Heinrich Schliemann

Hitler a jeho poručíci byli posedlí odhalováním ztracených artefaktů, které by podpořily jejich bizarní rasové přesvědčení. Jejich fascinace starověkem je přivedla přímo k Otto Rahnovi, neznámému německému medievistovi s hlubokým zájmem o Svatý grál. A právě v šíleném světě nacistické pseudoakademie se Otto Rahn stal postupně celebritou, velmi vyhledávanou pro přednášky a projevy…

Německý obchodník a amatérský archeolog Heinrich Schliemann vstoupil do dějin jako objevitel Tróje a Mykén. Když na nalezišti narazil na zlatý poklad, oblékl do něj svou ženu – a ukázal jí světu jako Helenu Trojskou.

Achilles, krásná Helena a dřevěný kůň. Celé generace vyrůstaly na Homérově Iliadě a většina lidí dodnes věří, že trojská válka začala kvůli unesené královně. Jenže archeologové poslední století postupně zjišťují něco úplně jiného. Trója skutečně existovala, ale to, co se tam dělo, má s Homérem společného asi tolik jako realita s romantickým filmem. Pravé důvody války byly mnohem obyčejnější než božský hněv.

S mytickým hrdinou Lemminkäinenem, respektive s předkřesťanským obdobím finské historie, kterou tento božský rek personifikuje, je spojován pohádkový poklad. Mnozí však nevěří, že jde jen o pohádku. Proč? Co chtějí hledači pokladů vlastně objevit?

Filmový epos Trója přináší zpracování starověkého hrdinského střetu. Jaké trampoty provázely natáčení a proč Pitt nebyl s rolí spokojen?

Jedno z nejslavnějších archeologických nalezišť leží 90 kilometrů od Atén na peloponéském poloostrově a bylo centrem vůbec první civilizace pevninského Řecka. O velký počet vykopávek se postaral…

Hrdinný Théseus odmotává nit princezny Ariadny. Pokud souboj s obludným Mínótaurem vyhraje, díky niti se dostane ven. Nad příběhem z řecké mytologie by zdejší civilizace kroutila hlavou.

Uběhla staletí, dokonce tisíciletí a Homérova báseň Ilias nezmizela v propasti zapomnění jako většina jiných. Naopak. Renesance vytáhla řeckou kulturu z masového hrobu a báseň se v originále učili studenti gymnázií i církevních seminářů.

Trója, Kartágo, Persepolis - starověké klenoty, které byly vybudovány s velkým důvtipem a proti všem předpokladům v nehostinné krajině, se staly symboly mocných civilizací, majestátními a nedobytnými citadelami, a které byly posléze zničeny soupeřícími říšemi.

Vlahý večer u Bedřicha na chalupě. Právě jsme si nacpali pupíky opečenými buřty, ohýnek líně plápolá, Beďan přinesl ze sedmého schodu basu lahváčového potěšení. V hlavě mi bublá pocit, že život je krásná věc. Do sladké tiché pohody však náhle zazní slova: „Víte co je zajímavý, kluci? Že jsme všichni takový nuly!“

Mnohé známé filmy se historickými událostmi jen volně inspirovaly, podle jiných by se dal vyučovat dějepis. Pojďme zjistit, jaký přístup vyhovuje vám.

Pro milovníky historie jsou Mykény ideálním místem pro návštěvu. Toto město totiž skrývá spoustu historie, kterou si můžete prohlédnout na vlastní oči. Do Mykén se ještě stále můžete podívat. Z tohoto města zbyly jen malé kousíčky, na které se jezdí dívat lidé z celého světa.

Jedna vlna útoku za druhou se tříští o masivní hradby mocného a bohatého města Trója. Řekové se ale nevzdávají a nakonec naleznou způsob jak město dobýt a zlomit jeho moc. Zrodila se legenda o Trójské válce. Jaká byla skutečnost a o co ve válce šlo?

Nezahrávejte si s Qin Shi Huangem ani 2200 let po jeho smrti. Otevření hrobky by mohlo přinést mnohem bezprostřednější a smrtelnější nebezpečí.

V roce 1974 narazili zemědělci na nenápadném poli v čínské provincii Šen-si na jeden z nejvýznamnějších archeologických objevů všech dob.

V roce 1974 objevili zemědělci v čínské provincii Šan-si části lidské postavy z hlíny.

Biologové již vědí, k čemu je zebrám jejich zbarvení. Ale proč? Odpověď se vynořuje pomalu a obtížně

„Já tu Tróju najdu!“ pronesl prý Heinrich Schliemann už v sedmi letech. Řada nesrovnalostí a zjevných falzifikací ovšem dokazuje, že si mnohé zážitky už jako slavný vymyslel či přibarvil…

Stejně jako příběh Odyssea a dobývání Tróje je král Mínos, vládce města Knóssos na Krétě, zmiňován už před téměř 3000 lety Homérem. A stejně jako se Heinrich Schliemann rozhodl dokázat, že Trója skutečně existovala, vypravil se i archeolog Arthur Evans na Krétu, aby našel ruiny labyrintu, v němž měl žít napůl býk a napůl člověk, bájný Mínótauros.

Znáte někoho, kdo se nepotkal v dětství s příběhem o Jeníčkovi a Mařence? Tento příběh bratří Grimů je jako nesmrtelná reklama na perník.

Trojská válka je jedním z nejznámějších příběhů, který se vypráví po celém světě již více než 3000 let. Ztracené legendární město objevil známý německý archeolog Heinrich Schliemann.

Řečtí archeologové se domnívají, že se jim podařilo objevit dávné město Meliboia, které ve svém eposu Ílias zmínil starořecký básník Homér. Nasvědčují tomu nápisy, které archeologové objevili v novém nalezišti, uvedlo řecké ministerstvo kultury. Podrobný archeologický průzkum bude pokračovat na jaře příštího roku, informovala agentura DPA.

Hledání starověkého města Trója trvalo tisíce let. Dlouho se však nikomu nepodařilo prokázat, že se Homérova sága o trojské válce skutečně odehrála... Až do roku 1871, kdy tehdy devětačtyřicetiletý Heinrich Schliemann objevil ruiny města pod kopcem Hisarlik na severozápadě dnešního Turecka. Vykopávky začaly přesně před 150 lety. Schliemann nebyl zdaleka první, kdo se domníval, že Homérem popisované město se nachází právě tam.

Jméno tohoto německého amatérského archeologa vám zcela jistě není neznámé. Jeho život byl víc než dobrodružný. Jako malý chlapec si oblíbil Homérovu Illiadu, o níž mu vyprávěl jeho otec, chudý luteránský pastor. Snil o tom, že objeví místo, kde se odehrávala trojská válka. Když coby sedmiletý chlapec našel pod vánočním stromečkem knihu Ilustrovaná historie světa, zajásal! Ač toužil po vzdělání a začal studovat na gymnáziu, studií musel z mnoha, mimo jiné i finančních důvodů zanechat…

Zlaté pohřební masky z Mykén patří mezi nejznámější archeologické předměty a megalitické kopule hrobů obdivuje řada lidí. Obojí dobře ilustruje majestát i zvláštnosti Mykén pozdní doby bronzové, přestože je kolem toho dost pojmoslovných nedorozumění.

Trojská válka byla dlouho považována za literární výplod básníka Homéra. Že se tahle veršovaná pohádka do značné míry zakládá na pravdě, nás všechny názorně přesvědčil až zarputilý německý archeolog Heinrich Schliemann, který mýty opředenou Tróju našel. Což samozřejmě vedlo celé generace amatérských archeologů k tomu, aby nad stránkami Iliady hledali inspiraci k další objevné práci.