Evoluce

Evoluce

Nejnovější články na Seznamu na téma Evoluce
  • 100+1 zahraniční zajímavost

    Předkové savců možná rodili živá mláďata o 90 milionů let dříve, než jsme si mysleli

    Před 18 hodinami
    Nový nález zkamenělé kosti triasového kynodonta naznačuje, že živorodost se v savčí vývojové linii mohla objevit o desítky milionů let dříve, než vědci dosud předpokládali.
     Komentáře
  • Novinky

    Bazilišek Juliův nepotřebuje samce, a přece se množí. Rodí se zase jen samičky

    Před 1 dnem
    Mimořádně vzácný druh ještěra bazilišek Juliův se podařilo odchovat v Zooparku Zájezd na Kladensku. Nejenže se tento druh jen velmi zřídka chová v evropských zoologických zahradách, vzácný je i v přírodě. Podle dosavadních poznatků byl zatím objeven jen ve středoamerické zemi Honduras. Mezi živočišnými druhy je výjimečný tím, že samice k rozmnožování nepotřebují samce.
     Komentáře
  • Koktejl

    Lovil jako puma. Kdyby Mesocyon nevyhynul, možná by dnes psi šplhali po skalách

    Před 2 dny
    Není pes jako pes, mezi takovou čivavou a dogou je obrovský rozdíl. Pes jménem Mesocyon coryphaeus by možnosti chovatelů rozšířil zcela nečekaným směrem. Původně si ho paleontologové spletli s ovcí.
     Komentáře
  • Brána do světa
    naMédium

    Macarát jeskynní byl považován za mládě draka, přezdívá se mu lidská ryba a dožívá se sta let

    Před 2 dny
    Krasové jeskyně ukrývají jedno z nejpodivnějších stvoření evropské přírody. Druhu s vědeckým jménem macarát jeskynní se lidově přezdívá „lidská ryba“. A jde o druh vskutku fascinující.
     Komentáře
  • Osel

    Proč krokodýli nelétají a ptáci ano? Věci nejsou takové, jak se zdá

    Před 2 dny
    Dnešní krokodýli jsou studenokrevní, líní, válejí se ve vodě a jejich teplotu určuje okolní prostředí. Zato ptáci jsou nabití energií, kterou jim dodává jejich teplokrevný metabolický motor, musejí si vrznout, i kdyby měli zmrznout a třepotají křídly jako o život, díky jejich vývojově pokročilé teplokrevnosti. Anebo ne?
     Komentáře
  • České stavby

    Přehled motýlích výtečníků, se kterými se zaručeně potkáte v srpnových zahradách

    Před 3 dny
    Srpen v zahradě, to už není jen tak nějaké poklidné léto. Je to vrcholná sezóna, kdy se vaše záhony mění v mix luxusní přehlídkové runwaye, nonstop baru, automatu koruna a mezinárodního letiště zároveň. A hlavními aktéry jsou motýli. Když se na ně podíváte blíž, zjistíte, že jejich chování až děsivě připomíná různé lidské typy, které potkáváte na dovolené nebo v práci. Pojďme si posvítit na jednotlivé polétavé výtečníky v našich zahradách. Přinášíme vám humorný letní seznam 24 hmyzích sousedů, které v srpnu na zahradě zaručeně potkáte, včetně jejich často bizarních dětí (housenek).
     Komentáře
  • Osel

    Centromery chromozomů patří k nejrychleji se měnícím oblastem lidské DNA

    Před 3 dny
    Centromery, které drží pohromadě chromozomy od obou rodičů, hrají klíčovou roli při rozdělování chromozomů během dělení buněk. Navzdory značnému významu byly centromery pro genetiky až doposud velkou neznámou. Nové metody čtení dlouhých úseků DNA otevřely dveře pro výzkum těchto oblastí chromozomů.
     Komentáře
  • inSmart

    Vědci odhalili tajemství staré 150 milionů let. Nová studie ukazuje původ létání

    Před 4 dny
    Jak vzlétl první pták? Nová studie naznačuje, že ikonický Archaeopteryx poprvé neodstartoval silným máchnutím křídel, ale spíše sérií energických skoků. Výzkum tak přináší nové důkazy o tom, jak mohl probíhat jeden z nejdůležitějších vývojových milníků v evoluci života na Zemi. Původ letu patří mezi největší záhady evoluční biologie. Po více než 150 letech výzkumu se nyní vědci domnívají, že našli věrohodné vysvětlení, jak se do vzduchu dostal Archaeopteryx, živočich považovaný za jednoho z nejstarších známých ptakoještěrů, resp. ptáků v širším smyslu evolučního vývoje. Nejdřív skok, až potom let.
     Komentáře
  • Příbram

    Mezinárodní den leváctví: Evoluční záhada, rychlejší mozek a každodenní boj s nůžkami

    Před 5 dny
    Mezinárodní den leváctví připadá na 13. srpna a připomíná desetinu lidí, kteří svět ovládají „z druhé strany“. Leváci jsou evoluční záhada — jejich podíl se drží kolem 10 % už od doby kamenné. Mají jinak propojený mozek, rychleji zpracovávají informace, často excelují ve sportu i kreativních oborech a zároveň denně bojují s nůžkami, otvíráky nebo školními lavicemi.
     Komentáře
  • Abíčko

    Zeptej se vědce: Jsou sloni lichokopytníci, nebo sudokopytníci? Vysvětlujeme evoluci kopyt

    Před 5 dny
    Přemýšleli jste někdy nad tím, na jakém prstu stojí kůň či nosorožec a zda mají sloni kopýtka? V dalším díle rubriky Zeptej se vědce detailně rozebereme evoluci savců a překvapivá tajemství zvířecích končetin.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Zdědili jsme stopu z pravěku. Vědci vysvětlili, proč jsou někteří lidé fyzicky silnější

    Před 6 dny
    Někteří lidé nabírají svaly snáz než jiní. Nová studie ukazuje, že část vysvětlení může být stará desítky tisíc let. Vědci objevili variantu genu zděděnou po neandertálcích, která je u dnešních...
     Komentáře
  • ČT24

    Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

    Před 7 dny
    Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
     Komentáře
  • Moje psychologie

    Psychologika 30: Ne, neřídí vás primitivní instinkt. Teorie o plazím mozku jen dokonalá výmluva

    Před 7 dny
    Máte pocit, že ve vaší hlavě sídlí agresivní a sobecký ještěr, který vás nutí dělat špatné věci a se kterým musíte neustále svádět boj? Omyl. Žádný plazí mozek, který by svévolně vypínal vaše racionální uvažování, neexistuje. Tento mýtus, který v 60. a 70. letech vymyslel neurovědec Paul MacLean a v roce 1977 zpopularizoval astronom Carl Sagan, tvrdí, že se náš mozek vyvíjel v hierarchických vrstvách jako cibule. Údajně máme primitivní plazí základ zaměřený na přežití, nad ním emotivní savčí obal a tomu celému korunuje logická lidská kůra. Moderní genetika ale jasně prokázala, že je to naprostý nesmysl a evoluce takhle lineárně nefunguje.
     Komentáře
  • Techzprávy

    V Číně objevili nejstarší známý jantar. Je starý 385 milionů let a mění historii rostlin

    Před 7 dny
    Evoluční historie rostlin se právě posunula o 65 milionů let zpět. Skupina paleontologů spojená s Čínskou akademií věd zveřejnila v časopise Science Advances objev 241 mikroskopických částic jantaru, zkamenělé rostlinné pryskyřice, která po miliony let zachovává původní chemické složení rostlin, které ji vyprodukovaly.
     Komentáře
  • Osel

    Proč mají primáti velké mozky? Může za to rozvoj zraku, nikoliv myšlení

    Před 7 dny
    Dlouho se myslelo, že velkou mozkovou kůru máme kvůli rozvoji čelního laloku, který se považuje za centrum myšlení. Cogito ergo sum. Nový výzkum lebek primátů to smetl ze stolu. Čelní lalok během evoluce primátů velmi spořádaně kopíruje celkovou velikost mozku. Skutečný příběh velkého mozku se odehrává někde jinde.
     Komentáře
  • Hanácká Drbna

    Vědci objevili nový druh brouka z doby dinosaurů. Pomohla i olomoucká univerzita

    Před 8 dny
    Mezinárodní tým vědců objevil v barmském jantaru téměř 99 milionů let starého brouka. Na výzkumu se podílel také Robin Kundrata, vědec z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Zachovalé tělo vzdáleného předchůdce dnešních světlušek poskytlo výjimečný pohled na vývoj komunikace těchto živočichů.
     Komentáře
  • Koktejl

    První tvorové na souši možná nebyli pulci s nohama. Fosilie mění příběh evoluce

    Před 8 dny
    Příběh, který jsme se učili ve škole, vypadal jednoduše: ryby opustily vodu, proměnily se v první obojživelníky a ti později otevřeli cestu plazům. Jenže nové analýzy stovky milionů let starých fosilií naznačují, že evoluce možná zvolila jinou cestu.
     Komentáře
  • Svět cestovatele

    Okamžik, kdy lidstvo téměř vyhynulo: Naši předci balancovali na hraně zániku přes sto tisíc let

    Před 8 dny
    Okamžik, kdy lidstvo téměř vyhynulo: Naši předci balancovali na hraně zániku přes sto tisíc let. Představte si, že by se všichni lidé schopní mít děti na celé naší planetě vešli do jednoho menšího panelákového sídliště. Žádná velkoměsta, žádné miliardy obyvatel. Jen hrstka přežívajících, která musela po desítky tisíciletí čelit hladu, mrazu a divoké zvěři, aby udržela při životě linii vedoucí k dnešnímu člověku.
     Komentáře
  • Techzprávy

    V lidské DNA našli stopy neznámých předků. Jedna linie se oddělila před 800 tisíci lety

    Před 9 dny
    Nebylo k tomu potřeba ani lopaty, ani archeologického štětce. Ani odlehlá jeskyně, ani úlomek čelisti pohřbený po tisíciletí. K identifikaci dvou zcela neznámých lidských předků stačilo něco, co v sobě...
     Komentáře
  • Festival XcamP

    50 min

    Podcast
    Jedinečnost člověka – Štěpán Rucki

    Před 9 dny

    ·

    50 minut

    Jedinečnost člověka – Štěpán Rucki Člověk je zařazován do říše zvířat, protože podle Darwinovy teorie evoluce se vyvinul ze společného předka dnešních lidoopů. Jako argument pro společný původ se uvádí vysoká genetická podobnost mezi šimpanzem a člověkem, která činí téměř 99 procent. Je však tato podobnost skutečně tak velká? Co k tomuto tématu říkají nejnovější výzkumy genomu člověka a lidoopů? A co vlastně genetická podobnost znamená? Musí být nutně projevem společného původu? V tomto semináři budeme hovořit nejen o genetice, ale také o dalších lidských vlastnostech, které bývají označovány jako emergentní neboli vynořující se, protože nemají v říši zvířat obdoby. Pojednáme o původu lidské řeči, výjimečných duševních schopnostech člověka a lidském vědomí. To vše proto, abychom nakonec dospěli k závěru, že člověk je příliš výjimečný na to, aby jeho původ bylo možné vysvětlit darwinovskou (či jinou) evolucí z říše zvířat. Je zapotřebí jiné, věrohodnější vysvětlení. V této souvislosti se ukazuje, že biblická zpráva o zvláštním stvoření člověka zůstává i dnes aktuální.
     Komentáře
  • Festival XcamP

    72 min

    Podcast
    Genesis: základ evangelia – Simon Turpin

    Před 9 dny

    ·

    72 minut

    Genesis: základ evangelia – Simon TurpinVíra v evoluci a miliony let ovlivnila způsob myšlení celých generací a oslabuje víru v Boha Stvořitele i v pravdivost a autoritu jeho Slova. Objevte, proč je kniha Genesis klíčem k pochopení naší moderní doby a světonázorových otázek dneška, jako jsou manželství, gender, sexualita, potraty, rasismus a evangelium Pána Ježíše Krista.Základy položené v 1.–11. kapitole knihy Genesis poskytují východisko, na němž by mělo být vyučováno a chápáno veškeré biblické učení. Zároveň nabízejí biblický rámec, který umožňuje dávat skutečné odpovědi na většinu otázek, jež lidé mají. Všechno začíná správným biblickým základem.
     Komentáře
  • Janayrin Sramicik
    naMédium

    Proč má kladivoun kladivo? Zajištuje hned 3 funkce a jeho evoluční příběh je mimochodem úplně opačný

    Před 10 dny
    Když se na žraloka kladivouna podíváte zepředu, vypadá, jako by mu někdo připlácl na hlavu oboustranné veslo.
     Komentáře
  • Veronika Jelínková
    naMédium

    Marasuchus: nenápadný běžec, který stál na prahu éry dinosaurů

    Před 10 dny
    Na první pohled vypadal jako malý dinosaurus. Právě jeho kostra dnes paleontologům pomáhá pochopit, jak se z nenápadných dvounohých běžců postupně vyvinula jedna z nejúspěšnějších skupin živočichů v dějinách Země.
     Komentáře
  • Novinky

    Vědci objevili v barmském jantaru brouka z doby dinosaurů, překvapil unikátními tykadly

    Před 10 dny
    Téměř 99 milionů let starého fosilního brouka z doby dinosaurů objevil v barmském jantaru mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP). Zachovalé tělo tohoto vzdáleného příbuzného dnešních světlušek poskytlo odborníkům jedinečný pohled na vývoj komunikačních systémů u světélkujícího hmyzu.
     Komentáře
  • Topi Pigula
    naMédium

    Úžasní netopýři: Yossi Yovel napsal fascinujícího průvodce světem netopýrů

    Před 11 dny
    Od krvesajících upírů přes echolokaci až po netopýry ohrožené větrnými elektrárnami. Svět letounů je mnohem podivuhodnější, než napovídají staré legendy.
     Komentáře
  • Příroda

    Středomoří: kdysi vyschlá laboratoř, kde vidíme budoucnost evropských moří

    Před 11 dny
    V našem seriálu o evropských mořích jsme postupně poznali, jak fyzikální zákony, salinita, teplotní rozdíly a proudění definují charakter jednotlivých pánví. Ukázali jsme si, že oceán není jen pasivní masou vody, ale že fyzika funguje jako neviditelný režisér, který vymezuje prostor pro samotný život. Nyní otevíráme sérii čtyř zastavení, v nichž se na každé z těchto moří podíváme detailně a podrobně zblízka. A začínáme tam, kde je to horké, pestré, evolučně jedinečné a kde se pod vlivem lidské činnosti odehrávají ty nejviditelnější proměny ve Středozemním moři.
     Komentáře
  • Marcel Kupka
    naMédium

    Zombie paraziti. Z podivínů naší přírody jsou možná oni ti nejpodivnější

    Před 12 dny
    Skoč a utop se! Vylez na list a nech se sežrat! Zní to jako scény ze zombie hororu, ve skutečnosti je to každodenní realita života na louce nebo břehu potoka. Nenápadní paraziti tu mění své oběti v živé zombie, které bez odporu plní jejich příkazy.
     Komentáře
  • Pavel Pecháček
    naMédium

    Ocelot stromový: Záhadný jihoamerický predátor nepřestává překvapovat

    Před 12 dny
    Malá kočkovitá šelma nezaujme jen krásným kožichem, pro nějž byla bezhlavě lovena, ale i tím, co o ní prozradily nedávné studie. V uplynulých letech se totiž z jednoho druhu staly hned tři.
     Komentáře
  • 100+1 zahraniční zajímavost

    Nová zbraň proti hadímu jedu: Vědci odhalili, jak ochranné proteiny z hadí krve neutralizují toxiny

    Před 12 dny
    Vědci využili ochranné proteiny hadů, které jim dala do vínku evoluce, aby s jejich pomocí neutralizovali hadí jed. Výsledky jsou velmi slibné.
     Komentáře
  • Nedd

    V lidském genomu se nachází DNA neznámých předků

    Před 13 dny
    Američtí vědci identifikovali v lidské DNA genetické stopy neznámých předků. Nález naznačuje, že moderní člověk se křížil s příbuznými druhy opakovaně.
     Komentáře
  • Botanický ústav AV ČR

    Palmy jako modelky

    Před 13 dny
    Rostliny jsou co do tvaru svých těl velmi vynalézavé, hlavně ve srovnání se savci, kteří mají (všichni!) čtyři nohy a jednu hlavu celý život. Proto je studium významu evolučních novinek ve stavbě rostlinného těla poněkud složité. Jedině snad, když si vyberete skupinu, která je v tomto směru uniformní. Například palmy, kterých je asi 2 500 […]
  • Aktuálně

    Dopadneme jako dinosauři? Henry Gee věští lidstvu brzký zánik, nebo vesmírnou spásu

    Před 13 dny
    Jak dlouho bude člověk ještě obývat Zemi? Britský vědec Henry Gee hledá odpověď v evoluční biologii, genetice i paleontologii a dochází k provokativnímu závěru: Přežití našeho druhu možná závisí na tom, zda dokáže opustit svou rodnou planetu.
     Komentáře
  • Nespěchej

    Proč je zívání nakažlivé? Vědci mají hned několik teorií

    Před 14 dny
    Průměrný dospělý člověk zívne denně dvacetkrát. A když přijde ta chvíle, téměř nejde zadržet. Zajímavější je však něco jiného - stačí vidět zívat někoho v okolí a už máme chuť udělat totéž. Vědci z různých oborů se shodují, že za tímto jevem stojí pravděpodobně evolučně podmíněná potřeba chránit členy vlastní skupiny, přesný mechanismus však stále zůstává záhadou.
     Komentáře
  • Veronika Jelínková
    naMédium

    Strašlivý Gorgonops: dávný predátor s šavlovitými zuby byl pojmenovaný po bájné nestvůře Gorgoně

    Před 14 dny
    Nebyl největší ani poslední ze svého rodu, přesto právě podle něj dostala jméno celá skupina gorgonopsidů. Gorgonops byl štíhlý permský predátor vyzbrojený dlouhými špičáky, který žil desítky milionů let před příchodem dinosaurů.
     Komentáře
  • Pavel Pecháček
    naMédium

    Psohlavec zelený: Amazonský škrtič číhá ve větvích a během života mění barvu

    Před 14 dny
    Smaragdově zelený had bývá občas k vidění i v zoologických zahradách, jeho domovinou jsou však zalesněné nížiny na severu Jižní Ameriky, kde zavěšený ve větvích trpělivě čeká na nic netušící kořist.
     Komentáře
  • FaktHustý

    Piltdownský člověk oklamal vědce. Jeho podvod přežil 41 let

    Před 15 dny
    Úlomky lidské lebky, čelist orangutana a obroušené zuby vytvořily fosilii, která zasáhla výklad lidské evoluce. Pravdu odhalily až nové laboratorní testy.
     Komentáře
  • Abíčko

    Pravěký ptakopysk měl zuby a lovil želvy: Evoluce vejcorodých savců odhaluje obří překvapení

    Před 15 dny
    Současný ptakopysk podivný je jedním z nejzvláštnějších zvířat světa. Jeho pravěcí příbuzní byli ale ještě podivnější – v dospělosti měli ostré zuby, dorůstali obřích rozměrů a lovili dokonce i želvy. Přečtěte si, co odhalily vzácné fosilie o fascinující evoluci vejcorodých savců.
     Komentáře
  • Koktejl

    Úplné sci-fi: Démonická jeskynní ryba se ukrývala pod vojenskou základnou

    Před 16 dny
    Byl by to skvělý námět filmu. Prapodivná ryba, která žije v jeskyních pod rozlehlým vojenským areálem, kde se v minulosti vyráběly a skladovaly chemické zbraně. Navíc dostala jméno po Demogorgonovi ze Stranger Things.
     Komentáře
  • Osel

    Proč si lidé pořizují mazlíčky? A proč ne, mezi primáty to není nic divného

    Před 16 dny
    Nejen lidé, jak jsme si donedávna mysleli, ale i ostatní primáti, od hominoidů až po lemury, mají zálibu v mazlíčcích. Nejčastěji pečují o evoluční blízké druhy, ale dovedou si najít přátele i mezi psy, ptáky nebo třeba okouzlujícími veverkami ratufami. S mazlíčky si nejčastěji hrají mláďata primátů, ošetřují je samice a samci je mají obvykle na háku.
     Komentáře
  • Techzprávy

    Stopy staré 1,4 milionu let odhalují novou pravdu o síle a výšce našich dávných příbuzných

    Před 17 dny
    Na březích jezera Turkana na severu Keni uchovalo bahno po téměř jeden a půl milionu let stopy hominidů, jejichž tělesná velikost se vyrovnala velikosti dnešních lidí.
     Komentáře
  • Veronika Jelínková
    naMédium

    Erythrosuchus: predátor, před nímž prchali velcí býložravci. Metrová lebka se k tělu skoro nehodila

    Před 17 dny
    Po permském vymírání se souš znovu zaplňovala životem. Mezi prvními opravdu velkými predátory nové éry byl Erythrosuchus, těžký čtyřnohý lovec s mohutnými čelistmi a zahnutými zuby.
     Komentáře
  • Cinefil
    naMédium

    Lidstvo zhlouplo příliš rychle: Film Absurdistán nás měl varoval. Jak se satira stala realitou?

    Před 17 dny
    Příběh o nevinné americké satiře, jejíž nečekaně prozíravou předpověď lidské budoucnosti neměl nikdo vidět. I přes nevídaný bojkot ze strany studia si k filmu Absurdistán nalezli diváci cestu a vytvořili z něj kultovní klasiku s mrazivým přesahem.
     Komentáře
  • Veronika Jelínková
    naMédium

    Tanystropheus - nejpodivnější lovec triasových moří měl krk dlouhý několik metrů, přesto byl úspěšný

    Před 18 dny
    Jeho malá hlava se nacházela několik metrů od trupu. Dlouhý krk mu umožňoval nenápadně se přiblížit ke kořisti, ale fosilie ukazují, že právě na toto zranitelné místo útočili větší predátoři.
     Komentáře
  • Techzprávy

    Evoluční skok: Paměť se u živých organismů vyvinula až ve chvíli, kdy měly dostatek energie

    Před 18 dny
    Vzpomínání stojí energii a evoluce to ví. Tým z Tokijské univerzity a institutu RIKEN právě zveřejnil v časopise Physical Review Letters matematický model, který nabízí překvapivé vysvětlení toho, jak se organismy rozhodují, kdy se vyplatí použít paměť a kdy je lepší spoléhat se pouze na to, co v daném okamžiku vnímají.
     Komentáře
  • Svět Ženy

    Zázraky ze zvířecí říše: Tito drobní tvorové mají z pohledu člověka takřka nadpřirozené schopnosti

    Před 18 dny
    Asi není třeba polemizovat o tom, že svět míří v rychlém tempu kupředu. Zatímco lidé však ke svému rozvoji používají především nové a nové technologie, zvířata spoléhají na své unikátní schopnosti, které se díky evoluci neustále pozvolna rozvíjejí a přizpůsobují současnému životu. A mnohdy nejzajímavější ovládají taková, o která svým pohledem často ani nezavadíme. Kdyby se však jejich schopnosti srovnaly v lidském měřítku, i ti nejlepší sportovci by zůstali hluboko za nimi. Poznejte zázraky ze zvířecí říše, ze kterých se tají dech.
     Komentáře
  • 100+1 zahraniční zajímavost

    Kdysi byli velcí jako grizzly. Fosilie ukazují, jak se iberští medvědi během tisíciletí zmenšili

    Před 18 dny
    Analýza stovek fosilií z portugalských jeskyní odhalila, že dávní iberští medvědi hnědí patřili k největším svého druhu a od doby ledové ztratili téměř polovinu své hmotnosti.
     Komentáře
  • Taris Bogdatis
    naMédium

    Největší vědecký podvod 20. století: Piltdownský člověk oklamal odborníky na čtyřicet let

    Před 19 dny
    Měl být dávno hledaným „chybějícím článkem“ mezi člověkem a lidoopy. Místo toho se Piltdownský člověk stal obrovským skandálem a na více než čtyři desetiletí ovlivnil výzkum lidské evoluce.
     Komentáře
  • Veronika Jelínková
    naMédium

    Inostrancevia, šavlozubý vládce permu, který žil krátce před největším vymíráním v dějinách

    Před 19 dny
    Dávno před nástupem dinosaurů lovil na souši několikatunové býložravce predátor s dlouhými šavlovitými tesáky. Inostrancevia patřila k posledním vládcům permu a zmizela spolu se světem, který nedokázal přežít největší vymírání v dějinách.
     Komentáře
  • National Geographic

    Šest set milionů let evoluce a dva zcela odlišné způsoby, jak zvládnout a přežít virovou infekci

    Před 19 dny
    Imunitní systém, který musí nejdřív zabrzdit, aby vůbec mohl zapůsobit – tak funguje obrana sasanek před viry. Nový protein CARDIB ukazuje, že evoluce vynalezla víc než jedno řešení téhož problému.
     Komentáře
  • Veronika Jelínková
    naMédium

    Paleontologové si nevěděli rady, kam podivnou pilu umístit. Zuby Helicopriona rostly do spirály

    Před 20 dny
    Helicoprion byl několikametrový mořský predátor, jehož zuby nevypadávaly, ale postupně se stáčely dovnitř dolní čelisti. Vznikla tak spirála, která po desetiletí patřila k největším hádankám paleontologie.
     Komentáře
  • Novinky

    Moravcův paradox v praxi. Hierarchie pracovních míst se v době AI výrazně mění

    Před 21 dny
    Umělá inteligence zvládá náročné úkoly a zadání, s drobnými každodenními věcmi si ale stále neporadí. Podobný stav popsal u počítačů už před téměř čtyřiceti lety vědec Hans Moravec. V souvislosti s tzv. Moravcovým paradoxem se výrazně mění i hierarchie pracovního trhu a žádaných míst.
     Komentáře
  • Svět Kreativity

    Kvíz na téma všeobecné otázky, které si pokládá spousta lidí: Po každé chybě se člověk něco dozví

    Před 21 dny
    Některé otázky zní jako hra se slovy, jiné ale ukrývají hlubší zamyšlení. Logika, věda i lidská zvědavost nás často přivádí k různým otázkám.
     Komentáře
  • Novinky

    Kanibalové by dlouhodobě nepřežili. Český vědec upřesňuje, proč lidstvo od pojídání lidí ustoupilo

    Před 22 dny
    Kanibalismus není jen morálním tabu, ale také evolučně nevýhodnou strategií. Tvrdí to nová studie českých a polských vědců. Podle ní dlouhodobé pojídání lidí vede k šíření infekcí a rozpadu celé komunity. Petr Tureček z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR ale říká, že jednorázový akt v krajní nouzi představuje úplně jinou situaci.
     Komentáře
  • Flowee

    Proč je ticho tak strašně trapné? Mozek v něm vidí problém, který neexistuje

    Před 22 dny
    Pár tichých vteřin nám může pocitově připadat jako věčnost. Ten nepříjemný pocit ale vypovídá spíše o fungování mozku než o našich společenských dovednostech.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Vyhynou jednou muži? A budou vznikat děti „na míru“? I o tom je kniha Tajemství genů

    Před 22 dny
    Biolog Eduard Kejnovský v knize Tajemství genů vysvětluje základy genetiky i nejnovější poznatky o vývoji života. Vedle populárně-vědeckého výkladu otevírá otázky genetických predispozic, trestní...
     Komentáře
  • Eleaonora92
    naMédium

    Samice bodlína bezocasého může porodit 32 mláďat. Má až 29 struků a potomci se musí střídat

    Před 23 dny
    Vypadá jako zvíře poskládané z několika jiných tvorů. Má špičatý čenich rejskovi podobný, tělo připomínající ježka a nohy uzpůsobené k hrabání. Jenže bodlín bezocasý není ani ježek, ani rejsek.
     Komentáře
  • Tiscali

    Pokud se vám špatně spí u cizích, nejste sami: Má to důvod, který pochází až z pravěku

    Před 24 dny
    Známe to všichni.
     Komentáře
  • Tiscali

    Žraloci mají pupík, kamarády i matematické schopnosti

    Před 25 dny
    Žraloci nejsou jen nebezpeční predátoři z filmů.
     Komentáře
  • ČT24

    Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

    Před 25 dny
    Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
     Komentáře
  • Veronika Jelínková
    naMédium

    Místo zubů kostěné čepele. Dunkleosteus byl jedním z nejnebezpečnějších tvorů pravěku

    Před 25 dny
    Stovky milionů let před prvním dinosaurem vládl oceánům mohutný pancířnatý dravec. Dunkleosteus nepotřeboval ostré zuby ani rychlost dnešních žraloků. Přesto se stal jedním z nejúspěšnějších lovců své doby.
     Komentáře
Reklama