František Palacký

Většinu života Františka Palackého zabíraly dvě oblasti. Studium a psaní. Kromě novinových článků napsal jen jednu knihu. Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Známá je jeho věta: „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm.“

Pokud má někdo v dnešní době skutečně velmi blízký vztah k Františku Palackému a velmi svědomitě dbá o jeho odkaz, je to jeho pravnuk Václav Macháček-Rieger, který nemohl chybět při zahájení...

REPORTÁŽ: Od naší poslední návštěvy Polikliniky Palackého v centru Prahy uběhl více než měsíc. Zdravotnické zařízení se nachází ve stejnojmenné ulici, jen několik domů od místa, kde zemřel jeden z nejvýznamnějších představitelů českého národního obrození.

Neratovice (Mělnicko) - Menší a střední národy mohou najít uplatnění pouze tehdy, budou-li úzce spolupracovat a nebudou závislé na těch velkých, řekl dnes prezident Petr Pavel v Neratovicích na vzpomínkovém setkání u příležitosti letošního 150. výročí úmrtí historika a politika Františka Palackého. Zdůraznil, že členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci Česko chrání a pomáhá mu v prosperitě. Vyzval k tomu, aby se ze vzdělání stala strategická priorita. Palacký žil v neratovické části Lobkovice, kde je i pohřbený.

Před 150 lety se Praha stala svědkem nejokázalejšího pohřbu od doby Karla IV. Desetitisíce lidí se přišly na konci května 1876 rozloučit s Otcem národa Františkem Palackým. Smrt posledního velkého obrozence chápali mnozí jako konec jedné epochy.

Letos si připomínáme 150 let od smrti Františka Palackého a po celé republice se konají výstavy, přednášky, konference i kulturní akce věnované odkazu člověka, kterému historie dala přezdívku „Otec národa“.

František Palacký patřil k nejvýznamnějším osobnostem českého kulturního a politického života. Jeho odkaz se neomezuje pouze na dějepisectví: svým působením výrazně zasáhl i do formování moderní české politiky, kultury a…

Všichni dospělí už se mu podívali do tváře, ne každý ovšem ví, že muž na tisícikoruně se jmenuje František Palacký. A že od jeho smrti uplynulo 150 let. „Zemřel 26. května 1876 v našem pražském paláci. Už měl ale sbaleno a chystal se na letní pobyt sem na Vysočinu, když ho náhle zastihla smrt,“ vítá nás Václav Macháček, zámecký pán z Malče a Palackého pravnuk. „Tento pokoj se od jeho smrti nezměnil a na stole pořád leží i pero. Mimochodem, velmi miloval svoji ženu Terezii a napsal jí 526 dopisů, všechny v němčině,“ ukazuje zámeckou pracovnu národního buditele, kde vznikalo slavné dílo Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě.

Palackého citáty se změnily ve slogany pro internetové hádky. Když si ale přečtete původní texty, objevíte překvapivě moderní úvahy o Evropě, Rusku i nebezpečí propagandy.

Nejúspěšnější česká strana 19. století zničila staročechy, ovládla českou politiku – a pak se rozpadla na kusy, z nichž vyrostla celá první republika.

Dnes je to pro nás nemyslitelná představa, ale české země byly po staletí součástí německého prostoru a Praha jeho klíčovým centrem, říká historik Luboš Velek. Proč slavný dopis Františka Palackého do Frankfurtu Němce tak podráždil a před čím pisatel varoval, když mluvil o hrozbě z Ruska? Od smrti Františka Palackého - „Otce národa“ - právě nyní uplyne 150 let.

Národní strana: od Palackého s Riegerem až k rozpadu strany, která stvořila národ. Strana, jež vybudovala české národní hnutí, zemřela na úspěch svých odchovanců. Příběh Národní strany je tragédií otce, jehož děti odešly z domu.

Navštivte Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra a zažijte jedinečnou atmosféru místa, kde žili a tvořili dva muži, kteří výrazně

V roce 1823 se vyjádřili Ján Kollár, Pavel Josef Šafařík a Ján Benedikti Blahoslav ke vzájemně se oddalujícím bratrským jazykům – češtině a slovenštině.…

Je obecně přijímanou představou, že dnešní politika je hrubší a agresivnější než v minulosti. Pohled na první republiku i Rakousko-Uhersko to ale nepotvrzuje. Poslanec Vilém Tierhier by mohl vyprávět.

Zapomeňte na založení Československé republiky, střelbu v Kadani roku 1919, sudetoněmecké povstání roku 1938 a vysídlení Němců po roce 1945. Zásadní rozkol mezi Čechy a Němci přišel už o mnoho desetiletí dřív, během revolučního jara 1848.

Lahodná a nadýchaná bábovka podle dnešního receptu není jen tak obyčejný moučník. Pojí se s ní fascinující kus historie české gastronomie. V pražském Grandhotelu Šroubek, který byl ve 20. a 30. letech symbolem vysoké kvality a luxusu, si na ní pochutnávala řada slavných osobností.

Byl to muž, který četl v Evropě jako v otevřené knize, a zároveň ji pomáhal psát. Nová výstava František Palacký 1798–1876 v Národním muzeu ukazuje českou legendu jinak. Ne jako nehybný pomník z „neoblíbeného“ století, ale jako živého, neklidného ducha své doby.

Nová výstava Národního muzea představuje Františka Palackého jako výraznou osobnost českých dějin i jako člověka své doby. Expozice vzniklá k 150. výročí jeho úmrtí nabízí návštěvníkům moderní pohled na jeho život, dílo i odkaz v širších historických souvislostech.

Dlouho si ženské vybírali Tyl, Palacký, Dvořák, Věk i František Josef I. Všem dal na frak pan Bureš z našeho městečka. Bral okamžitě.

Národní muzeum v Praze patří dlouhodobě mezi naše nejnavštěvovanější kulturní a vzdělávací instituce. Nic na tom pak nezměnil ani loňský rok, který byl pro muzeum rekordní. A v nastoupeném trendu chtějí v muzeu pokračovat. Zajdete také?

Česká historie je bohatá na klíčové události od národního obrození a prvních voleb po období okupace, průmyslový pokrok i formování národní identity, které společně utvářejí současný obraz země.

Česká historie je lemována snahami získat politický vliv v situaci, kdy se cítili přehlížení. Typicky se to dělo za Rakouska-Uherska. Nejviditelnějším projevem těchto snah bylo tzv. Táborové hnutí.

Máme za sebou poměrně teplý a slunečný víkend, počasí má navíc příští týden v tomto trendu pokračovat, a tak se nabízí otázka, kam na…

Knihovny po celé republice se připojují k tradiční akci Březen – měsíc čtenářů. Výjimkou není ani ta novojičínská, pro návštěvníky připravila přednášky, literární večer a čtení pro děti.

Historická budova bývalé školy v Masarykově ulici na plzeňské Doubravce prošla kompletní rekonstrukcí a nově slouží jako moderní sídlo Úřadu městského obvodu Plzeň 4.

V letošním roce si připomínáme 200 let od premiéry zpěvohry Dráteník, která se uskutečnila 2. února 1826 ve Stavovském divadle. Výstava v České muzeum hudby tuto mimořádnou událost připomíná jedinečným exponátem: partiturou z roku 1825 psanou vlastní rukou Františka Škroupa.

Muzeum Novojičínska letos připomíná 150. výročí úmrtí Františka Palackého. Do Nového Jičína teď zavítal i jeho potomek Václav Macháček Rieger. Přednášel v Muzejní škole a zúčastnil se výročního bálu v Zámku Kunín.

Národní divadlo patří mezi jednu z nejvýznamnějších památek naší vlasti. Na významu mu dodává, že se na jeho financování podílely nejrůznější vrstvy obyvatelstva, od dělníků po šlechtu. Podobu této neorenesanční budovy spolu s procesem výstavby zachycují přiložené skicy a fotografie.

Panslavismus není minulostí, ale nedokončeným obranným projektem slovanské civilizace. Článek ukazuje, proč je soudržnost Slovanů klíčem k přežití v éře vnějších mocenských zásahů.

Národní muzeum má za sebou rekordní rok 2025 a chystá mimořádné výstavy 2026. Přemyslovci, Palacký i digitální inovace.

Dne 27. prosince 1874 bylo v pražském Konviktu rušno. Sešlo se zde osm set příznivců frakce mladočechů, aby ustavili Národní stranu svobodomyslnou. Dosud vzývaná česká národní jednota definitivně skončila.

Když se 7. září 1836 rozezněly zvony svatovítské katedrály, málokdo z přítomných si ještě připouštěl, že je svědkem poslední korunovace českého krále.

Do Národního muzea zavítal v loňském roce rekordní počet návštěvníků. Jeho výstavy a expozice si v roce 2025 přišlo prohlédnout 1 379 068 lidí, což je o 144 603 návštěvníků více než v roce předešlém. Mimořádný zájem vzbudily zejména výstavy Lucy a Selam, Čingischán a 100 pokladů, 100 příběhů. V letošním roce se chce muzeum věnovat domácím tématům.

Upřímný vlastenec, který inovoval český pravopis podle Dobrovského a také muž s velkým tajemstvím. Jsou mu připisovány falzifikáty našich Rukopisů, konkrétně Rukopisu královédvorského. Jeho jméno je i na žulových deskách Národního muzea mezi dvaasedmdesáti jmény české historie.

Národní muzeum (NM) má za sebou úspěšný rok 2025, jeho výstavy a expozice navštívilo 1 379 068 lidí, což je o 144 603 návštěvníků více než v roce 2024. Pro letošek připravilo atraktivní výstavní plán, jeho stěžejním bodem je výstava Přemyslovci, připravená ve spolupráci se Správou Pražského hradu, která bude věnovaná dávným českým panovníkům. Informovala o tom vedoucí Oddělení vnějších vztahů NM Kristina Kvapilová.

Nad letošními vánočními dárky jsem si znovu připomněla, že Češi jsou národem čtenářů, jen vloni se tržby knižního trhu vyšplhaly na osm miliard korun. Ve čtenářské gramotnosti patříme mezi špičku, i když to asi některé překvapí. Schopnost číst a psát bereme jako samozřejmost, a neuvědomujeme si, jak důležité tyto dovednosti jsou.

Byla založena jako organizace českých vlastenců na podporu českého jazyka, vznikla 1. ledna roku 1831. U jejího zrodu stáli Josef Jungmann, Jan Svatopluk Presl a František Palacký. Matice česká existuje dosud a věnuje se stále vydávání knih a přednáškové činnosti.

Rok 2026 bude v Muzeu Novojičínska rokem Františka Palackého. Uplyne 150 let od jeho úmrtí. Hned v lednu bude muži přezdívanému Otec národa, který se narodil v nedalekých Hodslavicích, věnována speciální Muzejní škola.

Jen hodiny nás dělí od Silvestra. Už dopředu víme, že to bude veselý den, kdy se člověk od rána baví, směje, prozpěvuje si, popíjí s přáteli a všechno bere vesele. Jenže někdo má smůlu a zrovna poslední den v roce sedne na lep poťouchlíkovi. Takový více či méně nečestný člověk nám něco povídá, vodí nás za nos a dělá si z nás šoufky, aby se nám za rohem hihňal do očí za našimi zády.

Rok 2026 bude v Muzeu Novojičínska rokem Františka Palackého. Uplyne 150 let od jeho úmrtí. Hned v lednu bude muži přezdívanému Otec národa věnována Muzejní škola.

Češi se občas přou o to, která část naší moderní historie byla oním pověstným zlatým věkem. I když je to otázka dosti záludná a těžko na ní lze odpovědět s absolutní platností, lze se o to pokusit.

Do hospody na pivo chodili i ti největší velikáni české kultury a politiky, o kterých jsme se učili na základních školách. Třeba Otec národa Palacký, Miláček národa Tyl, Tatíček národa Masaryk i Zrádce národa Sabina.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k Biskupské ulici, která kdysi končila slepě. Připomíná dobu koňky, dřevěné mosty přes Malši i slavné cestující, kteří ulicí projeli. Ulice se měnila pomalu. Přesto patřila k nejrušnějším místům tehdejších Budějovic.

Masarykova sebevědomá vize zcela samostatného československého státu zásadně ovlivnila naše dějiny ve 20. století. Projekt, který úplně vystoupil z rámce dosud převládajících představ, je dnes někdy vnímán jako sporný. Podívejme se tedy na něj blíž.

Karel Jaromír Erben byl český klasik, představitel národního obrození, jehož život stihl mnoho krutých ran. Ty ale dokázal přetavit ve vrcholná díla českého romantismu. Sbírku Kytice tvoří třináct balad s hororovými prvky, jež dodnes vybízejí čtenáře k zamyšlení.

17. listopad jako den boje za svobodu a demokracii si připomněli studenti Gymnázia Františka Palackého před sochou svatého Floriána ve Valašském Meziříčí. Nám se podařilo v televizním archívu dohledat také unikátní záběry z listopadových dnů, které na náměstí zachytili kameramani Miroslav Cibulec a Lubomír Dohnal.

Kdo si vykládá dobu habsburské monarchie jako romantickou, je vedle jak ta jedle.

Hospody, lokály, nálevny. I tyto instituce patřily a patří ke koloritu hlavního města. Není možné objektivně označit ten nejhorší podnik. Velmi často si ale toto označení vyslouží legendární Batalion.

Docentka Stanislava Šprincová i její manžel Zdeněk zasvětili život olomoucké univerzitě. Válka, věznění i tlak komunistického režimu je neodradily od akademické práce. Jejich příběh vypráví o oběti, vytrvalosti a věrnosti místu, které se stalo jejich domovem. František Palacký, Johann Gregor Mendel, Marie Terezie, Josef Jařab. S olomouckou univerzitou je spjato mnoho slavných jmen. A vedle

Docentka Stanislava Šprincová i její manžel Zdeněk zasvětili život olomoucké univerzitě. Válka, věznění i tlak komunistického režimu je neodradily od akademické práce.

Zora Čuchalová z Knihovny K. H. Máchy v Litoměřicích se stala vítězkou ceny Dračice 2025. Vyhlašování výsledků proběhlo tento týden...

Kdybychom se zeptali na ulici, co jako společnost víme o Johaně Bavorské, většinou bychom se toho asi moc nedověděli. Jednalo se o velmi zajímavou ženu. Nejznámější je ale stejně legenda o její smrti.

Nejdříve bych chtěl poděkovat Miloši Zemanovi, který svou veřejnou podporou významně pomohl spláchnout Stačilo! do záchodu. S vylitím kombuch zmizel hlavní strašák říjnových sněmovních voleb.