Hornina

ČEZ zakončil první fázi geologických průzkumů místa u Jaderné elektrárny Temelín, kterou vyčlenil pro malý modulární reaktor. Odborníci zjišťovali, jak hluboko bude možné dělat…

ČEZ zakončil první fázi geologických průzkumů místa u Jaderné elektrárny Temelín, kterou vyčlenil pro malý modulární reaktor. Odborníci zjišťovali, jak hluboko bude možné dělat výkopové práce. Na ploše velké kilometr krát 500 metrů je jeden typ horniny, pararula. V lokalitě je možné malý reaktor postavit, řekli dnes novinářům zástupci ČEZ a firmy Inset. U Temelína bude malý modulární reaktor, jde o pilotní projekt v ČR. Malý reaktor by mohl být hotový v letech 2032 až 2035. Kolik bude stavba reaktoru stát, nikdo neuvedl.

Vesmírný kámen o hmotnosti 1 360 kg, nazývaný El Alie, byl nalezen v Somálsku v roce 2020 a je devátým největším meteoritem, jaký byl kdy objeven.

Byl na Marsu život? Otázka, kterou si vědci kladou dlouhá desetiletí. Nyní je lidstvo velmi blízko k získání odpovědi na tuto otázku. Rover Perseverance objevil na povrchu planety organické sloučeniny. Co to znamená?

Data z prvních 208 marsovských dnů sondy Perseverance poskytla řadu informací o kráteru Jezero, kde rover NASA přistál v únoru 2021.

Rover se aktuálně nachází v oblasti zvané Yori Pass. V tomto místě je pískovec, který sem byl v minulosti přenesen vodou. Perseverance odebere vzorek horniny a přemístí se na další místo pojmenované Observation Mountain.

Venuše měla v minulosti vodu i obyvatelnou povrchovou teplotu. K drtivé atmosféře a vysokým teplotám nejspíše přispělo obrovské množství erupcí, které vytvořily skleníkový efekt. Povrch Venuše pokrývají z 80 % vulkanické horniny.

Detailní analýzy hornin formace Dresser ze Západní Austrálie potvrdily, že jde stromatolity staré 3,48 miliard let. Jde tak o jeden z nejstarších dokladů známek života na Zemi.

Když se na rudé planetě podařilo detekovat metan, rozhořela se mezi vědci vzrušená diskuse: O biogenním plynu se uvažovalo jako o možném produktu sopečné činnosti, ve skrytu duše však badatelé doufali, že by mohl signalizovat i život – přestože zřejmě na mikroskopické úrovni.

Zhruba polovina emisí vytvořených těžebním průmyslem pochází z nákladních vozů přepravujících horniny Americká firma First Mode nyní úspěšně testuje obří náklaďák, který pohání ekologicky vyrobený vodík Důvěru velkých společností v toto zelené palivo dokládají i další nedávno oznámené investice Typický důlní nákladní vůz je s třípatrovou výškou a váhou 500 tun jedním z největších vozidel na naší planetě. Obrovský stroj ale vytváří i velké znečištění. Podle poradenské firmy McKinsey se těžební průmysl podílí na světových emisích uhlíku až sedmi procenty. „Zhruba polovina z nich přitom pochází z nákladních vozů používaných k přepravě těžkých hornin mezi různými místy,“ cituje web CNN hlavního systémového inženýra společnosti First Mode Davida Gerhardta.

Analýza měsíčních vzorků, které získala čínská sonda, boří dosavadní teorie o vulkanické činnosti našeho souputníka.

Při pohledu na Měsíc v úplňku, který v nastane tento týden v úterý, vám to tak připadat nemusí. Avšak Země a její přírodní družice se při svém divokém gravitačním tanci od sebe vzdalují. Může se snad od nás Měsíc jednou odpoutat?

Incká města, jak se zdá, byla postavená naprosto geniálně. Inkové je totiž záměrně stavěli na tektonických zlomech. Ukázala to studie, v níž vědci nad jejich genialitou kroutí hlavou.

Zmrzlý pás na dně světa nebyl vždy tak izolovaný. Pátý největší kontinent, je běžně známý pro tučňáky, masivní oteplování ledových šelfů a neúspěšné průzkumné výpravy.

Dnes si bez kulaté věci s hřídelí nedokážeme představit život. Je všude kolem nás. Proto je vynález kola jeden z klíčových momentů v historii lidstva. Co když ale tuto pomůcku využívali lidé miliony let před tím, než jsme si mysleli?

Když se řekne „sfinga“ a „pyramidy“, většině lidí se vybaví scenérie z egyptské Gízy. Věhlas a charakteristický vzhled pradávných výtvorů člověka inspiroval k pojmenování také mnohých hříček z dílny přírody, zejména skalních útvarů.

Sklad bude sloužit pro uložení duplicitních vzorků, Perseverance zůstává hlavním prostředkem pro jejich zaslání na Zemi. Úložiště se bude nacházet v oblasti Three Forks. Rover zatím nasbíral celkem 14 vzorků půdy a hornin.

Nález nejúplnější fosilie pravěkého mořského ryboještěra ve Skotsku provází tak trochu kuriózní příběh. Našel ji amatérský lovec záhad. Nevědomky tak významně přispěl do paleontologické sbírky Skotska. Na svou odpověď, jakého že pravěkého tvora to vlastně našel, čekal přes čtyři desítky let. Nakonec se jí nedožil. Uvězněná ve vrstvách hornin čekala jeho fosilie na vědecká bádání padesát let.

Tým vědců došel k šokujícímu objevu. Domnívá se, že život na naší planetě mohl vzniknout zcela obyčejně. Díky běžnému meteorologickému jevu, kterým nebylo nic jiného než obyčejný blesk.

Nazývá se Studna do pekla a jedná se o nejhlubší díru na světě. I když se propadá do hloubky téměř 12 200 metrů, zakrývá ji pouze rezavé kovové víko. Řeč je o ruském superhlubokém vrtu Kola, který vytvořili Sověti ve jménu vědy. Chtěli zjistit, co se skutečně nachází pod našima nohama, a proto se prokopali do neznámých hloubek. Teplota je v hloubce jako v pekle a údajně se tam skrývají i další nebezpečí.

První odstřely už začaly - a do léta příštího roku, během následujících osmi až devíti měsíců, se jich chystá sedm desítek. Práce na dostavbě dálnice D4 dospěly do fáze, kdy je u Milína nutné odtěžit překážející skalní masiv. Deník o tom informovala Daniela Pedret ze společnosti Via Salis, jež stavbu zajišťuje.

Vědci se domnívají, že v oblasti Mount Sharp byly dříve řeky a rybníky. Na místě byly objeveny slané minerály, jako je síran hořečnatý, síran vápenatý a chlorid sodný. Rover zde odebral vzorek ze skály pojmenované „Canaima“.

Vozítko Curiosity, známé pro prozkoumávání Rudé planety, dorazilo do nové destinace. Nově dělá výzkum ve slané oblasti, kde podle expertů docházelo ke změně klimatu Marsu. Informoval o tom web NASA.

V budoucnu by tu měla vést nová ulice s názvem Nová Pastýřská, která propojí Sokolskou ulici s Tržním náměstím. Výstavba ale nabírá zpoždění. Přesto se ale v místě parkoviště nyní něco děje, město tu nechává sanovat skalní masiv, který pak bude bezpečnější.

Za vznik našeho Měsíce vděčíme brutální srážce Země s protoplanetou Theia. Vědci sestavili simulaci, která ukazuje, jak se náš věrný souputník rodí z roztříštěných pozůstatků protoplanety a částí vyvrženého zemského pláště.

Kummakivi je fascinující přírodní útvar ve Finsku skládající se ze dvou balvanů. Jeden z nich leží na druhém na velmi malé ploše.

Když čínské vozítko Yutu-2 objevilo v kráteru na odvrácené straně Měsíce podivnou zelenkavou gelovitou látku, zavládlo pochopitelné vzrušení. Šokovaní vědci teď řeší, o co vlastně jde.

Ve vzorku horniny z vyschlé delty řeky je organická hmota, což naznačuje, že na Marsu mohl být v dávné minulosti život.

Simulace termální a chemické evoluce kratonů, zřejmě původních částí kontinentů, ukazují, že se první kontinentální bloky naší planety po nějakém čase zřejmě opět zanořily do zemského pláště. Tam probíhala jejich postupná přeměna, po které následovalo opětovné vynoření. Tímto způsobem mohly postupně vznikat kontinenty v dnešní podobě.

Třetí den unikátní studentské expedice Serifos 2022 byl ve znamení náročného průzkumu terénu.

Rover Perseverance objevil na Marsu horninu, která může obsahovat náznaky někdejšího života.

Lidstvo je zase o krok blíž k objevení života na Marsu. Vozítko NASA Perseverance na planetě našlo organické látky.

Rover Perseverance poslal vědcům na Zem rozbor nového vzorku horniny, kterou nabral ve starověké říční deltě Marsu. A stalo se to, na co vědci tak dlouho čekali.

Rudá planeta podle posledních zjištění není pouze rudá. Rover Perseverance objevil na Marsu skály barevně podobné těm, které dodávají havajským plážím jejich zelený nádech, píše server Interesting Engineering.

Vědci oslavují. Vozítko Perseverance na Marsu získalo další unikátní vzorek, který může pomoci odhalit minulost této planety. Našlo totiž horninu, která má nejvyšší koncentraci organické hmoty, jakou na Marsu dosud objevili. Odborníci se díky tomu výrazně přiblížili odpovědi na otázku, zda tu dřív existoval život.

V dávné říční deltě na Rudé planetě jsou organické horniny. Vědci z americké vesmírné agentury NASA oznámili, že je tam našlo robotické vozítko Perseverance. Vědci by chtěli vzorky v roce 2030 přivézt na Zemi.

Při zkoumání vesmíru se astronomové zaměřují i na možnou obyvatelnost planet. S tím souvisí i pátraní po vodě, bez které si život, přinejmenším ten náš, na Zemi, nedovedeme představit. Při svém nedávném pozorování se vědci z Chicagské univerzity soustředili na planety kolem trpasličí hvězdy M a zjistili, že je vodních světů ve vesmíru mnohem víc, než se tušilo.

Příroda dokáže vytvořit tak neuvěřitelné věci, že lidský rozum zůstává ohromen. Podobně tomu bylo i v případě nedávno nalezených obřích krystalů ametystu. Obrovský fialový krystal ve tvaru srdce se podařilo nalézt skupině horníků v Uruguayi nedaleko hranic s Brazílií. Ač je symbol srdce lidmi vytvořeným znamením pro lásku, je potěšující, že i příroda dokáže podobnou nádheru vytvořit.

Byl únor roku 1971. Posádka letu Apolla 14 se procházela po Měsíci a sbírala vzorky hornin. „Můžeš mi pomoci s tímhle?" zeptal se velitele Alana Sheparda Edgar Mitchell. Společně pak naložili devítikilogramový balvan na modulární transportér. Za několik dní vzorek číslo 14321 putoval do laboratoře.

O skutečných barvách planety Mars, která je trochu neprávem nazývána „rudou", jsme již psali. Na Marsu barvy přecházejí od oranžové přes různé odstíny hnědé a šedé až k červené. Nyní ale jeden z nově objevených marťanských kráterů odhalil zvláštní zelené kameny.

…aneb Podivný útvar z Mexického zálivu

K jádru se v posledních měsících upíná čím dál více pozornosti. Spolehlivý zdroj energie s sebou nese ale jeden zásadní problém. Osudu jaderného odpadu se věnují vědci desítky let, my bychom se mohli inspirovat u Švédů.

Věda zkoumá dvě podivné vrstvy skryté hluboko v Zemi. Samotná fakta odhalují spoustu zajímavých zjištění a spoustu nevylučitelných teorií.

Vědci očekávali, že na dně naleznou sedimentární horninu. Vyvřelé horniny nejsou pro hledání života ideální, navíc se okolo žádné sopečné útvary nenachází. Na jiných místech však Perseverance nabral vzorky sedimentárních hornin, které by se měly dostat na Zem.

Je to ironie. Evropské země doslova sedí na ohromných zásobách ropy a zemního plynu. Podle geologických studií se jedná zhruba o 89 bilionů metrů krychlových plynu, což by pokrylo klidně 200 let spotřeby. V čem je tedy problém? Jedná se o zásoby v nepřístupných horninách a dobývat by se muselo s pomocí hydrofrakování.

Řetězec 16 podivuhodných jezer vznikl postupným rozpouštěním vrstev horninového podloží. Svou krásou jsou dnes Plitvická jezera v Chorvatsku vyhlášena po celém světě.

Drobné úlomky horniny z asteroidu Ryugu, které na Zemi přinesla sonda Hayabusa2, jsou starší než celá Sluneční soustava. .

Od našich měst, přes farmy až po hromady odpadků. Lidé se pevně podepsali na celé planetě. To vše však patří mezi památky, jež naše civilizace zanechá té příští. Jakési dědictví, jež se objeví v horninách budoucnosti.

Detektor SUPL (Stawell Underground Physics Laboratory) představuje nádrž s 50 kilogramy ultračistého jodidu sodného, která je umístěna pod kilometrem horniny, 100 tunami oceli, polymerovým stíněním a kapalinovým scintilátorem. Jde o první detektor temné hmoty na jižní polokouli, což je velmi důležité pro objasnění nejasných signálů detektorů na severní polokouli.

Historici a archeologové jsou zmateni další záhadou. V 300 tisíc let staré skále objevili kovový šroub. Vědci původ tajemného nálezu Lanzhou zatím neumějí vysvětlit.

Země a její Měsíc jsou ve sluneční soustavě jedinečné. Země je jedinou planetou, která má pouze jeden Měsíc, a ten má velký vliv. Některé výzkumy naznačují, že bez Měsíce by život na Zemi možná vůbec nevznikl, jak píše server Science Alert.

Vědci objevili v prehistorickém masovém hrobě nejstaršího predátora na Zemi. Vzácná fosilie byla objevena v místě, kde před stamiliony let došlo k obřímu podmořskému sesuvu mořského dna.

K dnešnímu dni je Země jedinou planetou, o níž víme, že má kontinenty. Není sice jasné, jak přesně vznikly a jak se vyvíjely, ale protože okraje kontinentů vzdálených od sebe tisíce kilometrů se shodují, víme, že kdysi dávno byla zemská hmota soustředěna v jednom velkém superkontinentu. Něco muselo spustit jeho rozpad. A vědci nyní zjistili, že tím něčím bylo zřejmě bombardování Země obřími meteority.

Jen 300 milionů let po tom, co vznikla naše planeta, byla obývána prvními mikroskopickými organismy. To tvrdí geochemik Dominic Papineau z University College London. Zrod života tak posunul o půl miliardy let dříve, než vědci dosud předpokládali.

Nová studie starého meteoritu je v rozporu s představami, jak kamenné planety typu Země nebo Mars získávají při svém vzniku těkavé prvky.

Perseverance již shromáždila 11 vzorků a plánuje další vrtání hornin. Nejnovější vzorek, sedimentární horniny, má největší příslib, že obsahuje možné důkazy o starověkém marťanském životě.

Pohled jako do pekla se o víkendu naskytl obyvatelům jihoamerického Chile. V severní části podlouhlého státu se propadla země. Závrt o průměru 32 metrů spolkl část silnice poblíž města Tierra Amarilla. Nikdo se při propadu nezranil.

Dostal jsem zajímavou otázku: jak by oheň mohl poškodit Pravčickou bránu a jiné skály?

Bájná Atlantida. Ztracený kontinent poblíž Japonska. A nyní další ztracený kontinent, který se údajně nacházel pod Evropou. Záhad, které musí lidstvo rozšifrovat, je stále mnoho. Kontinenty se během historie mění a vyvíjejí a někdy se stane, že jejich podstatná část anebo dokonce celý kontinent zmizí beze stopy v hlubinách Země. Pod jižní Evropou se skrývá jeden z nich, ztracený kontinent Velká Adrie. Existovala před stovkami milionů let poté, co se oddělila od superkontinentu Gondwana, a vědci nyní vytvořili její rekonstrukci. Vydejme se do neznámého světa.

Požár v blízkosti skalnatých útvarů může způsobit jejich rozpínání a následné zřícení, vysvětlil ředitel Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR Filip Hartvich. Ve vysílání CNN Prima NEWS také uvedl, za jakých okolností by mohla být ikonická Pravčická brána nevratně poškozena.