Galaxie

Vesmír je tvořen z velké většiny vodíkem, který je také více než tři čtvrtiny veškeré viditelné kosmické hmoty. Zbytek hmoty tvoří helium a pak malé procento dalších prvků.

Měsíc po svém startu dosáhne vesmírný dalekohled Jamese Webba, nástupce populárního Hubbleova teleskopu, určené oběžné dráhy kolem Slunce, odkud bude v příštích letech pořizovat snímky vzdálených planet a galaxií.

Jmenuje se AGC 114905 a podle všech dosavadních pozorování v jejím okolí schází významné množství temné hmoty. Není to zcela poprvé a neznamená to, že temná hmota je slepá ulička kosmologie, ale je to přesto významný objev.

Český vědec v NASA Vilém Mikula, který se podílel na tvorbě unikátních přístrojů teleskopu Jamese Webba, v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětlil i to, jak se čeští studenti mohou dostat do NASA. Nejdůležitější je stipendium.

Hubbleův dalekohled se pozorováním hvězd vrací v čase. Dalekohled se zaměřil na galaxii, kde explodovala supernova.

Technologie DESI je v provozu teprve rok a už nyní nás uchvacuje informacemi, které o našem vesmíru zjistila. Již prvotní data umožnila vytvoření doposud největší, a hlavně nejdetailnější 3D mapy vesmíru, kterou jsme kdy měli k dispozici. A těšit se můžeme na další nejméně čtyři roky jejího provozu.

Aktualizujeme ještě jednou hodnocení pro No Man's Sky, společně s kompletním přehledem, co se vše změnilo od konce roku 2018. Nebudete věřit, jak moc se vesmír v této hře změnil.

Data z prvního průzkumu spektroskopického přístroje DESI (Dark Energy Spectroscopic Instrument) vytvořila dosud největší a nejpodrobnější 3D mapu vesmíru, informuje portál NewAtlas. Ohromující snímek odhaluje gigantickou vesmírnou síť galaxií v rozmezí miliard světelných let, a to je pro projekt teprve začátek.

28. dubna minulého roku zaznamenaly vesmírné observatoře aktivitu ve středu Mléčné dráhy. Výbuch trval jen zlomek sekundy a vyslal ke kanadskému radioteleskopu CHIME rychlé rádiové záření neboli FRB. Právě to nedokázali vědci po několik let vysvětlit. Nyní se pravděpodobný zdroj našel. Odkud signál pochází?

První snímek černé díry přepsal historii, když prokázal, že tajemné objekty skutečně existují.

Švédští astronomové objevili super-hmotnou planetu obíhající dvojhvězdu beta-Centauri. Pokud jde vůbec o planetu, je 10x hmotnější než Jupiter.

Trpasličí galaxie Mrk 462 ukrývala malou supermasivní černou díru o hmotnosti asi 200 tisíc Sluncí, zahrabanou v kosmickém prachu. Prozradilo ji rentgenové záření. Objev této kosmické příšerky, která nezapře jistou roztomilost, by mohl přispět k objasnění záhady vzniku supermasivních černých děr.

Nicméně astronomové spekulovali o existenci takových planet, známých jako Rogue Planets, po celá desetiletí a numerické simulace ukázaly, že mohou být zcela běžné. Některé výzkumy dokonce ukázaly, že v mezihvězdném prostoru se mohou vznášet miliardy takových planet a dokonce by mohly potenciálně převyšovat počet hvězd v Mléčné dráze.

Z mračna vodíku, které se táhne Mléčnou dráhou, můžeme získat poznatky o vzniku hvězd.

Jsou mezi námi. Nebo minimálně čekají v jiné galaxii. Mimozemšťané. To, že ve vesmíru nejsme sami, je obecně téma, které láká každého fandu sci-fi, kromě toho je ale život mimo planetu Zemi regulérním tématem pro vědce. Před pár dny navíc svět obletěla informace, že NASA si najala tým teologů, aby pomohli předpovědět reakce lidí různých vyznání na případnou možnost nalezení mimozemského života…

NASA zveřejnila první letošní úspěch. Týmu, který ovládá vesmírný teleskop Jamese Webba, jež má v budoucnu nahradit slavný Hubbleův teleskop, se podařil nejtěžší krok. Rozvinout celý sluneční štít.

Ranní ptáče dál doskáče. Inspirujte se jím! Krásné ráno! Jsme přesně v polovině týdne, a to je důvod zůstat v obraze. Co nového přináší dnešní den? . Webbův teleskop v galaxii Americká NASA o Vánocích vyslala do vesmíru teleskop Jamese Webba.

NASA o Vánocích vyslala do vesmíru teleskop Jamese Webba. Je důležité, aby se správně rozložil. Vědci právě zažívají velmi horké chvilky.

Kolik přesně váží supermasivní černá díra v srdci naší Galaxie? Otáčí se? Chovají se objekty v její blízkosti přesně tak, jak očekáváme podle Einsteinovy obecné teorie relativity? Odpovědi na tyto otázky hledali vědci z Institutu Maxe Plancka

Sluneční soustava se ukrývá v nitru Galaxie. Nemůžeme tudíž „poodstoupit“ a podívat se, jak náš hvězdný ostrov vypadá zdálky. Dokážeme studovat pouze okolí Slunce a oblast nezastíněnou galaktickým centrem. Přesto vědci přinášejí o Mléčné dráze stále nové informace.

Nová studie nejbližší aktivně se živící supermasivní černé díry odhalila, že vyzařuje tento vesmírný fenomén rádiové bubliny, které se rozprostírají na rozsáhlých územích, když se živí plynem, píše se na webu ScienceAlert.

Dřívější odhady, simulace a výpočty naznačovaly, že ve známém vesmíru existuje zhruba dva biliony galaxií. Analýza dat ze sondy New Horizons však jejich počet omezuje spíše na stovky miliard. Jak je možné, že se starší údaj s novými měřeními tak výrazně rozchází?

Země představuje modrý drahokam uprostřed temnoty kosmu. Jak tmavý však vesmír ve skutečnosti je? A co z toho vyplývá, pokud jde o množství galaxií, jejichž hvězdy svým zářením zaplavují známý kosmický prostor?

Astronomové detekovali analýzou dat pocházejících z vesmírné observatoře Gaia Evropské kosmické agentury (ESA) soubor obrovských, rotujících vláken ve vnějších oblastech disku Mléčné dráhy.

Nejbližší aktivní supermasivní černá díra, která sedí v nejbližší rádiové (a eliptické) galaxii Centaurus A vyfoukla ohromující rádiové bubliny. Na unikátním snímku radioteleskopu Murchison Widefield Array, který pracuje v rádiovém tichu australské pustiny, zabírá nemalou část noční oblohy.

V centru kupy galaxií RBS 797 se skrývá neobvyklá čtveřice bublin ve žhavém plynu.

Teleskop Jamese Webba se chystá do vesmíru, kde bude pozorovat vesmír v infračervené oblasti poblíž velkého třesku. A pokud se mu to podaří, posune hranice našich astronomických znalostí, které vytvořil jeho předchůdce: Hubbleův vesmírný dalekohled, píše server Hard Wood Paroxysm. Máme pro vás výběr pěti fotografií, které navždy změnily dějiny vědy.

Měření observatoře Gaia vystopovala v Mléčné dráze dávná spirální ramena či podobné struktury, které zřejmě vznikly při střetech s trpasličími galaxiemi.

Astronomům se letos naskytl dosud nejdetailnější pohled do centra galaxie, která hostí naši sluneční soustavu. Zjistili, že černá díra Sagittarius A*, která tam sídlí, je hmotnější, než se předpokládalo.

Už nějakou dobu astronomové pozorují, že se Mléčná dráha pomalu, ale jistě posouvá k jednomu ze svých sousedů. Ke Galaxii v Andromedě. Spočítali, že kolize je nevyhnutelná a přijde za přibližně osm miliard let. O 6 miliard let dříve se však srazí z jinou galaxií - s Velkým Magellanovým oblakem.

V souvislosti s objevenými exoplanetami a možnou existencí mimozemského života se obvykle skloňuje otázka tzv. obyvatelné zóny. Existují ale zóny obyvatelnosti také u galaxií?

Tajemné rádiové vlny pocházející z vesmírného tělesa, které se samo zapíná a vypíná, matou experty v oboru. Na výzkumu spolupracovalo hned několik zemí, ale nikdo není schopný zjistit, o co přesně jde. Vědci se domnívají, že se jedná o zcela nový mimozemský úkaz.

Astronomové pořídili dosud nejhlubší a nejostřejší záběry okolí superhmotné černé díry v centru naší Galaxie, jaké jsou dnes k dispozici. Nové snímky přibližují střed Mléčné dráhy 20krát více, než bylo možné před VLTI (Very Large Telescope Interferometr), a umožnily odhalit v blízkosti černé díry dosud nezpozorovanou hvězdu.

Psal se rok 774 a na planetu Zemi dopadlo neznámé záření. Nebylo to však jen otázkou několika sekund nebo minut. Země byla intenzivně ozařována neviditelnými paprsky téměř celý rok. Co se vlastně stalo a proč o tak významné události kroniky mlčí?

Astrofyzici z Kolínské univerzity v Německu hledali v datech dalekohledu APEX oblaka studeného plynu, oxidu uhelnatého. Objevili však tohle vlákno, jak se táhne 6000 až 13000 světelných let od ramene Norma po vedlejší rameno poblíž centra Mléčné dráhy zvané 3-kiloparsec arm.

AGC 114905 se nachází ve vzdálenosti 248 milionů světelných let. Byla klasifikována jako ultra-difúzní trpasličí galaxie.

Už ve třicátých letech minulého století usuzovali astronomové Jan Oort a Fritz Zwicky z nesrovnalostí v rotaci galaxií, že tu musí být ještě nějaká hmota, kterou nevidíme.

Supermasivní černá díra v centru naší domovské Galaxie vyprodukovala slabý výtrysk záření a hmoty

Mezinárodnímu týmu astronomů pod vedením nizozemských vědců se podařilo uskutečnit zcela mimořádný a nevšední objev. V galaxii AGC 114905 b se totiž dle nových poznatků nenachází žádné stopy temné hmoty, která by dle dosavadních informací měla být v kosmu prakticky všudypřítomná. Temná hmota patří v současnosti k největším záhadám astronomie a astrofyziky. Přestože je pro nás neviditelná, její existence je vzhledem k dřívějším objevům téměř jistá.

Tento boj mezi třemi galaxiemi trvá 3 miliardy let a určitě není férový. Mléčná dráha je oproti trpasličím galaxiím těžká váha.

Výzkum temné hmoty v trpasličí galaxii Leo I odhalil, že má v útrobách nečekanou supermasivní černou díru. Její hmota odpovídá asi 3 milionům Sluncí. Tak masivní černá díra by v tak malé galaxii, jejíž délka je asi 2 tisíce světelných let a celková hmota zhruba 20 milionů Sluncí, neměla co dělat.

Astronomové si kladou otázku, co drží pohromadě vzdálenou galaxii, která podle všeho neobsahuje žádné stopy temné hmoty, napsali na webu daytonews.com.

Naše planeta je společně se zbytkem Sluneční soustavy nejspíš uzavřená uvnitř gigantického magnetického tunelu. A astronomům nejde do hlavy, proč tomu tak je.

Astronomové před časem našli 6 galaxií bez temné hmoty. Bylo jim doporučeno, ať se podívají pořádně, že tam temná hmota určitě bude. Se soustavou radioteleskopů VLA detailně prozkoumali ultrařídkou galaxii AGC 114905 a stejně tam žádnou temnou hmotu nenašli. Bod ve prospěch existence galaxií bez temné hmoty.

Leo I je jednou z trpasličích satelitních galaxií Mléčné dráhy. Nedávno astronomové z McDonaldovy observatoře Texaské univerzity v Austinu objevili v centru těchto satelitních galaxií neobvykle masivní černou díru, napsali na webu scitechdaily.com.

Astrofyzici a neurovědci se spojili, aby srovnali podobnosti mezi vesmírem a sítí neuronů lidského mozku. Je jich totiž moc na to, aby to byla čirá náhoda.

Tajemné rádiové vlny pocházející ze zdroje, který se sám zapíná a vypíná, šokují astronomy. Na výzkumu spolupracovalo hned několik zemí, ale nikdo není schopný zjistit, o co přesně jde. Vědci se domnívají, že se jedná o zcela nový mimozemský úkaz.

Prostor okolo Mléčné dráhy není prázdný. Ve skutečnosti se v něm nachází trpasličí galaxie - malé galaxie s nízkou hmotností, které čítají zhruba 1000 hvězd.

Astronomové poprvé objevili nově zrozenou hvězdu a okolní zámotek složitých organických molekul na okraji naší galaxie. O objevu, který odhalil skrytou chemickou složitost našeho vesmíru, píše Science Daily.

Astronomové nalezli nejbližší dvojici supermasivních černých děr. Nacházejí se 89 milionů světelných let od nás a v budoucnosti je čeká nevyhnutelná srážka

Superhmotné černé díry mohou být dobrým sluhou, ale rovněž i velmi zlým pánem pro možné civilizace v celé Galaxii. Nová studie opavských fyziků poukazuje na tři typy produkce energie v blízkosti černých děr, tj.

Pomocí dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře astronomové odhalili zatím nejbližší známý pár superhmotých černých děr. Dvě černé díry navíc dělí od sebe navzájem mnohem menší vzdálenost, než u kteréhokoliv jiného dosud objeveného systému tohoto typu.

Mark Vogelsberger je astrofyzik, který se věnuje výzkumu simulace galaxií, která nám umožňuje lépe poznat vesmír. V přírodních vědách je simulace modelem reality, který je schopen zobrazit řadu událostí, aby bylo možné vyhodnotit a předpovědět vývoj určitých jevů, napsali na webu tecnologia.libero.it.

Tajemné rádiové vlny pocházející ze zdroje, který se sám zapíná a vypíná, šokují astronomy. Na výzkumu spolupracovalo hned několik zemí, ale nikdo není schopný zjistit, o co přesně jde. Vědci se domnívají, že se jedná o zcela nový mimozemský úkaz.

Žijeme v galaxii Mléčná dráha, která má průměr zhruba 120 000 světelných let a centrální výduť hvězd ve tvaru připomínajícím Tic Tac. Kromě hvězd je zde také plyn, prach a spousta temné hmoty, píše magazín Syfy.

Ve vesmíru je jen málo objektů, které u lidí vyvolávají tak obrovskou představivost, jako jsou černé díry – hmotné objekty, které dokážou pohltit vše, co je v jejich blízkosti.

Vědci zkoumali galaxie z raného vesmíru. Našli značné množství vody a oxidu uhelnatého. Podle teorie se tak mohl život začít objevovat už záhy po vzniku vesmíru.

Astronomové získali důkaz, že Mléčná dráha je „opeřená“ spirální galaxie