Evoluce

Obří pes s lebkou schopnou drtit kosti a silou, která z něj dělala jednoho z vrcholových predátorů své doby. Epicyon nepatřil do světa dnešních šelem – byl produktem drsné miocenní krajiny, kde přežívali jen ti nejpřizpůsobivější.

Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, cos to Janku, cos to sněd. Rádi počítáme po pěti, deseti a od starověku používáme i dvanáctkovou soustavu (články prstů). Jak se stalo, že máme pět prstů, nám přiblíží Jan.

Dlouho jsem si myslela, že jsme doma prostě divní. Když koukáme na televizi a umře tam lidský hrdina, je nám ho líto, ale když jde o psa, jsou potřeba kapesníky. Jenže teď jsem zjistila, že je to vlastně normální. Je tu totiž něco, co u nás biologicky tyto reakce podmiňuje a pro mě to bylo velkým překvapením.

Dlouho stáli na vrcholu potravního řetězce. Přesto zmizeli tak důkladně, že o nich dnes ví jen málokdo. Medvědí psi jsou jedním z nejzajímavějších a zároveň nejméně známých příběhů evoluce.

Vyzkoušejte si, jak dobře si pamatujete učivo biologie z deváté třídy základní školy. Připravili jsme pro vás kvíz, který prověří vaše znalosti v oblasti lidského těla, rostlin, živočichů i ekologie. Kolik bodů z deseti dokážete získat? Přejeme hodně štěstí!

Ať je horko nebo zima, evoluce běží dál. Podle výsledků nedávné rozsáhlé studie má na podobu lidského genomu vliv přírodní výběr i v posledních tisících let nejčastěji v souvislosti s rozmanitými chorobami a imunitou. Usměrňující selekce ovlivnila asi 2 procenta našich genů.

Neurověda tvrdí, že svoboda je iluze. My ale víme, že svoboda je drahý výpočetní čas. Naučte se přepsat špatné programy z vašich školních let a objevte prostor, kde končí stroj a začíná člověk.

Z téměř 2,8 miliardy "znaků", které tvoří DNA, stačí změnit pouze jeden, aby se u organismu předurčeného k tomu, aby byl samičí, vyvinula varlata a samčí pohlavní orgány.

Studie v časopise Science odhalila, že vosy a žáby nezávisle vyvinuly peptidy napodobující bradykinin — klíčovou molekulu bolesti u savců. Co to říká o logice evoluce?

Na první pohled může hmotnost mozku vorvaně vypadat jako jasný důkaz vyšší inteligence - to je ale častý omyl. Vzhledem k tomu, že vorvaň váží až kolem 50 tun, tvoří jeho mozek jen velmi malou část těla. A navíc funguje úplně jinak, než ten lidský.

Přitažlivost k lidem, kteří nám v životě dělají jen nepořádek, není náhoda, ale biologické spiknutí. Odhalte s námi tajné mechanismy chemie a psychologie, které nás nutí opakovat stejné chyby u špatných typů.

Spisovatel Robert Moor přespal v noci v šimpanzím hnízdě v Tanzanii. Co ho to stálo a co tím odhalil o tom, jak spánek na zemi proměnil naše předky v lidstvo?

Na Havaji řeší drastický úbytek šneků. Problémem je, že se neví, co žerou. Záchranný program tak naráží na nečekanou překážku: nikdo neví, čím přesně tyto vzácné měkkýše krmit.

Tibia – holenní kost obřích rozměrů, nalezená v geologických vrstvách Nového Mexika – se stává klíčem k jedné z největších záhad paleontologie posledních desetiletí.

Válka jako darwinistický experiment v praxi. Opuštění psi na Ukrajině se podle vědců během pár let drasticky proměnili do podoby připomínající jejich divoké protějšky. Brutální přirozený výběr v podmínkách fronty na Ukrajině spustil „zrychlenou evoluci“.

ESEJ. Žijeme v iluzi neustálého technologického pokroku, ale naše kulturní a mentální evoluce tvrdě narazila na zeď. Systém, který dříve odměňoval hluboké a komplexní myšlení, byl nenávratně nahrazen algoritmickým diktátem okamžitých emocí a laciné čitelnosti. Proč z veřejného prostoru mizí tolik potřební vizionáři, zatímco pozornost uzurpují prostoduché celebrity a moc přebírají sociopatičtí manipulátoři s patologicky

Sladkovodní rybky z čeledi vrubozubcovitých, kterým se česky též říká cichlidy, se přirozeně vyskytují v Americe, Africe i Asii. V Evropě jsou typicky chované jako okrasné akvarijní rybky. Po celém světě dosáhly velké druhové rozmanitosti a celá čeleď čítá přes sto rodů.

Teorie evoluce zaostává za vědeckými poznatky.

Srdce plejtváka obrovského váží i přes 700 kilogramů a při každém stahu přečerpá přes 200 litrů krve. Tento orgán velikosti malého auta musí fungovat v extrémních podmínkách a svými parametry se pravděpodobně pohybuje na samé hranici toho, co dokáže uživit oběhový systém savce.

Skutečně hýbat ušima umí málokdo. A ten, kdo ano, vám jen těžko prozradí, jak to dělá. Sám to totiž dost možná neví. Hospodský trik je totiž možný jen díky speciálním svalům.

Překvapivé odhalení ukázalo, že pouště, které vnímáme jako drsné a neměnné, jsou ve skutečnosti ohnisky rychlých přírodních změn.

Jsou tvorové, které byste rozhodně potkat nechtěli. Třeba přes dva metry dlouhou půlmetrákovou stonožku.

Jaro je konečně tady a s ním přichází chuť odložit víc než jen teplý svetr. Hormony se bouří, slunce láká ven a věrnost dostává zabrat. Vztahy se teď ocitají na tenkém ledě!

Úzkostní a vysoce citliví lidé byli pro naše předky evolučně výhodní: nejdříve ze všech slyšeli šustnutí nebezpečného zvířete a zachránili tím celou tlupu. I já dovedu dopředu hlásit různé katastrofy. Včetně těch, které se nestanou.

Prozkoumání několika set fosilií z pozdního ediakarského období ukazuje, že některé linie, které se zdánlivě objevily až s proslulou kambrickou explozí, existovaly už před začátkem prvohor.

Objev výjimečně zachovaných fosilií ukazuje, že naši nejstarší předci mohli mít dvě oči navíc, které se během evoluce proměnily v orgán řídící náš spánek.

Jiná lokalita, rozdílné podmínky, stejný model evoluce. Vědci objevili rozsáhlou paralelní, nebo sdílenou adaptaci. To znamená, že všichni jsme se vyvinuli tak, abychom čelili stejným výzvám, bez ohledu na environmentální, sociální nebo kulturní zázemí.

Lidské slzy nejsou jen voda: jejich složení se mění podle emocí a možná v sobě nesou stopu toho, co právě prožíváme. Tzv. emoční slzy jsou navíc výhradně lidské.

Předkové dnešních olihní a sépií přečkali masové vymírání éry dinosaurů v hlubokém oceánu, odkud se později rozšířili do mělčích vod.

Nová studie ukazuje, že neandrtálští muži se častěji pářili s ženami Homo sapiens než naopak. Co to vypovídá o přitažlivosti, evoluci a lidské povaze?

Příroda dlouhodobě ukazuje, že spolupráce je často výhodnější než čistě sobecké strategie. Nové poznatky z Guatemaly tak mohou přispět i k širší debatě o fungování společnosti.

Vědci objevili v jantaru první fosilní důkaz zvláštní skupiny sekáčů, kteří byli kdysi rozšířeni po celé severní polokouli.

Představa Arktidy jako ledové pustiny neslučitelné se složitým životem, kterou si věda po desetiletí vytvářela, právě dostala zdrcující ránu. Výjimečně dobře zachovalá kostra nosorožce, objevená na Devonově ostrově v kanadské Vysoké Arktidě, ukazuje, že před miliony let byla tato oblast vším možným, jen ne ledovou pustinou.

Na konci března se rybářské lodi v Bračském kanálu povedl kapitální úlovek. Na palubu rybáři vytáhli žraloka šedého. Následně putoval zpátky do vody, šlo ale o potvrzení jeho výskytu na Jadranu.

Žije v temnotě, kde téměř není kyslík, a místo lovu sbírá drobné zbytky potravy. Vampýrovka hlubinná ukazuje, že i mezi hlavonožci může evoluce vést úplně jinou cestou.

Nově objevená fauna z Ťien-čchuanu je jako okno do dávno ztraceného světa s krásně zachovalými fosiliemi ve 3D. V době před 554 až 539 miliony let se tam tvorové ediakary bratříčkují s nejstaršími zástupci moderních skupin živočichů. Paleontologové mají postaráno o zábavu na příští desetiletí.

Tvrdé školní síto prý oddělí zrno od plev. Evoluce ale varuje. Tímto sítem často propadají inovátoři, zatímco na vrcholu zůstávají jen poslušní úředníci.

Požírají vás brouci v hluboké jámě. V ulicích vás pronásleduje děsivý klaun. Nebo vás unesl sériový vrah a teď si na vás ukájí své perverzní tužby. Noční můry, zvláště ty živé, mohou opravdu potrápit. Mají však svůj význam. A lze se s nimi vyrovnat nebo je využít ve svůj prospěch. Pracovat můžete i na prevenci.

Může skřivana přitahovat papoušek, čivavu vlk nebo lvici tygr? Jaké má ve zvířecí říši láska limity, vám přiblíží Olda.

Psi přežívající v blízkosti frontové linie na Ukrajině se stále méně podobají domácím zvířatům, kterými kdysi byli.

Nový fosilní nález z Egypta naznačuje, že kolébka lidoopů mohla ležet severněji, než jsme si dosud mysleli.

Stačí jeden nádech a vaše věrnost je v troskách. Proč nás „vůně cizince“ vzrušuje víc než vlastní manžel? Odhalte biologickou past, která z vás dělá zvíře dřív, než stačíte říct „miluji tě“. Je nevěra selháním charakteru, nebo jen hladem vaší DNA?

Mezinárodní tým vedený Ženevskou univerzitou a Evropskou laboratoří molekulární biologie v Heidelbergu, známou jako EMBL, záměrně změnil vzhled larev hlístic tím, že manipuloval s pouhými pěti biofyzikálními vlastnostmi jejich tkání. Výsledky jsou fascinující.

V egyptské poušti vědci narazili na fosilní čelist starou 17 až 18 milionů let – prvního lidoopa severní Afriky. Objev zpochybňuje, kde se vlastně zrodila naše evoluční skupina.

Znáte ten pocit, když zkrátka musíte mít novou věc hned teď? Vědci konečně odhalili, co se v tu chvíli děje s vaším mozkem. Stačí jediná drobná pauza a vaše peněženka zažije doslova revoluci.

Diváci na Prima ZOOM nahlédnou do útrob nacistické válečné mašinérie, prozkoumají radioaktivní ruiny sovětské utopie a postaví se tváří v tvář predátorům.

Ve světě paviánů mají vůdci absolutní moc a to nejlepší postavení. Vědci ale zjistili, že za tento vysoký společenský status platí krutou daň v podobě chronického stresu, rychlejšího stárnutí a neklidného spánku.

Hit od HBO The Last of Us stojí na reálném vědeckém základě. Zvyšující se globální teploty nutí patogeny k děsivým mutacím. Jsme jen krůček od toho, aby přeskočily na člověka?

Od mrazivé Antarktidy po rozpálené pouště – člověk osídlil celý svět! Ledviny, které detoxikují lépe než doplňky stravy, slezina mořských nomádů nebo Šerpové odolní vůči nedostatku kyslíku. Lidské tělo je mistrem adaptace.

V rumunské ledové jeskyni objevili vědci tisíce let staré bakterie odolné vůči antibiotikům. Nejde ale o novou hrozbu – spíš o důkaz, že mikroorganismy vedou evoluční boj už miliony let.

Proč vidíme tváře tam, kde žádné nejsou? Mozek si realitu trochu domýšlí a hledá vzory – někdy až příliš. Pareidolie je evoluční výhoda, která nám kdysi zachraňovala život. Dnes nás spíš pobaví!

Dvanáct drobných kostí z jeskyně na jihu Německa dlouho vypadalo jako nenápadný pravěký nález. Ve skutečnosti ale tyto úlomky ukrývaly mimořádně cenné svědectví. Vědcům se z nich podařilo získat DNA neandrtálského plodu starého asi 55 000 let…

Lidé a lidoopi sdílejí většinu DNA. Přesto my stavíme vesmírná plavidla, zatímco oni pouze žvýkají listí. Jaká obyčejná věc nastartovala naši evoluci?

Důvěřivý pták, který neuměl létat a v lidech neviděl hrozbu. Stačilo pár desítek let a dodo se stal symbolem všech zvířat vyhubených lidskou rasou.

V roce 2018 zamotal vědcům po celém světě hlavy záhadný nález ostatků z doby kamenné. Drobný úlomek kostí, který byl šest let předtím odnesen z nitra sibiřské jeskyně Denisova, totiž patřil potomkovi dvou odlišných lidských druhů.

Nevypadá nebezpečně, spíš zvláštně. Měkké tělo, krátké nožky a způsob lovu, který připomíná něco mezi chemií a pastí. Oroperipatus tiputini je nově popsaný druh drápkovce z ekvádorské Amazonie.

Na první pohled je odpověď jednoznačná. Jenže čím déle nad tím člověk přemýšlí, tím méně je jasné, co vlastně porovnává.

Žijeme nejvíc propojení v celé historii lidstva a přesto se méně dotýkáme než kdy dřív. Co se děje s tělem i myslí, když nám chybí fyzický kontakt?

Málokdo by tušil, že ta pichlavá rostlina, odsunutá do rohu stolu nebo přežívající zapomenutá na poličce, ukrývá jeden z nejvýkonnějších motorů evoluce v rostlinném světě.

Živorodka křížená – druh tvořený výhradně samicemi přežívá navzdory teorii evoluce. A vědci konečně začínají chápat proč.