Hornina

Představte si zásobovací lodě, které budou z Marsu vozit rýži. Zní to fantasmagoricky? Možná. Ale už se na tom pracuje.

Po miliony let pohřbený pod jižní Evropou leží kontinent, jehož objev vložil novou stránku do dávného geologického atlasu Země a novou kapitolu do její historie. Dlouholetý výzkum také naznačuje, že někde v hlubinách skutečně jsou ztracené, dosud neobjevené kontinenty. A tak třeba ani bájná Atlantida tedy nemusela existovat jen v Platónově fantazii.

Přibližně 0,5 % uhlíku vypouštěného do ovzduší může být zachyceno během procesu drcení hornin běžně používaného také ve stavebnictví. Informuje o tom web TechXplore.

Desítky kubíků kamení odvezli dělníci z brněnské cyklostezky. Trasa vedoucí podél řeky Svratky byla kvůli drolící se hornině uzavřená více než měsíc. Nyní už se sportovci nemusejí bát o své zdraví. Alespoň to tvrdí město, které cestu opět otevírá.

Vědci v Austrálii učinili šokující objev, který odhalil, že kus kamene, který přinesla posádka Apolla 14 na Měsíci, pochází ze Země.

Vědci objevili v nitru Země dosud neznámou vrstvu roztavené horniny. Nachází se asi 160 kilometrů pod našima nohama. Tento objev by mohl pomoci prohloubit naše znalosti o tom, jak se tektonické desky pohybují a utvářejí kontinenty naší planety.

Antarktida je svatá země ledu a meteoritů. Ano, čtete správně. Většina lidí to neví, ale Antarktida je ve skutečnosti plná těchto vesmírných objektů. Za posledních 100 let jich vědci jen na tomto zamrzlém kontinentu našli asi 45 000, píše server Interesting Engineering.

Rover NASA Curiosity nedávno narazil na zvrásněnou strukturu hornin, která je zatím nejlepším důkazem o vodní minulosti planety.

/FOTOGALERIE/ Zadní Vrch (713 metrů n. m.) leží v Nízkém Jeseníku nad obcí Razová. V každém ročním období jsou z něj nádherné romantické výhledy na přehradu Slezská Harta. V pozadí se zvedá pohoří Hrubého Jeseníku s nejvyšší horou Pradědem. Právě v této lokalitě Zadní Vrch chce společnost Kareta otevřít nový kamenolom. Těženou horninou bude droba, která se dobře zpracovává na kamenivo a drtě různé velikosti.

Rover Perseverance na Marsu vyfotografoval několik zkumavek se vzorky, které jsou určeny k návratu na Zemi během budoucí mise.

Rover Curiosity agentury NASA nedávno objevil jeden z nejpřesvědčivějších důkazů o existenci dávné vody na Marsu.

Většina z nás zná pemzu jako pomůcku pro odstraňování zrohovatělé kůže. Tato vyvřelá hornina dokáže ale mnohem víc, než jen vyhladit paty. Věděli jste, že ji můžete použít třeba k odstranění žmolků na svetru nebo k úklidu psích chlupů?

Křídy nepatří pouze do starších školních tříd nebo pro děti, které si chtějí vyzdobit příjezdové cesty a chodníky. Vůbec tomu tak není! Porézní sedimentární hornina má skutečně značné množství použitelných způsobů, a to hned ve vašem domě. O některých z nich jste už v průběhu let slyšeli, ale je na čase, abychom další z nich umístili i sem. A to z toho důvodu, aby se i další jedinci mohli dozvědět o jejím všestranném využití.

Nově objevená roztavená vrstva, která leží jen 161 kilometrů pod zemským povrchem, je pro vědce docela velké překvapení. Ukazuje především to, že pod našima nohama se stále dějí věci, o kterých nemáme ani tušení.

Robotické vozítko Perseverance dokázalo něco neuvěřitelného – vyfotilo své vlastní selfie se vzorky hornin, které pošle lidstvu zpět na Zemi!

Rover Curiosity společnosti NASA na Marsu nedávno při jedné ze svých cest narazil na velký meteorit složený ze železa a niklu.

Úlomky asteroidů, které se rozpadnou v atmosféře dopadají na zem v podobě meteoritů tisíce let. Většinou se ani nenajdou. Ty velké můžou způsobit značné škody. Vědci ale zjistili, že to není velikost, která v minulosti způsobila či by mohla způsobit masové vymírání, ale hornina, na kterou dopadly.

Tým vědců odhalil, že v Antarktidě nalezl vesmírnou horninu - extrémně vzácný meteorit, který obsahuje jedny z nejstarších materiálů ve sluneční soustavě. "Když jsme ho našli takhle uprostřed ledu, byli jsme unešeni," řekla Maria Valdesová, vědecká pracovnice chicagského Fieldova muzea.

Jeden mrtvý horník a dalších 16 zraněných. Taková je bilance neštěstí, které se stalo ve čtvrtek dopoledne v podzemí černouhelného Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku. Příčinou byl otřes, který nastal po prudkém uvolnění napětí v poddolované hornině.

Na různých místech Karvinska lidé ve čtvrtek dopoledne zaznamenali chvilkové zachvění země. Jednalo se o projev uvolnění napětí v hornině v místech, kde probíhala těžba černého uhlí.

Rover Curiosity objevil na Marsu opál. Tento i ze Země známý minerál by se mohl stát cenným zdrojem vody pro budoucí marsovské průzkumníky.

Přestože milovníci házení žabek dávají přednost tenkým, plochým kamenům, s těžšími horninami ve tvaru brambor by dosáhli dramatičtějších výsledků. Podle listu The Guardian to vyplývá z výzkumu britských vědců, kteří za tímto účelem vytvořili matematický model.

Na povrchu Měsíce je tolik kyslíku, že by stačil pro lidstvo na 100 tisíc let.

Americkým a kanadským vědcům se podařil nebývalý objev – v kusu pyritu nalezli drobné kapsy plné mořské vody, která v nich byla uvězněna po dobu asi 390 milionů let. Nález by mohl výrazně prohloubit naše chápání toho, jak se oceány v čase vyvíjejí a přizpůsobují měnícím se klimatickým podmínkám.

21. prosince položil rover první vzorek na povrch Marsu. Během následujících dvou měsíců rozloží na předem určených místech dohromady 10 vzorků. První vzorek obsahuje vyvřelé horniny a byl odebrán 31. ledna 2022.

Vozítko, které je součástí mise Mars 2020 americké vesmírné agentury NASA, má před sebou klíčový úkol. V úterý nebo ve středu si odloží na povrchu Marsu vzorky hornin, které za posledních 15 měsíců nashromáždilo. Vznikne tak jakýsi mezisklad, ze kterého mají být vzorky později vyzvednuty a dopraveny na povrch Země.

Kyslík se nachází nejen v atmosféře, ale také v oceánech a téměř ve všech horninách. Je nezbytný pro existenci většiny živých organismů na této planetě. Poslední studie vědců z univerzity v Toho a ze skupiny Nexus pro výzkum exoplanet ale varuje, že ho čím dál tím víc ubývá.

Experti objasnili původ záhadné ohnivé koule, která loni v únoru explodovala nad Kanadou. Skutečnost, že pochází z Oortova oblaku, a byla složená z horniny, znamená vědecký převrat. Zjištění totiž zpochybňuje teorie o původu Sluneční soustavy. Informaci přinesl portál Science Alert.

Národní centrum jaderného výzkumu oznámilo, že kus horniny nalezený u Antonína ve Velkopolsku je úlomek čerstvého meteoritu. "Návštěvník" z vesmíru byl vyhledáván od doby, kdy byl v létě 2021 natočen jeho pád.

Jednou z největších akcí letošního roku je odtěžování velkého skalního masivu u obce Milín, aby tak byl vytvořen dostatečný prostor pro budoucí dálnici. Při zhruba 70 odstřelech se v období 8 až 9 měsíců odtěží 43 000 kubických metrů horniny, které budou znovu použity v rámci terénních úprav na D4

Mars rover NASA Perseverance odebírá první dva vzorky regolitu. Tato rozdrcená hornina a prach pomohou vědcům lépe poznat planetu.

Rudá planeta vypadá na první pohled nehostinně, tiše a klidně. Opak je ale pravdou. Pod jejím povrchem to doslova vře. Obrovská hmota roztavených hornin vyvolává masivní otřesy a uvolňují teplo. To by mohlo tavit led na kapalnou vodu. A jak víme, kde je voda, tam je i život.

Řidiči musejí počítat s omezením provozu na dálnici D3 u Chotýčan. Ředitelství silnic a dálnic ČR upozorňuje na odstřely horniny při stavbě odpočívky Chotýčany.

Geofyzici z Arizonské univerzity jsou přesvědčeni, že se jim podařilo objevit původce nedávné vulkanické činnosti na Marsu.

Planetární vědci vysvětlili příčinu „marsotřesení“, která v minulých letech zaznamenal seismograf robotické sondy. Z jejich studie vyplývá, že pod povrchem Marsu není takový klid, jaký se dal předpokládat.

Planetární vědci vysvětlili příčinu „marsotřesení“, která v minulých letech zaznamenal seismograf robotické sondy. Z jejich studie vyplývá, že pod povrchem Marsu není takový klid, jaký se dal předpokládat.

Po stopách možného či zaniklého života na jiných planetách pátrají odborníci už dlouhá léta. A čtyři miliardy let stará hornina nalezená v Antarktidě v 80. letech naznačuje, že podzemní vody Marsu mohly život hostit. Na Zem ji rudá planeta poslala před 15 miliony lety.

ČEZ zakončil první fázi geologických průzkumů místa u Jaderné elektrárny Temelín, kterou vyčlenil pro malý modulární reaktor. Odborníci zjišťovali, jak hluboko bude možné dělat…

ČEZ zakončil první fázi geologických průzkumů místa u Jaderné elektrárny Temelín, kterou vyčlenil pro malý modulární reaktor. Odborníci zjišťovali, jak hluboko bude možné dělat výkopové práce. Na ploše velké kilometr krát 500 metrů je jeden typ horniny, pararula. V lokalitě je možné malý reaktor postavit, řekli dnes novinářům zástupci ČEZ a firmy Inset. U Temelína bude malý modulární reaktor, jde o pilotní projekt v ČR. Malý reaktor by mohl být hotový v letech 2032 až 2035. Kolik bude stavba reaktoru stát, nikdo neuvedl.

Vesmírný kámen o hmotnosti 1 360 kg, nazývaný El Alie, byl nalezen v Somálsku v roce 2020 a je devátým největším meteoritem, jaký byl kdy objeven.

Byl na Marsu život? Otázka, kterou si vědci kladou dlouhá desetiletí. Nyní je lidstvo velmi blízko k získání odpovědi na tuto otázku. Rover Perseverance objevil na povrchu planety organické sloučeniny. Co to znamená?

Data z prvních 208 marsovských dnů sondy Perseverance poskytla řadu informací o kráteru Jezero, kde rover NASA přistál v únoru 2021.

Rover se aktuálně nachází v oblasti zvané Yori Pass. V tomto místě je pískovec, který sem byl v minulosti přenesen vodou. Perseverance odebere vzorek horniny a přemístí se na další místo pojmenované Observation Mountain.

Venuše měla v minulosti vodu i obyvatelnou povrchovou teplotu. K drtivé atmosféře a vysokým teplotám nejspíše přispělo obrovské množství erupcí, které vytvořily skleníkový efekt. Povrch Venuše pokrývají z 80 % vulkanické horniny.

Detailní analýzy hornin formace Dresser ze Západní Austrálie potvrdily, že jde stromatolity staré 3,48 miliard let. Jde tak o jeden z nejstarších dokladů známek života na Zemi.

Když se na rudé planetě podařilo detekovat metan, rozhořela se mezi vědci vzrušená diskuse: O biogenním plynu se uvažovalo jako o možném produktu sopečné činnosti, ve skrytu duše však badatelé doufali, že by mohl signalizovat i život – přestože zřejmě na mikroskopické úrovni.

Zhruba polovina emisí vytvořených těžebním průmyslem pochází z nákladních vozů přepravujících horniny Americká firma First Mode nyní úspěšně testuje obří náklaďák, který pohání ekologicky vyrobený vodík Důvěru velkých společností v toto zelené palivo dokládají i další nedávno oznámené investice Typický důlní nákladní vůz je s třípatrovou výškou a váhou 500 tun jedním z největších vozidel na naší planetě. Obrovský stroj ale vytváří i velké znečištění. Podle poradenské firmy McKinsey se těžební průmysl podílí na světových emisích uhlíku až sedmi procenty. „Zhruba polovina z nich přitom pochází z nákladních vozů používaných k přepravě těžkých hornin mezi různými místy,“ cituje web CNN hlavního systémového inženýra společnosti First Mode Davida Gerhardta.

Analýza měsíčních vzorků, které získala čínská sonda, boří dosavadní teorie o vulkanické činnosti našeho souputníka.

Při pohledu na Měsíc v úplňku, který v nastane tento týden v úterý, vám to tak připadat nemusí. Avšak Země a její přírodní družice se při svém divokém gravitačním tanci od sebe vzdalují. Může se snad od nás Měsíc jednou odpoutat?

Incká města, jak se zdá, byla postavená naprosto geniálně. Inkové je totiž záměrně stavěli na tektonických zlomech. Ukázala to studie, v níž vědci nad jejich genialitou kroutí hlavou.

Zmrzlý pás na dně světa nebyl vždy tak izolovaný. Pátý největší kontinent, je běžně známý pro tučňáky, masivní oteplování ledových šelfů a neúspěšné průzkumné výpravy.

Dnes si bez kulaté věci s hřídelí nedokážeme představit život. Je všude kolem nás. Proto je vynález kola jeden z klíčových momentů v historii lidstva. Co když ale tuto pomůcku využívali lidé miliony let před tím, než jsme si mysleli?

Když se řekne „sfinga“ a „pyramidy“, většině lidí se vybaví scenérie z egyptské Gízy. Věhlas a charakteristický vzhled pradávných výtvorů člověka inspiroval k pojmenování také mnohých hříček z dílny přírody, zejména skalních útvarů.

Sklad bude sloužit pro uložení duplicitních vzorků, Perseverance zůstává hlavním prostředkem pro jejich zaslání na Zemi. Úložiště se bude nacházet v oblasti Three Forks. Rover zatím nasbíral celkem 14 vzorků půdy a hornin.

Nález nejúplnější fosilie pravěkého mořského ryboještěra ve Skotsku provází tak trochu kuriózní příběh. Našel ji amatérský lovec záhad. Nevědomky tak významně přispěl do paleontologické sbírky Skotska. Na svou odpověď, jakého že pravěkého tvora to vlastně našel, čekal přes čtyři desítky let. Nakonec se jí nedožil. Uvězněná ve vrstvách hornin čekala jeho fosilie na vědecká bádání padesát let.

Tým vědců došel k šokujícímu objevu. Domnívá se, že život na naší planetě mohl vzniknout zcela obyčejně. Díky běžnému meteorologickému jevu, kterým nebylo nic jiného než obyčejný blesk.

Nazývá se Studna do pekla a jedná se o nejhlubší díru na světě. I když se propadá do hloubky téměř 12 200 metrů, zakrývá ji pouze rezavé kovové víko. Řeč je o ruském superhlubokém vrtu Kola, který vytvořili Sověti ve jménu vědy. Chtěli zjistit, co se skutečně nachází pod našima nohama, a proto se prokopali do neznámých hloubek. Teplota je v hloubce jako v pekle a údajně se tam skrývají i další nebezpečí.

První odstřely už začaly - a do léta příštího roku, během následujících osmi až devíti měsíců, se jich chystá sedm desítek. Práce na dostavbě dálnice D4 dospěly do fáze, kdy je u Milína nutné odtěžit překážející skalní masiv. Deník o tom informovala Daniela Pedret ze společnosti Via Salis, jež stavbu zajišťuje.

Vědci se domnívají, že v oblasti Mount Sharp byly dříve řeky a rybníky. Na místě byly objeveny slané minerály, jako je síran hořečnatý, síran vápenatý a chlorid sodný. Rover zde odebral vzorek ze skály pojmenované „Canaima“.