Někteří zastánci konspiračních teorií mají podezření, že se NASA pokouší proměnit Saturn nebo Jupiter v malé slunce. Možné spiknutí nelze rozhodně vyloučit.
Astrofyzici se nedávno začali zajímat o novou mimozemskou sondu, kterou lze identifikovat. To dalo záminku vytvořit vesmírný tým a vyslat jej pro bližší analýzu do vesmíru.
Věda se již dlouho zajímá o takzvané červí díry. Jde o tajuplné tunely v časoprostoru dávající, zatím pouze teoreticky, možnost okamžitého pohybu mezi galaxiemi.
Prima COOL připravila pro milovníky neotřelé a bláznivé zábavy původní improvizační show K.O.MICI! Jak obstojí nejoblíbenější mistři skečů a stand-up komici v tak těžké disciplíně, jakou je improvizace? Tříčlenné týmy známých tváří svléknou boxerské župany, nabrousí mozkové závity a v ringu se budou předhánět v pohotových reakcích, vtipných smečích i schopnosti získat publikum na svoji stranu. To vše pod dohledem rozhodčího a moderátora v jedné osobě – Ondřeje Urbana. Celé díly najdete na primaplus.cz
Zajímavá a čistě hypotetická teorie o tom, jak by lidé mohli cestovat vesmírnými časoprostory za pomoci několika patrných změn v rozpínajícím se vesmíru.
Panelová show s těmi nejlepšími vtipy! Jakub Žáček jako moderátor vám společně s Pavlem Nečasem, Yvetou Blanarovičovou a jejich hosty pořádně prodlouží život svými vtipy, fórky, anekdotami a veselými historkami. Celé díly najdete na primaplus.cz
Dva vědci z NASA přišli s teorií, proč se vlastně mimozemšťané nikdy nenašli. Ta vrací jejich existenci do dávné historie a poukazuje na možné vyhynutí.
Dynamická rychlokresba vynesla Věrce Vybíralové zařazení mezi stovku nejvýznamnějších současných českých umělců. Ač začínala jako restaurátorka, její podpis nesou murály v ulicích Prahy, koncept dřevořezbářské výstavy na Křivoklátě či komiks reprezentující Českou republiku v New Yorku. „Moje duše je navyklá tomu dokázat udělat to nejpodstatnější v poměrně krátkém čase,“ popisuje svůj způsob práce. Co ji na malbě okouzluje?
Astronomové nedávno objevili další překvapení vesmíru, obří černou díru, jejíž hmotnost, jak odhadují, lze přirovnat ke dvaceti milionům Sluncí naší soustavy. A to už je jistě objekt, který si zaslouží naši pozornost. Máme se takového vesmírného giganta bát?
Panelová show s těmi nejlepšími vtipy! Jakub Žáček jako moderátor vám společně s Pavlem Nečasem, Yvetou Blanarovičovou a jejich hosty pořádně prodlouží život svými vtipy, fórky, anekdotami a veselými historkami. Celé díly najdete na primaplus.cz
Kdyby temnou hmotu tvořily exotické bosony, mohla by se potulovat po galaxiích v podobě neviditelných chuchvalců q-ballů hvězdné velikosti. Prozradit by je mohla gravitace, přesněji řečeno gravitační mikročočky. První průzkum dat existenci q-ballů nevyloučil, ale pokud existují, taky by měly tvořit maximálně pár procent fenoménu temné hmoty.
V souvislosti s galaxií světa Star Wars se už řadu let řeší, co je a co není kanonické. Přesto stále mohou panovat různé nejasnosti, takže si pojďme rozebrat, co to ten kánon vlastně je.
Panelová show s těmi nejlepšími vtipy! Jakub Žáček jako moderátor vám společně s Pavlem Nečasem, Yvetou Blanarovičovou a jejich hosty pořádně prodlouží život svými vtipy, fórky, anekdotami a veselými historkami. Celé díly najdete na primaplus.cz
Astronomové čekali, že galaxie z období 0,5 až 2 miliard let po Velkém třesku budou častěji nepravidelné a chaotické. Webbův teleskop ukázal, že jsou ale statisticky významněji již vyklidněné a uspořádané.
Jmenuje se X3a a je pomyslnou hvězdou mezi hvězdami. Leží totiž v samotném srdci Mléčné dráhy a je desetkrát větší a patnáctkrát těžší než naše Slunce. Astronomickou raritou se stala, protože vznikla vedle supermasivní černé díry, tedy na místě, kde to podle dosavadních poznatků nemělo logiku. Kde prostě neměla co dělat.
Obrovské zorné pole teleskopu umožní zmapovat vesmír až tisíckrát rychleji než dosavadní dalekohledy. Vrátí se až na počátek vesmíru, kde teprve vznikaly hvězdy. Vědci chtějí odhalit, jak vzniká temná hmota, která je kolem každé galaxie.
Vědci objevili v srdci Mléčné dráhy stále se formující hvězdu X3a. Jedná se o nejmladší a současně nejtěžší hvězdu objevenou v centru naší galaxie. Unikátní je však zejména tím, že by vůbec neměla existovat. Vyskytuje se totiž poblíž supermasivní černé díry.
Je tady víkend a vy už teď možná přemýšlíte, co si pustíte během večerů, kdy nemusíte chodit brzy spát. Máme tady pro vás pár tipů na filmy, seriály a show, které najdete nejen na Netflixu, ale i na jiných streamovacích platformách jako jsou Disney Plus nebo HBO Max.
Záhadné okolnosti vzniku velmi mladé hvězdy poblíž masivní černé díry v centru naší Mléčné dráhy objasnil mezinárodní tým vědců pod vedením Floriana Peißkera z Univerzity v Kolíně nad Rýnem, jehož součástí byl i Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. .
Panelová show s těmi nejlepšími vtipy! Jakub Žáček jako moderátor vám společně s Pavlem Nečasem, Yvetou Blanarovičovou a jejich hosty pořádně prodlouží život svými vtipy, fórky, anekdotami a veselými historkami. Celé díly najdete na primaplus.cz
V kosmickém poledni, čili ve vesmíru mladém 2-3 miliardy let, se najdou i ultramasivní černé díry, jejichž hmotnost přesahuje 5-10 miliard Sluncí. Kde se tam taková monstra vzala? Podle kosmologické simulace Astrid je jednou z možností splývání trojic kvasarů. Postupným spojením jejich tří supermasivních černých děr by mohl vzniknout gravitační leviatan i v tak mladém vesmíru.
Japonští vědci identifikovali přibližně 140 000 molekulárních mraků v naší galaxii. Pomocí umělé inteligence odhadli vzdálenost každého z molekulárních mračen a určili jejich velikost a hmotnost, čímž úspěšně zmapovali jejich rozložení v galaxii dosud nejpodrobnějším způsobem.
Skupina vědců z několika institucí zveřejnila dosud nejpřesnější mapu rozložení hmoty ve vesmíru. Mapa byla vytvořena na základě dat ze dvou rozsáhlých průzkumů oblohy. Tento úspěch umožňuje nahlédnout do vývoje vesmíru jako celku a naznačuje, že stávající model vesmíru postrádá některé složky, které by vysvětlovaly to, co dnes pozorujeme.
Streamovací platformy každý měsíc vydávají řadu filmových a seriálových novinek a jinak tomu nebude ani v březnu. Pojďme se podívat, na co se můžeme těšit na HBO Max, Disney+ nebo na Netflixu. Vybrali jsme 6 novinek, které stojí za pozornost.
Podle simulací IllustrisTNG by náš koutek vesmíru o průměru 23 milionů světlolet měl mít jen zřídkakdy galaxii o velikosti Mléčné dráhy. A ještě méně pak navíc i sousední Andromedu.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba pozoroval šest velmi hmotných galaxií s hmotností větší než deset miliard hmotností Slunce, které vznikly dříve než 700 milionů let po začátku rozpínání našeho vesmíru. Zatím se standardně předpokládalo, že tak brzy po začátku Velkého třesku mohly existovat jen méně hmotné galaxie. Potvrzuje se tak předpoklad, že Webbův teleskop povede v řadě případů ke změně pohledů na vývoj různých objektů našeho vesmíru.
Astronomové objevili "utíkající" černou díru, která je potenciálně prvním důkazem toho, že supermasivní černé díry mohou být vyvrženy ze svých hostitelských galaxií. Černá díra se zdánlivě vymrštila ze své domovské galaxie a řítila se vesmírem s pásem hvězd, který se za ní táhl, jak píše server Live Science.
Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil velké vzdálené galaxie, které podle vědeckých předpokladů neměly existovat, protože pocházejí z rané fáze vývoje vesmíru.
Galaxie vznikly 500 až 700 milionů let po velkém třesku. Jsou však obrovské a červeně září – to je v rozporu s dosavadními předpoklady o raném vesmíru. Než vědci změní kosmologickou teorii, bude potřeba potvrdit, že se opravdu jedná o galaxie.
Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) našel velké vzdálené galaxie. Podle vědeckých předpokladů neměly existovat, protože pocházejí z rané fáze vývoje vesmíru. Objev tak naznačuje, že velké galaktické systémy byly zřejmě po velkém třesku mnohem rozsáhlejší, než jsme si mysleli.
Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) objevil velké vzdálené galaxie, které podle vědeckých předpokladů neměly existovat, protože pocházejí z rané fáze vývoje vesmíru. Informuje o tom vědecký server Space.com.
Webbův teleskop objevil zřejmě šest velmi rozlehlých galaxií, které vznikly jen 600 milionů let po začátku vesmíru. Pokud se jejich existence potvrdí, věda bude muset přepsat teorie o raném fungování kosmu.