Husitství

V březnu 1420 vyhlásil papež Martin V. první křížovou výpravu proti "českým kacířům", císař Zikmund Lucemburský se jí ujal coby vykonavatel.

Jan Žižka, přesto, že byl ke konci své kariéry slepý, byl neporazitelným vojevůdcem. V mládí však byl obávaným banditou.

Nejprve se zde nacházela náves s rybníkem. Tento prostor však prošel revitalizací, která z prostoru vytvořila zajímavý park. Co na místě najdete?

Poslední bitva husitských válek byla jednou z nejzásadnějších událostí české historie. Lišila se od předchozích bitev tím, že proti sobě stanuli dřívější spojenci – umírnění husité proti radikálním. Toto střetnutí uzavřelo etapu husitské revoluce a ukázalo cestu k nastolení náboženské tolerance.

Téma husitů je v naší historii velmi kontroverzní a vzbuzuje mnohé protichůdné emoce. Zatímco jedni tvrdí „kde bychom bez husitů byli“, jiní o nich hovoří jako o „krvelačných zabijácích a barbarech“. Ktož tedy sú boží bojovníci? Krutí bezohlední fanatici, nebo hrdinští obránci morálních hodnot?

Když se řekne vozová hradba, člověk si vybaví husitské války. A nejspíš první velkou slavnou bitvu u Sudoměře. Tehdy v roce 1420 byl slavný vojevůdce Jan Žižka se svými stoupenci na cestě na hradiště Tábor. Pronásledován nepřátelským vojskem ho narychlo napadlo sešikovat vozy na hrázi vypuštěného rybníka Škaredý. Díky tomu se ubránili mnohonásobné přesile Železných pánů. Je mu tak připisován zrod vozové hradby…

Život Jana Žižky je stále opředen tajemstvím. I přesto, že patří mezi sedm nikdy neporažených válečníků historie a jeho jméno často skloňují historici i laická veřejnost. Je považován za hrdinu i prvního českého teroristu.

Kdy Žižka založil Tábor, ve které bitvě přišel o druhé oko a jak se jmenovaly jeho manželky? Vyzkoušejte si, jak dobře slavného vojevůdce znáte.

Nejdražší český film Jan Žižka přišel na 450 milionů korun. Slavného vojevůdce představuje v době, kdy ještě neexistovalo husitské hnutí. Jedná se tedy nikoli o historický film, ale o fantasy. A recenze této fantazijnosti vychází vstříc.

"Žižka je dnes jen vzpomínkou na hodiny dějepisu," říká pro Aktuálně.cz historik Michal Stehlík. Snímek Petra Jákla má za akční béčko ze středověku.

Jeho jméno zná asi každý v Česku. Jan Žižka byl neporazitelný vojevůdce husitských vojsk, který přišel s novou revoluční vojenskou taktikou. Přesto toho o jeho životě před začátkem husitské revoluce mnoho nevíme. A právě o této době vypráví nový film Petra Jákla, který se snaží zachytit zrod vojevůdce v době, kdy byl ještě „psanec a žoldák“. Server iROZHLAS.cz porovnal historické reálie s tím, jak byly události zobrazeny ve filmu.

Obří rozpočet, mezinárodní obsazení, slavný příběh a jeden ambiciózní, ale už ne moc nadaný režisér.

„Smrt přináší život,“ opakuje Jan Žižka během vkládání semínek do půdy zbrocené krví jeho nepřátel. K tomu si často oplachuje obličej, podřezává protivníky a nedává najevo emoce. Tak vypadá český Žižka roku 2022, přestože je otázka, nakolik se vlastně ještě jedná o český film.

Velkofilm Petra Jákla Jan Žižka má za sebou svou slavnostní českou premiéru a vstupuje do kin, aby nás seznámil s jednou možnou podobou mládí slavného českého vojevůdce. Dlužno dodat, že v tomto směru měl dost volné pole působnosti, protože informace o raném Žižkově životě jsou velmi kusé. A je otázka, zda Žižků nebylo víc.

Většina husitských bitev vstoupila do učebnic, některé byly téměř zapomenuty. Spousta údajů o husitech obecně a o jejich chování v zemi české bylo navíc zkresleno. Proto může být pro někoho překvapením odhalení, že při chomutovském husitském masakru se dostaly ke slovu hlavně husitské ženy. Dne 16. března 1421 v silně katolickém Chomutově údajně řádily jako smyslů zbavené.

Fenomén papírových vystřihovánek není jen záležitostí moderní doby, nejstarší známé výtvory pochází již z 15. století.

Bitva u Mostu nepatří k nejznámějším husitským bitvám. Proč ale zůstala skryta, přestože tato bitva významně ovlivnila dějiny? Ukázalo se, že porážku husitů už z předválečných i komunistických učebnic vymazala ideologie. S bitvou u Mostu je spojena řada mýtů a městských legend. Protože navíc bitva připadla na svátek Panny Marie Sněžné, katolíci ve svém vítězství viděli její zásah, takže se Panna Marie od té doby stala ochranitelkou Mostu. Jak přitom tato řežba vypadala?

Bohoslužbou v pražské Betlémské kapli si Církev československá husitská připomněla letošní 607. výročí upálení církevního reformátora mistra Jana Husa. Bohoslužbu vedl patriarcha církve Tomáš Butta, který ve svém kázání srovnával Husa s Janem Amosem Komenským. Na letošek právě připadá 430. výročí narození učitele národů a posledního biskupa Jednoty bratrské Komenského. Zazněly i prosby za mír na Ukrajině a za slitování za Ukrajince, kteří ztratili své blízké i domovy.

Bohoslužbou v pražské Betlémské kapli si dnes Církev československá husitská připomněla letošní 607. výročí upálení církevního reformátora mistra Jana Husa. Bohoslužbu vedl patriarcha církve Tomáš Butta, který ve svém kázání srovnával Husa s Janem Amosem Komenským. Na letošek právě připadá 430 výročí narození učitele národů a posledního biskupa Jednoty bratrské Komenského. Zazněly i prosby za mír na Ukrajině a za slitování za Ukrajince, kteří ztratili své blízké i domovy. Butta vyzval věřící, aby neztráceli odvahu ani odhodlání konat dobro.

6. červenec 1415 je jedním z historických dat, která si ze školy nejspíš všichni pamatujeme velmi dobře. Je to den upálení mistra Jana Husa v Kostnici při církevním koncilu. Ten ho jako kacíře odsoudil k smrti, protože odmítl odvolat své učení o nápravě katolické církve, která tehdy zažívala morální úpadek. Husova smrt nakonec vyvolala husitskou revoluci.

V renesanci sloužil jako štít protestantům, v období národního obrození byl vyzdvihován jako vlastenec, bojovník za svobodu a pravdu.

V České republice patří 6. červenec vzpomínce na církevního reformátora Jana Husa, který byl za své názory upálen v německé Kostnici. Podle řady historiků a části veřejnosti byl Hus příkladem pravdy, svobody a statečnosti.

Papež Pius, občanským jménem Eneáš Silvius Piccolomini, o Janu Žižkovi napsal, že je „příšera ohavná, krutá a strašlivá.“ Nebyl daleko od pravdy. Cílevědomý vojevůdce se neváhal bít hlava nehlava, zároveň také nebyl žádný krasavec.

Jan Žižka je rozhodně jedním ze symbolů našeho národa - a to i přesto, že o jeho životě víme to lepší, ale i to, o čem bychom možná v dějinách hrdinů číst neměli. I když víme, že byl členem loupeživé tlupy, že se jen tak tak zachránil před popravou, že neměl velký problém zabít jiného člověka, jednu zásluhu mu nikdo nemůže upřít. Jeho vynález vozové hradby byl doslova geniální. Nebo i tohle bylo trochu jinak?

Vítězství husitů pod vedením Jana Žižky vedlo ke konci první křížové výpravy.

Enea Silvio Bartolomeo Piccolomini usedl na papežský stolec roku 1458. Tento italský humanista, diplomat a historiograf je po právu považován za nekonvenčního papeže. Než se obrátil ke kněžství, plodil nemanželské děti, užíval si lásky a psal o cizoložství a ohnivé vášni ve svém erotickém příběhu O dvou milencích, který se stal bestsellerem své doby

Skotsko je přenádherná země. Pravda, léto je tu nelehko přežít bez svetru, ale z této země dýchá historie. Zakopáváte o ni skoro na každém kroku, tedy pokud na ní zrovna nestojíte. Což je ostatně i případ objektu, který do současnosti posunuli architekti ze studia BARD.

V období mezi 20. květnem a 8. listopadem roku 1422 došlo v českých zemích k situaci, která se z dnešního pohledu může jevit jako zvláštní, v kontextu tehdejší doby má však naprosto logické opodstatnění. Ve zmiňovaném roce totiž husitské vojsko Pražanů na dobu více než pěti měsíců oblehlo známý hrad Karlštejn a neúspěšně se jej pokusilo dobýt.

Na okraj dne hovoří profesor Zdeněk Nejedlý... Jeho nedělní promluvy si pamatují mnozí. Jak Cimrmani v jedné hře vtipně poznamenávají – dokázal začít proslovem o husitském hnutí a skončit pochvalou strany za dostatek citronu na vánočním trhu...

Velmi významná postava českých dějin, která si svými činy vysloužila věčný život v podobě úcty a důležité myšlenky – bojovat a umřít za správnou věc. Známý kazatel, učitel, reformátor a také kněz, bojující proti zvráceným zvykům tehdejší katolické církve.

Pandemie zasáhla do života nás všech. Ztratili jsme kontakt s přáteli a blízkými nebo jsme dokonce sami onemocněli. Daň si na lidské psychice vybírají všechny negativní události. Máte pocit, že vám chybí životní optimismus? Zavítejte na některá z následujících míst a věřte, že budete jako vyměnění. Pozitivní energie zde totiž přímo tryská.

Husitské války probíhaly v letech 1419 a 1434. Rozhodně byste tehdy husity nechtěli při svých výpravách potkat. Historici jsou dnes sice schopni mluvit o veškerých zbraních, které v bitvách používali, ale současně uznávají, že jejich největší síla a um tkvěly v taktice jejich boje.

Nikdy není pozdě dostudovat si historii vlastní země. S těmito knihami rozhodně chybu neuděláte.

Sdružení Plzeňský landfrýd zinscenovalo bitvu pod názvem Dobytí Hradiště. Husitské muzeum zároveň otevřelo expozici v Bechyňské bráně o dějinách Tábora od pravěku do třicetileté války. Akce přilákala zhruba 500 lidí.

Tábor si připomněl 601 let od husitské bitvy o Hradiště, po níž husité založili město. Sdružení Plzeňský landfrýd zinscenovalo bitvu pod názvem Dobytí Hradiště. Husitské muzeum zároveň otevřelo expozici v Bechyňské bráně o dějinách Tábora od pravěku do třicetileté války. Akce přilákala zhruba 500 lidí. ČTK to dnes řekla Kateřina Nimrichtrová z muzea.

Placený dodatečný balíček Dawn of the Dukes přidá do Age of Empires 2: DE dvě nové civilizace a tři plnohodnotné nadabované kampaně. Těšit se můžete na Jana Žižku s husity, Poláky a Litevce.

Vzhledem k vysoké dětské úmrtnosti, nízkému věku dožití, hladu a nemocem bylo ve středověku vždy koho pohřbívat. Místa, zejména ve městech, však zdaleka nebylo vždycky na rozdávání. Naši předkové ale našli své řešení….

Jedna z nejhranějších strategických her v historii se brzy dočká české stopy. Do aktuální verze Age of Empires 2 zamíří husité jako nová hratelná frakce, chybět nebude ani vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Obsah nového rozšíření s názvem Dawn of the Dukes (Úsvit knížat), které má vyjít v srpnu, odhalila společnost Microsoft na prezentaci nových titulů v rámci americké akce E3.

Do kultovní strategické hry Age of Empires zamíří Češi jako nový hratelný národ. V rámci oficiálního DLC rozšíření Dawn of the Dukes pro Age of Empires II: Definitive Edition, které má vyjít letos v srpnu, bude možné hrát za husity pod vedením Jana Žižky. Microsoft, který na slavnou značku vlastní práva, prozatím zveřejnil několik základních údajů. Český národ dostane vlastní kampaň (té se dočkají i Poláci) točící se právě kolem Žižky. Společně s tím se objeví specifické vybavení – husité…

Populární středověká strategie si konečně vzpomněla na Království české.

V novém rozšíření Dawn of the Dukes budeme mít vlastní kampaň. Postavíme bojové vozy.

A taky s válečnými vozy.

Válečné muzeum Sudety v Mostě, které sídlí v původním protiatomovém krytu z roku 1959 v jednom z obytných domů ve Skupově ulici, rozšířilo sbírku. Kromě světových válek se ředitel muzea Jiří Maria Sieber zaměřuje i na vietnamskou válku, husitské války a napoleonské války či demonstrace radikálů. Rozšířila se i kuriózní sbírka klystýrů, která je největší na světě. Čítá na 300 pomůcek určených k výplachu střev, řekl ČTK Sieber.

Církevní sněmy v Kostnici a Basileji patří mezi velké události dějin pozdního středověku. Jsou to také jediné dva koncily, které se ve větší míře zabývaly českými otázkami.

Smrt kolem Jiřího z Poděbrad kroužila už delší dobu. Král však, i přes zdravotní komplikace, stále doufal, že si splní vizi o národním království, ve kterém vedle sebe žijí v míru lidé dvojí víry. Tento sen se však náhle a nenávratně rozplynul.

V květnu 1421 postoupily husitské války v českých zemích do další fáze. Porýnští kurfiřti, představující v Římské říši hlavní opozici krále Zikmunda, se ve městě Wesel usnesli na další křížové výpravě proti Čechům.

Sem tam potkám lidi mladé, ale mozky mají malinko vymyté. Naprosto neříkám, že úplně, a kdo si dejme tomu přečte krátkou knihu Husitská revoluce od Petra Čorneje, nebo jeho Jana Žižku, tak je, řekl bych, v obraze ohledně historie patnáctého století. Tak to bylo, tak se to tenkrát seběhlo. Ale nechci mluvit o husitství, pamatuji socialismus. Ne komunismus, ten jsme pouze budovali, jak mi ve škole vysvětlovali. Rokem 1989, kdy mi bylo pětadvacet, to skončilo, a někteří mladší lidé si roky 1948-1989 představují dnes jako hotové Dantovo peklo. Slýchám o Mileně Horákové, uranových dolech, báťuškovi Stalinovi (naštěstí nepanoval u nás), o Gottwaldovi, Jiřině Švorcové, slýchám ledacos. Většinou je to pravda, někdy polopravda, taky se setkávám s neuvěřitelným nepochopením doby.

Ohnivá kázání se nesla Prahou ještě předtím, než se na stupínek kazatelny u Panny Marie Sněžné postavil Jan Želivský.

Hrad Mírov není jen jedním z nejstarších hradů na Moravě, od roku 1964 je rovněž i kulturní památkou a dnes je známý především jako věznice, kde si odpykávají tresty ti nejhorší zločinci. Vždyť za jeho zdmi pobýval i nejznámější český vězeň Jiří Kajínek.

Historik Petr Čornej v nové knize vykládá střety, zvraty i klíčové aktéry od počátku husitství po vládu krále Jiřího z Poděbrad.

Přesně před šesti sty lety začalo první husitské obléhání Plzně. K útoku se Jan Žižka dostal poměrně náhodou. Jeho původním cílem byl císař Zikmund, který usiloval o dobytí husity obsazených Kladrub. Zikmund však uprchl a vojsko rozpustil. Vojevůdce z Trocnova najednou disponoval silnou a nevyužitou armádou, pozornost proto upřel ku Plzni. Ta přitom původně patřila mezi jedno z pěti vyvolených měst se silnou husitskou základnou.

Kdo by tipoval Karlštejn, Křivoklát či dokonce Pražský hrad, asi by se divil. Pozdně středověký skalní hrad Vranov byl s délkou kolem čtyř set metrů plošně největší pevností svého druhu v českých zemích. Dodnes se sice dochovaly jen zbytky, přesto je častým cílem turistů.

Znáte Ždánické lesy? Rozprostírající se v blízkosti Rašovic a Heršpic a mohou se pyšnit opravdu kouzelnou atmosférou. Hrádek, tvrz, obchodní stezky… Životem to tu zkrátka jen kypělo. Tak co se stalo, že je dnes celá oblast tak pustá?

Stalo se to 12. října roku 1420, tedy přesně před 600 lety. U tehdejšího Panského Boru nedaleko Horažďovic se střetli husité se skupinou, složenou z vojsk krále Zikmunda, žoldnéřů Oldřicha z Rožmberka a dalších šlechtických jednotek.

Legenda praví, že když mistr Hanuš dokončil ten zázrak, jakým tehdy byl Pražský orloj, nechal mu král vypíchnout oči, aby už nikdy nikde nikomu nemohl postavit stejný zázrak jako ten, který visel v Praze na radniční věži. Podle pověsti pak mistr Hanuš nakráčel poslepu přímo do věže, sáhl do stroje a od té doby už přístroj nikdy nefungoval. A pokud jste aspoň trochu příčetní, musíte vědět, že je to snůška nesmyslů.