Zavřít
Fyzika

Fyzika

Nejnovější články na Seznamu na téma Fyzika
  • Osel

    Časoprostor může krystalizovat a pak se zhroutit do nepatrných černých děr

    Před 11 hodinami
    Einsteinova obecná relativita připouští, že za určitých okolností se může časoprostor uspořádat do pravidelné struktury, časoprostorového krystalu. Ten se buď zase rozpadne na obyčejný časoprostor anebo se změní na černou minidíru. Vědcům se to mnohaletém úsilí konečně povedlo matematicky popsat.
     Komentáře
  • Deník

    Nositelka Nobelovy ceny Ghezová: Černé díry nevidíme, přesto nás fascinují

    Před 1 dnem
    Černé díry fascinují lidstvo, i když vlastně vůbec netuší, co jsou zač. „Nemáme fyzikální zákony, abychom popsali, co se v nich děje,“ přiznává v rozhovoru pro Deník.cz držitelka Nobelovy ceny Andrea Ghezová, která potvrdila existenci supermasivní černé díry Sagittarius A* uprostřed Mléčné dráhy. Dále také vysvětluje, jak se dá objevit a vyfotit něco, z čeho neunikne ani světlo, zda může černá díra někdy ohrozit Sluneční soustavu, co se stane s člověkem, pokud se k ní přiblíží, a jak věrohodný byl snímek Interstellar.
     Komentáře
  • 100+1 zahraniční zajímavost

    Einsteinovy prstence patří k nejpodivnějším úkazům vesmíru. Jak tyto zvláštní zářící kruhy vznikají?

    Před 1 dnem
    Ve vzdálených galaktických kupách vznikají podivuhodné světelné útvary, které potvrzují jednu z nejodvážnějších Einsteinových teorií.
     Komentáře
  • inSmart

    Chaotický vesmír? Vědci našli trhlinu v jednom z nejdůležitějších modelů kosmu

    Před 2 dny
    Kosmologové v novém výzkumu zpochybnili teorii o homogenitě a izotropii vesmíru – tedy že má všude stejnou hustotu a všude vypadá stejně. Zpochybňují tak model zvaný Fridmanova–Lemaîtreova–Robertsonova–Walkerova metrika (FLRW), který předpokládá, že vesmír vypadá v každém bodě a v každém směru stejně. FLRW je zhruba 100 let starý matematický rámec teorie obecné relativity, který popisuje homogenní a izotropní vesmír, jenž se rozpíná nebo smršťuje.
     Komentáře
  • Techzprávy

    Nejodolnější baterie světa je v provozu 185 let: Pohání tichý zvonek v Clarendonově laboratoři

    Před 3 dny
    Perpetum mobile dávno existuje. Jen nikdo neví, jak funguje. Toto zařízení je v Oxfordu a funguje bez přestávky již od roku 1840. Jenže nikdo neví, na jakém principu.
     Komentáře
  • EpochaPlus

    Isaac Newton a tajemství alchymie. Génius fyziky tráví roky hledáním skrytých sil světa

    Před 3 dny
    Když se řekne Isaac Newton, většina lidí si představí gravitaci, padající jablko a základy moderní fyziky. Jenže slavný vědec skrývá ještě jednu tvář. Po nocích zavírá dveře své laboratoře, taví kovy, zapisuje šifrované poznámky a studuje staré hermetické texty.
     Komentáře
  • Michael Pastva
    naMédium

    První vedra jsou tady. Nedělejte základní chybu s průvanem, větrejte jen v noci

    Před 3 dny
    Český letní instinkt velí: „Udělej průvan.“ Jenže fyzika mluví jasně. Jakmile je venku tepleji než uvnitř, otevíráním oken si domů nepouštíte vzduch, ale spouštíte průmyslový fén. Dobrovolně se pečete ve vlastní šťávě.
     Komentáře
  • Ústav fyziky atmosféry AV ČR

    Úspěch naší vědkyně: Kateřina Rosická získává mezinárodní cenu za modelování elektromagnetických signálů blesků

    Před 3 dny
    Praha, 20. května 2026 Prestižní mezinárodní cenu Young Scientists Award získává mladá česká vědkyně Kateřina Rosická z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, doktorandka MFF UK, a to za inovativní počítačové simulace šíření elektromagnetických vln z bleskových výbojů v ionosféře. Ocenění převezme od mezinárodní unie Union Radio-Scientifique Internationale (URSI) v rámci konference, která se uskuteční v […]
  • Osel

    Fyzici vytvořili hybridní kvazičástice světla a hmoty pro fotonické čipy

    Před 3 dny
    Elektrony v elektronice už melou z posledního. Kvazičástice exciton-polaritony spojují výhodné vlastnosti záření a hmoty, což je předurčuje pro fotonické čipy. S nimi by bylo možné snížit ohromnou spotřebu rozsáhlých AI systémů a pokročit ke kvantovým počítačům, které by byly integrované na čipech.
     Komentáře
  • WN24

    Srážka černých děr mohla odhalit stopu temné hmoty

    Před 4 dny
    Temná hmota patří k největším záhadám vesmíru. Vědci ji přímo nevidí, ale její gravitační vliv pomáhá vysvětlit chování galaxií. Nový výzkum teď naznačuje, že se její stopa mohla otisknout do gravitační vlny po srážce dvou černých děr.
     Komentáře
  • Tomáš Marounek
    naMédium

    Reaktory na nebi: USA tiše pohřbily zbraň, na kterou Sověti neměli odpověď

    Před 4 dny
    V 50. a 60. letech minulého století probíhal ve Spojených státech a v Sovětském svazu výzkum letadel a střel s jadernými reaktory. Proč nakonec neuspěly se dozvíte v tomto článku.
     Komentáře
  • KCHARL
    naMédium

    Světlo, které změnilo techniku

    Před 6 dny
    16. květen připomíná první funkční laser. Malý rubínový váleček tehdy spustil technologii, bez níž bychom dnes řezali, měřili i přenášeli data mnohem primitivněji.
     Komentáře
  • Patrik Kudláček
    naMédium

    Hvězdy, které navždy zhasly, zatímco jste četli tuto větu. Proč se vesmír propadá do tmy

    Před 6 dny
    Fyzikální limit, který překonává vše. Rozpínání kosmu zrychluje tak extrémně, že světlo obrovského množství hvězd už nás nedokáže dohonit. Podívejte se na ohromující statistiku izolace, která přepisuje učebnice fyziky.
     Komentáře
  • PrahaIN

    Objevil paprsky X. Fenomenálního vědce připomíná pražská ulice

    Před 7 dny
    PŘÍBĚHY ZAPSANÉ DO MAPY: Denně procházíme či projíždíme ulicí, jejíž název vnímáme jen okrajově, jako pouhou pomůcku při orientaci v městské džungli. Přitom pojmenování ulic po význačných lidech je způsobem, jakým společnost vyjadřuje úctu svým hrdinům, odbojářům, vědcům, umělcům či politikům. A tyto osobnosti chceme připomenout.
     Komentáře
  • kroniQa

    Den, kdy Nikola Tesla ponížil slavného rivala. V New Yorku ukázal technologii, která dodnes pohání svět

    Před 7 dny
    16. května 1888 Nikola Tesla změnil svět. Na přednášce popsal systém střídavého proudu, který umožnil přenos elektřiny na dálku a ukončil éru stejnosměrného proudu.
     Komentáře
  • Patrik Kudláček
    naMédium

    Dokonalé zrcadlo zkázy: Proč se hmota a antihmota po Velkém třesku vzájemně nezničily?

    Před 7 dny
    Většina vesmíru se zničila ve zlomku sekundy po svém zrodu. Lidé, hvězdy i galaxie jsou tvořeny pouze z nepatrného přebytku hmoty, který zbyl po největší válce fyzikálních sil v dějinách stvoření.
     Komentáře
  • Novinky

    Pohnutý osud Einsteinovy první ženy: Pomáhala mu s teorií relativity, zemřela v křivdě

    Před 8 dny
    Byla sebevědomou studentkou, která mohla uspět ve fyzice i matematice. Byla také vášnivou ženou, jež toužila po rovnocenném vztahu. Mileva Marićová nedosáhla vědeckého úspěchu ani nenaplnila poslání ženy Alberta Einsteina.
     Komentáře
  • The Truffle

    Případ Amy Eskridge poodkrývá tichou čistku nejchytřejších mozků planety

    Před 8 dny
    Média v posledních měsících plní znepokojivé zprávy o narůstajícím počtu zmizelých nebo náhle zesnulých vědců v USA. Tichý exodus elitních mozků, pracujících na technologiích, které mají potenciál přepsat fyzikální zákony, už dávno přestal být tématem pro konspirátory a stal se předmětem vyšetřování FBI. V jeho epicentru stojí příběh fyzičky Amy Eskridge. Ženy, která předtím, než byla v roce 2022 nalezena se střelnou ranou v hlavě, vedla zoufalou válku s neviditelným nepřítelem. Vědkyně totiž světu zanechala důkazy o zbrani, která nepotřebuje náboje, a přesto dokáže člověka „pálit“ zaživa přímo v jeho obývacím pokoji.
     Komentáře
  • Pletnajs
    naMédium

    Když se kvantová fyzika potká s biologií: Jak AI skládá zrcadlo světa

    Před 11 dny
    Když dnes slyšíme o umělé inteligenci, většina lidí mluví o tom, jak nám ušetří práci, napíše e-mail nebo vygeneruje hezký obrázek. Ta skutečná revoluce, kterou AI přináší, leží úplně jinde.
  • Zeptej se vědce!
    naMédium

    Je hudba laděná na 432 hertzů pro lidi přirozenější než laděná na 440 hertzů?

    Před 12 dny
    Dnes začíná Pražské jaro, takže hudebníci už pomalu ladí své nástroje na večerní koncert. No jo, ale proč se běžně v hudbě ladí na 440 Hz, 442 Hz, 443 Hz nebo dokonce více, a ne na 432 Hz? Tak to nám prozradí Jonáš.
     Komentáře
  • Vysoké školy

    Věda, odbornost i praxe. FAV přijímá přihlášky učitelských programů

    Před 12 dny
    V českém školství chybí kvalifikovaní učitelé matematiky, fyziky a informatiky. Vyplývá to z informací ministerstva školství a České školní inspekce. ZČU už proto připravuje nové generace pedagogů pro moderní školství. Speciální kombinované programy nabízí FAV společně s FPE. Zatímco Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (FAV) garantuje špičkovou oborovou odbornost, Fakulta pedagogická (FPE) dodává […]
     Komentáře
  • Plzeňská Drbna

    Fakulta pedagogická eviduje nejvíc přihlášek za 20 let, obrovský zájem je o ruštinu

    Před 13 dny
    Zájem o studium na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni (FPE) je letos nejvyšší od roku 2007. Evidují tam už bezmála pět tisíc podaných přihlášek, přičemž roste zájem o obory, jako jsou chemie nebo fyzika. Rekordmanem v meziročním nárůstu je ale letos studijní program zaměřený na vzdělávání v ruském jazyce.
     Komentáře
  • Táto, už to vím!

    18 min

    Podcast
    Užovky

    Před 13 dny

    ·

    18 minut

    Táto, už to vím! – Užovky 🐍V dnešní epizodě se společně podíváme na – užovky! Jsou opravdu nebezpečné? Proč se jich lidé často bojí? A věděli jste, že některé užovky si dokážou dokonce „hrát na mrtvé“?Společně s malou zvídavou parťačkou prozkoumáme:🌿 kde užovky žijí a kde je můžeš potkat🐍 čím se živí a jak loví😲 proč jsou pro přírodu důležité🎭 jaké mají zajímavé triky na obranuČekají vás překvapivé informace, zábavné otázky i odpovědi, které si děti snadno zapamatují. Možná na konci zjistíš, že užovky nejsou strašidelné… ale vlastně docela fascinující!🎙️ Podcast Táto, už to vím! je určený pro zvídavé děti (a jejich rodiče), které chtějí objevovat svět hravou a srozumitelnou formou.👍 Pokud se vám epizoda líbí, dejte odběr a sdílejte ji dál!#tatoUzToVim #deti #priroda #zvirata #uzovky #had #vzdelavani #podcast
     Komentáře
  • Patrik Kudláček
    naMédium

    Život bez vody je možný. Extrémní podmínky na Titanu stvořily dokonalý chemický koktejl

    Před 13 dny
    Tekutá voda byla vždy považována za absolutní a nezbytnou podmínku pro vznik života. Průlomové objevy však poukazují na fascinující alternativu. V hlubokých mrazivých jezerech na Saturnově měsíci Titan se možná formují živé krystaly.
     Komentáře
  • 100+1 zahraniční zajímavost

    Cestování časem: Co na tuto možnost říká relativistická fyzika a kvantová mechanika?

    Před 14 dny
    Před více než stoletím zmíněnou myšlenku úspěšně zpopularizoval H. G. Wells. Co na cestování v čase říká relativistická fyzika a kvantová mechanika? Jde o nesmysl, nebo věda takovou možnost ještě úplně neuzavřela?
     Komentáře
  • Michael Pastva
    naMédium

    Proč po třicítce čas letí jako blázen? Tvrdá pravda o tom, co se děje ve vašem mozku

    Před 14 dny
    Máte pocit, že dřív rok trval věčnost a dneska je fuč za týden? Není to pocit, je to fyzika. Váš opotřebovaný mozek prostě nestíhá. Tady je drsné vysvětlení, proč mládí trvalo tak zatraceně dlouho.
     Komentáře
  • Patrik Kudláček
    naMédium

    Italští vědci změnili fyziku. Dokázali nemožné a zmrazili čisté světlo

    Před 15 dny
    Vždy nás učili, že světlo je neuchopitelné. Nyní však tým italských vědců dokázal něco, co naprosto popírá selský rozum i učebnice fyziky. Zmrazili ho a vytvořili z něj pevnou látku.
     Komentáře
  • VTM

    Malý přístroj z Austrálie ukazuje, jak gravitace ovlivňuje světlo. Může odstartovat novou éru v měření Země

    Před 15 dny
    Fyzik Enbang Li experimentálně prokázal měřitelný vliv gravitace na světlo. Kompaktní optický přístroj měří gravitaci bez pohyblivých mechanických částí. Technologie najde reálné uplatnění v průzkumných letadlech a ponorkách.
     Komentáře
  • Hrot24

    Tyson boří představy o smrti. Vysvětlení je jednodušší, než čekáte

    Před 15 dny
    Fyzika má na otázku smrti jasno. Neil deGrasse Tyson v podcastu StarTalk vysvětluje, že naše tělo ani energie nemizí — jen mění formu a vrací se zpět do koloběhu přírody i vesmíru.
     Komentáře
  • Osel

    Vědci testují teorie kvantového kolapsu s detektorem temné hmoty XENONnT

    Před 15 dny
    Jednou z mnoha interpretací kvantové mechaniky je spontánní kvantový kolaps. Podle těchto teorií je kvantový kolaps reálným fyzikálním procesem, při němž by jako „vedlejší produkt“ měla vznikat špetka slabého rentgenového záření. Fyzici na to nasadili podzemní detektor XENONnT, který jinak pod masivem Gran Sasso loví temnou hmotu. Jak to dopadlo?
     Komentáře
  • Jak to funguje?

    Jak funguje hydraulický lis? Obrovská síla hydrauliky a pascalův zákon vysvětleno jednoduše!

    Před 15 dny
    Jak funguje hydraulický lis krok za krokem? Toto detailní a srozumitelné video vysvětluje celý princip hydrauliky od základní fyziky až po moderní průmyslové lisy schopné vyvinout sílu stovek nebo tisíců tun. Dozvíte se, jak funguje Pascalův zákon, proč hydraulická kapalina přenáší tlak rovnoměrně a jak dokáže malý píst vytvořit obrovskou sílu na velkém válci. Video detailně ukazuje konstrukci hydraulického systému, včetně hydraulického čerpadla, válců, ventilů, pístů a hydraulického oleje. Pochopíte, jak se vytváří tlak, proč je olej prakticky nestlačitelný a jak hydraulické lisy umožňují extrémně přesné řízení síly a pohybu. Vysvětlíme také rozdíl mezi hydraulickými a mechanickými lisy, jak fungují bezpečnostní systémy, chlazení a filtrace oleje i proč jsou hydraulické systémy citlivé na nečistoty a přehřívání. Podíváme se také na reálné využití hydraulických lisů v automobilovém průmyslu, strojírenství, recyklaci a těžkém průmyslu. Zjistíte, jak lisy tvarují kovové díly, drtí automobily nebo vyrábějí součástky s extrémní přesností. Nechybí ani moderní trendy jako automatizace, senzory, digitální řízení a hybridní hydraulické systémy. Tento evergreen průvodce je ideální pro každého, kdo chce pochopit, jak funguje hydraulický lis do hloubky – jednoduše, ale technicky přesně.
     Komentáře
  • Techsvět

    V roce 1905 Einstein vyslovil teorii, že čas neubíhá pro všechny stejnou rychlostí

    Před 16 dny
    Rok 1905 docela převrátil to, jak přemýšlíme o realitě. Albert Einstein tehdy přišel s tvrzením, že čas není pevně daný, ale může se zpomalit nebo i zrychlit podle pohybu. Co znělo skoro neuvěřitelně, dnes tvoří základ fyziky i technologií které běžně používáme.
     Komentáře
  • Hrot24

    Tma rychlejší než světlo? Fyzici našli výjimku, která neporušuje zákony

    Před 16 dny
    Rychlost světla je limit, který platí. Nový výzkum ale ukazuje, že některé jevy ho dokážou obejít — aniž by porušily zákony fyziky.
     Komentáře
  • Poznat svět

    Firma navrhuje přenosný úkryt, který by měl lidi ochránit před výbuchem, střepinami i extrémním počasím

    Před 17 dny
    Sirény houkají, čas běží a klasický úkryt je příliš daleko. Právě v takových chvílích by mohlo rozhodovat něco, co zatím působí skoro jako sci-fi. Přenosný bunkr, jenž rozložíte během několika minut a který vás má ochránit před výbuchem, střepinami i extrémním počasím.
     Komentáře
  • Patrik Kudláček
    naMédium

    Tajemství, které si Nikola Tesla vzal do hrobu. Jeho věž mohla napájet celý svět zdarma

    Před 17 dny
    Chtěl dát lidstvu neomezenou elektřinu zcela zdarma. Místo toho zemřel v chudobě a jeho poznámky narychlo zabavila vláda. Co přesně se stalo v laboratoři geniálního vynálezce a proč se z toho dnešním inženýrům tají dech?
     Komentáře
  • Patrik Kudláček
    naMédium

    Rychlejší než světlo. Proč velká část kosmu pomalu, ale jistě mizí v temnotě

    Před 17 dny
    Zní to jako popření fyzikálních zákonů, ale je to tvrdá realita. Temná energie trhá strukturu prostoru takovou rychlostí, že k nám světlo vzdálených hvězd už nikdy nedorazí. Naše galaxie se tak ocitá v čím dál děsivější izolaci.
     Komentáře
  • Nedd

    Zapomeňte na Star Trek: skutečná teleportace je záhadnější, užitečnější a vy v ní nemáte místo

    Před 17 dny
    Slovo teleportace evokuje filmové scény, v nichž se postava rozloží na jednom místě a složí jinde.
     Komentáře
  • Patrik Kudláček
    naMédium

    Myšlenka, ze které by Descartovi explodoval mozek. Žijeme v obří počítačové simulaci?

    Před 18 dny
    Většina z nás věří, že svět kolem nás je hmatatelný a reálný. Ale co když jsme pouhými datovými sadami na serveru vysoce vyspělé civilizace? Tato teorie už dávno nepatří jen do žánru sci-fi – dnes z ní mrazí i ty nejuznávanější světové fyziky.
     Komentáře
  • Tiscali

    Nejdelší experiment světa běží už 100 let. Vědec čekal na výsledek celý život, pak ho zmeškal

    Před 18 dny
    Pozoruhodný laboratorní pokus spustil jeden univerzitní profesor už v roce 1927. Běží dodnes.
     Komentáře
  • CDR

    GPS možná jednou nebude potřeba. Američtí vědci vytvořili laser budoucnosti

    Před 18 dny
    Když se řekne laser, většina lidí si představí úzký paprsek světla, který řeže kov, čte čárové kódy v obchodě nebo pomáhá lékařům při operacích očí. Lasery se tak během posledních desetiletí staly jednou z nejdůležitějších technologií moderní vědy a techniky. Od svého vzniku v 60. letech zásadně proměnily elektroniku, medicínu, telekomunikace i průmysl. Přesto se dnes začíná ukazovat, že klasické světelné lasery možná představují jen první kapitolu mnohem širšího příběhu.
     Komentáře
  • CDR

    Fyzici našli velmi zvláštní spojení mezi vesmírem a kvantovým jevem v kovech

    Před 18 dny
    Moderní fyzika je plná paradoxů, ale jen málokterý je tak znepokojivý jako problém kosmologické konstanty. Na první pohled jde o technický detail v rovnicích popisujících vesmír, ale reálně představuje hlubokou trhlinu mezi obecnou relativitou a kvantovou teorií pole. Přesně tohoto se dotýká nová studie z Brownovy univerzity, kterou si v tomto článku rozebereme.
     Komentáře
  • Osel

    Extrémní dvojhvězda ohromila fyziky jako superurychlovač s výkonem 100 TeV

    Před 18 dny
    Vysokohorská gamaobservatoř LHAASO detekovala vysokoenergetické záření gama dvojhvězdy LS I +61° 303, kterou tvoří masivní hvězda s neutronovou hvězdou nebo černou dírou. Tenhle systém vyrábí fotony gama záření o energiích, které přesahují 100 TeV. Kam se hrabe naše staré dobré pozemské LHC.
     Komentáře
  • Novinky

    Brno má vlastní černou díru

    Před 19 dny
    Známou kolekci nafukovacích vesmírných těles brněnské hvězdárny nově doplnila Singulóna. Jde o šestimetrový model černé díry a není pochyb o tom, že si najde mnoho příznivců. Maketa nezachycuje jen černou díru, tedy temnotu, ale také zářící horký plyn v jejím okolí, který do ní padá. Střed díry je místem, odkud k Zemi nepřichází téměř žádné světlo.
    Singulóna a socha markraběte Jošta Lucemburského
    Singulóna na brněnské čáře, neboli v ulici Česká
    Singulóna na Moravském náměstí v centru Brna
    Singulóna  je brněnská, stejně jako šaliny neboli tramvaje.
    Singulóna na brněnské hvězdárně
     Komentáře
  • Novinky

    Na ledových měsících ve Sluneční soustavě voda mrzne i vře současně

    Před 20 dny
    Společný tým Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR v dubnu publikoval studii, která ukázala, že voda na ledových měsících planet Sluneční soustavy může vřít i mrznout současně a díky tomu budovat překvapivě složité struktury plné pórů a vrstev. Právě jejich podrobnější popis představuje důležitý posun v bádání.
     Komentáře
  • Novinky

    Na ledových měsících ve Sluneční soustavě voda mrzne i vře současně

    Před 20 dny
    Společný tým Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR v dubnu publikoval studii, která ukázala, že voda na ledových měsících planet Sluneční soustavy může vřít i mrznout současně a díky tomu budovat překvapivě složité struktury plné pórů a vrstev. Právě jejich podrobnější popis představuje důležitý posun v bádání.
     Komentáře
  • Patrik Kudláček
    naMédium

    Smrtící tanec měsíce Io. Proč je nejpozoruhodnější místo ve vesmíru lidem navždy zapovězeno

    Před 20 dny
    Pozorovat obří červenou skvrnu Jupiteru pouhým okem přímo nad hlavou zní jako splněný sen každého astronoma. Následky takového výletu by ale byly naprosto fatální. Vaše vlastní buňky by během okamžiku vzdaly boj o jakékoliv přežití.
     Komentáře
  • Michael Pastva
    naMédium

    Zapomeňte na vlhkost. Vaše bolavá kolena ničí obyčejný tlak vzduchu

    Před 21 dny
    Smějete se babkám, že vědí o dešti dřív než radar? Přestaňte. Jejich kolena jsou citlivé barometry. Nejde o revma z vlhka, ale o brutální fyziku tlaku.
     Komentáře
  • Vlasta

    Vědkyně Hana Lísalová: I se zrakovým handicapem je úspěšná ve vědě, zvládla boj se sexuálním predátorem

    Před 23 dny
    S týmem vyvinula průlomovou technologii, ta najde v potravinách škodlivé látky. Pomáhala vymyslet systém na testování koronaviru. I když má Hana Lísalová zrakový handicap, pracuje naplno. K tomu vychovává tři dcery. Co ji na bádání baví a proč se vrhla do boje se sexuálním predátorem v Akademii věd?
     Komentáře
  • Patrik Kudláček
    naMédium

    Co když velký třesk nebyl začátkem? Hypotéza bílých děr mění náš pohled na vznik vesmíru

    Před 23 dny
    Všichni známe příběh o tom, jak náš vesmír vznikl z jediného, nekonečně hustého bodu. Nové fyzikální modely však přicházejí s provokativní myšlenkou: náš svět možná vyvrhla takzvaná bílá díra.
     Komentáře
  • Patrik Kudláček
    naMédium

    Konec snů o dobývání kosmu. Einstein zničil naši vesmírnou říši dřív, než vůbec vznikla

    Před 24 dny
    Celé generace sníme o dobývání galaxií. Fyzika má však pro lidstvo krutou zprávu: vesmír není prostorem pro expanzi, nýbrž místem absolutní izolace. Pastí, která nás v něm navždy uvěznila, není vzdálenost ani palivo, ale samotný čas.
     Komentáře
  • Jan Sedlák
    naMédium

    Fyzika kolapsu: Výpadek na 24 hodin a první test nervů

    Před 24 dny
    Jak vypadá den bez proudu? Zrušte americké filmy. Výlohy se nerozbijí. Zaseknou se automatické dveře, markety zavřou a celá země zjistí, že přežití závisí na večerce na rohu a staré hotovosti.
     Komentáře
  • Patrik Kudláček
    naMédium

    Hvězdné války realitou. Vědci objevili planetu, která měla podle fyzikálních zákonů shořet

    Před 25 dny
    Dlouho se věřilo, že planety obíhající dvě slunce existují jen na plátnech kin. Gravitace by je prý neomylně roztrhala na kusy. Vše se ale změnilo, když jeden vesmírný teleskop poslal na Zemi data, která vědce šokovala.
     Komentáře
  • Techzprávy

    Konec světa už za 35 let? Slavný fyzik má temnou vizi

    Před 25 dny
    Dvouprocentní roční pravděpodobnost jaderné války. To je číslo, kterým David Gross, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 2004, dokládá závěr, z něhož mrazí v žilách.
     Komentáře
  • Marianne

    Kvíz: Dřímá ve vás malý vědec? Otestujte své znalosti fyziky ze základní školy!

    Před 25 dny
    Fyzika. Pro někoho fascinující skládačka zákonů, které drží svět pohromadě, pro jiného noční můra plná vzorců, které nedávají pražádný smysl. Kam patříte vy? Vyzkoušejte si náš kvíz a zjistěte, jestli byste dnes před tabulí obstáli… nebo raději rychle zmizeli do zadní lavice.
     Komentáře
  • Nedd

    Fyzik sopečných erupcí přišel na to, proč vám espresso chutná špatně — a má rovnici, která to opraví

    Před 26 dny
    Fabian Wadsworth se celou kariéru zabývá sopečnými erupcemi. Přesněji: fyzikálními procesy, při nichž tekutiny a plyny prostupují porézními materiály — magmatem, sopečným popelem, sedimentárními horninami. Jednoho dne si uvědomil, že přesně tentýž fyzikální problém řeší každý, kdo připravuje espresso. Vroucí voda pod tlakem proniká sítí pórů a kanálů mezi namletými kávovými zrny — a čas, rychlost a rovnoměrnost tohoto průtoku rozhodují o tom, zda šálek bude hořký, nevýrazný, nebo přesně takový, jaký má být.
     Komentáře
  • Techzprávy

    Ticho, prosím: Dánové vynalezli magnet, co téměř nevytváří magnetické pole

    Před 27 dny
    Představte si dokonale naladěný hudební nástroj, který při hraní nevydává žádný zvuk. Něco podobného se právě podařilo týmu dánských vědců s novým typem magnetu: zachovává si celou svou vnitřní magnetickou...
     Komentáře
  • CDR

    Fyzici našli možnou trhlinu v čase. Je extrémně malá, ale podstatná

    Před 27 dny
    Fyzika se už více než sto let snaží pochopit svět na těch nejzákladnějších úrovních. Přesto i dnes naráží na otázky, které působí téměř paradoxně. Mezi takové otázky patří kupříkladu problém měření v kvantové mechanice, kdy není úplně jistojisté, jak se z neurčitého kvantového světa stává konkrétní realita, kterou každodenně zažíváme. Nová studie podpořená organizací Foundational Questions Institute si na to trochu více posvítila, přičemž naznačuje, že odpověď by mohla sahat až k samotné povaze času.
     Komentáře
  • Patrik Kudláček
    naMédium

    Největší záhada moderní fyziky. Kde se skrývá neviditelná síla, která drží vesmír pohromadě?

    Před 28 dny
    Při pohledu na noční oblohu vidíme jen zlomek reality. Vědci zjistili, že 85 procent vesmíru tvoří přízračná substance. Bez ní by se naše galaxie rozpadla na prach. Kde se tato hmota skrývá?
     Komentáře
  • Techzprávy

    Malý tým, velký objev: Jak studenti hledají klíč k temné hmotě bez milionových rozpočtů

    Před 28 dny
    Tým mladých vědců právě prokázal, že k objasnění jedné z největších záhad současné fyziky není zapotřebí zařízení za miliony dolarů. Existence axionů, hypotetických částic, které zatím nikdo nedokázal přímo pozorovat, ale které by mohly být klíčem k pochopení toho, z čeho se skládá vesmír.
     Komentáře
  • Táto, už to vím!

    26 min

    Podcast
    Vznik Země

    Před 28 dny

    ·

    26 minut

    Jak vznikla Země? 🌍V této epizodě podcastu Táto, už to vím! se vydáme na cestu až na úplný začátek – do doby, kdy naše planeta teprve vznikala.Dozvíte se:✨ Jak se z vesmírného prachu stala planeta🔥 Proč byla Země kdysi rozpálená koule🌊 Jak vznikly oceány🌱 Kdy se objevil první životEpizoda je určená pro děti (cca 5–8 let), ale užijí si ji i rodiče. Jednoduché vysvětlení, zajímavosti a přirozený rozhovor táty s dcerou.🎙️ Podcast: Táto, už to vím!👨👧 Objevujeme svět očima dětí
     Komentáře
Reklama