Galaxie

To, co ještě nedávno znělo jako sci-fi, dnes potvrzují záznamy gravitačních vln i snímky z teleskopu Jamese Webba: vedle bludných planet a hvězd mohou být vystřeleny do vesmíru i černé díry.

Astronomové objevili protokupu galaxií JADES-ID1 vzniklou pouhou miliardu let po Velkém třesku – o celé miliardy let dříve, než připouštěly dosavadní kosmologické modely.

Obecně se předpokládá, že v centru naší galaxie odpočívá supermasivní černá díra. Nový výzkum však tvrdí, že tomu tak být nemusí. Podobné gravitační účinky by mohl mít shluk temné hmoty.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, která přiletěla z jiné hvězdné soustavy, nese organické molekuly spojované se vznikem života. Teleskop SPHEREx tak poskytl další důkaz, že základní chemie života může být rozšířená napříč galaxií.

Teleskop Jamese Webba poslal astronomům data, která jim nedají spát. V hlubinách raného vesmíru našel „červené tečky“, které porušují dosavadní fyzikální pravidla. Co se za nimi skrývá?

Astronomové zkoumají záhadu vzniku obřích eliptických galaxií, které již existovaly méně než 1,5 miliardy let po velkém třesku – ve fázi, kdy podle klasických modelů měla převládat mladá a plynná struktura vesmíru. Nová pozorování extrémně aktivní protohvězdokupy SPT2349‑56 pomocí radioteleskopu ALMA ukazují, že ve velmi hustých oblastech mohly galaxie vznikat a růst mnohem rychleji, než se předpokládalo, čímž mohou vysvětlit vznik těchto „zralých“ obrů v raném kosmu.

Skryté galaktické jádro zahalené prachem se díky infračervenému pohledu JWST ukázalo jako mimořádně aktivní chemická laboratoř plná organických molekul.

Nedaleko naší Sluneční soustavy se zřejmě ukrývá obrovský mrak temné hmoty. Přítomnost neviditelného objektu prozradily jemné změny v pohybu pulsarů. Tento objev může zásadně pomoci při hledání podstaty neznámé temné hmoty.

Umělá inteligence v posledních dnech ukazuje svou sílu napříč obory – objevila stovky dosud neznámých úkazů ve vesmíru, naplánovala historicky první jízdu na Marsu a mění způsob, jakým YouTube mluví k publiku. Zároveň ale přináší i varování: dlouhodobé používání chatbotů může ovlivnit naše hodnoty a vnímání reality.

Hubbleův teleskop už 35 let pozoruje vesmír – a díky novému nástroji AnomalyMatch teď vědci objevili stovky dříve neznámých objektů. Umělá inteligence prošla miliony snímků a odhalila vzácné anomálie, které mohou změnit náš pohled na vývoj galaxií i vznik planet.

Vesmír krátce po velkém třesku měl být jednoduchý a chudý na těžké prvky. Nový objev vesmírného teleskopu Jamese Webba ale ukazuje pravý opak. Astronomové narazili na galaxii, která vznikla nečekaně brzy a vypadá úplně jinak, než předpovídaly modely.

Pozorování galaxie MoM-z14 ve velmi mladém vesmíru naznačuje, že procesy formování galaxií probíhaly krátce po Velkém třesku rychleji a jinak, než předpokládají současné kosmologické modely.

Pět desetiletí si astronomové lámali hlavu nad překvapivým jevem, který pozorovali hned za prahem našeho vesmírného domova. Galaxie v nejbližším sousedství se nechovají tak, jak předpovídají základní zákony gravitace.

Vědci objevili dosud největší organickou molekulu obsahující síru – prvek nezbytný pro bílkoviny a enzymy na Zemi – v mezihvězdném prostoru. Dosud její větší sloučeniny nacházeli jen v kometách a meteoritech. Objev tak označují za „chybějící článek“ v porozumění tomu, jak vzniká chemie života ve vesmíru.

Mezinárodní výzkum vedený vědcem z brněnské Masarykovy univerzity ukázal, jakým způsobem černé díry ovlivňují plyn, který tvoří významnou část pozorovaného vesmíru.

Světelná stopa, kterou nelze přesně zařadit k žádnému známému kosmickému jevu, mate astronomy už téměř dva roky. Současná měření naznačují, že masivní těleso se galaxií pohybuje rychlostí téměř 1000 kilometrů za sekundu, což z něj činí jeden z nejextrémnějších objektů, jaký byl kdy pozorován.

Zkoumání vesmíru je poměrně zdlouhavé a náročné, a i když máte velký rozpočet, snadno něco přehlédnete. Dva astronomové z Evropské kosmické agentury (ESA) objevili v archivech Hubbleova teleskopu více než 800 dosud nezdokumentovaných astrofyzikálních anomálií, které se rozhodli nenechat ležet ladem. Dvojice David O’Ryan a Pablo Gómez vycvičila model umělé inteligence, aby prohledal 35 let dat z Hubbleova teleskopu, vyhledal podivné objekty a upozornil na ně.

Astronomové pomocí Webbova teleskopu objevili galaxii, která vznikla jen asi 280 milionů let po Velkém třesku, který je považován za pravděpodobný vznik vesmíru.

Astronomové se stali svědky vzácného okamžiku – znovuzrození černé díry.

Nová mapa z teleskopu Jamese Webba odhaluje neviditelné lešení vesmíru s bezprecedentním rozlišením. Temná hmota tvoří zhruba 85 % veškeré hmoty ve vesmíru a poskytla gravitační rámec, v němž se formovaly první galaxie – nyní ji můžeme sledovat v dosud nevídaných detailech.

Astronomům se povedl husarský kousek: Získali snímek gigantické erupce vzdálené supermasivní černé díry.

Astronomové oznámili, že byli svědky okamžiku, kdy se supermasivní černá díra po 100 milionech let probudila a začala explodovat jako sopka.

Bludné nebo také volně plující planety představují planetární objekty, které nejsou gravitačně vázané k žádné hvězdě – putují mezigalaktickým či mezihvězdným prostorem.

Galaxie COSMOS-74706 vznikla pouhé 2 miliardy let po velkém třesku – a přesto nese složitou spirální strukturu s tyčí, jakou známe z Mléčné dráhy. Tento objev, potvrzený daty z dalekohledu Jamese Webba, otřásá dosavadním chápáním vývoje galaxií a naznačuje, že vesmír byl připraven na řád mnohem dřív, než jsme si mysleli.

Nová studie popsala, jak supermasivní černé díry mohou ovlivňovat tvar galaxií. Jednu takovou astronomové identifikovali ve středu galaxie VV340a. Nejen že pohlcuje okolní materiál, ale do okolí navíc vysílá ohromnou trysku plynu a plazmy. Tento proud energie přitom neletí rovně, ale spirálovitě se točí, čímž zasahuje do více galaktických oblastí.

Vědeckofantastické představy o galaktické budoucnosti lidstva narušuje tvrdá realita fyziky: brání tomu obří vzdálenosti mezi hvězdami, neschopnost přiblížit se k rychlosti světla a dilatace času. Nová studie teď popsala, kudy by se dalo ubírat.

Vědci při zkoumání galaxií odhalili nečekaný jev: Prastarou hvězdokupu, kterou zlomila její vlastní černá díra.

Už když začal Teleskop Jamese Webba posílat své první fotky vesmíru, byli astronomové velmi překvapeni objevem drobných červených teček, které byly rozptýleny napříč mladým vesmírem. Od roku 2022 proto astronomové zkoušeli určit, co jsou vlastně LRD (little red dots / malé červené tečky) zač. Nyní na to, zdá se, skutečně přišli. LRD jsou mladé černé díry. Někteří výzkumníci přitom spekulovali, že by tyto tečky mohly být velmi časnými galaxiemi, protože vyzařují světlo. Ovšem zdá se, že vznik galaxií je velmi pomalý proces. LRD se přitom objevují už pár stovek milionů let po Velkém třesku a o miliardu let později mizí. Galaxie by neměly čas na to, aby narostly do dostatečné velikosti a jasu, aby byly snadno vidět. Kromě toho se hluboce červená barva LRD neshodovala s očekávanými emisemi samotného svitu hvězd.

Astronomům se podařilo zachytit mimořádně krátký, ale o to cennější signál z hluboké minulosti vesmíru. Desetisekundový záblesk gama záření k nám dorazil z explodující supernovy, zrozené v době, kdy vesmír stál teprve na samém počátku své existence. V této epoše se formovaly první hvězdy a galaxie, přičemž kosmické prostředí bylo ještě velmi mladé a nehostinné.

Astronomové studovali galaxii z mladého vesmíru, ve které se překvapivě brzy přestaly rodit nové hvězdy. Pozorování vesmírného teleskopu Jamese Webba a radioteleskopu ALMA nyní odhalilo nenápadný, ale účinný mechanismus konce hvězdotvorby.

Uplynul nějaký čas od prvního dílu této volné série, a tak jsem se rozhodl, že je na čase se dostat k dalšímu pokračování. Dnes se tedy podíváme na dalších pět otázek, které jste mi položili, ať už prostřednictvím jakékoli platformy. Pokud se na vaši otázku nedostalo, nezoufejte, dostane se v jednom z příštích dílů. A samozřejmě i teď platí, že mi můžete položit v komentářích pod tímto článkem další otázku, či dokonce otázky.

V nitru masivní rádiové galaxie J1007+3540 hltá hmotu supermasivní černá díra, která odpaluje výtrysky do vzdálenosti téměř 1 milionu světelných let. Jak je ale vidět, nefunguje na plný výkon nonstop. Je to krásný příklad epizodického aktivního galaktického jádra, které se v tomto případě zapnulo po 100 milionů let dlouhé přestávce.

Vesmír nám připomíná, že je propojenější, než se může na první pohled zdát. Podle článku serveru Earth vědci objevili mezihvězdnou kometu označenou jako 3I/ATLAS, která při své cestě galaxií nese vodu. Jde o teprve třetí známý objekt tohoto druhu, který k nám přiletěl z jiného hvězdného systému, a zároveň o první, u něhož se podařilo vodu jasně prokázat.

Astronomové obsluhující Hubbleův teleskop narazili na extrémně podivný objekt, jaký dosud nikdy neviděli – kosmickou formaci bez jediné hvězdy.

Vesmír se na první pohled může zdát homogenní a izotropní, stačí ale změnit úhel pohledu a naskytne se nám obraz kosmické sítě tvořené vlákny galaxií a kup, mezi nimiž se nacházejí rozlehlé téměř prázdné oblasti.

V pražské Kulturní stanici Galaxie proběhne v pátek 16. ledna akce „Amatéři sobě – slavíme!!!“. Zahájí oslavy nedávného zápisu českého amatérského divadla na Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Vědci NASA zjistili, že tajemné červené tečky jsou obrovské hvězdy z raného vesmíru, které daly vzniknout supermasivním černým dírám.

James Webb Space Telescope objevil v raném vesmíru objekty, které odporují zavedeným teoriím. Nová studie přichází s překvapivým vysvětlením: mohly existovat takzvané temné hvězdy, poháněné temnou hmotou.

Astronomové*astronomky pomocí Hubbleova teleskopu objevili nový typ vesmírného objektu, který nemá žádné hvězdy. Tajemný Cloud-9, přezdívaný „sedmé nebe“, by mohl být jedním z nejčistších důkazů existence temné hmoty a oknem do úplných začátků vesmíru.

Vědci poprvé zaznamenali záhadnou rázovou vlnu obklopující mrtvou hvězdu, která by podle současných fyzikálních modelů vůbec neměla existovat. Tento nález vyvolává otázky o tom, jak hvězdy, které skončily svůj životní cyklus, interagují s okolním vesmírem.

Nejjasnější hvězdou pro běžného člověka je samozřejmě Slunce. Druhou nejjasnější na noční obloze je pak Sírius. Ale to ještě neznamená, že to je nejjasnější hvězda ve vesmíru. Která to tedy je?

Co kdyby mezihvězdné cestování neznamenalo, že se astronauti vrátí domů o tisíce let později než zaniknou jejich civilizace? Nová studie fyziků Justina C. Fenga z Akademie věd ČR a Chrise Reisse ukazuje, že využití dilatace času podle Einsteinovy teorie relativity by mohlo umožnit expanzi po galaxii bez dramatických rozdílů ve stárnutí a zároveň nabízí nový pohled na slavný Fermiho paradox.

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.

Astronomové vypozorovali nečekaně horký shluk galaxií pocházející z raného vesmíru. Úkaz je natolik žhavý, že zpochybňuje dosavadní znalosti o vývoji galaxií. Zjistili také, že obsahuje supermasivní černé díry a vytváří nové hvězdy mnohonásobně rychleji než Mléčná dráha.

NASA to dokázala znovu. Americká kosmická agentura objevila nový typ astronomického objektu, jehož existence byla předpovězena v simulacích, ale nikdy nebyla přímo potvrzena.

Vypadá jako galaxie, která nikdy nevznikla. Astronomové objevili v blízkém vesmíru podivnou strukturu, která neobsahuje žádné hvězdy a pohromadě ji drží obrovské množství temné hmoty. „Je to okno do temného vesmíru,“ říká o útvaru Cloud-9 astronom Andrew Fox. Podle vědců jde o jeden z nejzásadnějších důkazů toho, jak se mohly rodit galaxie a proč některé z nich selhaly dřív, než vůbec vznikly.

Oblak bez hvězd, bohatý na plyn, v němž převládá temná hmota a o němž se předpokládá, že je pozůstatkem či zbytkem raného formování galaxií, je novým typem astronomického objektu, který identifikoval Hubbleův vesmírný dalekohled.

Hvězdokupa NGC 6569 v souhvězdí Střelce čelí slapovým silám v centru Mléčné dráhy a přichází kvůli tomu o hvězdy.

Teleskop Jamese Webba odhalil galaxii Virgil, která připomíná příběh doktora Jekylla a pana Hydea. Na první pohled je klidná, ve svém jádru však extrémně hmotnou černou díru. Tento objev zpochybňuje dosavadní představy o tom, jak tyto systémy vznikají a vyvíjejí se již od počátků známého vesmíru.

Astronomové nahlédli hluboko do minulosti a objevili obrovský objekt, který popírá dosavadní předpovědi o tom, jak by se vesmír měl vyvíjet.

NASA přivítala nový rok snímkem kupy Champagne – srážky dvou galaktických kolosů zachycené rentgenovou observatoří Chandra. Nejde jen o dechberoucí vizuál, ale i o cenný vědecký náhled na chování temné hmoty při extrémních kosmických událostech.

Soustava radioteleskopů ALMA objevila rekordně vzdálený a rekordně horký plyn kupy galaxií SPT2349-56 z vesmíru asi 1,4 miliardy let po Velkém třesku, který se vysmívá současným modelům vzniku a vývoje galaktických kup. Je to podpásovka a zároveň šance na nové a vzrušující objevy.

Využijte hluboké zimní noci ke sběru zářivých nebeských perliček z říše hvězdokup, mlhovin i galaxií.

Nová pozorování ukazují, že supermasivní černé díry během galaktických srážek často „pohrdají“ obrovským množstvím plynu a místo rychlého růstu se chovají spíš jako vybíraví labužníci.

Kosmologové letos přišli s novými důkazy naznačujícími dramatický scénář, který by mohl znamenat úplný konec vesmíru. V jeho důsledku by mohlo dojít ke kolapsu hvězd, planet i samotného času zpět do bodu singularity.

Astronomové zaznamenali velmi výjimečný jev, když se jim podařilo objevit hned trojici splývajících galaxií, přičemž všechny tři mají i jasně zářící aktivní galaktické jádro.

Sváteční atmosféra nemusí patřit jen Zemi. Vědci z NASA představili čtveřici unikátních snímků z hlubin vesmíru, které svým tvarem a názvy připomínají zimu a Vánoce. Od „sněhuláka“ vytvořeného srážkou galaxií až po mlhovinu ve tvaru vánočního stromku – kosmos se tentokrát ukazuje v nečekaně hravé a poetické podobě.

Astrofyzici dokázali zmapovat neviditelnou strukturu vesmíru pomocí jemných deformací vzdálených galaxií. Analýza stovek milionů objektů potvrzuje, že temná hmota a temná energie skutečně formují kosmickou architekturu tak, jak předpovídá současná fyzika.

Vesmír má za sebou své nejproduktivnější období: hvězdy se dnes tvoří desetkrát pomaleji než před miliardami let. Astronomové varují, že kosmický tvůrčí proces slábne – a my žijeme uprostřed jeho fascinující, ale pomalu stárnoucí fáze.