Evoluce

Snažit se o klid bez napojení na druhé je jako nabíjet mobil bez zásuvky. Péče v oddělenosti je biologický podvod: Váš nervový systém se neumí opravit sám. Potřebujeme zažít koregulaci – vnímat klid druhého člověka. Biologie zná JÁ, ale i MY.

Druhohory máme logicky spojeny především s obřími dinosaury, kteří byli neomezenými vládci tehdejšího světa. I v jejich době ale existoval i hmyz. A pod nohama dinosaurů cupitali také mravenci.

Příběhy hrají ve formování civilizace zásadní roli. Neméně klíčové jsou však i pro naši interpretaci informací, z nichž si skládáme obraz reality. Digitální technologie mají moc tyto příběhy měnit, upravovat, anebo dokonce přepisovat.

Spory o to, zda naši evoluční bratranci doplatili na drsné klima, nebo na prohraný souboj s moderním člověkem, jsou možná u konce. Ukazuje se, že neandrtálci mohli doplatit na nebezpečnou těhotenskou komplikaci charakterizovanou kritickým vzestupem krevního tlaku. Preeklampsii.

Pokémon slaví 30 let a už dávno přestal být jen zábavou pro děti. Fiktivní svět plný „kapesních příšerek“ se otiskl do skutečné vědy od evoluce a biodiverzity až po výuku přírodních oborů a práci v terénu.

Husí kůži zná asi každý. Stačí pocit chladu, mráz, strach nebo třeba dojemná hudba a z ničeho nic se vám kůže stáhne a na jejím povrchu se vytvoří malé hrbolky. Vědecky se tomu říká piloerekce nebo pilomotorový reflex, je to automatická reakce našeho těla, kterou neřídíme vědomě.

Genetici nakoukli „pod peřinu“ svazků mezi pravěkými Homo sapiens a neandrtálci. Čekalo je tam velké překvapení. Nejčastěji obcovali neandrtálští muži s ženami Homo sapiens.

Vypadá to, že muchomůrka zelená našla ještě účinnější obranu. Zmutovala a syntetizuje si nové jedy.

V našich buňkách stále žije ozvěna dávných setkání s neandertálci – a jejich geny nás ovlivňují i dnes. Když se před asi 50 000 až 60 000 lety naši předkové vydali z Afriky do Evropy a Asie, potkali tam jiné skupiny lidí, neandertálce.

Výzkumníci zjistili, že naši zvířecí předci nejenže nemají problém s alkoholem, denně jsou schopni spořádat ekvivalent hned několika drinků.

Od doby, co vědecká pýcha 19. století odkázala všechny mýty, pověsti a pohádky do oblasti lidské fantazie, jsme už mnohokrát byli nuceni zrevidovat svůj pohled na rozmanitost života. Například jsme objevili, že na světě žijí i skuteční trpaslíci. Malý vzrůst jinak normálních tvorů je důsledkem situace, kterou známe jako ostrovní nanismus.

Ve škole jsme slyšeli jasnou větu: člověk pochází z opice. Moderní genetika ale kreslí mnohem starší a překvapivější obraz. Klíč k našemu tělu neleží v korunách stromů, ale hluboko pod hladinou dávných moří.

Vědci zjistili, že křížení neandertálců s moderními lidmi probíhalo převážně mezi neandertálskými muži a ženami Homo sapiens. Klíč k odpovědi skrývá chromozom X — a výsledky zpochybňují dřívější vysvětlení založené hlavně na přirozeném výběru.

Zatímco fosilie dinosaurů a pradávných tvorů nás učí o tvarech těl a kostech, nový nález z Německa dokazuje, že i měkké části těla mohou být zachovány ve fosilním záznamu. Výjimečně dobře dochovaný otisk tzv. cloaca — víceúčelového otvoru, kterým starověcí plazi vykonávali biologické funkce — posouvá hranice našeho chápání vývoje raných obratlovců.

Roky převažuje názor, že psi jsou oddaní a přátelští, zatímco kočky jsou nezávislé až odtažité a tak trochu vypočítavé. A právě tento stereotyp se vědci rozhodli ověřit. Výsledek? Možná trochu zabolí každého milovníka koček, ale zároveň nám pomůže tyto malé šelmy lépe pochopit.

Pes je fascinující společník, jehož smysly fungují jinak než ty lidské. Jedním z nejzajímavějších rozdílů je schopnost orientovat se ve tmě. Možná jste si už...

Některé geny, které dnes nesou téměř všechny organismy, vznikly ještě před posledním univerzálním společným předkem života na Zemi, známým jako LUCA. Nová studie ukazuje, že klíčové buněčné procesy se mohly vyvíjet už v ještě starší fázi evoluce, než dosud dokážeme přímo rekonstruovat.

Fosilie nalezená v čínském Yunxianu může být stará 1,7 milionu let – o 600 000 let více, než se dosud myslelo. Pokud se nové datování potvrdí, znamená to, že se první lidé dostali do východní Asie mnohem dříve a rychleji, než předpokládaly dosavadní teorie. Tento objev mění náš pohled na migrace rodu Homo i na složitost lidské evoluce.

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.

Srpodrápí dinosauři se během osmdesáti milionů let své existence přizpůsobili lovu na souši, ve vzduchu i pod hladinou. Čichem se podobali loveckým psům a některým zástupcům zmíněné čeledi nestála v cestě za kořistí ani tma.

Mezinárodní tým oprášil hypotézu prvotního hydrogelu z roku 2005 a navrhuje, že veškerá sláva života, kterou dneska kolem sebe vidíme, mohla vzniknout jako nějaký plivanec. Nezní to příliš hrdě, ale hydrogel jako prostředí pro vznik protoživota nabízí zajímavé výhody.

Před téměř 500 miliony let, dávno před vznikem prvních dinosaurů, se zvířata, která vládla Zemi, od těch dnešních velmi lišila.

Tým z Texaské univerzity v Austinu genom po genomu odvodil metabolické vlastnosti a možná stanoviště archeí příbuzných s linií, která nakonec dala vzniknout rostlinám, živočichům a houbám. Překvapení: zdá se, že ty, které mají nejblíže k eukaryotům, žijí v prostředí, kde je alespoň občas přítomen kyslík.

Velryby našly účinný způsob, jak se vyhnout harpunám. Lvi zase skvěle odpozorovali, na jakou vzdálenost se musí držet od člověka s oštěpem. A nejenom to. Jakmile zvířata na lidi vyzrála, chytré taktiky si navzájem předala.

Téměř čtyřicet let po havárii se Černobylská zóna proměnila v největší přírodní laboratoř světa. Místo očekávané pustiny zde vědci nacházejí organismy, které se radiaci nejen přizpůsobily, ale zdá se, že jim pobyt v tomto nehostinném prostředí dokonce prospívá.

Nová analýza sedm milionů let staré fosilie z africké pouště mění dějiny. Drobná anomálie na kosti potvrzuje počátky vzpřímené chůze mnohem hlouběji v čase.

Evoluční instinkt, dopaminová smyčka a sociální rituál starý jako lidská řeč — to jsou tři důvody, proč vaše ruka sahá po meteorologické aplikaci každé ráno. A jeden z nich vás možná překvapí.

Z dálky připomíná neohrabaný, zavalitý sud, který se líně pohupuje na hladině. Tato zlidovělá karikatura dobráckého tlouštíka je ale nebezpečnou iluzí. Hroch obojživelný, jeden z nejtěžších suchozemských savců planety, je dominantní a vysoce agresivní král afrických vod. Kdo ho podcení, nevyvázne.

Jak dopadlo střetnutí člověka moderního typu s člověkem neandrtálským, není třeba blíže komentovat. Proč však neandrtálci zmizeli? Co zvládli naši praprapředkové lépe než zástupci druhu Homo neanderthalensis?

Po zemi se potuloval před 307 miliony let. Tyrannoroter heberti, zavalitý, podsaditý tvoreček, dnes pomáhá vědcům pochopit, jak se býložravá zvířata poprvé objevila na souši.

Nejnovější studie genetiky a prastarých pozůstatků odhalují, že role ohně byla při tvarování vývoje lidského pokolení ještě zásadnější, než jsme se dlouhá léta domnívali.

Doc. Ing. Václav Stejskal, Ph.D. zve na popularizační přednášku pro veřejnost, která se koná v rámci cyklu přednášek „Tajemství přírody“. Termín: 26. 2. 2026 v 17:00 hod.Kde: Kampus TUL, Univerzitní náměstí 1410, budova G, posluchárna G312 Vstup na přednášku je zdarma. Pozvánku si můžete sáhnout zde nebo prohlédnout níže. Zdroj: Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC)

Ne, ani naši nejbližší příbuzní z řad šimpanzů nemají bradu. Je to naše jedinečná výsada. A z praktického hlediska není k ničemu.

Náš mozek je hardware z doby kamenné, žije v prostředí 21. století a je bombardovaný reklamou, propagandou a manipulacemi vyráběnými umělou inteligencí. Bez pravidel a filtrů se přehřeje.

Třes, husí kůže a pocit chladu. Zimnice ale není selhání organismu, nýbrž promyšlená strategie. Mozek ji spouští záměrně, aby zvýšil teplotu a posílil imunitu. Tím pomáhá tělu vyhrát nad infekcí.

Jak fungoval „RNA svět“ a jak z něj povstaly první organismy na naší planetě? Vědci odhalili nejstarší možný mechanismus pro kopírování dědičné informace.

Žije stovky metrů pod hladinou, přes den odpočívá v jeskyních a pohybuje se pomalu. Latimérie působí jako návrat z hluboké minulosti. Ve skutečnosti je to dokonale přizpůsobený obyvatel temných vod – a jeden z největších biologických objevů 20. stol.

Nebyl to první tvor na souši. Ani první s plícemi. Přesto právě Tiktaalik patří k nejdůležitějším fosiliím všech dob. Jeho tělo spojuje rybu a čtyřnožce způsobem, který mění pohled na náš vlastní původ.

Lidé jsou v říši primátů unikátní, a to i svou anatomií. Napadlo vás však, proč evoluce nadělila mužům neobvykle velké moudí ve srovnání s gorilami či šimpanzi? Roli nehrála jen přitažlivost pro ženy, ale i respekt u ostatních mužů.

Známe to všichni – mrazení při oblíbené písni, při strachu nebo dojetí. Ale proč vlastně máme husí kůži, když nám řídké ochlupení stejně nepomůže? Odpověď je fascinující a sahá hluboko do naší evoluční minulosti.

Sklípkany máme většinou zařazeny jako skutečné obry mezi bezobratlými. Není divu, řadí se k nim i největší pavouk světa. Patří k nim ale i jinak zajímavé druhy. Takovým je Trichopelma Grande.

Vědci zjistili, že některé hlubokomořské ryby z Rudého moře vidí v téměř absolutní tmě díky hybridním buňkám v sítnici, které spojují vlastnosti tyčinek a čípků.

U některých druhů není pohlaví celoživotní danost, ale proměnlivá role. Klauni, pyskouni i ústřice dokážou během života přepnout – podle velikosti, hierarchie i potřeby skupiny. Nejde o výjimku, ale o evolučně výhodné řešení.

Protože si mnozí stále myslí, že být muslimem automaticky znamená brát veškeré věroučné texty doslova, a tím pádem de facto odmítat vědu, rozhodl jsem se zde shrnout moderní pohled islámského racionalismu na jedno zajímavé téma: evoluci.

Kanibalismus u hlodavců není výjimkou. Proč matky někdy zabijí, nebo pozřou mláďata? Proč potkani požerou uhynulý kus? Jakou roli hraje stres, hormony, velikost vrhu či sociální struktura?

Máte pocit, že někam patříte? Genetika a historie vám s úsměvem flusnou do tváře. Nastal čas se buď příhodně ohnout, nebo rovnou zlomit.

OpenAI demonstruje evoluci jazykových modelů od GPT-1 po GPT-5. Podívat se můžete na 14 promptů a odpovědi pěti LLM. Modely GPT vznikaly ještě dlouho před startem ChatuGPT.

Lehčí o čtyři tuny, a tudíž i s menší spotřebou kerosinu. To dokážou letouny Airbus. Jak? Díky žralokům! Ze současné fauny jsou tyto paryby jednou z nejstarších skupin živočichů. Měli tak pořádně dlouhý čas na přivedení svého těla k dokonalosti.

Tým vědců publikoval v časopise Science novou strategii, která umožňuje proniknout za hranice posledního univerzálního předka všeho živého – LUCA. Pomocí analýzy tzv. paralogních genů nyní mohou vědci rekonstruovat rysy života, jaký existoval ještě před vznikem dnešních buněčných organismů.

Proč jsou nemovitosti u vody nejdražší a proč nás instinktivně odpuzují některé barevné kombinace? Odpověď nehledejte v trendech, ale ve své DNA. Jsme naprogramováni k přežití a každá estetická volba má svůj hluboký smysl- od výběru partnera až po barvu vašich stěn. Jak námi manipuluje naše vlastní biologie a co o nás prozrazuje vkus?

Nová analýza kostí Tyrannosaura rexe boří mýty. Obávaný predátor rostl mnohem pomaleji a dospělosti dosahoval až o 15 let později, než se myslelo.

Ukazuje se, že křížení mezi neandertálci a moderními lidmi bylo běžnější, než jsme si doposud mysleli.

Původně čínská svítilka Lycorma delicatula se ve 21. století stala invazním druhem. Lavinovitě se šíří v Jižní Koreji, Japonsku a od roku 2014 i ve Spojených státech. Bizarně vyhlížející hmyz, který ohrožuje celou řadu pěstovaných plodin, prošel tvrdým přírodním výběrem v čínských městech a do světa vyrazil s úspěšnými adaptacemi.

Velryby, delfíni a kosatky, těžko si je představit při pohybu na souši. Jejich světem je voda. Ovšem před miliony lety žil jejich příbuzný, kterému nebylo domovem jen moře, ale i souš.

Evoluční trik připravil hady o gen, který řídí hlad. Tito plazi tak nemusí cítit nutkavou potřebu, která řídí chování mnoha různých druhů, ukázal nový výzkum.

Ve španělském Burgosu paleontologové objevili fosilii půlmetrového dinosaura, jehož nečekaně vyspělá anatomie a rychlý metabolismus pomáhají zaplnit 70 milionů let chybějící kapitoly ve vývoji evropských býložravých dinosaurů.

Většina živočichů se ohně bojí. Prchají před ním. Lidé si asi tak před milionem let a možná ještě podstatně dříve přinesli oheň domů. Je to fajn pomocník, ale dovede ošklivě popálit. Podle nového výzkumu jsme od té doby vystavení popáleninovému přírodnímu výběru, který přizpůsobuje naše hojení ran a imunitní systém.

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.

V bitvě pohlaví je jeden boj, který nikdy neumírá: kdo snese víc bolesti? Porod je v každodenní konverzaci v podstatě zlatým standardem “tohle bolí” – ale zeptejte se někoho s varlaty, a může si myslet, že rychlý kop do přirození musí bolet víc.

Ačkoliv na hranici období permu a triasu většina živočichů zahynula kvůli největšímu masovému vymírání veškerého života v dějinách planety Země, přece jen se našli živočichové, kterým se toto období podařilo přežít.