Zavřít
Fyzika

Fyzika

Nejnovější články na Seznamu na téma Fyzika
  • Nespěchej

    Proteiny a chmel: Klíčové složky pro dokonalou stabilitu pivní pěny

    Před 34 minutami
    Tmavý stout, zlatavý ležák, jantarový ale – a přesto vždy sněhobílá pěna navrchu. Za tímto zdánlivě prostým jevem se skrývá fascinující souhra fyziky, chemie a pivovarského umění.
     Komentáře
  • ReadZone

    Český způsob větrání v zimě je drahý omyl. Německá metoda Stoßlüften ušetří tisíce a zničí plíseň

    Před 11 hodinami
    Německá metoda větrání Stoßlüften šetří peníze za teplo a brání vzniku plísní. Zjistěte, proč je česká ventilačka v zimě drahý omyl a jak správně větrat.
     Komentáře
  • Květy

    James Watt parním strojem roztočil hřídel průmyslové revoluce. Jednotka výkonu „watt" nese jeho jméno

    Před 19 hodinami
    Parní stroj představuje jednu z nejvýznamnějších inovací své doby. Jeho vynález zásadním způsobem ovlivnil průmysl i zemědělství a zároveň otevřel dveře moderní éře. Éře, v níž je pohon na páru považován za jeden z klíčových milníků technologického pokroku.
     Komentáře
  • Jak to funguje?

    Jak funguje ponorka? Jednoduše vysvětleno – vztlak, potápění a posádka

    Před 1 dnem
    Jak funguje ponorka a jak je možné, že se obrovský kovový stroj potápí do stovek metrů hloubky a zase se bezpečně vynoří? Detailní vysvětlení principu fungování ponorky od základní fyziky vztlaku přes balastní nádrže, řízení hloubky a směru, konstrukci tlakového trupu a extrémní tlak vody až po pohon, zdroje energie a systémy pro přežití posádky bez přístupu ke vzduchu. Video vysvětluje rozdíly mezi diesel-elektrickými a jadernými ponorkami, fungování sonarů, navigaci pod hladinou, bezpečnostní limity i důvody, proč je ponorka neustále na hraně fyzikálních možností. Ideální pro studenty, fanoušky techniky, fyziky, vojenství i každého, kdo chce opravdu pochopit, jak ponorky fungují a proč patří k nejsložitějším strojům, jaké kdy lidstvo postavilo.
     Komentáře
  • Hrot24

    Einsteinovy červí díry možná nejsou tunely vesmírem, ale mosty času

    Před 2 dny
    Červí díry si popkultura zvykla kreslit jako kosmické zkratky: tunely, kterými se dá přeskočit kus vesmíru – případně i času. Nový výklad ale tvrdí, že tahle představa míří vedle. Podle výzkumu astrofyzika Enriqueho Gaztañagy a jeho kolegů nemusí Einstein–Rosenovy mosty fungovat jako průchody pro cestování napříč prostorem vůbec. Mohou být něčím fundamentálnějším: propojením dvou opačných směrů času.
     Komentáře
  • Jak to funguje?

    Jak se vyrábí beton? Srozumitelné vysvětlení krok za krokem

    Před 3 dny
    Jak se vyrábí beton a cement a jaký je mezi nimi rozdíl? Podrobné vysvětlení celého procesu výroby od těžby surovin až po zrání hotového betonu. Video detailně ukazuje, jak vzniká cement v cementárně, co je slínek, proč se pálí při extrémních teplotách, jakou roli hraje sádrovec, kamenivo, voda a chemické přísady a jak se z cementu vyrábí betonová směs. Dozvíte se, jak probíhá míchání betonu v betonárně, jeho doprava na stavbu, ukládání do bednění i správné ošetřování během zrání. Vysvětlení fyziky a chemie betonu, poměru voda–cement, vlivu kameniva na pevnost a důvodů, proč beton tvrdne týdny i roky. Ideální pro studenty, stavebníky, techniky i každého, kdo chce skutečně pochopit, jak se vyrábí beton a cement a proč drží moderní svět pohromadě.
     Komentáře
  • inStory

    Další krok k jaderné fúzi: Vědci během experimentu v Číně dokázali dostat pod kontrolu hustotu plazmy

    Před 3 dny
    Snahy o jadernou fúzi nekončí. Prakticky několikrát do roka vědci po celém světě přicházejí s novými pokroky při snaze o stabilní a dlouhou fúzi v experimentálních reaktorů.
     Komentáře
  • Poznat svět

    Stoosmdesát let starý předpoklad o světle se ukázal jako mylný. Světlo působí elektricky i magneticky

    Před 4 dny
    Světlo bereme jako samozřejmost. Rozsvítíte lampu, slunce vyjde nad obzor, displej telefonu se rozzáří. Jenže fyzici teď přišli s výsledkem, který ukazuje, že světlo není tak jednoduché, jak jsme si celé generace mysleli.
     Komentáře
  • Jak to funguje?

    Jak funguje vrtulník? Krok za krokem - princip letu, rotor, řízení, autorotace a fyzikální limity

    Před 5 dny
    Jak funguje vrtulník a čím se liší od letadla? Podrobné a srozumitelné vysvětlení principu letu vrtulníku od základů až po pokročilou fyziku. Zjistíte, jak rotor vrtulníku vytváří vztlak, proč se vrtulník při vzletu netočí kolem vlastní osy, jak funguje ocasní rotor, kolektivní a cyklické řízení, autorotace při vysazení motoru i proč má vrtulník omezenou maximální rychlost a výšku letu. Vysvětlení určené pro všechny, kteří hledají odpověď na otázku, jak létá vrtulník, jaké síly na něj působí a proč je jeho řízení jedním z nejtěžších v letectví. Ideální pro studenty, fanoušky techniky, letectví a fyziky i pro každého, kdo chce skutečně pochopit, jak vrtulník funguje.
     Komentáře
  • Techzprávy

    Einstein měl pravdu: Výstup na horu vás přenese v čase. Ale ne tak, jak byste čekali

    Před 5 dny
    Cestování časem není jen doménou sci-fi filmů – podle Einsteinovy relativity se s časem skutečně dá manipulovat. Gravitace i rychlost ovlivňují jeho tok, a i když jsou rozdíly minimální, věda je dokáže přesně změřit – třeba mezi základnou a vrcholem mrakodrapu.
     Komentáře
  • Osel

    Záblesky přízraků záporné energie mohou vést k nové fyzice

    Před 5 dny
    Čerenkovovo záření jsou vlastně elektromagnetické rázové vlny vyvolávané částicemi, které se pohybují v určitém prostředí rychleji, než fázovou rychlostí světla pro toto konkrétní prostředí (podstatně nižší než absolutní rychlost světla). Podle nové teorie by ve vakuu mohly vznikat podobné projevy přízračných nestabilit (ghost instability) se zápornou energií.
     Komentáře
  • National Geographic

    KVÍZ: Sněhové vločky, iglú i laviny – zvládnete 15 otázek o sněhu bez zaváhání?

    Před 6 dny
    Sníh není jen kulisa zimních radovánek. Umí izolovat, klamat smysly, chránit i ničit. Otestujte si v zábavném, lehce odborném kvízu, jak dobře rozumíte sněhu, mrazu a zimním extrémům přírody.
     Komentáře
  • Zeptej se vědce!
    naMédium

    Čím to, že sněhové vločky mají někdy tvar jehliček?

    Před 6 dny
    Sníte o Vánocích bílých? Jen sněte. Ale kromě sněhových vloček mohou padat shůry i sněhové jehličky. Kristýna nám dnes vysvětlí, jestli si na tohle sněhové nadělení nemáme počkat spíš do apríla.
     Komentáře
  • Tiscali

    První molekula ve vesmíru: nenápadný hrdina, který ukončil éru temnoty

    Před 6 dny
    Jak vznikly první hvězdy, když byl vesmír příliš horký na to, aby se plyn mohl zhustit?
     Komentáře
  • Prima Nápady

    Dovolte svým dětem se zašpinit, pomůže jim to ve vývoji

    Před 6 dny
    Tvoření s dětmi je rozvíjí a vede ke kreativním činnostem, což je stejně důležité jako například to, aby dítě sportovalo. Ukažte jim, že i věda může být zábavná. Máme pro vás nápad na jednu kreativní aktivitu, kterou budou děti milovat. Věci na její tvorbu máte přitom obvykle běžně doma.
     Komentáře
  • Osel

    Sázka na exotiku: Je tajemství vesmíru v interakci temné hmoty s neutriny?

    Před 6 dny
    Ve standardním kosmologickém modelu jsou neutrina a temná hmota (ať už je to cokoliv), vůči sobě zcela netečné. Mezinárodní tým fyziků se domnívá, že by to nemuselo platit. Pokud mají pravdu a neutrina interagují s temnou hmotou, mohlo by to vysvětlit svízelné napětí sigma-8, které kazí spánek kosmologům.
     Komentáře
  • Vzdělání, historie a vesmír

    Proč je ve vesmíru ticho? Srozumitelné vysvětlení šíření zvuku, vakua a gravitačních signálů

    Před 7 dny
    Proč ve vesmíru neslyšíme výbuchy, srážky asteroidů ani exploze supernov, i když tam probíhají ty nejextrémnější události? V tomto videu vědecky a srozumitelně vysvětlujeme, co je zvuk, proč potřebuje prostředí, jak funguje vakuum ve vesmíru a proč se tam zvuk nemůže šířit. Dozvíš se také, jaké vlny se vesmírem skutečně šíří – elektromagnetické a gravitační – jak je astronomové dokážou detekovat a převádět do slyšitelné podoby a proč je ticho vesmíru klíčové pro stabilitu galaxií, planet i samotné existence vesmíru. Hloubkový, ale pochopitelný pohled na jednu z nejzajímavějších otázek moderní fyziky a astronomie.
     Komentáře
  • Dřevostavitel

    Zmrzne venku dřív studená nebo horká voda? Mnoho lidí žije v omylu

    Před 8 dny
    Představa, že horká voda by mohla zmrznout rychleji než studená, zní na první poslech jako fyzikální nesmysl. Intuice nám říká, že voda s nižší počáteční teplotou má k bodu mrazu blíž, a tedy musí zmrznout dřív.
     Komentáře
  • CHIP

    Slováci prolomili tajemství vesmíru: Co se skrývá za hmotností těles

    Před 8 dny
    Když byl v roce 2012 oznámen objev Higgsova bosonu, zdálo se, že fyzika elementárních částic konečně získala chybějící dílek skládačky. Mechanismus, za který byla udělena Nobelova cena, měl vysvětlit, odkud se bere hmotnost základních stavebních kamenů hmoty. Dlouho platilo, že klíčem je interakce s tzv. Higgsovým polem. Nový výzkum od sousedů ze Slovenska však naznačuje, že skutečnost může být ještě zajímavější.
     Komentáře
  • TechFocus

    Cestování ke hvězdám bez skoku v čase: Jak může relativita změnit osud civilizací

    Před 8 dny
    Co kdyby mezihvězdné cestování neznamenalo, že se astronauti vrátí domů o tisíce let později než zaniknou jejich civilizace? Nová studie fyziků Justina C. Fenga z Akademie věd ČR a Chrise Reisse ukazuje, že využití dilatace času podle Einsteinovy teorie relativity by mohlo umožnit expanzi po galaxii bez dramatických rozdílů ve stárnutí a zároveň nabízí nový pohled na slavný Fermiho paradox.
     Komentáře
  • inStory

    Živé organismy vyzařují světlo, které po smrti mizí. Vědci popsali mimořádný objev

    Před 8 dny
    Velká vědecká studie přinesla mimořádný objev. Experimenty na myších a listech dvou různých rostlinných druhů odhalily přímý fyzikální důkaz existence biofotonů – slabého světla, které vyzařují živé organismy a které po smrti mizí.
     Komentáře
  • Osel

    Fyzika divností ve Stranger Things: Žijeme v mnohasvětové realitě?

    Před 8 dny
    Před pár dny skončil pátou řadou seriál Stranger Things. Jako každý správný seriál na pomezí sci-fi a fantasy míchá s dějem ve fiktivním městečku Hawkins reálné vědecké teorie, z nichž ta stěžejní rozhodně stojí za zmínku. Kdo jste neviděl a nevíte nic, pozor, text obsahuje spoilery.
     Komentáře
  • Brána do světa
    naMédium

    Neuvěřitelný příběh z druhé světové války: pád z 5,5 kilometru odnesl letec pouze vymknutým kotníkem

    Před 9 dny
    Pád z několikakilometrové výšky se dá považovat za jeden z nejjistějších způsobů, jak se zabít. Přesto existuje několik případů, které skončily jinak. Jedním z nich je příběh Nicholase Alkemadeho.
     Komentáře
  • ReadZone

    Loni se přepisoval dějepis i fyzika. Nežijeme v simulaci, Poláci mají pyramidy starší než v Gíze a palivo z odpadu

    Před 9 dny
    Rok 2025 zbořil mýty o Matrixu, přinesl palivo z plastů a v Polsku odhalil pravěké pyramidy. Přinášíme sedmičku objevů, které loni změnily vědu i historii.
     Komentáře
  • 100+1 zahraniční zajímavost

    Pohled do nitra krále planet: Má Jupiter kladnou tepelnou bilanci?

    Před 9 dny
    Jupiter býval vzhledem ke své velikosti v minulosti vnímán jako neúspěšná hvězda. Moderní planetární fyzika ale ukazuje, že jeho skutečný příběh je zajímavější a zároveň méně romantický.
     Komentáře
  • Koktejl

    Génius v zajetí vlastního těla: Stephen Hawking posunul hranice lidského poznání

    Před 11 dny
    Když mu v jednadvaceti letech diagnostikovali nevyléčitelnou nemoc, dávali mu lékaři dva roky života. Stephen Hawking jim odpověděl tím, že dalších pět desetiletí posouval hranice lidského poznání.
     Komentáře
  • ReadZone

    Stephen Hawking by oslavil 84. Přežil svou smrt o 53 let a na jeho party pro cestovatele v čase nikdo nepřišel

    Před 11 dny
    Stephen Hawking by dnes oslavil 84 let. Oklamal smrt, prožil bouřlivé vztahy a uspořádal večírek pro cestovatele v čase. Nikdo však nedorazil.
     Komentáře
  • Flowee

    Galerie slepých mistrů: Sedm důkazů, že mozek je ten největší lhář

    Před 11 dny
    „Teorie je, když všechno víme, ale nic nefunguje. Praxe je, když všechno funguje, ale nikdo neví proč. My jsme spojili teorii s praxí: nic nefunguje a nikdo neví proč.“ — Neznámý autor
     Komentáře
  • Život cestovatele

    Malé dítě z hlavy vyřešilo složitý matematický úkol, nad kterým si vědci lámali hlavu. Můžete si ho vyzkoušet i vy

    Před 12 dny
    V 80. letech 18. století překvapil v Německu jeden z žáků svého učitele, když během dvou minut vyřešil úkol, nad kterým se ostatní žáci dost zapotili. Tím žákem byl tehdy devítiletý Carl Friedrich Gauss, který se stal jedním z největších matematiků. Tehdy na základní škole se jednalo o příklad, kdy měli žáci vypočítat součet všech čísel od 1 do 100.
     Komentáře
  • MůjLife

    Cavendishův experiment: V roce 1797 Henry Cavendish použil dvě malé kovové koule k zvážení celé Země

    Před 13 dny
    Kdyby vás někdo požádal, abyste zvážili planetu, a vy jste nevěnovali pozornost středoškolské fyzice, možná byste vůbec nevěděli, kde začít. Jak měříte něco, na čem stojíte? Je to trochu jako kdyby vám někdo řekl, abyste si vážili vlastní váhu, aniž byste měli jinou sadu, která by vám pomohla.
     Komentáře
  • Zeptej se vědce!
    naMédium

    Proč jde čas jen jedním směrem?

    Před 13 dny
    Jak jste se dnes vyspali? Zase jsme o den starší. Ale proč vlastně jde čas jen dopředu? Dejte si k snídani pár vajíček s vysokou entropií a Vítkovo fyzikální pojednání.
     Komentáře
  • Jak to funguje?

    Co je atom? Srozumitelné dokumentární vysvětlení atomu a radioaktivity

    Před 14 dny
    Co je atom a jak vlastně funguje svět na té úplně nejmenší úrovni? V tomto videu vysvětlíme srozumitelně a krok za krokem, z čeho se atom skládá, co dělají protony, neutrony a elektrony, proč je většina atomu prázdný prostor, jak vznikají molekuly a co znamená energie v atomech. Dozvíš se také, co jsou izotopy, proč existuje radioaktivita a jak souvisí atomy se světlem, teplem i životem kolem nás. Ideální pro každého, kdo chce pochopit základy fyziky a chemie bez složité matematiky.
     Komentáře
  • TechFocus

    Fúzní reaktory by podle fyziků mohly vytvářet částice temné hmoty

    Před 14 dny
    Reaktory určené k výrobě energie pomocí jaderné fúze by mohly sehrát zcela nečekanou roli ve výzkumu vesmíru. Mezinárodní tým fyziků totiž ukázal, že právě ve fúzních zařízeních by mohly vznikat exotické částice spojené s temnou hmotou, jednou z největších záhad moderní fyziky.
     Komentáře
  • Games

    Hollow Knight poráží Clair Obscur i Kingdom Come. Kdo všechno si odnesl Steam Award?

    Před 14 dny
    Kdo si odnáší ocenění největší PC platformy?
     Komentáře
  • CDR

    Třicet let hledání končí. Záhadná částice, která měla změnit fyziku, neexistuje

    Před 14 dny
    Jedna z nejdéle diskutovaných hypotéz částicové fyziky končí. Experiment MicroBooNE ukázal, že takzvané sterilní neutrino s velkou pravděpodobností neexistuje. Výsledek zpřesňuje pátrání po skutečné povaze neutrin.
     Komentáře
  • Květy

    Schrödinger byl zakladatelem kvantové mechaniky. Myšlenkový experiment s kočkou poukazuje na absurditu

    Před 15 dny
    Erwin Schrödinger je dnes proslulý hlavně jednou nešťastnou kočkou v krabici. Jenže to je asi stejné zjednodušení, jako kdybychom Mozarta znali jen podle vyzvánění v telefonu. Ve skutečnosti šlo o jednu z nejvýraznějších myslí 20. století.
     Komentáře
  • kroniQa

    Isaac Newton a legenda o padajícím jablku, co se nestala. Vědec posílal lidi na šibenici a ničil své soky

    Před 16 dny
    Génius, nebo krutý mstitel? Isaac Newton zničil portréty svých rivalů a víc než fyziku miloval magii. Co se v učebnicích o jeho bouřlivém životě nepíše?
     Komentáře
  • Martin Tůma
    naMédium

    Jak se ruší signál GPS a proč je mapa s buzolou zase v kurzu

    Před 17 dny
    Všichni při svých cestách spoléháme na satelitní navigaci. Vynalezli to vojáci, ale teď se ukazuje, že ji už nemůžou používat. Pokračování Tim se ptá: Proč a jak funguje vesmír, co se na papír nevešlo.
     Komentáře
  • Život cestovatele

    Gravitace může být klíčovým důkazem toho, že náš vesmír je simulací, naznačuje průlomový nový výzkum

    Před 18 dny
    Svět okolo nás není skutečný, ale jedná se o pouhou simulaci, ve které všichni žijeme. Takhle ve zkratce zní jedna z nejrozšířenějších konspiračních teorií posledních let. Myšlenku zpopularizoval především kultovní film Matrix z roku 1999. Nejnovější výzkum naznačuje, že jeho tvůrci nemuseli být daleko od pravdy. Dokazovat to má gravitace. Prý není pouhým přírodním jevem, ale sofistikovaným způsobem, jakým si vesmír třídí informace.
     Komentáře
  • CDR

    Fyzikové narazili na plyn bez odporu. Ani po tisících srážek nezpomaluje

    Před 18 dny
    Vědcům z Vídeňské technické univerzity se podařilo vytvořit kvantový plyn, ve kterém se hmota i energie pohybují bez jakýchkoli ztrát. Výsledek zpochybňuje zažité představy o tření, srážkách i tepelné rovnováze.
     Komentáře
  • Poznat svět

    Isaac Newton odvodil z Bible konce světa na rok 2060. Nešlo o katastrofu, vnímal ho jako přelom epochy

    Před 19 dny
    Legendární vědec Isaac Newton vypočítal datum konce světa, který odvodil z Bible a zachovalých proroctví. Nejedná se však o katastrofický scénář, ale spíš o symbolický přelom jedné epochy.
     Komentáře
  • inStory

    Čas běží rychleji na horách. Vědci odhalili proč

    Před 19 dny
    Čas je relativní. Neexistuje tedy jeden naprosto přesný a univerzální čas – jeho plynutí závisí na řadě faktorů, například na gravitaci, rychlosti pohybu nebo místě, kde se nacházíme.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Nejpodivnější planeta ve vesmíru? Vědci vypozorovali svět ve tvaru citronu

    Před 20 dny
    Fantazii se meze nekladou. Hlavně ve vesmíru. Když už byste si mysleli, že vás nic nepřekvapí, objeví se svět, který vypadá spíš jako výplod sci-fi filmu než skutečný objekt. Přesně takový je případ exoplanety PSR J2322-2650b – podivného kosmického tělesa ve tvaru citronu. Právě tu pozorovali vědci pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba a přiznávají, že nic podobného dosud neviděli.
     Komentáře
  • Theodora
    naMédium

    Proč si mozek vymýšlí realitu a my mu věříme?

    Před 20 dny
    Co když to, co považujeme za realitu, není její obraz, ale jen její odhad? Proč iluze, strach a „vidění neviděného“ nejsou chybou naší hlavy, ale jen strategií přežití? Jak vlastně náš mozek funguje?
  • Radiožurnál

    Hodily by se krávám pruhy? A jak na netopýry působí alkohol? Vědci se utkali o ceny za nejvtipnější vědecké objevy

    Před 20 dny
    Jak vznikají hrudky v italské omáčce nebo proč by krávy měly mít pruhy jako zebra? To jsou některé z letošních vědecky oceněných nejvtipnějších výzkumů. Tradiční humorné Ig Nobelovy ceny si letos rozdělilo deset badatelských týmů. Hlavním tématem slavnostního ceremoniálu na Bostonské univerzitě v USA bylo trávení.
     Komentáře
  • Osel

    Mohla by geometrie ve skrytých dimenzích vysvětlit hmotnost částic?

    Před 20 dny
    Podle fyziků souvisí hmotnost částic s Higgsovým polem. Je ale možné, že to není celý příběh. Richard Pinčák a jeho kolegové navrhují, že by s hmotností elementárních částic mohla souviset geometrie 7-rozměrného G2 manifoldu. Dokonce by se mohla projevovat jako pole a generovat částice, kterým říkají torstony.
     Komentáře
  • Techzprávy

    Proč se všechno rozbíjí stejně: Fyzici odhalili skrytý řád v chaosu

    Před 20 dny
    Když něco praskne, vypadá to chaoticky. Ale nový výzkum ukazuje, že tříštění skla, špaget nebo kapek vody se řídí stejným matematickým zákonem. A ten má platnost od vaší kuchyně až po vesmír.
     Komentáře
  • Magazín Patriot

    Marie Curie! Výtvarnice z Vratimova vydává komiks, pomůžete mu na světlo?

    Před 20 dny
    Znáte jistě tu scénu, kdy se v nestárnoucí české komedii Světáci tři lehké ženy snaží svést a okrást tři fasádníky, a jedna z nich, Božka v podání Jiřiny Bohdalové, v zápalu „učeného“ dialogu, říká: „Daleko zajímavější je, že Marie Skłodowská Curie vypracovala metodu, kterou se jí podařilo získat rádio v úplně kovovém stavu.“
     Komentáře
  • Chyren
    naMédium

    Záhada Tunguzky: Co když to nebyl náraz, ale fyzikální „odražení“?

    Před 21 dny
    Před více než sto lety, v červnu 1908, došlo nad sibiřskou tajgou k události, která dodnes nedává vědcům spát. Osmdesát milionů stromů padlo k zemi v podivném geometrickém vzoru, obloha nad Evropou zářila několik nocí a magnetické přístroje šílely.
     Komentáře
  • TVguru

    Kvíz: Věci, které denně používáte, ale netušíte, jak vlastně fungují. U 7. otázky přijde ledová sprcha

    Před 21 dny
    Každý den je používáme úplně automaticky. Běžné věci z domácnosti, které má skoro každý. Stiskneme tlačítko, otočíme kohoutkem a hotovo. Přitom málokdo tuší, jak vlastně fungují uvnitř. Připravili jsme kvíz, ve kterém zjistíte, jestli máte o fungování věcí v domácnosti přehled.
     Komentáře
  • Techzprávy

    Provázaní jako nikdy dřív: Drony se učí koordinovat pomocí kvantové náhody

    Před 22 dny
    Co když drony nepotřebují vysílačky, aby spolupracovaly? Vědci vyvíjejí způsob, jak využít kvantové provázání k řízení rojů v prostředí bez signálu – a naznačují budoucnost, kde strojům stačí sdílený stav, ne slova.
     Komentáře
  • 100+1 zahraniční zajímavost

    Temný sektor: Existuje část vesmíru, se svými vlastními zákonitostmi a pravidly?

    Před 22 dny
    Záhadná temná hmota nedává vědcům spát. Je přitom možné, že tvoří samostatnou temnou část našeho vesmíru, se svými vlastními zákonitostmi a pravidly.
     Komentáře
  • Osel

    Novinky ze studia tvorby prvků ve vesmíru

    Před 22 dny
    Kromě nejlehčích prvků byly všechny ostatní prvky vyprodukovány ve hvězdách, ty nejtěžší v jejich konečných stádiích. V současné době probíhá dramatický pokrok v pochopení reakcí, které k různým prvkům vedou. Podívejme se na některé novinky v této oblasti z poslední doby.
     Komentáře
  • Obnovitelně

    O konci spalovacích motorů rozhodnou peníze a fyzika, ne Brusel

    Před 23 dny
    Mohou být spásou e-paliva? Radek Šindel ve svém komentáři podrobně rozebírá, proč o konci spalovacích motorů rozhodne prostá fyzika a ekonomika před politickým nařízením.
     Komentáře
  • Techzprávy

    Jaderné reaktory mohou vytvářet temnou hmotu, tvrdí vědci

    Před 24 dny
    Fyzikové navrhují, že fúzní reaktory by mohly být nejen zdrojem čisté energie, ale i laboratoří pro vznik částic temné hmoty. Studie ukazuje, že interakce neutronů s materiály reaktoru mohou vést k produkci exotických částic, které by mohly poodhalit tajemství nejzáhadnější složky vesmíru.
     Komentáře
  • VTM

    Stránoucí hvězdy likvidují své planety mnohem rychleji, než jsme si doposud mysleli. Čeká to i naše Slunce

    Před 24 dny
    Studie TESS zjistila, že u rudých obrů chybí blízké obří planety. Planety neničí jen pohlcení, ale hlavně silné slapové interakce. Tento proces ničení je mnohem rychlejší a efektivnější, než vědci předpokládali.
     Komentáře
  • iRozhlas

    Jeden z nejlepších fyziků světa nenosí bílý plášť. Tomáš Jungwirth pracuje hlavou a u stolu po Taucovi

    Před 25 dny
    Kdyby se historie opakovala, mohl by fyzik Tomáš Jungwirth jednou získat Nobelovu cenu. Francouz Louis Néel ji dostal za rozdělení látek na magnetické a nemagnetické. Český vědec ale přišel na to, že existuje ještě něco mezi tím. Takzvané altermagnety sice nedrží na lednici, data se na ně ale dají ukládat až tisíckrát rychleji než dnes.
     Komentáře
  • Radiožurnál

    Zatáčející kulky, létající autobusy nebo vesmír jako lezecká stěna. Jaké filmové přešlapy nadzvedávají vědce ze židlí?

    Před 25 dny
    Ve filmech je možné všechno, a tak nad schopnostmi jejich hrdinů občas zůstává rozum stát. Střílejí za roh, porušují gravitaci, ohýbají realitu podle potřeby scénáře a přitom zcela odporují fyzikálním zákonům. A to nejen zákonům mechaniky, jako jsou pohyb a síly, ale i zákonům akustiky, gravitace nebo třeba optiky.
     Komentáře
  • Magazín Experiment

    4 min

    Podcast
    Zatáčející kulky nebo vesmír jako lezecká stěna. Jaké filmové přešlapy nadzvedávají vědce ze židlí?

    Před 25 dny

    ·

    4 minuty

    Ve filmech je možné všechno, a tak nad schopnostmi jejich hrdinů občas zůstává rozum stát. Střílejí za roh, porušují gravitaci, ohýbají realitu podle potřeby scénáře a přitom zcela odporují fyzikálním zákonům. A to nejen zákonům mechaniky, jako jsou pohyb a síly, ale i zákonům akustiky, gravitace nebo třeba optiky.
     Komentáře
  • Jak to funguje?

    Jak funguje ohňostroj: Vznik ohňostrojů, barvy, výbuchy a princip fungování

    Před 26 dny
    Jak funguje ohňostroj a jak vlastně vznikl? V tomto videu najdeš srozumitelné a detailní vysvětlení principu ohňostrojů od úplných základů. Dozvíš se, jak ohňostroj funguje krok za krokem, proč exploduje až na obloze, jak vznikají barevné efekty, světelné tvary a zvuky a jakou roli hraje chemie, fyzika a přesné časování. Video vysvětluje také historický vznik ohňostrojů, jejich původ v Číně, souvislost se střelným prachem a přechod od rituálů k moderním oslavám. Ideální evergreen video pro každého, kdo chce pochopit, jak ohňostroje opravdu fungují a proč vypadají tak, jak vypadají.
     Komentáře
Reklama