Do Národního muzea zavítal v loňském roce rekordní počet návštěvníků. Jeho výstavy a expozice si v roce 2025 přišlo prohlédnout 1 379 068 lidí, což je o 144 603 návštěvníků více než v roce předešlém. Mimořádný zájem vzbudily zejména výstavy Lucy a Selam, Čingischán a 100 pokladů, 100 příběhů. V letošním roce se chce muzeum věnovat domácím tématům.
Upřímný vlastenec, který inovoval český pravopis podle Dobrovského a také muž s velkým tajemstvím. Jsou mu připisovány falzifikáty našich Rukopisů, konkrétně Rukopisu královédvorského. Jeho jméno je i na žulových deskách Národního muzea mezi dvaasedmdesáti jmény české historie.
Národní muzeum (NM) má za sebou úspěšný rok 2025, jeho výstavy a expozice navštívilo 1 379 068 lidí, což je o 144 603 návštěvníků více než v roce 2024. Pro letošek připravilo atraktivní výstavní plán, jeho stěžejním bodem je výstava Přemyslovci, připravená ve spolupráci se Správou Pražského hradu, která bude věnovaná dávným českým panovníkům. Informovala o tom vedoucí Oddělení vnějších vztahů NM Kristina Kvapilová.
Nad letošními vánočními dárky jsem si znovu připomněla, že Češi jsou národem čtenářů, jen vloni se tržby knižního trhu vyšplhaly na osm miliard korun. Ve čtenářské gramotnosti patříme mezi špičku, i když to asi některé překvapí. Schopnost číst a psát bereme jako samozřejmost, a neuvědomujeme si, jak důležité tyto dovednosti jsou.
Byla založena jako organizace českých vlastenců na podporu českého jazyka, vznikla 1. ledna roku 1831. U jejího zrodu stáli Josef Jungmann, Jan Svatopluk Presl a František Palacký. Matice česká existuje dosud a věnuje se stále vydávání knih a přednáškové činnosti.
Rok 2026 bude v Muzeu Novojičínska rokem Františka Palackého. Uplyne 150 let od jeho úmrtí. Hned v lednu bude muži přezdívanému Otec národa, který se narodil v nedalekých Hodslavicích, věnována speciální Muzejní škola.
Jen hodiny nás dělí od Silvestra. Už dopředu víme, že to bude veselý den, kdy se člověk od rána baví, směje, prozpěvuje si, popíjí s přáteli a všechno bere vesele. Jenže někdo má smůlu a zrovna poslední den v roce sedne na lep poťouchlíkovi. Takový více či méně nečestný člověk nám něco povídá, vodí nás za nos a dělá si z nás šoufky, aby se nám za rohem hihňal do očí za našimi zády.
Rok 2026 bude v Muzeu Novojičínska rokem Františka Palackého. Uplyne 150 let od jeho úmrtí. Hned v lednu bude muži přezdívanému Otec národa věnována Muzejní škola.
Češi se občas přou o to, která část naší moderní historie byla oním pověstným zlatým věkem. I když je to otázka dosti záludná a těžko na ní lze odpovědět s absolutní platností, lze se o to pokusit.
Do hospody na pivo chodili i ti největší velikáni české kultury a politiky, o kterých jsme se učili na základních školách. Třeba Otec národa Palacký, Miláček národa Tyl, Tatíček národa Masaryk i Zrádce národa Sabina.
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k Biskupské ulici, která kdysi končila slepě. Připomíná dobu koňky, dřevěné mosty přes Malši i slavné cestující, kteří ulicí projeli. Ulice se měnila pomalu. Přesto patřila k nejrušnějším místům tehdejších Budějovic.
Masarykova sebevědomá vize zcela samostatného československého státu zásadně ovlivnila naše dějiny ve 20. století. Projekt, který úplně vystoupil z rámce dosud převládajících představ, je dnes někdy vnímán jako sporný. Podívejme se tedy na něj blíž.
Karel Jaromír Erben byl český klasik, představitel národního obrození, jehož život stihl mnoho krutých ran. Ty ale dokázal přetavit ve vrcholná díla českého romantismu. Sbírku Kytice tvoří třináct balad s hororovými prvky, jež dodnes vybízejí čtenáře k zamyšlení.
17. listopad jako den boje za svobodu a demokracii si připomněli studenti Gymnázia Františka Palackého před sochou svatého Floriána ve Valašském Meziříčí. Nám se podařilo v televizním archívu dohledat také unikátní záběry z listopadových dnů, které na náměstí zachytili kameramani Miroslav Cibulec a Lubomír Dohnal.
Hospody, lokály, nálevny. I tyto instituce patřily a patří ke koloritu hlavního města. Není možné objektivně označit ten nejhorší podnik. Velmi často si ale toto označení vyslouží legendární Batalion.
Docentka Stanislava Šprincová i její manžel Zdeněk zasvětili život olomoucké univerzitě. Válka, věznění i tlak komunistického režimu je neodradily od akademické práce. Jejich příběh vypráví o oběti, vytrvalosti a věrnosti místu, které se stalo jejich domovem. František Palacký, Johann Gregor Mendel, Marie Terezie, Josef Jařab. S olomouckou univerzitou je spjato mnoho slavných jmen. A vedle
Docentka Stanislava Šprincová i její manžel Zdeněk zasvětili život olomoucké univerzitě. Válka, věznění i tlak komunistického režimu je neodradily od akademické práce.
Kdybychom se zeptali na ulici, co jako společnost víme o Johaně Bavorské, většinou bychom se toho asi moc nedověděli. Jednalo se o velmi zajímavou ženu. Nejznámější je ale stejně legenda o její smrti.
Nejdříve bych chtěl poděkovat Miloši Zemanovi, který svou veřejnou podporou významně pomohl spláchnout Stačilo! do záchodu. S vylitím kombuch zmizel hlavní strašák říjnových sněmovních voleb.
České národní obrození bylo reakcí na odmítání české kultury, jazyka a identity ze strany vládnoucích rakousko-uherských orgánů. Šlechta a radikálové dotlačili společnost do stavu nacionalismu, kdy byly zřizovány instituce oslavující české dějiny a kulturu. Hnutí bylo ovlivněno romantismem a průmyslovou revolucí a mělo dramatický dopad na literaturu, jazyk, historii a politiku.
Herec Štěpán Benoni je u diváků velmi oblíbený, momentálně ztvárňuje jednu z hlavních rolí v seriálu ZOO Nové začátky. Málo se však ví, že své herecké geny nezískal náhodou. Pochází totiž ze známého rodu umělců, kde se to talentem jen hemží.
Nedávno přijeli do Prahy Lužičtí Srbové a přivezli s sebou film o sobě. Vypráví o jedné svatbě a nepřímo také o tom, v jakém stavu se nachází jejich společenství dnes – v 1. čtvrtině 21. století.
V roce 1996 se do oběhu dostaly tisícikoruny, které mají výrobní chybu – chybí na nich část tisku. Dnes je tento „zmetek z výroby“ sběratelskou raritou s velmi vysokou hodnotou.
Kdo z vás nečetl na sítích furiantské výkřiky, že Rusáci jsou blbci s mentální a materiální výbavou z pravěku, ať hodí kamenem. A ne že by to ve velké většině případů nebyla pravda. Jenže všechno je relativní.
Nedávno jsme si připomněli 195. výročí narození rakouského císaře a českého krále Františka Josefa I. z rodu Habsbursko-lotrinského, který patřil k nejdéle vládnoucím evropským panovníkům.
Spousta politiků hned po volbách dokázala zklamat. Mnozí si dokonce zákony vytvořili k obrazu svému a na lid svůj zapomněli hned s prvním usednutím do poslanecké lavice.
Přelom 18. a 19. století v českých zemích se nese ve znamení národního obrození, posilování významu českého jazyka a české historie. I obrozenci byli jen lidé a museli jíst. Jejich jídelníček, obzvlášť ten postní, by se nám možná dneska moc nelíbil a ochránci přírody by jen nevěřícně zírali.
V dnešních Polozapomenutých dějinách: První Slované se vynořili na pole dějin v 6. století po Kristu. Čeští obrozenci si je představovali jako zemědělce holubičí povahy, ale pravda byla přesně opačná.
Jedna z nejbizarnějších bitev českých dějin, během které k žádnému boji ve skutečnosti nedošlo, dnes slaví své výročí. Co se ale tenkrát u Domažlic vlastně stalo?
Mozaikové lunety národního umělce Maxe Švabinského (1873–1962), původně vytvořené pro lodžii Národního divadla v Praze, dnes patří mezi nejcennější umělecké památky Kroměříže. Za realizaci mozaikového souboru – ve spolupráci s dílnou Ústředích uměleckých řemesel a Michailem Ajvazem – obdržel čestný titul laureát státní ceny I. stupně.
Filosof, kritik a spisovatel Karel Sabina se stal v letech po revolučním roce 1848 spolupracovníkem tajné policie. To mu za pár let vyneslo "titul" krále práskačů.
Podobně jako ostatní jazyky je i čeština neustále se vyvíjející organismus, který po staletí dostál několika změn. Zatímco v minulosti do jejího vývoje promlouval především rozvoj písemnictví, dnes to jsou různé formy digitální komunikace.
Nedoceněný potenciál má unikátní region na severozápad od Prahy. Místní obyvatelé pod vlivem složení obyvatelstva pochybují o kraji i městech podél řeky. Média se soustřeďují převážně na problémy a přehlížejí obrovský potenciál této části Česka.
František Palacký, zvaný „otec národa,“ byl nejen významným historikem, ale i respektovanou politickou osobností. Obecně je známo, že byl velkým zastáncem rakouské říše, ale někdo si vzpomene také na výrok „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm.“
Alfons Mucha svým dílem prakticky určil vzhled secesní doby. Jaká byla cesta člověka, který namaloval Slovanskou epopej a kde toto dílo lze dnes vidět?
KNIŽNÍ OKÉNKO: Nakladatelství Academia je svými průvodci známé. Z nejnovějších publikací můžeme zmínit Průvodce povstaleckou Prahou, protektorátem po stopách parašutistů, stalinistickou Prahou 1948‑1956 či Prahou mordýřskou a zlodějskou.
Tento neobvyklý pseudonym si zvolila spisovatelka a zakladatelka prvního českého literárního salonu, která začala psát ze zoufalství nad svým zpackaným manželstvím. Z jejího manžela se totiž brzy po svatbě vyklubal agresivní psychopat, jenž nakonec skončil v blázinci. Tato žena, dnes nepříliš známá, se ve skutečnosti jmenovala Anna Lauermannová-Mikschová a sehrála významnou roli v našich kulturních dějinách.
Zní to překvapivě, ale je to tak. Již 90 let před Mnichovem přišel jako první Čech - otec národa, jak byl Palacký nazýván, s myšlenkou na federalizaci Rakouska podle národností a nikoliv podle historických zemí.
Doba vrcholícího osvícenství přinášela celou řadu nových objevů a odvážných činů. Jean-Baptiste Denis působil jako osobní lékař na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV. a 15. června 1667 provedl vpravdě odvážný kousek, který tehdy musel působit jako z říše sci-fi: do patnáctiletého chlapce, který utrpěl značnou ztrátu krve po přisátí dvaceti pijavic, vpravil dvě deci krve z beránka. Tím byly provedena první transfúze krve, kterou pacient přežil.
Po tom, co jsme Evropu projezdili velorexem skrz naskrz, chystáme se podniknout trošku větší výzvu. Chceme velorexem dojet až do Japonska! Cesta bude mít 15 000 kilometrů a povede přes šest zemí. Počítáme s tím, že na cestách budeme 2-3 měsíce. Letos s sebou opět bereme Tomáše a Martina s jejich velorexem. Poprvé se na trip bohužel vydáváme bez Šejby a jeho nesmrtelné rikši. Vyrážíme 21.6.2025 od pomníku Františka Palackého v Hodslavicích. Pokud u toho chceš být, tak doraž! Rádi tě uvidíme!
V (ne)pravidelném okénku z jiných regionů se tentokrát podíváme na úplně druhou stranu České republiky. V Hodslavicích nedaleko Nového Jičína se totiž chystá událost, která nás vážně zaujala.
Autor Kroniky české, arcibiskupský písař, správce školy. O jeho osobnosti toho mnoho nevíme. Snad proto kolem něj vznikaly různé dohady. O co vlastně jde? Pojďme se na jeho Přibíka Pulkavu a jeho dílo podívat.
Ač pod rakouskou nadvládnou, zvláště v druhé polovině 19. století zažívaly české země nebývalý hospodářský i kulturní rozmach. Císař František Josef I. se svou chotí dokonce přispěl na stavbu Národního divadla 34 tisíci zlatých.
Blaník je naší uctívanou horou. Tajemno kolem ní ještě více přiživí romantismus 19. století. V hoře se prý ztrácejí lidé! Po určité době z ní znovu vystoupí na povrch zemský s přesvědčením, že uvnitř strávili pár hodin.
Profesor Jaroslav Peprník, významný český anglista a amerikanista, autor monografií i učebnic zabývajících se anglosaským světem a anglickým jazykem a také spoluzakladatel anglistiky v Olomouci, obdržel Cenu Františka Palackého. Prestižní ocenění Univerzity Palackého v Olomouci (UP) převzal v kapli Božího Těla v Uměleckém centru UP z rukou rektora univerzity Michaela Kohajdy.
Dne 26. března 1419 se obyvatelům Českého království naskytl zvláštní pohled: Slunce bylo více než z poloviny zakryto Měsícem. Částečné zatmění si lidé vykládali jako zlé znamení. Pro krále určitě.
Globální ekonomická situace je mimořádně rozháraná. A když do ní nešťourají vlivní vůdci, tak se ozve například ratingová agentura, která poprvé po déle než století snížila rating USA. Přesto tu je jeden hráč, který ze situace umí vytěžit maximum a vlastně ho to docela razantně táhne z bahna, do kterého se sám zahrabal. Tím hráčem je Spojené království, které nyní velmi umně těží z globálního napětí i z toho, že se jej vlastně neúčastní.
Téměř 15 milionů vkladních knížek. Tolik jich bylo v oběhu v době největšího rozkvětu na konci osmdesátých let. Byla to jedna z mála možností, kterou omezené socialistické bankovnictví nabízelo řadovým střadatelům.
Už 250 let je veřejnosti otevřena Vědecká knihovna v Olomouci. Od té doby jejích služeb využily tisíce lidí, mezi nimi i slavné osobnosti české historie – třeba Josef Dobrovský nebo Josef Mánes. Jubileum si instituce připomíná výstavou v Červeném kostele, který je její součástí.