Fyzika

Nejnovější poznatky kvantové mechaniky kupodivu nevedou k upřesnění popisu povahy hmoty, ale naopak vyvrací naše současné vnímání reality. Praktické důsledky nové fyziky mají problém přijmout za své i zkušení odborníci.

Věda vůbec nemusí být nudná, jak si mnozí myslí. Historický článek z roku 1890 vám předvede překvapivý fyzikální trik, který si můžete sami doma vyzkoušet a později s ním třeba i pobavit své přátele a známé.

Vědcům zamotal hlavu již druhý experiment, který naznačuje, že na Zemi možná existuje dosud neobjevená síla. Částice některých látek se totiž během experimentů chovají naprosto jinak, než by vědci předpokládali.

Fyziku, dokonce i tu nejsložitější část z ní, lze vysvětlit dětem formou pohádek. Jejich psaní je koníčkem absolventa Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně Martina Sodomky. Jeho unikátní technické pohádky byly již přeloženy do mnoha jazyků.

Dnešní vědci málokdy objeví něco podstatného mimo oblast své specializace. Trojici teoretických fyziků pracujících v chicagském Fermilabu se to povedlo. Není divu, že nevěřili vlastním očím.

Je potřeba některé mýty týkající se vědy trochu rozbít. Hlavně to, jak se lidé ohánějí tím, že když to říkali nebo psali vědci, byť v nějakém pseudovědeckém článku, musí to být pravda. To je jedno z témat, o němž bude hovořit 26. listopadu na pražské konferenci GrowJob, tentokrát na téma kritické myšlení, Jan Lukačevič.

Když se děti věnují sportu a jiné intenzivní fyzické aktivitě, jsou fit a v dobré kondici. Zároveň je ale prokázáno, že se stávají chytřejšími. Cvičení má mnoho pozitivních účinků na mozek u dospělých, ale hlavně také u dětí.

Vědecký a zábavní brněnský park Vida!, který tvoří 180 strojů a zařízení vysvětlujících jednoduchou formou základy fyziky, chemie, biologie a mnoha dalších věd, slaví v těchto dnech páté narozeniny. Při této příležitosti otevírá novou expozici Digitárium. Jde o potemnělý sál, v němž se příchozí stane jen za pomoci pohybů rukou součástí počítačové hry.

Významný posun ve fyzice, chemii či medicíně. Petr Neugebauer a jeho tým představili na CEITEC Vysoké učení technické v Brně unikátní přístroj, který mění doposud zavedený princip měření elektronové paramagnetické rezonance. Přístroj navíc celý sami sestavili.

Významný posun ve fyzice, chemii i medicíně má v budoucnu přinést zařízení vědců z brněnského centra CEITEC při Vysokém učení technickém (VUT). Tým Petra Neugebauera tu sestavili prototyp přístroje, který mění dosud zavedený princip měření elektronové paramagnetické rezonance. Doslova by mohlo stačit, aby pacient jen „prošel dveřmi“.

Portfolio Devolver Digital bylo vždy, jak to říct a neurazit, specifické. Že tedy vydavatel přebral záštitu nad titulem polského Phobia Game Studio, kde se stanete obří suchozemskou olihní, která se s bizarní fyzikou snaží rozšmelcovat vše živé, by vás nemělo moc překvapovat. Carrion svá chapadýlka ukáže na nadcházejícím X019 v Londýně, což jeho působení rozšiřuje i na platformu Xboxu. Sssrk mlask.

Dnešní doba je dobou protestní. Je to módní a člověk se dostane do médií. Rozhodující je, vybrat si dobré a vděčné téma. Téma, o kterém lidé mnoho nevědí, ale které má údernost. Třeba uhlíková stopa, nebo obnovitelné zdroje.

Jevgenij Zenkov je profesorem fyziky v ruském Jekatěrinburgu. Ve městě, kde žije přes milion obyvatel, je ovšem také členem tříčlenného záchranného dobrovolného zvířecího týmu.

Dny otevřených dveří se uskuteční v pátek 6. prosince a v sobotu 7. prosince na Střední škole průmyslové a umělecké v Hodoníně. V hlavní roli budou tentokrát dva technické obory: Stavebnictví a Technické lyceum, jejichž studenti mají své království v Brandlově ulici.

Počítám, že většina z vás už slyšela o kvantových počítačích, koncepčně hodně odlišném systému řešení výpočetních problémů ne elektronickým obvodem, ale komplexní fyzikální aparaturou využívající naplno jevy kvantové mechaniky.

Na gymnáziu Petra Bezruče probíhá výstava s názvem „Příběh kapky“. Výstava je věnována českému vědci, nositeli Nobelovy ceny za chemii, akademikovi Jaroslavu Heyrovskému.

Lise Meitner se narodila ve Vídni jako třetí dítě židovského právníka. Rodina patřila k vyššímu měšťanskému stavu, tudíž se mohla rozvíjet. Bavily ji přírodní děje a toto nadšení v ní vzbudilo touhu studovat. Tehdejší společnost sice byla ke studiu žen uzavřena, ale díky podpoře svých liberálních rodičů složila formu externí maturitní zkoušky, což jí následně dalo možnost studovat na univerzitě.

Času stále ubývá a nikdy ho nemáme nazbyt. Někteří tvrdí, že je pouhou iluzí, zatímco termodynamický zákon říká, že vše plyne podle šipky času. A právě časová šipka je tím, co vrtá fyzikům v hlavě. Proč má čas určitý směr a je možné tento směr zvrátit?

Nejdříve by bylo dobré otevřít učebnici fyziky. Gravitace je univerzální silové působení mezi všemi formami hmoty. Gravitační interakce je nejslabší ze základních interakcí, má nekonečný dosah a je vždy přitažlivá. Tak, to by stačilo. Kvantová fyzika si s tímto fenoménem láme hlavu více než sto let. Isaac Newton sice platí dál, ale používá se jen pro malé hmotnosti a malé rychlosti, kde lze obecnou teorii relativity zanedbat.

Protože švýcarský astronom Didier Queloz letos dostal společně s Michelem Mayorem Nobelovou cenu za fyziku za objev exoplanety obíhající hvězdu slunečního typu, má teď v médiích spoustu prostoru. Kromě jiného se Queloz v některých svých rozhovorech rozpovídal o mimozemských organismech. Domnívá se, že existují. A dokonce věří, že s nimi do roku 2050 navážeme kontakt.

Žijeme ve věku elektřiny. Pravdou je, že se naše éra někdy nazývá kosmickým nebo atomovým věkem, avšak cesty do kosmu a atomové zbraně, ať už je jejich potenciální význam jaký chce, mají na náš všední život poměrně malý vliv. Zato neustále používáme elektrické přístroje. Vlastně můžeme s jistotou říct, že žádný technický rys neprostupuje moderním světem tak jako používání elektřiny.

Astronom, který letos získal Nobelovu cenu za fyziku, předpovídá objevení mimozemského života do 30 let. Profesor Didier Queloz ze Švýcarska je podle svých slov přesvědčený, že objev života mimo Zemi na sebe nenechá dlouho čekat.

Zničitelné prostředí obrovským způsobem zlepšuje zábavu. V Teardown si ho užijete dosyta, ačkoliv základní princip hratelnosti působí trochu rozpačitě. Jestli bude sbírání klíčů stačit, nebo by bývalo bylo lepší vyrobit střílečku nebo survival, se dozvíme zkraje příštího roku, kdy hra vstoupí do předběžného přístupu.

Jedním z hlavních aspektů konstrukčního systému dřevostaveb je stavební fyzika - problematika tepelné izolace a ochrany proti vlhkosti.

Za aplikací stojí fyzikář z pražské základní školy František Cáb a designér z UMPRUM Vít Škop.

Vědcům z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se podařilo jako jedněm z prvních potvrdit společnou vlastnost tří kvantových bitů pouze z částečné informace, která o této vlastnosti nenese žádné stopy.

Vítek Škop vytváří angažovaný design, který učitelům i dětem otevírá nové možnosti. V novém školním roce děti mohou vyzkoušet učebnice FyzikAr 7, které kombinují digitální augmentovanou (rozšířenou) realitu s klasickou prací na papíru.

Těrmen byl ruský fyzik a vynálezce, který například vytvořil bezpečnostní systém pro slavný Alcatraz a vynalezl originální hudební nástroj theremin. Další osudy jej samotného však zavály do vězení, ale sovětského.

Minecraft položil svého času základy dalšího stupně deformace herního terénu. Šlo, tedy stále jde, o svět stvořený z obřích kostek, které můžete ničit, přetvářet v jiné kostky a ty následně vracet do krajiny. Spousta her tento prvek napodobila či okopírovala, ale až Teardown ho posune zase o kus dál. Díky značně menší velikosti kostek vypadá prostředí hry mnohem uvěřitelněji a nabízí spektakulární hrátky s fyzikou.

O mimořádných kvalitách našich vědců se přesvědčujeme ve zprávách den co den. Platí to i pro jejich působení v Evropské kosmické agentuře (ESA), kde během jedenáctiletého členství zanechali nesmazatelnou stopu v několika uskutečněných či plánovaných misích. Za zmínku momentálně stojí například projekt Solar Orbiter, který se zaměří na výzkum Slunce a zejména vnitřní heliosféry – dosud nezmapované nejvnitřnější oblasti sluneční soustavy, nebo plánovaná mise ke třem měsícům Jupiteru Juice.

Už je to šest let, co Samsung představil novou generaci fotosnímačů nazvaných Isocell. Již název prozrazuje jejich hlavní tahák, fyzické oddělení jednotlivých světlocitlivých buněk, takže u nich nedochází k přeslechům sousedních pixelů.

Tým vědců ze slavné Trinity College v Dublinu vyslal do světa zprávu, že sestrojil nejmenší motor na světě. Má velikost jednoho iontu kalcia a mohl by v budoucnu pohánět nanoboty.

Projektový den vědy a techniky, který pro děti mateřské a základní školy MUDr. Emílie Lukášové v Ostravě-Hrabůvce připravilo spolu s učitelským sborem vedení školy, byl jiný než ten normální podle rozvrhu hodin. Děti řešily po celý půlden úkoly z oblasti přírodních, technických věd a robotiky.