František Palacký

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k Biskupské ulici, která kdysi končila slepě. Připomíná dobu koňky, dřevěné mosty přes Malši i slavné cestující, kteří ulicí projeli. Ulice se měnila pomalu. Přesto patřila k nejrušnějším místům tehdejších Budějovic.

Masarykova sebevědomá vize zcela samostatného československého státu zásadně ovlivnila naše dějiny ve 20. století. Projekt, který úplně vystoupil z rámce dosud převládajících představ, je dnes někdy vnímán jako sporný. Podívejme se tedy na něj blíž.

Karel Jaromír Erben byl český klasik, představitel národního obrození, jehož život stihl mnoho krutých ran. Ty ale dokázal přetavit ve vrcholná díla českého romantismu. Sbírku Kytice tvoří třináct balad s hororovými prvky, jež dodnes vybízejí čtenáře k zamyšlení.

17. listopad jako den boje za svobodu a demokracii si připomněli studenti Gymnázia Františka Palackého před sochou svatého Floriána ve Valašském Meziříčí. Nám se podařilo v televizním archívu dohledat také unikátní záběry z listopadových dnů, které na náměstí zachytili kameramani Miroslav Cibulec a Lubomír Dohnal.

Kdo si vykládá dobu habsburské monarchie jako romantickou, je vedle jak ta jedle.

Hospody, lokály, nálevny. I tyto instituce patřily a patří ke koloritu hlavního města. Není možné objektivně označit ten nejhorší podnik. Velmi často si ale toto označení vyslouží legendární Batalion.

Docentka Stanislava Šprincová i její manžel Zdeněk zasvětili život olomoucké univerzitě. Válka, věznění i tlak komunistického režimu je neodradily od akademické práce. Jejich příběh vypráví o oběti, vytrvalosti a věrnosti místu, které se stalo jejich domovem. František Palacký, Johann Gregor Mendel, Marie Terezie, Josef Jařab. S olomouckou univerzitou je spjato mnoho slavných jmen. A vedle

Docentka Stanislava Šprincová i její manžel Zdeněk zasvětili život olomoucké univerzitě. Válka, věznění i tlak komunistického režimu je neodradily od akademické práce.

Zora Čuchalová z Knihovny K. H. Máchy v Litoměřicích se stala vítězkou ceny Dračice 2025. Vyhlašování výsledků proběhlo tento týden...

Kdybychom se zeptali na ulici, co jako společnost víme o Johaně Bavorské, většinou bychom se toho asi moc nedověděli. Jednalo se o velmi zajímavou ženu. Nejznámější je ale stejně legenda o její smrti.

Nejdříve bych chtěl poděkovat Miloši Zemanovi, který svou veřejnou podporou významně pomohl spláchnout Stačilo! do záchodu. S vylitím kombuch zmizel hlavní strašák říjnových sněmovních voleb.

České národní obrození bylo reakcí na odmítání české kultury, jazyka a identity ze strany vládnoucích rakousko-uherských orgánů. Šlechta a radikálové dotlačili společnost do stavu nacionalismu, kdy byly zřizovány instituce oslavující české dějiny a kulturu. Hnutí bylo ovlivněno romantismem a průmyslovou revolucí a mělo dramatický dopad na literaturu, jazyk, historii a politiku.

Herec Štěpán Benoni je u diváků velmi oblíbený, momentálně ztvárňuje jednu z hlavních rolí v seriálu ZOO Nové začátky. Málo se však ví, že své herecké geny nezískal náhodou. Pochází totiž ze známého rodu umělců, kde se to talentem jen hemží.

Nedávno přijeli do Prahy Lužičtí Srbové a přivezli s sebou film o sobě. Vypráví o jedné svatbě a nepřímo také o tom, v jakém stavu se nachází jejich společenství dnes – v 1. čtvrtině 21. století.

V roce 1996 se do oběhu dostaly tisícikoruny, které mají výrobní chybu – chybí na nich část tisku. Dnes je tento „zmetek z výroby“ sběratelskou raritou s velmi vysokou hodnotou.

Kdo z vás nečetl na sítích furiantské výkřiky, že Rusáci jsou blbci s mentální a materiální výbavou z pravěku, ať hodí kamenem. A ne že by to ve velké většině případů nebyla pravda. Jenže všechno je relativní.

Kněžna Libuše věštící budoucnost Prahy je asi nejslavnější motiv naší rané historie. Opravdu ale tato postava existovala? Co vlastně víme o Libuši?

Kousek od Kladna a tedy i Prahy stojí bývalé lázně Šternberk. Ač malé místo, ve své době hostilo elitu nejen naši, ale i evropskou.

Ferdinand I. nebyl Čechům vnucen. Roku 1526 si ho sami zvolili – a tím odstartovali dynastii, která vládla téměř čtyři století.

Nedávno jsme si připomněli 195. výročí narození rakouského císaře a českého krále Františka Josefa I. z rodu Habsbursko-lotrinského, který patřil k nejdéle vládnoucím evropským panovníkům.

Spousta politiků hned po volbách dokázala zklamat. Mnozí si dokonce zákony vytvořili k obrazu svému a na lid svůj zapomněli hned s prvním usednutím do poslanecké lavice.

Přelom 18. a 19. století v českých zemích se nese ve znamení národního obrození, posilování významu českého jazyka a české historie. I obrozenci byli jen lidé a museli jíst. Jejich jídelníček, obzvlášť ten postní, by se nám možná dneska moc nelíbil a ochránci přírody by jen nevěřícně zírali.

V dnešních Polozapomenutých dějinách: První Slované se vynořili na pole dějin v 6. století po Kristu. Čeští obrozenci si je představovali jako zemědělce holubičí povahy, ale pravda byla přesně opačná.

Jedna z nejbizarnějších bitev českých dějin, během které k žádnému boji ve skutečnosti nedošlo, dnes slaví své výročí. Co se ale tenkrát u Domažlic vlastně stalo?

Mozaikové lunety národního umělce Maxe Švabinského (1873–1962), původně vytvořené pro lodžii Národního divadla v Praze, dnes patří mezi nejcennější umělecké památky Kroměříže. Za realizaci mozaikového souboru – ve spolupráci s dílnou Ústředích uměleckých řemesel a Michailem Ajvazem – obdržel čestný titul laureát státní ceny I. stupně.

Filosof, kritik a spisovatel Karel Sabina se stal v letech po revolučním roce 1848 spolupracovníkem tajné policie. To mu za pár let vyneslo "titul" krále práskačů.

Podobně jako ostatní jazyky je i čeština neustále se vyvíjející organismus, který po staletí dostál několika změn. Zatímco v minulosti do jejího vývoje promlouval především rozvoj písemnictví, dnes to jsou různé formy digitální komunikace.

Inspekce silniční dopravy je trnem v oku mnoha řidičů. Ti si myslí, že jim chce vzít poslední korunu

Za jeho vlády se Čechy rozvinuly tak, jako nikdy předtím. Přesto hned po jeho smrti se vše rozpadlo. Tak, jak to tu bývá.

Nedoceněný potenciál má unikátní region na severozápad od Prahy. Místní obyvatelé pod vlivem složení obyvatelstva pochybují o kraji i městech podél řeky. Média se soustřeďují převážně na problémy a přehlížejí obrovský potenciál této části Česka.

František Palacký, zvaný „otec národa,“ byl nejen významným historikem, ale i respektovanou politickou osobností. Obecně je známo, že byl velkým zastáncem rakouské říše, ale někdo si vzpomene také na výrok „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm.“

Alfons Mucha svým dílem prakticky určil vzhled secesní doby. Jaká byla cesta člověka, který namaloval Slovanskou epopej a kde toto dílo lze dnes vidět?

Mistr Jan Hus nebyl jen církevní reformátor. Věnoval se také češtině, kterou chtěl přiblížit obyčejným lidem. Jak dopadla jeho interpunkce?

KNIŽNÍ OKÉNKO: Nakladatelství Academia je svými průvodci známé. Z nejnovějších publikací můžeme zmínit Průvodce povstaleckou Prahou, protektorátem po stopách parašutistů, stalinistickou Prahou 1948‑1956 či Prahou mordýřskou a zlodějskou.

Tento neobvyklý pseudonym si zvolila spisovatelka a zakladatelka prvního českého literárního salonu, která začala psát ze zoufalství nad svým zpackaným manželstvím. Z jejího manžela se totiž brzy po svatbě vyklubal agresivní psychopat, jenž nakonec skončil v blázinci. Tato žena, dnes nepříliš známá, se ve skutečnosti jmenovala Anna Lauermannová-Mikschová a sehrála významnou roli v našich kulturních dějinách.

Zní to překvapivě, ale je to tak. Již 90 let před Mnichovem přišel jako první Čech - otec národa, jak byl Palacký nazýván, s myšlenkou na federalizaci Rakouska podle národností a nikoliv podle historických zemí.

V (ne)pravidelném okénku z jiných regionů se tentokrát podíváme na úplně druhou stranu České republiky. V Hodslavicích nedaleko Nového Jičína se totiž chystá událost, která nás vážně zaujala.

Autor Kroniky české, arcibiskupský písař, správce školy. O jeho osobnosti toho mnoho nevíme. Snad proto kolem něj vznikaly různé dohady. O co vlastně jde? Pojďme se na jeho Přibíka Pulkavu a jeho dílo podívat.

Ač pod rakouskou nadvládnou, zvláště v druhé polovině 19. století zažívaly české země nebývalý hospodářský i kulturní rozmach. Císař František Josef I. se svou chotí dokonce přispěl na stavbu Národního divadla 34 tisíci zlatých.

Blaník je naší uctívanou horou. Tajemno kolem ní ještě více přiživí romantismus 19. století. V hoře se prý ztrácejí lidé! Po určité době z ní znovu vystoupí na povrch zemský s přesvědčením, že uvnitř strávili pár hodin.

Profesor Jaroslav Peprník, významný český anglista a amerikanista, autor monografií i učebnic zabývajících se anglosaským světem a anglickým jazykem a také spoluzakladatel anglistiky v Olomouci, obdržel Cenu Františka Palackého. Prestižní ocenění Univerzity Palackého v Olomouci (UP) převzal v kapli Božího Těla v Uměleckém centru UP z rukou rektora univerzity Michaela Kohajdy.

Dne 26. března 1419 se obyvatelům Českého království naskytl zvláštní pohled: Slunce bylo více než z poloviny zakryto Měsícem. Částečné zatmění si lidé vykládali jako zlé znamení. Pro krále určitě.

Globální ekonomická situace je mimořádně rozháraná. A když do ní nešťourají vlivní vůdci, tak se ozve například ratingová agentura, která poprvé po déle než století snížila rating USA. Přesto tu je jeden hráč, který ze situace umí vytěžit maximum a vlastně ho to docela razantně táhne z bahna, do kterého se sám zahrabal. Tím hráčem je Spojené království, které nyní velmi umně těží z globálního napětí i z toho, že se jej vlastně neúčastní.

Dva Rukopisy, které měly pozvednout sebevědomí českého národa při souboji s němčinou. Spory o jejich pravost ale dodnes zcela neustaly.

Ve světě investování není času pro odkládání nazbyt. Čas hraje pro vás, ale zároveň i proti vám. Vyhněte se časovým chybám, které je těžké zvrátit.

Už 250 let je veřejnosti otevřena Vědecká knihovna v Olomouci. Od té doby jejích služeb využily tisíce lidí, mezi nimi i slavné osobnosti české historie – třeba Josef Dobrovský nebo Josef Mánes. Jubileum si instituce připomíná výstavou v Červeném kostele, který je její součástí.

Na den přesně uběhlo už 175 let, kdy slavný rodák z Vysočiny Karel Havlíček Borovský začal vydávat časopis pojmenovaný Slovan, ve kterém se snažil o politickou osvětu. Přesněji řečeno - jeho první číslo spatřilo světlo světa 8. května 1850. Pojďme si tento časopis představit a také si blíže přiblížit dobu, ve které vznikal.

Umění vítězit je dnes alfou i omegou úspěchu. Paměti zakladatele firmy Nike nám k tomu dají ideální manuál. Vítězit, aspoň svým způsobem, uměli jak Fredy Hirsch, který zachránil spoustu dětí v Terezíně a Osvětimi, tak i František Palacký, jenž zachránil (aspoň kulturně) náš národ. Kniha či audiokniha nám přiblíží jejich interesantní osudy. V aktuální nabídce najdeme dále publikace o tajném životě starých Římanů, mladíkovi trpícím zvláštními halucinacemi a také autobiografii nedávno zesnulého papeže Františka.

Zdenka Braunerová pohledem alternativní fotografie. To je podtitul výstavy, která se vydává ve stopách času a genia loci v roztockém ateliéru.

Zemřel „můj“ pátý papež, první v době, kdy jsem katolík. To, že mě smrt papeže poprvé rozesmutnila, ale nijak nesouvisí s mým katolictvím. Papež František byl podle mě první, kdo si ve Vatikánu dovolil nebýt institucí, ale člověkem.

Myslíte si, že české peníze jsou prostě jen nějaké minci a bankovky, které vám dělají společnost v peněžence? Možná máte pravdu – ale věřte, že za každým platidlem se skrývá něco víc, než jen kov a papír.

Použít u významného českého šlechtického rodu Rožmberků ironické slovní spojení „hogo fogo“ se může zdát poněkud problematické. Kdo by měl být „nóbl“, když ne tato tradiční tuzemská aristokracie?! Nemůžeme si však pomoci.

V letošní turistické sezoně budou v Hodslavicích na Novojičínsku pro zájemce připraveny komentované prohlídky dvou místních kostelů. Tamní rodný dům Františka Palackého po loňské úspěšné sezoně rozšířil otevírací dobu. Novinářům to sdělil Tomáš Motlíček z Muzea Novojičínska, jehož pobočkou Palackého rodný dům je.

Měsíc po po položení základních kamenů Národního divadla proběhla šestá oficiální návštěva císaře Františka Josefa I. v Praze. Pro panovníka to byla jednoznačně nejméně zdařilá návštěva hlavního města Českého království.

Před 107 lety jsme získali samostatný stát a od té doby se neustále vrací úvahy, jak jej vlastně v nestabilním regionu střední Evropy ukotvit. I dnes se můžeme poučit z historie, právě před 160 lety totiž František Palacký, otec českého dějepisectví a hlavní postava revoluce v roce 1848, publikoval na toto téma sérii článků.

Magdalenu Dobromilu Rettigovou známe především jako autorku nejslavnější české kuchařky. O té sice každý slyšel, jen málokdo ji ale považuje v dnešní době za něco víc než historickou kuriozitu. Omyl.