Husitství

Hvězdy domácího undergroundového rapu vydaly album Czech Hi-Tekk. Technařské bedny se zde mění ve vozovou hradbu a boží bojovníky svolává ilegální rádio.

Husitství je asi nejčastěji diskutovaným obdobím našich dějin. Většinou se logicky soustředíme na jeho domácí představitele. Kdo byl ale jejich protivník č. 1, tedy papež vyhlašující křížové výpravy?

V Karlíně vedle kostela sv. Cyrila a Metoděje stojí socha Husitské práče, která hledí na vrch Vítkov, který husité v bitvě 14. července 1420 ubránili.

Nakolik živý je odkaz svatých Cyrila a Metoděje na Slovensku? Jaký vztah má Slovensko k husitství? Slovenský designer Peter Olah navrhnul vizuální podobu varhan v katedrále svatého Víta v Praze

„Střezte se Pána Boha, věrně braňte pravdu Boží a spoléhejte na odplatu věčnou,“ klade husitský vojevůdce Jan Žižka na srdce svým nejvěrnějším. Záhyby těla má tou dobou pokryté zduřelými boláky. Krátce nato vydechne naposledy.

Většina nejaktivnějších stoupenců kalicha zamířila koncem roku 1419 z Prahy do Plzně a nedoprovázel je nikdo jiný než samotný Jan Žižka zvaný z Trocnova.

Celý život využíval situace kolem sebe. A pak na to dojel.

„Kéž by nám Pán Bůh všeliké to vlastenčení z huby do rukou vraziti ráčil!“ napsal český vlastenec, novinář a spisovatel Karel Havlíček Borovský. O něco v tom smyslu jako v citátu v textu půjde.

Pro ženy ve středověku bylo patrně nejtypičtější mlčení. Ne snad že by pozbyly hlasu, avšak v dobových pramenech je není téměř slyšet. Schopnost číst a psát byla totiž až na výjimky dlouhý čas pouze výsadou (některých) mužů. Výraznější změna přišla s husitskou reformací, kdy se ženy začaly prosazovat jako samostatně konající bytosti.

Bylo to přelomové rozhodnutí, kdy český král Václav IV. si chtěl podrobit vysoké učení založené jeho otcem. Jednalo se však o neuvážený čin s dalekosáhlými následky, který výrazně poškodil české země, což však panovník nebyl schopen domyslet.

Myslíte si, že byste dnes zvládli maturitu z dějepisu? České dějiny jsou plné významných panovníků, válek, převratů i osobností, na které se často zapomíná.

Pokud toužíme po objektivním pohledu na sjezd v Brně, nesmíme začínat vražděním na četnické stanici v Habersbirku, nýbrž náhlédnout mnohem dále a možná i do budoucnosti …

Jan Želivský představuje jednu z nejzajímavějších postav husitství. Sehrál klíčovou roli v pražském novoměstském povstání a defenestraci v červenci 1419. Další tři roky byl pak faktickým vůdcem pražských radikálních husitů.

Za Prokopa Holého husité terorizovali okolní země a šířili strach, který nepřátele nutil k útěku bez boje. Zároveň se jednalo o promyšlenou logistickou operaci.

Zikmund Lucemburský v české paměti dopadl hůř než připálený oběd ve školní jídelně. Jenže historie není nástěnka vzteku. Byl to tvrdý politik, ne světec. Ale také nebyl pohádkový padouch s cedulkou „škůdce země české“.

Z černé kuchyně se ozývá praskání ohně a linou se z ní vůně, až se návštěvníkům sbíhají sliny. Sladká kaše, nadívaný bažant, koláč s lososem a navrch uzené klobásky - tak vítal hrad Lipnice nad Sázavou.

Kdo byl muž známý „železný biskup“? Nekompromisní bojovník proti husitství a jeden z hlavních aktérů kostnického koncilu stál z většinového pohledu na „druhé straně“, pozornost si ale zaslouží.

Městečko Rokycany nemá ani třináct tisíc obyvatel, takže téměř vždy během mých tamních častých procházek narazím na obě místa, spjatá s připomínkou jejich nejpozoruhodnějšího rodáka.

Pátrání po hrobu Jana Žižky trvalo staletí. V roce 1910 v Čáslavi objevili kosti, které zkoumal i Emanuel Vlček. Jde o hejtmana, nebo o rafinovaný podvrh?

14. března 1420 vyhlásil papežský legát ve Vratislavi křížovou výpravu proti husitům. Zikmund Lucemburský zahájil tažení na Prahu, čímž začala éra náboženských válek.

Jan Roháč z Dubé je významnou postavou husitského hnutí, kterou má většina lidí spojenou především s prvním československým barevným filmem z roku 1947, který nesl jeho jméno. Kdo to ale byl?

Titulek dost možná nepůsobí úplně jásavě, ovšem následný text bude naprosto souznět s dobrými či ještě lepšími turistickými pocity. Středočeská Čáslav se totiž řadí k těm tuzemským městům, která je umějí navodit…

Život krále Václava IV. byl plný zvratů, intrik a útěků před realitou. Nástupce slavného Karla IV. nezvládl tlak okolí a své démony utápěl v alkoholu.

Svatopluk Čech, nazývaný „pěvec národa“, byl zbožňovaným a oslavovaným básníkem 2. poloviny 19. století. Skromný samotář netoužil po popularitě a hledal klidné místo, kde by se ukryl před světem. Známe ho mimo jiné také jako autora satirického díla Výlet pana Broučka do 15. století.

GLOSA / Země dvojího lidu, tak se říkalo Čechám po skončení radikální fáze husitství. Podobojí a katolíci; ani jedni zpravidla nebyli ochotni ustupovat ze svých pozic. Bylo proto nutné hledat jakýsi k…

Na husitství existuje mnoho protichůdných názorů napříč dějinami. Byli to největší lotři, nebo horliví vlastenci? Právě rozdílný náhled na jejich úlohu v českých dějinách dal vzniknout řadě mýtů a lží.

V létě roku 1437 se uzavírá krvavá kapitola husitských válek. Poslední výrazný vůdce radikální větve husitů, Jan Roháč z Dubé, padá do rukou krále Zikmunda Lucemburského. Jeho tvrdý odpor, obléhání hradu Sionu a následná poprava přináší ukázku, jak vítězové nakládají s poraženými.

V lesích nad Bořitovem se ve skále ukrývá husitské sousoší Stanislava Rolínka. Tiché, neokázalé dílo spojuje české dějiny, symboliku husitství a paměť krajiny.

Stavovské povstání z let 1618-1620 lze jistě chápat jako dobu národního vzepětí. Katastrofa, kterou skončilo, byla možná nevyhnutelná, rozhodně je ale pevně spojena se jménem Fridricha Falckého.

Pod stometrovou dráhou si vezmete míček, donesete ho nahoru a pak už jen sledujete jeho napínavou jízdu. Pokud vás představa takové zábavy láká, vyrazte k jihočeské vesnici Nemějice na vrch Burkovák. Právě tady totiž nadšenci před pár lety postavili veřejně přístupnou kuličkovou dráhu, která pobaví celou rodinu.

Nestačil se ani zpotit a už ležel na nosítkách. Ukrajinského hokejistu trefil pukem do hlavy jeho bývalý spoluhráč ze Zlína.

Před 611 lety odjel Jan Hus do Kostnice. Chtěl obhájit své učení, místo toho skončil na hranici. Jeho odkaz však přežil i oheň.

Konec husitského hnutí je tradičně připisován bitvě u Lipan. O rok a později došlo ale k reálnému konci radikálního hnutí, a to u Křeče.

Jeho role je často opomíjeným intermezzem našich i evropských dějin. Albrecht II. Habsburský byl však můstkem mezi dvěma epochami vývoje.

Husitské války nebyly jen dalším konfliktem v dlouhém seznamu středověkých bitev. V mnoha ohledech to byla vojenská revoluce, která ukázala, že bojovat lze i bez brnění a urozeného původu. Husité nevstoupili na bojiště jako klasická armáda, ale spíše jako hnutí, které si vzalo to, co mělo po ruce, a přetvořilo to v nástroj odporu.

V dnešní době stále občas přetrvává obraz husitství jakožto jednotného hnutí bojujícího proti vnějšímu nepříteli. V této představě pak došlo k jeho rozštěpení až před bitvou u Lipan. To je ale omyl.

Důkaz, že Vladimír Suchý uměl dělat skvělé hry už dávno.

Křížové výpravy, tedy těch sedm papeži podnícených výprav, které vedly, nebo vést měly, do Svaté země, se od sebe v mnohém lišily. V něčem ale zase tak moc ne.

Ve věku 90 let v neděli zemřel přední český historik František Šmahel. Byl uznávaným znalcem lucemburské dynastie, husitství a české reformace. Šmahel byl jednou z nejvýznamnějších osobností české historické vědy. Za svou práci dostal velké množství ocenění, včetně cen Česká hlava roku 2013 nebo Ceny Neuron o čtyři roky později.

Vše, co se učíme o Husitech, je špatně, mohou za to komunisté. Aneb (ne)uvěřitelné poznatky z jedné školní přednášky. Husitské hnutí, jehož kořeny sahají do české reformace, je opředeno protichůdnými interpretacemi, které se utvářely zejména pod vlivem komunistické a nacionalistické ideologie. Historická realita, často romantizovaná jako symbol odporu a národní hrdosti, představuje složitější obraz. To je víceméně úvod z „historické“ přednášky, ke které jsem se náhodou nachomýtla na škole svých dětí. Vypsala jsem si pár zajímavých bodů, které mě zaujaly.

Do tuzemska se za přísných bezpečnostních opatření vrátil poprvé od konce třicetileté války meč, který je přisuzován Janu Žižkovi a je zapůjčený ze švédských královských sbírek. Původně přitom pravděpodobně patřil do sbírek císaře Rudolfa II. Na konci třicetileté války se ale stal kořistí švédských vojáků.

Husitský vojevůdce, který nebyl nikdy poražen a jenž budí emoce i 600 let po své smrti - Jan Žižka z Trocnova. Někdejší žoldnéř a pozdější boží válečník, z jehož života je podrobně zmapováno pouze šest posledních let, byl někdy oslavován, jindy zatracován. Kroniky a další literární díla vesměs neskrývají obdiv k jeho válečnickému umění, nicméně se těžko smiřují s krutostmi během dobývání, drancování a vypalování měst. Jan Žižka zemřel před 600 lety, 11. října 1424, nedaleko od Přibyslavi na Havlíčkobrodsku. Bylo mu 63 nebo 64 let. O tom, jak velká byla tehdy jeho autorita, svědčí slova Starého letopisu českého: „A jeho lid přijal jméno sirotci, jako by jim zemřel otec".

Jagellonská doba je v porovnání s jinými obdobími českých dějin tak trochu ve stínu zájmu.

Pokud je husitské hnutí spojeno s jedním konkrétním místem, je to samozřejmě jihočeské město Tábor. Stejně jako celé husitství, i podoba tohoto města a života v něm je ale předmětem nespočtu mýtů.

Problémy s ledovou plochou v litoměřické Kalich aréně nekončí. Tamní hokejisté nedohráli druhý domácí přípravný zápas proti Kladnu, ve 47. minutě bylo utkání za stavu 2:0 pro hosty pro nezpůsobilost hrací plochy předčasně ukončeno.

Tábor je malebné město v jižních Čechách, které svým návštěvníkům má co nabídnout, a to malým i velkým. Zařaďte ho proto do svého seznamu výletů.

Byl výraznou osobností husitského hnutí nejen díky svému vzhledu, ale i díky svým schopnostem. Prokop Holý se odlišoval holou tváří, což byla v jeho době rarita. Zároveň z něj vyzařovala noblesa a důstojnost. Až do bitvy u Lipan šel od vítězství k vítězství. Osud muže, na němž z velké míry závisel osud revolučních Čech, byl zpečetěn. Mohl být chybějící plnovous chrabrého vojevůdce příčinou porážky husitů?

Dalším projektem Spytihněva, který má na svědomí vynikající retro střílečku HROT, je volná předělávka české strategie Paranoia!, která u nás vyšla už v roce 1995 a která vychází z Dune 2.

Ačkoliv se řada lidí vydává poznávat krásy jižních Čech především do Českého Krumlova a okolí, leží zde i jiná historická města s jedinečnou atmosférou. Ukázkovým příkladem je husitská metropole…

Odborníci obnovili do původní krásy Sousoší husitských bojovníků zdobící Velký Chlum na Blanensku, které v roce 1927 vytesal a vyryl do pískovcového masivu hasičskou sekyrkou a nůžkami na stříhání sochař Stanislav Rolínek.

Když půl roku před svou smrtí zvítězil Jan Žižka u Malešova (1424), byl to už zřejmě slepý stařec, jehož museli vést průvodci. Přesto v takřka beznadějné situaci dokázal vymyslet plán, jak vše obrátit proti svým početným nepřátelům.

Byl Matyáš Korvín opravdu oním arcilotrem, za kterého jej považuje naše starší historiografie, nebo veselým a rozverným svůdcem známým i z moravské lidové slovesnosti? A proč se jen pár stovek kilometrů od Prahy panovníkův obraz tak dramaticky mění?

Dostat se na český trůn stálo „obyčejného šlechtice“ Jiříka z Poděbrad dost úsilí. Programově si zajišťoval pozici nejmocnějšího muže v zemi. K tomu potřeboval lidi pracující ve stínu, kteří by mu zajistili informace a provedli špinavou práci

Pardubický perník je součástí naší historie od 16. století. Zajímá vás, kde se začal psát jeho příběh? Jak se pardubický perník připravoval dříve a jak probíhá jeho výroba dnes? Vydejte se s námi na cestu po stopách perníku, možná cestou potkáte i Jeníčka a Mařenku.

PrahaIN.cz opět přináší knižní okénko. Tentokrát jsme vybrali tři velmi náročné tituly. Prozaický debut básnířky Oksany Vasjakinové, Zločin a trest Fjodora Michajloviče Dostojevského a třetí, přepracované a doplněné vydání Husitské revoluce medievisty Františka Šmahela.

Převrat na Novém Městě pražském byl bezprecedentní událostí v dějinách Prahy i celé země. Za určitých okolností to mohlo defenestrací a změnou na radnici skončit, ale neskončilo. Jak to bylo dál?

Monografie Jan Žižka historika Petra Čorneje se stala knižní událostí roku 2019. Známý medievalista předkládá své životní dílo devadesát let po detailní studii o husitském válečníkovi od Josefa Pekaře. Kupodivu ani dnes, 600 let po vstupu táborského hejtmana do husitské revoluce, není téma Žižka pro současníky vyhaslé. S Petrem Čornejem jsme hovořili na počátku roku 2020.

Adamité prý chodili nazí a užívali si nevázaných sexuálních radovánek. Skutečně? Nebo na ně chtěl Žižka hodit špínu, aby ospravedlnil jejich upalování? A kdo vůbec vedl radikální sektu, která málem rozštěpila husitský Tábor?