom, ale i sebrat stéblo trávy. Vědci nyní odhalili, jak fungují jeho unikátní hmatové chlupy, které se stávají velkou inspirací pro moderní robotiku.
     Komentáře
  • Prima Zoom

    Záhada směšně malých předních končetin Tyranosaura rexe byla vyřešena. Proč je neměl větší?

    Před 1 dnem
    Přední končetiny tyranosaura Rexe vzbuzují zájem odborníků už dlouho, smysl jim ale jejich podoba začala dávat až teď. Nová studie totiž naznačuje, že byly cenou za mnohem účinnější zbraň.
     Komentáře
  • Marianne

    Imunolog Radek Klubal: Alergie není nemoc, ale zmatený imunitní systém. Řešíme, jestli se změnila příroda, nebo člověk

    Před 1 dnem
    V dnešní době existuje už jen málo lidí, kteří nejsou na něco alergičtí. Alergiků v populaci přibývá a tento trend se podle alergologa a imunologa Radka Klubala (59) jen tak nezastaví. Čím jsme zmátli náš imunitní systém? Jaký vliv má na alergie a imunitu cestování na druhý konec světa? A dá se alergiím předcházet a léčit je?
     Komentáře
  • VědaŽivě

    Živá fosilie v evropských vodách: Největší jeseter světa dorůstá délky osmi metrů a váží přes tunu

    Před 2 dny
    Vyza velká dokáže přerůst dodávku a přežít člověka. Přesto ji dnes v Dunaji potkáte spíš jako statistiku než jako živou rybu.
     Komentáře
  • Moje psychologie

    Skrytý svět naší mysli: Proč vyplazujeme jazyk, když se soustředíme?

    Před 2 dny
    Snažili jste se někdy zastrčit nabíječku do zásuvky a přistihli se, že se kousáte do rtů? Vyplazování jazyka nebo i zadržování dechu při plnění náročných úkolů není jen výsadou dětí. Co nás k tomu vede? Na to vlastně nemáme jednoznačnou odpověď.
     Komentáře
  • Deník

    U tyranosaurů byly přední končetiny zbytečné, proto zakrněly. Zbraní byla hlava

    Před 3 dny
    Slavný Tyrannosaurus rex a další teropodi byli charakterističtí svými nápadně malými předními končetinami. Vědci v nedávno vydané studii vysvětlili, že za tím stojí fascinující evoluční výměna. Dinosauři své tlapy vyměnili za mnohem děsivější zbraň, se kterou drtili kořist.
     Komentáře
  • Wizard Michal
    naMédium

    Krajina žízní. My také. A mezitím stát propustil lidi, kteří to měli řešit

    Před 4 dny
    Česko zažívá nejhorší sucho za půl století. Stromy zavírají průduchy, elektrárny jedou napůl, obce zakazují bazény. A ministerstvo životního prostředí právě propustilo odborníky, kteří to měli řešit.
     Komentáře
  • Techzprávy

    Přelomový objev NASA: První organismy na Zemi poháněl vzácný kov z podmořských pramenů

    Před 5 dny
    Život na Zemi mohl vzniknout díky vzácnému kovu. S tímto zjištěním přišla v nedávné době NASA, podle které jde o zásadní převrat ve vědě. Molybden je dnes nezbytným prvkem pro život na Zemi. Fakt, že mohl hrát roli při vzniku života na naší planetě, mění dosavadní představy o evoluci prvních organismů.
     Komentáře
  • Abíčko

    3D modelování v poušti: Jak moderní technologie odhalily nový druh spinosaura

    Před 5 dny
    Paleontologický výzkum v poušti Nigeru přinesl revoluci v objevování dinosaurů. Moderní technologie a 3D modelování umožnily vědcům popsat nový druh Spinosaurus mirabilis rekordně rychle přímo v polním táboře. Podívejte se, jak se rodí digitální rekonstrukce pravěkých predátorů.
     Komentáře
  • Novinky

    Vědci objevili díky muzejním exemplářům tři nové evoluční linie himálajské zmije

    Před 5 dny
    Ploskolebec himálajský (Gloydius himalayanus), had z čeledi zmijovitých a podčeledi chřestýšovitých známý jako himálajská zmije, byl dlouho považovaný za jeden široce rozšířený druh. Ve skutečnosti však představuje komplex pěti evolučních linií, které nová studie prakticky interpretuje jako samostatné druhy: Gloydius chambensis, Gloydius himalayanus, Gloydius hindukushensis, Gloydius hazarensis a Gloydius nepalensis, přičemž poslední tři zmíněné věda dosud neznala.
     Komentáře
  • inSmart

    Usměvavý pavouk šokoval vědce. Původně havajský vzor byl objeven u nového druhu v Himálaji

    Před 5 dny
    Vědci v indickém Himálaji objevili pavouka s nápadným „usměvavým“ vzorem na zadečku – znakem, který byl dosud považován za unikát havajských ostrovů. Nově popsaný druh překvapuje nejen svým vzhledem, ale i tím, co vypovídá o evoluci a biodiverzitě horských ekosystémů. Pavouk se obrazcem ve tvaru smajlíka na zadečku patří mezi nejznámější kuriozity světa bezobratlých. Po více než sto let byl tento znak spojován výhradně s havajským druhem Theridion grallator.
     Komentáře
  • Moje psychologie

    Jste noční sovy? Tak jste normální. Evoluce nepotřebovala jen ranní jogíny

    Před 5 dny
    Patříte k těm, kteří mají nejvíc energie až po západu slunce, zatímco zvonění budíku pro vás představuje zhmotněné zlo? Pak vás nejspíš občas doženou motivační posty o tom, že úspěšný a produktivní člověk vstává před východem slunce a už v sedm ráno má za sebou jógu, půlmaraton, nebo alespoň vydatnou snídani s vlastnoručně upečeným kváskovým chlebem. Uklidňující zprávou ale je, že ranní ptáčata nejsou o nic „normálnější“ než vy.
     Komentáře
  • Co v učebnicích nebylo

    1 min

    Podcast
    Lední medvěd se může i přehřát. Věděli jste, že jeho kůže je pod chlupy černá?

    Před 5 dny

    ·

    1 minuta

    Věděli jste, že i lední medvěd se může přehřát? Největší suchozemská šelma žije v dost nehostinných podmínkách v Arktidě. Teploty tam běžně klesají až k mínus 40 stupňům. A proto evoluce vybavila lední medvědy několika vychytávkami, aby v takovém mrazu přežili.
     Komentáře
  • VědaŽivě

    Změnila černá smrt naši genetickou výbavu? Fascinující příběh o moru a imunitě vůči HIV

    Před 6 dny
    Černá smrt zabila až polovinu Evropy. Přeživší si v genech nesli imunitní výhodu, kterou dědíme dodnes, i s jejími stinnými stránkami.
     Komentáře
  • Koktejl

    T. rex s ploutvemi? Ve skutečnosti šlo o mořského predátora

    Před 6 dny
    Mohl žít T. rex pod vodou? Budete se divit, ale ano. Nejde totiž o dinosaura, ale o mosasaura. Rozdíl je zhruba podobný jako v případě krokodýla a komodského varana. Oba jsou to plazi, ale přece jen od sebe dost vzdálení.
     Komentáře
  • Abíčko

    Poslové z pravěku: Štíři přežili dinosaury i radiaci. Čím fascinují tito pavoukovci dodnes?

    Před 7 dny
    Štíři patří mezi nejodolnější superorganismy na naší planetě, které úspěšně vzdorují evoluci už stovky milionů let. Přežijí extrémní mráz, smrtící horko i radioaktivní záření, a navíc vydrží až rok bez potravy. Jsou to úžasní tvorové z dávnověku. Odhalte jejich jedinečný svatební tanec, způsob lovu i zásady pro úspěšný chov štírů v teráriu.
     Komentáře
  • Jakub Zich
    naMédium

    Zapomeňte na drahé pilulky. Obyčejné žvýkání posiluje mozek a chrání před demencí

    Před 7 dny
    Trávíme jím jen zlomky času oproti předkům, přesto zásadně ovlivňuje naši mysl. Správné žvýkání zlepšuje paměť, tlumí stres a podle vědců může pomoci v boji proti Alzheimerově chorobě.
     Komentáře
  • Zvídavec Evy Sinkovičové

    4 min

    Podcast
    Výrazná srst není dobré maskování. Tak proč mají zebry pruhy?

    Před 7 dny

    ·

    4 minuty

    Proč v africké savaně, kde nenápadný vzhled a splynutí s okolím zachraňuje život, žije zvíře s tak výrazným vzorem srsti? Vědci mají hned několik vysvětlení.
     Komentáře
  • National Geographic

    Čelisti místo drápů – stejný evoluční trik nezávisle zvolilo pět různých linií dravých dinosaurů

    Před 8 dny
    Proč by si predátor s nejsmrtelnějším skusem druhohor zachovával drápy, které nepotřebuje? Studie 82 druhů teropodů ukazuje, že paže zkrněly v pěti různých liniích – vždy ve chvíli, kdy lebka převzala jejich roli.
     Komentáře
  • Michael Pastva
    naMédium

    Prokletí třetí hodiny ranní: Proč se v noci budíte a jakou chybu děláte večer

    Před 8 dny
    Tři ráno. Mozek jede jako motor na plné točky, ale tělo je rozbité. Pokud to svalujete na stres v práci, jste vedle. Vaše falešné rituály s mobilem a jídlem vás stojí klidnou noc.
     Komentáře
  • Abíčko

    Jak jedl pravěký pták archeopteryx? Tajemství vyrvané ze zobáku

    Před 8 dny
    Létání stojí spoustu energie. Víte, jak se s tím vyrovnal 150 milionů let starý pravěký pták archeopteryx ? Nová studie ukazuje, že klíčem k rozvoji letu byl jeho speciálně přizpůsobený zobák, díky kterému dokázal efektivně polykat potravu.
     Komentáře
  • Hrot24

    Přepište učebnice evoluce. Lidé žili v africkém deštném pralese už před 150 tisíci lety

    Před 9 dny
    Husté africké pralesy byly dlouho považovány za prostředí, ve kterém první lidé nemohli dlouhodobě přežít. Nový výzkum ale naznačuje pravý opak. Homo sapiens byl podle vědců mnohem přizpůsobivější, než se dosud předpokládalo.
     Komentáře
  • Pavlína Moučková
    naMédium

    Lidská evoluce: Proč ještě zdaleka neskončila

    Před 9 dny
    Náhodný objev stop starých 3,6 milionu let změnil pohled na lidskou evoluci. Jak se člověk vyvíjel, proč evoluce pokračuje i dnes a co může ovlivnit naši budoucnost?
     Komentáře
  • Martinus
    naMédium

    Objev RNA otevírá nové otázky o vzniku života na Zemi

    Před 10 dny
    Vědci vytvořili RNA molekulu, která se dokáže téměř sama kopírovat. Objev posiluje teorii RNA světa a přibližuje vysvětlení, jak mohl na Zemi vzniknout první život.
     Komentáře
  • Ruth Homenides de Histangua
    naMédium

    Šest „omylů“ evoluce aneb skutečně bizarní zvířata pravěku

    Před 10 dny
    Evoluce vytvořila nepřeberné množství tvorů, kteří i dnes dokáží lidstvo nečekaně šokovat. A právě oni jsou krásnou ukázkou toho, že vývoj živočichů není žádný promyšlený a dlouhodobý plán - je to experiment.
     Komentáře
  • Nedd

    Proč evoluce upřednostnila praváky? Souviset to může s velikostí našeho mozku

    Před 11 dny
    Nezáleží na tom, odkud pocházíme nebo jaké máme kulturní zázemí. Zhruba 90 procent lidí na celém světě je praváků. Již dřívější studie ukázaly, že...
     Komentáře
  • Nedd

    Proč měl T. rex zakrslé přední končetiny? Vědci konečně znají odpověď

    Před 11 dny
    Slavný Tyrannosaurus rex, jeden z největších dravých dinosaurů a nejděsivější predátor pozdní křídy, mate vědce svou bizarní anatomií. Mohutné tělo,...
     Komentáře
  • 100+1 zahraniční zajímavost

    Schopnost rozpoznávat známé tvary v náhodných podnětech patří k nejpodivuhodnějším vlastnostem lidského mozku

    Před 11 dny
    Sklon spatřovat v různých přírodních i uměle vytvořených objektech lidské tváře představuje důsledek naší sociální povahy a milionů let evoluce. Takzvaná pareidolie je přitom vlastní také některým zvířatům.
     Komentáře
  • In-lifestyle

    Kvíz o původu zvířat z celého světa: Úkolem je uhodnout, kde žijí například žirafy, tučňáci nebo klokani

    Před 12 dny
    Dnes jsme si pro vás připravili kvíz, který otestuje, jak dobře znáte zvířata a jejich původ. Schválně, zda víte, odkud pocházejí žirafy.
     Komentáře
  • Madame Curieuse
    naMédium

    Artróza není jen opotřebení. Věda přepisuje příběh bolavých kloubů

    Před 13 dny
    Koleno po dávném úrazu. Kyčel, která se ozve až po padesátce. Artróza možná nevzniká jen opotřebením. Vědci čím dál víc mluví o starých zraněních a procesech, které kloub ničí zevnitř.
     Komentáře
  • ČT24

    Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

    Před 13 dny
    Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
     Komentáře
  • WN24

    Vědci ubrali životu jedno písmeno

    Před 13 dny
    Život na Zemi stojí na dvaceti základních aminokyselinách. Tým vědců teď ale ukázal, že aspoň část buněčné mašinerie bakterie může fungovat i s devatenácti. Pomohla jim umělá inteligence, která navrhla, jak přepsat důležité bílkoviny tak, aby se nezhroutily.
     Komentáře
  • Techsvět

    Největší pták historie byl velký jako malý slon a obýval planetu ještě spolu s člověkem

    Před 13 dny
    Zkuste si představit ptáka, který vážil víc než lední medvěd a dorůstal asi do tří metrů. Nejde přitom o žádného dinosaura z pravěku, ale o tvora který tu byl ještě v době, kdy už existovaly první lidské civilizace. Mluvíme o druhu Vorombe titan, vůbec největším známém ptákovi.
     Komentáře
  • Nedd

    Oxfordští vědci vyřešili záhadu praváctví. Nehledali v rukou ani mozku – ale ve způsobu, jakým chodíme

    Před 13 dny
    Devadesát procent lidí na celé planetě, bez ohledu na kulturu nebo historii, preferuje pravou ruku.
     Komentáře
  • Pavel Pecháček
    naMédium

    Slepýš křehký: Beznohý ještěr se plete s hadem a žere invazní plzáky

    Před 13 dny
    Jeden z nejběžnějších plazů naší přírody sice patří mezi ještěry, nohy ale ztratil. Kromě přizpůsobivosti zaujme i tím, že je živorodý, a nedávno se dokonce ukázalo, že není naším jediným slepýšem.
     Komentáře
  • VědaŽivě

    Vědci zjistili, že anakondy nezměnily velikost po miliony let. Doslova zamrzly v čase

    Před 13 dny
    Nová studie potvrdila, že velikost anakond zůstává stejná od dob miocénu. Důvody této výjimečné stability jsou ale stále záhadou.
     Komentáře
  • Facestar

    Nejsou to technologie, cigarety ani smog. Největší zabiják moderní doby nás ničí víc než 15 cigaret denně

    Před 13 dny
    Máte sice tisíc přátel na Facebooku a váš LinkedIn přetéká kontakty, ale máte někoho, komu byste bez váhání zavolali ve dvě ráno, když se vám hroutí svět? Nové studie varují, že sociální izolace má na naše srdce a mozek devastující dopad. Není to jen o pocitech, ale je to o chemii, hormonech a evoluci, která.
     Komentáře
  • Koktejl

    Jak chameleon koulí očima: Umožňuje mu to nerv připomínající sluchátko

    Před 14 dny
    Pokud jste někdy viděli chameleona rozhlížet se po okolí, nejspíš vám taky vrtalo hlavou, jak to dělá, že kouká každým okem jinam.
     Komentáře
  • ČT24

    Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

    Před 14 dny
    První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
     Komentáře
  • Pavel Pecháček
    naMédium

    Ježura australská: Bodlináč od protinožců připomíná ježka, ale snáší vejce

    Před 15 dny
    Zvláštní australský savec vypadá trochu jako evropský ježek, jde však o příslušníka starobylé skupiny, jejíž zástupci mají kloaku, snáší vejce a samci disponují podivně tvarovaným penisem.
     Komentáře
  • Volty

    Další fáze umělé inteligence může připomínat biologickou evoluci, varují vědci

    Před 15 dny
    Vyvíjející se umělá inteligence (eAI - evolving AI) – tedy systémy, které mohou podléhat darwinovské evoluci – se může brzy
     Komentáře
  • Aktuálně

    Paleontologie přepisuje své dějiny. Nález obřího dinosaura v Argentině má několik prvenství

    Před 16 dny
    Pasák ovcí z argentinské Patagonie objevil unikátní zkamenělinu. Teď vědci potvrdili, že jde o přelomový objev: úplně nový druh dinosaura. Jurský obr v sobě kombinuje znaky dvou slavných dinosauřích rodů a přepisuje mapu evoluce na jižní polokouli.
     Komentáře
  • Brána do světa
    naMédium

    Arapaima: ryba, která si z vody vyskočí i pro opici, je skutečným poslem z pravěku

    Před 16 dny
    Když se řekne Amazonka, většinou si představíme kajmany či krcelačné piraně. Skutečný vládce těchto vod je však jiný. Číhá těsně pod hladinou a piraně pro něj představují spíše křupavou svačinku.
     Komentáře
  • National Geographic

    Za sto let se lidská hlava zakulatila a výrazně zvětšila – a japonští vědci hledají přesnou příčinu

    Před 17 dny
    Sto let je v evoluci mžik – přesto se japonské lebky za tu dobu zakulatily, nos zeštíhlel a pohlavní rozdíly prohloubily. Proč to ohrožuje forenzní identifikaci?
     Komentáře
  • Techzprávy

    Klima na Zemi se prudce změnilo: Popel z andských erupcí uvěznil uhlík na dně moří

    Před 17 dny
    Intenzivní období sopečných erupcí v andském pohoří by mohlo být klíčem k vysvětlení jednoho z velkých ochlazení, které naše planeta zažila zhruba před sedmi miliony let.
     Komentáře
  • Vendula Příhodová
    naMédium

    Velryby, hyeny a lidé. Druhy, které spojuje jedno jedinečné tajemství dlouhého života

    Před 17 dny
    Co máme společného s velrybami a hyenami? Všechny tři druhy se na poměry přírody dožívají vysokého věku. Nyní věda přišla s odůvodněním a má co do činění s obětavostí, kterou známe úplně všechny.
     Komentáře
  • Techsvět

    Na odlehlém ostrově bylo ponecháno pět krav. O 130 let později se tam vědci vrátili a našli celé stádo

    Před 17 dny
    Na zapomenutém ostrově v jižním Indickém oceánu kdysi vysadili pět kusů skotu. Nikdo moc neřešil, co bude dál, ale po víc než 130 letech z toho vznikl dost zvláštní příběh. Malá skupina se rozrostla ve zdivočelé stádo a vědci dnes zjišťují, proč to vůbec fungovalo.
     Komentáře
  • EpochaPlus

    Tajemství obočí: Proč ho máme a co jste o něm netušili?

    Před 17 dny
    Naši dávní předkové byli oproti nám mnohem chlupatější. Hlavně na obličeji nám ochlupení už dávno odstranila evoluce. Zapomněla ale na dva úzké proužky nad očima! Nejsou dnes už opravdu zbytečností? Ani náhodou!
     Komentáře
  • National Geographic

    Zemědělská revoluce změnila barvu kůže Evropanů – nová velká studie sleduje evoluci v přímém přenosu

    Před 18 dny
    Ještě nedávno věda znala jen 21 míst v lidském genomu formovaných přirozeným výběrem za posledních 10 000 let. Harvardský tým jich nyní identifikoval 479 – a mezi nimi stopy toho, proč světlá pleť a ryšavé vlasy dobývaly Evropu.
     Komentáře
  • ČT24

    Výhody života ve skupině oslabují při klimatických extrémech, ukázal výzkum u opic

    Před 18 dny
    Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.
     Komentáře
  • Koktejl

    Desítky let omylu? Slavný tučňák se možná skrývá ve čtyřech druzích

    Před 19 dny
    Hodně špatná zpráva pro milovníky tučňáků. Tučňák oslí nejspíš není tučňákem oslím, ale čtyřmi jinými druhy. Pokud se to prokáže, změní se pohled na celé populace.
     Komentáře
  • Osel

    Domorodci z And mají superschopnost trávení škrobu, díky bramborám

    Před 21 dny
    Je to fascinující příběh koevoluce mezi lidmi a bramborami. Od doby, co lidé na vysokohorském Altiplanu domestikovali brambory, možná až před 10 tisíci let, prochází generacemi o něco více těch, co mají v genomu deset a více kopií genu pro slinnou amylázu AMY1, která shodou okolností výtečná na trávení škrobu.
     Komentáře
  • Techzprávy

    Zatímco dinosauři vyhynuli, rostliny katastrofu přečkaly díky záložním kopiím genů

    Před 21 dny
    Když přemýšlíme o velkých přeživších po katastrofách, které otřásly naší planetou, málokdy myslíme na živé tvory, kteří zůstali nehybně ukotveni k zemi a nebyli schopni úniku. Přesto se rostliny ukázaly...
     Komentáře
  • VědaŽivě

    Kratší čumák a méně stresu: Mývalové ve městech se sami domestikují

    Před 21 dny
    Městští mývalové v USA mají v průměru o 3,5 % kratší čumák než jejich venkovští příbuzní. Podle nové studie jde o znak, který vědci znají z raných fází domestikace.
     Komentáře
Reklama