František Palacký

Reportéři Radiožurnálu jsou další den na Stezce Českem. Severní trasu, která vede přes Podbeskydí prozkoumává Petr Dušek, jižní větví po Bílých Karpatech putuje Veronika Žeravová. V neděli by se měli potkat v Bukovci, nejvýchodnějším bodě Česka. Mají před sebou ještě pár desítek kilometrů. Kudy přesně putují, jak se jim na cestě líbí a kolik potkali stezkařů? Poslechněte si reportáž.

Když se vysloví jména jako Bedřich Smetana, František Palacký nebo Sigmund Freud, patrně nebudete dlouho lovit v paměti, kde se tyto slavné osobnosti narodily. Někdy jsou zkrátka slavní rodáci se svým městem hluboce spjatí. Pak jsou ale místa, u kterých byste řekli, že v nich nikdo slavný na svět nepřišel. A právě z tohoto omylu vás vyvede interaktivní mapa Topi Tjukanova, kterou sdílel prostřednictvím portálu GitHub.

Sezona otevřených hradů a zámků je v plném proudu. Pokud se ocitnete v Moravskoslezském kraji, určitě si nenechte ujít návštěvu zámku Kunín, který náleží k nejcennějším moravským barokním zámkům. Zámek rodiny Harrachů nazývají "malý moravský Mirabell" (italsky mirabile = úžasný, obdivuhodný, bella: „krásná“, „úchvatná“). Se známým palácem v rakouském Salzburgu si totiž v ničem nezadá.

Naše historie se psala u piva. Nejeden významný umělec se inspiroval špinavými zákoutími starých putyk či šerem večerních kaváren. Mnoho z nich se už bohužel ztratilo v hlubinách dějin, některé z nich se přeměnily na turistické atrakce, ovšem pár jich ještě zbývá. Udělejte si s námi výlet po historických pražských podnicích a ukažte, kolik toho…

S koncem školního roku skončila platnost i některých českých bankovek. Od července tak nebude možné běžně platit s nominály 100, 200, 500, 1000 a 2000 korun, které byly vydávány v letech 1995 až 1999. Pokud někdo takové peníze stále drží, nemá důvod k panice. Fakticky je může vyměnit za platné po neomezenou dobu. Vyplývá to z tiskové zprávy České národní banky.

Václav Macháček-Rieger má ve svém rodokmenu Františka Palackého i Františka Ladislava Riegera. Zasvětil jim expozice na zámku Maleč.

V Českém rozhlase běží už řadu měsíců pravidelný cyklus Čekání na prezidenta. Pořad jistě záslužný, veřejnoprávní služba přímo vzorová a po zásluze odbornou porotou (byť pro mne poněkud anonymní) oceněná. Pravidelně tu promlouvají vskutku důvěryhodné osobnosti, nezávislé na těch či oněch politických táborech a uskupeních, osobnosti, kterých je proč si vážit: starší generaci zastupuje bývalý ústavní soudce, mladší bystrá filosofka z Univerzity Karlovy, dále je tu dlouholetý rozhlasový politický komentátor a stejně zkušený moderátor střední generace.

O renesanci Zelenkova díla se zasloužil obrozenec František Palacký i skladatel Bedřich Smetana.

Krásověda, Frame Hodslavice, Školní židle a Základní kámen. Tak se jmenuje čtveřice vyhlídek či tzv. fotopointů, které mají za cíl ukázat krásu Hodslavic na Novojičínsku, vytáhnout lidi do přírody a také originálně představit osobnost Františka Palackého, nejslavnějšího rodáka obce.

Zhruba padesátka nadšenců se v pátek odpoledne vydala na motorkách a tříkolkách z Hodslavic na Novojičínsku na tisícikilometrovou cestu po Česku.

Na jednom kopci obří židle, na vedlejším kopci několik velkých kamenů a na kopci naproti obří model rámu obrazu. To jsou tři ze čtyř vyhlídek nad Hodslavicemi, které mají návštěvníkům i místním přiblížit Palackého více jako obyčejného člověka.

Uběhlo už 172 let, kdy slavný rodák z Vysočiny Karel Havlíček Borovský začal vydávat časopis pojmenovaný Slovan, ve kterém se snažil o politickou osvětu. Přesněji řečeno - jeho první číslo spatřilo světlo světa 8. května 1850. Pojďme si tento časopis představit a také si blíže přiblížit dobu, v níž vznikal.

Božena Němcová patří mezi nejslavnější a nejoblíbenější české spisovatelky. Byla nadšenou sběratelkou pohádek a vypravěčkou. Sama však ve světě šťastných konců nežila. Na sklonku života byla chudá, osamocená a nemocná.

Přezdívají ho Leoš Mareš nové generace. Stejně jako slavný moderátor je velmi aktivní na sociálních sítích, což samozřejmě samo o sobě nic neznamená. Adam Kajumi ale nabízí obsah, který oslovuje velmi široké publikum. Díky tomu se z něj stává megastar.

Máme za sebou poměrně teplý a slunečný víkend, počasí má navíc příští týden v tomto trendu pokračovat a tak se nabízí otázka, kam na výlet?…

„Zlé je v politice, že lidé nemají trpělivosti. Ta netrpělivost! Vezměte například londýnskou, ženevskou a jiné konference. Není to hned hotovo, a tak to (podle nich) za nic nestojí.

„Hle, za těmi horami je vesnice Stadice. V obvodu té vsi je úhor, kde oře váš kníže a můj manžel. Muž má jméno Přemysl," věštila podle Kosmovy kroniky kněžna Libuše. Prostý zemědělec měl být zakladatelem rodu Přemyslovců. Je to však pravda? Jaký je jejich původ?

Pravost legendárních rukopisů Královédvorského a Zelenohorského (RKZ) zkoumal v 60. letech spisovatel Miroslav Ivanov, který je v knize Tajemství RKZ označil za podvrh. Do zkoumání však zasáhla Státní bezpečnost.

V těchto dnech si připomínáme 600 let od bitvy u Habrů, která je podle odborníků obvykle spojovaná s dobytím Německého Brodu, dnes Havlíčkova Brodu. Jmenovaná bitva se odehrála 8. ledna 1422 na blíže neurčeném vrchu poblíž dnešního města Habry na Havlíčkobrodsku. O dva dny později, tedy 10. ledna, pak část husitů město obsadila a zmasakrovala většinu obránců i místních obyvatel.

Řadou zajímavostí se může pyšnit železniční trať z Železného Brodu do Tanvaldu, která byla v předminulém století vybudována jako odbočka z hlavní trati mezi Pardubicemi a…

/FOTOGALERIE/ Ojedinělý vánoční dárek dala všem místním obyvatelům i těm, kteří mají rádi umění, obec Hodslavice. V centru obce spustila projekt s názvem Galerijní. Duší projektu je Lenka Šíchová, která se spojila s patnáctiletým klukem, jenž si říká Krychlič, a společně vytvořili expozici na jedné zdi, která odděluje kostel s hřbitovem od ostatního okolí.

Hostinský z podniku U Krvavého Tondy v pražské Palackého ulici (dnešní Belgická) byl známý krobián a nelida. V roce 1908 chodil podle Jaroslava Haška po lokále a sledoval bedlivě své hosty. Byl to mohutný, svalnatý chlap a vyvolával respekt. Jakmile někdo nedojedl objednanou krmi, zařval na nebožáka: „Ty mamlase, tobě to nechutná? Tak proč sem lezeš?“ A popadl strávníka pod rameny a vynesl jej před dveře.

Desítky lidí v neděli v Praze před ministerstvem zdravotnictví vyjádřily nesouhlas se stávajícími vládními opatřeními proti šíření koronaviru. Shromáždění organizovala Paralelní lékařská komora tvořená lékaři, kteří hovoří o „covidovém teroru“. Jejím představitelem je například lékař urgentní medicíny Vít Mareček.

Pražské hospody v dobách své největší slávy bývaly nejenom rájem milovníků piva, ale scházela se v nich mnohdy zajímavá společnost. Slavnými štamgasty se to hemžilo i v proslulé hospodě U Pinkasů, za jejímž vznikem stál jistý pražský krejčí.

Valašské Meziříčí na Vsetínsku nechalo letos na podzim vysadit více než sto listnatých stromů. Nové stromy jsou ve čtyřech lokalitách. Pomocnou ruku k dílu přiložili také studenti místního Gymnázia Františka Palackého.

Valašské Meziříčí na Vsetínsku nechalo letos na podzim vysadit více než sto listnatých stromů. Nové stromy jsou ve čtyřech lokalitách. Pomocnou ruku k dílu…

Karel Jaromír Erben se živil mnoha profesemi a napříč obory dokazoval svou pracovitost a neutuchající zájem o národní témata – a to navzdory těžkému životnímu údělu.

Schopnosti a rozhled, kterého dosáhl už ve velmi nízkém věku, nepřestávají ani po dvou stoletích budit úžas a obdiv.

Právě dnes, totiž 28. října, si připomínáme vznik samostatného Československa.

POZNÁMKA. Již tradičně se nedlouho před těmi opravdovými volbami konají volby studentské, jakési volby nanečisto pro ty, kdo ještě ve skutečnosti kvůli věku volit nemohou. Pořádá je společnost Člověk v tísni. To, co je hlavně realistická ukázka toho, jak by měla fungovat demokracie, je svého druhu i křišťálová koule. V minulosti se možná i proto někteří politici

Léta se tradovalo, že největší láskou Antonína Dvořáka byla a po celý život i zůstala pěvkyně Prozatímního divadla Josefína Čermáková a že se s její sestrou Annou oženil zřejmě jen proto, aby jí byl – jako švagr – neustále nablízku. Totéž se přisuzovalo i dalším slavným mužům – Františku Palackému, W. A. Mozartovi a Josephu Haydnovi. I ti se nakonec oženili se sestrami svých prvních lásek.

Když se řekne Magdalena Dobromila Rettigová, většina z nás si představí talíře plné tradiční české kuchyně.

Výstavu s názvem Muzeum od sklepa po půdu otevřelo ve své historické budově Národní muzeum (NM). Nová výstava je instalována ve vitrínách z 19. století, které navrhl architekt budovy NM Josef Schulz. Výstava nabízí 65 témat a celkem 297 předmětů, které souvisejí s provozem muzea a jeho sbírkami. Uvedla to kurátorka sbírky moderního textilu Miroslava Burianová.

Národní muzeum (NM) otevřelo ve své historické budově výstavu s názvem Muzeum od sklepa po půdu instalovanou ve 25 vitrínách z 19. století. Prachotěsné vitríny navrhl architekt budovy NM Josef Schulz. Výstava nabízí 65 témat a celkem 297 předmětů souvisejících s provozem NM a jeho sbírkami. Novináře o tom dnes informovala kurátorka sbírky moderního textilu Miroslava Burianová.

Ve druhé třetině šestnáctého století se na knižním trhu objevilo několik souhrnných zpracování českých dějin. V roce 1537 vydal v Norimberku katolický kněz Bohuslav Bílejovský Kroniku českou, ostře útočící proti Jednotě bratrské.

Česká národní banka začne stahovat z oběhu některé bankovky staršího data. Půjde o „modely“, které vznikaly v období let 1995 až 1999. Centrální banka chce, aby mezi lidmi koloval od každého nominálu jen jeden vzor. Prý to sníží pravděpodobnost jejich padělání a zrychlí strojové zpracování.

Po sobotní pietě za zemřelého Roma Stanislava Tomáše následovala ve středu solidární demonstrace v Praze na Palackého náměstí.

Staroměstská exekuce bývá považována ze jeden z nejtemnějších momentů české historie, podle Marie Koldinské ji ale Češi vnímají zjednodušeně.

Už od 19. století patří obava z myšlenkové konfrontace s okolním světem k základní výbavě myšlení po česku. Ze vzdělanosti a nadnárodního rozhledu Josefa Dobrovského a Františka Palackého, z nichž každý ovládal více než deset cizích jazyků, nezůstalo nic.

Je praprapravnukem obrozeneckého historika Františka Palackého, prapravnukem dalšího vlasteneckého velikána F. L. Riegra. Právě po nich Václav Macháček-Rieger zdědil zámek v Malči na Vysočině, poznamenaný totalitním vyvlastněním. Zchátralou ruinu proměnil v nádhernou stavbu s expozicí o svých slavných předcích. Má být na co hrdý, přesto si zoufá: „Jak je možné, že nás teď vedou bezcharakterní lumpové, když jsme v národě mívali takové osobnosti?“

V květnu vydává Supraphon hned několik lahůdek, vedle CD Má vlast Jany Bouškové i nahrávku souboru Tiburtina Ensemble či Phydilé Kateřiny Kněžíkové.

Budova Národního muzea slaví 130 let od svého otevření. Věděli jste, že původně se neměla nacházet na Václavské náměstí? A že v srpnu 1968 jedna z kulek zasáhla slovo „osvobození“? V rozhovoru o tom mluvil generální ředitel této instituce Michal Lukeš.

Ačkoliv bylo muzeum založeno už v roce 1818 jako Vlastenecké muzeum, jeho pozdější symbol, budova na horní části Václavského náměstí, svému účelu začala sloužit až 18. května 1891. V současnosti je budova národní kulturní památkou a právě dnes slaví své 130. narozeniny.

Shodou okolností právě na 18. května připadá Mezinárodní den muzeí. Právě v tento den budova Národního muzea na horním konci Václavského náměstí v Praze slaví 130 let od svého vzniku. Otevřena byla u příležitosti Zemské jubilejní výstavy v roce 1891.

/SERIÁL, FOTOGALERIE/ Pojďte s námi na procházku po vesnicích, vesničkách i městech Novojičínska. Seznámíme vás s tím, jak se žije nejen v odlehlých obcích směrem k Beskydům, ale i na dalších místech okresu. Představíme také osobnosti místního společenského života či zajímavosti. Dnes je na řadě Kunín.

Když v polovině 19. století začala rezonovat společností myšlenka na vybudování důstojného českého kamenného divadla, čeští vlastenci ji vzali za své a začali za výstavbu Národního divadla bojovat. Poté, co byla vyhlášena veřejná sbírka na jeho vybudování, začali po českých městech chodit výběrčí s pokladničkami. Stalo se tak 14. dubna před 170 lety, když při této příležitosti vznikl dodnes používaný pozdrav „Nazdar“. Tento všední pozdrav, jenž je dnes často považován za nezdvořilý, má v sobě takovou historii jako málokteré české slovo. Je v něm totiž zakořeněna nejen vzpomínka na počátky Národního divadla, ale především národní sounáležitost.

V líté vřavě padají Čechové pod hroty kopí a salvami šípů. Urození Moravané jim zasazují smrtící rány meči. V hrdinném boji slavně vítězí a zahánějí Přemyslovce zpátky k Vyšehradu a Praze. Brzy přijdou na řadu i uchvatitelé moravských hradů - oddíly polského krále Boleslava Chrabrého. Někdejší Velká Morava až nyní, více než 150 let po příchodu věrozvěstů, dostojí svému jménu!

Zákonodárci navrhují vyznamenat například in memoriam ruského legionáře, hokejistu nebo ženu, které matka amputovala ruce.

Kravské žebro s vyrytými runami nalezené na starém slovanském sídlišti u Břeclavi je dalším důkazem toho, jak je legenda o praotci Čechovi naivní.

I když se někdy tvrdí, že jsme ateistickým národem, spíše platí, že jsme „něcističtí“ (tedy věříme v něco). Toto je zvláštní především tehdy, když tuto realitu srovnáte s jinými státy, kde se obyvatelé alespoň formálně k víře a církvi hlásí.