František Palacký

V těchto dnech si připomínáme 600 let od bitvy u Habrů, která je podle odborníků obvykle spojovaná s dobytím Německého Brodu, dnes Havlíčkova Brodu. Jmenovaná bitva se odehrála 8. ledna 1422 na blíže neurčeném vrchu poblíž dnešního města Habry na Havlíčkobrodsku. O dva dny později, tedy 10. ledna, pak část husitů město obsadila a zmasakrovala většinu obránců i místních obyvatel.

Řadou zajímavostí se může pyšnit železniční trať z Železného Brodu do Tanvaldu, která byla v předminulém století vybudována jako odbočka z hlavní trati mezi Pardubicemi a…

/FOTOGALERIE/ Ojedinělý vánoční dárek dala všem místním obyvatelům i těm, kteří mají rádi umění, obec Hodslavice. V centru obce spustila projekt s názvem Galerijní. Duší projektu je Lenka Šíchová, která se spojila s patnáctiletým klukem, jenž si říká Krychlič, a společně vytvořili expozici na jedné zdi, která odděluje kostel s hřbitovem od ostatního okolí.

Hostinský z podniku U Krvavého Tondy v pražské Palackého ulici (dnešní Belgická) byl známý krobián a nelida. V roce 1908 chodil podle Jaroslava Haška po lokále a sledoval bedlivě své hosty. Byl to mohutný, svalnatý chlap a vyvolával respekt. Jakmile někdo nedojedl objednanou krmi, zařval na nebožáka: „Ty mamlase, tobě to nechutná? Tak proč sem lezeš?“ A popadl strávníka pod rameny a vynesl jej před dveře.

Desítky lidí v neděli v Praze před ministerstvem zdravotnictví vyjádřily nesouhlas se stávajícími vládními opatřeními proti šíření koronaviru. Shromáždění organizovala Paralelní lékařská komora tvořená lékaři, kteří hovoří o „covidovém teroru“. Jejím představitelem je například lékař urgentní medicíny Vít Mareček.

Pražské hospody v dobách své největší slávy bývaly nejenom rájem milovníků piva, ale scházela se v nich mnohdy zajímavá společnost. Slavnými štamgasty se to hemžilo i v proslulé hospodě U Pinkasů, za jejímž vznikem stál jistý pražský krejčí.

Valašské Meziříčí na Vsetínsku nechalo letos na podzim vysadit více než sto listnatých stromů. Nové stromy jsou ve čtyřech lokalitách. Pomocnou ruku k dílu přiložili také studenti místního Gymnázia Františka Palackého.

Valašské Meziříčí na Vsetínsku nechalo letos na podzim vysadit více než sto listnatých stromů. Nové stromy jsou ve čtyřech lokalitách. Pomocnou ruku k dílu…

Karel Jaromír Erben se živil mnoha profesemi a napříč obory dokazoval svou pracovitost a neutuchající zájem o národní témata – a to navzdory těžkému životnímu údělu.

Schopnosti a rozhled, kterého dosáhl už ve velmi nízkém věku, nepřestávají ani po dvou stoletích budit úžas a obdiv.

Právě dnes, totiž 28. října, si připomínáme vznik samostatného Československa.

POZNÁMKA. Již tradičně se nedlouho před těmi opravdovými volbami konají volby studentské, jakési volby nanečisto pro ty, kdo ještě ve skutečnosti kvůli věku volit nemohou. Pořádá je společnost Člověk v tísni. To, co je hlavně realistická ukázka toho, jak by měla fungovat demokracie, je svého druhu i křišťálová koule. V minulosti se možná i proto někteří politici

Léta se tradovalo, že největší láskou Antonína Dvořáka byla a po celý život i zůstala pěvkyně Prozatímního divadla Josefína Čermáková a že se s její sestrou Annou oženil zřejmě jen proto, aby jí byl – jako švagr – neustále nablízku. Totéž se přisuzovalo i dalším slavným mužům – Františku Palackému, W. A. Mozartovi a Josephu Haydnovi. I ti se nakonec oženili se sestrami svých prvních lásek.

Když se řekne Magdalena Dobromila Rettigová, většina z nás si představí talíře plné tradiční české kuchyně.

Výstavu s názvem Muzeum od sklepa po půdu otevřelo ve své historické budově Národní muzeum (NM). Nová výstava je instalována ve vitrínách z 19. století, které navrhl architekt budovy NM Josef Schulz. Výstava nabízí 65 témat a celkem 297 předmětů, které souvisejí s provozem muzea a jeho sbírkami. Uvedla to kurátorka sbírky moderního textilu Miroslava Burianová.

Národní muzeum (NM) otevřelo ve své historické budově výstavu s názvem Muzeum od sklepa po půdu instalovanou ve 25 vitrínách z 19. století. Prachotěsné vitríny navrhl architekt budovy NM Josef Schulz. Výstava nabízí 65 témat a celkem 297 předmětů souvisejících s provozem NM a jeho sbírkami. Novináře o tom dnes informovala kurátorka sbírky moderního textilu Miroslava Burianová.

Ve druhé třetině šestnáctého století se na knižním trhu objevilo několik souhrnných zpracování českých dějin. V roce 1537 vydal v Norimberku katolický kněz Bohuslav Bílejovský Kroniku českou, ostře útočící proti Jednotě bratrské.

Česká národní banka začne stahovat z oběhu některé bankovky staršího data. Půjde o „modely“, které vznikaly v období let 1995 až 1999. Centrální banka chce, aby mezi lidmi koloval od každého nominálu jen jeden vzor. Prý to sníží pravděpodobnost jejich padělání a zrychlí strojové zpracování.

Rodina Roma, který zemřel 19. června v Teplicích krátce po zásahu policistů, podala na Policii České republiky trestní oznámení. Informoval o tom ve středu server Romea.cz. Podle něj rodina podala toto oznámení s právní podporou Evropského centra pro práva Romů. Rodina zesnulého muže bude také žádat oponentní pitvu. Novinářům to minulý týden řekl Miroslav Brož ze sdružení Konexe, který je s rodinou v kontaktu.

Po sobotní pietě za zemřelého Roma Stanislava Tomáše následovala ve středu solidární demonstrace v Praze na Palackého náměstí.

Staroměstská exekuce bývá považována ze jeden z nejtemnějších momentů české historie, podle Marie Koldinské ji ale Češi vnímají zjednodušeně.

Už od 19. století patří obava z myšlenkové konfrontace s okolním světem k základní výbavě myšlení po česku. Ze vzdělanosti a nadnárodního rozhledu Josefa Dobrovského a Františka Palackého, z nichž každý ovládal více než deset cizích jazyků, nezůstalo nic.

Je praprapravnukem obrozeneckého historika Františka Palackého, prapravnukem dalšího vlasteneckého velikána F. L. Riegra. Právě po nich Václav Macháček-Rieger zdědil zámek v Malči na Vysočině, poznamenaný totalitním vyvlastněním. Zchátralou ruinu proměnil v nádhernou stavbu s expozicí o svých slavných předcích. Má být na co hrdý, přesto si zoufá: „Jak je možné, že nás teď vedou bezcharakterní lumpové, když jsme v národě mívali takové osobnosti?“

V květnu vydává Supraphon hned několik lahůdek, vedle CD Má vlast Jany Bouškové i nahrávku souboru Tiburtina Ensemble či Phydilé Kateřiny Kněžíkové.

Budova Národního muzea slaví 130 let od svého otevření. Věděli jste, že původně se neměla nacházet na Václavské náměstí? A že v srpnu 1968 jedna z kulek zasáhla slovo „osvobození“? V rozhovoru o tom mluvil generální ředitel této instituce Michal Lukeš.

Ačkoliv bylo muzeum založeno už v roce 1818 jako Vlastenecké muzeum, jeho pozdější symbol, budova na horní části Václavského náměstí, svému účelu začala sloužit až 18. května 1891. V současnosti je budova národní kulturní památkou a právě dnes slaví své 130. narozeniny.

Shodou okolností právě na 18. května připadá Mezinárodní den muzeí. Právě v tento den budova Národního muzea na horním konci Václavského náměstí v Praze slaví 130 let od svého vzniku. Otevřena byla u příležitosti Zemské jubilejní výstavy v roce 1891.

/SERIÁL, FOTOGALERIE/ Pojďte s námi na procházku po vesnicích, vesničkách i městech Novojičínska. Seznámíme vás s tím, jak se žije nejen v odlehlých obcích směrem k Beskydům, ale i na dalších místech okresu. Představíme také osobnosti místního společenského života či zajímavosti. Dnes je na řadě Kunín.

Když v polovině 19. století začala rezonovat společností myšlenka na vybudování důstojného českého kamenného divadla, čeští vlastenci ji vzali za své a začali za výstavbu Národního divadla bojovat. Poté, co byla vyhlášena veřejná sbírka na jeho vybudování, začali po českých městech chodit výběrčí s pokladničkami. Stalo se tak 14. dubna před 170 lety, když při této příležitosti vznikl dodnes používaný pozdrav „Nazdar“. Tento všední pozdrav, jenž je dnes často považován za nezdvořilý, má v sobě takovou historii jako málokteré české slovo. Je v něm totiž zakořeněna nejen vzpomínka na počátky Národního divadla, ale především národní sounáležitost.

V líté vřavě padají Čechové pod hroty kopí a salvami šípů. Urození Moravané jim zasazují smrtící rány meči. V hrdinném boji slavně vítězí a zahánějí Přemyslovce zpátky k Vyšehradu a Praze. Brzy přijdou na řadu i uchvatitelé moravských hradů - oddíly polského krále Boleslava Chrabrého. Někdejší Velká Morava až nyní, více než 150 let po příchodu věrozvěstů, dostojí svému jménu!

Zákonodárci navrhují vyznamenat například in memoriam ruského legionáře, hokejistu nebo ženu, které matka amputovala ruce.

Kravské žebro s vyrytými runami nalezené na starém slovanském sídlišti u Břeclavi je dalším důkazem toho, jak je legenda o praotci Čechovi naivní.

I když se někdy tvrdí, že jsme ateistickým národem, spíše platí, že jsme „něcističtí“ (tedy věříme v něco). Toto je zvláštní především tehdy, když tuto realitu srovnáte s jinými státy, kde se obyvatelé alespoň formálně k víře a církvi hlásí.

Když se vydáte na procházku do samotného srdce Prahy a dostanete se do Husovy ulice, půjdete kolem památného místa, které hostilo řadu významných osobností. Řeč není o nějaké historické památce, i když svým způsobem trochu ano; dům, kde sídlí tradiční pivnice U zlatého tygra, totiž pochází už ze 14. století. Ne vždy ale místo patřilo konzumaci zlatavého moku.

Univerzita v Olomouci, která dnes nese jméno Františka Palackého, je po pražské Univerzitě Karlově druhou nejstarší školou svého druhu v České republice. V její historii, která se začala psát už v druhé polovině 16. století, ale bylo několik období, kdy škola neexistovala. To nejdelší trvalo více než 80 let a skončilo až po druhé světové válce, kdy bylo vysoké učení obnoveno jako Univerzita Palackého. Zákon o obnovení univerzity byl přijat 21. února 1946.

Mezi spokojeností, radostí ze života a penězi existuje souvislost. Kolik musíte vydělávat, abyste byli šťastní? Průměrný Čech na takovou částku nedosáhne!

Jsou hospody a restaurace, které vzniknou a za pár let o nich nikdo neví. A pak jsou takové, které si svoji pověst a věhlas udržují dokonce po staletí. Jednou z nich je restaurace U Pinkasů, kterou bychom našli na Jungmannově náměstí v Praze nedaleko kostela Panny Marie Sněžné. Ještě nevíte? Dobrá tedy - nejlepší bude dojít do spodní části Václavského náměstí, odkud je to sem jen pár kroků. Každý správný Pražák už vám poradí.

Vatikánský archiv byl odjakživa terčem mnoha spekulací a konspiračních teorií. Katolická církev v něm prý uchovává dokumenty, které jsou svou povahou natolik výbušné, že by jejich veřejné odhalení zničilo veškerá dogmata, jež si církev za dobu své existence, mnohdy krvavě, prosadila. A nejen to. V archivu se má nacházet i stroj času.

Kterou kuchařku známe všichni? No přece tu od Magdaleny Dobromily Rettigové! Kdo ale ví alespoň něco o její autorce? Nebyla to totiž, jak si mnozí myslí, kuchařka, která celý svůj život zasvětila jen kuchyni a sbírání receptů. Svoje nejznámější dílo sepsala vlastně tak trochu “náhodou”.

Morové epidemie byly na českém území v období mezi 14. a 18. stoletím poměrně časté. Tuzemští obyvatelé jich zažili desítky, přičemž k té úplně první mohlo dojít již 4. února roku 1016. Ničivý mor měl tehdy zasáhnout město Prahu a vyhubit téměř devadesát procent tamějšího obyvatelstva. Jediným problémem je, že možná o žádnou morovou epidemii vlastně nešlo. Veškeré informace o ní totiž vyplývají z nechvalně známé Kroniky české od Václava Hájka z Libočan, která je často považována spíše za literární dílo muže s bujnou fantazií než za faktograficky přesný popis historických skutečností.

Zítra uplyne 95 let od chvíle, kdy u nás vešel do praxe „ústavní zákon jazykový“. Počínaje třetím únorem 1926 se čeština v mladé Československé republice konečně stala úřední řečí.

Příroda jedné z největších a nejlidnatějších pražských městských částí, Prahy 5, je mimořádná a v mnoha případech i světově jedinečná vzhledem ke svému geologickému podloží. Po geomorfologické stránce je území dnešního pátého pražského obvodu velice pestré, neboť se zde stýkají dva veliké české geografické i morfologické celky.

Svou postavou nijak okolí nepřevyšoval. Přesto se právník Mahátma Gándhí stal jedním z největších symbolů míru, boje za lidská práva a klidného odporu, kterým dovedl Indii k nezávislosti.

Jména lidí, kteří připravují projevy pro Andreje Babiše, jsou známá. Až do 1. ledna 2021 se ovšem nevědělo, že mu radí také František Palacký. Sám Babiš by, jsa urputným hovadem, jen stěží dovedl zakončit svůj novoroční proslov takto: „Byli jsme před covidem, budeme i po něm.“

Kvůli svému pojetí Marxe se velmi brzy stal ve své době nepohodlným. Byl signatářem Charty 77. Šlo o jednoho z nejvýznamnějších českých filozofů. Slovy Egona Bondyho to byl okouzlují člověk, jenž jako jeden z mála dokázal přednášet dějiny po linii horizontální i vertikální. Zabýval se největšími postavami české filozofie a myšlení, ale také křesťanstvím a později třeba i ekologií. Kdo byl Milan Machovec?

Koupí hradu si splnil dětský sen, svépomocí ho opravuje už 20 let

Plná vášní, posedlostí, přízraků a často až hororových scén je baladicky laděná sbírka básní Kytice, která nejvíce proslavila svého autora Karla Jaromíra Erbena. Tento spisovatel a historik byl též uznávaným slavistou a jedním z otců české folkloristiky. Kromě toho pořídil také jako pražský archivář například první soupis pražských ulic, podílel se i na sestavení Riegrova Slovníku naučného a přispěl k ustavení české právnické terminologie. Erben zemřel přesně před 150 lety, 21. listopadu 1870, v Praze.

"Cílem bylo vymyslet cestu, kterou může jít každý," říká Martin Úbl o tisíc kilometrů dlouhém putování napříč Českem.

Pohádky a balady řadí Karla Jaromíra Erbena, rodáka z východočeského Miletína (1811–1870), na špici českých autorů. Kytice je naprosto ojedinělým dílem, po jejích stopách vede od autorova rodného domu na okraji městečka velmi příjemná naučná stezka.

Dnes je tomu přesně 175 let od okamžiku, kdy zemřela Magdalena Dobromila Rettigová. Její odkaz je však natolik silný, že z něj spousta lidí čerpá dodnes.

Několik bodných ran ukončilo život šestnáctiletého mladíka Václava, toho jména třetího českého krále. Psal se čtvrtý srpen roku 1306 a historie jediné české knížecí i královské dynastie se uzavřela. Více jak čtyři staletí vlády nejen v českých zemích, ale i v Rakousku, Polsku i Uhrách. Smrtí Václava III. přešla posloupnost na Lucemburky. Slavná dynastie přestala existovat po meči.

Kdyby jen Jan Hus a vlastně i ti, kteří ho nechali upálit, věděli, co jeho smrt spustí. Možná by celý koncil v Kostnici dopadl jinak. Ale to jen spekulujeme. Co ale spekulace vážně není je fakt, že 30. července 1419 došlo k první pražské defenestraci. O co šlo? Protihusitští novoměstští radní byli vyházeni kališníky z oken radnice a začaly tak slavné husitské války. Prostě takový husitský výstřel z Aurory nebo husitské dobytí Bastily, hodně stručně řečeno.

Jan Hus patří k největším Čechům v celé naší historii. Jeho odkaz nám dodnes připomíná nejen státní svátek, který připadá na 6. července, tedy den, kdy byl upálen, ale i několik pomníků, které můžeme nalézt po celém světě. Husův pomník nalezneme například v New Yorku a jeho sochu pro změnu v dánské Kodani. Přesto se najde mnoho Čechů vlastně ani neví, proč nemusí v tento památný den do práce.

​Když máš v chalupě orchestrion, nevadí, že do ní fičí, naráz přestanou zloby a shon, i ten kůl v plotě zas vzklíčí.

Washingtonská Black Lives Matter Plaza, pražské náměstí Borise Němcova nebo potenciálně přejmenovaný novozélandský Houston. S ovzduším ve společnosti se mění i naše adresy.

Český národ se pomalu, ale jistě vymaňuje z německého područí, když vtom se objeví něco, čím mohou Češi zasadit Němcům pomyslný finální úder. Prastaré rukopisy psané perfektní staročeštinou dokládají klíčové události doby kněžny Libuše.

V poslední době se znovu rozvířil jeden specifický kulturní konflikt. Diskuze o tom, jestli je zobrazení českého středověku v počítačové hře Kingdom Come: Deliverance věrné či nikoliv, a co ta hra říká o nás jako o společnosti. Celá debata ale promlouvá i o tom, jak akademický diskurz opovrhuje novými uměleckými žánry a naopak.

Na počátku sice stála Marie Terezie, která nám zavedla povinnou školní docházku už ve druhé polovině 18. století, ale o to, aby mohly naše dívky a ženy studovat na střední škole, a potažmo i na škole vysoké, se zasloužila až na konci 19. století Eliška Krásnohorská, žena, která od dětství po vzdělání přímo prahla…