Evoluce

Když se řekne chameleon, většina lidí si představí zvíře, které se okamžitě zbarví stejně jako větev, list nebo kmen stromu, na němž právě sedí. Chameleoni ale nejsou mistři převleků v hollywoodském stylu.

Má před sebou dlouhý život. Chodit po tomto světě může více než 150 let. Anebo možná zemře v příštích 24 hodinách. Mládě želvy sloní zatím ani zdaleka nedorostlo velikosti svých rodičů, a tudíž je snadnou kořistí pro hladové krysy nebo toulavé kočky.

Máte pocit, že v sobě skrýváte neobjeveného génia a k naprosté dokonalosti vám chybí jen odemknout zbylých 90 % vašeho mozku? Spíš ne. Ve skutečnosti svůj mozek využíváte v plné jeho kapacitě. Mýtus, který tvrdí, že naše šedá kůra jede jen na zlomek výkonu, je sice zajímavý, ale naprosto lživý. Kdybychom totiž v hlavě nosili 90 % zbytečné hmoty, evoluce by se jí už dávno zbavila, stejně jako to udělala s nepotřebnými orgány nebo s naším ocasem.

Muži možná unesou těžší gauč, ale když jde o přežití, ženy často vítězí. Ženské tělo i psychika jsou stavěné na extrémní zátěž. A důvody sahají hluboko do evoluce.

Sloní chobot je fascinující nástroj, který zvládne vyrvat strom, ale i sebrat stéblo trávy. Vědci nyní odhalili, jak fungují jeho unikátní hmatové chlupy, které se stávají velkou inspirací pro moderní robotiku.

Přední končetiny tyranosaura Rexe vzbuzují zájem odborníků už dlouho, smysl jim ale jejich podoba začala dávat až teď. Nová studie totiž naznačuje, že byly cenou za mnohem účinnější zbraň.

V dnešní době existuje už jen málo lidí, kteří nejsou na něco alergičtí. Alergiků v populaci přibývá a tento trend se podle alergologa a imunologa Radka Klubala (59) jen tak nezastaví. Čím jsme zmátli náš imunitní systém? Jaký vliv má na alergie a imunitu cestování na druhý konec světa? A dá se alergiím předcházet a léčit je?

Vyza velká dokáže přerůst dodávku a přežít člověka. Přesto ji dnes v Dunaji potkáte spíš jako statistiku než jako živou rybu.

Snažili jste se někdy zastrčit nabíječku do zásuvky a přistihli se, že se kousáte do rtů? Vyplazování jazyka nebo i zadržování dechu při plnění náročných úkolů není jen výsadou dětí. Co nás k tomu vede? Na to vlastně nemáme jednoznačnou odpověď.

Slavný Tyrannosaurus rex a další teropodi byli charakterističtí svými nápadně malými předními končetinami. Vědci v nedávno vydané studii vysvětlili, že za tím stojí fascinující evoluční výměna. Dinosauři své tlapy vyměnili za mnohem děsivější zbraň, se kterou drtili kořist.

Česko zažívá nejhorší sucho za půl století. Stromy zavírají průduchy, elektrárny jedou napůl, obce zakazují bazény. A ministerstvo životního prostředí právě propustilo odborníky, kteří to měli řešit.

Život na Zemi mohl vzniknout díky vzácnému kovu. S tímto zjištěním přišla v nedávné době NASA, podle které jde o zásadní převrat ve vědě. Molybden je dnes nezbytným prvkem pro život na Zemi. Fakt, že mohl hrát roli při vzniku života na naší planetě, mění dosavadní představy o evoluci prvních organismů.

Paleontologický výzkum v poušti Nigeru přinesl revoluci v objevování dinosaurů. Moderní technologie a 3D modelování umožnily vědcům popsat nový druh Spinosaurus mirabilis rekordně rychle přímo v polním táboře. Podívejte se, jak se rodí digitální rekonstrukce pravěkých predátorů.

Ploskolebec himálajský (Gloydius himalayanus), had z čeledi zmijovitých a podčeledi chřestýšovitých známý jako himálajská zmije, byl dlouho považovaný za jeden široce rozšířený druh. Ve skutečnosti však představuje komplex pěti evolučních linií, které nová studie prakticky interpretuje jako samostatné druhy: Gloydius chambensis, Gloydius himalayanus, Gloydius hindukushensis, Gloydius hazarensis a Gloydius nepalensis, přičemž poslední tři zmíněné věda dosud neznala.

Vědci v indickém Himálaji objevili pavouka s nápadným „usměvavým“ vzorem na zadečku – znakem, který byl dosud považován za unikát havajských ostrovů. Nově popsaný druh překvapuje nejen svým vzhledem, ale i tím, co vypovídá o evoluci a biodiverzitě horských ekosystémů. Pavouk se obrazcem ve tvaru smajlíka na zadečku patří mezi nejznámější kuriozity světa bezobratlých. Po více než sto let byl tento znak spojován výhradně s havajským druhem Theridion grallator.

Patříte k těm, kteří mají nejvíc energie až po západu slunce, zatímco zvonění budíku pro vás představuje zhmotněné zlo? Pak vás nejspíš občas doženou motivační posty o tom, že úspěšný a produktivní člověk vstává před východem slunce a už v sedm ráno má za sebou jógu, půlmaraton, nebo alespoň vydatnou snídani s vlastnoručně upečeným kváskovým chlebem. Uklidňující zprávou ale je, že ranní ptáčata nejsou o nic „normálnější“ než vy.

Černá smrt zabila až polovinu Evropy. Přeživší si v genech nesli imunitní výhodu, kterou dědíme dodnes, i s jejími stinnými stránkami.

Mohl žít T. rex pod vodou? Budete se divit, ale ano. Nejde totiž o dinosaura, ale o mosasaura. Rozdíl je zhruba podobný jako v případě krokodýla a komodského varana. Oba jsou to plazi, ale přece jen od sebe dost vzdálení.

Štíři patří mezi nejodolnější superorganismy na naší planetě, které úspěšně vzdorují evoluci už stovky milionů let. Přežijí extrémní mráz, smrtící horko i radioaktivní záření, a navíc vydrží až rok bez potravy. Jsou to úžasní tvorové z dávnověku. Odhalte jejich jedinečný svatební tanec, způsob lovu i zásady pro úspěšný chov štírů v teráriu.

Trávíme jím jen zlomky času oproti předkům, přesto zásadně ovlivňuje naši mysl. Správné žvýkání zlepšuje paměť, tlumí stres a podle vědců může pomoci v boji proti Alzheimerově chorobě.

Proč by si predátor s nejsmrtelnějším skusem druhohor zachovával drápy, které nepotřebuje? Studie 82 druhů teropodů ukazuje, že paže zkrněly v pěti různých liniích – vždy ve chvíli, kdy lebka převzala jejich roli.

Tři ráno. Mozek jede jako motor na plné točky, ale tělo je rozbité. Pokud to svalujete na stres v práci, jste vedle. Vaše falešné rituály s mobilem a jídlem vás stojí klidnou noc.

Létání stojí spoustu energie. Víte, jak se s tím vyrovnal 150 milionů let starý pravěký pták archeopteryx ? Nová studie ukazuje, že klíčem k rozvoji letu byl jeho speciálně přizpůsobený zobák, díky kterému dokázal efektivně polykat potravu.

Husté africké pralesy byly dlouho považovány za prostředí, ve kterém první lidé nemohli dlouhodobě přežít. Nový výzkum ale naznačuje pravý opak. Homo sapiens byl podle vědců mnohem přizpůsobivější, než se dosud předpokládalo.

Náhodný objev stop starých 3,6 milionu let změnil pohled na lidskou evoluci. Jak se člověk vyvíjel, proč evoluce pokračuje i dnes a co může ovlivnit naši budoucnost?

Vědci vytvořili RNA molekulu, která se dokáže téměř sama kopírovat. Objev posiluje teorii RNA světa a přibližuje vysvětlení, jak mohl na Zemi vzniknout první život.

Evoluce vytvořila nepřeberné množství tvorů, kteří i dnes dokáží lidstvo nečekaně šokovat. A právě oni jsou krásnou ukázkou toho, že vývoj živočichů není žádný promyšlený a dlouhodobý plán - je to experiment.

Nezáleží na tom, odkud pocházíme nebo jaké máme kulturní zázemí. Zhruba 90 procent lidí na celém světě je praváků. Již dřívější studie ukázaly, že...

Slavný Tyrannosaurus rex, jeden z největších dravých dinosaurů a nejděsivější predátor pozdní křídy, mate vědce svou bizarní anatomií. Mohutné tělo,...

Sklon spatřovat v různých přírodních i uměle vytvořených objektech lidské tváře představuje důsledek naší sociální povahy a milionů let evoluce. Takzvaná pareidolie je přitom vlastní také některým zvířatům.

Dnes jsme si pro vás připravili kvíz, který otestuje, jak dobře znáte zvířata a jejich původ. Schválně, zda víte, odkud pocházejí žirafy.

Koleno po dávném úrazu. Kyčel, která se ozve až po padesátce. Artróza možná nevzniká jen opotřebením. Vědci čím dál víc mluví o starých zraněních a procesech, které kloub ničí zevnitř.

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.

Život na Zemi stojí na dvaceti základních aminokyselinách. Tým vědců teď ale ukázal, že aspoň část buněčné mašinerie bakterie může fungovat i s devatenácti. Pomohla jim umělá inteligence, která navrhla, jak přepsat důležité bílkoviny tak, aby se nezhroutily.

Zkuste si představit ptáka, který vážil víc než lední medvěd a dorůstal asi do tří metrů. Nejde přitom o žádného dinosaura z pravěku, ale o tvora který tu byl ještě v době, kdy už existovaly první lidské civilizace. Mluvíme o druhu Vorombe titan, vůbec největším známém ptákovi.

Devadesát procent lidí na celé planetě, bez ohledu na kulturu nebo historii, preferuje pravou ruku.

Jeden z nejběžnějších plazů naší přírody sice patří mezi ještěry, nohy ale ztratil. Kromě přizpůsobivosti zaujme i tím, že je živorodý, a nedávno se dokonce ukázalo, že není naším jediným slepýšem.

Nová studie potvrdila, že velikost anakond zůstává stejná od dob miocénu. Důvody této výjimečné stability jsou ale stále záhadou.

Máte sice tisíc přátel na Facebooku a váš LinkedIn přetéká kontakty, ale máte někoho, komu byste bez váhání zavolali ve dvě ráno, když se vám hroutí svět? Nové studie varují, že sociální izolace má na naše srdce a mozek devastující dopad. Není to jen o pocitech, ale je to o chemii, hormonech a evoluci, která.

Pokud jste někdy viděli chameleona rozhlížet se po okolí, nejspíš vám taky vrtalo hlavou, jak to dělá, že kouká každým okem jinam.

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.

Zvláštní australský savec vypadá trochu jako evropský ježek, jde však o příslušníka starobylé skupiny, jejíž zástupci mají kloaku, snáší vejce a samci disponují podivně tvarovaným penisem.

Vyvíjející se umělá inteligence (eAI - evolving AI) – tedy systémy, které mohou podléhat darwinovské evoluci – se může brzy

Pasák ovcí z argentinské Patagonie objevil unikátní zkamenělinu. Teď vědci potvrdili, že jde o přelomový objev: úplně nový druh dinosaura. Jurský obr v sobě kombinuje znaky dvou slavných dinosauřích rodů a přepisuje mapu evoluce na jižní polokouli.

Když se řekne Amazonka, většinou si představíme kajmany či krcelačné piraně. Skutečný vládce těchto vod je však jiný. Číhá těsně pod hladinou a piraně pro něj představují spíše křupavou svačinku.

Sto let je v evoluci mžik – přesto se japonské lebky za tu dobu zakulatily, nos zeštíhlel a pohlavní rozdíly prohloubily. Proč to ohrožuje forenzní identifikaci?

Intenzivní období sopečných erupcí v andském pohoří by mohlo být klíčem k vysvětlení jednoho z velkých ochlazení, které naše planeta zažila zhruba před sedmi miliony let.

Co máme společného s velrybami a hyenami? Všechny tři druhy se na poměry přírody dožívají vysokého věku. Nyní věda přišla s odůvodněním a má co do činění s obětavostí, kterou známe úplně všechny.

Na zapomenutém ostrově v jižním Indickém oceánu kdysi vysadili pět kusů skotu. Nikdo moc neřešil, co bude dál, ale po víc než 130 letech z toho vznikl dost zvláštní příběh. Malá skupina se rozrostla ve zdivočelé stádo a vědci dnes zjišťují, proč to vůbec fungovalo.

Naši dávní předkové byli oproti nám mnohem chlupatější. Hlavně na obličeji nám ochlupení už dávno odstranila evoluce. Zapomněla ale na dva úzké proužky nad očima! Nejsou dnes už opravdu zbytečností? Ani náhodou!

Ještě nedávno věda znala jen 21 míst v lidském genomu formovaných přirozeným výběrem za posledních 10 000 let. Harvardský tým jich nyní identifikoval 479 – a mezi nimi stopy toho, proč světlá pleť a ryšavé vlasy dobývaly Evropu.

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.

Hodně špatná zpráva pro milovníky tučňáků. Tučňák oslí nejspíš není tučňákem oslím, ale čtyřmi jinými druhy. Pokud se to prokáže, změní se pohled na celé populace.

Je to fascinující příběh koevoluce mezi lidmi a bramborami. Od doby, co lidé na vysokohorském Altiplanu domestikovali brambory, možná až před 10 tisíci let, prochází generacemi o něco více těch, co mají v genomu deset a více kopií genu pro slinnou amylázu AMY1, která shodou okolností výtečná na trávení škrobu.

Když přemýšlíme o velkých přeživších po katastrofách, které otřásly naší planetou, málokdy myslíme na živé tvory, kteří zůstali nehybně ukotveni k zemi a nebyli schopni úniku. Přesto se rostliny ukázaly...

Městští mývalové v USA mají v průměru o 3,5 % kratší čumák než jejich venkovští příbuzní. Podle nové studie jde o znak, který vědci znají z raných fází domestikace.

Vypadají roztomile, pomalu šplhají po stromech a prospí skoro celý den. Jenže koaly ukrývají jedno z nejpodivnějších tajemství zvířecí říše, mají otisky prstů téměř stejné jako lidé. Ano, opravdu. Kdybyste pod mikroskop položili lidský prst a koalí tlapku, i zkušený odborník by mohl chvíli tápat.

Chobotnice a sépie ukazují, že vysoká inteligence mohla v evoluci vzniknout úplně jinou cestou než u obratlovců.