Husitství

Pod stometrovou dráhou si vezmete míček, donesete ho nahoru a pak už jen sledujete jeho napínavou jízdu. Pokud vás představa takové zábavy láká, vyrazte k jihočeské vesnici Nemějice na vrch Burkovák. Právě tady totiž nadšenci před pár lety postavili veřejně přístupnou kuličkovou dráhu, která pobaví celou rodinu.

Nestačil se ani zpotit a už ležel na nosítkách. Ukrajinského hokejistu trefil pukem do hlavy jeho bývalý spoluhráč ze Zlína.

Před 611 lety odjel Jan Hus do Kostnice. Chtěl obhájit své učení, místo toho skončil na hranici. Jeho odkaz však přežil i oheň.

Konec husitského hnutí je tradičně připisován bitvě u Lipan. O rok a později došlo ale k reálnému konci radikálního hnutí, a to u Křeče.

Jeho role je často opomíjeným intermezzem našich i evropských dějin. Albrecht II. Habsburský byl však můstkem mezi dvěma epochami vývoje.

Husitské války nebyly jen dalším konfliktem v dlouhém seznamu středověkých bitev. V mnoha ohledech to byla vojenská revoluce, která ukázala, že bojovat lze i bez brnění a urozeného původu. Husité nevstoupili na bojiště jako klasická armáda, ale spíše jako hnutí, které si vzalo to, co mělo po ruce, a přetvořilo to v nástroj odporu.

V dnešní době stále občas přetrvává obraz husitství jakožto jednotného hnutí bojujícího proti vnějšímu nepříteli. V této představě pak došlo k jeho rozštěpení až před bitvou u Lipan. To je ale omyl.

Důkaz, že Vladimír Suchý uměl dělat skvělé hry už dávno.

Křížové výpravy, tedy těch sedm papeži podnícených výprav, které vedly, nebo vést měly, do Svaté země, se od sebe v mnohém lišily. V něčem ale zase tak moc ne.

Ve věku 90 let v neděli zemřel přední český historik František Šmahel. Byl uznávaným znalcem lucemburské dynastie, husitství a české reformace. Šmahel byl jednou z nejvýznamnějších osobností české historické vědy. Za svou práci dostal velké množství ocenění, včetně cen Česká hlava roku 2013 nebo Ceny Neuron o čtyři roky později.

Vše, co se učíme o Husitech, je špatně, mohou za to komunisté. Aneb (ne)uvěřitelné poznatky z jedné školní přednášky. Husitské hnutí, jehož kořeny sahají do české reformace, je opředeno protichůdnými interpretacemi, které se utvářely zejména pod vlivem komunistické a nacionalistické ideologie. Historická realita, často romantizovaná jako symbol odporu a národní hrdosti, představuje složitější obraz. To je víceméně úvod z „historické“ přednášky, ke které jsem se náhodou nachomýtla na škole svých dětí. Vypsala jsem si pár zajímavých bodů, které mě zaujaly.

Do tuzemska se za přísných bezpečnostních opatření vrátil poprvé od konce třicetileté války meč, který je přisuzován Janu Žižkovi a je zapůjčený ze švédských královských sbírek. Původně přitom pravděpodobně patřil do sbírek císaře Rudolfa II. Na konci třicetileté války se ale stal kořistí švédských vojáků.

Husitský vojevůdce, který nebyl nikdy poražen a jenž budí emoce i 600 let po své smrti - Jan Žižka z Trocnova. Někdejší žoldnéř a pozdější boží válečník, z jehož života je podrobně zmapováno pouze šest posledních let, byl někdy oslavován, jindy zatracován. Kroniky a další literární díla vesměs neskrývají obdiv k jeho válečnickému umění, nicméně se těžko smiřují s krutostmi během dobývání, drancování a vypalování měst. Jan Žižka zemřel před 600 lety, 11. října 1424, nedaleko od Přibyslavi na Havlíčkobrodsku. Bylo mu 63 nebo 64 let. O tom, jak velká byla tehdy jeho autorita, svědčí slova Starého letopisu českého: „A jeho lid přijal jméno sirotci, jako by jim zemřel otec".

Jagellonská doba je v porovnání s jinými obdobími českých dějin tak trochu ve stínu zájmu.

Pokud je husitské hnutí spojeno s jedním konkrétním místem, je to samozřejmě jihočeské město Tábor. Stejně jako celé husitství, i podoba tohoto města a života v něm je ale předmětem nespočtu mýtů.

Problémy s ledovou plochou v litoměřické Kalich aréně nekončí. Tamní hokejisté nedohráli druhý domácí přípravný zápas proti Kladnu, ve 47. minutě bylo utkání za stavu 2:0 pro hosty pro nezpůsobilost hrací plochy předčasně ukončeno.

Tábor je malebné město v jižních Čechách, které svým návštěvníkům má co nabídnout, a to malým i velkým. Zařaďte ho proto do svého seznamu výletů.

Byl výraznou osobností husitského hnutí nejen díky svému vzhledu, ale i díky svým schopnostem. Prokop Holý se odlišoval holou tváří, což byla v jeho době rarita. Zároveň z něj vyzařovala noblesa a důstojnost. Až do bitvy u Lipan šel od vítězství k vítězství. Osud muže, na němž z velké míry závisel osud revolučních Čech, byl zpečetěn. Mohl být chybějící plnovous chrabrého vojevůdce příčinou porážky husitů?

Dalším projektem Spytihněva, který má na svědomí vynikající retro střílečku HROT, je volná předělávka české strategie Paranoia!, která u nás vyšla už v roce 1995 a která vychází z Dune 2.

Ačkoliv se řada lidí vydává poznávat krásy jižních Čech především do Českého Krumlova a okolí, leží zde i jiná historická města s jedinečnou atmosférou. Ukázkovým příkladem je husitská metropole…

Odborníci obnovili do původní krásy Sousoší husitských bojovníků zdobící Velký Chlum na Blanensku, které v roce 1927 vytesal a vyryl do pískovcového masivu hasičskou sekyrkou a nůžkami na stříhání sochař Stanislav Rolínek.

Když půl roku před svou smrtí zvítězil Jan Žižka u Malešova (1424), byl to už zřejmě slepý stařec, jehož museli vést průvodci. Přesto v takřka beznadějné situaci dokázal vymyslet plán, jak vše obrátit proti svým početným nepřátelům.

Byl Matyáš Korvín opravdu oním arcilotrem, za kterého jej považuje naše starší historiografie, nebo veselým a rozverným svůdcem známým i z moravské lidové slovesnosti? A proč se jen pár stovek kilometrů od Prahy panovníkův obraz tak dramaticky mění?

Dostat se na český trůn stálo „obyčejného šlechtice“ Jiříka z Poděbrad dost úsilí. Programově si zajišťoval pozici nejmocnějšího muže v zemi. K tomu potřeboval lidi pracující ve stínu, kteří by mu zajistili informace a provedli špinavou práci

Pardubický perník je součástí naší historie od 16. století. Zajímá vás, kde se začal psát jeho příběh? Jak se pardubický perník připravoval dříve a jak probíhá jeho výroba dnes? Vydejte se s námi na cestu po stopách perníku, možná cestou potkáte i Jeníčka a Mařenku.

PrahaIN.cz opět přináší knižní okénko. Tentokrát jsme vybrali tři velmi náročné tituly. Prozaický debut básnířky Oksany Vasjakinové, Zločin a trest Fjodora Michajloviče Dostojevského a třetí, přepracované a doplněné vydání Husitské revoluce medievisty Františka Šmahela.

Převrat na Novém Městě pražském byl bezprecedentní událostí v dějinách Prahy i celé země. Za určitých okolností to mohlo defenestrací a změnou na radnici skončit, ale neskončilo. Jak to bylo dál?

Monografie Jan Žižka historika Petra Čorneje se stala knižní událostí roku 2019. Známý medievalista předkládá své životní dílo devadesát let po detailní studii o husitském válečníkovi od Josefa Pekaře. Kupodivu ani dnes, 600 let po vstupu táborského hejtmana do husitské revoluce, není téma Žižka pro současníky vyhaslé. S Petrem Čornejem jsme hovořili na počátku roku 2020.

Adamité prý chodili nazí a užívali si nevázaných sexuálních radovánek. Skutečně? Nebo na ně chtěl Žižka hodit špínu, aby ospravedlnil jejich upalování? A kdo vůbec vedl radikální sektu, která málem rozštěpila husitský Tábor?

V renesanci sloužil jako štít protestantům, v období národního obrození byl vyzdvihován jako vlastenec, bojovník za svobodu a pravdu.

Budou mít obchody o svátcích otevřeno? Zákon o úpravě otevírací doby během svátků v České republice platí od roku 2016. Jejich přesný výčet si však nazpaměť pamatuje málo kdo. Proto většina lidí před svátky usedá k internetu a informace dohledává. Jak to bude s otevírací dobou 5. a 6. července?

Muzeum východních Čech v Hradci Králové otevřelo novou výstavu nazvanou JAN ŽIŽKA - husité ve východních Čechách, která seznámí širokou veřejnost s počátky a průběhem husitské revoluce v oblasti východních Čech.

Magii chápal jako experimentální vědu, ale své magické deníky před smrtí prodal člověku, který je zničil. Rafael Maria Boušek, profesor táborského gymnázia, uznávaný herpetolog a autor prvních map hloubek táborské vodní nádrže Jordán, měl po celý svůj život blízko k mystice. Zabýval se templářským řádem a zanechal po sobě tajemný rukopis psaný devíti druhy tajných písem. Narodil se právě před 131 lety.

Hradecké muzeum otevře v pátek 23. června výstavu nazvanou Jan Žižka – husité ve východních Čechách. Nová expozice návštěvníky seznámí s počátky a průběhem husitské revoluce v oblasti východních Čech.

Stává se, že se učebnice dějepisu přepisují. Ale tak moc? Podívejme se blíže na příběh hradu s biblickým jménem Sion. Poslední bašta husitů dala zabrat nejen obléhatelům, ale vylámali si na ní zuby i archeologové a renomovaní odborníci.

Bitva u Lipan v roce 1434 přinesla zlom v husitských válkách. Odvaha a strategie husitů se projevily v jejich revoluční taktice, která dokázala porazit těžce ozbrojené rytíře. Bitva u Lipan je dodnes považována za klíčový okamžik v českých dějinách.

Muzeum východních Čech v Hradci Králové připravuje výstavu zaměřenou na počátky a průběh husitské revoluce ve východních Čechách. Výstavu otevře pro veřejnost 23. června a potrvá do 21. dubna 2024. Muzeum výstavu plánuje k 600. výročí příchodu Jana Žižky do Hradce Králové, čímž započala významná éra východočeského husitství.

Muž, který svými kázáními dokázal situaci mezi Pražany vyhrotit do maxima. Muž, bez něhož by možná vůbec nedošlo k první pražské defenestraci. Muž, který chtěl rozpoutat totální společenskou revoluci. Kdo byl kazatel Jan Želivský?

Patnáct let se naše země potýkala s husitskou revolucí, chudla a ztrácela muže i ženy v řadách radikálů i panské jednoty. Až přišlo pár posledních hodin, které rozhodly o dalším osudu zemí Koruny české. Jedno pole, jeden den a jeden vítěz. Jak to ale probíhalo a proč k tomu vlastně došlo?

Originálního Motýlka jsem neviděl a přiznám se, že jsem o něm ani nikdy neslyšel, takže za Remake jsem vlastně rád a byť srovnávat nemohu, tak samotný film na mě rozhodně udělal dojem.

Několik novinek bude k vidění v letní turistické sezoně na zřícenině hradu Vízmburk v Havlovicích, která začne v sobotu 13. května. Slavnostně ji otevře průvod jednoho z posledních středověkých majitelů hradu Jiřího z Dubé od Devíti křížů z Červeného Kostelce.

Hořice na Jičínsku si dneska rekonstrukcí bitevní scény připomenou letošní 600. výročí husitské bitvy na místním vrchu Gothard. Celodenním programem s ukázkou boje současně vyvrcholí vzpomínkové akce k výročí bitvy.

Německý Brod a jeho okolí se v lednu 1422 staly dějištěm tvrdých bojů mezi křižáky a husity vedenými tehdy již slepým hejtmanem Janem Žižkou.

V březnu 1420 vyhlásil papež Martin V. první křížovou výpravu proti "českým kacířům", císař Zikmund Lucemburský se jí ujal coby vykonavatel.

Jan Žižka, přesto, že byl ke konci své kariéry slepý, byl neporazitelným vojevůdcem. V mládí však byl obávaným banditou.

Nejprve se zde nacházela náves s rybníkem. Tento prostor však prošel revitalizací, která z prostoru vytvořila zajímavý park. Co na místě najdete?

Poslední bitva husitských válek byla jednou z nejzásadnějších událostí české historie. Lišila se od předchozích bitev tím, že proti sobě stanuli dřívější spojenci – umírnění husité proti radikálním. Toto střetnutí uzavřelo etapu husitské revoluce a ukázalo cestu k nastolení náboženské tolerance.

Téma husitů je v naší historii velmi kontroverzní a vzbuzuje mnohé protichůdné emoce. Zatímco jedni tvrdí „kde bychom bez husitů byli“, jiní o nich hovoří jako o „krvelačných zabijácích a barbarech“. Ktož tedy sú boží bojovníci? Krutí bezohlední fanatici, nebo hrdinští obránci morálních hodnot?

Když se řekne vozová hradba, člověk si vybaví husitské války. A nejspíš první velkou slavnou bitvu u Sudoměře. Tehdy v roce 1420 byl slavný vojevůdce Jan Žižka se svými stoupenci na cestě na hradiště Tábor. Pronásledován nepřátelským vojskem ho narychlo napadlo sešikovat vozy na hrázi vypuštěného rybníka Škaredý. Díky tomu se ubránili mnohonásobné přesile Železných pánů. Je mu tak připisován zrod vozové hradby…

Život Jana Žižky je stále opředen tajemstvím. I přesto, že patří mezi sedm nikdy neporažených válečníků historie a jeho jméno často skloňují historici i laická veřejnost. Je považován za hrdinu i prvního českého teroristu.

Kdy Žižka založil Tábor, ve které bitvě přišel o druhé oko a jak se jmenovaly jeho manželky? Vyzkoušejte si, jak dobře slavného vojevůdce znáte.

Nejdražší český film Jan Žižka přišel na 450 milionů korun. Slavného vojevůdce představuje v době, kdy ještě neexistovalo husitské hnutí. Jedná se tedy nikoli o historický film, ale o fantasy. A recenze této fantazijnosti vychází vstříc.

"Žižka je dnes jen vzpomínkou na hodiny dějepisu," říká pro Aktuálně.cz historik Michal Stehlík. Snímek Petra Jákla má za akční béčko ze středověku.

Jeho jméno zná asi každý v Česku. Jan Žižka byl neporazitelný vojevůdce husitských vojsk, který přišel s novou revoluční vojenskou taktikou. Přesto toho o jeho životě před začátkem husitské revoluce mnoho nevíme. A právě o této době vypráví nový film Petra Jákla, který se snaží zachytit zrod vojevůdce v době, kdy byl ještě „psanec a žoldák“. Server iROZHLAS.cz porovnal historické reálie s tím, jak byly události zobrazeny ve filmu.

Obří rozpočet, mezinárodní obsazení, slavný příběh a jeden ambiciózní, ale už ne moc nadaný režisér.

„Smrt přináší život,“ opakuje Jan Žižka během vkládání semínek do půdy zbrocené krví jeho nepřátel. K tomu si často oplachuje obličej, podřezává protivníky a nedává najevo emoce. Tak vypadá český Žižka roku 2022, přestože je otázka, nakolik se vlastně ještě jedná o český film.

Velkofilm Petra Jákla Jan Žižka má za sebou svou slavnostní českou premiéru a vstupuje do kin, aby nás seznámil s jednou možnou podobou mládí slavného českého vojevůdce. Dlužno dodat, že v tomto směru měl dost volné pole působnosti, protože informace o raném Žižkově životě jsou velmi kusé. A je otázka, zda Žižků nebylo víc.

Většina husitských bitev vstoupila do učebnic, některé byly téměř zapomenuty. Spousta údajů o husitech obecně a o jejich chování v zemi české bylo navíc zkresleno. Proto může být pro někoho překvapením odhalení, že při chomutovském husitském masakru se dostaly ke slovu hlavně husitské ženy. Dne 16. března 1421 v silně katolickém Chomutově údajně řádily jako smyslů zbavené.