Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Kdyby ještě žil Fjodor Dostojevskij a byl při síle, mohl by své slavné dílo Běsi napsat znovu. Běsíky by ale musel umístit především do kulis současného Kremlu, dumy a prorežimních médií. To už ...

Kolikrát jsme se ze zbabělosti schovávali za vlastní, pečlivě vybudované vězení z přetvářky? Kolikrát o problémech s určitými lidmi až zbaběle vykládáme všem kolem, jen jim do očí nic neřekneme?

V roce 1907 vydalo nakladatelství Osvětové knihovny spisek F. M. Dostojevského (1821–1881) pod názvem Politické úvahy. Autor jej sepsal v letech 1876–1877.

Válka na Ukrajině může být i počátkem velkého ruského střízlivění z představy o výjimečnosti vlastní kolektivní duše

Nastudováním opery Zásnuby ve snu skladatele a pražského rodáka Hanse Krásy otevírá opera Národního divadla moravskoslezského dramaturgický cyklus s názvem Opery terezínských skladatelů.

V pondělí 31. ledna odešel v Praze ve věku 93 let na věčnost doyen české literární historie Radko Pytlík. Právu to sdělil jeho přítel, prezident mezinárodní Společnosti Jaroslava Haška, spisovatelův vnuk Richard Hašek.

Tento čtvrtek uplynulo 200 let od narození vrcholného představitele ruského realismu a předchůdce moderní psychologické prózy.

Literární dílo spisovatele a filozofa (za kterého se ale sám nepovažoval) Fjodora Michajloviče Dostojevského (30. října/11. listopadu 1821–28. ledna/9. února 1881, juliánský/gregoriánský kalendář), jehož dvousté výročí narození připadá na datum 11. listopadu, patří bezesporu k zásadním hodnotám světové kultury. Dostojevského práce byly přeloženy do více než sto sedmdesáti jazyků. Dříve patřila dobrá znalost jeho tvorby k základnímu vybavení mladých intelektuálů, dnes spíše zaujímá uhrančivým vykreslením lidských typů a ruského prostředí.

Před 200 roky se narodil jeden z největších spisovatelů všech dob Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Komplikovaný génius, který ve svém díle dokázal skvěle popsat i nejskrytější hlubiny ruské duše. Co v jeho strhujících knihách z 19. století vyčteme o současné ruské povaze? A proč si Dostojevského tak zamiloval i prezident Vladimir Putin? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to rozebírá překladatel Libor Dvořák, uznávaný odborník na Rusko.

Spisovatel, filozof i nekompromisní pozorovatel. Fjodor Michajlovič Dostojevskij do všech svých rolí promítl geniální úsudek i schopnost pojmenovat fenomény, jež jsou dodnes platné.

Některé rekordy, které najdeme zapsány v Guinnessově knize jsou opravdu bizarní. Jak by se vám líbilo třeba metro, které má jen jednu jedinou stanici? A přesto existuje. Musíte se za ním vydat do Ruska.

Některé nemoci jsou díky pokrokům medicíny již dávnou minulostí. Epilepsie mezi ně bohužel nepatří, stále je jedním z nejčastějších neurologických onemocnění. Přesto není tolik vidět, i proto, že sami nemocní se ji často snaží tajit.

Vystudoval technické učiliště, obor konstrukce mostů, byl vězněn na Sibiři, trpěl epilepsií a propadl vášnivému hráčství. Fjodor Michajlovič Dostojevskij se i přesto, nebo možná právě proto, stal veleúspěšným básníkem světových rozměrů, který předběhl svou dobu.

Legendární fotbalový trenér pražské Bohemky kdysi pronesl slavnou větu, že fotbal nemá logiku. V parafrázi na jeho výrok by se dalo směle říci, že česká politika taky nemá logiku. Proč tomu tak je? Předně opustila svůj hodnotový půdorys, o který se po roce 1989 alespoň chvíli snažila. Dávno tomu tak bohužel není. Dnešní vládní politika je jen přehlídkou marketingových účelových konstrukcí, je ovlivňována byznysovým apetitem jedinců a spřízněných skupin a doprovázena bezostyšným uplácením voličů na úkor budoucích generací. Nejde teď u nás o to, co je a mělo by být správné, ale jen o to, co je pro někoho výhodné. Neplatí nic z očekávaných předpokladů, a možné je doslova vše.

V dnešních vypjatých dnech se jen těžko ubráníme tomu, abychom hleděli na Rusko s tím či oním předporozuměním, ne-li s předsudkem. Jsou mezi námi příkří kritikové, k nimž se i já hlásím, i milující obdivovatelé obrovské země s exotickou kulturou. Již od počátku 19. století další a další čeští i slovenští intelektuálové fascinovaně hleděli k velikému dubisku a snili o přichýlení se k mocné slovanské říši na východě. Dlužno říci, že rovněž slovanští intelektuálové polští s čerstvou zkušeností porcování vlasti v mysli toto nadšení nesdíleli. A tak namísto toho, aby čeští vlastenci hledali spojence v kulturně, jazykově i geograficky bližším Polsku, učili se pilně azbuku a milovat tatíka cara.

Divadelní streamovací platforma Dramox.cz vznikla teprve loni a už má v nabídce přes sto představení od šedesáti souborů z ČR a Slovenska. Nově uvádí třeba Dostojevským inspirovanou hru Kníže Myškin je idiot.

Štíři jsou lidé, kteří se narodili v období od 23. října do 22. listopadu. Bývají bystří a mají silnou vůli, ale nezapomínají na staré křivdy.

„Každý velký národ věří a musí věřit – samozřejmě pokud chce žít dlouho –, že on jediný je nositelem spásy celého světa, že je tu proto, aby stanul v čele dalších národů, připojil je k sobě a tento celek pak v plném souhlasu a souladu vedl ke konečnému, všem těmto národům předurčenému cíli,“ píše ve svém Deníku spisovatele za rok 1876 legendární ruský literární klasik a zároveň hlasatel ruského mesianismu Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Významně přispěl k tehdejšímu rozhořčenému sporu mezi slavjanofily a zapadniky, který (ač typický hlavně pro 19. století) v mnoha ohledech nepominul dodnes a vždy ožívá zejména v časech, jež pro Rusko nejsou právě idylické. I když – které časy pro největší zemi světa idylické byly…?

Když kdokoliv o druhém člověku řekne, že je upřímný, obvykle to myslí jako kompliment. Někdo si nebere servítky a mluví pravdu za každou cenu.

Objeví se vždycky, když to nečekáme. Ví o nás i to, co o sobě sami nevíme. Je fascinující, jednou vášnivý, jindy chladný jako led. Jednou sarkastický pesimista, jindy zase ohromný optimista. Vyznáte se ve Štírech?

Zločin a trest od Fjodora Michailoviče Dostojevského i Hrabě Monte Christo z pera Alexandra Dumase stále patří mezi deset nejčtenějších knih v ruských věznicích, naprostou jedničkou mezi knihomoly za mřížemi je ale Mistr a Markétka Michaila Bulgakova. Uvedl to list Moskovskij komsomolec s odvoláním na vězeňskou správu, která sestavila žebříček nejčtenějších literárních děl ve vězeňských zařízeních.

Zločin a trest od Fjodora Michailoviče Dostojevského i Hrabě Monte Christo z pera Alexandra Dumase stále patří mezi deset nejčtenějších knih v ruských věznicích, naprostou jedničkou je ale Mistr a Markétka Michaila Bulgakova.

Zločin a trest od Fjodora Michailoviče Dostojevského i Hrabě Monte Christo z pera Alexandra Dumase stále patří mezi deset nejčtenějších knih v ruských věznicích, naprostou jedničkou mezi knihomoly za mřížemi je ale Mistr a Markétka Michaila Bulgakova. Uvedl to list Moskovskij komsomolec s odvoláním na vězeňskou správu, která sestavila žebříček nejčtenějších literárních děl ve vězeňských zařízeních.

Dnes zná svět Fjodora Michailoviče Dostojevského hlavně jako ruského spisovatele, publicistu, a autora románů. Jeho současníci ho ale považovali téměř za “Nostradama devatenáctého století”. Co všechno předpověděl a co tušil o současné společnosti? Možná dokonce věděl, že přijde pandemie koronaviru.

"Pokud nerozumíme dějinám, budeme ty strašné věci opakovat, možná ještě horším způsobem. Globalizace, technologie a vynálezy umožňují šíření lži a zla mnohem účinněji než ve 30. letech," říká Agnieszka Hollandová v rozhovoru o svém novém filmu Šarlatán.