Ferdinand III. Toskánský

Těsně před oslavami jednoho z nejvýznamnějších dnů v historii Česka se znovu přepsaly také mincovní dějiny naší země. Ve Švýcarsku se dražil jeden z opravdové hrstky zlatých stodukátů z dob Habsburků a cena šla do desítek milionů.

Během třicetileté války panovalo v Evropě násilí a chaos. Drancovaly nejen cizí armády, ale také místní lupiči. Na východní Moravě se ve velkém rozmohlo zbojnictví. Zasáhnout museli dokonce i císaři.

V aukci se jeho cena vyšplhala až na třicet milionů korun. Zlatý desetidukát Ferdinanda III. z roku 1642 se stal nejdražší mincí v historii Česka. Jak se z tak malé mince mohla stát investice v hodnotě desítek milionů korun?

Macho & Chlapovič 24.–30. 10. 2025 draží v Praze vzácný 5-dukát Leopolda I. od 3,6 mil. Kč. Přes 2 000 položek, odhad aukce ~100 mil. Kč.

Na první pohled se jedná o obyčejný halíř, ve skutečnosti však jde o sběratelský kousek s hodnotou přes milion korun.

Pokud míříte na Vyšehrad, rozhlížejte se kolem sebe. Po cestě k bazilice můžete spatřit plno zajímavých staveb a soch. Při stoupání budete mít možnost z hradeb Vyšehradu shlédnout velkou část Prahy. Krásný výhled určitě stojí za to! Reprezentativní sídlo Vstupujete-li do areálu Vyšehradu Táborskou bránou nacházíte se na místě, kde vedl ve středověku příkop s hradbou tzv.

Na rozdíl od svého otce byl spíše pragmatický a přístupný ke kompromisům. Rekatolizaci prosazoval více umírněnými prostředky. Byl rozvážný, šetrný a  vlídný ve styku s lidmi.

Jen tři km severně od městečka Kašperských Hor stojí na ostrohu zalesněné Ždánovské hory, 886 m. n. m. udržovaná zřícenina gotického hradu Kašperk, která tvoří výraznou krajinnou dominantu. Je to náš nejvýše položený královský hrad.

Ferdinand III. jistě nepatřil k velkým postavám habsburského rodu. Byl jedním z těch, kteří zůstali odsunuti do pozadí a téměř zapomenuti. Ocenit však musíme jeho vytrvalou snahu po míru. Byl to on, kdo ukončil za cenu velkých ztrát třicetiletou válku a hleděl vést svou politiku nadále mírovými prostředky.

Prostor tzv. královského okrsku je úzce spjat s dějinami českého státu. Nacházelo se zde sídlo prvního českého krále Vratislava, zakladatele vyšehradské kapituly a baziliky sv.…

Hrad Kokořín nechal v první polovině 14. století postavit šlechtický rod Berků z Dubé. Hrad v kraji pískovcových skal a lesů v roce 1426 dobyli a pobořili husité. Hrad však byl opraven a obýván až do počátku 16. století. Pak jej majitelé opustili a zchátralých hradních budov Kokořína se zmocnily lupičské tlupy. Měli zde sídlo údajně také pověstní loupežníci Petrovští.

Jedna ze dvou mincí svého druhu nebo takové, kterými platili římští císaři a čeští králové. I takové skvosty pro zájemce nabídla unikátní česká aukce historických platidel, která v součtu vydělala desítky milionů.

Jestli něco děti při prohlídkách hradů a zámků opravdu zaujme, pak jsou to pověsti a legendy o strašidlech, ztracených duších a dalších bytostech, které na nich údajně straší.

Katastr nemovitostí v dnešní podobě vznikl v první polovině 19. století. Měl ale své předchůdce. V tomto článku se podíváme na nestaršího z nich - Berní rulu z poloviny 17. století.

Osudy vybraných členů vedlejší větve Habsburků s vazbami na Florencii a zámky Ostrov nad Ohří a Brandýs nad Labem.

Dílo stavebních geniu Santiniho a Dietzenhofera s nádhernou vnitřní výzdobou. Kostel je v dobrém stavu, ale areál kláštera má namále. Jak ho využít a kdo to zaplatí? Nenechme mizet památky.

Brandl, Kupecký, ale i Tizian nebo Rubens. Obrazárna Pražského hradu návštěvníkům už 60 let odkrývá jednu z největších českých uměleckých sbírek. Jaká mistrovská díla si v ní můžete prohlédnout?

Když stála teprve šestnáctiletá Marie Leopoldina Tyrolská u oltáře s císařem Ferdinandem III., svým o téměř čtvrtstoletí starším bratrancem, netušila, že jí zbývá pouhý rok do konce života…

Ekonomické dějiny mohou být stejně zajímavé jako dějiny válek nebo panovnických rodů. Dokladem budiž příklad měnové reformy z roku 1623 spojené s doslovným vytunelováním státu.

Olomoucké centrum je prošpikováno historií. Před modernitou město dlouhá léta chránily hradby. Město se totiž stalo pevností, kterou zůstalo ještě řadu let poté, co moderní vojenství už s podobnými fortifikacemi pro vedení boje nepočítalo. Hradby se však začaly bourat už v době, kdy Olomouc měla sloužit primárně vojenským účelům.

V roce 2018 oznámili archeologové nález vzácného pokladu, který byl objeven na dně rybníka na Frýdlantsku. Poklad pocházející z období třicetileté války, obsahoval celkem 42 mincí – 36 zlatých a 6 stříbrných.

Osudy jak filmový scénář. Skvěle opevněný hrad, pak válečná kořist, rozbořené ruiny, výletní restaurace, stanice radioamatérů a měl tu být dokonce nevěstinec. Hrad Doubravka má pestrou minulost i určitě stojí za návštěvu.

Patřil mezi nejvýznamnější postavy české pobělohorské scény, zapřisáhlý katolík byl celých 34 let nejvyšším purkrabím království českého a královským místodržícím. Bernard Ignác Jan se narodil v roce 1603 jako druhý z pěti synů Jaroslava Bořity hraběte z Martinic, který vstoupil neslavně do české historie i učebnic dějepisu, když jako zapřisáhlý odpůrce protestantů a první z královských místodržících vyletěl 23. května 1618 z okna tzv. české kanceláře na Pražském hradě. Tyto bouřlivé události stavovského povstání však patří do jiného vyprávění.

19. srpna roku 1619 se v rámci českého stavovského povstání Češi rozešli s Habsburky a sesadili císaře Ferdinanda II. Proč jim tak vadil a kdo to byl?

To ovšem teprve šestnáctiletá dívenka nemohla tušit, když stála u oltáře s císařem Ferdinandem III., svým o téměř čtvrtstoletí starším bratrancem. Ten byl sice vdovcem s pěti dětmi, nicméně byl to na prahu čtyřicítky pořád atraktivní muž. Nemohla také tušit, že jí zbývá pouhý rok do konce života…

Jeden z nejstarších stromů v České republice roste na Svaté Hoře nad městem Příbram. Věk dubu je odhadován na 400 let. Je potomkem pradávného dubu, který zde rostl od 13. století do roku 1643, kdy jej spálil blesk. Na kmeni stromu býval dlouhá léta zavěšen obraz svatého Václava, který dal svatohorskému dubu jeho nynější jméno.

V roce 2010 byl na kopci Zlatník pod Boskovickým hradem učiněn pozoruhodný nález. Muž z Blanenska zde s pomocí detektoru kovů narazil na významnou skrýš stříbrných mincí z bouřlivých dob třicetileté války. Nálezci však místo odměny hrozilo pět let vězení.

U obce Vysoká, ležící nedaleko Jevíčka na Svitavsku, byla v roce 2020 objevena skrýš se 7 099 vzácnými mincemi. Poklad, jehož hodnota přesahuje deset milionů korun, je jeden z největších nálezů u nás za posledních několik desetiletí.

Byl už pozdní sobotní večer, když rytmistr Walter Deveroux stanul v Pachelbelově domě v Chebu tváří v tvář Albrechtu z Valdštejna, stojícímu vedle postele jen v noční košili. Na nedalekém chebském hradě v tu chvíli už ležely mrtvoly čtyř Valdštejnových věrných. Deveroux měl v ruce partyzánu, jíž se zmocnil poté, co se zlomil jeho kord. „Ty stará, křivopřísežná, rebelantská šelmo!“ zařval. A bodl.

Ponořte se do tajemných příběhů českých hradů a zřícenin! Od nejstaršího záchodu na Přimdě přes raráška na Zvíkově až po legendy o Housce a Helfštýnu. Dokážete odhalit tajemství ukrytá ve starobylých památkách? Vyzkoušejte si náš kvíz a otestujte své znalosti.

Na konci války, která zdevastovala půl kontinentu, se zdálo, že se střed českého království přidá k řadě kompletně vyrabovaných měst. Zabránila tomu pouze odvaha jeho občanů, vojáků a studentů.

Zapomeňte na běžné turistické atrakce a podnikněte výlet do polské Svídnice , kde se nachází jedinečný kostel Míru. Tato architektonická perla, zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO , vás uchvátí nejen nádherným interiérem, ale i fascinující historií.

Do Madridu se dají čas od času pořídit letenky za skvělou cenu. Máte už město prozkoumané a přemýšlíte, co dál? Vydejte se na výlet do Toleda a během jednoho dne si prohlédněte ta nejzajímavější místa.

A to navzdory komunistickým lžím. Zasloužili s o dostavbu katedrály svatého Víta, výstavby Národního divadla a Národního muzea, nechali postavit Schwarzenberský kanál, pomohli porazit Napoleona atd.

Jeden z nejstarších stromů v České republice roste na Svaté Hoře nad městem Příbram. Věk dubu je odhadován na 400 let. Je potomkem pradávného dubu, který zde rostl od 13. století do roku 1643, kdy jej spálil blesk. Na kmeni stromu býval dlouhá léta zavěšen obraz svatého Václava, který dal svatohorskému dubu jeho nynější jméno.

Jedná se o nejstarší dochované příklady geniálního stavitelství minulosti. Pražské rotundy okouzlují svým specifickým půdorysem a vzhledem k tomu, že jejich stáří se často datuje již od 11. století, je s nimi spjato i mnoho tajemných záhad a legend.

V Rokycanech, v místě křížení Litohlavské ulice s Madlonovou, stojí tzv. Černá mohyla. Je památkou na smutnou událost, která se odehrála v listopadu 1642 a při níž došlo k decimaci Madlonova jízdního pluku. Počátek tohoto tragického příběhu se pojí se druhou bitvou u Breitenfeldu, jež se odehrála se v době třicetileté války, 2. listopadu 1642, severovýchodně od Lipska. Střetla se v ním švédská vojska pod vedením polního maršála Lennarta Torstenssona s císařským vojskem, jež vedl arcivévoda Leopold Vilém Rakouský (mladší bratr císaře Ferdinanda III.) společně se svým zástupcem Ottaviem Piccolominim, jenž byl polním maršálem Svaté říše římské.

Tajemná překvapení, děsivá zákoutí. Pražský Vyšehrad stojí ve stínu pompéznějšího Pražského hradu. A vlastně je to možná dobře. Je větší šance si často skoro prázdné místo v klidu projít a třeba i zjistit věci, které by nás ani nenapadly. Stojí to za to, slibujeme.

Délková míra s názvem olomoucký loket se objevila na severní straně radnice na Horním náměstí v Olomouci. V minulosti byla tato měrná jednotka platná pro celou Moravu a měřila přesně 791 milimetrů. Jako kopii originálu ji vyrobil restaurátor a umělecký kovář Otakar Ruček, uvedl informační portál města Olomouce.

Na severní straně olomoucké radnice si lidé mohou opět poměřit olomoucký loket. Jeho délka je přesně 791 milimetrů, je rozdělený na čtyři pídě a každá z nich ještě na osm palců. V minulosti sloužil olomoucký loket jako míra pro celou Moravu, obchodníci podle něho prodávali sukno, plátno nebo provazy.

Kolik měří olomoucký loket? To se můžete dozvědět při procházce po Horním náměstí v Olomouci. Přesná kopie lokte z Vlastivědného muzea teď zdobí severní stranu radnice. Loket je rozdělený na čtyři pídě a každá z nich ještě na osm palců. Celkem měří 791 milimetrů.

Ve středu 8. února se definitivně uzavřela dlouhá debata – stavba kanálu Dunaj-Odra-Labe. Skončila přesně 370 let poté, co byla poprvé vyslovena. Z ambiciozního projektu ale přeci jen něco vzniklo. Často se traduje, že jako první přišel s nápadem na výstavbu kanálu Karel IV. Není to tak docela pravda. Karel IV.  o vodní propojení jihu a severu své říše usiloval. V plánu měl ale propojit řeky Dunaj a Vltavu. Nápad Moravského zemského sněmu První zmínka o propojení Dunaje s Odrou padla na jednání moravského sněmu v roce 1653. Nápad si tehdy získal podporu panovníka – Ferdinandu III. se myšlenka prý velmi zalíbila. Další kdo projekt připomenul, byl v roce 1700 Lothar Vogemonte, který přidal i novou větev, připojující Labe. První stavba, která na nerealizovaném kanále vznikla, byla plavební komora na řece Moravě u Rohatce. Vyrostla v roce 1722 a postaveny byla jako součást projektu kanálu, který přednesl Norbert Václav Linck. První velkou ránu plánům na výstavbu kanálu pro přepravu nákladu dala v polovině 19. století železnice. Náklad šlo rázem přepravovat velmi rychle, byť zpočátku v menším množství než v nákladních lodích. Myšlenka propojit říční toky na našem území ale neusnula. S dalším plánem přišli v roce 1873 prof. Oelwein a ing. Pontzen. Jejich kanál počítal opět jen s propojením Odry a Dunaje s kapacitou pro lodě o výtlaku až 240 tun. Rakousko-Uherský projekt na 20 let Tehdy se také objevuje řekněme maximalistická varianta stavět kanál v samostatné trase až od Vídně. S touto možností pracovaly i další návrhy vznikající až do doby vzniku Československé republiky. Zájem o vybudování velkého díla potvrdil i Vodocestný zákon, schválený v roce 1901. V zákoně se s výstavbou kanálu počítalo hned ve výčtu děl, kterých se má výslovně týkat. Tehdy se počítalo se začátkem stavby v roce 1904 a hotovo mělo být o 20 let později. Tehdejší norma počítala […]

Archeologové nalezli pod zemí na příhraničním hradu Grabštejn u Hrádku nad Nisou na Liberecku pozůstatky středověké obranné hradby široké dva metry. Pobořená byla na…

Archeologové nalezli pod zemí na příhraničním hradu Grabštejn u Hrádku nad Nisou pozůstatky středověké obranné hradby široké dva metry. Pobořená byla na příkaz císaře Ferdinanda III. po třicetileté válce. O výsledcích archeologického průzkumu informovala Renata Tišerová z libereckého pracoviště Národního památkového ústavu.

Archeologové nalezli pod zemí na příhraničním hradu Grabštejn u Hrádku nad Nisou na Liberecku pozůstatky středověké obranné hradby široké dva metry. Pobořená byla na příkaz císaře Ferdinanda III. po třicetileté válce.

Archeologové nalezli pod zemí na příhraničním hradu Grabštejn u Hrádku nad Nisou na Liberecku pozůstatky středověké obranné hradby široké dva metry. Pobořená byla na příkaz císaře Ferdinanda III. po třicetileté válce. O výsledcích archeologického průzkumu dnes ČTK informovala Renata Tišerová z libereckého pracoviště Národního památkového ústavu.

Jeden z nejstarších stromů v České republice roste na Svaté Hoře nad městem Příbram. Věk dubu je odhadován na 400 let. Je potomkem pradávného dubu, který zde rostl od 13. století do roku 1643, kdy jej spálil blesk. Na kmeni stromu býval dlouhá léta zavěšen obraz svatého Václava, který dal svatohorskému dubu jeho nynější jméno.

Vyplatí se investice do poštovních známek, mincí či veteránů? Společně s veletrhem Sběratel na to 10.9. odpoví konference Trading Expo & Alternativní investice na výstavišti PVA Expo Praha.

V tomto týdnu si připomeneme zejména smutné události. V roce 1942 našli úkryt rodiny Anne Frankové, jejíž deník později její otec zveřejnil. Na Hirošimu byla svržena atomová bomba a také byla nalezená mrtvá Marilyn Monroe.

Mistrovská díla z uměleckých sbírek Pražského hradu jsou po třech letech od uzavření tamní Obrazárny znovu vystavena. Správa Pražského hradu přemístila část hodnotné kolekce do nedaleké Císařské konírny, která je však menší. Prostory, kde byla sbírka od konce 90. let umístěna, čeká rekonstrukce. Hrad neví, kdy se do ní pustí.

Mistrovská díla z uměleckých sbírek Pražského hradu budou od pátku po třech letech uzavření tamní Obrazárny znovu vystavena. Návštěvníci uvidí ale jen polovinu děl, protože Hrad připravil výstavu do Císařské konírny, která je menší. Obrazárna čeká na rekonstrukci. Vedoucí odboru kultury Správy Pražského hradu Václav Beránek dnes novinářům řekl, že kvůli nedostatku peněz není jisté, kdy bude otevřena.

Desetidukát z pražské mincovny za vlády Fridricha Falckého z počátku 17. století se dnes v aukci v Praze prodal za více než deset milionů korun. Vyvolávací cena mince byla dva miliony korun, na sále se prodala za 8,55 milionu korun a včetně přirážky 20 procent na ni kupec zaplatí 10,26 milionu korun.

Jedná se o ty nejstarší dochované příklady geniálního stavitelství minulosti. Pražské rotundy okouzlují svým specifickým půdorysem a vzhledem k tomu, že jejich stáří se často datuje již od 11. století, tak je s nimi spjato i mnoho tajemných záhad a legend.

Od roku 1644 probíhala ve městech Osnabrück a Münster v německém Vestfálsku mírová jednání mezi zástupci habsburského císaře Ferdinanda III. na jedné a Švédska a Francie na druhé straně, která měla přinést konec vleklému a krvavému konfliktu ve střední Evropě, známému pak jako třicetiletá válka. Ten měl přesto v plné intenzitě pokračovat ještě celé čtyři roky.